Vždy ma zaujímalo, ako sa na hlavných hrdinov, na ich osudy, vzťah a správanie pozerá okolie, a to nielen v sérii o Angelike. A tu je výsledok. Inšpirovali ma naše posledné debaty a fanfikcie o Rochatovi a Rescatorovi a napokon som sa rozhodla zverejniť, čo som napísala. Skúsené odborníčky nájdu určite nejaké (časové alebo faktické) nezrovnalosti, ale dúfam, že mi to nebudete veľmi vyčítať Nejde mi tu o nejakú veľkú presnosť či dôslednosť, tento príbeh som napísala aj preto, aby sme oživili debatu o tomto období v živote A. a hlavne J., lebo toľko vecí nám AG len naznačila a vždy je zábava hádať, ako to mohlo všetko „naozaj“ byť. Každá z nás má zrejme nejaké predstavy, čo sa dialo "v zákulisí" a budem rada, ak napíšete, či sa vaše predstavy aspoň trošku zhodujú s mojimi alebo to vidíte inak, a ak áno, v čom

Kapitola 1.: Severná Afrika

Precious, moc hezká fikce, příjemná na čtení! Takhle nějak jsem si to taky představovala.
Líbilo se mi, jak si rozšířila Rescatorovu posádku, zejména se mi líbilo zařazení starší osoby, která díky vlastní životní zkušenosti dokáže rozklíčovat o co v Rescatorově případě asi kráčí.

Ostatně já si myslím, že ti námořníci klidně mohli mít tušení, o co jde. Jason klidně mohl mít svou vlastní teorii o tom, jaký vztah je mezi Joffreyem a Angelikou, zejména když jí je Cantor nápadně podobný. To se přece nevylučuje s tím, když mu pak "vyčítal", že se mu s tím nikdy nesvěřil. Tak nějak jsem to alespoň pojala já.

"Jenže v tom je něco jinýho," namítal Jason tvrdohlavě. "Něco, s čím jste se mi nikdy nesvěřil. Nevadí. Je to pryč. Myslel jsem, že prosté zmizela, je mrtvá, pohřbená. A najednou je tu znovu!"

Těším se na pokračování!

Precious, to je moc hezký začátek! Pokračuj prosím!

Líbí se mi, že tady to námořníci vzali jako klevetivé ženské, a že se zamýšleli nejen nad tím, co je zač zelenooká Francouzka, ale i nad původem Peyrakova syna. Vždyť všichni ho znali jako single, bohéma, playboye, tajemného čaroděje, muže v masce - musel pro ně být naprosto dokonalým chlapem. A najednou se objeví dítě, které volá "Tati! Tati!" a Rescator jihne a okamžitě ho přijme za svého syna. Určitě i ti věrní museli probírat velitelovu minulost a zamýšlet se nad tím, kde se dítě vzalo, kdo je jeho matka, a možná i nad tím, jaký život Rescator - odpadlík a pirát - vedl předtím. Ostatně Pannassave i Savary taky spekulovali?

Precious, som rada že si sa konečne rozkývala a postla aj niečo s tvojej vlastnej tvorby - Pani AG je na nás určite v Angelikologickom nebi hrdá, aké sme všetky kratívne a hlavne ako nás nenápadne vzdeláva a rozširuje naše obzory, keď si rešeršujeme rozličné veci.

Zo života námorníka začína skvele, a že sú chlapi uvravení ako predavačky na trhu, vyplýva logicky z toho , že okrem roboty, tabaku a sem tam nejakej prostitutky v prístave majú jedinú vec vo svojom živote ktorá je pre nich najdôležitejšia:
Svoju loď a svojho pána.

Tí čo sú z Rescatorom dlhšiu dobu si teda nemohli nevšimnúť že odkedy sa an scéne zjavila modla so zelenými očami , niečo sa celkom zmenilo a ich pán a kapitán sa začal chovať veľmi čudne.

Smutný príbeh Ribaldiho, ol tipickým príbehom tej doby, a som rada že si ho uviedla. Aj veľa žien, podobne ako Polačka, sa dalo z podobných príčin k Markytánkam a sprevádzali armádu. Bohužiaľ oveľa viacej ako piráti, dediny plienili a vypalovali popri pirátoch, ktorí sa vybúrili v blízkosti pobrežia, rôzne vojská - a to rovnako nepriateľské ako vlastné.

pobavilo ma toto slovné spojenie:
záhaľka v zamestnaní u „Čarodeja Stredomoria“ hahaha a samozrejme aj toto: po stýkrát zmývať palubu ....

Pekne si opísala akí citlíví boli Rescaoroví chlapi na pánové nálady, a že úbohy Enrico bol nešťastný že ho pán nevzal zo sebou. Ozaj myslíte si že Rescator šiel za Mulejom sám? Alebo koho vzal zo sebou?

Inak už som si dávnejšie zisťovala ako sa tam vtedy zo Sale dalo dostať a koľko to trvalo napríklad karavánou. Ale tuším že sa časť dala absolvovať po akejsi riečke, musím to nájsť.

je jasné že ak bol Cantor skutočne synom Rescatora, musel mať aj matku. Ibaže by si to tak rýchlo skombinovali a trafili do čierneho? Nuž aj to sa niekedy stáva
jednoducho uštrikovaní ľudia niekedy veci vidia jasnejšie ako tí čo uvažujú komplikovane

moc pekné rozprávanie teším sa na pokračovanie

PS: Mykény su po Slovensky Meknes? Myslela som že Mykény sú Grécke mesto, vykopávky pri Aténach
https://cs.wikipedia.org/wiki/Meknes

Tohle je velmi milý kousek. Doufám, že bude pokračování, ale skoro si říkám kdo z těchto postav nakonec měl možnost poznat pánovo tajemství. Mám dojem že většina postav nakonec zahynula, ale o to více se těším na další pokračování. A teda upřímně mě kolikrát přijde, že muži sbírají klepy stejně jako ženy co koukám kolem sebe. Takže za mě realistický zobrazení Těším se na další kapitoly

ďakujem veľmi pekne za milý feedback! Podrobnejšie napíšem neskôr. Zatiaľ len skratkovito: áno, v pôvodnom slovenskom preklade zo 70. (alebo 60.?) rokov boli Mykény... Pri písaní fikcie vychádzam viac-menej výlučne z tohto pôvodného prekladu, pretože ho poznám najlepšie.

Aj ja som sa zamýšľala nad tým, koho vlastne Rescator so sebou do Mykén zobral. Okrem Abdullaha samozrejme. A ako dlho mu to trvalo a kade išiel... To je tak, že keď chce človek napísať naozaj niečo, čo nepôjde proti kánonu, zrazu sa vynorí toľko otázok...

A áno, aj z mojej skúsenosti sú muži - a to častokrát - klebetnejší ako ženy. A zvlášť, keď si predstavíme, že námorníci nemali čo robiť...

Druhá kapitola je zatiaľ kostra mierne obalená mäsom Takže musím dačo poprečitovať z kánonu a popustiť uzdu fantázii. Z tohto dôvodu nechcem zatiaľ čítať druhú kapitolu fikcie od Ms. Rescator, aby som nebola ovplyvnená a nekradla nápady

Super nápad vzít nás na palubu Mořského orla !
Líbí se mi Rescatorova posádka - každý muž má za sebou nějaký, obvykle velmi pohnutý příběh, a malinko jiný život je na palubě pod dohledem kapitána a jiný, když není v dohledu.
Rescator je prostě záhada nejen pro nepřátele, ale jak je vidět, i pro svou posádku. Taková úvaha, že by si námořníci mohli spojit výraznou podobu Cantora s Angelikou, mě nikdy nenapadla. A že skončí sázkou, aktivitou, kterou mám ve fikcích opravdu v oblibě, je třešničkou na dortu v závěru první části.
Doufám, že se pokračování brzy dočkám !

Ms_Rescator píše: *

28 čer 2024, 14:15

Precious, moc hezká fikce, příjemná na čtení! Takhle nějak jsem si to taky představovala.
Líbilo se mi, jak si rozšířila Rescatorovu posádku, zejména se mi líbilo zařazení starší osoby, která díky vlastní životní zkušenosti dokáže rozklíčovat o co v Rescatorově případě asi kráčí.

Ostatně já si myslím, že ti námořníci klidně mohli mít tušení, o co jde. Jason klidně mohl mít svou vlastní teorii o tom, jaký vztah je mezi Joffreyem a Angelikou, zejména když jí je Cantor nápadně podobný. To se přece nevylučuje s tím, když mu pak "vyčítal", že se mu s tím nikdy nesvěřil. Tak nějak jsem to alespoň pojala já.

Tak to som veľmi rada, že sa naše predstavy zhodujú – hlavne keď to povie taká odborníčka na Rescatora, ako si ty!
Áno, aj ja si myslím, že Jason to "vedel", musel si to všetko pospájať.

moirra píše: *

29 čer 2024, 19:59

Precious, som rada že si sa konečne rozkývala a postla aj niečo s tvojej vlastnej tvorby - Pani AG je na nás určite v Angelikologickom nebi hrdá, aké sme všetky kratívne a hlavne ako nás nenápadne vzdeláva a rozširuje naše obzory, keď si rešeršujeme rozličné veci.

Pekne si opísala akí citlíví boli Rescaoroví chlapi na pánové nálady, a že úbohy Enrico bol nešťastný že ho pán nevzal zo sebou. Ozaj myslíte si že Rescator šiel za Mulejom sám? Alebo koho vzal zo sebou?

Inak už som si dávnejšie zisťovala ako sa tam vtedy zo Sale dalo dostať a koľko to trvalo napríklad karavánou. Ale tuším že sa časť dala absolvovať po akejsi riečke, musím to nájsť.

moc pekné rozprávanie teším sa na pokračovanie

Škoda, že nič z našich príbehov sa nedostane do nejakej oficiálnej angelikovskej fanúšikovskej knihy. Nadja by asi nebola nadšená...

Enrico bol naozaj veľmi verný Rescatorovi, mal ho za svojho otca a nasledoval ho aj do hlbokých amerických lesov, ktoré mu ako mužovi mora vôbec nerobili dobre.

Áno, aj mňa takéto geografické "perličky" pri písaní trápia, ale ako si si všimla, rozhodla som sa ich jednoducho vypustiť. Inak by som si asi od zúfalstva vytrhala vlasy!

Lole píše: *

30 čer 2024, 21:06

Tohle je velmi milý kousek. Doufám, že bude pokračování, ale skoro si říkám kdo z těchto postav nakonec měl možnost poznat pánovo tajemství. Mám dojem že většina postav nakonec zahynula, ale o to více se těším na další pokračování. A teda upřímně mě kolikrát přijde, že muži sbírají klepy stejně jako ženy co koukám kolem sebe. Takže za mě realistický zobrazení Těším se na další kapitoly

áno, niektorí pri odhalení prítomní nebudú, aj mňa mrzí, koľkí zahynuli pri vzbure. O to viac si vážim Joffreyho dobré srdce, že sa hugenotom nepomstil za smrť toľkých svojich oddaných a blízkych ľudí!

PenelopaW píše: *

29 čer 2024, 15:39

Precious, to je moc hezký začátek! Pokračuj prosím!

Líbí se mi, že tady to námořníci vzali jako klevetivé ženské, a že se zamýšleli nejen nad tím, co je zač zelenooká Francouzka, ale i nad původem Peyrakova syna. Vždyť všichni ho znali jako single, bohéma, playboye, tajemného čaroděje, muže v masce - musel pro ně být naprosto dokonalým chlapem. A najednou se objeví dítě, které volá "Tati! Tati!" a Rescator jihne a okamžitě ho přijme za svého syna. Určitě i ti věrní museli probírat velitelovu minulost a zamýšlet se nad tím, kde se dítě vzalo, kdo je jeho matka, a možná i nad tím, jaký život Rescator - odpadlík a pirát - vedl předtím. Ostatně Pannassave i Savary taky spekulovali?

Ďakujem! Všetci museli byť z toho "na větvi", ako vy v Česku vravíte. A o Savarym ani nehovorím, tomu sa tak dostať do hlavy...

Tereza píše: *

09 črc 2024, 13:31

Super nápad vzít nás na palubu Mořského orla !
Líbí se mi Rescatorova posádka - každý muž má za sebou nějaký, obvykle velmi pohnutý příběh, a malinko jiný život je na palubě pod dohledem kapitána a jiný, když není v dohledu.

Doufám, že se pokračování brzy dočkám !

Ďakujem, Tereza, naozaj si to veľmi cením! Myslím si, že aj Joffrey tak na konci knihy "Angelika a jej láska" uvažuje, čo bude s jeho posádkou, keď on odcestuje do vnútrozemia. Čo bude s loďou a tými stratenými dušami, ktoré k nemu priľnuli...

Na pokračovanie čakať nemusíš, už je tu Nie som úplne stotožnená s tým, ako v niekoľkých pasážach cítim komický podtón, ale asi to tak má byť, inak mi to napísať nejde. Nechcela som síce robiť z ošľahaných pirátov žiadnu skupinku dedinských dobrákov, ale keďže náš hlavný hrdina je aj podľa Angeliky "statočný človek... pravda, pokiaľ vôbec možno piráta nazvať statočným", napokon som sa s tým zmierila a už nemám v sebe to prerábať

takže prajem príjemné čítanie druhej kapitoly (a ja si idem konečne prečítať o Rescatorovi v Karibiku a jeho stretnutí s Florimondom!).

Je tu komickou notu v tom hodně cením Zase to není tak daleko od originálu, tam sem také často vnímala komický podton. Náhodou, představa jak piráti chodí pokukovat po Angelice a předávají si klepy je prostě super A to víc i že to je podstatě děj z knihy ale z pohledu jiných postav.

Precious, tak jsem se konečně dostala ke čtení tvojí fikce.
Líbí se mi, jak jsi doplnila děj o životní příběh jednoho z nich a také o úvahy a spekulace členů Rescatorovy posádky. Z vlastní zkušenosti vím, že i muži jsou zvědaví, někteří více, jiní méně. Tak si dovedu představit, že změny v chování jejich pána a hlavně jeho zájem o zelenookou Francouzku, je prostě vzrušil.
Je dobře, že jsi svoje vyprávění přidala na fórum.

I mně se líbilo komické ladění, vždyť celý ten příběh byl vlastně tak trochu fraška, takže je to myslím na místě. Dokonce mě napadlo, že to pro Rescatorovu posádku byla taková "reality show", na níž se z části dívali a z části se jí sami účastnili.
Líbil se mi detail, jak si šel Piero sám Angeliku obhlédnout, aby si udělal vlastní závěr. A doufám, že když se teď část posádky svolala k "poradě", čeká nás nějaká šílená debata.

Jediné, co mi tam trochu chybělo, byla reakce kapitána Jasona, poté, co mu Angelika nakráčela na loď. V 5. díle je pouze nádherný obrat "vyskočil téměř až ke stropu", který miluju. Co se dělo pak? Ze zoufalství hodil svůj klobouk na zem a začal po něm skákat, aby se zbavil frustrace z nové nezadržitelné pohromy? Pokud se k němu neplánuješ vyjadřovat, budu si zřejmě muset napsat ještě krátký humorný epilog ve svém vláknu.

Moc se mi toto druhé pokračování líbí.
Ze života námořníka je vlastně super pohled na události z jiného úhlu, navíc okořeněný vtipem. Chlapi na lodi přece nemohou jen dokola drhnout palubu, ale musí se o něčem a nějak bavit, a tato totální změna a vykolejení jejich zavedeného režimu způsobeného zelenookou záhadnou ženou si o to doslova říká.
Sázka bude tedy pravděpodobně pokračovat .
Těším se na pokračování.

Kéž by byli hoši u toho , když bude Angelika po Rescatorovi ječet, až vytáhnou z moře malou Honorine! To by byla "drbárna" !

A aj keď sa neskôr potvrdilo, že Cantor bol naozaj Rescatorovým synom – a aké to prekvapenie, keď o pár rokov v Amerike Ribaldi spoznal aj kapitánovho staršieho syna, ktorý akoby mu z oka vypadol – na mŕtvu otrokyňu sa už nik nepýtal. Piero, ktorý predsa mal deti, chápal, že pýtať sa chlapcov na navždy stratenú matku by len rozjatrilo rany a za to nestála žiadna stávka ani peniaze, ktoré by mohol získať.

Nuž ja myslím že ho skôr zastavilo že mal vážne obavy že za takú nediskrétnosť mu Rescator otrhne hlavu alebo ho vysadí na pustom ostrove ... a keby sa ten ešte potom aj dozvedel že to bolo kvôli stávke... s
om si viac ako istá že chlapi s svojho pána hoci ho mali radi j celkom iste báli. Podobne to mala nastavené j Angelika, ktorá niekde vraví že sa Joffreya tak trochu vždy bála.

začal sa venovať stráženiu neznámej drzej ženy, ktorú mu zveril pán.

že by ju nespoznali? ale vskutku tak ako sa Angelika opisuje že vyzerala ako zmoknuté kura napokon ani Jason ju nespoznal

Ribaldiho postva sa mi moc páči .... kto to vlastne v kánone vravel "jakživ som nevidel také zreničky" ???


„Chceš povedať, že je to Francúzka z Kandie? Akože ožila?“ vytreštil oči Francisco.
„Nie akože, nikdy neumrela. Kapitán mal zlé informácie.“
„Vymýšľaš si! Kto by si dovolil zavádzať Rescatora?!“
„Možno áno, možno nie. Každý bude mať možnosť sa presvedčiť – veď nás čaká dlhá plavba.

no na tú sa definitívne teším! geniálny nápad napísať to aj z pohľadu posádky

Ms_Rescator píše: *

21 črc 2024, 21:25

Jediné, co mi tam trochu chybělo, byla reakce kapitána Jasona, poté, co mu Angelika nakráčela na loď. V 5. díle je pouze nádherný obrat "vyskočil téměř až ke stropu", který miluju. Co se dělo pak? Ze zoufalství hodil svůj klobouk na zem a začal po něm skákat, aby se zbavil frustrace z nové nezadržitelné pohromy? Pokud se k němu neplánuješ vyjadřovat, budu si zřejmě muset napsat ještě krátký humorný epilog ve svém vláknu.

ja už mám niečo rozpracované v Rochatovskom vlákne, ale som si istá že toto je vďačné téma a teda môžeme mať viaceré verzie



---------------------------------------------

PS:

Citovat:

Pozn.: v knihe Angelika a jej láska sa uvádza, že dvaja z námorníkov, ktorí Angeliku sprevádzali do La Rochelle, boli Malťania. Ale keďže je to len Angelikina domnienka, upravila som si to pre svoje potreby

nuž ono s to dá poznať podľa toho v kom jazyku a akým nárečím sa rozprávajú ... už si nespomínam podľa čoho ich Angelika zaradila medzi Malťanov

Lole píše: *

21 črc 2024, 15:51

Je tu komickou notu v tom hodně cením Zase to není tak daleko od originálu, tam sem také často vnímala komický podton. Náhodou, představa jak piráti chodí pokukovat po Angelice a předávají si klepy je prostě super A to víc i že to je podstatě děj z knihy ale z pohledu jiných postav.

Vďaka za ocenenie neplánovaného humoru, Lole! Ono v podstate tá celá situácia je naozaj trochu komická, hoci neskôr prerastie do tragédie. Ale keď si vezmeme, že počas dlhej plavby Atlantikom veľa rozptýlenia k dispozícii nebolo, predpokladám, že chlapi boli vďační za hocaký kúsok zábavy, ktorý sa im naskytol. A prítomnosť neznámej ženy, ktorej má ich kapitán "plnú hlavu", neochvejný Rescator!, musela vzbudzovať oprávnené klebety.

áno, je to dej z knihy, ale keďže z pohľadu iných postáv, snažím sa, aby som iba nekopírovala kánon, ale dávala do toho aj niečo svoje. Či sa to vždy podarí, to nechám na zhodnotenie čitateľov

Ms_Rescator píše: *

21 črc 2024, 21:25

Líbil se mi detail, jak si šel Piero sám Angeliku obhlédnout, aby si udělal vlastní závěr. A doufám, že když se teď část posádky svolala k "poradě", čeká nás nějaká šílená debata.

nad tým ešte rozmýšľam - celkovo si musím utriediť, ako ďalej, koľko kapitol ešte chcem dať a vôbec. Pôvodný zámer sa niekam posunul, ale zase nechcem tlačiť na pílu a umelo to naťahovať. Prvé dve kapitoly mi šli akosi samé, teraz sa musím seriózne pripraviť a premyslieť nasledujúce udalosti.

Ms_Rescator píše: *

21 črc 2024, 21:25

Jediné, co mi tam trochu chybělo, byla reakce kapitána Jasona, poté, co mu Angelika nakráčela na loď. V 5. díle je pouze nádherný obrat "vyskočil téměř až ke stropu", který miluju. Co se dělo pak? Ze zoufalství hodil svůj klobouk na zem a začal po něm skákat, aby se zbavil frustrace z nové nezadržitelné pohromy? Pokud se k němu neplánuješ vyjadřovat, budu si zřejmě muset napsat ještě krátký humorný epilog ve svém vláknu.

No a toto práve nechcem písať - mojím zámerom je pohľad na celú situáciu zo strany osoby, ktorá nevie (len tuší), že Angelika je "zelenooká Francúzka z Kandie." Jasonovi to ona sama podala po lopate, takže toto by už nebolo ono. Ale ak by to niekto napísal, pánečku, to by bolo! Nespojíte sa Ty a Moirra ako v prípade Rochata? Ak nie, tak ten epilóg určite napíš (už teraz sa usmievam pri jeho predstave )

Tereza píše: *

22 črc 2024, 20:02

Moc se mi toto druhé pokračování líbí.
Ze života námořníka je vlastně super pohled na události z jiného úhlu, navíc okořeněný vtipem. Chlapi na lodi přece nemohou jen dokola drhnout palubu, ale musí se o něčem a nějak bavit, a tato totální změna a vykolejení jejich zavedeného režimu způsobeného zelenookou záhadnou ženou si o to doslova říká.
Sázka bude tedy pravděpodobně pokračovat .
Těším se na pokračování.

Kéž by byli hoši u toho , když bude Angelika po Rescatorovi ječet, až vytáhnou z moře malou Honorine! To by byla "drbárna" !

Presne tak, milá Tereza, tá dlhá plavba a v podstate nuda priam ponúka nejakú komédiu/drámu! Keď sa tak nad tým zamyslím, akú zábavu majú na lodi? Ako sme sa tu už rozprávali viaceré, môžu pofajčievať, popíjať, hrať karty, kocky či niečo podobné a hlavne si podľa mňa rozprávať príbehy, či už fiktívne alebo zážitky zo života.
S tou Honorine si mi nasadila chrobáka do hlavy, možno si ma aj nasmerovala v mojom tápaní! Ďakujem!

moirra píše: *

24 črc 2024, 15:54

A aj keď sa neskôr potvrdilo, že Cantor bol naozaj Rescatorovým synom – a aké to prekvapenie, keď o pár rokov v Amerike Ribaldi spoznal aj kapitánovho staršieho syna, ktorý akoby mu z oka vypadol – na mŕtvu otrokyňu sa už nik nepýtal. Piero, ktorý predsa mal deti, chápal, že pýtať sa chlapcov na navždy stratenú matku by len rozjatrilo rany a za to nestála žiadna stávka ani peniaze, ktoré by mohol získať.

Nuž ja myslím že ho skôr zastavilo že mal vážne obavy že za takú nediskrétnosť mu Rescator otrhne hlavu alebo ho vysadí na pustom ostrove ... a keby sa ten ešte potom aj dozvedel že to bolo kvôli stávke... s
om si viac ako istá že chlapi s svojho pána hoci ho mali radi j celkom iste báli. Podobne to mala nastavené j Angelika, ktorá niekde vraví že sa Joffreya tak trochu vždy bála.

Samozrejme, určite aj strach z Rescatora, o tom nepochybujem! Miešať sa do pánových a kapitánových záležitostí by asi chcel len málokto!

moirra píše: *

24 črc 2024, 15:54

začal sa venovať stráženiu neznámej drzej ženy, ktorú mu zveril pán.

že by ju nespoznali? ale vskutku tak ako sa Angelika opisuje že vyzerala ako zmoknuté kura napokon ani Jason ju nespoznal

No tak náš hlavný hrdina ju určite nespoznal, nie je dôvod, aby mu v tej chvíli napadlo, že je to zelenooká Francúzka z Kandie. O tej si myslel, že je mŕtva (vychádzam z premisy, že nikto na palube nevedel, prečo sa Gouldsboro vybralo do La Rochelle - iba ak Jason? A taktiež z toho, že keď Florimond Joffreymu povedal o tom, že matka žije, Rescator nemal dôvod zverovať sa posádke), plus bola tma a Angelika bola celá premočená, nepripomínala krásnu šľachtičnú. (Ribaldi ju nikdy nevidel.) A pochybujem, že by si niekto všímal farbu jej očí, ktorú by v tme aj tak nebolo rozoznať. Preto som časť o zelených očiach dala do pasáže, kedy je úsvit

moirra píše: *

24 črc 2024, 15:54

geniálny nápad napísať to aj z pohľadu posádky

ó, tak toto si veľmi vážim! Ďakujem mnohokrát! Dúfam, že ďalšie kapitoly nesklamú, budem sa snažiť.