Jeanne, Tvoje fikce se mi moc se mi líbila. Ten piknik šlechticů v zahradě, to člověk vidí přímo před sebou.
A Saint-Colombe, hned jsem si vybavila knihu a film Všechna jitra světa.

Jeanne,
krásny letný slnečný príbeh... so vším všudy

Zdraví a silná tělesná konstituce jsou podle současných vědců nezbytné pro všechno počínání a štěstí člověka,“ vysvětlil hrabě de Peyrac.
„To už se zabýváte i výchovou a lidským tělem?“ zeptal překvapeně de Lauzun.
pre mňa super trefná poznámka od de Lauzuna, ako vystihuje grófa, ako ho poznali priatelia, aký mal rozsiahly obzor vedomostí

úžasné vyznanie lásky....
To mě těší, že vaše zkušenosti nejsou nekonečné,“ přerušila ho Angelika.
„Vy jste všechny ženy v jediné,“ dořekl vážně a zelené oči se setkaly s černým pohledem.

Ach, Jeanne, Tvoje fikce se pro mne pomalu začínají stávat "srdeční záležitostí".
Nejenže mě fascinuje, jak bravurně píšeš "pánské" rozhovory, u kterých se neskutečně bavím a hlavně jsou naprosto přesný a trefný (to víš, kdyby se tam alespoň na vteřinu neobjevil Lauzun, tak bych byla smutná ), ale strašně se mi líbí, jak Tvoje dílo prochází příjemným vývojem Začalo to vášnivou erotikou, v dalších dílech došlo na střídmé a odlehčené dialogy tak, aby nikoho nevyplašily, úžasné popisy všeho, co nám z těch černých písmenek na papíře může vytvořit pouze naše fantazie, přibyly další zajímavé osobnosti (v kterých už teď mám solidní chaos) a teď už nás pomalu vtahuješ do "skutečných" vztahů se vším všudy, co vztahy obnáší, a které účastníci Školy lásky 1657 začínají prožívat naplno a najednou má zábava vážnější tvář.... Takže člověk už se "jen" nebaví, ale ty situace a myšlenkové pochody ho nutí se nad příběhem daleko více zamýšlet .... Prostě a jednoduše SUPER, já to asi líp vyjádřit neumím
Moc se mi líbil ten konec ...

Sláva! Mám dočteno.
Dnes v jednu ráno, jsem musela hrubým násilím vypnout svůj obstarožní computer, protože jsem se nedokázala od Této fikce odtrhnout.
Ráno jsem koukala na poradě jako "vejr", takže se úplně bojím touto dobou rozečíst něco nového.
Ne vážně moc, moc hezké čtení.

Přečteno a musím říct, že jsem se ohromně bavila. Je to skvěle napsané a já se ani nebudu pokoušet vypsat, co mě pobavilo nejvíc, protože bych se stejně nedokázala rozhodnout. Je tam toho tolik Ty nejvtipnější už stejně byly zmíněny v předchozích příspěvcích. Můžu říct, že z toho celého výčtu mi tam chybí Angeličin sen, jak ji při milování s Joffreyem vyruší gaskoňské detektivní trio Lauzun, Andijos a Bernard. Samozřejmě nemůžu ale nezmínit kapitolu s arcibiskupem. Jak už kdosi psal Angelika je v této fikci poněkud odvážnější než ta z kánonu a má dost vtipných a pohotových připomínek. Když jsem tak nad tím přemýšlela, tak nám AG mockrát v dialozích tuto část Angeličiny povahy neukazovala, velmi často to jen opsala, jako že taková byla. Tak a teď na další fikci...

Myslím, že důvodem, proč jsem se vrhla právě na tohle, byl ten, že jsem byla zvědavá, jak v něčích představách probíhaly ty školy lásky, o kterých z knih od paní Golonové moc nevíme. Teda kromě toho prvního večeru, a i to v podstatě nic není. Pak jsme mohli vidět, jakou hrůzu z nich stvořil Zeitoun (píše se to tak? to je fuk)

Čtu si Tvoji fikci po večerech před spaním, kdy ležím mezi dvěma funícími dětmi (které krásně ukazují, kam mohou podobné manželské radosti vést ). Vždy mne u toho napadne nějaká vtipná glosa nebo komentář, ale do rána to zaspím a zapomenu... Snad jen k nebohému Lauzunovi:

Osobně to považuji spíš za formu užitného umění, ale například markýz de Lauzun se na tomto trhu velice dobře vyzná.

Pokud ho jen historiografie a současníci pomluvili, a ve skutečnosti to byl cudný katolík, musí se chudák v hrobě obracet, co všechno jste ho už nechaly provádět .

PenelopaW píše:

ale například markýz de Lauzun se na tomto trhu velice dobře vyzná.....

Pokud ho jen historiografie a současníci pomluvili, a ve skutečnosti to byl cudný katolík, musí se chudák v hrobě obracet, co všechno jste ho už nechaly provádět .

neboj, nikto ho nepomluvil .... už ani neviem kto z jeho súčastníkov to o ňom povedal (ale niekde to mám zapísané)
že Lauzun je vraj 100 krát nebezpečnejší ako Fouquet

a to že sa uňho našla zbierka kadejakých rekvizít z každého jeho erotického vzťahu - od kapesníčkov až po spodné prádlo a kaderí vlasov ..... vrátane ženského ochlpenia -
krásne stabuľkované, každý kúsok označený štítkom z menovkou ako v múzeu ... je historický fakt ...

ono totižto domovú prehliadku ktorú nariadil Kráľ vykonali a starostlivo zapísali kráľovskí mušketieri 3:)

ja najviac milujem momentku od Jeanne kde všetci vybehli von pred Palác Veselého Poznania,
a Lauzun sa zjavil zamotaný iba do postelného prosteradla ...

Pridávam starú klasiku ktorú som práve niekde vyhrabala.
To bola premiérová fikce od Jeanne, na ktorú som ju vyprovokovala tým že sa medzi mojimi hrdinami, Joffreyom a Angelikou napriek postupnému zbližovaniu intímne ničovaté nič nedialo. Nuž veď či im to netrvalo rok aj v knihe od pani AG? To sa niekomu zdalo skutočne príliš dlho.

Ono to vlastne bola odozva na časť z mojich fikciíí ktorú som nazvala Vládca hromov - zverejnenej s dátumom ned dub 13, 2014 tuto:

viewtopic.php?f=8&t=406

Ak to nájde odozvu pridám pokračovanie.
(na druhú časť Akádie nepovedal nikto nič, alebo ste si nevšimli že som ju tam dala? )

-----------------------------------------------

Šťastné a neštastné toulouské časy - verze 2.0


Fikce na fikci Šťastné a nešťastné toulouské časy, pôvodný predslov autorky:

Moirro, jsem si jistá, že ve třetí části v noci přijde něco napínavého... možná strašidlo, takže to tentokrát nenechávám na náhodě a odpovídám vlastní fikcí na tvou fikci.
A jestli to tak s tvým vyprávěním půjde dál, na každé z nich bude následovat alternativní fikce! Možná zpětně jedna přibude i na hvězdárnu.

Nedokážu se držet stylu AG tolik jako ty, takže jsem se snažila o kombinaci moderního stylu se stylem AG, tj. být detailní, ale ne přespříliš doslovná a nerozptylovat tajemnou atmosféru explicitními výrazy a biologií.

----------------------------------------------------------------------

Hahaha, kdyby moje děti věděly, co čtu hned ve vedlejší místnosti, kroutily by nevěřícně hlavami .

Škoda, že tyhle fikce a diskuse k nim z fóra zmizely, ráda bych si přečetla bezprostřední reakce členek, když byl příběh poprvé publikován. Hned v úvodu si ovšem musím lehce rýpnout do autorky, která kdysivá kritizovala můj první literární počin, v němž Desgrez postupoval podle podobného scénáře jako Peyrac a jí to přišlo trapně konvenční:

jeanne píše:

Na druhou stranu, zdá se že Desgrez a/nebo hrdinka mají taaak nudné standardní představy (abych teda aspoň něco kriticky vytkla; Ale copak já to můžu posoudit, mě se o fikčních postavách nikdy nezdálo.).

Popisy prostředí, okolí, drobností typu, jak na Angeliku dopadly dešťové kapky z Joffreyových vlasů, to všechno je...

Moirro, pokračování přidej .

Dost odvážná scéna, ale zároveň romantická ... je to prostě Joffrey, takový, jaký je

Toto si pamätám! Keď to Jeanne onehdá napísala a publikovala, trošku ma to šokovalo. Predsa len, na takéto sexuálne explicitné scény s "našimi" hrdinami som nebola zvyknutá

Moirra, mne tvoj "slow burn" vôbec nevadil, táto fikcia sa krásne číta. Všetko más svoj čas a svoje miesto. (a úprimne si neviem predstaviť, že by ich "prvý raz" bolo v zrúcanom zámku na špinavej deravej prikrývke v polorozpadnutej posteli. Ale fanfiction je preto fanfiction, že môžeme popustiť uzdu našej fantázii a napísať aj to, čo by sa v kánone asi nestalo.) Rada si prečítam pokračovanie, ak ho pridáš - už si nespomínam, či som ho čítala.

Takže pridávam zasa jedno malé pokračko.

Ja si to vždy tiež znovu prečítam znovu ke´d to pridávam a znovu ma raz pobavilo ako si to moje veselé intermenzo v hvezdárni Jeanne preonačila po svojom. Splnila tak výhražku že tomu dodá šťávu. V každom prípade jej Angelika je oveľa odvážnejšia ako tá moja.

Toto ma dostalo (pozor spoiler!!):

„Když jste mě nachytal ve vaší hvězdárně s Chapelainem, nebylo to poprvé, kdy jsem četla ve vašich knihách.“
„No, jsem rád, že to nebylo s živým Chapelainem“ smál se už. „Tak pokračujte, co všechno jste kromě matematiky a chemie, o kterých jsme mluvili posledně, nastudovala...?“

Tato alternativní fikce od Jeanne mě bavila. Sled scén sice dle mého velmi nápadně kopíroval Padesát odstínů šedi, ale nijak mně to nevadilo." Angelika byla přece pro lásku jako stvořená" a měla v hlavě zákoutí, kam nás paní A.G. nikdy nevzala - jen víme, že ji Joffrey naučil užívat si rozkoší. Dovedu si tedy představit, že mnohé z těch "univerzálních situací" ( neb kdo se někdy nemiloval v koupelně, že) byly mezi čerstvými milenci reálné...

Tereza píše: *

26 srp 2021, 22:05

Sled scén sice dle mého velmi nápadně kopíroval Padesát odstínů šedi, ale nijak mně to nevadilo." Angelika byla přece pro lásku jako stvořená" a měla v hlavě zákoutí, kam nás paní A.G. nikdy nevzala - jen víme, že ji Joffrey naučil užívat si rozkoší. Dovedu si tedy představit, že mnohé z těch "univerzálních situací" ( neb kdo se někdy nemiloval v koupelně, že) byly mezi čerstvými milenci reálné...

no ja keď som to čítala prvý krát tak som "Padesát odstínů šedi" vôbec nepoznala - až neskoršie som pochopila čím sa Jeanne inšpirovala

takže pridávam ďalšie pokračovanie

50 odstínů jsem četla a musím konstatovat, že Joffrey v této fikci nemá svoji mučírnu a Angelika nemá ty submisivní multiorgastické sklony - díkybohu.

Při čtení jsem si uvědomila, že jsem nekomentovala ani předchozí část. Tady se mi líbilo, jak Jeanne hezky uplatnila svoje vlastní rešerše a historické povědomí, když hraběti vložila do úst přednášku o pojetí sexuality v literatuře.

„Tyto fikční konverzace mezi sexuálně zkušenými a nezkušenými dívkami jdou teď do módy. Školu dívek teď prý dokonce překládají Angličané a chtějí ji vydat pod názvem Škola Venuše, ale jak je znám, vezme jim to aspoň dobrých dvacet, možná třicet let, než svůj překlad vydají.“ dodal s lehce škodolibým úsměvem. A ta druhá zmíněná publikace je nějaké neoficiální vydání.

Zatím jsem to řádně nehledala, ale vsadím se, že text obsahuje mnoho "easter eggs" typu Školy Venuše - dala bych ruku do ohně za to, že Jeanne si tohle zjistila řádně, Peyrakův odhad je správný a v Anglii něco takového skutečně vyšlo.
Vcelku by mne zajímalo, zda se v literatuře objevovalo i schéma "starší žena a mladý muž". Vzpomněla jsem si totiž na přednášky dr. Turčana z Dějin umění. Když jsme se dívali na obrázky kamenných hlavic sloupů, mj. tam bylo vyobrazení "starý muž a mladá žena", u čehož přednášející se zalíbením konstatoval, jak je to krásné. "Ne stará žena a mladý muž - to je fuj! Ale starý muž a mladá žena!"

A zajímavé je, že ač ty zmíněné fikční rozhovory frčely v minulosti, v současnosti jsou stále v oblibě, o čemž vypovídá už jen fikce sama . *


K nově přidanému pokračování mám pak už jen pár glos:

- Angelika že by se odmítala najíst a zapomínala na jídlo??

- Zajímalo by mne, zda Angeličiny komnaty před svatbou obývala nějaká Joffreyova oficiální milenka... Je o tom v kánonu nějaká zmínka? Protože jestli ano, Margot by byla jistě zvyklá na původ skvrn a jiné známky milostných hrátek . Ostatně i ve fikci se zdá, že si rychle dává dvě a dvě dohromady, na rozdíl od jiných postav .

- Bohužel jsem nebyla na webu v době, kdy byla fikce poprvé publikována, takže se mohu jen domýšlet, zda ti tři zmínění vědci nejsou parodií na nějaké konkrétní osoby .

- Françoise de La Mornière je tak zahleděná do sebe, že ji ani nenapadne pouvažovat nad tím, jak nedotčená a mladičká hraběnka bez zkušeností pletichaří se snadností dámy, která již nějaké dobrodružství prožila .

- A toto je vlastně úvaha vycházející z hlav všech, které na Joffreye de Peyrac nedají dopustit:

Angelika uvažovala nad tím, jak je vůbec možné, aby byl někdo spojením všech vlastností, které očividně nejdou dohromady. Hrabě de Peyrac dokázal hodiny konverzovat s těmito výstředními lidmi o odborných tématech, pro které byl zapálený stejně jako oni, a současně být tím nejzábavnějším, okouzlujícím společníkem, kterého všechny přítomné dámy přímo hltaly a pánové nejspíš chtěli být jako on. Možná to bylo právě tím, že se nezaměřoval jen na jednu věc, uvažovala Angelika, ale na více oblastí a v každé z nich chtěl vynikat. Když se ho někdo zeptal, jak je možné, že je úspěšný v tolika věcech, odpovídal, že to zkrátka miluje. Miloval tvoření, pokrok a do čehokoli se pouštěl s obrovskou vášní.


* Ale aby se nezdálo, že se do Jeanne nějak nemístně navážím: Nemusíme chodit daleko. Vždyť i v mé fikci o Desgrezovi je obdobná scéna, kdy se hrdinka touží naučit jistou milostnou praktiku. Kdyby pan de Bardagne věděl, co vše Desgrez svými vulgárními ústy prováděl, asi by se později v Novém Světě před Angelikou rozplakal .

Takže milé dámy pridala som pokračovanie "Pod toulouským nebem " od Jeanne

jej vlastný komentár:
Pod toulouským nebem
Původně pod názvem "Šťastné toulouské časy - verze 2.0", neboť toto vyprávění vzniklo jako fikce na fikci Šťastné a nešťastné toulouské časy. Nyní vlastní DISKUSE: Pod toulouským nebem (aby se nám to nepletlo)

ďakujem, Moirra! Mám dovolenku, otvorím si web a hneď mám čo čítať Čakala som síce skôr ďalšiu kapitolu tvojej fanfiction, ale ani toto nie je zlé Takže som si spravila kávu a vybrala sa do Toulouse. A KONEČNE som sa dostala k popisu grófových izieb - v ostatných príbehoch od ďalších angelikoložiek sa už viackrát spomínala ako "modrá izba", dokonca si pamätám aj niečo ako strop nad posteľou pomaľovaný nie práve kresťanskými výjavmi Ale teraz som mala z jeho apartmánov veľmi príjemný pocit - myslím, že aj Jeanne to takto zamýšľala. Exotika a zároveň relax, to je to, čo Jeanne opisovala a ja som to naozaj takto cítila.

Keď sa Joffrey dostal do svojich izieb a Angelika ho počula krívať, ohromila ma veta, že "to možno naschvál preháňal". Áno, občas to tak robil, svoju tvár a jazvy naschvál vystavoval na svetlo, aby svojich spoločníkov (hlavne tých, ktorí ho videli prvýkrát) šokoval, ale s krívaním ma to nikdy nenapadlo... Iba keď sa išiel biť s Germontazom, tak svoju chromú chôdzu zdôrazňoval (na oklamanie nepriateľa).

Zvyšok kapitoly neviem, či mám hodnotiť alebo nie. Celá fikcia je v podstate odchýlka od kánonu, a tak to asi aj treba brať. Narážam na to, že keď v knihách čítame charakteristiku Angelikinho erotického správania v začiatkoch jej ľúbostného života, viackrát sa stretneme s vetami typu: bola veľmi mladá a plachá, Joffrey si musel veľmi pozorne všímať jej reakcie, aby si ju naklonil, nevystrašil ju, mala viac-menej odpor k určitým veciam (ako dievča z vidieka vedela, čo sa deje v manželskej posteli a pripadalo jej to triviálne až nechutné - AG to nepopisuje presne takto, ale keď sa dostanem k prvému dielu, dám sem presnú citáciu), ale že Joffrey ju vedel zbaviť týchto zábran a potom si už milovanie vedela užiť. Až ju desila nenásytnosť vlastného tela. Ale určite nie počas prvých dní svojho erotického prebudenia... Gróf to samozrejme ako skúsený muž musel vedieť, takže experimenty so zrkadlom si musel nechať na neskôr

Napriek mojej kritike, určite si prosím ďalšie kapitoly. Číta sa to dobre, je to dobre napísané. O časoch ich "prvého manželstva", ako som si to pre seba nazvala, nie je v knihách až tak veľa. Našťastie máme šikovné autorky, ktoré nám doplnia, čo sa asi tak mohlo diať a ja tieto príbehy milujem. A keďže AG bola na manželstvo v Toulouse skúpa a niekedy nám len "podhodila kosti", máme tu široké pole pôsobnosti a môžeme sa "vydovádět". Ja mám v hlavne napríklad nápad, ako mohol vyzerať ich druhý deň Školy lásky, ale potrebovala by som niekoho, kto by to dal na papier, aby to malo hlavu a pätu, a dalo sa to prezentovať publiku. Alebo čo si myslel gróf, keď prvýkrát uvidel svoju mladučkú ženu, jojój, toho by bolo

Precious píše: *

30 led 2024, 11:15

Ja mám v hlavne napríklad nápad, ako mohol vyzerať ich druhý deň Školy lásky, ale potrebovala by som niekoho, kto by to dal na papier, aby to malo hlavu a pätu, a dalo sa to prezentovať publiku. Alebo čo si myslel gróf, keď prvýkrát uvidel svoju mladučkú ženu, jojój, toho by bolo

Sem s tím! Však máš kolem sebe několik ochotných betačtenářek .

Konečně se dostávám k čtení všeho nového, co přibylo ve Čtenářských snech. Rozhodla jsem se začít tím, co jsem již četla, než se vrhnu na zcela nové texty.

Precious, já nevím, jak Ty to děláš, ale zase jsi mi vyfoukla všechny myšlenky a napsala to za mne .

1. Popis Peyrakových komnat je velmi podrobný a plastický. Přemýšlela jsem, jestli nás AG nechala někdy do jeho soukromí takto nahlédnout, a zda takto podrobně popisovala nějaký interiér. Myslím, že ne. V podání Jeanne má Joffrey velice neskromně vybavený palác, ale mně se to líbí . A líbila se mi i narážka na "přijdete za mnou sama", které se zasmála i sama Angelika. Byť ta v tu chvíli asi nečekala, že bude přistižena. (Ale už jen tím rozsvěcením lamp a svícnů si o to říkala...)

2. Škoda, že se autorka příběhu nezastavila chvíli u Joffreyovy knihovny, vcelku by mě zajímalo, jaké svazky tam měl. Kdyby byla Angelika nezbedná mrška, mohla mu je zlomyslně v policích zpřeházet .

3. I mne trklo to úmyslné přehánění kulhání a demonstrace jizev. Ale odpovídá to jisté potměšilosti, kterou v sobě JP měl.

4. citát: „Chtěla jsem vidět nebe a vy jste mi chtěl ukázat lásku, takže jsem asi přišla správně.“

5. Souhlasím s tím, že ten popis milování je hodně otevřený a nesedí mi k počátečnímu oťukávání hrdinů a pozvolnému objevování vlastní sexuality i možností, jak milování realizovat. Ale motiv, kdy Angelika "pasivně" sleduje děj dvou postav v zrcadle, Jeanne napsala moc hezky .

Precious píše: *

30 led 2024, 11:15

Ja mám v hlavne napríklad nápad, ako mohol vyzerať ich druhý deň Školy lásky.....

Tak to bych si od tebe také ráda přečetla, prostě to napiš!

V jedné fikci jsem se o něco podobného také pokusila - takto jsem to viděla prostřednictvím Angeličiných vzpomínek já, i když je spíš popisováno ráno toho druhého dne :
...Jeho náruč, tlumený dusot koňských kopyt a šumění Garonny ji znovu vracely ke dni, který znamenal konec tápání mladičké hraběnky de Peyrac. Zasněným hlasem dala průchod útržkovitým vzpomínkám :„Milovali jsme se pod širým nebem. Byla to jasná a teplá noc. A ráno ses smál, když jsem se Tě zeptala, k čemu nám budou všechny ty široké postele. Snídali jsme venku u tak malého stolku, že se na něj vešla akorát váza s lučním kvítím a dvě pečená kuřata s nádivkou.“
„Zbožňuju, když se takto rozpovídáš, “ broukl jí těsně nad uchem.
Povzbuzená jeho slovy pokračovala :„Měla jsem na sobě jen župan a ty jsi tam seděl v bílé košili a obyčejných kalhotách. Byli jsme bosí a já se zamilovala do Tvého kulhání. Zařídil jsi všechno tak, že jsme za celé dopoledne nenarazili ani na živáčka. Jen my dva. Když se pak objevil Kouassi-Ba, byla jsem zklamaná. Nechtělo se mi vracet se do paláce.“
„Ovšem pak jsi znovu vklouzla do střevíčků a celé Toulouse Ti ten večer opět leželo u nohou. Musel jsme si Tě pak doslova krást, abych s Tebou mohl být sám,“ připomněl.

A Moirra druhý den Školy lásky také ve své fikci zachytila....

ó, Tereza, ja viem, obe ste to napísali každá inak a pritom nádherne romanticky a lyricky. A to je jeden z dôvodov, prečo ja veľmi nechcem svoje písanie zverejňovať: moje slová by ani zďaleka neboli na tento štýl

Precious, Ty se hrozně podhodnocuješ! Kolikrát tu bylo volání po pokračování Tvého psaní?

Tereza píše: *

25 úno 2024, 21:42

...Jeho náruč, tlumený dusot koňských kopyt a šumění Garonny ji znovu vracely ke dni, který znamenal konec tápání mladičké hraběnky de Peyrac. Zasněným hlasem dala průchod útržkovitým vzpomínkám :„Milovali jsme se pod širým nebem. Byla to jasná a teplá noc. A ráno ses smál, když jsem se Tě zeptala, k čemu nám budou všechny ty široké postele. Snídali jsme venku u tak malého stolku, že se na něj vešla akorát váza s lučním kvítím a dvě pečená kuřata s nádivkou.“
„Zbožňuju, když se takto rozpovídáš, “ broukl jí těsně nad uchem.
Povzbuzená jeho slovy pokračovala :„Měla jsem na sobě jen župan a ty jsi tam seděl v bílé košili a obyčejných kalhotách. Byli jsme bosí a já se zamilovala do Tvého kulhání. Zařídil jsi všechno tak, že jsme za celé dopoledne nenarazili ani na živáčka. Jen my dva. Když se pak objevil Kouassi-Ba, byla jsem zklamaná. Nechtělo se mi vracet se do paláce.“
„Ovšem pak jsi znovu vklouzla do střevíčků a celé Toulouse Ti ten večer opět leželo u nohou. Musel jsme si Tě pak doslova krást, abych s Tebou mohl být sám,“ připomněl.

ach ano ... díky za pripomenutie ...
to je tak nádherné

PenelopaW píše: *

29 úno 2024, 09:45

Precious, Ty se hrozně podhodnocuješ! Kolikrát tu bylo volání po pokračování Tvého psaní?

Presne tak! len pekne píš!

PenelopaW píše: *

29 úno 2024, 09:45

Precious, Ty se hrozně podhodnocuješ! Kolikrát tu bylo volání po pokračování Tvého psaní?

haha, áno, lebo to bola dobrá zápletka! Čitateľ znesie veľa, ak je námet zaujímavý ... a jeho prevedenie - až tak nie Nemám v sebe Tvoje a Moirrine schopnosti rešeršovania či zmysel pre humor, a ani Terezin lyrický talent. Ak niečo napíšem, tak chcem mať z toho radosť, a ak sa mám nad tým trápiť - čo by som sa musela, aby to malo nejakú úroveň - tak to už potom nie je pre mňa. Pri vás všetkých, čo píšete, mám pocit, že položíte prsty na klávesy a slová sa vám z nich len tak hrnú na obrazovku, ani nad tým nepremýšľate.

No nič, Moirra, kedy bude ďalšia kapitola? Aby som diskutovala k veci.

Nevedela som nájsťpokračovanie ale už ho mám - takže pridávam ďalšiu časť,
po ktorej už bude nasledovať kapitola škola lásky.
Aspoň tu bude neičo nové pre tie čo to ešte nečítali.

Vidím, že nejen já dlužím komentář! A tak zvedám pomyslnou rukavici a jdu komentovat .

Fikce od Jeanne jsem četla již v prvních týdnech svého působení zde na fóru. Tehdy toho bylo hodně nového, bylo toho hodně a bylo to dost podrobné, takže jsem v čase kupu věcí zapomněla a tehdy jsem je třeba nedovedla tolik docenit. Proto opět musím poděkovat Moiře, že se svolením autorky, začala tyhle jedny z prvních fikcí J+A znovu přidávat. (A doufám, že s tím nepřestane, dokud to tu opět nebude kompletní.)

Poslední přidaná kapitola obsahuje kupu motivů a když jsem to teď četla znovu s odstupem po letech, přijde mi, že jako kdyby Jeanne psala vlastní román. Natolik podrobné a detailní to je, včetně popisů depilace, účesu, rób či výzdoby pokojů. Ale ono to není ku škodě, člověk se tak ke svým hrdinům dostane mnohem blíž a doslova jim nahlédne "do kuchyně".

Opisy erotiky jsou na mě příliš explicitní, ale v úvodu kapitoly mě to přimělo k úvaze, jak to tehdy bylo s vnímáním vlastní sexuality a tělesných potřeb?

Jistě, nedělám si iluze, že by všichni (barokní) lidé byli upjatí a nikdy se nepodívali dolů, natož aby si tam sáhli, ale autoerotika byla něco zakázaného? A pokud to někdo dělal, mohl mít u toho - díky přísné katolické výchově - pocity studu? Nebo záleželo na společenské vrstvě? Kupříkladu orální sex se v té době neposkytoval ani v nevěstinci a pokud by ho někdo požadoval, prostitutka ho mohla naprášit policii jako zvrhlíka. Důvodem bylo i to, že byl považován za zcela nehygienický. (Takže v žádném případě nešlo o běžnou praktiku jak je to prezentováno dnes, kdy v každé správné béčkové eroťárně je to součást předehry mezi absolutními cizinci, a nebo jak konstatoval jeden můj kamarád: "Orální sex? To se dneska bere jako běžná služba, něco jako pusa na tvář.") Druhá věc je, co spolu manželé dělali v soukromí ložnice, pokud to ani jednomu z nich nepřišlo nemravné, tam věřím, že mohli experimentovat a zkoušet i praktiky, které nám dnes přijdou naprosto standardní.


S ohledem na zázemí autorky by mě zajímalo, nakolik do vedlejších postav akademiků promítla nějaké konkrétní osoby ze svého okolí . Profesor Bota byl vyloženě na pěst.


Scéna, kdy Angelika vidí další rudou sukni, mi připomněla pátrání kyperského krále po ženách na Karlštejně v Noci na Karlštejně:

Král Petr: "Já vidím sukni; krumplovanou!"
Vévoda Štěpán: "V té sukni je Jeho Důstojnost - arcibiskup Arnošt z Pardubic."

No, tak tady v sukni nebyl žádný kardinál, natož arcibiskup, ale úžasná kanonická i fikční nemesis hlavní hrdinky Carmencita. Mně je vlastně té ženské líto, s jakou snadností ji ve fikcích trýzníme a vystavujeme dalšímu ponížení .


„Neopouštěj mně,“ špitla tiše a objala ho ještě silněji okolo krku.
V její situaci bych možná spíše šeptala "Nepouštěj mě!"


Taky mě v úvodu hodně pobavila Angeličina nerudnost při ranním vstávání. V klášteře s nějakým pevným řádem, vstáváním ještě za tmy a modlitbami, musela trpět jako zvíře . A pokud si do ní Joffrey rýpal, že si myslel, že je protivná jen hladová, co musel říkat, když měla PMS nebo dokonce svoje dny!


Jinak já samozřejmě tuším, z čeho pramení Bernardovy rozpaky, ale nechám si to pro sebe. I pro případ, že bych se mohla mýlit .

ja som tiež zabudla napísať recenziu k poslednej kapitole. Pobavil ma úvod a to, ako Angelika neznášala ranné vstávanie. Myslím si, že túto myšlienku celkom pekne rozvinula vo svojich príbehoch Tereza, nie?

Ohľadom erotických scén mám svoje výhrady, ale každý máme vlastné predstavy, takže to nechávam stranou. Radšej si užívam to, čo opisuje aj Penelopa - všetky tie detaily, drobnosti, históriu - a spisovateľský talent autorky.

Keď už hovoríme o intímnom živote medzi J a A - a myslím tým nielen sexuálny život, predstavme si, ako sa úbohá mladomanželka zobudila na menštruačné kŕče a vedľa nej leží muž, ktorého ledva začala spoznávať po tej najsúkromnejšej stránke. Musela sa hanbou prepadnúť, aj keď si viem živo predstaviť, že jej milovaný ju začal upokojovať, že na to nemá dôvod. Zrejme by to vôbec "neriešil", ale jednoducho by ohľaduplne zavolal Margot a nechal ju v jej opatere.
(a samozrejme mi už mozog ide svojou cestou a pýta sa, ako drhli tie plachty a keď sa to dostalo až na matrac a vôbec )

Precious píše: *

26 led 2025, 16:45

(a samozrejme mi už mozog ide svojou cestou a pýta sa, ako drhli tie plachty a keď sa to dostalo až na matrac a vôbec )

Zasypat solí a vyvařit, vybělit (louh nebo něco podobného) a dobře vysušit na sluníčku?