Mistr Bourjus bol majiteľom hospody v Údolí chudoby ktoý dobrovoľne-nasilu prijal Angeliku pod svoju strechu.
V origináli je pán Bourjus l'aubergiste du "Coq hardi" - teda krčmárom v taverne "Coq hardi"
Slovenský preklad je u Smelého kohúta. V českej knihe je : jmenuje se to tam U kokrháče.“
Hardi inak v preklade znamená smelý alebo odvážny
Hospoda byla v Údolí chudoby za vězením Châtelet, kde bylo soustředěno mnoho hospod. Ve dne v noci se odtud ozýval křik podřezávané drůbeže a vrzání otáčejících se rožňů nad obrovskými ohni, které nikdy neuhasínaly. Hostinec U kokrháče byl až na konci ulice a nebyl nijak lákavý. Naopak, při nahlédnutí dovnitř člověka napadlo, že už začal velikonoční půst. Angelika vešla do sálu slabě osvětleného dvěma či třemi svícny. U stolu seděl tělnatý muž ve špinavé kuchařské čepici, před sebou měl pohár vína ...
Ten vývesný štít mohol snáď vyzerať aj takto:
Zaujímavý aspekt postavy pana Bourjusa:
Majitel Kokrháče sice vypadal v každodenním životě jako měkkota, přesto však byl seržantem v měšťanské gardě a velice se mu ta funkce zamlouvala. Na rozdíl od mnoha svých kolegů se rád vypravoval do Châteletu, když na něj přišla řada mít stráž.