Ach, také bych si ráda přečetla ten tolik očekávaný díl.

voilà! slávnostné finále bláznivej parížskej noci.... + (čím však ešte zďaleka nič nekončí)

som zvedavá ako sa vám budú pozdávať naši hrdinovia po tom čo vypili sud vína....

Ale ako sa vraví: Víno, kráľovský to nápoj. Po jeho požití nejeden slávny zanechal po sebe nejakú múdrosť.

a keby aj žiadne múdrosti neboli: Opitý sa z toho vyspí, hlupák nie.

Moc pěkné zakončení noční procházky , tedy jak pro koho pěkné. Pánové se ti koukám, zas jednou osamostatnili a pěkně perlili. Kdybych měla vypisovat jednotlivé detaily, které mě pobavily, bylo by to na dlouho, ale tenhle mě asi rozesmál nejvíc:
Desgrez! Ak sa jej niečo stane, vlastnoručne si postavím hranicu a podám ti kresadlo. cynický humor pana dokonalého, aaach

Jsem ráda, že Joffrey konečně ví všechno, a těším se, až se Angelice dodatečně omluví (?).
Pěkně ses vypořádala s problémem španělské gardy, Kouassi-Ba a všeho ostatního.
Tohle si vymyslela skvěle:
Joffrey mal totižto v rukách ešte jeden tromf. Vedel že na okolí sú pozemky ktoré keďže nepatria nikomu, patria vlastne kráľovstvu a tým pádom kráľovi. Nájde vhodné miesta a ponúkne svojmu panovníkovi, ktorého pokladnica sa zdá byť bezodná, pretože jedno koľko do nej sypú vždy je prázdna, že preňho bude ťažiť zlato. Takto zabije jednou ranou dve muchy a bude mať skvelú výhovorku aby sa zdržoval čo najviac na juhu a tým pádom aj čo najďalej od dvora. Počítal s tým že po tom čo sa znovu stal vazalom Francúzkeho kráľa, jeho dni v Novom svete budú spočítané. Keďže tušil že jedného dňa sa predsa len vrátia, palác staval potajme ako prekvapenie pre svoju manželku. Už dopredu si predstavoval ako sa bude tešiť keď ju v Toulouse znovu privítajú ružové múry a popínavé ruže. Tie dal v hojnom množstve nasadiť hneď ako sa začalo zo stavbou. Nie darmo sa vraví že trubadúrsku dušu južana môže zadusiť iba smrť.

dauphine píše:

Dauphine diky za milý feedback ♥

Jsem ráda, že Joffrey konečně ví všechno, a těším se, až se Angelice dodatečně omluví (?).

No ešte uvidíme ako na to zareaguje Angelika keď sa dozvie že určité jej tajomstvá už nie sú tajomstvá.
Škoda že vtedy neexistovali lietadla, bolo by štýlové keby ich tam našla spoločne z Ninon. myslím že to by si obaja páni
nedali za klobúk

Ešte zostávajú dve návštevy, takže uvidíme ako sa to všetko vyvinie.

Pánové to slušně rozjely, myslím, že citace popěvku: "Vracím se domů nad ránem, kvalitním vínem omámen." docela sedí.
Moc se mi líbilo, jak ses vypořádala s otázkou: Proč proboha živého o sobě nedal nijak vědět? A že jí nechal zase samotnou.
Desgrez mu to pěkně "naložil", sama bych to nezvládla lépe.
A pak ještě jeden moment, jak mu vadilo, že Angelika se svěřila Desgrezovi a ne jemu. Přitom on je taky pěkný tajnůstkář To je taky věc, která mě docela vytáčí.
Už se moc těším na další kus vyprávění.

Pánové nezklamali, taková dvojka ale zklamat snad ani nemůže. Desgrez byl jako ochránce Angeliky úžasný, moc se mi líbilo, jak "vyhrožoval" Joffreyovi.

A za to, jak má Peyrac vítr z Kouassi-Ba , díky, díky, díky!

Pěkně mě napínáš, kam asi ještě půjdou - nemám ani žádný tip. Těším se na pokračování.

phaia_k píše:

A pak ještě jeden moment, jak mu vadilo, že Angelika se svěřila Desgrezovi a ne jemu. Přitom on je taky pěkný tajnůstkář To je taky věc, která mě docela vytáčí.

díky Phaia

No to je presne ten problém že Angelika a Joffrey sú si vo veľa veciach veľmi podobní, a potom si to vzájomne vyčítajú.

Aký sú obaja tajnostkárski dokonale vystihuje tento úryvok z Angelika a Nový svet:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 459#p18459

Opět jsem se pobavila i dojala zároveň, krásný kus se spoustou detailů z kánonu a jistě i hodin poctivého dezgrezování

A moc se mi líbila tahle pasáž:

Joffrey de Peyrac mal toho pochábľa v celku rád, lebo mu pripomínal nebohého Andijosa, ale v tomto momente ľutoval že ešte nikto nevynašiel mašinu ktorou by ho mohol vystreliť až na mesiac. A potom by sa musel vracať pešo až sem. Pomyslel si zlomyseľne, spomenúc si na to čo jeho staršia dcéra Honorine kedysi v zúrivosti na Rescatorovej lodi povedala Angelike.

Díky za drahouška Villedavraye!

Tereza píše:

Pánové nezklamali, taková dvojka ale zklamat snad ani nemůže.

Pěkně mě napínáš, kam asi ještě půjdou - nemám ani žádný tip. Těším se na pokračování.

Díky Tereza,
no samozrejme že na vine si ty že odteraz Peyraca keď si niekde vyloží v nohy v čižmách
okamžite skritizuje vnútorný hlas keď ho pôjdeš nabudúce navštíviť, istotne sa ti poďakuje

Páni + samozrejme ešte spolu budú mať do činenia, a ešte spolu niekde pôjdu
ale najskôr sú na rade dve ďalšie návštevy.

dasha píše:

Díky za drahouška Villedavraye!

Ďakujem Dasha,

aj ja som rada že nám ho pani AG nalodila spolu z Joffreyom
bola by som zvedavá ako si všetky vysvetlujete dôvod prečo Villedavray býva u Joffreya v paláci

jeanne píše:

Nečekala bych, že tam drahoušek Villedavray tak zapadne, ale moc se ti ten výjev povedl. Doufám, že se s ním setkáme ještě v mnoha pařížských pokračováních.

Díky Jeanne,

neviem prečo mám pocit že Joffrey sa Villedavraya, podobne ako kedysi Andijosa už tak ľahko nezbaví.
Pod akou výhovorkou sa mu nakvartíroval do paláca sa ešte dozvieme....

Zaujímavé je že podľa mojich rešerší by mal Etienne byť z Ile de France (teda aspoň rodina s týmto priezviskom pochádza odtiaľ), avšak pre mňa je jeho teatrálnosť typicky južanská.
Dve veci ma z Andijosom podobné: Pôžitkársku bestarostnosť a čo na srdci to na jazyku. Akurát že Villedavray je
vzdelanejší ako Andijos.

Moirro, připojuji se k ostatním. Vtipné, napínavé, dojemné. Noc na pohovkách, probuzení, nájemník Villedavray, setkání s Ninon. Četlo se to jedním dechem a těším se na další díl.

Wow, to teda byla jízda Krásné vyprávění! Moc se ti to povedlo, Moirro Perfektní dialogy a o popisech všeho okolo ani nemluvím
Úžasná procházka Paříží Obdivuji, jak jsi to všechno zvládla popsat. Mám pocit, že jsi si vyrobila ohromnou mapu Paříže doma na podlahu a chodila po ní, když jsi to psala, protože tak přesné navigační instrukce – zahnuli doprava, pak doleva, pak šli rovně atd. se opravdu jen tak nevidí (tedy nečtou...)
Trochu mi ale bylo pana dokonalého líto, Desgrez mu tedy opravdu dal zabrat! Chápu totiž, jak moc ho zabolelo, že mu některé věci již dávno neprozradila sama Angelika. Ale dejme tomu, že mu to patří... zasloužil si takové informace podat způsobem, který odpovídá jeho trucovitým a podceňujícím slovům, která si od něho musela vyslechnout Angelika

A tady jsem se fakt pořádně nasmála:
- Ešte aj ten prekliaty fízel mi tu bude robiť manželské scény! Pomyslel si tento v hlave celkom nasiaknutej alkoholom.

- Ak sa nechcete kompromitovať môžete odísť tajnou chodbou. Prechádzka z lesíka naspäť do Paríža vám istotne prospeje. Uchechtol sa Toulousky veľmož zlomyseľne.



Jen mi tam na začátku trochu neseděly některé letopočty, ale to asi záleží na „prameni“ informací...

díky moc Fantina za milý feedback ... ale akoto že máš čas písať feedbacky? máte centrálny výpad počítača na celý týždeň?

No musím priznať že ma to chodenie po Paríži stálo dosť rešerší, použila som skvelé staré Turgotové mapy a ešte iné
a napokon ma napadlo ma že jedného dňa môžeme túto
moju fikciu použiť aj ako turistického sprievodcu po stopách Markízy Anjelov na zraze v Paríži A potom si všetky dáme
štýlovo kávu pod arkádami na Kráľovskom námestí

fantina píše:

Jen mi tam na začátku trochu neseděly některé letopočty, ale to asi záleží na „prameni“ informací...

Musíš mi povedať ktoré, aby sme mohli porovnať naše zdroje ! a všetko pekne stabuľkovať

PS: V mojej fikcii je neskorá jeseň 1682

moirra píše:

... ale akoto že máš čas písať feedbacky? máte centrálny výpad počítača na celý týždeň?

Ha ha ha Trefa do černého No, což o to - psát by nebyl problém, kdyby byl čas na čtení. To víš, píšete toho strašně moc a čtení některých povídek je opravdu náročné a vyžaduje soustředění a u mě i celkem dost času Takže ano, využila jsem "centrálního výpadku" a doháním, co se dá

Takže, trochu mě bouchly do očí dva letopočty:
1) rok 1673 - obsah dopisu od Mme de Sévigné. Píše o vdově Scaronnové jako o markýze de Maintenon. Já jsem si loni dělala historickou osu skutečných událostí, o kterých je v kánonu zmínka, abych se lépe orientovala v těch posledních dílech a dokázala určit, kdy se to asi tak odehrávalo. A do té historické osy jsem si zapsala, že Francoise Scaronnová si koupila za peníze "vydělané" výchovou králových levobočků zámek (panství) Maintenon v roce 1674 a král jí daroval titul "Markýza de Maintenon" v roce 1675. Ale na zdroj těchto letopočtů si bohužel už nevzpomenu.
2) píšeš, že rozprášení Dvora Zázraků bylo v roce 1668, ale podle AG v kánonu k tomu došlo v roce 1680. Je to napsáno v pasáži téměř na konci knihy A. a král, ale najdeš to jen ve francouzštině, češtině a slovenštině. V němčině a angličtině byl tento odstavec vynechán.

Tak nevím, jak to tedy bylo

fantina píše:

moirra píše:

... ale akoto že máš čas písať feedbacky? máte centrálny výpad počítača na celý týždeň?

Ha ha ha Trefa do černého No, což o to - psát by nebyl problém, kdyby byl čas na čtení. To víš, píšete toho strašně moc a čtení některých povídek je opravdu náročné a vyžaduje soustředění a u mě i celkem dost času Takže ano, využila jsem "centrálního výpadku" a doháním, co se dá

Takže, trochu mě bouchly do očí dva letopočty:
1) rok 1673 - obsah dopisu od Mme de Sévigné. Píše o vdově Scaronnové jako o markýze de Maintenon. Já jsem si loni dělala historickou osu skutečných událostí, o kterých je v kánonu zmínka, abych se lépe orientovala v těch posledních dílech a dokázala určit, kdy se to asi tak odehrávalo. A do té historické osy jsem si zapsala, že Francoise Scaronnová si koupila za peníze "vydělané" výchovou králových levobočků zámek (panství) Maintenon v roce 1674 a král jí daroval titul "Markýza de Maintenon" v roce 1675. Ale na zdroj těchto letopočtů si bohužel už nevzpomenu.
2) píšeš, že rozprášení Dvora Zázraků bylo v roce 1668, ale podle AG v kánonu k tomu došlo v roce 1680. Je to napsáno v pasáži téměř na konci knihy A. a král, ale najdeš to jen ve francouzštině, češtině a slovenštině. V němčině a angličtině byl tento odstavec vynechán.

Tak nevím, jak to tedy bylo

No ten prvý letopočet, rok 1673 je tam preto lebo takto je datovaný list Mme de Sévigné kde to píše, v knihe ktorú mám.

V spisovateľskom zápale mi neudrelo do očí že tam niečo nesedí, veď titul dostala až 27 dcembra 1674, lebo všetky veci človek nemôže držať v hlave.....

Rozprášenie dvora zázrakov je iná vec, tým som si viac ako istá. V nespočte francúzkych zdrojov uvádzaný ako rok 1668, (našla som aj viaceré knihy o parížskej polícii toho času) čo mne aj dáva logiku, veď vtedy
už kráľ považoval Paríž za také bezpečné mesto že dal zbúrať mestké hradby, a už sa nemuselo chodiť do vnútra cez mestské brány, ak by Dvor zázrakov ešte existoval, veru by to tak nebolo bývalo.
Mestské hradby boli zbúrané relatívne skoro po rozprášení dvora zázrakov, v roku 1670.

Dokonca aj v špeciálnej brožúre Múzea parížskej Polície ktoré vlastní Francúzky štát (mám ju stiahnutú) je presne uvedené že 1668 nabehol La Reynie zo svojimi policajnými jednotkami a po tom čo vyhnali žobrákov zrovnali celú štvrť zo zemou. Predpokladám že Francúzka vláda to bude mať poriadne zrešeršované.

Ja keď rešeršujem, sa väčšinou nespolieham iba na jeden zdroj. (no s tou Maintenonkou som to asi odflákla)
Keď si dáš do google "cour miracles 1668" vysype ti to nespočet francúzskych zdrojov kde konkrétne spomínajú tento dátum a tiež ho spomínajú vždy aj v životopise pána La Reynie.

PS: Kde je to v Angelike kde pani AG vraví že rozprášili dvor zázrakov v roku 1680?

Vďaka Fantine a jej milému feedbacku v rubrike Paríž po stopách Angeliky som si spomenula že na záver noci
som sem chcela dať mapu kade sa Joffrey a Desgrez túlali.

Takže tu je:



a vo väčšom rozlíšení ju nájdete tuto:

https://www.flickr.com/photos/90236063@N02/17314559105/

keď na ňu kliknete sa zvätší

moirra píše:

PS: Kde je to v Angelike kde pani AG vraví že rozprášili dvor zázrakov v roku 1680?

Dala jsem to do POROVNÁNÍ PŘEKLADŮ.

Ta mapa prostě nemá chybu

mimi píše:

Moirro, připojuji se k ostatním. Vtipné, napínavé, dojemné. Noc na pohovkách, probuzení, nájemník Villedavray, setkání s Ninon. Četlo se to jedním dechem a těším se na další díl.

dík Mimi

fantina píše:

moirra píše:

PS: Kde je to v Angelike kde pani AG vraví že rozprášili dvor zázrakov v roku 1680?

Dala jsem to do POROVNÁNÍ PŘEKLADŮ.

Ta mapa prostě nemá chybu

nazbierala som dosť materialov, takže osudy parížskeho dvora zázrakov neskoršie spracujem do článku.

Čo sa týka mapy Paríža, dnešná mapa, ktorú mám doma by mi na tých prechádzkach moc nepomohla, pretože polovica ulíc, a aj niektoré námestia sa už volajú inak.

fantina píše:

Takže, trochu mě bouchly do očí dva letopočty:
1) rok 1673 - obsah dopisu od Mme de Sévigné. Píše o vdově Scaronnové jako o markýze de Maintenon. Já jsem si loni dělala historickou osu skutečných událostí, o kterých je v kánonu zmínka, abych se lépe orientovala v těch posledních dílech a dokázala určit, kdy se to asi tak odehrávalo. A do té historické osy jsem si zapsala, že Francoise Scaronnová si koupila za peníze "vydělané" výchovou králových levobočků zámek (panství) Maintenon v roce 1674 a král jí daroval titul "Markýza de Maintenon" v roce 1675. Ale na zdroj těchto letopočtů si bohužel už nevzpomenu.
2) píšeš, že rozprášení Dvora Zázraků bylo v roce 1668, ale podle AG v kánonu k tomu došlo v roce 1680. Je to napsáno v pasáži téměř na konci knihy A. a král, ale najdeš to jen ve francouzštině, češtině a slovenštině. V němčině a angličtině byl tento odstavec vynechán.

Tak nevím, jak to tedy bylo

Záhada listu Madame de Sevigne zo 4.decembra 1673 je vyriešená. Dívala som sa do mojej Anglickej knihy listov Madame de Sevigne, a tam nieje uvedené pani de Maintenon ale Scaronová.

Čo sa týka dvora zázrakov, tento bol naozaj zrovnaný zo zemou, teda územie kde sa nachádzal podľa opisu pani AG, avšak som si istá že časť žobrákov sa stiahla na predmestia. Takže určitú dobu ešte istotne určité skupiny žobrákov fungovali aj po roku 1668,(i keď tresty boli obrovské) ale už nie na pôvodnom území. Aj tak by sa dala vyriešiť otázka prečo by mal v roku 1670 ešte fungovať aspoň čiastočne dvor zázrakov.

V opise konca dvora zázrakov sa pani AG inšpiroval z rovnakého zdroj ako ja, tak celkom nechápem prečo by dávala až taký
neskorý dátum.....

Viacej v historickej rubrike Parížsky Dvor Zázrakov

Moirra, och, jedným slovom nádhera, nádhera,
niekedy zabúdam pri tom čítaní na realitu bežného života a prenesiem sa do Paríža, tvoje rozprávanie je úžasné, toľko perfektnej práce pri rešeršovaní historického Paríža a hlavne príbehy nášho hrdinu, okorenené s Desgrezom, kombinácie, história, podarilo sa ti úžasne spojiť prítomnosť z minulosťou, skutočnosť so spomienkami, + k tomu nové postavy Villedavray... a vpád Ninon na návštevu, super, ľahké, osviežujúce, veselé,
proste to nemá chybu, skutočne, nechceš napísať ten 15ty diel? ...

Ďakujem Errnie
hoci si tu už niečo píšem sama ...ešte stále dúfam že sa toho posledného dielu dožijeme od pani AG

Pridávam ďalšie pokračovanie Joffreyovho pobytu v Paríži. Dúfam že všetky viete ako sa volala
kniha ktorú dal Joffrey čítať Ninon.

Moiro moc děkuji za další krásnou část z pobytu v Paříži...
číhám tady každý den, kdy se objeví...
samotnou mě kolikrát napadlo, jak by asi tehdejší společnost reagovala na to, že Joffrey žije...
moc pěkně napsáno..

phaia_k píše:

samotnou mě kolikrát napadlo, jak by asi tehdejší společnost reagovala na to, že Joffrey žije...

dakujem za velmi mily feedback Phaia...

no myslím že vtedajšiu spoločnosť by to vôbec nejako extra neprekvapilo...veď sa pošepkávalo že mu kráľ dal na poslednú chvíľu milosť...aj Molines to vravel Angelike....

podľa mojich rozsiahlych rešerší som zistila, že za vlády Ľudovíta XIV nebolo nič nezvyčajné ak sa človek ktorý sa nachádzal v najväčšej nemilosti o pár rokov na to tešil najväčšej priazni... dvorania toho času na to boli zvyknutí...

Andijosa ktorý v skutočnosti naozaj roky viedol povstanie proti kráľovi a na jeho hlavu bola vypísaná vysoká odmena kráľ tiež v skutočnosti omilostil a povýšil, a takisto Frontenaca, ktorého odvolal z úradu a upadol do nemilosti, o pár rokov na to
z veľkou slávou zasa spravil guvernérom....a tiež Lauzun, ktorý sedel v skutočnosti 10 rokov vo väzení. sa po návrate od Anglického dvora tiež zasa tešil nesmiernej kráľovej priazni....

Moirro, moc krásné pokračování. Líbilo se mi, jak jsi využila korespondenci madame de Sevigné
s dcerou a tím ještě více oživila už tak barvité vyprávění.
A krásné povídání a vzpomínky s Ninon. Joffreyovi věk neubral na přitažlivosti, to jí samozřejmě neušlo. Líbilo se mi, jak Joffrey říká, že mají další tři děti. V kánonu jsem také ocenila jeho přístup k Honorině. No a ten závěr, už se těším, jak se to dále vyvine.

Opět velmi vydařené pokračování!
Líbí se mi, jak jsi vystihla styl madame de Sévigné, jestli tu někdo nečetl její korespondenci a přečte si jí třeba až po tvé fikci, myslím, že bude příjemně překvapený jak je to podobné, asi stejně jako jsme vždycky my překvapené když narazíme v odborné literatuře na něco co dávno známe od AG. A klidně příště ještě přitvrď, vždyť Mme de Sévigné někdy píše se stejnou senzací jako bulvár , třeba jako když psala o zasnoubení Lauzuna a Grande Mademoiselle.

Toto Angelike nespomenul, pretože už vtedy uvažoval že popláva do Európy a nechcel ju tým zbytočne rozrušovať. Lepšie povedané, keď sa pred Villedavrayom tváril že o liste Frontenacovi od kráľa nič nevie, tak trochu bľafoval. On už dávno neprenechával nič náhode. Veď bol zodpovedný nielen za celú svoju rodinu ale aj za životy mnohých iných ľudí. Mal svoje pravidelné zdroje informácií o dianí v Európe. Takže mu napokon vyšiel rafinovaný plán: Pod ochranou kráľovskej flotily, plávala aj jeho vlastná. Každá každučičká loď tentokrát z minimom posádky a naložená zlatom až po čiaru ponoru. Kto by sa ich v takejto zostave odvážil kontrolovať? Počítal s tým že sa situácia v Novom Svete každú chvíľu môže zvrtnúť, a chcel sa dopredu zabezpečiť oveľa lepšie ako kedysi.
- to jsi vymyslela fakt skvěle

Akorát nevěřím, že pan Rescator si poprvé připravil kávu až v roce 1682! Jasně, vždycky na to měl lidi, ale stejně... no katedra rescatorologie to ještě bude muset pořádně prodesgrezovat.

dauphine píše:

Akorát nevěřím, že pan Rescator si poprvé připravil kávu až v roce 1682! Jasně, vždycky na to měl lidi, ale stejně... no katedra rescatorologie to ještě bude muset pořádně prodesgrezovat.

Mimi a Dauphine diky za feedback

No pokiaľ si spomínam Rescator si n lodi robil starosti ze sa bez kávy bude musieť zaobísť, ja som si vtedy pomyslela. že predsa nemôže byť taká cintľavka aby si ju nevedel uvariť sám....

Bdělý strážce Abdulláh mu několikrát zachránil život. Způsoby svého pána měl v
takové úctě, jako by to byly náboženské rituály. Najdu nějakého Mohykána, který mi uvaří kávu?
Určitě ne. Ty, starý Maur, se bez ní budeš muset obejít.

V kanone kavu varil Kouassi-Ba

Krásné pokračování. Byla jsem ráda, že Joffrey vystřízlivěl, získal tentokrát pohled z jiného úhlu. Pobavilo mě, že připustil, jaká jsou Rescator a markýza andělů skvělá dvojka. A Ninon byla báječná, jak ho dokázala elegantně zpražit. Jsem zvědavá, jak s těmi informacemi o Angeličině minulosti ve svém manželském životě naloží.

Katra píše:

V kanone kavu varil Kouassi-Ba

To hore citovane je úryvok z kanónu, Katra.

Kouassi-Ba prilis casto nebol z Joffreyom, najskor daval pozor na Cantora v Palerme,
potom sa staral v Maine o tazbu zlata kym sa Joofrey plavil na lodi ,a v mojej fikcii tiez nieje z Joffreyom lebo je v Toulouse.

Avsak poslednu kavu spomenutu pred odplavanim do Francie Angelike a Joffreyovi skutocne varil na lodi
Kouassi-Ba.

Tereza píše:

Jsem zvědavá, jak s těmi informacemi o Angeličině minulosti ve svém manželském životě naloží.

Díky Tereza. No to som zvedavá aj ja. On si totižto v mojich fikciách často robí čo sa mu zachce.

jeanne píše:

Jen mě napadá, že by dost možná dobře znala Cantora de Peyrac, jestliže dával přednost starším ženám a Ninon v té době platila nikoli za kurtizánu, ale za vyhledávanou "učitelku" dobře postavených mladých mužů.
A Lauzunův nástup na scénu je tak slibný.

Díky Jeanne, som rada že sa ti pokračovanie páčilo

Myslím že tým čo si Ninon v duchu povedala o mladých pánoch de Peyrac, nám neprezradila všetko.

Ale inak neviem či Cantor ešte potreboval učiteľku, keď bol od malička z veľkomožným pánom Rescatorom ,
možno na lodi čo to vyšetril cez dierku v stene. Ha-ha som si spomenula na Akadsku fikciu kde Florimond
našiel maskovaného Rescatora pri hrátkach. Dúfam že tam ešte bude nejaké pokračovanie.

moirra, oneskorene ale predsa ... úžasná fikcia, veľmi sa mi páči,ako dokážeš spojiť fakty s fikciou, listy pani Sévigné zakomponované do tvojej fikcie - wau, jednoducho to umíš, ... máš úžasný rozprávačský talent ... tvoje príbehy sa čítajú tak ľahúčko, ja sa vždy teším na "kultúrny zážitok" od teba...
a rozhovor Ninon a Joffrey - perfektné, spomienky medzi dvoma priateľmi, aaach , hlavne je super, keď si Ninon môže "dovoliť" spomínať na minulosť bez nejakej ujmy na "zdraví" ale môže aj milého grófa tak trochu sfúknuť za to, ako sa zachoval či nezachoval k Angelike...
veľmi čakám na pokračovanie

Ďakujem Errnie,

tvoj feedback samozrejme potešil no budem sa snažiť aby som ani v budúcnosti nesklamala....

ale vlastne prečo ja ? ...nech sa snaží Peyrac aby nás nesklamal ha ha

Pridávam ďalšiu časť ktorú som musela rozdeliť na dve časti lebo sa toho akosi napísalo takmer tridsať strán....

Myslím že odteraz už ten názov série Fikcií "Tri návštevy" budem môcť brať skôr iba ako iróniu.
Pretože ako to už v zimnom Paríži 17 storočia býva, nemajú inej zábavky ako sa vzájomne navštevovať....

Prajem príjemné čítanie.....

Péguilin se nám ale pěkně vybarvil! Asi by v dnešní době noviny jako "Třesky plesky" a jiné nesmysly měly o titulní strany postaráno.

Hrabě de Peyrac stojí tak pevně a tvrdě nohama na zemi jako Rescator, až mě z toho mrazí. Ani nevíš, jak jsi mi tímto pokračováním nahrála do toho mého letního odlehčeného vyprávění.

Tereza píše:

Péguilin se nám ale pěkně vybarvil! Asi by v dnešní době noviny jako "Třesky plesky" a jiné nesmysly měly o titulní strany postaráno.

Hrabě de Peyrac stojí tak pevně a tvrdě nohama na zemi jako Rescator, až mě z toho mrazí.

Čo sa týka Lauzuna, tak ten keby žil v dnešnej dobe, zrejme by bol každý deň na titulnej stránke novín.
Nejaký historik poskladal z memorií rozličných osobností 17 storočia 800 stranovú knihu výpiskov o Lauzunovi,
a to vám vravím dievčence že to čo som vám s toho zatiaľ poskytla je iba slabý odvar zo života tohto pána.

Pán de Peyrac + samozrejme musí stáť obomi nohami pevne na zemi, pretože ide o jeho a Angelikynu
budúcnosť a samozrejme aj o budúcnosť celej jeho rodiny. Uvidíme však ako sa mu to bude dariť v ďalšej časti tohto večera....

PS: O Lauzunovi viacej v postavách.

Málem bych zapomněla - děkuji za Kouassi-Ba, tolik toho v Gaskoňské sázce zatím pro svého pána udělal, že uklízet po Peyracovi je opravdu pod jeho úroveň.

téda moirra, tak toto bola spŕška historických faktov, udalostí, ale! a to HLAVNE súboj rečnícky ... medzi dvoma južanmi... och, milý Lauzun, to je teda jedna v skutku zaujímavá postava ... nielen historická vykreslila si ho super, určite si preštudovala veľa ohľadom jeho výnimočnej osoby ... keďže raz je tam a raz tam... zachraňoval si svoju kožu, ako vedel... hmmm...

je mi jasné, že Peyrac z toho vyjde vždy ako víťaz (ako inak ) ....

výborné čítanie, a budem sa opakovať, znova skláňam pomyselný klobúk pred tvojím rozprávačským talentom...
som zvedavá, ako sa to vyvinie...

Tereza píše:

Málem bych zapomněla - děkuji za Kouassi-Ba, tolik toho v Gaskoňské sázce zatím pro svého pána udělal, že uklízet po Peyracovi je opravdu pod jeho úroveň.

No Kouassi-Ba hral vždy špaciálnu úlohu v Joffreyovom živote. Dokonca aj pri úteku z Francúzka. Ja osobne som presvedčená že Kouassi-Ba, hoci ho Joffrey kedysi ako dieťa kúpil v Narbonne ako otroka, dostával výplatu ako všetci ostatní služobníci v dome.

Ty si nám napísala:

....Tolik se toho za léta ve službách toulouského pána naučil! V laboratoři se cítí jako ryba ve vodě, rozpozná spoustu hornin a nerostů.....

Spomínaš si ešte na toto z kanónu? :

"Ano, Kouassi-Ba mi vyprávěl, že když byl ještě malý a svobodný, kdesi ve vnitrozemí divoké Afriky viděl vyrábět zlato podle receptů starých Egypťanů. Až tam měli faraónové a král Šalamoun své zlaté doly. Jenže ptám se vás, drahoušku, co mi asi řekne monsignore, až mu sdělím, že mým Šalamounovým tajemstvím je Kouassi-Ba? A přesto mě vedl při laboratorní práci opravdu on a podnítil mě k pokusům se zlatonosnou skálou, na níž není zlato vidět.

Takže to učenie bolo vzájomné....

errnie píše:

och, milý Lauzun, to je teda jedna v skutku zaujímavá postava ... nielen historická vykreslila si ho super, určite si preštudovala veľa ohľadom jeho výnimočnej osoby ... keďže raz je tam a raz tam... zachraňoval si svoju kožu, ako vedel... hmmm...

Ďakujem Errnie za milý feedback

PS: Lauzun by si vôbec svoju kožu nebol musel zachraňovať keby si nebol všetko sám pokazil, mohol sa mať ako prasa
v žiťe. Presne tak ako mu to povedal Joffrey. Hodila som o ňom nejaké to info do postáv, ešte pridám a neskoršie bude aj článok.

Moirro, opět výborné spojení popisu historických faktů a děje fiktivního vyprávění. :
Rozhovor přímo vtáhl do děje. De Lauzun prožil dobrodružný život a dokázal si škodit sám.
Napínavé, svižné a vtipné. Těším se na pokračování.

mimi píše:

De Lauzun prožil dobrodružný život a dokázal si škodit sám.

díky Mimi

No a teraz keď si kúpil palác 10 minút chôdze pešo od paláca Beautreilles, a nesmie sa zdržiavať pri dvore,
má ho Joffrey na krku.

Chudák Joffrey. To by ale nebyl on, aby si neporadil.

Chudák Joffrey , ale tak on si určite nejako poradí ....

Moirro, musím vyzdvihnout zejména mimořádně podařený začátek se Vznešenou slečnou. Opravdu jsi ho vypilovala k dokonalosti, nepoznala bych rozdíl s kánonem.

Líbí se mi, jak jsi vykreslila Lauzuna, liší se od toho kánonového, ale myslím, že je to logický vývoj jeho osobnosti. Oba on i pan dokonalý za těch víc než dvacet let ledacos prožili, oběma se formoval charakter a dospěli k bodu, kdy už se asi nebudou moci tak bezstarostně kamarádit jako kdysi... ten realizmus se mi opravdu líbí. A taky se mi líbí, že jsi nám osvětlila pozadí událostí na jejichž základě byl Lauzun vlastně uvězněn.

Tuto v Paríži to už nie je potrebné ako na lodi alebo v novom svete, kde musí byť človek neustále v strehu. S úsmevom si spomenul na svoje orientálne topánky s jemnej kože, ktoré nosil Rescator ako domácu obuv vo svojom paláci na Milose. Vo Francii sa medzičasom stalo módou mať v paláci miestnosti z exotickým zariadením. Toto mu príde vhod. Už dopredu sa tešil čím zasa šokuje. Bol rád že aj Angelika zdieľala jeho nadšenie pre umeleckú tvorbu saracénov.
děkuji za tak rozkošnou pasáž! Musíme vydesgrezovat jaké papučky nosil Rescator ve svém volném čase.

Budem si musieť dávať pozor aby som neprišiel ešte aj o jazvy. To by bola hotová katastrofa.
Tak toto mě odrovnalo. Kdybys vydávala fikci anonymně, tady by ses prozradila, Velký jizvologu! + To by byla opravdu katastrofa, kdyby pan dokonalý přišel o jizvy, protože by se pak Velký jizvolog ocitl bez práce a musel by jít na angelikologický úřad práce!

Doufám, že se ve fikci dostaneš i k uklízení Angeličina pokoje.

dauphine píše:

Líbí se mi, jak jsi vykreslila Lauzuna, liší se od toho kánonového, ale myslím, že je to logický vývoj jeho osobnosti. Oba on i pan dokonalý za těch víc než dvacet let ledacos prožili, oběma se formoval charakter a dospěli k bodu, kdy už se asi nebudou moci tak bezstarostně kamarádit jako kdysi... ten realizmus se mi opravdu líbí. A taky se mi líbí, že jsi nám osvětlila pozadí událostí na jejichž základě byl Lauzun vlastně uvězněn.

děkuji za tak rozkošnou pasáž! Musíme vydesgrezovat jaké papučky nosil Rescator ve svém volném čase.

To by byla opravdu katastrofa, kdyby pan dokonalý přišel o jizvy, protože by se pak Velký jizvolog ocitl bez práce a musel by jít na angelikologický úřad práce!

Doufám, že se ve fikci dostaneš i k uklízení Angeličina pokoje.

Díky Dauphine za veľmi milý feedback.

Takže pekne poporiadku:

Ja si myslím že sa môj Lauzun až tak nelíši od toho kanónového. Skor od toho nášho fikčného z Toulouských časov.
Pani AG pekne vykreslila jeho drzosť pár krát, napríklad keď kráľovi doporučoval dámy pre perského veľvyslanca. Na konci knihy sa aj u pani AG vyfarbil keď Angelike hnusne vynadal pred kráľom a tiež kráľovi.

Ako to bolo v s tým zlomeným mečom a ktorej dáme príšerne nadával v skutočnosti, dám do postáv. Pani AG sa držala historických udalostí, i keď si niekedy posúvala dátumy. V tom čase bol Lauzun na výslní a hlavne u dám bol veľmi obľúbený, až kým postupne nezačala vychádzať na svetlo temná stránka jeho charakteru. Som zvedavá, ak nám pani AG napíše kráľovstvo francúzke, či tam bude Lauzun účinkovať, a keď, či tiež urobí ten posun v postave, kde vyjde jeho pravý charakter najavo, alebo nie.

Ako sa vyvinie vzťah medzi Joffreyom (ktorý celkom istotne jeho charakterové vady poznal už veľmi dávno) a
malým Peguilinom v mojej fikcii, to sa necháme prekvapiť. Moje postavy si tak či onak už dávno robia čo chcú.

No predstav si aké šťastie má Ó veľký jízvológ + že vtedy ešte nenexistovali plastické operácie.
Inak by bol najsmutnejší zákazník na Angelikologickom pracovnom úrade. predstav si že by ho chceli rekvalifikovať napríklad na Kenológa! to by určite bez ujmy na zdraví neprežil.....

To upratovanie Angelikynej izby, myslíš tým jej spálňu, ktorú si zabral Florimond? (Rescator si zabral pracovňu)

PS: Viac teórie o Rescatorových papučkách v rubrike Styl & móda 17. století

moirra píše:

. Na konci knihy sa aj u pani AG vyfarbil keď Angelike hnusne vynadal pred kráľom a tiež kráľovi.

Něco takového mi naprosto uniklo. Mohla by jsi mi to prosím přiblížit?