Ahoj Terezo, děkuju za doporučení. Víš, tenhle Tvůj příběh jsem si vybrala mezi prvními, protože měl čerstvý komentář a zajímavý název. Máš pravdu, mám tady hodně co dohánět Zatím jsem komentovala vlastně jenom příběh od Penelopy, protože se o něj podělila už před vydáním (a mimochodem, to ona mě přesvědčila, ať se zaregistruju )

@Delphine Svého času jsem vytvořila xls tabulku s přehledem fikcí a možností filtrovat podle autora, postav či časového období. Mohu Ti ji poslat, aby ses lépe orientovala v chronologii příběhů .

No, mé fikce se vyznačují jistou monotematičností co do hrdiny . Pokud je Tvým ideálem pan Dokonalý alias Joffrey, jsi u Terezy na správné adrese .

PenelopaW píše: *

03 kvě 2021, 15:30

@Delphine Svého času jsem vytvořila xls tabulku s přehledem fikcí a možností filtrovat podle autora, postav či časového období. Mohu Ti ji poslat, aby ses lépe orientovala v chronologii příběhů .

No, mé fikce se vyznačují jistou monotematičností co do hrdiny . Pokud je Tvým ideálem pan Dokonalý alias Joffrey, jsi u Terezy na správné adrese .

Jasně, pošli Těch příběhů je tolik, že jsem se je chystala číst spíš od začátku, ale jestli na sebe navazují, tak s přehledem by to bylo o hodně lepší.

Joffrey je dokonalý, o tom žádná... Ti ostatní ovšem měli taky něco do sebe, že?

krásne, nežné, romantické! Vždy ma trochu mrzelo, že prvý diel je napísaný len z pohľadu Angeliky, lebo som chcela vedieť, čo sa tak odohrávalo aj v Joffreyovej hlave a hľa! Tu je zrazu "sonda do duše" krivého grófa a on nie je žiadny namyslený, sebavedomý Don Juan, ale romantik, ktorý sa prvýkrát v živote zaľúbil a má zlomené srdce... trpko ľutuje svoje výroky a chcel by svoju mladučkú ženu utešiť, ale - prijala by to od neho? Aj on sám vie, že nie, že sa ho bojí a hnusí sa jej. Tak mu zostáva len byť trpezlivý a nájsť si cestu k jej láske.
Ďakujem za pekný príbeh!

Jejda, děkuji za milá slova ! Jsem ráda, že se Ti má prvotina líbila - k napsání mě vedla prostá záhada, kde se ráno po svatební noci, o jejímž průběhu ti dva asi mlčeli a celé město si její průběh domýšlelo, vzala růže u Angeličiny postele. Stále si myslím, že ji tam dal Joffrey osobně a že se do Toulouse vrátil, až Angelika usnula.
---------------------------------------
Větu pod čarou jsem si dala do překladače. Toto mi vylezlo : "Jsme vrtkavé, hloupé bytosti se špatnými vzpomínkami a skvělým darem pro sebezničení."
Je překlad v pořádku?

Terezo, Sdílím tvůj názor, že růží k Angličtině posteli přinesl Joffrey osobně. Trubadúra v sobě nezapře. Myslím, že růží si trochu utišil svědomí. Byla to malá a němá omluva manželce za jeho předchozí chování.

z nejakého dôvodu mi neuverejnilo pomerne dlhý príspevok do tejto diskusie, takže ti, Tereza, napíšem súkromnú správu.

Precious píše: *

08 črc 2021, 12:18

z nejakého dôvodu mi neuverejnilo pomerne dlhý príspevok do tejto diskusie....

To se mi párkrát také stalo, cokoliv delšího si od té doby před odesláním raději kopíruju.

Sob píše: *

08 črc 2021, 00:55

Terezo, Sdílím tvůj názor, že růží k Angličtině posteli přinesl Joffrey osobně. Trubadúra v sobě nezapře. Myslím, že růží si trochu utišil svědomí. Byla to malá a němá omluva manželce za jeho předchozí chování.

Přiznám se, že vždy, když mě napadne se "rozplývat" nad hrabětem, připomenu si pro jistotu i některé jeho jiné, ne příliš hvězdné skutky, např. :

Štěstí tu stálo v podobě muže u jejího lůžka, jehož obličej už bezpečně poznávala.
Byla to tvrdší, výraznější, dokonce snad pravidelnější tvář než kdysi, protože jizvy jako by se poněkud vyhladily, tvář s onou patinou mužného veku: tvář Joffreye de Peyrac. Bolestné ovšem bylo, že se už neusmíval. Pozoroval ji naprosto chladně a tak nezúčastněné, že mohla mít dojem, že teď ji nepoznává on.
V Angeličině hlavě se však přesto uchytila představa, že zázrak, po němž tak dlouho toužila, se stal - a tak instinktivně vztáhla ruce.
Zarazil ji jediným pohybem:
„Prosím vás, madame. Nemyslete si, že musíte předstírat lásku, která možná kdysi existovala, to nepopírám, ale která už dávno v našich srdcích vyhasla."
Angelika se zarazila, jako by ji uhodil. Vteřiny plynuly, v tichu slyšela naprosto zřetelně jen hvizd větru venku v lanoví a plachtách - srdcervoucí nářek své vlastní duse.
Ta poslední slova říkal s povýšeným výrazem dávného toulouského šlechtice.

Nebo toto :

„Ty vlastně nevíš, mami, že otec napadl flotilu vévody de Vivonne jen proto, že byl na palubě Cantor. Věděl to, a chtěl ho zpátky.**
„Věděl to."
Byla to první slova, která pronikla Angelice do vědomí od vzrušující chvíle, kdy rozeznala v těch dvou jezdcích, na něž ukazoval Joffrey, své oplakávané syny.
„Věděl to," opakovala.
Takže to všechno není sen. Už léta žijí její synové u otce. Joffrey de Peyrac „chtěl zpátky" Cantora, přijal a nechal si Florimonda, a během té doby ona, Angelika, téměř zešílela bolestí.

A ani tento vzkaz pro krále nebyl zrovna košer .

Florimond, hľadiaci mlčky na oblohu, pozrel na otca, a keď sa im pohľady stretli, videl v nich odhodlanosť a spokojnosť.
– Čo poviem kráľovi? – naliehal. – Čo mu mám prezradiť v tajnosti?
Znervóznel, preto si ho Peyrac k sebe privinul a s takmer ženskou nehou ho pobozkal na čelo. Tento rytier zanesie odkaz, v ktorom sa nemyslí na budúcnosť.
– Povieš mu, – zašepkal, – povieš mu, že RAZ SA MADAME DE PEYRAC URČITE VRÁTI.

Precious píše: *

08 črc 2021, 12:18

z nejakého dôvodu mi neuverejnilo pomerne dlhý príspevok do tejto diskusie, takže ti, Tereza, napíšem súkromnú správu.

škoda, potom a my ostatné nedozvieme o čom sa diskutovalo - samozrejme niektoré veci nechceme povedať celkom verejne ale aj tak:
škoda že veľa našich diskusií prebieha v mailoch na FB či súkromných správach - čím sa potom fórum zdá mŕtve a ostatné holky sa často nemajú ako zapojiť do diskusií

PS TEREZA:

v budúcnosti skús radšej hádzať hneď aj do Deepl Translate- nemecká konkurencia google translate - oveľa lepšie prekladá

a samozrejme Polačka-Translate prekladá najlepšie takže:

Sme nestále, hlúpe bytosti s biednou pamäťou a s obrovským talentom k sebadeštrukcii.

Tereza píše: *

08 črc 2021, 15:12

Sob píše: *

08 črc 2021, 00:55

Terezo, Sdílím tvůj názor, že růží k Angličtině posteli přinesl Joffrey osobně. Trubadúra v sobě nezapře. Myslím, že růží si trochu utišil svědomí. Byla to malá a němá omluva manželce za jeho předchozí chování.

Přiznám se, že vždy, když mě napadne se "rozplývat" nad hrabětem, připomenu si pro jistotu i některé jeho jiné, ne příliš hvězdné skutky,

no samozrejme ... to si zvyknem vždy pripomenúť aj ja .... ale keď si potom zasa spomeniem že sa jej celý rok dvoril kým si ju získal hoci bola jeho manželka ... že Angelika a jej skrinka z jedom bola príčinou že bol Joffrey zničený a prišiel o všetko a stal sa vyhnancom ..... že kvôli nej včas neušiel na kráľovskej svadbe,

a neskoršie že doslova letel do Kandie aby ju kúpil a že mu zanechala loľ v plameňoch a dlhy v cene jednej obrovskej lode (dosahovala cenu menšieho paláca), ikto tak nikdy nezosmešnil Rescatora

že sa kvôli nej vybral do Maroka ...že sa kvôli nej nechal vydierať Mezzom Morte a že kvôli nej hodil za hlavu kariéru Rescatora, hoci ani len netušil že k nemu ešte prechováva nejaké city ....
(aj keď bol neskoršie určite informovaný že ho hľadala, čo zasa vyplýva z rozhovoru v 6 diely)

že kvôli nej daroval život všetkým Hugenotom aj keď mu zabili verných priateľov z posádky ...

tak si vravím že z jeho pohľadu naozaj robil preňu vždy veľa hoci sám netušil, nemal ako, na čom je .... veď nezabudnime že roztomilý Cantor mu bez okoľkov povedal že matka je milenkou kráľa - tá rana teda sedela

odporné bolo samozrejme to o tých synoch ... za to si skutočne po papuli zaslúžil , zahrávať sa s materinským srdcom ...

PS: som tiež presvedčená že tu ružu tam dal osobne Joffrey
Tereza tvoja prvotina zostáva medzi mojimi TOP favoritmi

no dobre, Moirra, zlomila si ma, bude to verejné

písala som ti, Terezka, že plne súhlasím s tebou, že tú ružu tam dal Joffrey. Kto iný by sa odvážil vstúpiť do jej komnaty počas svadobnej noci? Pochybujem, že by tam poslal sluhu alebo hoci aj Margot. Aby sa vedelo, že medzi nimi k ničomu nedošlo? To určite nie. A na 100% sa vrátil do Toulouse. Ja si letohrádok predstavujem tak, ako ho AG opísala: "skromné sídlo v záhradách", čiže taký malý domček s jednou spálňou. Asi by sa nemal veľmi kde zložiť.

A k tomu citátu - Moirra to už dala na pravú mieru Ide o výrok z tretej časti Hier o život a v slovenčine bol voľne preložený ako: "Ľudia sú nevyspytateľné a hlúpe tvory s mizernou pamäťou a sklonmi k sebazničeniu." Je to v podstate narážka na to, že sa história opakuje, že aj keď si prejdeme peklom (vojnou a násilím), veľmi rýchlo na to zabúdame a hneď sa vrhneme do ďalších bojov proti sebe. Veľmi sa mi tento výrok páči, je výstižný, hoci možno cynický a brutálny. Ale hovoriť ho hlavnej hrdinke, ktorá je v ťažkej traume a depresii po tom, ako prišla o všetko a skoro o každého, je trochu kruté. Nuž čo, Plutarch je už raz taký

Precious píše: *

08 črc 2021, 18:20

no dobre, Moirra, zlomila si ma, bude to verejné

písala som ti, Terezka, že plne súhlasím s tebou, že tú ružu tam dal Joffrey. Kto iný by sa odvážil vstúpiť do jej komnaty počas svadobnej noci? Pochybujem, že by tam poslal sluhu alebo hoci aj Margot. Aby sa vedelo, že medzi nimi k ničomu nedošlo? To určite nie. A na 100% sa vrátil do Toulouse. Ja si letohrádok predstavujem tak, ako ho AG opísala: "skromné sídlo v záhradách", čiže taký malý domček s jednou spálňou. Asi by sa nemal veľmi kde zložiť.

vďaka

myslím že každá z nás ma svojskú predstavu - Polačka ten letohrádok zasa vidí trochu inak :
nuž skromné sídlo u bohatých šľachticov 17 storočia je skromné keď má menej ako 30 miestností - už to slovo "sídlo" mne navráva že to bol akýsi minipalác - dlho si tu na fóre nebola a my sme kedysi robili výpisky z kníh a dávali naše predstavy - možno by si mala pridať aj tú tvoju aby sme vedeli ako si ten letohrádok predstavuješ ty ....

tu sú naše predstavy paláca aj letohrádku

viewtopic.php?f=1&t=428

ja osobne si myslím že do Toulouse sa vrátit nemohol - to by vedelo celé mesto že zlyhal pri svadobnej noci ....

U južanov sa aj v časoch bez Internetu a telefónov do rána vedelo po celej provincii čo sa niekde večer udialo. O to viac keď sa to týkalo nejakého prominenta.

moirra píše: *

08 črc 2021, 16:30

Tereza píše: *

08 črc 2021, 15:12

Sob píše: *

08 črc 2021, 00:55

Terezo, Sdílím tvůj názor, že růží k Angličtině posteli přinesl Joffrey osobně. Trubadúra v sobě nezapře. Myslím, že růží si trochu utišil svědomí. Byla to malá a němá omluva manželce za jeho předchozí chování.

Přiznám se, že vždy, když mě napadne se "rozplývat" nad hrabětem, připomenu si pro jistotu i některé jeho jiné, ne příliš hvězdné skutky,

no samozrejme ... to si zvyknem vždy pripomenúť aj ja .... ale keď si potom zasa spomeniem že sa jej celý rok dvoril kým si ju získal hoci bola jeho manželka ... že Angelika a jej skrinka ... ..... že kvôli nej v čas neušiel na kráľovskej svadbe,

a neskoršie že doslova letel do Kandie...... aby ju kúpil a že mu zanechala loľ v plameňoch......že sa kvôli nej vybral do Maroka ...že sa kvôli nej nechal..... a že kvôli nej ...... že kvôli nej ...

....zase jsi mě dostala ....připojuji se tedy :

....a že ji v Quebecu nechal vybrat, jestli budou pokračovat v Americe nebo ve Francii

Tereza píše: *

08 črc 2021, 20:42

....a že ji v Quebecu nechal vybrat, jestli budou pokračovat v Americe nebo ve Francii

vďaka že si sa pripojila Tereza
a že kvôli nej riskol že poplávajú do Quebecu - aj keď to potom zasa odporne Rescatorsky dorazil tým že jej povedal že mal proti kráľovi eso v rukáve ... a tým esom bola ona sama

už by si nám zasa mohla napísať nejakú romantiku

moirra píše: *

08 črc 2021, 19:23

myslím že každá z nás ma svojskú predstavu - Polačka ten letohrádok zasa vidí trochu inak :
nuž skromné sídlo u bohatých šľachticov 17 storočia je skromné keď má menej ako 30 miestností - už to slovo "sídlo" mne navráva že to bol akýsi minipalác - dlho si tu na fóre nebola a my sme kedysi robili výpisky z kníh a dávali naše predstavy - možno by si mala pridať aj tú tvoju aby sme vedeli ako si ten letohrádok predstavuješ ty ....

tu sú naše predstavy paláca aj letohrádku

viewtopic.php?f=1&t=428

ja osobne si myslím že do Toulouse sa vrátit nemohol - to by vedelo celé mesto že zlyhal pri svadobnej noci ....

U južanov sa aj v časoch bez Internetu a telefónov do rána vedelo po celej provincii čo sa niekde večer udialo. O to viac keď sa to týkalo nejakého prominenta.

Také si letohrádek představuji jako honosnější stavbu, ale zase nic extra velkého. A co se týká odjezdu odmítnutého hraběte po svatební noci, tak ráno se Angelika probudila a byla v letohrádku sama ( s Margot + služebnictvo). Teda leda že by se pan hrabě před ní v letohrádku schovával, ale to už by po zouvání, ukládání bot a plížení letohrádkem bylo asi už silné kafe.
Myslím tedy, že J.de P. neodjel hned ( souhlasím s Moirrou), ale někdy nad ránem, což jsem ve fikci také zmínila.

Tereza píše: *

09 črc 2021, 09:57

moirra píše: *

08 črc 2021, 19:23

myslím že každá z nás ma svojskú predstavu - Polačka ten letohrádok zasa vidí trochu inak :
nuž skromné sídlo u bohatých šľachticov 17 storočia je skromné keď má menej ako 30 miestností - už to slovo "sídlo" mne navráva že to bol akýsi minipalác - dlho si tu na fóre nebola a my sme kedysi robili výpisky z kníh a dávali naše predstavy - možno by si mala pridať aj tú tvoju aby sme vedeli ako si ten letohrádok predstavuješ ty ....

tu sú naše predstavy paláca aj letohrádku

viewtopic.php?f=1&t=428

ja osobne si myslím že do Toulouse sa vrátit nemohol - to by vedelo celé mesto že zlyhal pri svadobnej noci ....

U južanov sa aj v časoch bez Internetu a telefónov do rána vedelo po celej provincii čo sa niekde večer udialo. O to viac keď sa to týkalo nejakého prominenta.

Také si letohrádek představuji jako honosnější stavbu, ale zase nic extra velkého. A co se týká odjezdu odmítnutého hraběte po svatební noci, tak ráno se Angelika probudila a byla v letohrádku sama ( s Margot + služebnictvo). Teda leda že by se pan hrabě před ní v letohrádku schovával, ale to už by po zouvání, ukládání bot a plížení letohrádkem bylo asi už silné kafe.
Myslím tedy, že J.de P. neodjel hned ( souhlasím s Moirrou), ale někdy nad ránem, což jsem ve fikci také zmínila.

Já si také při říkala, jak by pan hrabě o svatební noci zdůvodnil brzký návrat do paláce v Toulouse. Myslím, že počkal a potom se vydal až do delší době do paláce zpět. Svůj návrat mohl zdůvodnit tak, že nechal svou mladou spící novomanželku, aby si po svatební noci odpočinula.
Já si představuji, že růži jí tajně přinesl před tím, než opustil palác. Musel jít opatrně, tak se zul. Viděl spící Angeliku, dal růži do vázy a tiše odešel. Potom se vrátil do paláce.
Margot si asi myslela svoje, ale ta byla oddaná a možná i nakázala ostatním, aby mlčeli. Samozřejmě se vždycky najde někdo, kdo něco prokecne, ale dobrá služba taky zavazovala k loajalitě.
Ještě k letohrádku. Já si ho trochu představuji jako zámek Kratochvíle v jižních Čechách. Chybí tam balkón a terasa a růže, ale to si přimyslím.
https://www.zamek-kratochvile.cz
Já se dost inspiruji v našich luzích a hájích. Při psaní mé první fikce o plese v letohrádku, jsem si právě pročetla vše dostupné o tomto zámku.

Moirra, napísala si, že:
"nuž skromné sídlo u bohatých šľachticov 17 storočia je skromné keď má menej ako 30 miestností - už to slovo "sídlo" mne navráva že to bol akýsi minipalác - dlho si tu na fóre nebola a my sme kedysi robili výpisky z kníh a dávali naše predstavy - možno by si mala pridať aj tú tvoju aby sme vedeli ako si ten letohrádok predstavuješ ty ...."

to je pravda, na fóre je už toho toľko, že nemám šancu to dobehnúť. Pekne ste ho rozpracovali, kým som bola preč!

O "výzore" letohrádku nemám žiadnu konkrétnu predstavu, je to len "skromné obydlie uprostred záhrad". Keď som prvýkrát čítala Angeliku, pochopila som to "skromné" tak, že AG to myslela z moderného pohľadu, nie z pohľadu šľachtica zo 17. storočia, takže pre mňa je to stavba len s pár obytnými miestnosťami, kuchyňou a možno kúpeľňou, podlažím a jedným poschodím. Ale pokojne sa môžem mýliť a bol to ozajstný zámoček

Gratuluji, nádherné,

Zuzanka62 píše: *

07 pro 2021, 15:33

Gratuluji, nádherné,

Děkuji, jsem ráda, že si fikce našla novou čtenářku.

Terezo Tvoje fikce ani po8 letech níž neztrácí na kráse. Ta směs ironie a romantiky je nádherná. Četla jsem ji už po třetí. Angeliku čtu trochu pozpátku. Nejprve šestý díl, pak paty a díly z Ameriky. Byla jsem přesvědčena, ze ty první znám. Samozřejmě neznám, čtu a vychutnávat. Když jsem docetla Kánon k svatebni noci, tak jsem se ihned vrátila k Tvé fikci. Mám jednoduše pocit, ze čtu další, širší vydání. Tvá fikce je dokonalou součástí díla. Gratuluji a obdivuji. Jdu číst dal a těším se na další Tvé kapitoly.

Ahoj Zuzko, děkuji za hezká slova a jsem opravdu ráda, že si i pro ty starší fikce najde někdo čas a má chuť si je znovu přečíst. Ten pocit znám, často se mi při pití kávy stane, že kouknu na knihovnu a říkám si, co bych si dnes k té kávě dala. Naposledy to ale nebyla žádná romantika, ale autobiografie hokejisty, což je vlastně pro mě jako fanouška hokeje vlastně taky romantika.

Mnohokrát jsme se tady k té růži u lůžka vyjadřovaly a shodly jsme se, že ji tam musel dát skutečně jedině novomanžel. Já si vlastně teď pozpátku uvědomuji, že hrabě za svou ženou opravdu hodně spěchal.

Pak postrčila Angeliku do nosítek, které dva statní sluhové okamžitě zvedli na ramena. Průvod uzavíralo několik jezdců, kteří se vynořili ze stínu. Skupinka se prosmýkla hlučnými uličkami a vyjela do volné přírody. Letohrádek byla skromná stavba v zahradách svažujících se k řece. Když Angelika sestoupila na zem, překvapilo ji ticho, rušené jen cvrkotem cvrčků. Marguerita, která se vyšvihla na koně za jednoho z jezdců, sklouzla na zem, zavedla novomanželku do prázdného domu a poté do prvního patra.

No a pak už jen stačila Angelika služku vyhodit z pokoje a sednout si na lehátko na terasu a rozpustit vlasy. Převlečený hrabě jí už stál za zády. Musel tady odejet hned brzy po ní, chtěla bych vidět a vědět, jak se mu to jako pánovi domu obklopenému hosty nepozorovaně podařilo.
Byli tam tedy minimálně v prázdném prvním patře sami. A vrátit se jako ženich zpět do Toulouse asi hned nemohl. Takže šup s ním někam na gauč! No a za to zouvání může tak trochu i film, ve kterém pana de Peyrac vždycky ten jeho nerovnoměrný krok a klapání podpatků prozradily. Mám dojem, že ve filmu vždy utichla i hudba, když si to hrabě rázoval po dlažbě.

Tereza píše: *

07 úno 2022, 10:10

1. Já si vlastně teď pozpátku uvědomuji, že hrabě za svou ženou opravdu hodně spěchal. No a pak už jen stačila Angelika služku vyhodit z pokoje a sednout si na lehátko na terasu a rozpustit vlasy.

2. Převlečený hrabě jí už stál za zády. Musel tady odejet hned brzy po ní, chtěla bych vidět a vědět, jak se mu to jako pánovi domu obklopenému hosty nepozorovaně podařilo.

3. Byli tam tedy minimálně v prázdném prvním patře sami. A vrátit se jako ženich zpět do Toulouse asi hned nemohl. Takže šup s ním někam na gauč!

4. No a za to zouvání může tak trochu i film, ve kterém pana de Peyrac vždycky ten jeho nerovnoměrný krok a klapání podpatků prozradily. Mám dojem, že ve filmu vždy utichla i hudba, když si to hrabě rázoval po dlažbě.

stará dobrá fikce ktorá vynikajúco doplnila kánon. .. to ted bolo prekvapenie keď sme zistili čo sa za tým názvom "Jeho svatební noc " skrýva ... že ide skutočne o svadobnú noc z pohľadu Joffreya to tu na fóre bola doslova revolúcia

vidno že sa žiť obklopená Lidožrútmi niekedy vskutku oplatí ....


1. No fakt Tereza - až teraz keď sa k tomu vraciaš

2. Tajnou chodbou samozrejme - popod múry mesta. V tom čase malo historicky podložene hromada palácov tajné chodby. A zmizol hosťom pred nosom, ktorí si vždy mohli myslieť že je na druhom konci obrovského sálu, možno cez nejaké tajné dvere. Pre Joffreya maličkosť. A samozrejme Angelika v nosítkach - to išlo pomaly - a on svojou cestou tryskom na koni bol celkom určite 10 krát rýchlejší.

3. To si vyriešila skvele. Že sa nemohol vo svoju svadobnú noc ukázať naspäť v Toulouse je nad slnko jasnejšie. Pri druhej svadobnej noci, ekdy sa konečne stala ejho, sa spomína že dokonale vycvičené služobníctvo ani nebolo vidieť (a určite vedelo kedy má zmiznúť kde sa kedy nemotať)

4. Ano máš pravdu... a myslím že nejeden z nás si už vyzul boty keď sa v noci niekam zakrádal... napokon dámske lodičky robia na parketách ešte príšernejší buchot ako krívajúci Joffrey vo filme od Borderiéra , ktorý na rozdiel od Zeitouna knihu určite čítal ... tam sa viackrát spomína zvuk nerovného kroku Toulouskeho grófa ...

Zajímalo by mě, co si po první svatební noci v letohrádku o Angelice Joffrey myslel. Tereza ve své fikci píše, jak se v něm misi lítost s pochopením a dojetím Co si v ten večer pomyslel o její nezkrotné povaze ? Už si plánoval, jak ji získá ?

Sob píše: *

08 úno 2022, 11:22

Zajímalo by mě, co si po první svatební noci v letohrádku o Angelice Joffrey myslel. Tereza ve své fikci píše, jak se v něm misi lítost s pochopením a dojetím Co si v ten večer pomyslel o její nezkrotné povaze ? Už si plánoval, jak ji získá ?

Tereza nám teda bude musieť ešte niečo podopisovať. Nejaké tie vsuvky ešte. Ja som sa v starých fikciách šťastné a nešťastné časy toulouské tej témy tiež tak trochu kedysi chytila, ale to bolo ešte veľmi neohrabané písanie.

Niečo o Joffreových pocitoch prezradila pani AG v Integrále:

viewtopic.php?f=1&t=235&p=30366#p30366

V podstate sa tešil na krotenie zlej ženy (ako v tej dráme od Shakespeara, a skvelom filme z manželskou dvojicou Liz Taylor a Richard Burton )

a napokon ho čakalo šokujúce prekvapenie, lebo Angelika bola nielen krásna, ale aj dobrá a neskazená. Ale istotne sa ho muselo veľmi dotknúť s akým odporom sa naňho díva, a preto jej aj ironicky vraví:

„Nechci vás znásilňovat, vy ubohá malá panno. To nemám ve zvyku. Oni vás tedy nedotčenou obětovali tomu hroznému kulhavci z Languedoku? To je ale příšerné!“ Uklonil se a ona začala jeho výsměšný úsměv nenávidět.


To bol typický Joffrey. Ironizovať aj v situáciách ktoré aj jemu samému + drásali srdce.

moirra píše: *

08 úno 2022, 17:33

Sob píše: *

08 úno 2022, 11:22

Zajímalo by mě, co si po první svatební noci v letohrádku o Angelice Joffrey myslel. Tereza ve své fikci píše, jak se v něm misi lítost s pochopením a dojetím Co si v ten večer pomyslel o její nezkrotné povaze ? Už si plánoval, jak ji získá ?

Tereza nám teda bude musieť ešte niečo podopisovať. Nejaké tie vsuvky ešte. Ja som sa v starých fikciách šťastné a nešťastné časy toulouské tej témy tiež tak trochu kedysi chytila, ale to bolo ešte veľmi neohrabané písanie.

Niečo o Joffreových pocitoch prezradila pani AG v Integrále:

viewtopic.php?f=1&t=235&p=30366#p30366

V podstate sa tešil na krotenie zlej ženy (ako v tej dráme od Shakespeara, a skvelom filme z manželskou dvojicou Liz Taylor a Richard Burton )

a napokon ho čakalo šokujúce prekvapenie, lebo Angelika bola nielen krásna, ale aj dobrá a neskazená. Ale istotne sa ho muselo veľmi dotknúť s akým odporom sa naňho díva, a preto jej aj ironicky vraví:

„Nechci vás znásilňovat, vy ubohá malá panno. To nemám ve zvyku. Oni vás tedy nedotčenou obětovali tomu hroznému kulhavci z Languedoku? To je ale příšerné!“ Uklonil se a ona začala jeho výsměšný úsměv nenávidět.


To bol typický Joffrey. Ironizovať aj v situáciách ktoré aj jemu samému + drásali srdce.

Angelika se bála, protože o svém manželovi slyšela jenom to nejhorší. To je pochopitelné. Angelika musela svou krásou dobrotou, čistotou a nezkrotností určitě zasáhnout Joffreye do hloubi srdce. Sám ještě nevěděl, jak se ke své ženě chovat. Asi se po dlouhé době setkal se ženou, která je obdařena krásou i dobrým srdcem. Moiro, Máš pravdu, to pro něj musel být šok.
Zasáhlo ho, že se ho bojí, ale zároveň musel vědět, že o něm slyšela hlavně špatné věci. Bál se, že opravdu skočí z okna ? Angelika nepočítala o svatební noci s rozhovorem. Byli ze sebe vzájemně v šoku

moirra píše: *

07 úno 2022, 17:11

2. Tajnou chodbou samozrejme - popod múry mesta. V tom čase malo historicky podložene hromada palácov tajné chodby. A zmizol hosťom pred nosom, ktorí si vždy mohli myslieť že je na druhom konci obrovského sálu, možno cez nejaké tajné dvere. Pre Joffreya maličkosť. A samozrejme Angelika v nosítkach - to išlo pomaly - a on svojou cestou tryskom na koni bol celkom určite 10 krát rýchlejší.

Vracím se k Tvému komentáři, Moirro - je vidět, jak každý z nás nosíme v hlavě něco jiného . Zatímco Ty na tajné dveře /chodby/ myslíš stále, já vůbec. Kdyby tomu tak bylo, nějak bych tuto docela zajímavou věc, tedy jak se hrabě nepozorovaně dostal z Toulouse, zakomponovala do mé první fikce nebo do Gaskoňské sázky.
A co se nosítek týká, tak jsem narazila nedávno na zajímavý článek o rekonstrukci zámku Velké Losiny, kde vystavují unikátní nosítka z konce 17.stol. Píše se v něm, že obvykle nosítka sloužila jen na překonání malých vzdáleností /100 metrů,/, např. tato nosítka z Losin byla i pro 4 muže velmi těžká.

https://sumpersky.denik.cz/kultura_regi ... 31028.html

Tereza píše: *

09 úno 2022, 10:56

Vracím se k Tvému komentáři, Moirro - je vidět, jak každý z nás nosíme v hlavě něco jiného . Zatímco Ty na tajné dveře /chodby/ myslíš stále, já vůbec. Kdyby tomu tak bylo, nějak bych tuto docela zajímavou věc, tedy jak se hrabě nepozorovaně dostal z Toulouse, zakomponovala do mé první fikce nebo do Gaskoňské sázky.
A co se nosítek týká, tak jsem narazila nedávno na zajímavý článek o rekonstrukci zámku Velké Losiny, kde vystavují unikátní nosítka z konce 17.stol. Píše se v něm, že obvykle nosítka sloužila jen na překonání malých vzdáleností /100 metrů,/, např. tato nosítka z Losin byla i pro 4 muže velmi těžká.

Ono to bude tým že ja strašne veľa (a rada) čítam, hlavne historicky dôveryhodné zdroje tj. pamäti ľudí ktorí vtedy žili, a s tajnými chodbami sa stretávam neustále. Ako som už spomínala v jednej z mojich fikcií, aj historická vznešená slečna zvykla chodiť do paláca ktorý kúpila Lauzunovi tajnou chodbou - a to je iba jeden z mnohých príkladov. Preto ich mám v hlave.

Ibaže ma teraz napadlo, tak ako som ja ten palác v Toulouse umiestnila, že zrejme aj stačilo výjsť zadnými dvierkami zo záhrad.
On to mohol obocválať, kým Angeliku by niesli bočnými uličkami mesta až k bráne svätého Michala.

šípka na pravej strane a malé srdiečko ukazuje smer kade museli z Angelikou vychádzať, pretože letohrádok bol von z mesta, na predmestí, a bol za zákrutou podľa opisu z knihy - čiže na predmestí Svätého Michala

vľavo od paláca vidíme vežičku katedrály St.Sernin Arcibiskupa Toulouského



Sorry Tereza ... ha ha .. už zasa dlhočizná odpoveď ... Nuž čo to som typická ja

Aj na učenie som vždy mala vizuálnu pamäť - kde som si naučené priraďovala k obrazom. Mne keď pracuje fantázia pri písaní fikcií, tak sa mi v hlave vždy poskladá niečo z podkladov čo som čítala. ja už dávno mám fixnú predstavu ako palác jeho záhrady vyzeral a kde bol umiestnený. Dôvod prečo práve tam je prozaický: Nemôžeme kvôli nemu zbúrať inú historickú budovu v meste - čiže ho bolo praktické postaviť niekde kde nič nestálo a posunúť mestské múry.

Inak je rozkošné že Toulouse 17 storočia malo tvar srdiečka.

Schválne idem to hodiť do mapy, aká vzdialenosť bola po mestskú bránu, pretože letohrádok bol ako vieme von z mesta, na predmestí.

Prečo bola v Paríži hromada tajných chodieb, ešte vysvetlím neskoršie v inom vlákne. Pre mňa je čítanie historických análov napínavejšie ako detektívka. Plus že historické súvislosti hlavne zo 17 storočia dodnes ovplyvňujú politické aj ekonomické dianie vo svete.

Čo sa nosítiek týka, boli rôzne druhy, v Paríži sa v nich nechali nosiť po celom starom meste, zrejme aj preto že mesto už v 17 storočí poznalo parádne zácpy, a kočom sa nedá tak dobre obísť prekážku ako s nosítkami. Ale zrejme boli z rôznych materialov. Mala by som si ísť poriadne pozrieť tie čo vystavujú vo Viedni.

Rozečetla jsem vaše výtvory a hodně mě zaujal tenhle. Je z mého pohledu velmi vtipný a Jofrey sám tápe v tom co cítí, ale po většinu knihy se oba tváří nad věcí. Nevím za mě je to moc povedená Fan fikce.

Jinak k diskuzi co tu byla předtím. Pro mě ani jeden z nich není dokonalý. Angelika se za mě mnohdy chová pyšně a krutě k jiným postavám, ale stejně tak se občas krutě k ní chová její manžel. Nevím asi si říkám, že měřítkem jejich doby to možná tak moc hrozné nebylo? Nevím ale nemám smysl je dva porovnávat teda aspon za mě. Já mnohem hůře zvládám chování jiných mužských postav.

Myslím, že je dobré, že Anne Golon ponechala svým postavám i nedostatky, jsou pak věrohodnější a mohou se vyvíjet. Je možné bez konfliktu dobrá a zla vystavět dobrý a strhující příběh ?

Lole píše: *

28 dub 2023, 20:57

Rozečetla jsem vaše výtvory a hodně mě zaujal tenhle. Je z mého pohledu velmi vtipný a Jofrey sám tápe v tom co cítí, ale po většinu knihy se oba tváří nad věcí. Nevím za mě je to moc povedená Fan fikce.

Jinak k diskuzi co tu byla předtím. Pro mě ani jeden z nich není dokonalý. Angelika se za mě mnohdy chová pyšně a krutě k jiným postavám, ale stejně tak se občas krutě k ní chová její manžel. Nevím asi si říkám, že měřítkem jejich doby to možná tak moc hrozné nebylo? Nevím ale nemám smysl je dva porovnávat teda aspon za mě. Já mnohem hůře zvládám chování jiných mužských postav.

Jsem ráda, pokud se ti fikce líbila. Vlastně je vtipné, že můj záměr byl spíš zcela vážně s trochou humoru vysvětlit záhadu růže u lůžka Angeliky po jejím probuzeni po svatební noci, ve které pan hrabě ostrouhal.
Mě se nezdá, že by postava Angeliky byla nějak krutá nebo pyšná. Někdy byla postavena před volbu použit nevybíravé prostředky aby přežila, to bych ale nepovažovala za vadu charakteru. Možná máš na mysli nějaké jiné konkrétní situace, ráda si je připomenu.

Já sem jí tak vnímala ze v té francouzské části někdy místy. Například když prodávala Kouassi-ba a nevěnovala mu jeden pohled. Když jí v klášteře umřela sestra, tak to za mě přijala chladně. A samozřejmě Angelika se bouří a její vztah k dceři. Neříkám že tomu nerozumím, ale tak nějak to chování tak na mě působí.