Velmi zdařilé vyvrcholení příběhu, doufám, že bude brzy další pokračko!

Zaujímavé pokračko Mimi

ibaže Peyrac + tentokrát tak trochu sklamal akútnym nedostatkom fantázie, či už pri "únose",
kde pragmaticky a neromanticky poslal pre svoju manželku Andijosa,
alebo pri nie až tak veľmi prekvapivom "prekvapení"....zrejme bude zamilovaný po uši
a všetko mu zasa vyletelo z hlavy

No oproti tomu už zasa sa potvrdzuje sa staré Polačkine pravidlo,
že či profesor alebo bandita, ľudožrút či krehký rytier z tejto fikcie,
všetci chlapi v podstate myslia iba na to jedno:

"Řekla jsi, že mě chceš potěšit, zůstaneš tu se mnou i v noci?.....

PS: Pánečku tá zázračná masť proti vráskam by sa zišla aj niektorým z nás.

Dauphine a Moirro, díky za Vaše hodnocení mého vyprávění.

Pokračko už nebude, tohle byla poslední část. Původně jsem měla v plánu napsat jen ty dvě vypravování z doby, kdy ještě pan hrabě neměl dveře od Angeličiných komnat otevřené. A dokončení Joffreyova příběhu měl být jen odstavec.
Pak mě napadlo, připojit ještě tuto část o setkání po roce.

Moirro, pan Dokonalý je zamilovaný až po uši, vždyť jsou "doopravdy spolu od školy lásky jen pár měsíců".
S tou fantazií to mám trochu horší spíš já.

moirra píše:

No oproti tomu už zasa sa potvrdzuje sa staré Polačkine pravidlo,
že či profesor alebo bandita, ľudožrút či krehký rytier z tejto fikcie,
všetci chlapi v podstate myslia iba na to jedno:

"Řekla jsi, že mě chceš potěšit, zůstaneš tu se mnou i v noci?..... :lol

Ano, souhlasím.

moirra píše:

PS: Pánečku tá zázračná masť proti vráskam by sa zišla aj niektorým z nás.

No, pokud nechceme čekat na vhodnou dobu pro sběr bylin, tak musíme věřit krémům z lékáren a parfumerií.
Ale spíš než masti rytíři vrásky odstranila láska, s kterou se na něho víla dívala.

Mimi, bylo to hezké zakončení Tvého adventního příběhu. Souhlasím s výrokem Polačky, a tak si taky myslím, že :

"Musíme se vrátit do paláce. Hosté se začínají sjíždět a určitě by nás začali postrádat. ...

to s tím návratem do paláce nebylo tak rychlé

A jsem moc ráda, že se do příběhu vrátila Henrietta a Robert.

mimi píše:

Ale spíš než masti rytíři vrásky odstranila láska, s kterou se na něho víla dívala.

Súhlasím, nieto lepšieho lieku na hocakú chorobu ako pravá, nefalšovaná, obojstranná láska.....

Terezo, jsem ráda, že se Ti zakončení fikce na Tvoje vyprávění líbilo. Při psaní jsem vymýšlela různé varianty. Nakonec jsem zvolila tuto.
A v noci po oslavě určitě trubadúr navštívil komnaty své paní. A bylo:
Krátkou zmínku o madame Henriette a Robertovi jsem přidala jako odkaz na příběh, který mě k fikce inspiroval.

mimi píše:

Pokračko už nebude, tohle byla poslední část.

To je škoda, docela jsem si rytíře a křehkou vílu oblíbila. Co třeba pokračko po 10ti letech o omládlém, jemnějším rytíři? A jak je to s rokokovým příběhem? Je škoda, nechat to nedopracované...

Dauphine, těší mě, že se Ti příběh o víle a rytiři lįbil. Pokračko po deseti letech. To mě nic ne napadá. Možná bych někdy mohla dát původní verzi. Jinak na rokokový přįbëh myslím. Snad se zase rozepíši a osvįtí mě duch romantiky.

Nechci číst předchozí komentáře, abych nebyla ovlivněna (dám si je potom), takže možná budu opakovat, co tu bylo...

Včera jsem se vydala na akci s kamarádkami, kterou mi miminko hodně dlouho zazlívalo, a protože jsem pak nemohla usnout, rozklikla jsem si na telefonu v jednu ráno Henriettu. Terezo, musím Ti složit hold! Tvůj autorský styl se mi velmi líbí, některé slovní obraty jsou úžasné, a samotný příběh mne dovedl k dalšímu pochopení, co vidíte na panu Dokonalém . Sice bych se nakonec vrátila k Desgrezovi a nechala si od něj naplácat, ale minimálně jeden den bych zasněně myslela na úplně jiného pána . Krásné! Jestli tvrdíš, žes začala psát proto, žes zrovna na to měla čas, tak nejen smekám, ale i se klaním, protože máš velký talent.

Z hlediska příběhu J. a A. považuji za nejhezčí část kapitolku o tajném nočním zážitkovém dárku k narozeninám, ke kterému J. inspirovala bezděky pronesená zmínka o létání . A probuzení Henrietty k životu bylo taky úžasné. Letmé štulce mezi mužskými postavami u Tebe beru jako standardní složku příběhu, ale to neznamená, že nepobavily a nerozesmály (třeba Robertův dřevěný koník Blesk ).

Díky za neplánovaný a velmi příjemný noční čtenářský zážitek!

moirra píše:

Práve som začala rozmýšľať ktorý bozk mňa najviac očaril.

No a mne na tyhle úvahy dovedl tenhle komentář...

moirra píše:

Nezaškodilo by sa dozvedieť viacej o jeho (ne)podarených bratoch.

souhlas!

Tereza píše:

A jsem ráda, že je hodně těch, kteří Maupassanta znají. Ta povídka se jmenuje "Znamení", a pro toho, kdo ji nezná, vřele doporučuju. Sotva tři - čtyři stránky a skvěle se pobavíte.

Jdu si doplnit vzdělání a konečně zúročit, že manželovy svazky z edice Knihovny klasiků zabírají v naší knihovně tolik místa.

mimi píše:

Během večera Joffrey pozoroval svou ženu. Už před nějakou dobou si všiml její určité proměny. Snad to souviselo se smutným adventním obdobím. Přestože měl za sebou tolik milostných zkušeností, tak vlastně nikdy neměl možnost sledovat ženu každý den. Vidět, jak se před jeho očima mění. Jako vzácná květina, která dlouho a pomalu rozkvétá. Ještě musí být trpělivý a opatrný. (...)

Krásná fikce, Mimi, a začátek jako vystřižený z kánonu!

mimi píše:

"Aha, už chápu. Ale nejprve Vás zvu na malé občerstvení." Navrhla Angelika s úsměvem. Napadlo jí, že dobré jídlo a vybraná vína rozváží Bernardovi jazyk.
Ale nestalo se tak. Jejich přítel sice oceňoval telecí pečínku, drůbež, chutně připravenou zeleninu i zákusky, ale to, co by chtěla Angelika slyšet, neprozradil. Ani lahodná vína nepomohla.
"No, to jsem se toho dozvěděla! " Řekla si v duchu trochu zklamaně Angelika.

Chacha! Bernard není jen žrout, ale i přítel a umí udržet tajemství!

Tereza píše:

Myslím, že za ten téměř rok musel toulouský pán nejednou zhluboka rozdýchávat některé situace a nejednou si asi dal studenou sprchu, aby se udržel v klidu a rovnováze.

Podle mého se musel nejednou i třít froté ručníky .

PenelopaW píše:

Tereza píše:

A jsem ráda, že je hodně těch, kteří Maupassanta znají. Ta povídka se jmenuje "Znamení", a pro toho, kdo ji nezná, vřele doporučuju. Sotva tři - čtyři stránky a skvěle se pobavíte.

Jdu si doplnit vzdělání a konečně zúročit, že manželovy svazky z edice Knihovny klasiků zabírají v naší knihovně tolik místa.

Moc hezká povídka s vypointovaným závěrem. Nechci prozrazovat těm, kteří si vzdělání teprve doplňovat budou, ale toho blonďatého pána je mi líto - tomu říkám klamavá reklama . Snad aspoň hrdince výše vysouzené pokuty nahradila nízkost vydělané sumy .

PenelopaW píše:

....Včera jsem se vydala na akci s kamarádkami, kterou mi miminko hodně dlouho zazlívalo, a protože jsem pak nemohla usnout, rozklikla jsem si na telefonu v jednu ráno Henriettu........
Díky za neplánovaný a velmi příjemný noční čtenářský zážitek!

Děkuji Penelopo za pochvalu . Těší mě, že se Ti příběh líbil.

Penelopo, děkuji za pochvalu mých romantických vyprávění o adventu Angeliky a pana Dokonalého.

Tereza píše:

PenelopaW píše:

....Včera jsem se vydala na akci s kamarádkami, kterou mi miminko hodně dlouho zazlívalo, a protože jsem pak nemohla usnout, rozklikla jsem si na telefonu v jednu ráno Henriettu........
Díky za neplánovaný a velmi příjemný noční čtenářský zážitek!

Děkuji Penelopo za pochvalu . Těší mě, že se Ti příběh líbil.

Zatím jsem neměla ani zdaleka možnost prokousat se vším, co je na fóru napsáno, ale tak, jak tu říkaly i jiné, bych Tvé a Moiřiny příběhy klidně zařadila mezi kapitoly v kánonu.

Terezo, Henrietta je jistě moudrá žena. Získala si moje sympatie.Tajný noční výlet do katedrály byl překvapením pro Angeliku i pro mne. Není to už moc i na Joffreye ?

Sob píše: *

08 srp 2021, 19:49

Terezo, Henrietta je jistě moudrá žena. Získala si moje sympatie.Tajný noční výlet do katedrály byl překvapením pro Angeliku i pro mne. Není to už moc i na Joffreye ?

I já mám Henriettu ráda. Mladých a krásných hrdinek je v knihách a filmech přehršel, těch po všech stránkách služebně starších spíš jako šafránu. Tak jsem si řekla, jak by to mohlo vypadat, kdyby se taková starší žena ocitla uprostřed té zajímavé šachové partie hraběcího páru.
Pokud si pamatuji, dostávala Angelika od manžela každý den nějaký dárek - šperk, šaty, květiny, nějaký kousek či doplněk k nábytku. Otázkou je, zda Zlatý hlas v letohrádku Joffrey plánoval či jen improvizoval.
Narozeninový dárek byl na knižního Joffreye opravdu spíš silná káva. Ale další šperk apod. by bylo příliš jednoduché - jen další věc , která by se dala koupit. Vymyslet zážitkový dárek je těžší než za něco jen zaplatit. A že byl pan hrabě schopen dárky vymýšlet, o tom mě přesvědčil např. v Novém světě, kdy pro Angeliku navrhl a nechal vyrobit pistole.

Tereza píše: *

09 srp 2021, 23:20

Pokud si pamatuji, dostávala Angelika od manžela každý den nějaký dárek - šperk, šaty, květiny, nějaký kousek či doplněk k nábytku. Otázkou je, zda Zlatý hlas v letohrádku Joffrey plánoval či jen improvizoval.
Narozeninový dárek byl na knižního Joffreye opravdu spíš silná káva. Ale další šperk apod. by bylo příliš jednoduché - jen další věc , která by se dala koupit. Vymyslet zážitkový dárek je těžší než za něco jen zaplatit. A že byl pan hrabě schopen dárky vymýšlet, o tom mě přesvědčil např. v Novém světě, kdy pro Angeliku navrhl a nechal vyrobit pistole.

Presne tak. Joffrey bol mimoriadny muž a som si istá že sršal nápadmi. Zážitkový darček je niečo mimoriadne. A tajný nočný výlet do katedrály (a svätyne jeho večného rivala arcibiskupa toulouského ) je niečo čo si istotne užil aj on. (a ja som si užila fikci, hlavne samozrejme časť v katedrále, dnes večer znova ach ružové mesto a tá romantika )
Inak v Novom Svete sa spomína že za starých dobrých časov Toulouských Joffrey Angeliku brával na cesty po svojich lénach a že dokonca niekde tancovali baskické tance.

V mojej starej fikcii Angelika dostala ako zážitkový dárek svoju prvú plavbu loďou a návštevu botanickej záhrady.
To sú veci na ktoré človek potom skôr spomína ako na nejaký ďalší náhrdelník.