Na konci Quebeckého dielu Florimond de Peyrac preberá otcové grófske tituly a vydáva sa za kráľom Ľudovítom XIV do Versailles.



Čísi nohy hbitě vyběhly po schodech, dveře se rozletěly a na prahu se objevil Florimond. „Poslal jste pro mě, otče?“
Joffrey de Peyrac se na něj usmál. Přistoupil k synovi, pozoroval upřímnou a statečnou tvář mladíka, s nímž v posledních létech trávil čas jak při práci, tak se spolu účastnili nejrůznějších vědeckých i dobrodružných výprav.
„Synu, jak víte, král nám právě vrátil všechny naše tituly, pozemky a majetek. Neříkám slávu, protože tu jsme si získali sami na cestách kolem světa. Pokud jde o čest… Přiznám se vám, že čest a pocty, které mě čekají ve Versailles, mě zas tak moc nelákají. Jsem dobrodružný šlechtic, zvyklý vděčit za všechno jen sám sobě a nebrat ohled na žádného pána. Stačí mi, že vím, čeho jsem schopen a co dokážu a o nějaký vděk či vyznamenání nestojím. Rád se chlubím tím, co jsem dokázal, a ne tím, co mi kdo daroval. Naopak jsem ale přesvědčen, že vášnivý a pilný mladý člověk by si zasloužil pomoc a úkoly, jež ho jsou hodny. Pružnost myšlení patří k mládí, pokud je natolik inteligentní, že se dokáže poučit. Jste můj dědic. Mnohokrát už jste prokázal své schopnosti. Jste na své mládí zkušený a moudrý, umíte v pravou chvíli mlčet a v pravou chvíli promluvit.
Nepotřebujete čekat na mou smrt, abyste mohl užívat svého majetku a svých titulů. Stanete se pánem našeho panství. Dobrovolně se ho vzdám ve váš prospěch. Tyto listiny to potvrzují. Jste mým dědicem a jste daleko schopnější než já splnit úlohu, kterou král od svých šlechticů očekává. Odplujete první lodí, která napne plachty.

(...) Neradujte se, budete mít velkou odpovědnost. Musíte obnovit slávu Languedoku, zvelebit náš majetek a jako vyslanec Nového světa dbát i na naše zájmy tady v Kanadě a nedopustit, aby se k ní pařížští politici chovali lhostejně. A pak máte ještě jedno velice delikátní a obtížné poslání, jež zvýší vaši prestiž u dvora. Král
je smutný a trpce nese tíhu oficiálností a jezuitských příkazů a zákazů. Informoval jsem se. Zatím ho rozptyloval pan de Saint-Aignan. Jakmile se octnete na pevné zemi, převezmete jeho úlohu. Neváhejte platit za to, abyste tu roli směl hrát. Máte k ní všechny předpoklady. Vyniknete v tom natolik, že král, který má rád lesk a zábavy, se bez vás brzy nedokáže obejít. Budete žít u dvora. A to bude bojiště, na němž získáte první ostruhy…
Ale o tom si ještě budeme mít čas promluvit. Tady jsou listiny, podle nichž jste ode dneška hrabě de Peyrac de Morrens d’Irristru a pán našeho majetku. Hned zítra je oficiálně potvrdí v zastoupení krále pan guvernér.“



Celá tá posledná kapitola, ten rozhovor medzi otcom a synom je úžasná. najradšej by som ju sem pridala celú.

Toto je fakt vtipné čo vraví Joffrey Florimondovi:

A brzy zjistí, že má raději hraběte de Peyrac ve tvé podobě než v mé.“

Inak, objavila som zábavnú scénu znázorňujúcu vylodenie kapitána Phipsa v Quebecu v roku 1690. Pre tie čo nevedia Anglicky, ten mladý muž čo s ním šermuje si s Phipsa uťahuje volajúc ho namiesto Generál Phips
Colonel Ships - a ja si v mojej fantázii predstavujem že to je Florimond
(v roku 1690 to už mal 31 rokov)

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 252#p32252

Nádherná věta. Proto si myslím, že velmi chybí poslední díl Království francouzské kde by jsme se dozvěděli, alespoň v hrubých obrysech o osudu Florimonda a to jak vyřešit to, že se hrabětem Toulouským syn madam de Montespan.

Zuzanka62 píše: *

03 čer 2023, 11:52

Nádherná věta. Proto si myslím, že velmi chybí poslední díl Království francouzské kde by jsme se dozvěděli, alespoň v hrubých obrysech o osudu Florimonda a to jak vyřešit to, že se hrabětem Toulouským syn madam de Montespan.

to ja už mám pre svoju fikciu vyriešené - a polemiku Joffreya a Florimonda okolo toho som už v Troch návštevách naťukla ale ešte celkom neprezradila .... musím na tom popilovať a pridať ďalšiu časť aby sa aj to vlákno pohlo

Milá Moiro, prosím pilu a pilulkou. Po přečtení kánonu jsem se dala do čtení čtenářských snů.
Kolegyně píšete krásně

Ms_Rescator píše: *

16 úno 2024, 20:15

Nad tímhle jsem zrovna nedávno uvažovala!
Řekla bych, že je to tak trochu "plot hole" v kánonu. Protože když se hrabě setkal s Florimondem musel se dozvědět:
1. že Angelika přežila útěk z harému
2. že je v nemilosti u krále a že jí hrozí nebezpečí od jeho vojáků
3. že se vydala do Středomoří najít svého manžela - důkaz, že na něj nezapomněla a že se s ním chce setkat

Přijde mi, že v 6. díle se občas chová jako by o těchto věcech nevěděl. Ale je možné, že prostě jen stále pochyboval, jak to vlastně s Angelikou doopravdy je, nevyznal se v ní, myslel, že je povrchní a přelétavá.
Myslím, že po informacích od Florimonda musel mít opět mnoho protichůdných pocitů. Radost, že je A. naživu, pochybnosti o vážnosti její situace, domněnky, že se vrátí ke dvoru ke "královskému milenci", strach, že se opět zraní, zlost, že mu stále není jedno a že má stále touhu jí přispěchat na pomoc...
Pokud Florimond naléhal, že musí jet A. napomoc, pochybuju, že by ho odmítl, nebo alespoň ne otevřeně. Vždycky, když zjistil, že hrozí Angelice nebezpečí, snažil se jí jet na pomoc. Na druhou stranu, byl na začátku nového projektu kolonizování Maine, neměl zázemí a ještě ani pozici v Maine, možná stavěl Katarunk, měl teda sám co dělat a neměl zodpovědnost jen za sebe, ale za mnoho dalších životů včetně svých synů. A pak prakticky: kde by jí hledal? Šel by do Versailles se po ní poohlédnout, nebo by se zastavil na Plessis?

Osobně to vidím takto:
Florimond odjel v říjnu 1671 - v knize je zmíněno, že mu dlouho trvalo, než se dostal do Ameriky (během zimy možná tolik lodí neplulo) a doplul do Charlestonu, což je v Jižní Karolíně. Do Bostonu je to dle Google maps okolo 1600 km. Takže by mě nepřekvapilo, kdyby na otce narazil až třeba za rok, nebo i víc od svého odjezdu. Řekněme, že ho potkal buď na podzim roku 1672, nebo na jaře roku 1673.
K setkání v La Rochelle došlo přibližně v květnu 1676. Takže je mezi tím rozdíl kolem 3-4 let.
Taky víme, že Joffrey podnikl několik cest do Španělska se zlatem Inků a během zimy do Evropy nejezdil. Což nám taky zúžuje možnosti.

A možnosti sa neičo dozvedieť nám zužuje aj to že pani AG očividne z každej jednej knihy niečo povyškrtavali, naposledy som spravila objav práve v 5 diely.

No musíme uvážiť že kým Florimond, ktorému to podľa mňa hodne dlho trvalo, možno aj dva roky, veď tiež netušil kde má otca hľadať, napokon Joffreya našiel, lepšie povedané doviedol mu ho (Peyracovi) do Gouldsbora priateľ z Bostonu, tak po Angelike sa zľahal zem. Určite sa šírili nejaké fámy, ale možno sa ich kráľ snažil ututlať, len aby sa zasa nezosmiešnil.
Stavím sa že zisťovať n dialku, aj ke´d rescator mal stále styky z francioum veď tam mala aj peniaze v banke, nebolo tak jednoduché. A včase bez faxom telegrafu, telefónov a hlavne rýchlych dopravných prostriedkov, všetko hodne dlho trvalo.

Ozaj musím mrknúť do knihy, Nathanel niečo tiež rozprával Angelike o ich ceste, nie len Florimond ktorý to rozpráva tuto:

Florimond mínil, že žádné velké dobrodružství neprožil. Odjel s Nathanaelem, mladým přítelem ze sousedství, a bezděky unikl masakru, který několik hodin poté zničil jejich rodiny. Po poměrně obtížném bloudění se nalodili v bretaňském přístavu jako plavčíci. Florimond měl v hlavě utkvělou myšlenku, že musí do Ameriky, aby tam našel otce. Ukázalo se, že měl pravdu, když přistáli v Charlestonu. Cestou se neustále vyptával, jestli někdo nezná francouzského šlechtice jménem Peyrac. Konečně narazil na obchodníky, kteří byli v kontaktu s otcem. Právě si nechal v Bostonu stavět podle svých plánů loď pro severská moře.
Začínal své průzkumy Maine. Přítel mu tam přivedl Florimonda. Ani Cantor neměl pocit, že by prožil něco zvláštního. Vydal se na moře hledat otce, a hned v prvních dnech plavby ho našel na krásném trojstěžníku: přijal syna s otevřenou náručí. Florimond a Cantor prosili otce, aby vyplul za Angelikou, takže se naprosto nedivili, když je viděli spolu. Život jim připadal jako sled nádherných zážitků, jenž se k nim samozřejmě obrací jen svou příjemnou tváří. Byli by se velice podivili, kdyby jim někdo vyprávěl, že na světě existují lidé, jimž se lepí smůla na paty a neuskuteční sebebláznivější záměr, jen co vynaloží trošičku úsilí. Jejich důvěrou v život a v sebe samé se zřejmě nedalo otřást a odjezd na výpravu do vnitrozemí pokládali za nádherné prázdniny.

Ms_Rescator píše: *

16 úno 2024, 20:15

Osobně to vidím takto:
Florimond odjel v říjnu 1671 - v knize je zmíněno, že mu dlouho trvalo, než se dostal do Ameriky (během zimy možná tolik lodí neplulo) a doplul do Charlestonu, což je v Jižní Karolíně. Do Bostonu je to dle Google maps okolo 1600 km ........

Nuž a presne v tomto sme sa doteraz očividne obidve mýlili:

Florimondová cesta do Nového Sveta

Mne sa hneď na tom Charlestone niečo nezdalo - ťažko by tam bol Florimond pristál z loďou, keď prvé väčšie osídlenie tam bolo vybudované až v roku 1670 – takže v roku 1671 by cestovať tam nedávalo žiadny zmysel. Nehovoriac o tom že tam ešte nebol žiadny prístav kde by zámorská loď mohla zakotviť.

Veď posúďte sami: Kráľ Karol II., ktorý sa vrátil na trón po vyhlásení protektorátu Olivera Cromwella, udelil v roku 1663 chartu územia Karolíny ôsmim svojim verným priateľom, známym ako lordi vlastníci. Trvalo sedem rokov, kým lordi mohli zorganizovať osídlenie, pričom prvým bolo osídlenie "Charles Town", čo bol pôvodný názov mesta. Obec založili v roku 1670 anglickí kolonisti z Bermúd ....

Ako vždy človek potrebuje aj trochu šťastia a spravila som šibnutosť že som dala do google vedľa seba Boston a Charleston..... a vyskočil na mňa CHARLESTOWN V BOSTONE
--------------------------------------------------------------------------------------
Nedalo mi to pokoja, tak som rýchlo pozrela do francúzskej knihy a všetko je mi jasné: Tam nieje Charleston v Južnej Karolíne ale CHARLESTOWN čo je meno prístavu v Bostone!

To už mi dáva u Florimonda pri jeho intuícii zmysel! BOSTON známy obrovský prekvitajúci prístav – kde sa mleli všetky obchody vtedajšej Ameriky, stavali sa tam lode a do roku 1750 bol Boston najv§čším prístavom na budúcom území USA. V každom prípade to bolo najlepšie miesto kde hľadať a vypytovať sa na Joffreya de Peyrac! Florimond je predsa celý otec a vždy uvažoval veľmi logicky.

Nech sa páči:, Mesto Charlestown bolo založené v roku 1628, teda dva roky pred Bostonom. Charlestown dnes od roku 1874 už začlenené ako štvrť mesta Bostonu bola prvým hlavným mestom kolónie Massachusetts Bay. Mesto, teda dnes už mestská štvrť, sa nachádza na severovýchode Bostonu na polostrove, ktorý sa tiahne juhovýchodným smerom medzi riekou Charles a riekou Mystic.

https://en.wikipedia.org/wiki/Charlestown,_Boston

no čo poviete dámy? väčšinu objavov sme vždy spravili v spoločných diskusiách
keby mi neudrelo do očí tých 1600 kilometrov nikdy by som to nezačala riešiť a boli by sme ešte stále v domienke že sa Florimond plavil do Južnej Karolíny

PS: Napadlo ma tiež či si najskôr nemusel zháňať či zarobiť peniaze, veď zadarmo by ho, teda presnejšie povedané ICH pokiaľ sa plavil s Nathanelom, nikto nepreviezol.

Veľká mapa Bostonu z roku 1722.

https://bdc2020.o0bc.com/wp-content/upl ... 280850.jpg

Charsettown ako časť Bostonu:

Zajímavý objev Moirro. Jenže v Bostonu bylo jméno Peyrac známé, takže je divné, že by tam na ně nenarazil, když se všude vyptával. A pokud by opravdu nezískal informace, musel by cestovat dál kdoví kam, protože Joffrey v 6. díle zmiňuje, že mu přítel přivedl do Bostonu syna a neváhal při tom podniknout mnohatýdenní výpravu. To by se teda chudák Florimond opravdu musel motat všude možně, bezcílně... Možná spíš na jih, protože kdyby šel od Bostonu na sever tak by se přibližoval ke Gouldsboru...

Jinak souhlasím, že tohle putování mohlo trvat klidně i déle než rok, třeba i dva, pokud se Florimond hodně motal tam a zpátky.

moirra píše: *

17 úno 2024, 18:46

PS: Napadlo ma tiež či si najskôr nemusel zháňať či zarobiť peniaze, veď zadarmo by ho, teda presnejšie povedané ICH pokiaľ sa plavil s Nathanelom, nikto nepreviezol.

Mám pocit, že se nechali najmout jako námořníci, protože právě neměli peníze.

Ms_Rescator píše: *

17 úno 2024, 18:58

Zajímavý objev Moirro. Jenže v Bostonu bylo jméno Peyrac známé, takže je divné, že by tam na ně nenarazil, když se všude vyptával. A pokud by opravdu nezískal informace, musel by cestovat dál kdoví kam, protože Joffrey v 6. díle zmiňuje, že mu přítel přivedl do Bostonu syna a neváhal při tom podniknout mnohatýdenní výpravu. To by se teda chudák Florimond opravdu musel motat všude možně, bezcílně... Možná spíš na jih, protože kdyby šel od Bostonu na sever tak by se přibližoval ke Gouldsboru...
Jinak souhlasím, že tohle putování mohlo trvat klidně i déle než rok, třeba i dva, pokud se Florimond hodně motal tam a zpátky.

No ja už som zmenila názor - keďže som predtým vychádzala s toho že pristál ďaleko na jihu a možno ho šiel hľadať aj do Karibiku - teraz si vravím že keď sa ako vraví každého spytoval - tak musel na Peyraca ktorý sa v Novom svete svojim menom netajil naraziť rýchlo.... avšak potom som si zasa povedala vieme my vôbec kedy Joffrey opustil Karibik? +

Veď vlastne kým sa dostal do Ameriky to už Angelika o chvíľu bola burička s Poitou. A ak sa teda Florimond do Bostonu dostal v roku 1671 - to ešte Joffrey s veľkou pravdepodobnosťou vyťahoval poklady z morského dna v Karibiku! A v Bostone ho teda ešte nikto poznať nemohol. keď si dal vlastne v Bostone postaviť Gouldsboro? Tú nechal stavať z peňazí ktoré vylovil z mora. Nieje to niekde časovo uvedené?

To je dobrý point! Dovolím si to ještě zkusit trochu utřídit do předpokládané časové osy:

Duben / květen 1671 - Angelika doputuje do Ceuty, cestuje zpět na Plessis, někdy v té době navštíví Rescator Mulaje Ismaila.
Během dalších měsíců křižuje někde okolo Maroka / Španělska / Gibraltaru (chtěl rozložit síť Mezzo Morteho, určitě čekal i na Cantora, než dorazí z Palerma)
mohl teda odjet do Karibiku třeba někdy ke konci roku 1671

říjen 1671 odjíždí Florimond, dejme tomu, že se dostane do Bostonu / Charlestownu někdy na jaře 1672, v té době bude Joffrey křižovat v Karibiku, stále na Mořském orlu, Gouldsboro si nechal postavit až později, když začal kolonizovat Maine / nasbíral tolik zlata, že se mu vyplatilo cestovat přes oceán do Španělska. V tom případě pak potřeboval novou lepší loď.
Já jsem to vždycky chápala tak, že měl období, kdy křižoval mezi Maine a Karibikem. Napůl lovil zlato Inků a napůl už vytvářel plány a spojenectví na kolonizaci Maine. Mezi tím taky jezdil se zlatem do Evropy. Takže je fakt, že se v tom Bostonu s Florimondem opravdu mohli setkat třeba až v roce 1673. Záleží, jak rychle si jel nechat vyrobit novou loď.

Mám taky pocit, že Flo i Cantor byli na Harvardu déle, než jen tu jednu sezónu, kdy byl Joffrey na cestě do Španělska. Teď nevím, jestli se nemýlím. Ale pokud by tam byli třeba dvě sezóny, místo jen jedné, tak by tam mohli být 1675 - 6. Tím pádem by se nabízely ty roky 1673 / 4 k setkání v Bostonu.
Já osobně se přikláním ke zlaté střední cestě - roku 1673. Tím pádem to byly asi tři roky do setkání v La Rochelle.

Ještě k tomu setkání v La Rochelle vs. přispěchání na pomoc ve Středomoří. Ve Středomoří Rescator poměrně rychle získával informace o tom kde jeho žena je - od Mezza, od Osmana... takže mohl jednat rychle. Rychle za ní vyplout, v řádu týdnů. Kdežto potom už o ní informace neměl, nedávalo proto smysl se okamžitě vydat zachraňovat manželku, když nevěděl kde je, jak moc akutní ten problém vlastně je a jestli by jeho intervence vlastně byla na místě. Proto těch několik let prodlevy. Informace tenrát proudily pomalu...

veľmi zaujímavo píšete, dievčatá! Zasa nové informácie, a zasa je nad čím špekulovať...

Inak súhlasím s tvojou myšlienkou, Ms_Rescator, že chlapci boli na Harvarde dlhšie ako jeden školský rok. A podľa mňa, mali pokračovať aj nasledujúci - aspoň tak to AG na konci šiesteho dielu píše - "Florimond a Cantor považovali otcovu výpravu do vnútrozemia za tie najkrajšie prázdniny". Netuším síce, či školský rok začínal na Harvarde v 17. storočí na jeseň, ale ak áno, tak chlapci išli mať rovno "prerušené štúdium", ako by sme povedali modernou rečou.

Ms_Rescator píše: *

17 úno 2024, 19:24

mohl teda odjet do Karibiku třeba někdy ke konci roku 1671

říjen 1671 odjíždí Florimond, dejme tomu, že se dostane do Bostonu / Charlestownu někdy na jaře 1672, v té době bude Joffrey křižovat v Karibiku, stále na Mořském orlu, Gouldsboro si nechal postavit až později, když začal kolonizovat Maine / nasbíral tolik zlata, že se mu vyplatilo cestovat přes oceán do Španělska. V tom případě pak potřeboval novou lepší loď.
Já jsem to vždycky chápala tak, že měl období, kdy křižoval mezi Maine a Karibikem. Napůl lovil zlato Inků a napůl už vytvářel plány a spojenectví na kolonizaci Maine. Mezi tím taky jezdil se zlatem do Evropy. Takže je fakt, že se v tom Bostonu s Florimondem opravdu mohli setkat třeba až v roce 1673. Záleží, jak rychle si jel nechat vyrobit novou loď.

Mám taky pocit, že Flo i Cantor byli na Harvardu déle, než jen tu jednu sezónu, kdy byl Joffrey na cestě do Španělska. Teď nevím, jestli se nemýlím. Ale pokud by tam byli třeba dvě sezóny, místo jen jedné, tak by tam mohli být 1675 - 6. Tím pádem by se nabízely ty roky 1673 / 4 k setkání v Bostonu.
Já osobně se přikláním ke zlaté střední cestě - roku 1673. Tím pádem to byly asi tři roky do setkání v La Rochelle.

Cantor bol najskôr očividne v Harwarde sám a Joffrey vraví o rokoch v Karibiku kedy sem tam obchodne navštevoval Boston.
Florimonda mu doviedol kvaker s Plymounthu až keď začal realizovať plány na osídlenie Mont Desertu neskoršieho Gouldsbora a tam určite viac ako dva roky nebol lebo okrem veže tam ešte nemal nič postavené ke´d sa tam vylodili v roku 1676.
Zaujímavé je aj že to bol profesor z Harwardu kto mu rozprával o tej oblasti v Maine.

Během let, kdy se jeho potápěči spouštěli do Karibského moře, často přistával v Bostonu, kde vládlo úplně jiné ovzduší, jak přírodní, tak morální. Ten kontrast ho přitahoval. Soudil, že na karibských ostrovech nemůže ještě vzniknout žádné trvalé dílo.

Tuo Rescatoro uvažuje o Cantorovi keď si bol poňho v Palerme (kde sa Cantor tiež vzdelával na univerzite) a vzal ho zo sebou do nového sveta:

Konflikt se španělskými oficiálními místy ho donutil, že nesvěřil syna caracaským jezuitům. Harvard na severu, založený asi před třiceti lety puritány, byl pověstný nejlepšími profesory. Ke svému velkému údivu se Peyrac přesvědčil, že tu skutečně touží po toleranci „bez rozdílu ras a náboženství“, jak pravila charta, kterou se angličtí kolonisté snažili dodržovat.
Bělovlasý kvaker Edmund Andros, profesor aritmetiky na této univerzitě, mu první poradil, aby šel do Maine.
„To je země, jež se vám podobá. Neporazitelná, výstřední, příliš obdařená bohatstvím, než aby zůstala neznámá. Přiroste vám k srdci, tím jsem si jist. Její bohatství je obrovské, ale skrývá se pod nevlídným povrchem. Podle mého názoru je to jediné místo, kde se obecné vesmírné zákony nemohou přesně uplatňovat a člověk se tam necítí svázán celou hromadou malicherných předpisů, jimž se nedá uniknout.

------------------------------

A inak, podľa tempa cestovania v tom čase a toho že dlho blúdili kým sa v Bretónsku nalodili mohli vyplávať aj až niekedy na jaro 1672 - keď Joffrey vraví o rokoch v Karibiku tak je dosť možné že Florimond sa k nemu dostal až niekedy v lete 1674. Podľa mňa loď Gouldsboro skôr ani nebola v Bostone postavená, ako buď v roku 1674 alebo dokonca až 1675. S morským Orlom by asi už po severskej ceste plávať do Európy bolo bláznovstvo. A Rescator si objednal práve takú špeciálnu loď, aby sa vyhol frekventovaným bežným cestám medzi Európou a Amerikou, kde ako sám v knihe hovorí bolo poriadne rušno: Lode rôznych kráľovstiev sa tu miešali s pirátskymi a korzárskymi.
Preto myslím že Cantor a Florimond poprosili Joffreya až keď mal Gouldsboro aby na ceste do Európy skúsil nájsť ich matku. Pokiaľ mali na lodi náklad pokladov Inkov, celkom dobre to mohla byť ich prvá plavba do Európy.
Možno k tomu ešte niečo nájdem.

Florimond mínil, že žádné velké dobrodružství neprožil. Odjel s Nathanaelem, mladým přítelem ze sousedství, a bezděky unikl masakru, který několik hodin poté zničil jejich rodiny. Po poměrně obtížném bloudění se nalodili v bretaňském přístavu jako plavčíci.

moirra píše: *

18 úno 2024, 14:48

Cantor bol najskôr očividne v Harwarde sám a Joffrey vraví o rokoch v Karibiku kedy sem tam obchodne navštevoval Boston.
Florimonda mu doviedol kvaker s Plymounthu až keď začal realizovať plány na osídlenie Mont Desertu neskoršieho Gouldsbora a tam určite viac ako dva roky nebol lebo okrem veže tam ešte nemal nič postavené ke´d sa tam vylodili v roku 1676.
(...)
A inak, podľa tempa cestovania v tom čase a toho že dlho blúdili kým sa v Bretónsku nalodili mohli vyplávať aj až niekedy na jaro 1672 - keď Joffrey vraví o rokoch v Karibiku tak je dosť možné že Florimond sa k nemu dostal až niekedy v lete 1674. Podľa mňa loď Gouldsboro skôr ani nebola v Bostone postavená, ako buď v roku 1674 alebo dokonca až 1675. S morským Orlom by asi už po severskej ceste plávať do Európy bolo bláznovstvo. A Rescator si objednal práve takú špeciálnu loď, aby sa vyhol frekventovaným bežným cestám medzi Európou a Amerikou, kde ako sám v knihe hovorí bolo poriadne rušno: Lode rôznych kráľovstiev sa tu miešali s pirátskymi a korzárskymi.
Preto myslím že Cantor a Florimond poprosili Joffreya až keď mal Gouldsboro aby na ceste do Európy skúsil nájsť ich matku. Pokiaľ mali na lodi náklad pokladov Inkov, celkom dobre to mohla byť ich prvá plavba do Európy.
Možno k tomu ešte niečo nájdem.

1. Ano, souhlasím, Cantor mohl být na Harvardu sám, zatímco byl Joffrey v Karibiku. A nebo mohl být i s nimi v Karibiku. Už byl o něco větší než ve Středomoří a alespoň by měl víc času se učit námořnickému řemeslu.

2. Je otázkou kdy začal Joffrey s kolonizováním Maine. Mohl to být rok 1674, ale možná to mohlo být třeba i o rok dříve, protože on pravděpodobně spíš než pobřeží kolonizoval vnitrozemí. Katarunk byl už celkem dobrá pevnost ve chvíli kdy v Gouldsboru ještě nic nebylo. Stejně tak už asi začínal i s těžbou ve Wapassu, které taky bylo zatím jen malinká pevnost. To, že se začalo rozvíjet Goulsboro bylo vlastně až důsledkem toho, že mu do cesty přišli hugenoti, jinak myslím, se zaměřoval hlavně na vnitrozemí = zlato. Tedy samozřejmě že měl v plánu nechat v Gouldsboru vybudovat přístav, ale řekla bych že to byl až druhořadý úkol, který se jen díky hugenotům urychlil. A teď mě napadá, že pokud by se zavrtal na několik měsíců do vnitrozemí, tak by bylo opět složitější pro Florimonda se otce dopátrat. No možná to už příliš překombinovávám, ale těch možností je opravdu celá řada.

3. Já myslela, že těch plaveb do Evropy bylo několik? Mám pocit, že se někde v kánonu píše, že ta plavba, kdy našel Angeliku, měla být jeho poslední se zlatem Inků. Takže jich mohlo být předtím víc. Tím pádem i Gouldsboro si mohl nechat postavit o něco dříve...

No tady se určitě konkrétní odpovědi nedopátráme. Je to spíš námět pro fikci Ale je fajn, si tu všechny možnosti rozebrat.

Ms_Rescator píše: *

22 úno 2024, 16:05

1. Ano, souhlasím, Cantor mohl být na Harvardu sám, zatímco byl Joffrey v Karibiku. A nebo mohl být i s nimi v Karibiku. Už byl o něco větší než ve Středomoří a alespoň by měl víc času se učit námořnickému řemeslu.

moirra píše: *

18 úno 2024, 14:48

Cantor bol najskôr očividne v Harvarde sám a Joffrey vraví o rokoch v Karibiku kedy sem tam obchodne navštevoval Boston:

Konflikt se španělskými oficiálními místy ho donutil, že nesvěřil syna caracaským jezuitům. Harvard na severu, založený asi před třiceti lety puritány, byl pověstný nejlepšími profesory.
(...)

Mňa tento citát presvedčil že Rescator podobne ak opredtým v Stredozemí nechcel vystavovať Cantora nebezpečenstvu pri pirátskych potýčkach a preto ho podľa mňa už čoskoro umiestnil na Univerzite. Nieje tam nič o tom že by tam už v tom čase dával aj Florimonda - ten prišiel definitívne až po Karibiku, keď Joffrey osídloval vnútrozemie. Dielo nemal dokončené, preto Angelike vravel že POTREBUJE EŠTE JEDEN JEDINÝ ROK.

Ms_Rescator píše: *

22 úno 2024, 16:05

2. Je otázkou kdy začal Joffrey s kolonizováním Maine. Mohl to být rok 1674, ale možná to mohlo být třeba i o rok dříve, protože on pravděpodobně spíš než pobřeží kolonizoval vnitrozemí. Katarunk byl už celkem dobrá pevnost ve chvíli kdy v Gouldsboru ještě nic nebylo. Stejně tak už asi začínal i s těžbou ve Wapassu, které taky bylo zatím jen malinká pevnost. To, že se začalo rozvíjet Goulsboro bylo vlastně až důsledkem toho, že mu do cesty přišli hugenoti, jinak myslím, se zaměřoval hlavně na vnitrozemí = zlato. Tedy samozřejmě že měl v plánu nechat v Gouldsboru vybudovat přístav, ale řekla bych že to byl až druhořadý úkol, který se jen díky hugenotům urychlil. A teď mě napadá, že pokud by se zavrtal na několik měsíců do vnitrozemí, tak by bylo opět složitější pro Florimonda se otce dopátrat. No možná to už příliš překombinovávám, ale těch možností je opravdu celá řada.

Vôbec si to neprekombinovala: Aj ja si myslím že podľa toho ako dobre už bola zabehnutá a postavená pevnosť Katarunk je jasné že najskôr sa koncentroval na to zlato. človek potrebuje hodne peňazí ak che vystavať nový obchodný prístav a pevnosť v panenskej krajine. A Joffrey nikdy nič neprenechával náhode.

Ms_Rescator píše: *

22 úno 2024, 16:05

3. Já myslela, že těch plaveb do Evropy bylo několik? Mám pocit, že se někde v kánonu píše, že ta plavba, kdy našel Angeliku, měla být jeho poslední se zlatem Inků. Takže jich mohlo být předtím víc. Tím pádem i Gouldsboro si mohl nechat postavit o něco dříve...

ano, máš pravdu našla som to tuto:

„Prohlížíš si své poklady, pane můj?“ zeptal se Maur hrdelním hlasem.
„Ano,“ odpověděl Peyrac, ve skutečnosti však neviděl vůbec nic.
Vykročil dál. Na konci cesty narazil do těžkých měděných dveří a náhle vztekle vykřikl:
„K čertu se vším tím ničemným zlatem!“
Jeho španělští odběratelé marně čekali na jeho návrat. Kvůli Larochellanům se musel vrátit před cílem plavby, jež měla být jeho poslední cestou za zlatem, a nedovedl ke zdárnému konci rozhovory o budoucích obchodních smlouvách. A to všechno pro ženu, o níž tvrdil, že je mu lhostejná. Nikdo v životě ho nedonutil k tolika obchodním chybám. Však oni mu to ti hugenoti zaplatí. A pěkně draho! Nakonec to všechno ještě bude k něčemu dobré.

ako vždy som sa skvele pobavila na tom ako vraví že oni mu to tí Hugenoti ešte zaplatia .... spomína si niekto aký diabolský plán pomsty si veľkomožný pán Rescator pripravil na svojich Hugenotov:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 335#p33335

Moirro, ptáš se na ďábelský plán.
Já si vzpomínám na ten falešný požár. Potom v Americe říkal něco v tom smyslu, že je za trest vydá do rukou jejich manželek. Myslím něco v tom smyslu. Což byl podle mě projev jeho ironie.
Jinak si teď nic nevybavuji.

Presne tak uhádla si. Najskôr si všetky manželky hugenotov v podstate získal svojim šarmom a veľkodušnosťou, potom lichôtkami a darčekami hlavne keď im porozdával zrkadlá, a nakoniec si dovolil im do hlavy zasadiť v očiach Hugenotov totálnu blasphémiu: že sa vo všetkom oni ako ženy vyrovnajú svojim manželom, a neskoršie to ešte zabil tým že im povedal že sú jasnozrivejšie ako ich manželia ha ha: Nečudujem sa Angelike že sa na tom tak smiala.

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 335#p33335

moirra píše: *

24 úno 2024, 18:33

Mňa tento citát presvedčil že Rescator podobne ak opredtým v Stredozemí nechcel vystavovať Cantora nebezpečenstvu pri pirátskych potýčkach a preto ho podľa mňa už čoskoro umiestnil na Univerzite. Nieje tam nič o tom že by tam už v tom čase dával aj Florimonda - ten prišiel definitívne až po Karibiku, keď Joffrey osídloval vnútrozemie. Dielo nemal dokončené, preto Angelike vravel že POTREBUJE EŠTE JEDEN JEDINÝ ROK.

Asi máš pravdu no...
Ale je možné, že si pak Cantora s Florimondem třeba bral na čas do Katarunku nebo na své cesty podél pobřeží. Kde by se jinak chlapci naučili zálesáctví?

A druhá věc: předpokládejme že udělal dvě cesty se zlatem Inků do Evropy (mohly být třeba i tři, ale řekněme že dvě). Tím pádem první udělal poté, co si nechal postavit Gouldsboro, v té době ale už začínal i s plány na kolonizaci. Ale aby mohl podniknout druhou cestu do Evropy začátkem jara 1676, musel někde nasbírat další várku zlata. Je teda možné, že mezi tím, co stavěl Katarunk ještě dál pendloval mezi Karibikem a Maine? Nebo měl část posádky na staré lodi Mořský orel, která lovila zlato v Karibiku zatímco byl on v Maine? Je pravděpodobné, že zimu na přelomu 1675 - 1676 strávil asi v Katarunku. Protože přece pak sebral pár mužů z pobřeží do své posadky, když se vydával do Evropy. Každopádně v mé představě strávil poslední zimu, než dorazila Angelika, společně se syny v Katarunku.

Ms_Rescator píše: *

24 úno 2024, 20:12

Asi máš pravdu no...
Ale je možné, že si pak Cantora s Florimondem třeba bral na čas do Katarunku nebo na své cesty podél pobřeží. Kde by se jinak chlapci naučili zálesáctví?

ano myslím že o prázninách - možno boli dlhšie ako dvojmesačné sa učili zálesáctvu, a nezabúdajme že aj okolo Harvardu bola z 99 percent skoro samá divočina, indiáni, lesy, zver takže zálesákovať mohli veselo aj po škole a cez víkend a to aj bez Joffreya - a to ako Cantora a Florimonda poznám, tí si to obaja poriadne užili

Ms_Rescator píše: *

24 úno 2024, 20:12

Je teda možné, že mezi tím, co stavěl Katarunk ještě dál pendloval mezi Karibikem a Maine? Nebo měl část posádky na staré lodi Mořský orel, která lovila zlato v Karibiku zatímco byl on v Maine? Je pravděpodobné, že zimu na přelomu 1675 - 1676 strávil asi v Katarunku. Protože přece pak sebral pár mužů z pobřeží do své posadky, když se vydával do Evropy. Každopádně v mé představě strávil poslední zimu, než dorazila Angelika, společně se syny v Katarunku.

Joffrey definitívne medzi Karibikom a Maine aspoň chvíľu pendloval, tak ako predtým do Bostonu:

Během let, kdy se jeho potápěči spouštěli do Karibského moře, často přistával v Bostonu, kde vládlo úplně jiné ovzduší, jak přírodní, tak morální. Ten kontrast ho přitahoval. Soudil, že na karibských ostrovech nemůže ještě vzniknout žádné trvalé dílo.

A som tiež presvedčená že nejaký čas strávil v Katarunku aj vo Wapassu - ale či tam prezimoval, isté nieje - vo Wapassu nebolo plánované nikomu prezimovať - ale v Katarunku to možné bolo, teda v tom momente keď tam doviedol Angeliku
my však neviem či tú pevnosť nedostaval práve to posledné jaro-leto
a preto vravel že teraz potrebuje ešte rok - zrejme na tú ťažbu

pozri na ten chaos: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 347#p33347

Citovat:

A druhá věc: předpokládejme že udělal dvě cesty se zlatem Inků do Evropy (mohly být třeba i tři, ale řekněme že dvě). Tím pádem první udělal poté, co si nechal postavit Gouldsboro, v té době ale už začínal i s plány na kolonizaci. Ale aby mohl podniknout druhou cestu do Evropy začátkem jara 1676, musel někde nasbírat další várku zlata.

no to je dobrá otázka - ale mne z toho textu nevyplýva že by to bola jeho druhá či tretia plavba do španielska a preto sa musím pozrieť do kníh v iných jazykoch
prečo je tam ZA zlatem a nie SE zlatem? a vieme vlastne kam to mieril?

„K čertu se vším tím ničemným zlatem!“
Jeho španělští odběratelé marně čekali na jeho návrat. Kvůli Larochellanům se musel vrátit před cílem plavby, jež měla být jeho poslední cestou za zlatem, a nedovedl ke zdárnému konci rozhovory o budoucích obchodních smlouvách.

Dekuji za velmi zajímavou diskuzi. Je mnoho bodu k zamyšlení. Nyní se me vybavuje, ze když přijeli do Katarungu, ta tam byl dům jde meli pokoje F a C společně s JP. Měla jsem pocit, ze už tam nějakou dobu byli.

Zuzanka62 píše: *

27 úno 2024, 01:11

Nyní se me vybavuje, ze když přijeli do Katarungu, ta tam byl dům jde meli pokoje F a C společně s JP. Měla jsem pocit, ze už tam nějakou dobu byli.

(...) že právě tady spal Joffrey de Peyrac, když byl minulý rok v Katarunku. Za závěsem odhalila poličku s knihami v kožené vazbě s latinskými, řeckými a arabskými názvy. Ostatní pokoje zřejmě zařídil pro své syny nebo pobočníka, důvěrníka, který ho doprovázel. (7. díl, str. 72)

Jen tu není řečeno, že tam s ním jeho synové opravdu byli. Osobně se mi ale moc líbí představa, že si chlapci dali semestrální přestávku a vydali se s otcem do vnitrozemí. Když se Joffrey s Florimondem po tolika letech konečně setkali, byla by škoda, kdyby ho celý ten čas nechal na Harvardu a neužili si společný čas. Navíc by to pomohlo komplexnosti jejich vzdělání, vedle toho univerzitního by se naučili zálesáctví, zacházení se zbraněmi, zakreslování území do map, vyrábění dělobuchů ad. Joffrey měl určitě mnoho co předat svým synům a myslím, že by z toho měl radost a chlapci taky.
Představuju si jak Joffrey nadšeně Florimondovi předává své znalosti o geologii, chemii a těžbě hornin. To by byl pro Florimonda splněný sen - najít vysněného otce, který s ním navíc sdílí nadšení pro vědu. Podobně jako s hudbou a námořnictvím u Cantora.

"Ano, to je ono!" vykřikl Florimond. "Jak tělesně zesílit v tom strašném Bostonu, kde je naší jedinou zábavou koukat do hebrejských knih?"
"Copak lituješ toho, co ses za těch několik měsíců v koleji naučil?" (7. díl, str. 317)

Florimond mohl být na Harvardu třeba zimní semestr 1674, jarní semestr 1675, pak mít půl roku pauzu v Maine a pak jarní semestr 1676. To by bylo "několik měsíců" jak řekl hrabě.

Ms_Rescator píše: *

27 úno 2024, 10:15

Jen tu není řečeno, že tam s ním jeho synové opravdu byli. Osobně se mi ale moc líbí představa, že si chlapci dali semestrální přestávku a vydali se s otcem do vnitrozemí. Když se Joffrey s Florimondem po tolika letech konečně setkali, byla by škoda, kdyby ho celý ten čas nechal na Harvardu a neužili si společný čas. Navíc by to pomohlo komplexnosti jejich vzdělání, vedle toho univerzitního by se naučili zálesáctví, zacházení se zbraněmi, zakreslování území do map, vyrábění dělobuchů ad. Joffrey měl určitě mnoho co předat svým synům a myslím, že by z toho měl radost a chlapci taky.

Florimond mohl být na Harvardu třeba zimní semestr 1674, jarní semestr 1675, pak mít půl roku pauzu v Maine a pak jarní semestr 1676. To by bylo "několik měsíců" jak řekl hrabě.

Absolutne súhlasím. Tiež si myslím že hoci celkom iste vo voľnom čase zálesákovali aj v Harvarde , tak sa toho hodne potrebovali naučiť aj od otca. Ja osobne si tiež predstavujem ako ich Joffrey, ktorý nikdy nič neprenechával náhode, zaučál do všetkého možného aj nemožného.

Florimond a jeho otec Peyrac
Keď Angelika s Joffreyom zjavila na jeseň roku 1676 v Katarunku Loménie tam vraví:

Jistěže se v Kanadě už rozšířily nejrůznější báchorky o tomhle francouzském dobrodruhovi s temnou minulostí, hledači ušlechtilých kovů, výrobci střelného prachu a navíc příteli Angličanů, který už víc než rok usazoval své kolonisty na obrovská území francouzské Akádie.

Skôr ako sa vybrali na výpravu Joffrey Angelike vravel že musia vydržať ešte jednu jedinú zimu a potom sa už budú mať dobre. Takže to nejako zapadá do toho čo sme rozoberali vo vlákne o Joffreyovi a jeho ťažbe zlata a striebra. Očividne tomu boli na konci zimy 1676 skoro dva roky čo ťažil v Maine. Povedzme že 2 roky boli niekedy na jar.
To znamená že Maine, aspoň teda to vnútrozemie, osídloval až 1675 a 1676.
Keďže Florimond vraví že bol pár mesiacov v Harvarde - to by teda do seba zapadlo že Joffreya našiel až niekde okolo roku 1674, v čase keď začal osídlovať Maine.

Trochu viac som pridala sem: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 361#p33361
-----------------------------------------------------------------
Otec a syn a prenasledovanie Pont-Brianda - zbožňujem tie ich rozhovory. Tuto úryvok:

Florimond sekyrou nasekal z obrovských větví nad nimi hromadu větviček. Uvažoval o tom, že když snil kdysi o otci a poslouchal přitom vyprávění starého Pascaloua v paláci Beautreillis, byl mu otec skoro bližší, než když ho teď našel. Přesto bylo jejich setkání před několika lety spíš jako sen.
Našel v Nové Anglii námořníka, šlechtice a vědce, který ho začal vzdělávat, protože po vědění toužil možná víc než po otcovské lásce. Když jezuité v koleji v okolí Paříže, u nichž jistou dobu studoval, přijímali vědecké pokusy mladého Florimonda víc než chladně, utěšoval se slovy: můj otec je větší vědec než všichni tihle pitomci, uznávající jen scholastiku a ne pozorování. A byla to pravda. Florimond, který kdysi přátelsky rozmlouval s králem Ludvíkem XIV. a na své vážené profesory se díval téměř s pohrdáním, stával teď před svým otcem ztuhlý a němý rozpaky, natolik ho opájela osobnost toho muže, jehož vědomosti, zkušenosti i výjimečnou fyzickou odolnost si uvědomoval denně víc a víc. Joffrey de Peyrac cítil, že ho syn vnímá spíš jako vzor než jako otce.
Když se ho Florimond vydal hledat, bylo mu čtrnáct let a začínal cítit potřebu učitele, jemuž by mohl důvěřovat a následovat ho, a nemuset poslouchat ty, jimž ho svěřili a kteří jsou slepí, hluší, zbabělí, nedůslední, hloupí a pověrčiví. Od těch raději utekl.
Když se hrabě skláněl k Florimondovi, měl dojem, že pozoruje sám sebe v mládí jako v zrcadle. Viděl mu ve tváři to obdivuhodné sobectví milenců Vědy a Dobrodružství, kteří jsou naprosto necitelní ke všemu, co přímo neslouží jejich vášni po vědění.Často vzpomínal, jak v patnácti letech vyrazil na cestu kolem světa a všichni se mu vysmívali, protože kulhal, byl ošklivý a znetvořený. Pomyslel třeba jen na chvíli na matku, která se dívala, jak ji opouští jediný syn, jehož vyrvala smrti?
Florimond byl ze stejného těsta. Byl stejně citově chladný. To mu umožní dosáhnout cílů, jež si vytyčí, nenechá se rozptylovat. Jediné, čím by ho kdo mohl smrtelně ranit, by bylo zabránit mu ve studiu, po němž tak vášnivě prahnul. Žádal daleko víc rozumové než citové uspokojení.
Když Peyrac přemýšlel o synově povaze, uvědomoval si, že až vyroste a definitivně opustí rodinu, možná se občas projeví jako příliš tvrdý a necitelný. Tím spíš, že nemusí překonávat otcův handicap – zmrzačenou tvář a tělo. Jeho krása mu mnohé usnadní…
„Tati,“ řekl Florimond polohlasně, „ty jsi mnohem silnější než já, víš to? Jak to že tolik vydržíš?“
„Jsem už dlouho na světě, synku, a nikdy jsem nenechával svaly odpočívat.“
„Ano, to je ono!“ vykřikl Florimond. „Jak tělesně zesílit v tom strašném Bostonu, kde je naší jedinou zábavou koukat do hebrejských knih?“
„Copak lituješ toho, co ses za těch několik měsíců v koleji naučil?“
„Po pravdě řečeno… ne, mohl jsem si přečíst Exodus v originále a hodně jsem se pocvičil v řečtině, když jsem studoval Platona.“
„Báječně! V koleji, která se pro vás otevírá pod mým dozorem, budete mít příležitost posilovat tělo stejně jako ducha. A dnešní výcvik se ti zdá příliš lehký?“

Ach, na ten citát jsem skoro zapomněla! To je skvělé, úplně to vidím živě před sebou. Florimonda, malou kopii hraběte, s očima navrch hlavy, nadšeného že konečně našel "spřízněnou duši" a učitele, který ho nebude omezovat, ba právě naopak!

moirra píše: *

27 úno 2024, 11:33

Když se ho Florimond vydal hledat, bylo mu čtrnáct let a začínal cítit potřebu učitele, jemuž by mohl důvěřovat a následovat ho.

Tady bude malá chybička v letech. Když Flo na podzim roku 1671 odjížděl, bylo mu 12,5 let (narozen 3.5.1659). Pokud bychom počítali, že se s otcem setkal na jaře roku 1674, tak by mu bylo 15.

Ms_Rescator píše: *

27 úno 2024, 11:47

Tady bude malá chybička v letech. Když Flo na podzim roku 1671 odjížděl, bylo mu 12,5 let (narozen 3.5.1659). Pokud bychom počítali, že se s otcem setkal na jaře roku 1674, tak by mu bylo 15.

Podľa toho ako sa to vezme. Bohvie ako to majú nastavené Francúzi. Ja keď poviem tu v Rakúsku aj pár týždňov pred mojimi narodeninami že už mám toľko, vždy ma opravia že nemám. Hlavne na úradoch.
Takže napríklad ak by Florimond prišiel v Apríli 1974 pár týždňov pred svojimi narodeninami, tak by mal 14 rokov.

Ono v tej časovej osi k 15 dielu sú problémy ktoré sa snažím vyriešiť za pomoci časovej osi nemeckej knihy. Hlavne odkedy už viem že pani AG vyškrtali state aj z 5teho dielu.