[/quote]
It is great idea! I think Filip deserves it and I look forward to your study!
If you agree, we can try to translate it in Czech for others here who don't know English so well.

Hi PenelopaW

I think it would be wonderful if you could translate it in Czech! Only, consider that the work has become quite thick (more than 100 pages). I have so far reviewed the whole first part because I wanted to add clarifications with reference to the new edition, which had not been published yet when I wrote the study. When I have finiished the revision I should start translating it into English. It's not so quick but I hope to succeed in it!

Hi Maira,

Maira píše:

I understand that Angelica's relationship with Philippe would never reach the level of her relationship with Joffrey.

I’ll answer with the same words pronounced by Angélique and Joffrey de Peyrac in “Angélique and his love”:

Angelique : - Wasn't our love strong enough to triumph?
Joffrey - It wouldn't have had time to build up.
Angelique - That's true, she murmured. Being a wife and a husband is a long task.

When Philippe decided to die, their love was only at the beginning, it needed the time to build up. Weddings are a long job!
But the basics were all there: Angelique no longer loved him just for her physical attraction to him (very strong, indeed), she had begun to appreciate him for his personality, for his behaviours and also for his values. The complicity that existed between them in the last scenes is glaringly obvious. Unfortunately, everything broke off.

Maira píše:

But funily, it is Philip's character who has taught me to respect more men who can dress properly even in difficult life situations.

For me, too, this is a great quality of Philippe's and is related to the dandy aspects of his personality.
Angélique understands (at last!) that this is not fatuous vanity but, on the contrary, self-control, strength of character and respect for themselves and the others. And I would add that it applies to both men and women.



Finally I would like to add a little clarification on the passage you quoted from “Angélique et son amour”, which would be too long to comment thoroughly now:

[quote="Maira] No, she thought, I will not deny him at the moment. Neither him nor the son he gave me. She looked defiantly at her husband.
"I liked him."


Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.

See you soon

Ještě jsem ani nestačila poděkovat za překlady z angličtiny do češtiny. Příspěvky Lisy jsou velmi zajímavé. Její vyjádření, že příběh Angeliky a Filipa je román v románu, je naprosto perfektní.
Děkuji.

Tereza píše:

Ještě jsem ani nestačila poděkovat za překlady z angličtiny do češtiny. Příspěvky Lisy jsou velmi zajímavé. Její vyjádření, že příběh Angeliky a Filipa je román v románu, je naprosto perfektní.
Děkuji.

Teď jsem vše zpětně dočetla a je to nádherné. Vlastně to byl jejich příběh...věnovala jim téměř jeden díl, když se shrnou i části, kde se Filip jen mihne. A taky tak chápu její lásku k bratranci...je to zároveň i láska ke vzpomínkám na dětství. Často se tím zabývám. Anne to napsala dokonale. Jofrey a Angelika je nádherný snový příběh, ale Filip a Angelika...to je uvěřitelný příběh.

Lisa píše:

For me, too, this is a great quality of Philippe's and is related to the dandy aspects of his personality.
Angélique understands (at last!) that this is not fatuous vanity but, on the contrary, self-control, strength of character and respect for themselves and the others. And I would add that it applies to both men and women.

Exactly, you expressed it perfectly. That is why I love and adore Anne Golon and all series of Angéligue so much - it have taught me so much while having the fun at the same time.

Plus, it allows me to meet so many great people here on this forum...

Lisa píše:

Finally I would like to add a little clarification on the passage you quoted from “Angélique et son amour”, which would be too long to comment thoroughly now:
[quote="Maira] No, she thought, I will not deny him at the moment. Neither him nor the son he gave me. She looked defiantly at her husband.
"I liked him."

Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.[/quote]

Lisa píše:

Nakonec bych ráda přidala alespoň krátké vysvětlení k pasáži, kterou jsi citovala z "Angelika a její láska". Bylo by to na dlouho, kdybych měla nyní komentovat důkladně:

Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“

Pokud jde o frázi "Měla jsem ho ráda", doufám, že jde o chybu automatického překladu z češtiny do angličtiny, protože francouzská fráze "je l'amais" musí být přeložena jako "Milovala jsem ho", ne "měla jsem ho ráda". Angelika přiznává, že Filipa skutečně milovala, jak tomu důvtipný Joffrey porozuměl.

[/quote]

This moment intrigued me - I looked into the French version and You are totally right! "Love someone" and "to like him" are two different things also in Czech, so I don't understand, why the Czech translator changed the meaning of that sentence!
(a good incentive for Moirra to look, how is it in other languages! )

Tenhle moment mne zaujal - dívala jsem se do Francouzské verze a máš naprostou pravdu! "Milovat někoho" a "mít ho rád" jsou dvě odlišné věci i v češtině, takže nechápu, proč česká překladatelka změnila význam té věty!
(Dobrá pobídka pro Moirru, aby se podívala, jak je to v ostatních jazycích! )

[quote="PenelopaW"
"I liked him."[/i][/quote]
Regarding that phrase "I liked him", I hope it is due to a mistake of the automatic translation from Czech to English because the French phrase "Je l 'aimais" must be translated "I loved him", not “I liked him”. It is Angelique's admission that she loved Philippe, as indeed the smart Joffrey had understood.[/quote]

Lisa píše:

Nakonec bych ráda přidala alespoň krátké vysvětlení k pasáži, kterou jsi citovala z "Angelika a její láska". Bylo by to na dlouho, kdybych měla nyní komentovat důkladně:

Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“

Pokud jde o frázi "Měla jsem ho ráda", doufám, že jde o chybu automatického překladu z češtiny do angličtiny, protože francouzská fráze "je l'amais" musí být přeložena jako "Milovala jsem ho", ne "měla jsem ho ráda". Angelika přiznává, že Filipa skutečně milovala, jak tomu důvtipný Joffrey porozuměl.

Určite je správne "Milovala jsem ho". Je však rozdiel "milovať" a "milovať"

Milujem svojho syna a predsa je to iný druh lásky ako milujem svojho manžela. Angelika milovala Filipa, ale tá láska bola neporovnateľne iná ako láska k Joffrey. Ten rozdiel je neprehliadnuteľný a nemôžeme tie dva vzťahy v žiadnom prípade porovnávať. Angelika by nikdy nemohla byť tak šťastná, slobodná a hlavne naplnená v láske s Filipom ako v láske s Joffrey, ktorý bol jej spriaznenou dušou vo všetkých ohľadoch. Kiežby bolo takýchto vzťahov viac aj v skutočnom živote...

Tiež si myslím, že bez čítania ďalších častí Angeliky (z Nového sveta) nie je možné pochopiť skutočný vzťah Angeliky a Joffreya, keďže v prvých 6.dieloch je ich vzťah vykreslený len veľmi povrchne vzhľadom na množstvo iných historických udalostí zachytených v diele. Časti Angeliky v Novom svete sú skutočnou sondou do duše jednak Angeliky, jej osobnosti, v čase osídľovania Ameriky ako aj sondou do hodnotového vzťahu muža a ženy v tomto období. Nie je to len romantický pohľad na manželský vzťah ale hlavne na to, ako sa žena postupne vie vymaniť z osídiel svojho predurčeného poslania a to aj období, v ktorom žena zaujímala výrazne podradné postavenie v spoločnosti. Filip, v danom spoločenskom kontexte, by nikdy neumožnil Angelike mať toľko sebaurčenia a rozletu ako Joffrey. A to je na tom fascinujúce, aspoň pre mňa.

Maira píše:

Určite je správne "Milovala jsem ho". Je však rozdiel "milovať" a "milovať"

Milujem svojho syna a predsa je to iný druh lásky ako milujem svojho manžela. Angelika milovala Filipa, ale tá láska bola neporovnateľne iná ako láska k Joffrey. Ten rozdiel je neprehliadnuteľný a nemôžeme tie dva vzťahy v žiadnom prípade porovnávať. Angelika by nikdy nemohla byť tak šťastná, slobodná a hlavne naplnená v láske s Filipom ako v láske s Joffrey, ktorý bol jej spriaznenou dušou vo všetkých ohľadoch. Kiežby bolo takýchto vzťahov viac aj v skutočnom živote...

Tiež si myslím, že bez čítania ďalších častí Angeliky (z Nového sveta) nie je možné pochopiť skutočný vzťah Angeliky a Joffreya, keďže v prvých 6.dieloch je ich vzťah vykreslený len veľmi povrchne vzhľadom na množstvo iných historických udalostí zachytených v diele. Časti Angeliky v Novom svete sú skutočnou sondou do duše jednak Angeliky, jej osobnosti, v čase osídľovania Ameriky ako aj sondou do hodnotového vzťahu muža a ženy v tomto období. Nie je to len romantický pohľad na manželský vzťah ale hlavne na to, ako sa žena postupne vie vymaniť z osídiel svojho predurčeného poslania a to aj období, v ktorom žena zaujímala výrazne podradné postavenie v spoločnosti. Filip, v danom spoločenskom kontexte, by nikdy neumožnil Angelike mať toľko sebaurčenia a rozletu ako Joffrey. A to je na tom fascinujúce, aspoň pre mňa.

Souhlasím s tím, že Angelika milovala Joffreye jinak než Filipa (a naopak). Přece jen oba vztahy vyrůstaly z jiných kořenů. Nemohu ale souhlasit s tím, že by ta láska byla "menší" či "méně opravdová", byla prostě jen jiná. Je těžké polemizovat o tom, jak by se jejich vztah vyvíjel dál - jak Lisa napsala, byli teprve na počátku a partnerský vztah je dlouhodobá záležitost a celoživotní práce. Navíc známe další osudy Angeliky, její vývoj jako postavy a ženy, která se v Novém světě stává opravdu sama sebou. Kdyby však s Filipem spolu zůstali, můžeme tvrdit, že by sama sebou nebyla? Podle mne byla, jen by byla jiná, než jakou ji známe my .

V jednom časopise jsem četla názor vztahového kouče, že zdravý partnerský vztah je takový, v němž se člověk může stát sám sebou, dosáhnout svého nejlepšího já a projevit všechny svoje kvality. To se Angelice podařilo po boku Joffreye, protože on, stejně jako ona, byl nadčasový a vymykal se dobovým konvencím.

Oproti tomu s Filipem by se Angelika zřejmě stala tou Angelikou, kterou známe z knih Angelika a král, tedy ženou u dvora, která zastává nějaké úřady a žije typický život u dvora. Taková Angelika se většině čtenářů nelíbí, ale tehdy dělala to, co i v jiných momentech ságy, snažila se přežít v prostředí, v němž se zrovna nacházela...

Těžko soudit, když ta situace nenastala. Můžeme jen spekulovat a vymýšlet alternativní scénáře, přičemž každá z nás si do nich budeme projektovat svoje postoje a osobní zkušenost .

Jsem moc zvědavá na Lisinu analýzu, myslím, že tam najdeme odpovědi na tyto otázky .


I agree that Angélique loved Joffrey differently than Philip (and vice versa). After all, both relationships grew from different roots. But I cannot agree that the love was "lesser" or "less real", it was just different. It is difficult to argue about how their relationship would evolve - as Lisa wrote, they were just in the beginning, and a partnership is a long-term matter and lifelong work. In addition, we know the fate of Angelica, her development as a character and a woman who becomes truly herself in the New World. But if Philip and her stayed together, can we claim that she would not be herself? I think she was, just she would be different than we know her .

In one magazine I read the opinion of a relationship coach that a healthy partnership is that one in which someone can become himself/herself, achieve his/her best self and show all his/her qualities. Angelique managed to do this alongside Joffrey, because he, like her, was timeless and beyond the conventions of that time.

On the other hand, with Philip, Angélique would probably become the Angélique we know from the books "Angélique and the King", a woman at the court who holds some offices and lives a typical court life. This is not her form that most readers like, but it is necessary to realize that at that time she was doing what she was doing in other moments of the saga, trying to survive in the surroundings she was in ...

It is hard to judge when the situation has not occurred. We can only speculate and invent alternative scenarios, each of us projecting our attitudes and personal experience into them .

I'm very curious about the analysis from Lisa, where I think we can find answers to these questions .

PenelopaW píše:

V jednom časopise jsem četla názor vztahového kouče, že zdravý partnerský vztah je takový, v němž se člověk může stát sám sebou, dosáhnout svého nejlepšího já a projevit všechny svoje kvality. To se Angelice podařilo po boku Joffreye, protože on, stejně jako ona, byl nadčasový a vymykal se dobovým konvencím.

To je krásne povedané a úplne s tým súhlasím. Nakoniec aj so všetkým, čo si napísala Penelopa.

I cannot disagree that, as the coach says, a perfectly successful union is one in which each of the two partners reaches their full self-fulfillment, and it is certainly true that in a new world, free from mental and social incrustations of 17th century Europe, this was possible for Angélique and Joffrey.
It is exactly for this reason that the love story between Philippe and Angélique was destined for tragedy: the environment of the court was not such as to allow the development of a true great love and Philippe is too righteous and without compromise (as well as too much in love with her) to adapt to see his wife become an ambitious, greedy and unscrupulous court lady, like the others, or to share her with the king, giving his name to royal bastards.

This does not change the fact that relationship between Philippe and Angélique has been a great love.

[quote = "Maira"] It's definitely "I loved him". But the difference is "to love" and "to love"
I love my son and yet it's a different kind of love than I love my husband


Maira, when you say to a man :“I love you” , the meaning is only one…

Clara píše:

Přece i tenhle fakt byl důvod proč nad Joffreyem kroutili hlavou. Sice mu jeho bohatství záviděli, ale zároveň jim přišlo vulgární, že k němu přišel skrze něco tak ponižujícího jako je obchod. Filip nejspíš stejně jako jeho rodiče očekávali, že peníze mít budou a Molines se o to postaral, a tak se víc nezajímali. Myslím, že by Plessisové zbankrotovali už mnoho let předtím, kdyby nebylo Molinese a jeho "nostalgie". Navíc jak jsem zmínila v předchozím příspěvku, být dvořanem bylo evidentně nesmírně nákladné. Nejspíš ne tolik nákladné za Ludvíka XIII. jako za vlády jeho syna. Ale i tak to musel být majlant. A v jejich očích investování prostě nepřipadalo v úvahu.

Snad nevadí, že spoileruji, ale i o tomhle pojednává Lisina studie Filipa, kterou se snažím přeložit .

PenelopaW píše:

Lisa píše:

Nakonec bych ráda přidala alespoň krátké vysvětlení k pasáži, kterou jsi citovala z "Angelika a její láska". Bylo by to na dlouho, kdybych měla nyní komentovat důkladně:

Ne, řekla si, v tuhle chvíli ho nezapřu. Ani jeho, ani syna, kterého mi dal. Vzdorovitě pohlédla na manžela.
„Měla jsem ho ráda.“

Pokud jde o frázi "Měla jsem ho ráda", doufám, že jde o chybu automatického překladu z češtiny do angličtiny, protože francouzská fráze "je l'amais" musí být přeložena jako "Milovala jsem ho", ne "měla jsem ho ráda". Angelika přiznává, že Filipa skutečně milovala, jak tomu důvtipný Joffrey porozuměl.

This moment intrigued me - I looked into the French version and You are totally right! "Love someone" and "to like him" are two different things also in Czech, so I don't understand, why the Czech translator changed the meaning of that sentence!
(a good incentive for Moirra to look, how is it in other languages! )

Tenhle moment mne zaujal - dívala jsem se do Francouzské verze a máš naprostou pravdu! "Milovat někoho" a "mít ho rád" jsou dvě odlišné věci i v češtině, takže nechápu, proč česká překladatelka změnila význam té věty!
(Dobrá pobídka pro Moirru, aby se podívala, jak je to v ostatních jazycích! )

Moirra does not need to have a look in an another langue Angelique book, because she is pretty sure everywhere is: I did love him.

Moirra sa nikde inde dívať nemusí - 6 diel má načítaný ako otčenáš a to viacjazyčne - je to všade "milovala som ho" to vie aj bez toho aby sa pozrela.

Ale aby som vás uspokojila tuto originál výpisky zo 6 dielu v rôznych jazykoch:

Just for to make all of you satisfied, here are the original sentences from the Angelique books in different languages:

Everywhere is the translation the same:

Francúzsky- French: "Je l 'aimais"
Slovensky-Slowak: Ľúbila som ho.
Taliansky- Italian: Lo amavo. (Italiano)
English: I was in love with him.
Chorvátsky - Croatian: Voljela sam ga.
German-Deutsch-Nemecky: »Ich liebte ihn.«
Rusky-Russian: Я любила его.
Spanielsky - Spanish: Le amaba.
Portugalsky - Portuguese: Eu o amava.
Holandsky - Dutch: "Op hem was ik inderdaad verliefd." (I was indeed in love with him)

Facit: Všade je správne preložené milovala som ho - a v holandskej je samozrejme že som ho milovala.

Inak vo všetkých týchto jazykoch sa mi podarilo posťahovať si knihy a mám aj fyzicky hodne vo všetkých tých horeuvedených jazykoch - takže je čo porovnávať - lebo v každom jazyku prekladateľom niečo vypadlo - čo zasa nájdeme inde. Niekdedy je to veta či dve, inokedy celý odstavec, či dokonca celá kapitola. Bohužial môj 6 diel v Švédštine sa na ceste zo Švédska do Viedne zasekol v Prahe - ale stavím sa že aj tam je: Milovala som ho - nemrkneš sa Jeanne do tvojej?

Otherwise, I managed to download books in all of these languages, and I also have a lot of physical copies of the books in all of the languages above. So there's some stuff for to compare all of the version - because there was always something missing by the translator in each language , I find often some sentences, small parts, or even a complete chapter in a book, which we cant find elsewhere. Unfortunately, my book number 6 in Swedish got stuck in Prague on the way from Sweden to Vienna : tears: But I bet there is as well "I was in love with him" - Jeanne, would you take a look inside, and tell us ?

dasha píše:

Clara píše:

Přece i tenhle fakt byl důvod proč nad Joffreyem kroutili hlavou. Sice mu jeho bohatství záviděli, ale zároveň jim přišlo vulgární, že k němu přišel skrze něco tak ponižujícího jako je obchod. Filip nejspíš stejně jako jeho rodiče očekávali, že peníze mít budou a Molines se o to postaral, a tak se víc nezajímali. .

Claro, to je velmi zajímavý postřeh, který mě ovšem přivádí k zamyšlení, kde tedy vlastně tedy brala šlechta peníze?
Jediný mně jasný zdroj příjmů, o kterém se také v kánonu píše, se mi jeví prodej pozemků, ale to není zrovna výhodná dlouhodobá strategie
A jak píše Clara, pokud žili nákladným životem u dvora, dostávali zřejmě "plat" za různé, často symbolické tituly a hodnosti, ale co ti ostatní, co třeba u dvora ani nežili?

V prvom rade boli všetci Šľachtici feudálny páni - a mali v okolí svojich zámkov rozsiahle pozemky a lesy a lúky - svoje dediny a svojich sedliakov. V prípade Monteloupu to bola dedina Monteloup - preto aj sedliaci utekali pred zbojníkmi na zámok.

Plus remeselníkov ktorý im museli platiť prenájom. Niektorý vlastnili lesy - to znamená že im patrilo drevo, seno, úroda na poliach, ovocie, zelenina ..všetka ulovená zver ....ryby v rybníkoch ... žaby na stehienka ... proste všetky produkty. A tie sa dajú čiastočne speňažiť.

V prípade Plessis to bolo istotne veľké, bohaté a výnosné panstvo. A Molines ako šikovný obchodník toto vedel skvele speňažiť a pritom zarobiť dosť aj pre seba a svoju rodinu.

Viacej k tomu v sekcii o Ekonómii:

viewtopic.php?f=16&t=202&p=27910#p27910

Moja zbierka Filipov na Pintereste.
Ktorý obrázok sa vám páči najviac?

Mne tento. Podľa mňa by bol Claude Giraud s blond parochňou býval lepší Filip, ale on sa vraj, podľa Borderieho všeobecne bránil si nasadiť akúkoľvek parochňu.

My Philippe collection on Pinterest.
Which image do you like the most?

This one is my favorite. In my opinion, Claude Giraud would have been better Philippe with a blond wig, but according to Borderie, he generally resisted putting on a wig.



MY PINTEREST COLLECTION:

https://www.pinterest.de/Moirra48/phill ... -belliere/

Moj druhý najobľúbenejší:
And my second favorite:



„Filip byl už v dětství proslulý tím, že lovil a zabíjel vlky v Nieulském lese,“ řekla Angelika s naivní pýchou. „Lidi z kraje mu říkali Vlkobijec.“


Do you remember the scene with the Wolves?
Spomínate si na tú scénu s vlkmi?

Na opačné straně mýtiny se v houští pohnul jakýsi stín. Vlk! blesklo jí hlavou.
Když šelma vyšla z úkrytu větví a kradla se po netknutém sněhu, došlo Angelice, že je to sám zuřivý vůdce smečky, postrach celého okolí. Bylo to skutečně obrovské zvíře, rezavo-šedé jako les; hrbilo záda a srst se mu ježila.
Zastavilo se a upřelo planoucí oči na Angeliku. Zaječela.
Vlk nadskočil, trochu couvl, ale pak se znovu pomalu blížil. Cenil hrozivé tesáky a chystal se po ní skočit… (...)
„Bože můj! Nedovol, abych takhle hloupě zemřela… Pomoz mi!“

Jako ve snu viděla Angelika blížit se Nejvyššího lovčího, svého manžela Filipa du Plessis- Belliere. Byl to tak působivý výjev, že si ten okamžik zapamatovala do nejmenších podrobností. Filip byl upjatý v bílém koženém kabátci, zdobeném širokými stříbrnými výšivkami. Kožešinový lem na límci a na manžetách byl stejně světlý jako jeho paruka.
Na nohou měl bílé kožené boty se stříbrnými ozdobami.
Jakmile seskočil z koně, stáhl si rukavice. Ruce měl holé. V pravé držel lovecký nůž se stříbrnou rukojetí.
Vlk se obrátil k novému protivníkovi. Filip mu kráčel naproti, pomalu, klidně, ale neochvějně. Byl od něj přibližně šest kroků, když vlk skočil; rudou tlamu měl rozevřenou a cenil ostré tesáky.
Mladý muž bleskurychle vymrštil levou ruku, dlaň se sevřela kolem vlkova krku jako železná obruč ......

U mne vede obálka japonské knihy .

This is my favourite one: https://www.pinterest.de/pin/384635624429554057/

A pak tenhle... And this is second one: https://cz.pinterest.com/pin/388787380315709441/

U mnoha postav jsem byla tak trochu zklamaná jejich filmovou podobou. Nejprve nejvíc asi u Filipa. Blond vlasy mi chyběly, naštěstí to jeho představitel "dohnal" zpracováním charakteru. Nepitvořil se, nepřeháněl, je to skvělý herec a dodal mu na uvěřitelnosti. Horší to měl Colin. Tomu jsem nevěřila nic. Připadal mi starý, nezajímavý...nemastný neslaný. Filip měl mít blond vlasy určitě. A v novém filmovém zpracování dopadl ještě hůř. Nejen, že se jeho příběhová linie neodvíjela vůbec nebyl podle knihy, ačkoliv mám tohoto herce ráda, sem se absolutně nehodil. Nevím, koho taková pitomost napadla...

Sofinava1 píše:

U mnoha postav jsem byla tak trochu zklamaná jejich filmovou podobou. Nejprve nejvíc asi u Filipa. Blond vlasy mi chyběly, naštěstí to jeho představitel "dohnal" zpracováním charakteru. Nepitvořil se, nepřeháněl, je to skvělý herec a dodal mu na uvěřitelnosti. Horší to měl Colin. Tomu jsem nevěřila nic. Připadal mi starý, nezajímavý...nemastný neslaný. Filip měl mít blond vlasy určitě. A v novém filmovém zpracování dopadl ještě hůř. Nejen, že se jeho příběhová linie neodvíjela vůbec nebyl podle knihy, ačkoliv mám tohoto herce ráda, sem se absolutně nehodil. Nevím, koho taková pitomost napadla...

Já nejdříve viděla filmy. Po přečtení knih jsem došla ke stejnému názoru na filmového Filipa jako tým. Škoda, že ve filmu úplně vynechali vývoj vztahů mezi Filipem a Angelikou.
Colin se mi také nelíbil a jsem ráda, že nedošlo na milostné scény.

Já nejdříve viděla filmy. Po přečtení knih jsem došla ke stejnému názoru na filmového Filipa jako tým. Škoda, že ve filmu úplně vynechali vývoj vztahů mezi Filipem a Angelikou.
Colin se mi také nelíbil a jsem ráda, že nedošlo na milostné scény.[/quote]

Možná by ty scény působily směšně. Kdyby hrál Lidožrouta, měl by aspoň jiskru
Filipa jsem měla v hlavě tak trochu jako pohlednějšího Paula Bettany...

Filipův profil v sekci Postavy na ruské fanouškovské stránce: http://www.anngolon-angelique.com/wiki/ ... ssi-beler/

(Po kliknutí pravým myšítkem na stránku je možné přepnout / přeložit text do češtiny - možnost "Přeložit do jazyka".)

Na této stránce se mi moc líbí obrázek pážete.


Fanart ze stejných stránek: http://www.anngolon-angelique.com/filip ... -ot-irisn/
(Nejsem si jistá, zda se to tu už někde neobjevilo.)

Ruské webové stránky mají pěkný design, ale ke čtení musím využit překladač

Sob píše:

Ruské webové stránky mají pěkný design, ale ke čtení musím využit překladač

No my stará škola ešte Rusky čítať dokážeme, ale ako som sa pozerala prekladač už nieje až taký príšerný ako býval, a celkom dobre to zvláda - tstovala som do rôznych jazykov.

Myslím že Ruská stránka je informatívna a celkom dobre spracovaná.

Ona by sa nám zišla Filipová časová osa

Sofinava1 píše: *

27 srp 2020, 07:48

U mnoha postav jsem byla tak trochu zklamaná jejich filmovou podobou. Nejprve nejvíc asi u Filipa. Blond vlasy mi chyběly, naštěstí to jeho představitel "dohnal" zpracováním charakteru. Nepitvořil se, nepřeháněl, je to skvělý herec a dodal mu na uvěřitelnosti.

No ono si podľa slov Bordéria Claude odmietal nasadiť tú parochňu (podobne ako Hossein), hoci ju očividne mal pri filmových skúškach a celkom mu svedčala. A blond vlas tiež.
Filmový Lauzun Belmondo s tým očividne problém nemal a vynikajúco mu sekla.

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=10&t=815

V Integrále sa objavuje nasledujúca informácia:

Po svojom návrate bol M. du Plessis menovaný za Veľkého francúzskeho Louviera (lovcu vlkov). ***

----------------------
***Grand louvetier de France:

Táto funkcia je: Správca honu na vlkov a diviakov.

Slovo LOUVETIER je odvodené od slova vlčica.
Vo francúzštine máme dva rozdielne výrazy na vlka a vlčicu. Louve – vlčica vlk – Loup
Inak „louveteau“ je malý vlk, vlčik

A iba na pripomenutie: Dedina MONTELOUP je v preklade vlastne Vlčí vŕšok, či vlčia hora.



Tuto linky k osvetleniu Filipovej funkcie:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Grand_louvetier_de_France

Inak v rokoch 1588 – 1646 zastával túto funkciu Princ de Condé.

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... _de_France

O tejto funkcii možeme nájsť hromadu údajov, erby, kresby a maľby - a dokonca si môžeme zakúpiť aj štýlovú flašku vína:

To je úřad, který je v českém překladu uveden jako "nejvyšší lovčí"??

PenelopaW píše:

To je úřad, který je v českém překladu uveden jako "nejvyšší lovčí"??

Netuším - lebo toto som prekladala z Integrale:

viewtopic.php?f=1&t=886&p=28470#p28470

PS: To víno si musíme zohnať.

PenelopaW píše:

To je úřad, který je v českém překladu uveden jako "nejvyšší lovčí"??

-------------------------------------------------
Filip v českej knihe hovorí: Jsem Nejvyšši kralovsky lovči.

„Co jsem vám říkal?“ vykřikl na ni.(Markýz de Vallerie, brat milenky)
„Někde blízko troubí k návratu. Hon skončil. Pan du Plessis-Belličre už jistě vytáhl loveckou dýku a čistě prořízl jelenovi hrdlo. Už jste ho někdy viděla při výkonu jeho funkce Nejvyššího lovčího? To stojí za to. Je tak krásný, elegantní a navoněný, že by člověk nevěřil, že vůbec dokáže vzít dýku do ruky. A on s ní zachází jako profesionální stahovač kůží.“
„Filip byl už v dětství proslulý tím, že lovil a zabíjel vlky v Nieulském lese,“ řekla Angelika
s naivní pýchou. „Lidi z kraje mu říkali Vlkobijec.“
„Teď bych mohl zase já říct, že musíte pana du Plessis moc dobře znát.“

--------------------------------
Přichází král.V ruce držel lehkou dřevěnou hůlku, zakončenou paznehtem divočáka. Na počátku honu mu ji slavnostně předal Nejvyšší lovčí.

No existujú dve funkcie ktoré majú obe prívlastok GRAND nejvyšší jako vidíme:

Grand louvetier de France

https://fr.wikipedia.org/wiki/Grand_louvetier_de_France

Grand veneur de France

https://fr.wikipedia.org/wiki/Grand_veneur_de_France

Salnove byl bývalý Nejvyšší lovčí zesnulého krále. Naučil současného panovníka základům tohoto strhujícího umění a hněval se na něj, že nedodržoval tradiční zvyklosti. Udělal z honu dvorskou slavnost! Krucinál! Král Ludvík XIII. se neobklopoval tolika sukněmi ....

Tuto obraz z polovačky na vlka z doby Ľudovíta XIV:

Aha, vlastne tu máme odpoveď, čo sa starej knihy týka, že Filip síce ten druhý titul, Nejvyšší správca kráľovského lovu neužíval, aj keď v tej funkcii vystupoval:

Filip zadržel bílého koně, na němž jel, aby zůstal na úrovni svého spolujezdce. Byl to stařec s ostře řezanými rysy a šedivou staromódní bradkou; nespěchal. Dokonce svou pomalost přeháněl, přestože bylo zřejmé, že král čeká – s mrzutým výrazem si utíral obličej.
„Starý Salnove má dojem, že ho Jeho Veličenstvo donutilo jet příliš daleko,“ řekl kdosi vedle Angeliky. „Nedávno si stěžoval, že za dob krále Ludvíka XIII. se nelovilo s tolika zbytečnými honci, kteří hon jen ztěžují a prodlužují.“
Salnove byl bývalý Nejvyšší lovčí zesnulého krále. Naučil současného panovníka základům tohoto strhujícího umění a hněval se na něj, že nedodržoval tradiční zvyklosti. Udělal z honu dvorskou slavnost! Krucinál! Král Ludvík XIII. se neobklopoval tolika sukněmi, když dostal chuť si jít zalovit do lesů. Pan de Salnove využil každé příležitosti, aby to svému žákovi připomněl. Ještě zcela nepochopil, že Ludvík XIV. už není ten buclatý chlapeček, kterého kdysi poprvé vysadil na koně. Král zase ze zdvořilosti a soucitu nechával starého sluhu svého otce v jeho funkci. Filip du Plessis, skutečný Nejvyšší lovčí, ten titul neužíval. Když už dojeli téměř ke králi, předal hůlku s laním kopýtkem, odznak své hodnosti, markýzi de Salnove.
Salnove si ho vzal a podle tradice převzal z králových rukou i hůlku s paznehtem divočáka, kterou dal králi na začátku honu.

Aj vo francúzskom originále je napísane že ten titul oficiálne nemal:
Philippe du Plessis, Grand Veneur en fait, ne l'était pas en titre.

čo však samozrejme nevylučuje že mal tú druhú funkciu - správcu lovu na vlkov a diviakov - o ktorej sa vraví v Integrale.

S tými poľovníckymi funkciami to nieje také jednoduché ako by sa zdalo:

Salnove- v knihe spomínaný staručký správca lovu:

Robert de Salnove (narodený v Luçone koncom 16. storočia - zomrel okolo roku 1670 a slúžil trom kráľom. Robert de Salnove strávil svoju mladosť v blízkosti Henriho IV., neskoršie v blízkosti Ľudovíta XIII. Všimol si ho až ten druhý, ktorý ho pridelil vojvodkyni Savojskej a sestre Ľudovíta XIII. Túto princeznú nasledoval až do Piemontu.

V roku 1655 napísal obsiahly traktát „La Vénerie Royale“, rozdelený na štyri časti. Toto pojednanie o poľovníctve, ktoré venoval kráľovi, ho počas jeho života preslávilo. Žil v osade Salnove, vo farnosti Bassevelle en Brie.

Na hlavičke knihy je medziiným označený aj ako Lieutenant de louveterie
To je zasa toto:

Lieutenant de louveterie.
https://fr.wikipedia.org/wiki/Lieutenant_de_louveterie

Po anglicky: Wolfcatcher Royal Kráľovský lapač vlkov
https://en.wikipedia.org/wiki/Wolfcatcher_Royal

Tuto hlavička spomínanej knihy:

Kniha La Venerie Royale
La Venerie royale , contenant les Chafses du Cerf , du Lievre , du Chevreuil , du Sang , lier , du Loup et du Renard par Robert de Salnove . Paris , 1655.

A teraz poďme k tej slávnej bitve pri Saint-Gotharde, 1 augusta v dnešnom Rakúsku v roku 1664 :

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Mogersdorfu

Slečna de parajonc Angelike v Integrale vraví:

Bojoval za cisára (Rakúskeho) proti Turkom v skupine šesť tisíc mužov, ktorých Jeho veličenstvo francúzsky kráľ vyslalo na podporu boja proti neveriacim, ktorí ohrozovali srdce kresťanstva.
Zdá sa, že v rozhodujúcej bitke pri Saint-Gotharde (Rakúsko) vynikal M. du Plessis-Bellière svojím zanietením a šikovnou stratégiou. Janičiari utiekli a stiahli sa za svoje Maďarsko.


A teraz sa podržte: Skutočný Markíz du Plessis Belliere, (ano dámy naozaj existoval!), najstarší syn Markíza du Plessis Belliere v tejto bitke zahynul vo veku 19 rokov. Text zo starej knihy o šľachtických rodoch:

Pierre, markíz du Plessis-Bellière(1644-1664), ktorý sa dobrovoľne prihlásil do boja proti Turkom, bol zabitý počas bitky pri Saint-Gotharde. Zomrel slobodný a bez potomkov.

5 Septembra 1664 dokonca o tom písali noviny Gazette de France:

Tuto text ktorý nájdeme popri informáciach o spomínanej bitve proti Turkom dokonca aj na Francúzskej Wikipédii:


Zo scén, ktoré sa usadili v kolektívnej pamäti keď si spomínajú na toto víťazstvo vojska maršála de Coligny, nemôžeme nespomenúť smrť mladého Pierra de Rougé, markíza du Plessis-Bellièra, práporčíka v pluku La Ferté: „Bol zabitý vo veku 19 rokov v bitke pri Saint-Godard keď bránil svoju vlajku pred Turkom, ktorý sa predral cez rady, aby si ju odniesol, a napokon tiež padol dobodaný.

Toto bol jeho knižný otec, v skutočnosti maršál Francie: Jacques de Rougé du Plessis-Bellière. Jeho bustu nájdeme dokonca aj vo Versailles v sieni v Galérii bitiek (Galerie des Batailles) Pierre po ňom ako najstarší syn zdedil titul markýza.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Jacques_d ... li%C3%A8re

A toto je jeho knižná matka Suzanne du Plessis-Bellière:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Suzanne_d ... li%C3%A8re

Konečne som pochopila prečo sa v Nemeckom prvom diely (v češtine tá časť chýba) zjavuje v scéne kedy Angelikyn otec žiada bratranca o pôžičku, a tento mu vysvetluje aké on má obrovské výdavky a že mu nemôže pomôcť, informácia že jeho manželka má majetky v Bretónsku.

To Suzanne du Plessis-Bellière aj v skutočnosti mala, a dokonca tam ukryla Fouqueta, s ktorým ju spájalo oddané priateľstvo,
čo by aj vysvetlovalo prečo pani AG do kanónu umiestnila spiknutie do paláca Filipovej rodiny.

Táto dáma bola salonierka a s Madame de Lafayette a Mademoiselle de Scudéry stála pri vzniku prvých literárnych salónov. V roku 1661 sa počas jeho potupy pokúsila zachrániť Fouqueta a ubytovala ho v Hôtel de Rougé v Nantes. (Bretónsko) Ale dozorca bol zatknutý kapitánom d'Artagnanom a Markízu du Plessis-Bellière postihol rovnaký osud: bola internovaná na príkaz kráľa Ľudovíta XIV. a uväznená v Château de Montbrison.

moirra píše:

A toto jeho knižná matka Suzanne du Plessis-Bellière:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Suzanne_d ... li%C3%A8re

Konečne som pochopila prečo sa v Nemeckom prvom diely (v češtine tá časť chýba) zjavuje v scéne kedy Angelikyn otec žiada bratranca o pôžičku, a tento mu vysvetluje aké on má obrovské výdavky a že mu nemôže pomôcť, informácia že jeho manželka má majetky v Bretónsku.

To Suzanne du Plessis-Bellière aj v skutočnosti mala, a dokonca tam ukryla Fouqueta, s ktorým ju spájalo oddané priateľstvo.
čo aj vysvetluje prečo pani AG do kanónu umiestnila spiknutie do paláca Filipovej rodiny.

Táto dáma bola salonierka a s Madame de Lafayette a Mademoiselle de Scudéry pri vzniku prvých literárnych salónov. V roku 1661 sa počas jeho potupy pokúsila zachrániť Fouqueta a ubytovala ho v Hôtel de Rougé v Nantes. Ale dozorca bol zatknutý kapitánom d'Artagnanom a Markízu du Plessis-Bellière postihol rovnaký osud: bola internovaná na príkaz kráľa Ľudovíta XIV. a uväznená v Château de Montbrison.

Jiří Kovařík (Královské vraždění):

Pokud by se surintendant Fouquiet spokojil se světem peněz, cifer, kolonek dal a má dáti, půjček a úroků a dalších operací, zůstal by stranou pozornosti, jenže jeho lákal i jiný svět, ten, kde vládly elegance, nádhera, múzy, duchaplnost, vzdělanost, intelekt a vkus. Bohatství dával najevo a používal je způsobem, který bral dech, současně však budil obavy, obdiv i závist. (...) V Saint-Mandé a v nedalekém Charentonu, v salónu markýzy de Plessis-Belliere, surintendantovy přítelkyně, se scházela společnost veleduchů, která začala tvořit takřka Fouquetův dvůr. Častými hosty tu byli spisovatel a taškář Scarron, hvězda preciózní literatury de Scudéry, duchaplná markýza de Sévigné, slavný dramatik Pierre Corneille, divadelník Moliere, bajkař La Fontaine, zahradní architekt Le Notre, architekti Le Vau a Mansard... (...)

Během zatčení Fouquet prý poslal jednoho ze svých lidí za paní de Plessis:

"Za madame de Plessis, do Saint-Mandé", stačil říci (podle Colbertem redigované relace) Fouquet panu Codurovi, jednomu ze svých lidí.
Tento muž podle všeho dorazil včas a informoval markýzu de Plessis-Belliere, Fouquetovu oddanou a zasvěcenou přítelkyni, spíše však spojenkyni než milenku (byť si ji Anne a Serge Gollonovi vzali za předobraz své románové Angeliky). Paní markýza stihla varovat řadu Nicolasových přátel, leč odmítla zničit surintendantovy takzvaně tajné písemnosti, které pak policie ve Fouquetově domě našla (...). Nejpíš znala jejich obsah a věděla, že neobsahují nic převratného.

Podtržená zmínka mne trkla už při prvním čtení, skoro bych tipovala, že Kovařík, ač jinak tělem a duší oddán dějinám Francie, včetně Ludvíkovy vlády, sérii nečetl a vychází zřejmě jen povrchní znalosti filmů...

No to je super že si si na to spomenula!

Existuje ešte jeden ktorý sa nazdáva že Susanne de Plessis bola predobrazom na Angeliku - ale ja sa nazdávam že táto bola akurátik jej fiktívna svokra - a preto am potešila zmienka o tých Bretónskych majetkoch v nemeckom starom vydaní - čo mi moje domienky potvrdzuje.

Nuž Angelika nebola žiadna priateľka Fouqueta a mala s tou pani pramálo spoločného - okrem vtipu a inteligencie takmer nič.

ja si myslím že predobrazom Angeliky bola dcéra pani de Sevigne

Viac tu:

https://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopi ... 492#p28492

Vysoké vyznamenanie ktoré Filip dostal od kráľa

Pod Douai zabili vedle krále pod jedním z jeho pobočníků koně. Ludvík XIV. se příliš vystavoval nebezpečí. Opájela ho vůně střelného prachu. Byl by se s radostí postavil do čela jedné z útočících eskader.
Když začali obléhat Lille, král každý den scházel do okopů jako prostý voják, čímž působil dvořanům velké starosti. Jednou byl pan de Turenne svědkem toho, jak krále zasypala hlína od kulky, která proletěla v jeho bezprostřední blízkosti. Pohrozil, že nechá obléhání, jestli se bude král chovat tak neopatrně. Jenže král, který se přiblížil až na dohled armády, nerad ustupoval. Maršál du Plessis-Belliére mu navrhl:
„Vezměte si můj klobouk a dejte mi váš: pokud budou Španělé mířit na chochol, zmýlí se.“
Další dny už král riskoval méně. Filipa vyznamenali Řádem Svatého ducha.



------------------------------------
V každom prípade ide o toto vyznamenanie: Řád Svatého ducha.
Ordre du Saint-Esprit
https://fr.wikipedia.org/wiki/Liste_des ... int-Esprit

Vo francúžtine je to totižto takto: že dostal rád modrej stuhy (cordon bleu) a to znamená že dostal toto:
https://www.cordon-bleu-du-saint-esprit.eu/en/
čiže toto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_sv._Ducha

Jedine Nemci na WIKI vysvetlili že modrá stuha sa hovorilo tomu vyznamenaniu sv§tého ducha.

https://de.wikipedia.org/wiki/Cordon_bleu_(Orden)

V Anglickej knihe je nesprávny preklad:

V anglickej knihe je že Filip dostal vyznamenanie Order of St. Louis.- ale neviem kde to zobrali - poprvé nemá nič spoločného z modrou stužkou spomínanej vo francúzskej knihe a po druhé bol založený až v roku 1693.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3 ... dv%C3%ADka

Moderná verzia:



A tuto holka čo vyrába repliky na použitie do divadelných hier a tak ponúka repliku:

Dokonale je tu to vyznamenanie vidno na modrej stuhe, presne tak ako sa vtedy nosilo:



https://bijouterieduspectacle.blogspot. ... saint.html

Zišlo by sa do múzea

moirra píše:

Dokonale je tu to vyznamenanie vidno na modrej stuhe, presne tak ako sa vtedy nosilo:

Už jsem fakt divná, ale přijde mi to docela sexy .

PenelopaW píše:

Už jsem fakt divná, ale přijde mi to docela sexy .

Nemyslím že si divná, celá tá uniforma aj s tou mašľou je parádna, a chlapi v tom, hlavne tí pekní a urastení, museli vyzerať skvele.

Z úplně jiného soudku:

Při podpisu manželské smlouvy s Angelikou žádal Molines o doplnění podmínky, že z manželství musí vzejít potomci. Filip reagoval velmi prudce:

„To je vrchol,“ vydechl konečně. „Nestydatost a nestoudnost.“
Teď byl bílý vzteky.
„A můžete mi říct, Molinesi, jak mám dokázat veřejnosti, že jsem se laskavě vyspal s touhle osobou? Mám zbavit panenství děvku, která už má dvě děti a která prošla postelemi všech mušketýrů a finančníků v království? To se mám dostavit k soudu jako ten idiot de Langey, který musel před deseti svědky dokazovat svou mužnost? Určila paní Morensová osoby, které mají u té ceremonie asistovat?“

Až při několikátém čtení mne napadlo, kdo byl vlastně ten de Langey? V dnešní době internetu je hledání odpovědi poměrně snadné .

https://www.thesmartset.com/article08220701/
https://www.theparisreview.org/blog/201 ... -on-trial/
https://www.ancient-origins.net/history ... nce-009412


Více viz zde: https://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopi ... 565#p28565

PenelopaW píše:

Z úplně jiného soudku:

„To je vrchol,“ vydechl konečně. „Nestydatost a nestoudnost.“
........To se mám dostavit k soudu jako ten idiot de Langey, který musel před deseti svědky dokazovat svou mužnost?

Až při několikátém čtení mne napadlo, kdo byl vlastně ten de Langey? V dnešní době internetu je hledání odpovědi poměrně snadné .

haha dobre že si to pripomenula - a to keby Filip ešte tušil že tú klauzulu tam Angelike poradil Molines

ja už som si toho Langeyho kedysi rešeršovala - ale bolo to už dávno a medzitým mi to vyfučalo z hlavy

Nedávno som si "z rýchlika" čítala 2. a 3. diel a všimla som si, že v slovenskom preklade Filip ani raz neosloví Angeliku menom. Vždy je preňho len "madame" alebo neskôr jej hovorí "drahá" či "miláčik". Bol to zo strany AG zámer alebo je len takýto slovenský preklad, čo myslíte?

Precious, skvělý postřeh!

Projela jsem vyhledáváním celé pdf Angeliky a krále I a máš pravdu, ani jednou Filip Angeliku neoslovuje jménem. Možná to byl autorský záměr, jak podprahově zdůraznit odtažitost (a zprvu pohrdání), které Filip dával vůči své sestřenici najevo? Verbální projev jeho formy protestu proti vynucenému manželství a později proti sílící lásce?

moirra píše: *

25 led 2021, 21:49

A teraz sa podržte: Skutočný Markíz du Plessis Belliere, (ano dámy naozaj existoval!), najstarší syn Markíza du Plessis Belliere v tejto bitke zahynul vo veku 19 rokov. Text zo starej knihy o šľachtických rodoch:

Pierre, markíz du Plessis-Bellière(1644-1664), ktorý sa dobrovoľne prihlásil do boja proti Turkom, bol zabitý počas bitky pri Saint-Gotharde. Zomrel slobodný a bez potomkov.

5 Septembra 1664 dokonca o tom písali noviny Gazette de France:

Tuto text ktorý nájdeme popri informáciach o spomínanej bitve proti Turkom dokonca aj na Francúzskej Wikipédii:


Zo scén, ktoré sa usadili v kolektívnej pamäti keď si spomínajú na toto víťazstvo vojska maršála de Coligny, nemôžeme nespomenúť smrť mladého Pierra de Rougé, markíza du Plessis-Bellièra, práporčíka v pluku La Ferté: „Bol zabitý vo veku 19 rokov v bitke pri Saint-Godard keď bránil svoju vlajku pred Turkom, ktorý sa predral cez rady, aby si ju odniesol, a napokon tiež padol dobodaný.

Toto bol jeho knižný otec, v skutočnosti maršál Francie: Jacques de Rougé du Plessis-Bellière. Jeho bustu nájdeme dokonca aj vo Versailles v sieni v Galérii bitiek (Galerie des Batailles) Pierre po ňom ako najstarší syn zdedil titul markýza.

A jeho knižná matka Suzanne du Plessis-Bellière:

Konečne som pochopila prečo sa v Nemeckom prvom diely (v češtine tá časť chýba) zjavuje v scéne kedy Angelikyn otec žiada bratranca o pôžičku, a tento mu vysvetluje aké on má obrovské výdavky a že mu nemôže pomôcť, informácia že jeho manželka má majetky v Bretónsku.

To Suzanne du Plessis-Bellière aj v skutočnosti mala, a dokonca tam ukryla Fouqueta, s ktorým ju spájalo oddané priateľstvo,
čo by aj vysvetlovalo prečo pani AG do kanónu umiestnila spiknutie do paláca Filipovej rodiny.

Táto dáma bola salonierka a s Madame de Lafayette a Mademoiselle de Scudéry stála pri vzniku prvých literárnych salónov. V roku 1661 sa počas jeho potupy pokúsila zachrániť Fouqueta a ubytovala ho v Hôtel de Rougé v Nantes. (Bretónsko) Ale dozorca bol zatknutý kapitánom d'Artagnanom a Markízu du Plessis-Bellière postihol rovnaký osud: bola internovaná na príkaz kráľa Ľudovíta XIV. a uväznená v Château de Montbrison.

pri čítaní nemeckého vydania dopisov pani de Sevigne som narazila na zmienku o tom že "synovi grófa du Plessis" maršálovi Francie pri bojoch na rieke Rýn v júni roku 1672 delová guľa odtrhla hlavu .....

v tomto prípade sa jednalo o Alexandra, syna tohto grófa du Plessis

https://fr.wikipedia.org/wiki/C%C3%A9sa ... is-Praslin

to bol tento pán, ktorý si zobral za ženu Marie-Louise de LOUP (pričom slovo LOUP, čo je francúzsky vlk sa vyskytuje aj v slove Monteloup - čo by bola v preklade vlčia hora, a takéto priezvisko mal v Novom svete Angelikyn brat Josselin pokiaľ si správne spomínam, kroý sa usadil v kanadskom Montrealli) a zostal po ňom jediný syn ktorý zomrel v mladom veku.

Moiro, Vidím, že pilně rešeršuješ. Gratuluji k objevům.

Sob píše: *

28 říj 2021, 11:22

Moiro, Vidím, že pilně rešeršuješ. Gratuluji k objevům.

to ani nebolo skutočné rešeršovanie, iba som v parku na lavičke čítala listy pani de SEVEGNE a spravila zasa pár objavov

myslím že dnes by s pani de Sevigne bola skvelá Blogerka alebo reportérka - veď tie jej listy sú zábavnejšie a poučnejšie ako vtedajší bulvár a hlavne píše s humorom

Tak takto nejak si predstavujem Filipa du Plessis ako sa vynímal na bojisku - viem si celkom dobre predstaviť že vtiahol do boja v bielom obleku, samá čipka.

..... když uviděla u postele Filipa. Stál tu nádherný a pohrdavý mezi vyděšenými ženskými, v dvorském úboru a s mečem po boku, v krajkových manžetách, v paruce a klobouku s chocholem bílých per ....

Fialka čistil zbroj svého pána, ocelový pancíř, zdobenější, než bylo třeba, jenž bude mít maršál pod krajkovými límci. Vyšívaný stan stál dva tisíce liber. Zavazadla vezlo pět mul. O jezdecké koně bylo postaráno. A mušketýři z osobního doprovodu pana du Plessis byli oblečeni ve světle žlutém sukně, pevném jako stříbrný tolar, měli pozlacené řemení a kalhoty z bílé kůže vyšívané zlatem .....

To je moc pěkný obrázek!


Dohledala jsem si, že jde bitvu u Rocroi (1643) od Françoise Josepha Heima. To znamená, že ten "Filip" na obrázku je Velký Condé?

(Připojuji poznámku, že Condé byl něco jako Filipův patron, Plessis-Belliérové se spolu s ním zamotali do pokusu otrávit krále. )


Podle studie od Lisy, která je zatím na webu k dispozici jen v angličtině, se Filip této bitvy pravděpodobně... nezúčastnil .

https://angelique.cz/philippe-marshal.php

Military activities

Philippe’s activity is mainly of a military nature so much so that more than half of his life is spent in war or in any case with the army. He was born in 1634 and, without including his likely participations as a page in military campaigns, since 1650, starting from the rank of colonel and with a personal regiment, he took part in all the wars of the Kingdom of France, namely:

- Franco-Spanish War (1635-1659), ended with the Treaty of the Pyrenees, which also provides for the marriage of Louis XIV with the Infanta of Spain. Philippe participates during nine years, from 16 to 25 years of age, probably following Condé, at least in the first part, and then Turenne. Even in the autumn-winter of 1660, during the months of Peyrac's trial, despite the end of the war, Condé was in Flanders, as he tells Angélique, and Philippe was probably with him as well. And also in the spring-summer of 1660 Philippe is with the army, which could explain why he does not appear at the royal wedding of Louis XIV at Saint-Jean de Luz on June 9, 1660.

překlad:

Válečná tažení

Filipova činnost je hlavně vojenské povahy, takže více než polovinu svého života strávil ve válce nebo u armády. Narodil se v roce 1634 a pokud ponecháme stranou jeho pravděpodobnou účast na vojenských taženích v roli pážete, od roku 1650 se, počínaje hodností plukovníka disponujícího osobním plukem, zúčastnil všech válek Francouzského království. Jedná se o následující válečné konflikty:

- Francouzsko-španělská válka (1635–1659) ukončená podpisem Pyrenejské smlouvy, jíž byl současně dohodnut sňatek Ludvíka XIV. se španělskou Infantkou. Filip se konfliktu účastnil 9 roků, od svých 16 do 25 let, pravděpodobně následoval Condého (alespoň v první části konfliktu), a poté sloužil pod vikomtem de Turenne.

PenelopaW píše: *

06 pro 2021, 16:27

Filipova činnost je hlavně vojenské povahy, takže více než polovinu svého života strávil ve válce nebo u armády. Narodil se v roce 1634 a pokud ponecháme stranou jeho pravděpodobnou účast na vojenských taženích v roli pážete, od roku 1650 se, počínaje hodností plukovníka disponujícího osobním plukem, zúčastnil všech válek Francouzského království. Jedná se o následující válečné konflikty:

- Francouzsko-španělská válka (1635–1659) ukončená podpisem Pyrenejské smlouvy, jíž byl současně dohodnut sňatek Ludvíka XIV. se španělskou Infantkou. Filip se konfliktu účastnil 9 roků, od svých 16 do 25 let, pravděpodobně následoval Condého (alespoň v první části konfliktu), a poté sloužil pod vikomtem de Turenne.

ja mám nazbiierané už dosť vecí v položke Filip - čo by ma však zaujímalo ako prišla k tomu droku narodenia 1634 - to by bol od Angeliky o 4 roky starší - máme k tomu nejaký konkrétny citát z knihy z ktorého to vyplýva?

moirra píše: *

13 pro 2021, 20:59

ja mám nazbiierané už dosť vecí v položke Filip - čo by ma však zaujímalo ako prišla k tomu droku narodenia 1634 - to by bol od Angeliky o 4 roky starší - máme k tomu nejaký konkrétny citát z knihy z ktorého to vyplýva?

To se budeš muset zeptat přímo Lisy .

Dobrý večer, cele posmourne adventní odpoledne čtu Vaše příspěvky a jsem nadšena Vaši praci,
po každém příspěvku bych něco napsala, ale jdu na další zajímavý a tak to pokračuje.
Philip je velmi zajímavá postava. Když jsem četla příslušné díly, tak ve mne vyvolával rozporuplne pocity. Myslím si, ze v kontextu doby neopovrhnul muži ale homosexuál jako takový nebyl. Také své já schovával pod tvrdost až nasilnictvi.
To, ze si ho A chtěla vzít, byl souhrn všech výše uvedených důvodu. I kdyby A nesla hledět J,
Tak by dle mého názoru, jejich vztah přešel v přátelství a každý by se věnoval svým zálibám.
Jsem nyní na konci A v Q (cca50 stránek před koncem) a trochu cítím manželskou únavu.
Dost mě zklamala A jak řeší J nevěru a zapomíná na svou. A při tom přemýšlím jak by vypadalo jejich manželství, kdyby ……
No uvidím, ještě mě čekají 2 díly a pak Vaše fikce, zároveň se musím vrhnout na začátek, protože se mi spousta věci vykourila z hlavy.

Zuzanka62 píše: *

19 pro 2021, 20:14

Dobrý večer, cele posmourne adventní odpoledne čtu Vaše příspěvky a jsem nadšena Vaši praci,
po každém příspěvku bych něco napsala, ale jdu na další zajímavý a tak to pokračuje.
Philip je velmi zajímavá postava. Když jsem četla příslušné díly, tak ve mne vyvolával rozporuplne pocity. Myslím si, ze v kontextu doby neopovrhnul muži ale homosexuál jako takový nebyl. Také své já schovával pod tvrdost až nasilnictvi.

škoda že si nám ku všetkému niečo nenapísala

Ta scéna s bičom v knihe ktorú sfilmoval aj Bordérie je dosť hustá a vyjadruje celú Filipovú zúrivosť voči Angelike za jej vydieranie ...on sa musel cítiť strašne ponížený a naša hrdinka si to očividne až tak veľmi neuvedomovala

Filipovo ego muselo byť parádne zranené a nezabudnime že Angelike Molines radil aby trvala na kauze naplnenia manželstva - takže nečudo že ju Filip zo zúrivosti nad tým všetkým v podstate znásilnil - avšak paradoxne mal na ten telesný styk s ňou vo svadobnú noc právo a Angelika si to dala ešte aj do zmluvy (podľa zákonov v 17 storočí) ja osobne sa teda domnievam že toto boli hlavné dva dôvody jeho dosť sadistického chovania sa vo svadobnú noc.

Svadobná noc je v Češtine v druhej časti cesty do Versailles v kapitole 26. Nebudem to sem dávať všetko, ale je tam toho hodne nad čím by sa človek mohol zamyslieť:

Filip ji sledoval tak pozorně, že mu pohled úplně ztmavl. Tahle žena snad není normální bytost. Ani slzy, ani křik: dokonce se ani nezachvěla. Ještě mu vzdoruje, takže uražený je vlastně on. Zaskočila ho, ponížila tak, jak to žádný muž nemůže strpět, aniž raději volil smrt. Na podobnou potupu může šlechtic odpovědět jen mečem, sedlák klackem. Ale žena?… Jaké zadostiučinění žádat od těch kluzkých, neduživých, pokryteckých bytostí, jejichž dotek připomíná jedovatého živočicha, které vás tak pevně zapletou do svých slov, že člověk nakonec vypadá jako hlupák… a provinilý k tomu?
Jenže ženy vždycky nevyhrávají. Filip věděl, jak se jim pomstít. Kochal se jejich vzlyky, voláním o pomoc, prosbami dívek, které znásilňoval večer po boji a nakonec předhodil svým mužům.
Tak se mstil za ponížení, které musel díky nim zakusit v mládí.
Ale jak pokořit tuhle? Za svým hladkým vypouklým čelem, za pohledem jako zelená voda skrývá všechny ženské úskoky, všechnu tu jemnou sílu svého pohlaví. Aspoň tomu věřil. Nevěděl, že se Angelika chvěje a že je bezmocná až k pláči.

Tuto sa Filip odvoláva na to že si musí splniť manželské povinnosti:

„Filipe,“ řekla mu. „Rozejděme se tady. Myslím, že jste opilý. Proč se budeme znovu hádat? Zítra…“
„Oh, ale to ne,“ ušklíbl se sarkasticky. „Musím přece splnit svou manželskou povinnost. Ale nejdřív vás chci trochu poučit, aby vás přešla chuť vydírat. Nezapomínejte, madame, že jsem váš pán a že mám nad vámi veškerou moc.“
Chtěla před ním utéct, ale držel ji pevně a uhodil, jako bijeme vzpurného psa. Angelika vykřikla, spíš znechuceně než bolestí.
„Filipe, vy jste zešílel!“
„Ještě mě budete žádat o milost,“ procedil sevřenými rty …..

Tuto je vidno že na chvíľu stratil hlavu a zabudol:

Znenadání k ní přistoupil, objal ji a nešikovně jí položil ústa do pálící prohlubeninky na krku. Ale Angelika měla právě to místo rozbolavělé a teď se zas cítila dotčená ona. Navíc, i když byla čestná a uznala svou vinu, byla také příliš hrdá, aby ji to, co právě vytrpěla, podnítilo k milostné hře. Vytrhla se novému manželovi z rukou. „Ach ne! To ne!“
Když Filip zaslechl ten výkřik, znovu se rozlítil. Takže sen se opět vzdaluje. I tahle žena je jako všechny ostatní, vypočítavá, vzpurná, chtivá, věčná žena… Couvl, zvedl pěst a uhodil Angeliku přímo do obličeje.
Zapotácela se, pak ho oběma rukama chytila za límec košile a strčila do něj tak, že odletěl ke zdi. Na vteřinu zůstal nehybně stát. Bránila se jako hospodská, zvyklá na opilce. Nikdy neviděl, že by se šlechtična takhle chovala. Připadalo mu to zároveň směšné i pobuřující. To si myslí, že on ustoupí? Velice dobře zná tohle plemeno! Když ji nepokoří dnes večer, zítra bude mít vrch ona.


ilustrácia z ruského WK - autorka vraví že to kreslila v detstve - mne to príde dosť dobré

https://www.pinterest.at/pin/764274999236998328/

uf, Moirra, už som aj zabudla, aká je táto scéna hrozná! Ďakujem, že si mi to pripomenula, keď na mňa zasa príde chuť roznežniť sa voči Filipovi.

Precious píše: *

22 říj 2022, 10:23

uf, Moirra, už som aj zabudla, aká je táto scéna hrozná! Ďakujem, že si mi to pripomenula, keď na mňa zasa príde chuť roznežniť sa voči Filipovi.

no mňa to napadlo že to sem postnem keď som ti posielala linky na moje zbierky Filipa na pintereste a na FB

realisticky však treba dodať že historické anály tej doby ukazujú že v 17 storočí existovala hromada iných manželov u ktorých by zo svojim vydieraním Angelika dopadla oveľa, oveľa horšie

to s tým zatvorením manželky do kláštora bola vtedy obľúbená praktika
(zaujímavý aspekt je ten, že v histórii ľudstva sa väčšinou hrali na morálnych apoštolov práve tí, čo toho mali sami hodne na rováši ano existovali aj prepjate výnimky, ale iba ojedinele: skoro všetci pápeži a biskupovia starých časov mali milenky či milencov, ba či v podstate vätšina cirkevných hodnostárov)

pri písaní sa mi teraz v hlave zjavil ďalší zaujímavý aspekt:

keď som napísala toto:

Citovat:

Moiira píše:
Pri dvore veru nebolo na výber veľa šlachticov, ktorí by sa tešili vysokej obľube u kráľa (to bolo dôležité aby kráľ zabudol na svoje slová že už Angeliku nikdy nechce vidieť) a ešte k tomu boli slobodní a z dobrého rodu a v dobrom postavení.
A samozrejme ochotní si zobrať za ženu "majiteľku čokoládovne pani de Morens"
Angelika, ktorú kedysi ohrozoval aj samotný kráľov brat, ktorú kráľ vlastne zbavil všetkých titulov a povedal že o
nej už nikdy nechce počuť, mala skutočne akú-takú šancu sa znovu vrátiť do stavu šľachtického iba sňatkom s takouto osobnosťou. Dovtedy sa z odôvodnenej opatrnosti o svojom skutočnom mene nikde nerozkrikovala.

ozvali sa názory že pri dvore bola hromada šľachticov ktorý by si ju boli vzali - treba si uvedomiť viacero aspektov:
- že bola v nemilosti u kráľa
- vdova po bosorákovi s dvoma deťmi
- kráľov brat sa pokúšal ju zavraždiť, a nevedela ako zareaguje ke´d sa znovu zjaví u dvora
- žila a pracovala ako meštiačka, to bol v tom čase škandál
- a na dvore toho času veru bolo málo slobodných mužov takého postavenia aby si mohli dovoliť oženiť sa so ženou takejto povesti

a aspekt najdôležitejší: Angelika chcela aj po svadbe zostať voľná a vlastná pani sama sebe - a nie sa hrať na vzornú manželku a tobôž si plniť nejaké manželské povinnosti

proste FILIP bol dokonalý kandidát - plus mal 2 bónusy: bol kráľov oblúbenec a Angelika ho už poznala z detstva - ak teda opomeniem bónus postavenia a bónus krásneho vzhľadu

PenelopaW píše: *

12 bře 2020, 13:42

Souhlasím s Lisou a nepovažuji Angeličinu lásku k Filipovi za mateřský cit. Její láska jen vyrostla z jiných základů než ta k Joffreyovi. Do Filipa se zamilovala jako dívka, byl to nevinný, čistý cit, obdiv ke staršímu krásnému chlapci. Kdo z nás nezažil podobný platonický cit?
Později, již jako zkušená žena, cítila podobný obdiv. Je známo, že když potkáme někoho, koho jsme znávali v minulosti, vrací se nám stejné pocity, které jsme k němu cítili tehdy... Stále ho obdivovala. Ale oba byli jinými lidmi než v minulosti - a proto mezi nimi došlo ke konfliktům. Filip ji považoval za stejně zkaženou jako ostatní ženy u dvora kvůli její milostné minulosti a zkušenostem s Joffreyem, které ona považovala za přirozené a netajila se jimi.
AG píše, že cesta k jejich lásce vedla právě přes tu čistou dětskou lásku. (Velmi dojemná je pro mne ta scéna, kde Filip vzpomíná, jak kdysi na Plessis hledal Angeliku, aby jí dal jablko...) Svojí upřímnou láskou Angelika pomohla Filipovi zhojit trauma z fyzické lásky. A tak i Filip poznal, co skutečně dělá lásku mezi dvěma lidmi láskou: kombinace lásky duchovní (cit k tomu druhému) a lásky fyzické (sex), vzájemné splynutí. Něco takového by nemohli mít, kdyby k němu Angelika cítila jen mateřský cit nebo nějaký druh lítosti.

Does Philippe has his own emoticon here??
Má tu Filip svého vlastního smajlíka??

Filip už teraz svojho smajlíka vďaka Fantine má:

Ano to s tým jablčkom bolo moc romantické ale potom to Filip zabil že ju zosmieš§oval pred kamarátmi.

Najednou stál před ní, zvedal k ní neproniknutelný pohled a na rtech mu pohrával náznak úsměvu. „Zdravím baronku Popelku,

myslím že v knihe tie šaty boli sivé s mašličkami



A ešte k tomuto:

dasha píše: *

25 črc 2019, 16:33

Clara píše:

Přece i tenhle fakt byl důvod proč nad Joffreyem kroutili hlavou. Sice mu jeho bohatství záviděli, ale zároveň jim přišlo vulgární, že k němu přišel skrze něco tak ponižujícího jako je obchod. Filip nejspíš stejně jako jeho rodiče očekávali, že peníze mít budou a Molines se o to postaral, a tak se víc nezajímali. Myslím, že by Plessisové zbankrotovali už mnoho let předtím, kdyby nebylo Molinese a jeho "nostalgie". Navíc jak jsem zmínila v předchozím příspěvku, být dvořanem bylo evidentně nesmírně nákladné. Nejspíš ne tolik nákladné za Ludvíka XIII. jako za vlády jeho syna. Ale i tak to musel být majlant. A v jejich očích investování prostě nepřipadalo v úvahu.

Claro, to je velmi zajímavý postřeh, který mě ovšem přivádí k zamyšlení, kde tedy vlastně tedy brala šlechta peníze? Pronájem pozemků to nebyl, pozemky jim jako feudálům patřily nebo je měli v pronájmu od krále. V knize je řeč o nějakých "důchodech" či rentách, ví někdo, co je to vlastně za peníze a kdo je vyplácel? Renta, to mi zní jako úroky z nějakých jistin v bance.
Jediný mně jasný zdroj příjmů, o kterém se také v kánonu píše, se mi jeví prodej pozemků, ale to není zrovna výhodná dlouhodobá strategie
A jak píše Clara, pokud žili nákladným životem u dvora, dostávali zřejmě "plat" za různé, často symbolické tituly a hodnosti, ale co ti ostatní, co třeba u dvora ani nežili?

Samozrejme že mňa ako ekonómku také veci zaujímajú, takže si vždy všimnem keď sú o tom niekde zmienky. A medzičasom som už prečítala toľko kníh a materiálov k 17 storočiu, že by bolo veľmi čudné keby som na to niekde nato nenarazila.

Odpoveď som dala do Ekonómie času Ľudovíta XIV, pretože to tam patrí.

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=16&t=202