Osudy mesta Toulouse - Diskuse

Odpovědět   Stránka 2 z 2  [ 88 příspěvků ]
Klikněte pro přechod na stránku… « 1 2
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 28 říj 2021, 16:39
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Precious píše: *  28 říj 2021, 12:52

A teraz rozmýšľam, ako fungoval vodovod v paláci a či mali aj teplú vodu. Normálne by sa mi zišiel technický výkres, ako to bolo s cisternou a potrubím. :D
ďakujem za milý feedback :D pokračovanie bude čoskoro - už tu malo byť online . ale ešte musím dopilovať lebo mi do plánov niečo nečakane prišlo tak som to ešte nemala čas celkom dokončiť

s tou teplou vodou - nuž to je zasa otázka do pranice :la-polak-fun: - jedno je však isté v 17 storočí už existovali paláce čo mali vodovodné potrubia - takže Joffrey ho celkom určite mal

spomínam si že v bani v Salsigne bolo hydraulické čerpadlo ktoré navrhoval Joffrey - a myslím že aj v bani ktorá bola Angelikynym venom - to znamená že on a jeho priateľ Riquet sa určite vybúrili na svojom koníčku vodného inžinierstva

veď Joffrey sám o sebe povedal že ak by bol zostal chudobný stal by sa vodným inžinierom - a zo svojich laboratórnych pokusov mu celkom iste nebolo neznáme že teplá voda stúpa smerom hore - čo sa samozrejme využíva aj v dnešnom systéme radiátorov - človek kľudne môže mať kotol niekde dolu v pivnici - a voda vďaka tomu pekne v radiátoroch cirkuluje

bol by v tom čert :twisted: keby slávny učenec ako Joffrey nebol schopný ten princíp využiť už vtedy :wink:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 28 říj 2021, 19:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
K tomu by určitě něco napadlo Terezu, zejména jak to třeba bylo s tím ohřevem vody (parní kotel tehdy ještě nebyl, jaké jiné těleso by bylo s to vyvinout relativně konstantní teplotu a bylo velké tak akorát, aby ohřálo dostatečně velké množství vody? :mrgreen:

Co se potrubí týče, něco je tuším v sekci o Hygieně, protože při čtení Angeliky jsem třeba narazila na pasáž (a určitě ji citovala), jak Colbert dal vytrhávat olověné potrubí v paláci po Fouquetovi. A nějaká zmínka byla v kánonu i v souvislosti s Plessis hned 1. díle (tuším).

Nešlo o všeobecně rozšířenou záležitost, určitě i kvůli nákladnosti takového potrubí, jeho údržbě? apod., ale nic neznámého to určitě není, vždyť to znali už v antice ;).

A pozor, Precious, na to, co si přeješ. Jakmile budeš chtít nákres, tak si piš, že ho v dohledné době skutečně dostaneš :D. Anebo minimálně přesný opis z té doby :D. S Moirrou máme několik knih k hygieně, existují i různá videa na youtube, to by bylo, abychom něco nenašly! :mrgreen: Zkus si schválně projít tu sekci o Hygieně ;).


EDIT:

Odkazy na literaturu:
viewtopic.php?p=22082#p22082
moirra píše: *  14 říj 2017, 11:47
kniha Kam aj kráľ chodí pešo
ktorá je na Slovensku beznádejne vypredaná, a nenašla som dokonca ani v Antikvariáte,
Tuhle knihu mám naskenovanou, sice v pdf, ale není jako text, pouze jako obrázky, nelze z ní tedy kopírovat.
viewtopic.php?p=22353#p22353
moirra píše: *  14 lis 2017, 22:13
kým sa ty zaoberáš záchodmi, ja sa zaoberám kúpeľňami:

Takže v geniálne zrešeršovanej knihe o Hygiene od Vigarella som sa dozvedela nasledovné:
Georges Vigarello: Le propre et le sale. L'hygiene du corps depuis le Moyen Age
tuto knihu s Moirrou obě vlastníme :)
viewtopic.php?p=22963#p22963
PenelopaW píše: *  31 led 2018, 15:53
Video ve francouzštině na téma "špinavý a čistý": https://www.youtube.com/watch?v=YcBG0AjSlhc
Mozaikový bazén a debata k ohřevu vody:
viewtopic.php?p=22140#p22140
viewtopic.php?p=22172#p22172
viewtopic.php?p=22533#p22533
viewtopic.php?p=25231#p25231
PenelopaW píše: *  29 kvě 2019, 10:50
Citovat:
Ve Versailles nebyl záchod, kam tedy dvořané chodili? Různě, někdy i do krbu

Už je to dlouhých čtyřicet let, co byl nejkrásnější zámek v Evropě, francouzské Versailles, zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Věděli jste však, že když byl nově postavený, zapomněli architekti na jednu podstatnou věc? V celém Versailles nebylo jediné WC. Kam však chodili dvořané vykonávat svoji osobní potřebu?
Budu muset konečně přečíst tu knihu od Vigarella, co nám doporučil pan Carbonnier, a kterou Moirra sehnala.

https://www.amazon.fr/Propre-sale-Lhygi ... 2757840029

Versailles je tam věnovaná značná pozornost, takže se vsadím, že tam bude pojednání i na toto téma.

Ovšem co se záchodů týče, tak z toho, co jsem zatím načetla, bych s šokujícím vyzněním článku trochu polemizovala. Bo kdyby tehdy stavěli záchody, tak pouze záchody suché, neb "water closet" ještě moc známý nebyl, kanalizace v dnešním slova smyslu neexistovala a na provedení by asi byla i hodně drahá. Takže já tipuji, že se prostě při stavbě počítalo s tím, že se budou užívat nočníky, protože ty se taky líp vynášejí a čistí, než suché záchody s nějakou plnící se a zapáchající jímkou ;) .

Ale zas by Ludvík měl možnost vytvořit novou a vysoce PRESTIŽNÍ dvorní funkci někoho, kdo by za vyvážení latrín odpovídal :mrgreen: .

https://www.youtube.com/watch?v=YcBG0AjSlhc

No a k tomu potrubí - nejsem si jistá, zda jsem to sem už nedávala:

Konečně se napravo objevilo průčelí bývalé Fouquetovy rezidence, méně výstavné než zámek ve Vaux, jehož „neslušný“ přepych byl však jedním z hlavních bodů obžaloby proti proslulému finančníkovi, který od té doby hnije v nejhlubších kobkách Piemontské pevnosti.
Přestože mrzlo a všechno pokrývala jinovatka, připomínalo bývalé zámecké nádvoří staveniště. Celá plocha byla rozkopaná, pokrytá hromadami rumu. Podél zdí se povalovaly trámy a sádrové desky. Zdi byly místy otlučené a dírami čouhaly zbytky olověných trubek. Angelika si musela podkasat sukně, aby se dostala přes všechno to harampádí, nakupené před vchodem. Jakýsi řemeslník jí podal ruku, aby jí pomohl.
„Proč kčertu dává pan Colbert bořit svůj dům?“ ptala se ho.
„Pan Colbert doufá, že za tu olověnou kanalizaci dostane několik tisíc liber,“ odpověděl jí.
Strážný zasáhl:
„Madame je pod dozorem.“
„Mluvit o kanalizaci snad není žádné porušení tajemství,“ namítla Angelika, jež nehodlala brát celou záležitost vážně. Teď už se cítila jistější; s Colbertem si určitě leccos vyjasní.
Uvnitř to vypadalo stejně. Řemeslníci strhali ze stropů štukové a alabastrové ozdoby, které byly dílem velkého Le Bruna.
Takové vandalství Angeliku znechutilo, chránila se však vyslovit svůj názor. Měla jiné starosti. Především se musela snažit zachovat chladnokrevnost.
Když konečně dorazila do zámeckého křídla, kam současný správce financí umístil své kanceláře a kde už byly všechny stropy otlučené, byla klidná a dokonale se ovládala. „Neslýchaný přepych“, jenž tolik vyčítali Fouquetovi, byl, jak se zdá, pouze tohle pozlacené sádrové obložení ze špatně pálených cihel, které neměly nic společného se spoustou mramoru, za kterou byl bývalý správce odsouzen k doživotnímu žaláři.


(Angelika a král II)

Tudíž - kanalizace a vodovodní potrubí byly známé, ale na provedení zřejmě velmi drahé a luxusní, tudíž ne všeobecně rozšířené. Na trubky jsem při četbě narazila ještě jednou, tuším v souvislosti s Kateřinou Medicejskou, ale samozřejmě si teď nemohu vzpomenout na konkrétní pasáž.


Stejně mi pořád přijde zajímavé, že to, co bylo v antice běžně známé (akvadukty, potrubí, kanalizace), středověk opustil a novověk znovu pracně objevoval...

EDIT: Když tu byla řeč o krbech, můžeme rozvířit debatu, na jakých kuriózních místech jsme vykonávali/y potřebu my :P.

EDIT 2: Věděla jsem, že jsem sem něco o potrubí už psala! Viz příspěvek v tomto tématu z 15. 10. 2018:
PenelopaW píše:
Zaujala mne zmínka v Markýze Andělů (Integrale) na s. 260-261, během Angeličina rozhovoru s Molinesem:

"A co hodláte dělat s olovem? Slouží pouze jako zástěrka, nebo může být využito obchodně?"
"Olovo je velice dobré zboží. Je ho třeba ve válce i lovu. A v poslední době ještě získalo na hodnotě, neboť královna matka pozvala florentské inženýry, kteří zřizují ve všech domech umývárny, co přišly do módy za její tchyně Kateřiny Medicejské. Musela jste přece na Plessis podobnou římskou koupelnu s olověnými trubkami vidět?"


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 28 říj 2021, 20:00
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ta tchýně královny matky Anny Rakouské byla Marie Medicejská, druhá manželka Jindřicha IV. Kateřina Medicejská byla první tchyně Jindřicha IV.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 28 říj 2021, 20:44
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  28 říj 2021, 19:34
K tomu by určitě něco napadlo Terezu, zejména jak to třeba bylo s tím ohřevem vody (parní kotel tehdy ještě nebyl, jaké jiné těleso by bylo s to vyvinout relativně konstantní teplotu a bylo velké tak akorát, aby ohřálo dostatečně velké množství vody? :mrgreen:

Co se potrubí týče, něco je tuším v sekci o Hygieně, protože při čtení Angeliky jsem třeba narazila na pasáž (a určitě ji citovala), jak Colbert dal vytrhávat olověné potrubí v paláci po Fouquetovi. A nějaká zmínka byla v kánonu i v souvislosti s Plessis hned 1. díle (tuším).

Nešlo o všeobecně rozšířenou záležitost, určitě i kvůli nákladnosti takového potrubí, jeho údržbě? apod., ale nic neznámého to určitě není, vždyť to znali už v antice ;).

A pozor, Precious, na to, co si přeješ. Jakmile budeš chtít nákres, tak si piš, že ho v dohledné době skutečně dostaneš :D. Anebo minimálně přesný opis z té doby :D. S Moirrou máme několik knih k hygieně, existují i různá videa na youtube, to by bylo, abychom něco nenašly! :mrgreen: Zkus si schválně projít tu sekci o Hygieně ;).
Presne tak! Dávaj si pozor čo si želáš Precious! inak sa ti može stať že od nás dostaneš 100 stranový vedecký spis a budeš ho musieť povinne čítať :lol:

Mimi díky za fundovanú historickú pripomienku :ok:

Pan Clopot sa zasa prekonal vo skvelom zhrnutí .... Zhrnutie si hneď ukladám aby som nabudúce rýchlejšie vedela kde sme čo dávali ....

a teraz poďme k tomu technickému - mosadzné ventily poznali už starí Rimania (bohatší mali strieborné či dokonca zlaté)

čo na tom že neexistoval parný kotol - normálny kotol existoval - aj cisterny na vodu ... aj aquadukty a vodné pumpy ...

čiže myslím že viem ako to mal Joffrey vyriešené aby im nikto neliezol do kúpelne - vo vedľajšej miestnosti bol normálny kotol pod ktorým služobníctvo nakladalo drevo, a krátkym potrubím sa voda dostala do kúpeľne a oni si mohli do mramorovej vane kedykoľvek dopustiť horúcu vodu .... alebo studenú z druhého potrubia ...

[ img ]

v Írsku a Aglicku nájdeme dodnes takéto šialené oddelené potrubia na umyvadlách kde si človek jednu ruku zmrazí a druhú obarí :slzici: aj som na to vždy nadávala - veď kto si hlavne vo verejných umyvárňach napustí vodu do umývadla a tam si ju namieša :shock: ???....

ale tvrdiť že Joffrey už vtedy vynašiel miešaciu batériu by bolo vskutku prehnané ... tuto bronzový ventil starých rimanov zdroj wikipédia:

inak tú vaňu som tu už pridávala dávnejšie v mojich fantáziách o tom kde stál Joffreyov palác, ako vyzeral a ako bol vybavený v zábave tuto:

viewtopic.php?f=6&t=564

[ img ]


čo sa týka oloveného potrubia - pre iných bolo olovo možno drahé a vzácne - olova mal Joffrey chtiac či nechtiac viac ako dosť, už ste zabudli na jeho medzinárodné kšefty? :twisted:

a pre niekoho kto sa zaoberá (al)chémiou :scientist: je údržba takúho potrubia bezproblematická :wink:

Angelikyno veno, baňa ktorú potom Joffrey prevádzkoval:

Tu je úryvok s celkom novej pasáže z Integrale, je tam toho o bani ešte oveľa viac, keď si človek dá do vyhľadávanai slovo olovo vyhodí to toho celú hromadu:

„To je velice starý římský důl na olověnou rudu,“ vysvětlil jí mnich. „Je o něm zmínka v našich starých spisech, nese jméno
Argentum, zřejmě se tu také těžilo stříbro. Ve 13. století se ho pokusili obnovit, těch několik opuštěných pecí pochází především z oné pozdější doby.“Dívenka se zájmem poslouchala.
„A ruda, co z ní olovo tavili, je nejspíš tamhleta černá a těžká ztuhlá láva.“

(...)

„Molines chce, abych uvedl znovu do provozu starý olověný důl u Vauloupu. Občas si kladu otázku, jestli má ten člověk všech pět pohromadě .....Zkrátka mám požádat krále, aby obnovil naše staré rodinné právo těžit stříbro a olověnou rudu. Znáš ten opuštěný důl?“ zeptal se Armand de Sancé, když si všiml, že se dcera zamyslela.

Ale zmienky o olove sú už v starej knihe. keď tie kšefty Molines vysvetľuje Angelike:

Muly jsou jen fasáda celé záležitosti. Pokrývají běžné výdaje a získávají nám přízeň vojenské správy, které prodáváme kůže i zvířata. A hlavně můžeme díky nim svobodně cestovat, jsme osvobozeni od cel a daní a můžeme poslat na cesty plně naložené karavany Díky tomu vyvážíme s mulami do Anglie olovo a stříbro. Při zpáteční cestě zvířata nesou pytle černé strusky, jíž říkáme základ. Je potřebný pro důlní práce. Ve skutečnosti je to zlato a stříbro, které sem z válčícího
Španělska putuje přes Londýn.“
„To nechápu, pane Molinesi! Proč posíláte stříbro do Londýna a zas ho vozíte zpátky?“
„Přivážíme ho dvojnásobné až trojnásobné množství. Co se týče zlata, hrabě de Peyrac vlastní v Languedoku zlatonosné ložisko. Až budeme mít Stříbrnou huť, výměnný obchod se vzácnými kovy, který pro něho organizuju, nebude nikomu podezřelý. Zlato a stříbro bude oficiálně pocházet ze dvou dolů, které mu patří ......


Joffrey de Peyrac :scar: vlastne už vtedy robil to čím sa neskoršie živil Rescator :mask: a tie škvárovité čierne hrudy sa spomínajú v 4 diely ako PINIO - (a u mňa vo fikci sa tým umením mladý Joffrey začal zaoberať už v Montpelieri, ale ešte nevedel celkom presne ako na to)

„Že vy tímhle způsobem to mexické zlato, které kupujete v Londýně, zpracováváte, než ho dopravíte do Stříbrné hutě?“
„Jste mazaná jako liška, a Molines nejspíš moc žvanil. Ale ať. Zřejmě vás odhadl správně. Ano, španělské zlato se dá ve výhni přetavit s leštěncem olověným a s pyritem. Vypadá pak jako obyčejná škvára, kterou ani nejšikovnější celník nepodezírá. A tuhle škváru převážejí muly vašeho otce z Anglie do Poitou nebo ze Španělska do Toulouse, kde ji já nebo Hauer znovu změníme v krásné lesklé zlato.“„To je ale daňový podvod,“ řekla Angelika naoko přísně.
„Jste rozkošná, když takhle mluvíte! Tento podvod nikterak neškodí ani království, ani Jeho Veličenstvu, a já díky němu bohatnu. Ostatně hodlám sem pozvat Fritze, aby uvedl do provozu zlatý důl, který jsem objevil v Salsigne nedaleko Narbonne
.

To nám krásne ukazuje že Peyracov mal na konci kšeftového reťazca toľko olova nazvýš že sním mohol zrejme pretrubkovať pol Languedocu ... :!: :idea:

Angelika nebyla schopna skrýt svůj zájem o tyto chytré úvahy. „A co hodláte dělat s olovem? Slouží pouze jako zástěrka, nebo může být využito obchodně?“ „Olovo je velice dobré zboží. Je ho třeba ve válce i lovu. A v poslední době ještě získalo na hodnotě, neboť královna matka pozvala florentské inženýry, kteří zřizují ve všech domech umývárny, co přišly do módy za její tchyně Kateřiny Medicejské. Musela jste přece na Plessis podobnou římskou koupelnu s olověnými trubkami vidět.“

Ja myslím že tu sa hovorí o Samaritánke - o pumpe ktorá zásobovala vodou Louvre - veď kráľovná mala vtedy apartmány v Louvri - a čím iným by sa tam tá voda dostávala ako potrubím? A samozrejme aj z Aquaduktov ktoré tiež zásobovali Paríž vodou sa do verejných fontán dostávala voda cez potrubie.

Taká historická perlička: Keď rekonštruovali most PONT NEUF v Toulouse pochádzajúci zo začiatku 17. storočia našli v ňom systém vodovodných potrubí .... :mrgreen:

Přílohy
[ attachment ]
# # # Bronzeventil-roemisch altes ROM.jpg (15.35 KiB) Zobrazeno 1166 x


Nahoru
Profil Citovat
Precious
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 31 říj 2021, 11:12
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 987
Registrován: 17 říj 2007, 15:19
Bydliště: Slovensko
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Dievčatá, vy ste skvelé! Stačí vám podhodiť "kosť" a naspäť mi naservírujete sedemchodové menu :D Musím si to všetko pozorne preštudovať, hygiena v minulosti ma vždy fascinovala. Čítala som raz knihu o živote v Uhorskom kráľovstve v rannom novoveku, tam to bolo tiež celkom zaujímavo rozpísané (ako napríklad šľachta chodievala do kúpeľov, ako chodíme my teraz na wellness víkendy).
Ešte raz ďakujem za tipy! :ok:

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 05 lis 2021, 17:04
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
takže pridávam ďalšie pokračovanei série Toulouse ktoré som konečne dopilovala.

Keď mi Andijos :courtier: ten príbeh rozprával, tak mlel ako typický Gaskonec piate cez deviate -

takže dúfam že sa v tom celkom nestratíte .... :la-polak-fun:


Nahoru
Profil Citovat
Sob
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 11:28
Baroni
Offline
 
Příspěvky: 131
Registrován: 15 pro 2020, 21:44
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moiro, Dlouho se mi honila hlavou otázka, za jakých okolností se zrodilo velké přátelství mezi Joffreyem a Bernardem. Děkuji, že jsi objasnila další tajemství příběhu. Joffreyův otec získal svou lásku za každou cenu stejně jako jeho syn. Už vím, od koho se Joffrey naučil bojovat za svou lásku. Z jakého šlechtického rodu pocházela matka Joffreye ? Možná jsem tuto informaci přehlédla. Pamatuji se, že jeho matka měla předky v Anglii


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 15:41
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, přečetla jsem si v pátek večer vyprávění o seznámení Bernarda s Joffreyem. Také jsi nám umožnila nahlédnout do doby před Joffreyeovým narozením. Byl to stručný a moc hezký příběh jejich lásky. :love:
Pobavilo mě, jak se Bernardova matka divila náhlému zájmu synka o literaturu. Kdyby tak věděla, jaké tituly spolu s Joffreyem četli. Tak by to rychle pochopila. U dospívajících chlapců to není nic neobvyklého.
Pasáže z událostí u dvora po Joffreyově popravě byly také velmi dobře vylíčené. Zničit život člověka a jeho blízkých, to není zdroj štěstí.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 17:21
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Mimi a Sob, ďakujem za feedback. 😘

Sa tu práve smejem že ma postihol osud pani AG, ktorá rešeršovala až sa jej z hlavy parilo, aby pospájala historické udalosti, a potom do toho napísala pár riadkov niečoho s Joffreyom alebo útržky z jeho minulosti, a to malo samozrejme najväčší úspech. :lol: Chudáka :courtier: nikto nepochválil aký geniálny plán vymyslel. :mrgreen:

Ja som to ale sama mala pri čítaní kníh nastavené rovnako - takže to úplne chápem. Joffrey je jednoducho Joffrey :scar: + :mask: Neviem či ste si to všimli, ale chudák Bernard pri vykonávaní svojej pomsty ešte netušil že Joffereya v Paríži idú práve popraviť.

Priznám sa že ma baví riešiť "hádanky" ktoré pani AG vložila do kníh. Ona vždy niečo iba naznačí, a človek sa potom pri rešeršovaní poriadne zapotí.

Tak som riešila kde asi stál ten Joffreyov zámoček. Pochodila som krížom krážom (virtuálne) celý Bearn a nič som nenašla čo by ma oslovilo že "hurá ano, tuto to muselo byť" ale nevzdávala som to, a zrazu som mala pocit ako by mi začal pomáhať samotný Andijos a upozornil ma že miesto zvané Morenx sa v Beánskom dialekte aj v okcitánčine vyslovuje aj píše Morens. A to bolo Joffreyové druhé priezvisko. Spomínate si ešte? Angelika si to priezvisko zvolila keď sa stala pani čokoládová.


Okrem tohoto Morens v celej Francii žiadny iný neexistuje, a tak som si povedala že toto do seba zapadá ako ozubené kolečká.

ďalšou vecou ktorú pani AG zasa iba naznačila je samozrejme pôvod Joffreyovej matky - ja myslím že aj tu som na dobrej stope a v niektorých z ďalších fikcií jej pôvod osvetlím. :wink:

k anglickým predkom zatiaľ toľko: viewtopic.php?f=3&t=431&p=29807#p29807


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 17:44
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, máš pravdu, mě se nějak podařilo vypustit pochvalu pro Bernarda za tu jeho akci. :courtier:
Takže chválím svého oblíbence dodatečně. :applaus:
On to provedl s humorem a gaskoňským šarmem. Využil své znalosti z bitev a také zkušenosti se vztahem vojáků k dobrému vínu. Za dobu prožitou v armádě nepoznal abstinenta mezi vojáky. :disagreement:
Jméno Morens jsem si také všimla a paní Morans čokoládová se mi vybavila.
Tvoje vyprávění je tak obsáhlé a je tam tolik motivů, že nejen já, ale i ostatní máme o čem diskutovat během podzimních večerů. ;)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 18:22
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše: *  06 lis 2021, 17:44

Tvoje vyprávění je tak obsáhlé a je tam tolik motivů, že nejen já, ale i ostatní máme o čem diskutovat během podzimních večerů. ;)
Nuž keď to zhrniem, aby ste sa v tom nestratili úplne, pre istotu tuto malá "časová osa" k fikcii :D

------------------------------------

Bernard a Joffrey sa ako chlapci stretli na zámočku v Bearne v roku 1637 -to mal Joffrey, v moejej fikci narodený 18.08.1626 11 rokov, podľa kánonu celkom normálne začal chodiť v 12 tich
podľa pani AG mal Joffrey v roku 1656 keď si bral v lete Angeliku 30 rokov - čiže rok by mal sedieť

Andijos si na svoju "pomstu" spomína v Toulouse na jeseň roku 1672 - v roku kedy tam vypukol požiar

Pomsta samotná sa odohráva v januári 1661 - to ešte netuší že Joffrey je už odsúdený k upáleniu

ku kráľovi sa správa o zmiznutom prekliatom zlate dostáva vo Februári 1661 - preto ešte Mazarin žije ale je už na smrť chorý a kráľovi už asistuje Colbert ktorého (historicky podnložené) Mazarin na túto úlohu pripravil (Mazarinova smrť 9 marca sa spomína aj v kánone)

plus je tam epilóg z roku 1657 - niečo viac ako po roku od svadby Angeliky a Joffreya

--------------------------

PS: alias poznámka pod čiarou: ak by sa vám zdalo že chlapci boli na nejaké veci príliš mladí, v tej dobe sa ženili a vydávali aj 13-14 roční(é) - a napríklad aj ako kadeti už šli k armáde ako 12 roční, a kde kto už mal v 13 tich u armády nejakú šaržu :shock: :damned:

preto je zaujímavé čítať listy a memoáry osobností tej doby, lebo tam sa človek dozvie čo v tom čase bolo normálne a čo nie

a inak v mojej fikci Montpelier sa pohybujeme zatiaľ okolo roku 1642

--------------------------------------


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 18:49
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, časová osa k fikci je prima. :ok:
Já problém zasadit si události fikce do konkrétní doby nemám.
Vyprávění je košaté a pěkně doplňuje to, co v knihách nebylo.
Mě nepřipadá, že by chlapci na tuto četbu byli příliš mladí. To ne. Z českých dějin vím, že sňatky se v dřívějších dobách uzavíraly v ranném věku. Čeští šlechtici jezdili v mládí do ciziny na kavalírské cesty a hlavně v Itálii prožívali různá milostná dobrodružství.
Ještě zpátky k Bernardovi, byl o tom skutečném natočen nějaký film? Jeho život by možná vydal i na seriál.


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 22:12
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1275
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Mám pro Bernarda :courtier: velkou slabost. I v mých fikcích stojí Joffreyovi vždy věrně po boku a proto dozvědět se o vzniku jejich přátelství bylo velmi osvěžující. :ok: Tady byl počátek jakési "nakažlivosti Joffreyem", které dostihlo každého, kdo se s ním sblížil. Při čtení jejich klučičích dobrodružství jsem se v duchu vrátila do svého dětství, kdy mě brácha za to, že jsem za něj umývala nádobí a schody na společné barákové chodbě, brával se svou partou na výpravy. Prolezla jsem s ním a jeho kamarády každou "díru" široko daleko. Jsou to báječné vzpomínky.
Okrást zloděje je bohulibá činnost a plán, který Bernard vymyslel, byl opravdu geniální. To se nedalo naučit v žádné akademii, s tím se ten kluk šikovná musel narodit. Palec nahoru pro Bernarda, jeho pomocníky a autorku fikce.


Co mě opravdu, ale opravdu ve fikci překvapilo, byl Ludvík XIV. :
Panovník v duchu preklínal Fouqueta a jeho posluhovačov že sa dal vtiahnuť do toho prípadu. Ako by ho už nemátalo dosť že mu ušla ešte aj Peyracova "mŕtvola". Hoci tá vytiahnutá zo Seiny, čo mu za ňu na výmenu ponúkali, panovníka moc neupokojovala, rozhodol sa: Ad acta! Už o tom nechce počuť ani slovo.

Vždyt Angelice řekl :
Při pohledu na její bledou a zmučenou tvář se král zamračil.
„Neřekl jsem ale, že žije. Nechovejte žádné naděje, madame. Hrabě je mrtvý, mrtvý, ne však díky okolnostem, za něž mě činíte odpovědným. Dokonce bych řekl, že zemřel vlastní vinou. Daroval jsem mu život, ale ne svobodu. Mušketýři ho měli odvézt do pevnosti, kde měl být uvězněn. Jenže během plavby ve tmě uprchl. Strašná neopatrnost! Byl příliš slabý, aby mohl bojovat s proudem, a tak se utopil a jeho tělo, které řeka vyvrhla, bylo nalezeno o několik dní
později.Tady jsou listiny, které potvrzují, co jsem vám právě svěřil. Hlášení od mušketýrů a papíry, které dosvědčují jeho útěk a nález těla…


Byla jsem vždy přesvědčená, že pátrání po Joffreyově osudu byla Desgrezova soukromá akce a že minimálně do doby, než začal Rescator ve Středomoří úřadovat,neměl král o existenci nové identity Joffreye de Peyrac ponětí.

Asi neusnu, dokud mi to Moirra neobjasní.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 22:15
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše: *  06 lis 2021, 18:49
Ještě zpátky k Bernardovi, byl o tom skutečném natočen nějaký film? Jeho život by možná vydal i na seriál.
No to by vydal celkom určite. Ibaže žiadny film o ňom som zatiaľ nenašla.

Ale zato niečo čo by poslúžilo bez problému ako scénar k filmu ano:

viewtopic.php?f=3&t=446&p=29809#p29809


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 06 lis 2021, 23:03
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  06 lis 2021, 22:15
mimi píše: *  06 lis 2021, 18:49
Ještě zpátky k Bernardovi, byl o tom skutečném natočen nějaký film? Jeho život by možná vydal i na seriál.
No to by vydal celkom určite. Ibaže žiadny film o ňom som zatiaľ nenašla.

Ale zato niečo čo by poslúžilo bez problému ako scénar k filmu ano:

viewtopic.php?f=3&t=446&p=29809#p29809
Na odkaz jsem koukla a scénář by to mohl být pěkný :ok:
Když se nad tím zamyslím, tak v dnešní době by ten seriál nebo film asi moc dobře nedopadl. :disagreement:
Kdovíjak by tam :courtier: byl představen.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 12:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše: *  06 lis 2021, 17:44
Tvoje vyprávění je tak obsáhlé a je tam tolik motivů, že nejen já, ale i ostatní máme o čem diskutovat během podzimních večerů. ;)
Fikci jsem si navzdory únavě nakonec přečetla ještě včera navečer, kdy jsem ji objevila. Přece jen, nestává se už tak často, že by se tu objevilo něco nového (a ještě v takovém rozsahu), tak nač to odkládat ;). Dnes jsem si přečetla znovu a musím souhlasit s mimi, že ve vyprávění je toho tolik, nač se dá reagovat a na čem se dá vystavět debata! Zkusím tedy navázat na to, o čem jste si tu již psaly, a třeba i "vypíchnout" něco nového:


Na úpätí Pyreneji, v srdci divokej Bearnskej prírody, neďaleko usadlosti ktorej domáci hovorili Morens, a severania Morenx, stál malý zámoček...

Samotný úvod je napsaný jako z pohádek (Bylo, nebylo, za devatero horami...), ale v těch pár větách už dává tušit, že se autorka s psaním mazlila, dala si záležet a krásně ho promýšlela. O tom svědčí i výše zmíněná časová osa, a takové příběhy já mám moc ráda :agree: :ok: .


Spočítal si dve a dve, vymyslel plán ako ju naoko skompromitovať bez toho aby ju skompromitoval skutočne, a ruka bola v rukáve.

Je mi jasné, že jádrem příběhu není vyprávění o tom, jak se Joffreyovi rodiče dali dohromady, ale úvod se jim věnuje docela dost, takže mě trochu rozesmutnilo, že jsem se nedozvěděla víc podrobností ;). Sama vím, jak je těžké stavět "na vodě" nebo jen pár zmínkách, vymyslet historii postavy, aby byla uvěřitelná a "netloukla" se s kánonem, aby nešlo jen o takovou osobní fantazii, ale mělo to nějaký reálný základ. Proto upřímně doufám, že se třeba v budoucnu ještě k rodu de Peyrac podrobněji vrátíš, vždyť kdo jiný by na tomto poli měl fabulovat, než Ty? :)


Další palec nahoru dávám za promyšlenost a propojenost s kánonem, třeba i v tom, co Joffreye inspirovalo k tomu, aby si nechal vybudovat podzemní chodbu u svého pařížského paláce :ok: .
Sob píše: *  06 lis 2021, 11:28
Moiro, Dlouho se mi honila hlavou otázka, za jakých okolností se zrodilo velké přátelství mezi Joffreyem a Bernardem. Děkuji, že jsi objasnila další tajemství příběhu.
Sob to už napsala za mne :).


O to viac že na jeho a Cerbalaudovú hlavu už medzičasom boli vypísané vysoké odmeny.

Líbí se mi, žes nezapomněla i na tohoto Gaskoňce, který se v určitém okamžiku z knih AG zcela vytratil. Pokud by někdo zapomněl, více o něm je v předchozí části příběhu ;).


Dnes večer zhromaždil okolo seba svojich najspoľahlivejších chlapov v pivnici jedného domu na predmestí St.Michel a dal sa im vysvetľovať svoj plán:

Jako čtenáře mne trochu zamrzelo, že ten plán byl vyzrazen vlastně hned na začátku. Z hlediska čtení "detektivky" o ztraceném a proměněném zlatě, by se mi docela líbilo vidět všechno z pohledu těch opilých vojáků, kteří se ráno probudí, aby zjistili, že zlato se změnilo v prach, a teprve v závěru se dozvědět, jaký "kouzelnický trik" Bernard vymyslel.

Mimochodem: co se vlastně se zlatem stalo později a kdo se stal jeho příjemcem? :?:


- Už si videl nepijana u armády? Ja som slúžil u armády 10 rokov, prešiel som toho krížom krážom, ale takého som veru ešte nestretol.
:slzici:
moirra píše: *  06 lis 2021, 17:21
Chudáka :courtier: nikto nepochválil aký geniálny plán vymyslel. :mrgreen:
Velice oceňuji vylíčení Bernarda jako stratéga a vojáka. V knihách nedostal tolik prostoru, aby si čtenář udělal jednoznačný obrázek, většina je toho psaná spíše "pod čarou". My Andijose známe hlavně z místních fikcí, a ty o něm mohu předložit trochu mylnou představu, že to byl jen pán s bříškem, který si užíval radostí života, leckdy tvořil takový komický prvek (spolu s Lauzunem a jinými) oproti panu Dokonalému - Joffreyovi de Peyrac. Líbí se mi, že tady už nevystupuje jako "komický společník", ale jde o plnokrevnou a plnohodnotnou postavu. Vlastně poprvé ho v těchto fikcích vnímám nejen jako toho legračního Joffreyova přítele, ale jako muže, a to s velkým M. Ono je těžké vystoupit z Peyrakova stínu, ale tady se mu to dokonale povedlo. A i když je Joffrey stále ve fikci přítomen, i když je vlastně nepřítomen, Bernard mi ukázal, že ve světě a v příbězích obstojí i bez něj.
moirra píše: *  06 lis 2021, 17:21
Neviem či ste si to všimli, ale chudák Bernard pri vykonávaní svojej pomsty ešte netušil že Joffereya v Paríži idú práve popraviť.
Tento moment mi samozřejmě neunikl a - jak bylo v plánu - lehce mi u něj při čtení zatrnulo.


Jedného slnečného dňa roku pána 1657 cválali Joffrey a Angelika po ceste smerom k grófovmu zámku v Albi. (...) Na naliehanie mladej ženy jej Joffrey konečne vyrozprával príbeh o prekliatom toulouskom zlate.

Musím říct, že narážka na událost z antiky byla v textu několikrát a pokaždé jsem si říkala, zda se doberu jejího vysvětlení. Děkuji, že jsem se dočkala! :mrgreen: .


Nakonec se vlastně vracím k začátku - v té fikci je toho tolik, že by každý ten kousek, z něhož je děj poskládán, zasloužil samostatný příběh a věřím, že by to ničemu neuškodilo... Je tu motiv Bernardova povstání, "ukradené" zlato, seznámení Joffreye s Andijosem, Joffreyova i Bernardova matka (ta dáma mě velice zaujala!), místní pověsti, dění v Paříži po procesu, ostudy postav, které byly nějak zapleteny do procesu (arcibiskup, Fouquet, panovník), mladí Joffrey a Angelika... Dost dobře si dokážu představit, že tohle je teprve první, ochutnávková verze, a že to jednoho dne všechno rozpracuješ a rozepíšeš, až si při čtení budeme rochňat (já tedy určitě!) :).


Díky.


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 13:21
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1275
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 12:47

Jedného slnečného dňa roku pána 1657 cválali Joffrey a Angelika po ceste smerom k grófovmu zámku v Albi. (...) Na naliehanie mladej ženy jej Joffrey konečne vyrozprával príbeh o prekliatom toulouskom zlate.

Musím říct, že narážka na událost z antiky byla v textu několikrát a pokaždé jsem si říkala, zda se doberu jejího vysvětlení. Děkuji, že jsem se dočkala! :mrgreen:
Přidávám se k Penelopě. A musím říct, že mě při čtení fikce to nevinné slovíčko konečně pobavilo. Kolik rafinovaného úsilí asi musela Angelika vyvinout a jaké cavyky asi její manžel dělal, než se konečně uráčil jí to říct.
I tento moment je pro autorku další vlákénko na samostatnou fikci.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 14:23
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Penelopo, ptala ses, co se stalo později se zlatem a kdo byl jeho příjemce.
Já myslím, že ho Bernard použil právě na financování toho povstání.
Je to moje teorie.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 14:27
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše: *  07 lis 2021, 14:23
Penelopo, ptala ses, co se stalo později se zlatem a kdo byl jeho příjemce.
Já myslím, že ho Bernard použil právě na financování toho povstání.
Je to moje teorie.
Jj, to mi přijde nejpravděpodobnější. Přiznám se však, že by se mi líbilo, kdyby nějaký ten zlatý talíř později předali i navrátivším se Peyrakovým :).


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 14:35
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 14:27
mimi píše: *  07 lis 2021, 14:23
Penelopo, ptala ses, co se stalo později se zlatem a kdo byl jeho příjemce.
Já myslím, že ho Bernard použil právě na financování toho povstání.
Je to moje teorie.
Jj, to mi přijde nejpravděpodobnější. Přiznám se však, že by se mi líbilo, kdyby nějaký ten zlatý talíř později předali i navrátivším se Peyrakovým :).
To by bylo hezké, třeba se něčeho dočkáme jestli někdy vyjde poslední díl. Zatím si můžeme spřádat různé teorie.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 16:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ešte raz vám dievčatá všetkým moc ďakujem že set si našli čas na feedbacky a diskusiu k fikci. To naozaj poteší. :ach:
A nielen to - často sú práve diskusie k fikciám úžasná inšpirácia na ďalšie pokračovania.

Takže si to zrekapitulujme: zatiaľ ste svorne nesúhlasili s dvoma vecami: že by si arcibiskup od strachu cvrkol :priest:
a že by kráľ tušil že mu iba podsúvajú nejakú mrtvolu - to až tak hrozné, percentuálne vyjadrené k rozsahu obsahu fikcí nieje :la-polak-fun:

ja si hovorím že mám ten NAJ lektorský tím :ok:

k Joffreyovej mrtvole sa ešte vrátim v rozsiahlejšom komentári

Na ďalšie veci z diskusie budem odpovedať postupne. Tak teda:
mimi píše: *  07 lis 2021, 14:23
Penelopo, ptala ses, co se stalo později se zlatem a kdo byl jeho příjemce.
Já myslím, že ho Bernard použil právě na financování toho povstání. Je to moje teorie.


Dobrá teória. :ok: V tom čase bol v krajine hladomor - takže okrem financovania povstania Andijos aj pomáhal kde sa dalo - nie darmo ho historici volajú "Francúzsky Robin Hood"

PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 12:47
moirra píše: *  06 lis 2021, 17:21
Chudáka :courtier: nikto nepochválil aký geniálny plán vymyslel. :mrgreen:
Velice oceňuji vylíčení Bernarda jako stratéga a vojáka. V knihách nedostal tolik prostoru, aby si čtenář udělal jednoznačný obrázek, většina je toho psaná spíše "pod čarou". My Andijose známe hlavně z místních fikcí, a ty o něm mohu předložit trochu mylnou představu, že to byl jen pán s bříškem, který si užíval radostí života, leckdy tvořil takový komický prvek (spolu s Lauzunem a jinými) oproti panu Dokonalému - Joffreyovi de Peyrac. Líbí se mi, že tady už nevystupuje jako "komický společník", ale jde o plnokrevnou a plnohodnotnou postavu. Vlastně poprvé ho v těchto fikcích vnímám nejen jako toho legračního Joffreyova přítele, ale jako muže, a to s velkým M. Ono je těžké vystoupit z Peyrakova stínu, ale tady se mu to dokonale povedlo. A i když je Joffrey stále ve fikci přítomen, i když je vlastně nepřítomen, Bernard mi ukázal, že ve světě a v příbězích obstojí i bez něj.
moirra píše: *  06 lis 2021, 17:21
Neviem či ste si to všimli, ale chudák Bernard pri vykonávaní svojej pomsty ešte netušil že Joffereya v Paríži idú práve popraviť.
Tento moment mi samozřejmě neunikl a - jak bylo v plánu - lehce mi u něj při čtení zatrnulo.
Nuž Andijos veru bol typický južan: veselý, pôžitkársky a keď si to mohol dovoliť aj lenivý - ale keď šlo do tuhého presne sa stalo to čo kedysi Cerbalaud povedal Angelike: madame vy nepoznáte južanov ....
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 12:47

Jako čtenáře mne trochu zamrzelo, že ten plán byl vyzrazen vlastně hned na začátku. Z hlediska čtení "detektivky" o ztraceném a proměněném zlatě, by se mi docela líbilo vidět všechno z pohledu těch opilých vojáků, kteří se ráno probudí, aby zjistili, že zlato se změnilo v prach, a teprve v závěru se dozvědět, jaký "kouzelnický trik" Bernard vymyslel.

Mimochodem: co se vlastně se zlatem stalo později a kdo se stal jeho příjemcem? :?:
To je dobrá pripomienjka - Dumas by to zrejme spravil presne tak ako ty hovoríš - na to som veru nemyslela

mala som naozaj začať tým ako sa tí tupci ráno zobudili ..... :slzici:

tja niektoré predmety by rýchlo prezradili že ide o Peyracovo zlato ak by sa dostali do obehu .... a to so nesmelo stať ak mal zostať vieruhodný príbeh o zlate ktoré sa premenilo na prach ....Andijos mal samozrejme aj na toto riešenie :courtier: aké to sa ešte dozvieme.... toulouská séria ešte zďaleka nieje dopísaná...pokračovania sú už rozpísané

i keď sa priznám že teraz chcem konečne dopilovať dve iné pokračovania - Angeliku v novom svete a Joffreya v Paríži - obidve potrebujú už iba menší tuning pred zverejnením :la-polak-fun:
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 12:47

Je mi jasné, že jádrem příběhu není vyprávění o tom, jak se Joffreyovi rodiče dali dohromady, ale úvod se jim věnuje docela dost, takže mě trochu rozesmutnilo, že jsem se nedozvěděla víc podrobností ;). Sama vím, jak je těžké stavět "na vodě" nebo jen pár zmínkách, vymyslet historii postavy, aby byla uvěřitelná a "netloukla" se s kánonem, aby nešlo jen o takovou osobní fantazii, ale mělo to nějaký reálný základ. Proto upřímně doufám, že se třeba v budoucnu ještě k rodu de Peyrac podrobněji vrátíš, vždyť kdo jiný by na tomto poli měl fabulovat, než Ty? :)

Dlouho se mi honila hlavou otázka, za jakých okolností se zrodilo velké přátelství mezi Joffreyem a Bernardem. Děkuji, že jsi objasnila další tajemství příběhu.

Jenoznačne sa v budúcnosti o Joffreyových rodičoch dozvieme ešte viacej .. to už mám na pláne ... a niektoré veci už napísané vo forme poznámok...

ja už som trochu o kamarátstve Joffreya a Andijosa rovnako ako o jeho matke a rodine načrtla vo fikci Montpeliér - ale už vtedy som si robila poznámky a vedela že toho ešte bude viacej

je to smiešne ale preto že mám už rozpísaných toľko fikčných vlákien - už sa veru ak sa do toho nechcem poriadne zamotať nezaobídem bez vlastnej časovej osi k fikciam - a prehľadu postáv- kde ktorá čo kedy robila :lol: :lol:
a pritom musím paralelne dbať aj na prepojenosť s kanónom a hsitorické súvislosti ako také :monkey_blind:

jediné čo mi ide ľahko je naštartovať moju fantáziu - stačí pár starých obrazov historických súvislostí a zmienok s kanónu a už mi postavy ožívajú pred očami a začnú si žiť svoj samostatný príbeh ... a ja už iba pozorujem a zapisujem :writer:

preto som si aj hovorila že snáď sa vysomárite z toho chaotického piate cez deviate ktoré mi rozprával Bernard :P
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 12:47
Nakonec se vlastně vracím k začátku - v té fikci je toho tolik, že by každý ten kousek, z něhož je děj poskládán, zasloužil samostatný příběh a věřím, že by to ničemu neuškodilo... Je tu motiv Bernardova povstání, "ukradené" zlato, seznámení Joffreye s Andijosem, Joffreyova i Bernardova matka (ta dáma mě velice zaujala!), místní pověsti, dění v Paříži po procesu, ostudy postav, které byly nějak zapleteny do procesu (arcibiskup, Fouquet, panovník), mladí Joffrey a Angelika... Dost dobře si dokážu představit, že tohle je teprve první, ochutnávková verze, a že to jednoho dne všechno rozpracuješ a rozepíšeš, až si při čtení budeme rochňat (já tedy určitě!) :).
No ono to zneje na celoživotný projekt ale mám to v pláne :la-polak-fun:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 17:48
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše: *  06 lis 2021, 22:12
Mám pro Bernarda :courtier: velkou slabost. I v mých fikcích stojí Joffreyovi vždy věrně po boku a proto dozvědět se o vzniku jejich přátelství bylo velmi osvěžující. :ok: Tady byl počátek jakési "nakažlivosti Joffreyem", které dostihlo každého, kdo se s ním sblížil. Při čtení jejich klučičích dobrodružství jsem se v duchu vrátila do svého dětství, kdy mě brácha za to, že jsem za něj umývala nádobí a schody na společné barákové chodbě, brával se svou partou na výpravy. Prolezla jsem s ním a jeho kamarády každou "díru" široko daleko. Jsou to báječné vzpomínky.
Okrást zloděje je bohulibá činnost a plán, který Bernard vymyslel, byl opravdu geniální. To se nedalo naučit v žádné akademii, s tím se ten kluk šikovná musel narodit. Palec nahoru pro Bernarda, jeho pomocníky a autorku fikce.

Co mě opravdu, ale opravdu ve fikci překvapilo, byl Ludvík XIV. :
Panovník v duchu preklínal Fouqueta a jeho posluhovačov že sa dal vtiahnuť do toho prípadu. Ako by ho už nemátalo dosť že mu ušla ešte aj Peyracova "mŕtvola". Hoci tá vytiahnutá zo Seiny, čo mu za ňu na výmenu ponúkali, panovníka moc neupokojovala, rozhodol sa: Ad acta! Už o tom nechce počuť ani slovo.

Asi neusnu, dokud mi to Moirra neobjasní.
Včera večer už som bola dosť unavená tak som vlastne ani nedopísala niečo čo som chcela dopísať


Tereza moc ´dakujem za milý feedback 😘
som rada že ti to pripomenulo pekné momenty z detstva :ach: aj ja som sa pri písaní tak trochu inšpirovala vlastnými - kedy som vždy bývala súčasťou chalanskej partie

chcela som povedať že ma moc potešilo keď Bernard ožil v tvojich fikciách :courtier:

napríkladu keď u mňa doma raz nikto z dospelých nebol, to sme boli tiež puboši ako tí dvaja z fikce, chalani vyňuchali schované hracie nahotinkové karty a nejaké pornočasopisy - ja som im iba raz tak mimochodom spomenula že som videla že ocko niečo také má - a samozrejme listovanie v nich a prezeranie obnažených žien na kartovej sade to bol pre nich (pre m§a už menej, veď na tom boli iba samé ženské) nesmierny zážitok :slzici:
(v 80 rokoch za socíka nebolo vlastniť také veci bežné ako dnes, šlo o nedostatkový, zakázaný tovar s kapitalistickej cudziny :devil: )


a samozrejme nesmie chýbať obšírna odpoveď na záležitosti okolo Peyracovho úteku - takže som hovory okolo tej témy presunula odtiaľto do vlákna kde už sme ten útek kedysi rozobrali a ja som tam vtedy dokonca pridala aj mapy - aby sme mali prehľad ;)

viewtopic.php?f=1&t=622

PS: tam sa prelína téma paláca Beautreillis s jeho tajnou chodbou a Joffreyovým útekom - takže ak si niekto myslí že by som to vlákno mala nejak premenovať, tak dajte návrhy


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 18:09
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  07 lis 2021, 17:48
a samozrejme nesmie chýbať obšírna odpoveď na záležitosti okolo Peyracovho úteku - takže som hovory okolo tej témy presunula odtiaľto do vlákna kde už sme ten útek kedysi rozobrali a ja som tam vtedy dokonca pridala aj mapy - aby sme mali prehľad ;)

viewtopic.php?f=1&t=622

PS: tam sa prelína téma paláca Beautreillis s jeho tajnou chodbou a Joffreyovým útekom - takže ak si niekto myslí že by som to vlákno mala nejak premenovať, tak dajte návrhy
Já bych možná příspěvky nechala i zde, ale do daného tématu je jen přesunula. S ohledem na to, že se zmíněné téma netýká již jen chodby, navrhuji do názvu doplnit i "Joffreyův útěk" nebo něco takového, ačkoli je to tedy spoiler pro ty, co třeba tak daleko nedočetli :).


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 18:37
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  07 lis 2021, 18:09

Já bych možná příspěvky nechala i zde, ale do daného tématu je jen přesunula. S ohledem na to, že se zmíněné téma netýká již jen chodby, navrhuji do názvu doplnit i "Joffreyův útěk" nebo něco takového, ačkoli je to tedy spoiler pro ty, co třeba tak daleko nedočetli :).
no tak to radšej nebudem meniť aby nebol spoiler už v názve

ja viem ľudia sú všelijakí, ale prečo by mal niekto čítať komentáre ku knihe ktorú ešte nečítal sa vymyká Polačkynej predstavivosti :la-polak-fun: v diskusiách ku knihám musím logicky očakávať spoilery - keď sa bavíme o ich obsahu

musím však priznať že závidím tým čo tie knihy kedysi čítali "panensky" teda ešte nepoškvrnene filmami či spoilerami z kníh
ja som to tak do určitej miery mala, lebo som nepoznala filmy - vtedy boli filmy aj knihy na indexe
ARCIBISKUPA KOMUNISTICKéHO ha ha :priest: čize do kín ani do telky sa nedostali - iba moja babka na filmy nostalgicky spomínala


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 07 lis 2021, 19:01
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Já se dostala ke knihám až po několika letech od shlédnutí filmu. V češtině vyšla první vydání až v 90. letech.
Dostat se ke knihám ve slovenštině bylo hodně obtížné. Já četla na přeskáčku, nejdříve jen první a poslední díl slovenský a zbytek si doplňovala postupně.


Nahoru
Profil Citovat
Sob
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 08 lis 2021, 23:03
Baroni
Offline
 
Příspěvky: 131
Registrován: 15 pro 2020, 21:44
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše: *  06 lis 2021, 22:12
Mám pro Bernarda :courtier: velkou slabost. I v mých fikcích stojí Joffreyovi vždy věrně po boku a proto dozvědět se o vzniku jejich přátelství bylo velmi osvěžující. :ok: Tady byl počátek jakési "nakažlivosti Joffreyem", které dostihlo každého, kdo se s ním sblížil. Při čtení jejich klučičích dobrodružství jsem se v duchu vrátila do svého dětství, kdy mě brácha za to, že jsem za něj umývala nádobí a schody na společné barákové chodbě, brával se svou partou na výpravy. Prolezla jsem s ním a jeho kamarády každou "díru" široko daleko. Jsou to báječné vzpomínky.
Okrást zloděje je bohulibá činnost a plán, který Bernard vymyslel, byl opravdu geniální. To se nedalo naučit v žádné akademii, s tím se ten kluk šikovná musel narodit. Palec nahoru pro Bernarda, jeho pomocníky a autorku fikce.


Co mě opravdu, ale opravdu ve fikci překvapilo, byl Ludvík XIV. :
Panovník v duchu preklínal Fouqueta a jeho posluhovačov že sa dal vtiahnuť do toho prípadu. Ako by ho už nemátalo dosť že mu ušla ešte aj Peyracova "mŕtvola". Hoci tá vytiahnutá zo Seiny, čo mu za ňu na výmenu ponúkali, panovníka moc neupokojovala, rozhodol sa: Ad acta! Už o tom nechce počuť ani slovo.

Vždyt Angelice řekl :
Při pohledu na její bledou a zmučenou tvář se král zamračil.
„Neřekl jsem ale, že žije. Nechovejte žádné naděje, madame. Hrabě je mrtvý, mrtvý, ne však díky okolnostem, za něž mě činíte odpovědným. Dokonce bych řekl, že zemřel vlastní vinou. Daroval jsem mu život, ale ne svobodu. Mušketýři ho měli odvézt do pevnosti, kde měl být uvězněn. Jenže během plavby ve tmě uprchl. Strašná neopatrnost! Byl příliš slabý, aby mohl bojovat s proudem, a tak se utopil a jeho tělo, které řeka vyvrhla, bylo nalezeno o několik dní
později.Tady jsou listiny, které potvrzují, co jsem vám právě svěřil. Hlášení od mušketýrů a papíry, které dosvědčují jeho útěk a nález těla…


Byla jsem vždy přesvědčená, že pátrání po Joffreyově osudu byla Desgrezova soukromá akce a že minimálně do doby, než začal Rescator ve Středomoří úřadovat,neměl král o existenci nové identity Joffreye de Peyrac ponětí.

Asi neusnu, dokud mi to Moirra neobjasní.
Myslím, že krále občas napadlo, že by Peyrac mohl přežít, ale rychle sám sebe uchlácholit oficiální verzi. Přikláním, se k názoru, že Degrez zahájil pátrání po Joffreyově osudu na vlastní pěst.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 09 lis 2021, 10:35
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Sob píše: *  08 lis 2021, 23:03

Myslím, že krále občas napadlo, že by Peyrac mohl přežít, ale rychle sám sebe uchlácholit oficiální verzi. Přikláním, se k názoru, že Degrez zahájil pátrání po Joffreyově osudu na vlastní pěst.
Ja som nikdy nepochybovala o tom že Desgrez konal na vlastnú päsť. :mrgreen:

Presne to si myslím, čo si napísala: Že ho to občas napadlo. A priznám sa že som si vo fikcii myšlienku že ho Peyrac sem tam máta v snoch zlomyseľne vychutnala. :devil:

Tu som k tomu ešte niečo napísala:

viewtopic.php?f=1&t=622


Nahoru
Profil Citovat
Delphine
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 09 lis 2021, 19:35
Rytíři
Offline
 
Příspěvky: 42
Registrován: 23 led 2021, 19:44
Kontaktovat uživatele: SZ
 
No tedy, to byl opravdu pořádný dobrodružný příběh! Mrzí mě jenom, že jsem si ho nemohla přečíst v jednom zátahu, ale nadvakrát (chyběly vhodné domácí podmínky). Prokleté zlato :D No když králi nestačily daně... Díky za výborné čtení, Moirro 8)


Nahoru
Profil Citovat
Precious
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 13 lis 2021, 12:49
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 987
Registrován: 17 říj 2007, 15:19
Bydliště: Slovensko
Kontaktovat uživatele: SZ
 
niet čo dodať, ako vždy skvelá fikcia a dokonale v súlade s kánonom. Samozrejme, to zlato bolo využité na povstanie, ako ináč! A nik ma nepresvedčí, že sa to takto "naozaj" (teda v knihe, keby sa to AG rozhodla napísať) nestalo. Bravo! Ináč dievčatá, ako to máte s filmovým Bernardom? Mne sa páčil, celkom dobre ho vystihli. A samozrejme ma mrzelo, že ho zabili.

_________________

“We're fickle, stupid beings with poor memories and a great gift for self destruction.” Suzanne Collins, Mockingjay.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 13 lis 2021, 12:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Delphine píše: *  09 lis 2021, 19:35
No tedy, to byl opravdu pořádný dobrodružný příběh! Mrzí mě jenom, že jsem si ho nemohla přečíst v jednom zátahu, ale nadvakrát (chyběly vhodné domácí podmínky). Prokleté zlato :D No když králi nestačily daně... Díky za výborné čtení, Moirro 8)
Nuž kráľ aj v realite všetko zabavoval tým čo upadli do nemilosti - najviac sa vybúril v prípade Fouqueta, ktorému vyplienil zámok a prebral od neho aj skoro celý personál: kuchára, architektov, záhradníka, maliarov ....

ďakujem za feedback Delphine. 😘 čítala si fikcie v tomto vlákne kompletne, alebo iba to posledné?


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 13 lis 2021, 13:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Precious píše: *  13 lis 2021, 12:49
niet čo dodať, ako vždy skvelá fikcia a dokonale v súlade s kánonom. Samozrejme, to zlato bolo využité na povstanie, ako ináč! A nik ma nepresvedčí, že sa to takto "naozaj" (teda v knihe, keby sa to AG rozhodla napísať) nestalo. Bravo! Ináč dievčatá, ako to máte s filmovým Bernardom? Mne sa páčil, celkom dobre ho vystihli. A samozrejme ma mrzelo, že ho zabili.
ďakujem za pochvalu 😘

mne sa filmový Bernard (menovec režiséra) veru páčil - bol to taký vysmiaty rojko, a ja som si ho presne tak predstavovala

k Bernardovi som zasa raz pridala niečo tuto:

viewtopic.php?f=3&t=446&p=29894#p29894


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 26 lis 2021, 17:15
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Cha! Teď jsem si vzpomněla na něco, co jsem chtěla glosovat k poslednímu přidanému kousku fikce. Už před nějakou dobou jsem četla knihu Cesta sněžných ptáků od Roberta Lyndona. Jedná se o historický román, který se odehrává v 11. století, a mohu potvrdit, že je to napsané hodně dobře a dobrodružně. Autorovi však někteří čtenáři - puristé vytýkali, že délkové míry uváděl v metrech a kilometrech, na které se tou dobou nepočítalo. Na tohle jsem si vzpomněla u téhle věty:

Ako veliteľ posádky neskoršie napísal do svojej správy, prehľadali každý centimeter.

Jakožto purista a hnidopich tedy musím vznést námitku, že něco takového určitě do zprávy nenapsal ;) :mrgreen: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 26 lis 2021, 19:07
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  26 lis 2021, 17:15
Ako veliteľ posádky neskoršie napísal do svojej správy, prehľadali každý centimeter.

Jakožto purista a hnidopich tedy musím vznést námitku, že něco takového určitě do zprávy nenapsal ;) :mrgreen: .
cha! nevravela som že mám najlepší lektorský tím na svete? :applaus:
takže čo tam dám ? prehľadali každú piaď? alebo máš nejaký iný návrh?

ozaj, z čoho pochádza v češtine slovo pídiť? :find:

len tak na okraj o starých mierach:

Toto prevedenie Vitruviánskeho muža vytvorené Leonardom da Vinci, zobrazuje 9 historických jednotiek: yard, piaď, lakeť, flámsky lakeť, anglický lakeť, francúzsky lakeť, siahu, dlaň a stopu. Vitruviánsky muž bol nakreslený v skutočnej mierke, jednotky sú zobrazené s ich historickými pomermi:

[ img ]

https://sk.wikipedia.org/wiki/Fyzik%C3%A1lna_jednotka


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 26 lis 2021, 19:38
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  26 lis 2021, 19:07
cha! nevravela som že mám najlepší lektorský tím na svete? :applaus:
takže čo tam dám ? prehľadali každú piaď? alebo máš nejaký iný návrh?
Myslím, že píď je ok, dokonce se to i jako fráze používá ("prohledat celou píď"). Pokud by velitel chtěl ve své zprávě zdůraznit, že opravdu nic nezanedbali a byli důkladní, tak ještě mohli prohledat každý "palec čtvereční", ale to už se tolik neříká
moirra píše: *  26 lis 2021, 19:07
ozaj, z čoho pochádza v češtine slovo pídiť? :find:
Dívala jsem se do dvou etymologických slovníků:

Machek (s. 366)
píď, staročesky pied; píďalka: podle pohybu housenek podobného tomu, jako když se něco měří prsty na pídě (roztáhnu ruku, pak palec přesunu k malíčku), ten pak odsunu co nejdále atd.); pidimužík na píď veliký (...).

Rejzek (s. 465):
píď - stará délková míra (asi 20 cm) (...)
pídit se - "usilovně pátrat", nejspíš od píď, vlastně "pátrat píď za pídí".

Oba slovníky uvádí příbuznost s němčinou (Spanne). Původní tvar slova se přichýlil - protože jde o rozpětí prstů - k slovesu pnouti (podobě jako v Němčině Spanne z přichýlení k spannen, napínati).

https://www.databazeknih.cz/knihy/etymo ... keho-65166
https://www.databazeknih.cz/knihy/cesky ... nik-138231


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 26 lis 2021, 19:54
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše: *  26 lis 2021, 19:38
Rejzek (s. 465):
píď - stará délková míra (asi 20 cm) (...)
pídit se - "usilovně pátrat", nejspíš od píď, vlastně "pátrat píď za pídí".
ano ano tam som presne cieliľa, pán Clopot udrel klinec po halvičke,

takže moja domienka bola správna .. píď je po slovensky piaď ... ale slovo piadiť som ešte nepočula :roll: ....


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 27 lis 2021, 12:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 5803
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tak som to zmenila takto.
Ako veliteľ posádky neskoršie napísal do svojej správy, prehľadali všetko, piaď po piadi.

v Češtine by sa mi to páčilo ešte viac: propídili všechno, píď po pídi.
:mrgreen:

Zvyknem si ináč dávať na také veci pozor, preto som aj samozrejme použila zvláštne slovné spojenie "či už niekto videl nepijana u armády" pretože mi bolo nad slnko jasnejšie že slovo abstinent vtedy ešte neexistovalo.

myslím že to bol aj dôvod prečo pani AG nevložila Filipovi do úst že Angelika vyzerá ako Popoluška ale pokiaľ viem barónka smutne odetá. (musím znova mrknúť do francúzkeho vydania) o storočie neskôr by ju už Filip asi nazval Popelkou.

PS: Hoci pôvodná myšlienka na Popelku nepochádza ako si každý myslí z pera bratov Grimmovcov, ale z pera francúzskeho spisovateľa zo 17 storočia. Cendrillon ou la Petite Pantoufle de verre („Popoluška alias malá sklenená topánočka“) vyšla v zbierke jeho rozprávok 1697, i keď aj on sám sa inšpiroval talianskou predlohou od Gian-Battista Basileho.
V novej verzii od Disneyho preto nenájdeme holuby a tri oriešky - to je verzia od Grimmovcov, ale koč tekvice a myši ako to bolo vo francúzskej predlohe rozprávky o popoluške alias "Cendrillon". čo bola pôvodná verzai tej rozprávky dávno pred bratami Grimmovcami


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 27 lis 2021, 13:17
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2672
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše: *  27 lis 2021, 12:16
PS: Hoci pôvodná myšlienka na Popelku nepochádza ako si každý myslí z pera bratov Grimmovcov, ale z pera francúzskeho spisovateľa zo 17 storočia. Cendrillon ou la Petite Pantoufle de verre („Popoluška alias malá sklenená topánočka“) vyšla v zbierke jeho rozprávok 1697, i keď aj on sám sa inšpiroval talianskou predlohou od Gian-Battista Basileho.
V novej verzii od Disneyho preto nenájdeme holuby a tri oriešky - to je verzia od Grimmovcov, ale koč tekvice a myši ako to bolo vo francúzskej predlohe rozprávky o popoluške alias "Cendrillon".
Zrovna na tohle téma jsme narazili při jedné z přednášek, Literatura pro děti a mládež. Kdyby Tě k tomu zajímalo víc, mohu poslat ppt prezentaci vyučujícího. Bavili jsme se tam mj. o migrační teorii vzniku pohádek, kdy se má za to, že příběh vznikl v nějaké oblasti a jak se ústně předával dál, každá jiná oblast k němu něco přidala. Řešili jsme právě podobu pohádek u bratří Grimmů, kteří byli jedni z prvních, co pohádky začali sepisovat, a jak se liší třeba v našem pojetí. Zajímavá byla i Šípková Růženka, která se někde píchla o trn, jinde o vřeteno apod. :) Pouze v jedné ze zapsaných verzí měla Popekla kočár z dýně apod. Disneyovské zpracování známých motivů vyučující označoval jako "disneyfikaci", na kterou poukazoval zejména u Malé mořské víly Hanse Christiana Andersena, kde víla na konci kvůli princi obětuje jazyk a nakonec sama dost blbě skončí.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Osudy mesta Toulouse - Diskuse
Napsal: 27 lis 2021, 17:49
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1818
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
V dávných dobách vydalo nakladatelství Odeon tuto knihu.
Francouzské pohádky
kniha od: Charles Perrault, * antologie, Marie-Catherine Le Jumel de Barneville Aulnoy & Jeanne-Marie Leprince de Beaumont
https://www.databazeknih.cz/knihy/franc ... dky-119601
Francouzské pohádky vyšly mnohokrát, ale tady jsou i informace o autorech a u každé pohádky je doplněno poučení.
Ony ty pohádky nebyly určeny dětem, ale povídali si je šlechtici a bohatí měšťané v salónech.


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 2 z 2  [ 88 příspěvků ]
Zpět na „Čtenářské sny: diskuse“ | Klikněte pro přechod na stránku… « 1 2
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host
cron