A Trianon to byl ten velký. V době Ludvíkově se mu dokonce snad říkalo MRAMOROVÝ...protože malý ještě nebyl postaven. To snad až pro Ludvíka XV...ale možná píšu pitomost.
Sofinava, moc som si čítanie užila - normálne som to prežívala s tebou.
Píšeš skvele
, takže sa teším že keď nám dopíšeš zážitky z ciest, tak snáď bude aj nejaká ta fikce.
Všetky príspevky okomentujem postupne.
Samozrejme že som neodolala a hneď som ti okomentovala ten Trianon
Viem že sme si pri čítaní všetky predstavovali Grande Trianon - taký ako ho poznáme dnes. Ale v skutočnosti ten vtedajší vyzeral takto:
http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 786#p25786
No a chystám sa vyjadriť, ako ináč, ešte aj k tej zrkadlovej sieni.
první opravdové „Bon jour!“ si zapamatuji navždy…jsem praštěná
ha ha! do tohto sa viem úplne vžiť
ja som z toho prvého „Bon jour!“ kedysi tiež bola celkom mimo ... hlavne že to nebolo moc dlho po revoluci a predtým sme si moc nepocestovali ....
len umňa to prvý krát vo Franciiprebiehalo trošku inak .... moja prvá návšteva Francie bola cesta za mojim vtedajším priateľom, Írskym muzikantom, ktory vtedy žil vo Francii a keďže som vtedy bola zamilovaná až pouší, len som tak prefrčala Parížom na ceste do Bretónska a ani som si nevšimla že už týždne bývam oproti Fouquetovej pevnosti na Ostrove Belle Ile - ktorá sa okrem iného tiež stala ministrovi financií osudnou, pretože kráľ bol presvedčený že si pevnosť stavia preože chystá vzburu.
samozrejme že Bryan sa mi, keď neustále mlel francúzsky, zdal ešte viacej sexy
a keď zahral prvú pesničku vo Francúžtine
Angelika mi dokonale vyletela z hlavy ... HA-HA
všetko mi z nej vyfučalo!
Keď my ženy sme s tých spievajucich trubadúrov vždy tak mimo
Hoci som za ním do Francie chodila pravidelne, nenašla som si čas pochodiť Versailles a Paríž po stopách Angeliky... čo som však dokonale dohonila po rokoch vďaka Dauphine ktorá to somňou absolvovala. Bolo to úžasné!
Už v metre sa namne Parížania smiali že pochodujeme z mapou zo 17 storočia, ktorú som neustále držala v rukách.
No vy ste to vzali naozaj kráľovsky, s takým ubytovaním!
To bylo první, co jsem musela udělat. Letěla jsem k oknu, otevřela ho a nadýchla se nočního vzduchu. Chtělo se mi brečet i smát dojetím, protože jsem přes blízké stromy v zámeckých zahradách spatřila zářící světla oken Zrcadlové galerie.
dokonale chápem!
Tamhle je podle fotek z filmu ta váza, u níž se Angelika s Filipem pohádali, než k nim přistoupil král. Nechtěla jsem míchat film a knihy, ale neodolala jsem. Mám fotku, ale stejně ze všeho nejvíc si vybavuji slova v knize, která zmiňují jak se tu Angelika cítila šťastná, protože se jí podařilo dostat se zpět na vrchol a protože je to tu opravdu krásné.
človek sa niekedy neubráni miešať knihu a film. Hlavne preto že tá filmová scéna bola naozaj dokonalá!
no a s blond parocňou by bol ešte dokonalejší:
![[ img ]](https://farm5.staticflickr.com/4724/39221636535_bcb71cca7e_z.jpg)
PS: Niečo mi však vŕta hlavou: Ako ste prišli na to že pani AG pri príchode Angeliky do Versailles opisuje zrkadlovú sieň? (galériu) Ja som sa dívala do nemeckej knihy a mne skôr príde že scéna sa odohráva vonku, alebo sa mýlim?
FAQ
Napsal: 07 led 2020, 17:22
Právě jsem se totiž vrátila z mojí opravdu velké cesty, kterou jsem dostala k narozeninám. Dostala jsem mapu Francie a lístek, že mohu naplánovat trasu zcela ve stylu románu Anne Golon. Myslela jsem, že se zblázním radostí a zároveň se mi trochu sevřelo srdce zvláštní úzkostí, protože když o něčem od svých třinácti let jen sníte a chcete ta místa vidět ve svém okolí a fantazírujete, říkáte si, jaké to bude, stát opravdu TAM! A stalo se. A já na vás myslela moc a v duchu spřádala plán, že bych v někdy v budoucnu zorganizovala výlet, aby takovou radost mohlo zažít víc nadšenců. Bylo to totiž neskutečné a myslím, že jsem pět dní jen brečela. A co teď s tím. Ačkoliv se částečně živím literární tvorbou, nejsem si jistá, jak to všechno pro vás zpracovat a zda by byl zájem. Mám spoustu fotek a postřehů.Tak uvítám nápady. A jsem i srozuměna s tím, že by to vhodné nebylo, protože každý si takovou cestu chce třeba zažít sám.
. A snaha o příchod ve velkém stylu (přezutí, kabát) mne naprosto uchvátila. To budu muset taky praktikovat!
.
.)
, že stavby nevypadaly dříve stejně, jako dnes. Moirra by mi za předešlé poznámky asi pěkně vyplísnila. 
, ovšem jak mám pořád vytipovaná nejrůznější místa v Paříži, nedošlo mi, že budu muset i zpátky do Marseille!! 
a gestikuloval tak vášnivě, až
