dauphine píše:

vidím před sebou obraz, jak arcibiskup natěšený že se v zámečku oddá bohulibému rozjímání, a tak trochu kacířsky s nostalgií zavzpomíná na staré dobré časy špičkování s Joffreyem, rozrazí dveře a před před sebou uvidí Joffreye, pohodlně usazeného v křesle s nohama ležérně přehozenýma přes opěrku a s netečným požitkářským pohledem vyfukujícího kroužky ze svého stočeného listu tabáku arcibiskupa z toho asi klepne...

A samozrejme ze pri Joffreyovi z diabolskym usmevom na tvari uz namiesto sochy nejakeho sväteho vyjavu bude stat neodmyslitelna socha vyskierajuceho boha Pana ako si veselo hraje na pistale.
Arcibiskupa istotne vystrie

A povedala by som ze arcibiskup nemal odvahu vyhodit stare Joffreyovu vyzdobu ako sochy a
obrazy, len ich odlozil na povalu/do pivnice. Aspon tam A&J mozu najst kusy vyvolavajuce spomienky....

Jeanne! Geniální nápad rozhodně souhlasím a přidávám se! Ale musíme přesvědčit tady ten zbytek aby se taky připojil... vždyť nejde o to trumfnout jedna druhou ale prostě se jen pořádně pobavit, tak se toho nebojme!

Týjo paní AG je tajemná jak tajemný hrad v Karpatech no nevadí, do té doby se zařídíme po svém... (Říkala něco na ten zbytek? O international webu, fikcích nebo já nevim...)

Moirro myslím, že by Joffrey mohl nahradit arcibiskupovu sochu sv. Prokopa vítěžícího nad ďáblem třeba sochou toho pohanského Pana nebo možná ještě něčím ďábelštějším, samozřejmě že ta socha stojí na nějakém čestném místě na které je hodně vidět a Joffrey by mohl sedět a kouřit pod ní

Nuz kedze ja uz mam koncept na cele Kralovstvo Francuzke, dokonca aj zaverecnu scenu
ktore urcite beriem serioznejsie a realnejsie ako tieto zabavne fikcie,
budem ho napriek tomu pisat tak ako som si povodne zaumienila.
verte ci neverte ja si ho v prvom rade pisem samej sebe.

Ale co sa tyka alternativnych zabavnych fikcii aj alternativneho Kralovstva Francuzkeho
tak som urcite za kazdu srandu.

Ano Dauphine tak nejak som si to predstavovala, a zasa ina oblubena Arcibiskupova socha
musi byt samozrejme vymenena za sochu boha pana...mozno takuto:
pricom sa nymfa napadne podoba na Angeliku

Moirro, sice máš už koncept ale vůbec nevíš co ti během psaní tví hrdinové zas provedou... myslím, že se budem ještě všechny hodně divit...

(ach toto sousoší - jinak mé oblíbené - mi připomíná ty nekonečné hodiny a dny učení na antické a středověké umění a následný masakr motorovou pilou na zkoušce... alexandrijská škola, 3./2. století př. n. l. tak nějak )

Jste úžasně vtipné a máte nádhernou fantazii. Včera jsem slzela od smíchu u líčení mistrovských a učednických let pana dokonalého a markýze Lauzuna a nyní zase ty nádherné vize o arcibiskupovi a letohrádku. Paráda

Já to zaregistrovala až dnes. To je asi vliv toho doučování.

moirra píše:

dauphine píše:

Tak mě napadá, co myslíte, že se stalo s garronským letohrádkem?? Taky ho zbořili jako palác trubadúrské poezie?

Celkom urcite ho nezborili... mozno nanho zabudli tak ako napokon
na tu banu co Angelika dostala do vena....a stoji tam na predmesti Toulouse zarasteny burinou
ako zamok sipovej ruzenky a caka na prebudenie.....aaaaaaaahh
*.¸.*✻✿✻✿ ✻* *.¸.*✻✿

PS: Alebo ze by si ho bol kupil Arcibiskup ???

Z Arcibiskupom v Letohradku som prisla ja ;-) (Bol to moj stary koncept kralovstva Francuzkeho)
Katra sa rozmyslala o tom ze ci ho niekto kupil. Toto bola moja odpoved.
A z otazkou o tom co sa stalo z Letohradkom prisla ako inac Dauphine
Ved este stale oplakava Toulousky palac..keby sme jej zburali aj letohradok to uz by nerozdychala.

PS: Jeanne: Zitat: Co je na těchto fikcích nereálného, arcibiskupovy sny?

HA HA nuz ano hlavne tie sialene sny co som opisala ja to sa hodi skor do komedialneho
vydania Angeliky

Nuz bol tam iny arcibiskup, neviem co sa stalo z Fontenacom a ci vobec existoval, ci to nebol len
daky farar...ale v case ked sa A & J vracaju do Toulouse bol arcibickup niekto iny...ale este to musim hlbsie
preskumat...lebo o take postavy ako bol on a Andijos prist...to je sialene smutne

Navrat do Toulouse a Fontenaca nikde ??? To hadam nie ... To tam bude nudaaaaa ...

jeanne píše:

Ale nezapomeň, že AG je taky velmi velmi komediální. Myslím, že se v těch komediálních momentech zbytečně cenzuruješ. Nečetla jsi snad nedávno zase Quebec, a jak Macolet vstává z rakve, jak Angelika po hruškovici tahá toho psa a reaguje na pana dokonalého jako z Piti piti pa ve stylu "Ne, to nejste vy." atd. atd.? I z těchhle scén vždycky slzím smíchy.

No to je pravda ja sa vzdy dobre zasmejem na komedialnych vlozkach od pani AG.
Ale obavam sa ze keby som si raz poriadne popustila uzdu, tak uz ma nic nezastavi a bude stoho len a
len "piti piti pa" ;-)
Ale bez Andijosa a Arcibiskupa by to bola nuda...

PS: Uz vidim ako arcibickup kropi Joffreya svätenou vodou a stipe sam seba do ruky ci to nieje
len daky sialeny sen ked ho najde v letohradku lezerne sediet a fajcit ako povedala Dauphine...

Uz ta napada ako si Letohradok prerobil Arcibickup a potom Joffrey naspät ???

Jeanne, když už jsi zmínila ten Québeck, tak přikládám pro inspiraci malý citát z knihy (druhý díl, str. 310-311, české vydání)

1) potvrzení Moirrina poznatku, že palác již není (původně jsem to chtěla dát do jiné sekce, ale když už je tu ta diskuze....):
"Zbytek dne strávili Angelika a Joffrey vzájemným líčením střetů s Irokézi, plánováním budoucího návratu do vlasti, vzpomínkami na palác trubadúrské poezie, jehož růžové zdi vybudují znovu."

2) plány do budoucna, které říká Joffrey Angelice, když jsou konečně o samotě (nejspíš náznak toho, co se bude odehrávat v Království Francie):
"Nejdřív ze všeho začnem v trubadúrském paláci žít tak, abychom měli čas na práci a na zábavu. Bude to jakýsi azyl pro všechny, kdo se, třeba i nakrátko, octnou v jeho zdech. Musí tam být chráněni před nebezpečím i nepříjemnými povinnostmi.
Musíme si umět znovu zkrášlit život. V noci se bude tančit, zpívat, hrát a diskutovat o zajímavých věcech, milovat se budeme v těch tichých odpoledních, kdy všechno odpočívá, jen slunce žhne stejně jako srdce a těla ...
Dál budu s nejkrásnější ženou na světě bránit lásku ..."

Docela dost inspirace pro další pokračování, ne?

jeanne píše:

Tolik vykřičníků jsem v jednom textu ještě nikdy nepoužila, ale tak sem tvoje připomínka zapadla..., ach.

To jsem moc ráda, že jsem Tě nadchla Alespoň něčím, když už nejsem schopná napsat nějakou tu ficki

fantina píše:

Jeanne, když už jsi zmínila ten Québeck, tak přikládám pro inspiraci malý citát z knihy (druhý díl, str. 310-311, české vydání)

1) potvrzení Moirrina poznatku, že palác již není (původně jsem to chtěla dát do jiné sekce, ale když už je tu ta diskuze....):
"Zbytek dne strávili Angelika a Joffrey vzájemným líčením střetů s Irokézi, plánováním budoucího návratu do vlasti, vzpomínkami na palác trubadúrské poezie, jehož růžové zdi vybudují znovu."

2) plány do budoucna, které říká Joffrey Angelice, když jsou konečně o samotě (nejspíš náznak toho, co se bude odehrávat v Království Francie):
"Nejdřív ze všeho začnem v trubadúrském paláci žít tak, abychom měli čas na práci a na zábavu. Bude to jakýsi azyl pro všechny, kdo se, třeba i nakrátko, octnou v jeho zdech. Musí tam být chráněni před nebezpečím i nepříjemnými povinnostmi.
Musíme si umět znovu zkrášlit život. V noci se bude tančit, zpívat, hrát a diskutovat o zajímavých věcech, milovat se budeme v těch tichých odpoledních, kdy všechno odpočívá, jen slunce žhne stejně jako srdce a těla ...
Dál budu s nejkrásnější ženou na světě bránit lásku ..."

Docela dost inspirace pro další pokračování, ne?

AAAAh! Zachranila si mi den Fantina <3 po tej tragickej sprave o smrti Andijosa
Na toto som uz vari celkom zabudla...ano ano ano!!!!!
Ked pani AG nieco taketo do Qeebecu dala, a nechala krala aby Joffreyovi vsetko vratil znamena to len jedno:
uz vtedy planovala ze Palac veseleho poznania znovu ozije!

ja uz som strasne dlho necitala Qeebec a teraz som ho zacala citat znovu ale az tam k tomu miestu som sa este nedopracovala lebo ma vytazuju fikcie, preklady a reserse

jeanne píše:

Ano!, ano!, ano!
Z této citace jsem vždycky vycházela ve svých představách pro Království Francie a hodlám v nich pokračovat! Žádná Paříž, kde už zvítězili fanatici, strach, zatýkání, upalování, všichni se obviňují navzájem a nikdo nikomu nevěří. A ani Ludvík už není to co dřív. Ale Toulouse, klid a zábava! A nový palác bude ještě lepší a letohrádek se předělá po arcibiskupovi!

Jeanne, absolutne s tebou suhlasim! Ani ja som si A&J nikdy nevedela predstavit natrvalo v Parizi alebo poklonkovat
vo Versailles!
Bez slnecneho juhu, blaznivych Gaskoncov a trubadurskej poezie..ah Toulouse! aaaah!

moirra píše:

ja uz som strasne dlho necitala Qeebec a teraz som ho zacala citat znovu ale az tam k tomu miestu som sa este nedopracovala lebo ma vytazuju fikcie, preklady a reserse

To Tě naprosto chápu, že při tomhle vytížení pak chybí čas ...
A jsem ráda, že máš lepší náladu po té události s Andijosem, já zprvu taky byla hodně zklamaná, ale když jsi pak začala rozvíjet, jak ho oživíš .... no, už se těším na vaše pokračování

Teda Jeanne, překvapuješ! Ty si to pamatuješ? No, to co jsem napsala je pravda, ale mám další problém. Něco mě napadne a než začnu ten příběh nebo dialogy psát, tak to zapomenu, a už se to nevrátí ... pak je z toho blud Jak dlouho myslíš, že jsem psala tuhle zprávu? Já mám totiž vynikající dlouhodobou paměť, ale krátkodobá nestojí za nic ... myšlenku udržím míň než 10 vteřin, což je hluboko pod průměrem .. Ale dobrá, přesvědčila jsi mě, o něco se pokusím ...

fantina píše:

Já mám totiž vynikající dlouhodobou paměť, ale krátkodobá nestojí za nic ... myšlenku udržím míň než 10 vteřin, což je hluboko pod průměrem .. Ale dobrá, přesvědčila jsi mě, o něco se pokusím ...

Fantina, len pre utechu, zrejme sa ta kratkodoba pamät da trenovat, tak ako vsetko. Mna kedysi
rozculovalo ze pokracovanie pribehou sa mi zjavovalo v tych najnemoznejsich situaciach, prave vtedy
ked bolo vylucene to zapisovat (napriklad pod sprchou).
Samozrejme ze kym som sa dostala k papieru a peru, ci pocitacu uz som to aj zabudla.

Vsimla som si vsak ze ak to z hrdinami intenzivne emocialne prezivam, ulozilo sa mi to do pamäti a
neskorsie sa mi to vratilo aby som to mohla zapisat.

PS: Neda mi nespomenut jeden skutocny pribeh jedneho slavneho spevaka a skladatela, ktoremu
sa v hlave zjavila uzasna melodia z textom na pesnicku ked sa 160KM/h rutil autom dialnicou.
Intuitivne vedel ze by to bol super hit.

Nemal v aute ani papier ani pero, aj tak nemohol zastat ci pustit ruky z volantu a vedel o sebe ze
kym dorazi domov, pesnicku istotne zabudne.

Teda len vyvratil oci k nebu a nahnevane povedal: Bud mi tu piesen nadiktujte znova, ked pridem domov
alebo ju dofrasa aspon dajte niekomu inemu!

Zdravím všechny. To, co tu čtu o nápadech a jejich pamatování, moc dobře znám. Mě to nejlepší taky napadá někde ve frontě u pokladny, dopravních prostředcích a jiných naprosto nevhodných místech.
Pak se to pokouším zapsat alespoň na papír a v hlavě prázdno. Napíši třeba něco úplně jiného, než se mi odvíjelo v představách předtím.

jeanne píše:

Mimochodem, dotaz na vsechny s lepsi dlouhodobou pameti, co vsechno vime o vztahu hrabete de Peyrac a Ninon? Kdy se poznali, bylo to jen v Parizi...? Mozna mam jisty fikcni plan.

Chápu na co narážíš ..... mám pocit, že nikde není psané, kde a kdy se setkali ... ještě se podívám do nového vydání, jestli tam nejsou nějaké narážky od Andijose, ale mám pocit, že máme velké volné pole působnosti Prostě, byli dobří přátelé a jen se "důvěrně" znali .... Že by je spojovala láska ke kvalitní poezii???

moirra píše:

Dnes uz to nestihnem sem strcit...este to musim skontrolovat... ale zajtra si vramci mojej Fikcie Stastne a Nestastne Toulouske casy medziinym uzijeme aj nasho oblubenca Arcibiskupa ako spoveda Joffreya.

Moirro, také se moc a moc těším ... potřebuji se trochu přepnout po náročném týdnu a naladit na jinou vlnu A Tvoje fikce, ať už jsou o "lámání srdcí" nebo o "pološíleném, ale hodném arcibiskupovi", jsou úžasný lék na unavený mozek

fantina píše:

Moirro, také se moc a moc těším ... potřebuji se trochu přepnout po náročném týdnu a naladit na jinou vlnu A Tvoje fikce, ať už jsou o "lámání srdcí" nebo o "pološíleném, ale hodném arcibiskupovi", jsou úžasný lék na unavený mozek

Fantina dakujem ♥

presne tak som sa snazila vyjadrit arcibiskupov charakter, je sice "polosialeny" ale nieje zly a s tym "zachranovanim dusi" to mysli skutocne uprimne

ved napokon aj pani AG o nom pise ze sa snazil pomahat, hlavne chudobnym kde sa dalo a Joffrey onom
vravi ze nieje zly, iba ze ma tiez svojho demona: tuzbu po moci

nuz tentokrat sa mi arcibiskup sam vmontoval do lamania srdc, takze v podstate je to fikcia "2 in 1"

moirra píše:

presne tak som sa snazila vyjadrit arcibiskupov charakter, je sice "polosialeny" ale nieje zly a s tym "zachranovanim dusi" to mysli skutocne uprimne

Ano, tohoto "Tvého" arcibiskupa mám ráda, bohužel z toho knižního na mě občas padly deprese, takže tohle Tvoje "vylepšení" moc vítám

jeanne píše:

co vsechno vime o vztahu hrabete de Peyrac a Ninon?

Tak mi to nedalo a trochu to prověřila ... zase budu citovat z knihy Toulouská svatba, protože ne všichni ji mají.
Kap.3, str.143, č.vyd.:
Jednoho dne zaslechla, že hosté mluví o Ninon de Lenclos.
"Jsem si jist, že za ní zajede," prohlásil kdosi, "nebo spíš znovu zajede."
"Vy si myslíte, že ji zná?"
Protesty vyšly z úst kterési přítomné dámy.
"Paříž je velká a náš hostitel necestuje do Paříže tak často..."
"Muž jako on nemůže zůstat lhostejný k pověstem o té slavné kurtizáně."
Nastal rozruch vyvolaný různými názory na krásnou Ninon de Lenclos.
Někteří soudili, že termín kurtizána jí nepřísluší, protože ona je mnohem víc než to. Jeden konšel o ní mluvil, jako by znal všechny podrobnosti, což ovšem nevylučovalo jeho upřímný obdiv. Měla své "dobrodince", kteří nebyli vždy jejími milenci, milence, kteří byli nezřídka velice chudí, muže, které milovala a jejichž jména nikdo přesně neznal, neboť ona se nijak často nezamilovávala. Angelika pochopila, že všichni řadili Joffreye de Peyrac, Velkého Kulhavce z Languedocku, k těm, kdo v této složité ženě vzbuzovali cit, v němž touha po penězích nebo urozenost nehrály sebemenší roli.
"Přestože návštěvy našeho přítele v Paříži nejsou příliš časté, nikdo mě nepřesvědčí, že se neznají."
Mluvkové ztichli, sotvaže zaznamenali Angeličin příchod. Tvářila se, jako by je neslyšela. Ve skutečnosti to jméno znala.
(....)
Ninon de Lenclos už více než dvacet let vládla srdcím volnomyšlenkářských mužů a vyznavačům lásky, ale také literatury, duchaplnosti a té nejjemnější dvornosti.
Všechny zajímalo, kolik je Ninon let, v čem tkví tajemství jejího kouzla, které zdánlivě svědčilo o jejím věčném mládí. (...)

Kap.10, str.156, č.vyd.:
Angelika, zabývající se svými obvyklými povinnostmi, znovu natahovala uši, aby mezi ostatními hlasy rozeznala hlas Joffreye de Peyrac.
Ale ano, v Paříži samozřejmě zpíval u Ninon de Lenclos.
"Jistě víte, že ta půvabná preciózka hraje nádherně na loutnu. V jejím bytě kraluje hudba."
Prý jí věnoval loutnu vyrobenou v Bologni. Tyto nástroje nejenže mají dokonalý zvuk, ale jsou také velice lehké, což umožňuje ženám hrát na ten vypouklý a neskladný nástroj daleko snáze. Angelika si rovněž všimla, že mu na pravé ruce chybí jeden z prstenů, snad ten s pečetí. Přesvědčila samu sebe, že ho věnoval Ninon de Lenclos. (...)

Jinak, něco navíc, moc hezky je pak popisován vztah a přátelství mezi Ninon a Angelikou v Cestě do Versailles 2, kap.12, str.120-121, č.vyd.1992 A myslím, že i v tomto dílu bylo někde zmíněno, že Ninon nikdy neopustila Paříž, ale nemůžu to najít a můžu se mýlit. To už je na prověření z historických písemností o životě Ninon a na to jste specialistky Vy, tady už nepomůžu

Myslím, že je to dobrá volba Rok 1651 by byl určitě vhodnější, alespoň bylo pak dostatek času na to, aby se jejich přátelství dál vyvíjelo, prohlubovalo ... třeba korespondencí a tak. Možná proto Joffrey toho tolik věděl o aktuálním životě v Paříži, u dvora apod. ... měl tam svého "důvěrného spojence" (pominu-li de Lauzuna )
Rok 1655 bych spíš viděla na bouřlivý románek s Carmencitou , pak už přece jen neměl tolik možností, když se v roce 1656 oženil, že?

fantina píše:

Jinak, něco navíc, moc hezky je pak popisován vztah a přátelství mezi Ninon a Angelikou v Cestě do Versailles 2, kap.12, str.120-121, č.vyd.1992 A myslím, že i v tomto dílu bylo někde zmíněno, že Ninon nikdy neopustila Paříž, ale nemůžu to najít a můžu se mýlit. To už je na prověření z historických písemností o životě Ninon a na to jste specialistky Vy, tady už nepomůžu

áno, to je krásne, ako je popisované ich priateľstvo,
Priateľstvo je to najlepšie, čo mám. Moje priateľstvo je schopné, čo nedokáže láska: oddanosti,, nežnosti, trpezlivosti. Ponúkam vám ho s úprimným srdcom. Len na vás bude záležať, aby vydržalo až do konca nášho života.

Aaaach Joffrey je prostě nenapravitelný trubadúr, ať se nám snaží namluvit jakkoliv, že se za ta léta změnil, jeho podstata zůstavá stejná Asi by Království Francie opravdu mělo skončit v Toulouse, budem se tedy řídit srdcem a necháme je tam i když rozum říká odjet zpět do Ameriky??!

Fantino, máš pravdu tyhle rozdíly v překladech jsou stejně zajímavé jak číst fikce

dauphine píše:

Aaaach Joffrey je prostě nenapravitelný trubadúr, ať se nám snaží namluvit jakkoliv, že se za ta léta změnil, jeho podstata zůstavá stejná Asi by Království Francie opravdu mělo skončit v Toulouse, budem se tedy řídit srdcem a necháme je tam i když rozum říká odjet zpět do Ameriky??!

Toť otázka Pokud se pokusím vcítit do obou dvou, tak mám pocit, že Joffrey by rád už zůstal v Toulouse, alespoň trochu delší dobu, kromě cestování také rád buduje, takže by byl ve svém živlu, ale Angelice je podle mě líp na Americké půdě ... mám pocit, že se tam cítí svobodnější a hlavně je v dostatečné vzdálenosti od krále, takže se tam cítí líp, je klidnější a nemá pocit, že ji za zády číhá nebezpečí jiného rázu, než se na Americké půdě dá očekávat Ale je to jen můj pocit ...
A trošku tenhle pocit podporuje jejich rozhovor na konci knihy A. v Quebeku 2 - Dopis od krále, kap. 8 a 9, str. 338-343, což doporučuju jako inspiraci pro Království Francie ...

Jinak, dauphine, musím říct, že je znát, že reaguje „znalec duše pana dokonalého“

fantina píše:

errnie píše:

trochu rozdielny preklad, ale podľa týchto slov mám pocit, že aj keď bol svetobežník a všade na svete zapustil korene, predsa len mu jeho rodný kraj najviac prirástol k srdcu a cnelo sa mu za ním...

TROCHU rozdílný To bych řekla, že DOCELA jiný Páni, to jsou věci, člověk, aby si přečetl všechna vydání ve všech jazycích a pak teprve se dozvěděl, jak to všechno vlastně bylo Koukám, že v každém výtisku je něco jiného ... už jsme tu měli palác "Gay learning", který byl zbouraný-nezbouraný, teď jsou to "hodiny na věži", které chce Joffrey zastavit a o kterých se dozvídám poprvé v životě ... co to bude příště Teda, bavím se dokonale, ty rozdílné překlady snad nakonec jednoho dne budou lepší než vaše úžasné fikce

Každopádně, errnie, souhlasím, taky jsem z něj měla dojem, že se touží vrátit do svého rodného kraje. Navíc jsem si ho nikdy nedokázala představit u dvora dýl než by bylo nutné ... max tak na nějakém honu nebo plese

No vidite? Teraz uz chapete ze niesom az taky blazon ked zhrnam a skupujem vydania Angeliky v roznych
jazykoch. Clovek v kazdej jednej knihe, kapitole ci odstavci urobi daky novy "objav"

Co sa tyka toho kde napokon ostanu ked si clovek poriadne necha (realisticky a z ohladom na uplatnovanie vtedajsich zakonov) celu politicku situaciu toho casu prejst hlavou, tak napokon pride na to ze ak by sa Joffrey vratil do Ameriky, tak ho ocakava nespocetne mnozstvo takmer neriesitelnych problemov.

Hlane sa treba pozriet co sa dialo skutocne v tom obdobi v Qeebecu a maine, a mysliet na to ze zrusenie
Nantskeho Ediktu sa uplatnovalo aj na uzemiach mimo Francuzka, patriacich Francuzku.
A Joffrey de Peyrac, tym ze prijal svoju rehabilitaciu, a poverovacie listiny na Maine zostava poddanym a vazalom Francuzkeho krala

Ja osobne by som Peyracovcom uz konecne rada dopriala trochu bezstarostneho kludneho ale veseleho zivota na slnecnom juhu..ved kazda rozpravka potrebuje napokon aj svoj Happy-End

moirra píše:

No vidite? Teraz uz chapete ze niesom az taky blazon ked zhrnam a skupujem vydania Angeliky v roznych
jazykoch. Clovek v kazdej jednej knihe, kapitole ci odstavci urobi daky novy "objav"

Co sa tyka toho kde napokon ostanu ked si clovek poriadne necha (realisticky a z ohladom na uplatnovanie vtedajsich zakonov) celu politicku situaciu toho casu prejst hlavou, tak napokon pride na to ze ak by sa Joffrey vratil do Ameriky, tak ho ocakava nespocetne mnozstvo takmer neriesitelnych problemov.

Hlane sa treba pozriet co sa dialo skutocne v tom obdobi v Qeebecu a maine, a mysliet na to ze zrusenie
Nantskeho Ediktu sa uplatnovalo aj na uzemiach mimo Francuzka, patriacich Francuzku.
A Joffrey de Peyrac, tym ze prijal svoju rehabilitaciu, a poverovacie listiny na Maine zostava poddanym a vazalom Francuzkeho krala

Ja osobne by som Peyracovcom uz konecne rada dopriala trochu bezstarostneho kludneho ale veseleho zivota na slnecnom juhu..ved kazda rozpravka potrebuje napokon aj svoj Happy-End

v tom smere by mu to vyhovovalo, má rád výzvy a určite keď si vytýči plán, rád ho víťazne dotiahne do cieľa, čím ťažšie, tým väčšie zadosťučinenie.. a radosť z víťazstva...
a nech by žil kdekoľvek, kam siahajú hranice Francúzska, stále by bol poddaný kráľa,
aj ja sa nejako prikláňam k tomu, žeby nakoniec zostali v Toulouse, pokiaľ má Angelika po boku muža, ktorý ju má rád, podporí a ochráni, je vlastne jedno, kde žije, dôležité je že sa má na koho spoľahnúť.. a netreba zabudnúť, že v r. 1692 bol v Saleme obrovský proces s pálením a obviňovaním bosoriek. (Za vyše roka tam od januára 1692 popravili devätnásť žien a mužov obvinených z čarodejníctva,viera v bosorky a nadprirodzeno bola rovnako silná, ako viera vo Všemohúceho. Ženy nemali takmer žiadne práva, zatiaľ čo predstavitelia cirkvi mali v rukách prakticky všetku moc.) - toľko citát z internetu, takže či by bola aj tam sloboda, no ktovie
...
mne ich tá južanská povaha viac pasuje k Toulouse a slnečnému juhu... koniec koncov, Toulouse už bolo v tom čase jedno krásne mesto...

fantina píše:

moirra píše:

Nuz ale neviem ako ich Angelika a Joffrey budu hrat medzi upnutymi hugenotmi a obklopeni divokymi indianmi, ktori sa neustale vsade bez pozvania pozyvaju.

dauphine píše:

... a prosím napište někdo jak pořádají školu lásky v americe mezi hugenoty na jedné straně a Indiány na straně druhé, to bude masakr větší než arcibiskup

Zase mám záchvat smíchu, až mi tečou slzy A to jsem si ještě představila, že by tam měli tu "quebeckou návštěvu" (de Loménie a spol.) a pak by se tam přimotal i d'Orgeval a napsal by to tom paměti

Skvělé
Fantinko - dokonale jsi to vystihla!

Ale já mám slabost pro Loménieho, pozor na to! Ještě bych začala pošramocovat pověst paní dokonalé

Co sa deje dievcata???? Ziadne nove "pokracka" ????

nejak je tu ticho!

Dievčatá ste skvelé autorky len ma tak napadlo čo keby Jofrey vymyslel stroj času ked bol vedcom a vynálezcom tak čo keby v niektorých Vaších fanfikciach vynašiel stroj času ,aby spoznal storočia a vynálezy alebo ,aby zabránil smrti Charlesa Henryho , aby ho zachránil spolu s Florimondom .A Florimondovi a jeho súrodencov by nechával študovať v rôznich storočiach vdaka časovým bránam ? A samozrejme by si buducnosti on sám doniesol tvár po plastickej operácii a,ale niejaké jazvy by mu zostali a zaviedol by do svojích sídiel inžinierske siete elektrinu atda také malé scifi čo poviete ? Aspoň by sa s Angelikou nikdy nenudili keby mohli cestovať aj časom a storočiami na dovolenky a potom sa vracať do svojej doby .

To zní dobře. Možná bys moha sepsat svou vlastní představu ať je to nejautentičtější.

suhana@azet.sk píše:

Dievčatá ste skvelé autorky len ma tak napadlo čo keby Jofrey vymyslel stroj času ked bol vedcom a vynálezcom tak čo keby v niektorých Vaších fanfikciach vynašiel stroj času ,aby spoznal storočia a vynálezy alebo ,aby zabránil smrti Charlesa Henryho , aby ho zachránil spolu s Florimondom .A Florimondovi a jeho súrodencov by nechával študovať v rôznich storočiach vdaka časovým bránam ? .........

Skvelý nápad....

Jeanne kedysi prišla na geniálnu myšlienku cestovania v čase.... ale to sme sa my vypravili do 17 storočia za Joffreyom do Toulouse takže ti odporúčam začať čítaním týchto fikcií..... a potom môžeš hneď začať písať svoje...

je to tuto a Jeaninna fikcia má názov "Vánoční zázrak z ústavu pro výzkum pana dokonalého"
takže sa to aj hodí k tomuto ročnému obdobiu

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=8&t=575

potom sa roztrhlo vrece s fikciami z návštevou Joffreya časostrojom - a bolo to skvelé - chcelo by to zasa nejaké
pokračko .....

TAKŽE ČO DÁMY? VIANOČNÉ A SILVESTROVSKÉ FIKCIE TENTO ROK NEBUDÚ?

ja sa tie skvelé Vianočno-Silvestrovské fikcie chystám cez sviatky čítať znovu....

inak máš čo doháňať... kým jedného dňa dočítaš naše fikcie ktorých je tam medzičasom požehnane


všetko, ibaže toto nie!

suhana@azet.sk píše:

A samozrejme by si buducnosti on sám doniesol tvár po plastickej operácii a,ale niejaké jazvy by mu zostali .....

chceš rozplakať veľkého jazvológa?

stavím sa že ani Angelika by to nedovolila ....

jeanne píše:

moirra píše:

chceš rozplakať veľkého jazvológa? stavím sa že ani Angelika by to nedovolila ....

Já tipuju, že by si tak leda nechal jizvu zvýraznit. Pan dokonalý ví, co se sluší a je si vědomý toho, že dost hraje na image.

Náš hrabě bez jizev? To snad by už nebyl ani on.

P.S. Ve fikci o slečně Čokoládě mě Tereza žádala, aby získal ještě další jizvu navíc. Takže žádné plastické vyhlazování.

mimi píše:

jeanne píše:

moirra píše:

chceš rozplakať veľkého jazvológa? stavím sa že ani Angelika by to nedovolila ....

Já tipuju, že by si tak leda nechal jizvu zvýraznit. Pan dokonalý ví, co se sluší a je si vědomý toho, že dost hraje na image.

Náš hrabě bez jizev? To snad by už nebyl ani on.

P.S. Ve fikci o slečně Čokoládě mě Tereza žádala, aby získal ještě další jizvu navíc. Takže žádné plastické vyhlazování.

Angelika a její láska:
Přestal se utírat, odhodil ručník a přistoupil k Angelice. S rukama v bok ji pozoroval. Nikdy tolik nepřipomínal nebezpečného piráta - bosé nohy, tělo samá jizva, sarkastický pohled pod tmavými kudrnatými vlasy.

Zničit něco tak dokonalého by byl téměř smrtelný hřích

ó dámy veľmi vám ďakujem že ste zasa vysušili krokodílie slzy Ó veľkému jízvologovi

ďakujem!

Lebo keby mal bezpečnostný system 21 storočia tak by ho aj dopredu varovali čo s ním chce kráľ urobit a stihol by odísť s celou rodinou . Trebars by vo svojích panstvach kuril tepelným čerpadlom zaviedol by práčky sušičky a umyvačky riadu hned by ho malo služobníctvo ženkého osadenstva radšej .Vysávače mopy robotické ,Viete ja sa dnes smejem ako niektoré zaryté odporkyne umyvačiek riadu , automatických práčok a sušičiek zaryto tieto vydobytky odmietajú ,ale tie ženy zo 15-17 storočia viete čo by dali keby mali také možnosti mať takých pomocníkov v domácnostiach tie slúžky pomocnice v domácnosti . Myslím ,že by tie naše vydobytky techniky brali všetkými desiatimi . nPokusím sa niečo napísať ,ale až v novom roku lebo cez vianoce spievam v kostoloch a na silvestra ma pozval bratranec k sebe do anglicka

No na tu scifi sa už veľmi teším - to bude Joffrey mať zámok ako filmový Fantomas - ktorý mal
technické výdobytky dávno pred svojim časom

dúfam že do fikcií nezabudneš zamontovať nášho obľúbenca arcibiskupa Toulouského
a môjho miláčika Andijosa

PS. s tými výdobytkami - mechanickými slúžkami v domácnosti absolútne súhlasím -
kto by potreboval skrivené prsty od reumatických zápalov spôsobených praním
prádla na "rumple" v studenej riečnej vode
alebo tráviť takmer celú sobotu v práčovni - ako ju trávili moje babky ke´d prali pre celú rodinu
nie nie, ďakujem neprosím si

Ano prosím, sepiš to!!

Témata, o nichž aktuálně sním:

- Povídka v dopisech mezi Katarínou a dalšími výraznými ženskými osobnostmi té doby, včetně Ninon

- Co by bylo kdyby... aneb kdyby Angelika neuprchla s ostatními otroky a vyčkala příjezdu Rescatora

Mě zase vždycky zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby Joffreye na králově svatbě nezatkli a on a Angelika by skutečně dojeli až do Paříže, jak plánovali. Setkání s některými postavami z knih i těch z Dobývání Paříže po jižansku. Zvlášť kdyby se v Paříži například rozhodli zůstat po celou dobu, kdy Angelika byla těhotná a samozřejmě i nějakou dobu potom...

Potíž je v tom, že prostě nemám pocit, že bych dokázala napsat něco tak propracovaného jako vy ostatní, abych tím skutečně vystihla ty postavy, které stvořila Anne Golonová. V tomhle si totiž nevěřím.

Říkám si ale, jak by asi vypadalo setkání Angeliky a Ninon, když by u toho byl i Joffrey. Co všechno by spolu v Paříži navštívili. Kolik Joffreyových bývalých milenek by tam potkali, a jak by třeba Angelika reagovala, zvlášť poté, co by si uvědomila, že čeká Cantora. V knize se totiž paní Golonnová zaměřila, především na to jak moc ohroženě se Angelika cítila, ohledně Carmencity. Přestože je značně neuvěřitelné, že by to byla jediná bývalá milenka, se kterou by se musela potýkat. I když mám pocit, že o tomhle už jsem někdy v nějakém jiném tématu už psala. Taky by se mi líbilo přečíst si trochu do hloubky zaměřené části popisující jak Angelika i Joffrey prožívají Angeličino druhé těhotenství, některé i čistě z Joffreova pohledu...

Ale všechny tyhle představy jsou vlastně tak nějak v mlze, a nijak konkrétní, jestli to teda dává smysl...

Claro, nevím jestli měl Joffrey v plánu po králově svatbě odjet do Paříže. Pokud by ho nezatkli a Angelika mu oznámila, že čeká další dítě, tak si myslím, že by se jí snažil dopřád klid. Asi by odjeli zase na zámek, kde čekala narozeni Florimonda.
Bývalky to paní Golon vlastně neřešila. Ale já si myslím, že se většinou jednalo o vdané ženy. Pokud byly rozumné, tak si hýčkaly vzpomínky a raději by Joffreye neprovokovaly.
V šestém díle on sám řekl, že milostných dobrodružství už byl dost sytý. A když uviděl Angeliku tak pro něho ostatní ženy přestaly existovat. Nevybavoval si ani tvář svých bývalek.

Samozřejmě, že by se mohly nové sokyně objevit. Ale Angelika byla pro většinu têžká soupeřka. Její krása, inteligence a duševní soulad s manželem by asi těžko některá překonala.

Co já si pamatuju, tak právě, že měli v plánu tam jet. Koneckonců poté, co Joffreye zatkli tam Angelika jela doufajíc, že ho tam najde a zjistí, co se stalo. Nechce se mi věřit, že si dal Joffrey tolik práce, aby si pořídil palác v Paříži a pak by ho nechtěl využívat.

Co se týče toho, že by nejspíš plánoval odvézt Angeliku znovu do Béarnu... Tomu moc nevěřím. V knize sice bylo evidentní, že vzhledem k tomu, že šlo o její první těhotenství, to byl dobrý nápad, aby se Angelika soustředila jen na sebe. Zvlášť po Florimondově narození byla viditelně rozhozená. Ale taky bylo zmíněno, že se ke konci čekání docela nudila. A z historie koneckonců víme, že ženy byly velmi často těhotné, tak pochybuju, že by se pořád mohly někam schovávat. Taky sama paní Golonová zmiňovala v knize, že některá dvořanka dokonce porodila přímo u dvora. A jak si šlechtičny stahovaly korzety, aby svůj stav mohly skrývat co nejdéle to půjde.

Já si prostě nemyslím, že by Angelika za normálních okolností při čekání Cantora, chtěla být v ústraní. Zvlášť, když by měla možnost poznat Paříž.

Já vím, že Joffrey si nechal palác v Paříži postavit, aby ho užívali. A chtěl Angeliku představit králi. To už ale udělal při svatbě. Jestli tu cestu plánovali mi uniklo. Přesto si myslím, že kdyby už věděl o dalším těhotenství, tak by ji asi moc tak dlouhou cestu nedoporučoval.Byla to dálka a kočárem. Angelika cestu stejně absolvovala a Cantor se narodil přes všechno, co prožila zdravý. Snášela to obdivuhodně dobře. Máš pravdu, že v té době byly ženy často těhotné a ty chudé pracovaly do poslední chvíle. Ludvíkovy milenky musely těhotenství tajit a po porodu velmi brzo nastoupit plnit své povinnosti. Já teď znova čtu šestý díl a tam je dost Joffreyových vzpomínek na manželství. Z toho jsem tak trochu usoudila, že by ji chtěl prostě mít hlavně pro sebe, nechtěl ohrozit ji a dítě. Tak by ji to možná nedovolil. Daleko cestovat jen, aby se nenudila. On byl zároveň i autoritativní. Nějak si nedovedu představit, že mu Angelika řekne, jsem znovu těhotná a teď hurá jedem do Paříže a on přikývne a řekne, jak si přejete jedeme. Možná by si to nakonec prosadila.
No, jak by se to odvíjelo si můžeme jen představovat.


Pokud by se o těhotenství dozvěděl až v Paříži, tak by asi také dohlížel na její klid a pohodlí. V paláci by ji asi nezavřel, ale určitě by na ní dával pozor. Samozřejmě by si mohli užívat Paříž společně.

P.s. Docela by mě zajímalo, kdyby ta situace nastala, kdo by si prosadil svou. Joffrey, který by z cesty do Paříže nebyl nadšený nebo Angelika, která by se nechtěla nechat omezovat těhotenstvím. Tehdy ještě nemohla o všem rozhodovat sama. Ovšem mohla by to zatajit a oznámit radostnou událost až v Paříži. To by asi udělala.
A pokud by se dozvěděl o těhotenství až v Paříži, co by jí dovoloval a co odmítal povolit.

Tak podle mě by Angelika stejně nezjistila, že je těhotná dřív než by dorazili do Paříže, kam stejně měli namířeno. Koneckonců sama Angelika v Královských slavnostech vzpomíná, že jisté nepatrné tušení, že čeká dítě měla, už když odjížděli z Toulouse na královu svatbu. Ale kvůli nadšení a vzrušení z toho, kam jedou to zapomněla, vzhledem k tomu, jak krátce byla těhotná. A stejně tak si nedala do souvislosti, ty nevolnosti, které měla při oslavách. Pravda, tam ji taky rozptylovalo tušení blížící se katastrofy a toho, co se mělo stát.

Navíc já si naopak myslím, že poté, co by přijeli do Paříže by Angelice nedalo moc přemlouvání přesvědčit Joffreye, aby tam zůstali, a právě kvůli tomu cestování. Neznám mapu Francie, takže nevím, zda z Paříže do Toulouse to bylo dál než odkud odjížděli z královy svatby. Ale vyrazit tak brzo zpátky do Toulouse po všem tom cestování, co už měli za sebou... Na druhou stranu zase víme z knih, že při čekání dvojčat, neměl Joffrey nejmenší problém, aby ho Angelika doprovázela. A v té době by už proti cestování svědčilo i to, kolik Angelice v té době bylo let. Vždyť i v naší době jsou těhotenství v tom věku považovaná za rizikovější, a to s úrovní lékařství, jaké máme. Natož tehdy v 17. století.

Taky si nemyslím, že by Joffrey s Angelikou někam vyrážel každý večer, to určitě ne. Ale několikrát do týdne by mohli někam zajít. A potom by to upravovali, podle toho jak by se Angelika při postupujícím těhotenství cítila

V knize se Angelice potvrdilo, že je znovu těhotná až v Paříži, přestože měla tušení ještě před odjezdem z Toulouse.
Králova svatba se konala v Saint-Jean-de-Luz. Odtud je blíže do Toulouse, než do Paříže. Z toho jsem vycházela při představě, že manželovi oznámila těhotenství ještě tam, během královy svatby.
Pokud by oba dojeli do Paříže, tak už by bylo riskantní se vracet zpět na jih a Cantor by se narodil v jejich pařížském paláci. Máš pravdu, že v Americe také cestovala v těhotenství. Ale to už byla zase více otužilá vším, co prožila.
Mě spíše napadlo, jak by v té době vyřešili situaci, kdy Joffrey by Angelice něco nechtěl dovolit a ona si to chtěla prosadit. Já si vybavuji, že na začátku plavby do Ameriky, když jim hrozilo, že zahynou, nechal Angeliku odvést do své kajuty a zamknul ji tam beze slova vysvětlení. A odloučil ji i od dcery. Využil svého postavení pána na lodi a prosadil svou. A to ještě ani nevěděla, že Rescator je její muž. Mě napadlo, jak by taková situace dopadla ještě v prvních letech jejich manželství. To by mě zajímalo. Ale můžu si to jen představovat.

mimi píše:

To by mě zajímalo. Ale můžu si to jen představovat.

No tak sem s nějakou mini (Mimi) fikcí!

Sama se stavím za to, že by do Paříže odcestovali, i kdyby o těhotenství věděli - nezdá se mi, že by Joffrey své mladé manželce odepřel poznat dvůr a město, na které se tak těšila. Kromě jejich vztahu a Joffreyova přístupu k očekávanému miminku by mne však zajímalo i to, jak by se ke svému rivalovi postavil Ludvík. Angelika by jej u dvora jistě okouzlila, takže nakonec by k zatčení a obvinění stejně došlo, aby mohl odstranit potencionálního soka a dostat se k jeho manželce .

PenelopaW píše:

Sama se stavím za to, že by do Paříže odcestovali, i kdyby o těhotenství věděli - nezdá se mi, že by Joffrey své mladé manželce odepřel poznat dvůr a město, na které se tak těšila. Kromě jejich vztahu a Joffreyova přístupu k očekávanému miminku by mne však zajímalo i to, jak by se ke svému rivalovi postavil Ludvík. Angelika by jej u dvora jistě okouzlila, takže nakonec by k zatčení a obvinění stejně došlo, aby mohl odstranit potencionálního soka a dostat se k jeho manželce .

Tak k zatčení Joffreye by došlo, i když nemyslím, že z důvodu toho, že by Ludvík stál o Angeliku. Z toho, jak jsem já pochopila rozhovor Angeliky a Ludvíka při audienci, kdy se chtěla pokusit za Joffreye přimluvit, dal král zcela jasně najevo, že díky tomu jak vyrůstal, kvůli intrikám frondy, by nikdy nedovolil, aby měl jakýkoli jeho poddaný šlechtic, tolik peněz a takovou moc, jakou oplýval Joffrey. On prostě chtěl, aby se mu všichni plazili u nohou a pořád setrvávali u dvora, zatímco na svých panstvích by byli pouze v případě velké nemilosti. Proto jsem taky na konci třetího dílu nezbaštila Ludvíkovo ospravedlnění souhlasu s Joffreyovým obviněním z čarodějnictví a jeho vlastní rolí v něm. On se ho prostě chtěl zbavit z důvodů, které pramenily z jeho strachu pramenícího z jeho dětských traumat a udržení svojí pozice na trůnu, a ne proto, že by chtěl chránit stabilitu království.

Penelopo, tvoje představa by stála za rozepsání do fikce.

Já už toho mám rozepsáno hodně a zásobuji fikcemi pravidelně.
Mě spíš napadlo, jak by se odvíjel vztah, kdyby Angelika zůstala u Rescatora. Trochu jsem si představovala, že se jí nedá hned poznat a vedou spolu rozhovory podobné jako v šestém díle. Také by mě zajímalo, jak by přijal Filipova syna? Na co by myslel, než by se dal Angelice poznat? Jak by jí přiznal, že Cantor žije? Kde by pak žili, jak by se setkali s Florimondem a Charlesem-Henrim?

Hezkou fikci psala o setkání ve Středomoří Dasha, ale už dlouho nepřidala pokračování. Snad se ještě dočkáme.

Claro, s tvým názorem na zatčení a snahou se Joffreye zbavit souhlasím. Prostě nechtěl mít stát ve státě a nedokázal se přes to přenést. Až po mnoha letech vyzrál, tak vrátil Joffreyovi majetek zpátky. Proto já se přikláním k tomu, aby Joffrey s Angelikou si zvolili Ameriku před Francií.

Clara píše:

Tak k zatčení Joffreye by došlo, i když nemyslím, že z důvodu toho, že by Ludvík stál o Angeliku. Z toho, jak jsem já pochopila rozhovor Angeliky a Ludvíka při audienci, kdy se chtěla pokusit za Joffreye přimluvit, dal král zcela jasně najevo, že díky tomu jak vyrůstal, kvůli intrikám frondy, by nikdy nedovolil, aby měl jakýkoli jeho poddaný šlechtic, tolik peněz a takovou moc, jakou oplýval Joffrey. On prostě chtěl, aby se mu všichni plazili u nohou a pořád setrvávali u dvora, zatímco na svých panstvích by byli pouze v případě velké nemilosti. Proto jsem taky na konci třetího dílu nezbaštila Ludvíkovo ospravedlnění souhlasu s Joffreyovým obviněním z čarodějnictví a jeho vlastní rolí v něm. On se ho prostě chtěl zbavit z důvodů, které pramenily z jeho strachu pramenícího z jeho dětských traumat a udržení svojí pozice na trůnu, a ne proto, že by chtěl chránit stabilitu království.

Souhlas. Ale Angeličina krása by ho k tomu mohla popohnat, spojil by příjemné s užitečným .