Ráda čtu vaše fikce. Jsou úžasné, tak jako vaše nadšení pro vše, co se týká knih o Angelice. A měla jsem pocit, že vám něco dlužím. Neumím napsat bez chyby většinu jmen v knize, nevyznám se v šatech a můj vkus je mizerný. A tak jen jeden krátký obyčejný příběh, který bude mít jedno pokračování. Snad se bude líbit.

Prečo musím ísť práve teraz na poradu ????? Prečo ?????

Tereza nadhera! Aaaach!

to je teda roztomile prekvapenie!

Ubohy Joffrey tiez som rozmyslala ako sa musel citit a ze v podstate musel stratit sebakontrolu
inak by z neho take nieco nevyhrklo co som aj sem tam vo svojich fikciach spomenula ale netrufala som si jeho utrpenie rozvadzat...ty si to zvladla dokonale takze vitaj aj ty v klube tryzniteliek pana dokonaleho

Dokonale to zapada nielen do kanona ale je to aj v perfektnej symbioze z nasimi fikciami

uz sa neviem dockat pokracovania

Tak toto je pecka, vůbec nemám slov, abych se vyjádřila...
Terezo, tento styl psaní je mi velmi blízký, právě "Point of Wiew" pasáže jsou to, co mám z knihy nejraději, a pokud je napsaná takhle dokonale, že na minutu, na vteřinu a na pocit zapadá jako puzzle do jistého okamžiku v knize... tak je to prostě fanouškovská nirvána, ať už pro autora, nebo pro čtenáře.
Vítej mezi námi

Milá Tereza,
ani neviem, ako to napísať, snáď len že aj ja som prestala dýchať... to je ....... och, neskutočne a úžasné....
ešte stále mám stiahnuté hrdlo a husiu kožu z tvojho príbehu a z toho úžasného čítania... ..

A tak jen jeden krátký obyčejný příběh, který bude mít jedno pokračování.

akože obyčajný???? ooo to veru nie, je to neobyčajné...
verím, že nezostane len pri tomto príbehu a pri ďalšom a určite nám pridáš aj ďalšie príbehy, číta sa to krásne...
och, koľko talentovaných žien spája tento web....

dasha píše:

právě "Point of Wiew" pasáže jsou to, co mám z knihy nejraději, a pokud je napsaná takhle dokonale, že na minutu, na vteřinu a na pocit zapadá jako puzzle do jistého okamžiku v knize... tak je to prostě fanouškovská nirvána, ať už pro autora, nebo pro čtenáře.

na minutu, na vteřinu a na pocit zapadá jako puzzle do jistého okamžiku v knize...

Presne tak aach...

fanúšikovský raj

Superrrrr ... neviem koho mi tam bolo viac luto ... obaja do toho spadli a teraz su velmi nestastni a trapia sa

Pristihla som sa ze v duchu formulujem slova povzbudenia ktore by som povedala aj jednemu aj druhemu ...

Krásně se to čte, určitě piš dál! Mám ráda toto nahlédnutí do duše postav.

Terezo, moc pěkně a zajímavě pojaté zpracování svatební noci z pozice Joffreye. Doufám, že budou pokračování.

Jsem ráda, že se vám fikce líbí.

Já zírám! Člověk tu půl dne není, a co se tu všechno neobjeví!! Terezo, jsem nadšená, že jsi se zapojila, budeme všechny moc rády, pokud s námi budeš víc sdílet své názory a i fikce samozřejmě.

Tvá fikce se mi moc líbí!! Baví mě ty krátké, stručné věty - je to takové trefné, když je to vlastně z mužského pohledu, a přitom ta fikce je i detailní a poetická - což je krásná kombinace. Takže děkuji za tak milé překvapení a těším se, na tvé další působení!

Jeanne, toto musi byt telepatia

ked u mna boal Dauphine som jej prave spominala ten film....

Aj ja som ho uz dlho nevidela takze asi si stiahnem a pozriem....

Děkuji za pochvalu. Ale nenechte se děvčata zmást, jsem naprostý amatér.

K psaní - píšu krátké věty, protože se celý život pohybuju mezi chlapy- bratři, muž, synové, sportuju a tam je to samý mužský. A vím, že oni tak fungují - vyjadřují se pokud možno v holých větách, jasně, stručně,přímočaře. A někdy nemluví vůbec a přesto si rozumí.

A ta hezká poznámka, že vše zapadá jako puzzle - díky, ale Angelika brzy usne a celou noc bude patřit ten sebevědomý chlap jenom mě. A já si ho pěkně vychutnám.

Do skládačky toho záhadného večera chybí poslední nevysvětlený kousek z knihy - uhodnete který?

Tu noc pana D. ještě rozdělím neplánovaně do dvou příspěvků, ale to bude vše. A abych ho zcela nezničila, pošlu mu třeba na pomoc záchytné lano ve formě přítele. Ale ještě uvidím, jestli budu mít slitování. Snad o víkendu přidám jeden z nich, už se rýsuje.

Hezký večer všem.

Tereza píše:

K psaní - píšu krátké věty, protože se celý život pohybuju mezi chlapy- bratři, muž, synové, sportuju a tam je to samý mužský. A vím, že oni tak fungují - vyjadřují se pokud možno v holých větách, jasně, stručně,přímočaře. A někdy nemluví vůbec a přesto si rozumí.

Do skládačky toho záhadného večera chybí poslední nevysvětlený kousek z knihy - uhodnete který?

milá Tereza, myslím, že práve preto, že sa pohybuješ v spoločnosti chlapov sa ti podaril napísať tak parádny kúsok...


ja tipujem, že do tej skladačky ešte patrí ten ukradnutý bozk keď jej v preoblečení ako trubadúr spieval.....

Nápověda - jste vedle. Ten poslední díl puzzle se týká jen a jen toho jediného večera. Ten můj příběh totiž hned ráno po svatbě končí. Ale mám pocit, že ten dílek skládačky patří do té "rozšířené verze" A., markýzy andělů. A poslední malá nápověda - už se v té mé fikci objevil/a.
Tak pokud vás nezajímá fotbal,který právě začíná, tak pátrejte.

zeby zahada tej jednej ruze ktoru Angelika objavila rano vo vaze pri posteli
a cudovala sa ci tam uz bola aj vecer???

Trefa.
Ještě aby se trefili ti naši proti Turkům. Držte palce.
Dobrou noc

nadhera! chudák joffrey! takto sa trapiť! nuž čo, aspon ochutnal vlastnú medicínu, ked konečne zacal ziarlit na Angie a ostatných muzov, ktorí s nou tancovali.

Díky, jestli se pokračování líbilo. A k tomu jeho trápení - ještě jsem s ním neskončila. Mám něco v rukávu.

tereza, nádherné
smutné a krásne zároveň, jedna hlboká sonda do duše veľkého toulouského grófa
presne toto mi chýbalo do románu, jeho chlapské pocity, keď sa trápi a ako vlastne prišiel nato, že ju ľúbi, a ako ho to veľmi zasiahlo
(veď v románe pani AG sme čakali až do 6.dielu kým napísala o jeho pocitoch! )
tvoj príbeh je úžasný,

Tereza píše:

Přes všechny momenty, kdy vnímal, jak je vyděšená, musel uznat, že se držela statečně. Muselo být těžké kráčet za ním sama chrámovou lodí před stovkami lidí. Ženy se na ni dívaly s neskrývanou žárlivostí. Muži ji očima svlékali ze šatů. Ze všech sil se snažila být milá při představování nekonečného zástupu svatebních hostů, přestože on, který ji děsil, stál hned vedle ní. Celý ten čas bez rodiny, bez přátel. Bila se za svou důstojnost jako lvice, když mu přes všechen strach dokázala čelit a vmetla mu do tváře to jediné slovo: „Nikdy!“. Udržela hrdost až do chvíle, kdy byla sama a beze svědků – a rozplakala se.

týmito vetami si presne vystihla jej povahu, hrdú ženu akou bola po celý život

PS : ešteže sú kamaráti , čo majú radi víno a dobré jedlo

Tereza, vynikajuca sonda do trpiacej duse pana dokonaleho....aach!

ano, ano veru sa vo svojich matematickych vypoctoch poriadne prekalkuloval!

Naplánoval celou svatbu do posledních detailů. Šaty, šperky, prstýnky, koně, seznam hostů, zasedací pořádek, pokrmy, hudba, svatební noc v letohrádku. Se vším počítal. Při sestavování dokonalé svatební rovnice ovšem zapomněl na nejdůležitější proměnnou - na Angeliku.

PS: Errnie, v Integrale vydani v Toulouskej svadbe su dve male casti kde Joffrey prezradza Angelike o jeho pocitoch, aj to ze sa do nej na prvy pohlad zamiloval ;-)

Na strane 225-226 aaaach!

moirra píše:

PS: Errnie, v Integrale vydani v Toulouskej svadbe su dve male casti kde Joffrey prezradza Angelike o jeho pocitoch, aj to ze sa do nej na prvy pohlad zamiloval ;-)

Na strane 225-226 aaaach!

dve malé časti - hah...
ja viem, ale pre mňa to bolo zúfalo mááááálo ... na lodi toho spomína viac, aj na svoj minulý život a city k Angelike...

Díky. Ještě že bude brzy svítat, jinak bych p.D. umučila a to by mi některé úřady na tomto fóru neodpustily.

Aach Terezo, nádhera! Moc pěkná sonda do duše pana dokonalého - novomanžela, to je tak nezvyklé, hrabat se v hlavě mladému Joffreovi... moc se mi to líbí až se začínám obávat o svou milovanou pozici vrchní trapitelky pana dokonalého... a doufám, že budeš psát i nadále a neukončíš to až skončí svatební noc

Promiň, ale tento příběh opravdu končí se svítáním,je to fikce jedné jediné noci. Nechci prodlužovat to, co se prodlužovat nedá. Tak to cítím. Pokračování mé fikce již napsala paní A.G. v Toulouské svatbě kapitola 3. Prostě jen vyplním tu malou mezeru a objasním malou záhadu.
A hodlám tomu muži s lehkou nadsázkou transplantovat srdce. Bude to stačit na tvrdý předvolební boj mezi námi o post vrchní trapitelky pana D.?

Hmm, volby nepřichází v úvahu, nečetla jsi, že jsem reinkarnace Mulaje Ismaila (teda podle Moirry, protože umím dobře vázat turbany )? Takže si jednoduše všechny posty, které se mi líbí uzurpuju a neptám se jestli se někdo proti nebo ne, ba dokonce ani se o ně nedělím hihi.

Terezo, samozřejmě že ránem tvá fikce končí, myslela jsem, jestli si necheš založit další vlákno s fikcemi a nepiš hned že ne, třeba se ti to zalíbí Každopádně budeme rády i pokud se omezíš jen na sdílení tvých názorů v komentářích .

Něco na někdy mám v hlavě, asi jsme si nerozuměly, třeba někdy, až bude více času. Netušila jsem, jak je psaní náročné. Máte všechny tady můj obdiv.

Netušila??? Vždyť Ty jsi rozená spisovatelka!! Píšeš poutavě, máš talent pro zkratku, napětí, zkrátka to máš v sobě.
Při čtení té první fikce jsem byla tak konsternovaná, že jsem Tě zapomněla pochválit za to, jak mistrně proplétáš kánon s našimi fikcemi..

Citovat:

Mladý Lauzun dychtivě předkloněný a hltající každé jeho slovo. Tématem večera byly dámské šaty – kdy je pomalu rozebírat, kdy je nerozebírat vůbec a jen zvednout sukně, v jaké situaci šaty několika prudkými pohyby jednoduše sundat za cenu totálního znehodnocení.

Představa žárlícího a trpícího hraběte mi vůbec nebyla nepříjemná

Citovat:

Doslova se mu v žilách vařila krev. Díval se, jestli některý tanečník polibek zbytečně neprodlužuje. Měl pocit, že mu to dělají naschvál ….a že si to dokonce užívají. Zuřil. V duchu se upřímně omluvil všem mužům, kterým pomáhal nasadit parohy. A jak se rozhlédl po sále, nebylo jich málo.

Díky fikcím si konečně můžeme představit, jaký výkon podal Peyrac v tom roce, kdy dobýval Angeliku - a myslím, že ty pány v sále tím Angelika dostatečně pomstila

Ach Terezo, nádhera, kolik krásného se dá vyždímat z jedné růže, ach, doufám, že to jednou Joffrey Angelice bude vyprávět. Moc se mi líbí kombinace nešťastné romantiky a něčeho tak přízemního jako neuklízení bot, krása! A myslím, že přesně tahle kombinace je celý Joffrey, a dokonce v tom nešťastném zlozvyku pokračoval i na Gouldsboru, až ho na to sama paní Angelika musela upozornit - že si zničí koberec . No, jestli nám teď nezačneš psát novou sérii, budeme jistě hodně zklamané, ale to ty budeš, že jo??

Zázraky se pořád dějí!
Není to tak dávno, co náž web zcela zel prázdnotou - sice už jsme všechny věděly, jak jsou staré naše děti, ale stran Angeliky to vypadalo, že už jsme si mezi sebou všechno řekly a nic nenasvědčovalo tomu, že se ještě na něco vzmůžeme. Dnes tu nové fikce přibývají tak rychle, že mám pořád rezervy v jejich čtení , máme erudované odborníky snad úplně na vše a nejlepší časovou osu na světě ... a do toho se tu zjeví Tereza!!
Kdyby existovala soutěž "Angelique hledá super-pisatelku-fikce", byla bys, Terezo, pro mě osobně takové zjevení, jako třeba Susan Boyle v jisté soutěži

https://www.youtube.com/watch?v=RxPZh4AnWyk

Citovat:

Za jiných okolností by nezaváhal. Zvedl by přikrývku a svým prstokladem by rozehrál na jejím těle tu nejkrásnější serenádu. (...)Spala na boku, stočená do klubíčka, lokte přitisknuté ke kolenům, dlaně sevřené v pěst a složené podél obličeje. Procestoval tolik míst, ale všude to bylo stejné. Tak se choulili muži a ženy trpící bolestí. Tak usínaly osiřelé děti na ulici. Ta dívka byla… zraněná. Zraněná z vědomí, že má cenu starého dolu, z opuštěnosti, jeho výstřednosti, jizvy, nohy. Víc už nebyl schopen unést. Odešel.

Tak neuvěřitelně empatické a dotažené po všech stránkách!!
Nepochybuji o tom, že p.D. by byl jistě takové empatie schopný. Otázkou spíše je, zda by dovolil těmto myšlenkám prodrat se na provrch přes jeho samolibou masku lva salónů a svůdce žen
Co si o tom myslí katedra maskologie - mohou nastat i takové momenty, kdy p.D. odkládá i své vnitřní masky?

Terezo, krásné zakončení svatební noci pana Dokonalého. Představa, jak poslouchá, co se děje za zdí s uchem u hrnku, mě opravdu pobavila. A jeho dojetí, když uviděl spát schoulenou Angeliku. A odhodlání získat její lásku.
Už se těším na tvou další fikci.

dasha píše:

Tak neuvěřitelně empatické a dotažené po všech stránkách!!
Nepochybuji o tom, že p.D. by byl jistě takové empatie schopný. Otázkou spíše je, zda by dovolil těmto myšlenkám prodrat se na provrch přes jeho samolibou masku lva salónů a svůdce žen
Co si o tom myslí katedra maskologie - mohou nastat i takové momenty, kdy p.D. odkládá i své vnitřní masky?

Podla toho co nam o Joffreyovi porozpravala pani AG, bol Joffrey aj v Toulouskom obdobi schopny
odkladat svoje vnutorne masky. Okrem toho kratkeho vylevu duse v Integrale Toulouskej Svadby sa vsak vacsinu dozvedame az v retrospektive, v neskorsich dieloch kde Joffrey prezradza co to o sebe v Toulouskom obdobi.

Ked spomina ako si nadaval do blaznov a prezerajuc si nepeknu tvar v zrkadle, a ze by bol na Angeliku cakal
ovela dlhsie, ze bol do nej celkom blazon a preto vcas neusiel ked uz vedel ze ponom idu...atd. atd.

Iba absolutny blazni maju o sebe vzdy na 100% tu najlepsiu mienku a nikdy o sebe nepochybuju, povazuju sa za dokonalych a neomylnych (peknym prikladom by snad bol sialeny rimsky cisar Nero). Clovek by im este mohol aj zavidiet
Mozno preto je v biblii napisane "blahoslaveni chudobni duchom".....a Joffrey chudobny duchom celkom urcite nebol

Tereza, aaaaachh ...musim ti to tu vysrdieckovat ♥♥ ♥♥ ♥ ♥♥♥♥♥

Mozno preto som to s tou ruzou uhadla, lebo som uz davnejsie rozmyslala o tom,
ci ju v noci nepriniesol Joffrey. kedy tam bol, ako to ze ho Angelika nepocula
...a teraz sa mi splnil stary sen, lebo mam pocit
ze konecne citam tu stratenu cast ktoru vydavatelia kedysi pani AG vyskrtli...aaach!

nadherne empaticke vcitenie sa a typicky Joffrey, ktoreho pozornemu oku nikdy nic neujde:

Náhle ucítil takovou bolest, jako by se mu srdce roztrhlo na kusy. Ne proto, že tam spala nahá - to bylo něco úchvatného. Ale proto, jak spala. Pod tenkou pokrývkou jasně viděl obrysy jejího těla. Spala na boku, stočená do klubíčka, lokte přitisknuté ke kolenům, dlaně sevřené v pěst a složené podél obličeje. Procestoval tolik míst, ale všude to bylo stejné. Tak se choulili muži a ženy trpící bolestí. Tak usínaly osiřelé děti na ulici. Ta dívka byla… zraněná.

Konecne som sa dozvedela o JEHO svadobnej noci a okrem neustaleho vzdychania som
sa aj z chuti zasmiala...raz na tych cizmach, ano ten zlozvyk mal este aj neskorsie v Novom svete,
a druhy raz samozrejme na tomto:

On, Joffrey de Peyrac, de Morens, d'Irristru, hrabě z Toulouse, se plíží vlastním domem bos jako zloděj, váhá před dveřmi do ložnice vlastní manželky a chystá se – špehovat! Taková potupa! Přesto jednoduchým pohybem zasunul vlasy za ucho, přiložil hrnek na dveře a poslouchal.

Tereza, jednym slovom nadhera

Děkuji za slova chvály, ani tomu nemůžu uvěřit. Poslední, co jsem kdy v trochu větším rozsahu napsala, byla maturitní slohovka. A to bylo opravdu, ale opravdu dávno.

Tereza ako zelanie citatela by som si zelala z tvojho pera

tu poslednu Joffreyovu noc pri Angelike pred tym ako ho zatkli....

urcite sa preto celu noc na nu dival lebo tusil ze ju uz tak skoro neuvidi....

chela by som sa dozvediet nad cim v tu noc rozmyslal, co sa odohravalo v jeho hlave....

povodne som to zacala pisat sama ale teraz mam pocit ze tuto cast v nasej vlastnej spolocnej "integrale"
tu na fore by som si najradsej precitala od teba

Jsem přesvědčená, že příběh té poslední noci napíšeš skvěle. Určitě pokračuj. Já si momentálně zahrávám s myšlenkou, proč se vůbec pan D. oženil. Ta bitva s Molinesem je velká výzva.

Ano, ano, ano, já chci taky poslední noc s Angelikou, myslím, že bys to Terezo napsala tak, že bychom u toho všechny prolévaly potoky slz ne, vlastně chci dvě verze, od Terezy a od Moirry, prosííím

Na bitvu s Molinesem se těším, to bude bomba dva rovnocenní protivníci to bude... hihi

Tereza píše:

Jsem přesvědčená, že příběh té poslední noci napíšeš skvěle. Určitě pokračuj. Já si momentálně zahrávám s myšlenkou, proč se vůbec pan D. oženil. Ta bitva s Molinesem je velká výzva.

Mozno. Ale ja som tuzila po tom tvojom "chlapskom" myslienkovom monologu.

z tej bitvy z Molinesom uz mam nieco napisane davnejsie, avsak nikdy som to nedokoncila...
...tak som zvedava v com sa zhodneme a v com nie

dauphine píše:

Ano, ano, ano, já chci taky poslední noc s Angelikou, myslím, že bys to Terezo napsala tak, že bychom u toho všechny prolévaly potoky slz ne, vlastně chci dvě verze, od Terezy a od Moirry, prosííím

Umna maju A&J este vela na praci kym sa dostanu az k tomu smutnemu dnu

Takze velmi dufam ze sa tereza necha prehovorit..ved to nemusi byt hned....

PS: Tereza uz som ti poslala v PN inkriminovane uryvky z knih ;-)

Co a kde je PN? Děkuji.

PN = sukromna sprava uplne hore v lavom rohu kde si prihlasena mozes posielat hocikomu z fora ;-)

tam kde je:

* Odhlásit [ moirra ] * 0 nových zpráv * FAQ * Hledat * Členové * Uživatelský panel
Poslední návštěva: ned říj 19, 2014 9:42 pm

Tak tohle bylo snad největší a nejkrásnější překvapení, které jsem tu četla.
Kdysi v dětství jsem viděla dvoudílný italský film (bohužel je to tak dávno, že si název nepamatuji) na téma seznámení – soužití – rozchod dvou velmi mladých lidí, kdy první díl se odehrával z pohledu ženy a druhý díl (úplně ten samý příběh) se odehrával z pohledu muže. Tenkrát jsem byla doslova fascinovaná tím, jak moc jsou vzpomínky na ty samé prožité situace pro dva lidi tak moc odlišné, a ten film mě neskutečně nadchl. Tehdy jsem i pochopila, co přesně znamená, že „každá mince má dvě strany“. A stejně tak mě teď nadchlo tvoje vyprávění.

Člověk by si při čtení této pasáže v kánonu řekl, že on prostě „jen odešel“. Možná by někoho napadlo třeba i něco navíc, jako že mohl odjet zpátky na svůj zámek, kde dopil zbytky ze svatební hostiny, nebo že tu růži tam nechal poslat po Margot, která měla ráno zjistit, zda je A. v pořádku, nebo já nevím, co ještě
Málokoho napadne, jak tuto noc prožíval i novomanžel, protože v té chvíli ještě nikdo není seznámen s tím, že dotyčný má také city – i pro čtenáře je to v tuto chvíli ještě „neznámý pán“. A ještě míň lidí by dokázalo odhadnout, co by se v muži jeho pověsti vlastně mohlo odehrávat – jestli vůbec. A ty jsi nám předvedla něco, co předčilo veškeré očekávání. /tleskající smajlík/

To je prostě tak nádherný, poutavý, silný, procítěný, inteligentní, vtipný ... a smutný. Snad poprvé mi bylo p.D. trošičku i líto, každopádně jsem tu „jeho svatební noc“ prožívala až do morku kostí. Je až k neuvěření, jak hluboko jsi dokázala do duše p.D. nahlédnout. Krásně se ti podařilo propojit popis prostředí s popisem událostí, tok myšlenek s monologem, kánon s povídkami, minulost s přítomností, budoucnost s nadějí ...

Prostě nádhera, nemám slov. Díky, že jsi se obětovala a se svým „sněním“ se s námi podělila

Já tedy žasnu. Nádherně napsané, úžasná slovní zásoba. Vlastně by nebyla ani potřeba korektura. Radím jediné...určitě pište, máte i na vlastní příběh. Takto skvěle a výstižně popsané duševní pochody mnohdy neobsahují skutečné knihy, kterých je dnes ke koupi obrovské množství.

Děkuji za pochvalu, jsem ráda, že se ti fikce líbila a že si ten příběh našel další čtenářku.
Pokud se náhodou odhodláš číst další, pak se sluší podotknout, že některé z fikcí různých přispěvatelek na sebe nějakým způsobem navazují či se nějak propojují a možná je dobré vzít je tak nějak chronologicky vzestupně podle data.

Měla jsem za to, že jsem na tuhle fikci dávno reagovala, protože jsem ji četla jako jednu z prvních - a musela jsem sama sebe vyvést z omylu! Nicméně Sofinava už to výstižně napsala za mne.

Terezo, Ty víš, že pro Tvůj styl, náměty i příběhy mám slabost!

Terezo, Skvěle jsi vystihla atmosféru ze svatební noci. Nádherně jsi popsala myšlenky a pocity hraběte de Peyrac. Nakonec jsi dojemný příběh okořenila humorem ve scéně s botami. Díky

Sob píše: *

27 dub 2021, 23:19

Terezo, Skvěle jsi vystihla atmosféru ze svatební noci. Nádherně jsi popsala myšlenky a pocity hraběte de Peyrac. Nakonec jsi dojemný příběh okořenila humorem ve scéně s botami. Díky

Děkuji Ti za komentář. Myslím, že jsem myšlenky tomu muži spíš vnutila. Kdysi někdo na fóru vtipně poznamenal, že neví, jestli by takového sebemrskačství byl hrabě schopen. Možná ano, možná ne, ale mě bavilo ho trápit, což jsem znovu udělala při každé možné příležitosti v dalších fikcích.
A s těmi botami to mělo i pozadí - já si vybavovala z filmu tu scénu, jak Joffreye v Kandii Angelika pozná podle toho jeho nerovnoměrného kroku, takže aby to plížení o svatební noci neslyšně zvládl a v utajení zanechal záhadu jedné růže, musely boty dolů.

Terezo, Souhlasím s Dashou a Moirou, že Joffrey byl i v mladí schopen empatie. Myslím, že sám k sobě dokázal být občas upřímný a odložil vnitřní masky, které ukazoval ostatním. Svatební noc mu dala dobrou příležitost k sebereflexi

Protože tu ještě nejsem dlouho, tak teprve začínám se čtením příběhů. Tenhle je laskavý, velice citlivě podaný. Jenom mě trošku překvapilo, že by si nějaký šlechtic po sobě sám uklízel boty ale Joffrey byl originál se vším všudy, takže Kouassi-Ba měl právo to od něho očekávat. A je pravda, že na Joffreym je jinak vážně těžké najít nějakou chybu Tady ten silný muž pochybuje a poprvé myslí na s ohledy ženu, do které se právě zamiloval...
Povídka se úžasně četla, je náherně napsaná i co se týče stylu. Tak důležitá chvíle v životě obou hrdinů - složitý začátek a úžasný konec díky vzájemnému porozumění, které začalo právě tady. K tomu navíc pohled z úhlu Kouassi-Ba a ostatní muži, co se v příběhu objevili - opravdu krásné.

Ahoj Delphine, děkuji za pochvalu na adresu mého prvního pokusu tady na fóru. Záhada růže v Angeličině pokoji v letohrádku byla prostě příliš lákavou hozenou rukavicí pro nějakou romantickou fikci.
Pokud budeš pokračovat ve čtení těch dalších, které jsem tady vkládala, postupuj spíš podle toho, jak šly chronologicky za sebou. Navazují na sebe, případně na některé příběhy od jiných přispěvatelek.