Když byl Desgrez tak vyfiknutý do divadla, pěšky do něj pravděpodobně nešel. A kdo ví, kam se pak vypravil od Angeliky.
Popisy divadla Marais (hala) mi hodně připomněly scény ze Zamilovaného Shakespeara.

no tak sa pozrime do mapy:

takže Desgrez si zacválal na koni statočných 230 Metrov

Tereza píše:

Když byl Desgrez tak vyfiknutý do divadla, pěšky do něj pravděpodobně nešel. A kdo ví, kam se pak vypravil od Angeliky.

No o to tu nešlo to je jasné že do divadla prišiel na koni - veď v tom čas býval na Notre Dame ale ako vravíš bohvie kam ešte išiel. Išlo iba o to čo napísala Penelopa:

PenelopaW píše:

Tak je fakt, že ze zvuku klapotu kopyt koně na dlažbě nelze automaticky usuzovat, že na tom koni přijel, ale mohl ho i vést - pokud v divadle celou dobu seděl, proč by na těch pár metrů usedal ještě do koňského sedla?

to mi evokovalo že ak je bol ako dnešní chlapi tak si na toho koňa sadol aj na tých 230 metrov - tak ako si nejeden chlap
presne kvôli takej vzdialenosti sadne do auta i keď auto za uzdu viesť samozrejme nemôže
ale keď ide iba do trafiky a naspäť ....

ale potom ma aj napadlo že to bol zvyk, pretože hore na koni je to v nočných uličkách oveľa menej nebezpečné ... a samozrejme keby bol išiel z nejakou dámou musel by ísť v kočiari - ale ten ešte v tom čase nemal, až keď sa presťahoval do paláca - v časti citátu kde sa vraví o jeho oblečení ma pobavilo že aj sa konečne raz "vymašličkoval"

Tereza píše:

Popisy divadla Marais (hala) mi hodně připomněly scény ze Zamilovaného Shakespeara.

áno myslím že je to trefné prirovnanie i keď pochybujem že v tom čase boli už v tých hracích halách tribúny ...
že by? ďalšia vec na rešerše :O

moirra píše:

Myslím že to čo je dnes pre chlapa auto, bol vtedy kôň. A keďže poznáme mužských ktorí si idú autom 200 metrov pre cigarety do trafiky po tom čo už presedili 4 hodiny pri televízori, nebudeme sa vôbec čudovať ak by Desgrez po pár hodinách sedenia v divadle vysadol na koňa.

Já si i říkám, že pokud chtěl ušetřit na abonentce, mohl si předplatit jen místo na stání. A po 4hodinovém představení bych si ráda sedla i já, natož se ještě někam - byť 200 metrů - vláčet pěšky .

Tereza píše:

Když byl Desgrez tak vyfiknutý do divadla, pěšky do něj pravděpodobně nešel. A kdo ví, kam se pak vypravil od Angeliky.

Nojo, ale zase v sedle se musel pomačkat, nasmrádl koněm, a to taky asi parádě nepřispělo. Ale co já vím, čím tehdá lidé smrděli a jak šlechtici jezdili na představení, takže asi nepatřil mezi žádné výjimky. Bůh ví, odkud vlastně jel, klidně si mohl do divadla odskočit při plnění služebních povinností někde za městem . A jak píšeš, nevíme ani to, KAM měl pak namířeno .

Haha, opět píšeme ve stejnou chvíli .

moirra píše:

ale potom ma aj napadlo že to bol zvyk, pretože hore na koni je to v nočných uličkách oveľa menej nebezpečné ... a samozrejme keby bol išiel z nejakou dámou musel by ísť v kočiari - ale ten ešte v tom čase nemal, až keď sa presťahoval do paláca - v časti citátu kde sa vraví o jeho oblečení ma pobavilo že aj sa konečne raz "vymašličkoval"

Kočár si mohl pronajmout . Nicméně zřejmě si zašel do divadla sám (třeba obdivovat nějakou herečku ). A přesně: ulice tehdy ještě moc bezpečné nebyly, a navíc to byl "pan policista" a důstojník, takže co by se někde coural pěšky, kůň určitě patřil i mezi určité symboly jeho nového, váženějšího postavení.

PenelopaW píše:

Nojo, ale zase v sedle se musel pomačkat, nasmrádl koněm, a to taky asi parádě nepřispělo.

Lepší smrdět od koně, než si k Angelice přinést lejno na botě

Tereza píše:

PenelopaW píše:

Nojo, ale zase v sedle se musel pomačkat, nasmrádl koněm, a to taky asi parádě nepřispělo.

Lepší smrdět od koně, než si k Angelice přinést lejno na botě

Jsem ráda, že některých technikálií, k nimž jsme se studiem tohoto období dopracovaly, jsme byly v kánonu ušetřeny . Ale to už zabředáváme do tématu Hygieny a já jen radši opouštím. Jak se říká: čím víc se do toho šlape, tím víc to páchne .

PenelopaW píše:

Nojo, ale zase v sedle se musel pomačkat, nasmrádl koněm, a to taky asi parádě nepřispělo. Ale co já vím, čím tehdá lidé smrděli a jak šlechtici jezdili na představení, takže asi nepatřil mezi žádné výjimky. Bůh ví, odkud vlastně jel, klidně si mohl do divadla odskočit při plnění služebních povinností někde za městem . A jak píšeš, nevíme ani to, KAM měl pak namířeno .

Kočár si mohl pronajmout . Nicméně zřejmě si zašel do divadla sám (třeba obdivovat nějakou herečku ). A přesně: ulice tehdy ještě moc bezpečné nebyly, a navíc to byl "pan policista" a důstojník, takže co by se někde coural pěšky, kůň určitě patřil i mezi určité symboly jeho nového, váženějšího postavení.

súhlasím že: kůň určitě patřil i mezi určité symboly jeho nového, váženějšího postavení
technicky by ma zaujímalo kam všetky tie koče a kone pri divadle "zaparkovali"
jediné čo vieme že vtedy namiesto verejných garáží existovali verejné stajne

čo sa týka tej návštevy divadla predpokladám že tam bol z rovnakých dôvodov ako keď navštevoval kostoly a katedrály -
o čom sám vraví v kanóne, čiže zasa nejaká špionáž

moirra píše:

technicky by ma zaujímalo kam všetky tie koče a kone pri divadle "zaparkovali"
jediné čo vieme že vtedy namiesto verejných garáží existovali verejné stajne

Tak tohle už mne zajímá hodně dlouho! Protože pokud na koni jel domů na Pont Notre-Dame, tam rozhodně žádná stáj nebyla. Takže co s tím koněm pak udělal?? Ledaže poslal sluhu s koněm někam pryč? A sluha pak šel zpátky po tmě a sám? Anebo přespal ve služebním bytě v Chateletu? Ostatně i toho koně mohl mít služebního... A my víme, že v rámci toho úryvku probíhal jistý policejní zátah, takže toho večera se klidně mohl od Angeliky z divadla vracet do služby...

moirra píše:

čo sa týka tej návštevy divadla predpokladám že tam bol z rovnakých dôvodov ako keď navštevoval kostoly a katedrály -
o čom sám vraví v kanóne, čiže zasa nejaká špionáž

A to mně se mnohem víc líbí myšlenka, že propadl múze umění .

...Teda, tohle je už spíše do tématu Desgrez

Tereza píše:

Docela mě překvapilo, že už při Marii - Claire se Desgrezovi honily v hlavě myšlenky na práci u policie. Při čtení románu zůstala otázka jak přesně proběhla jeho cesta k policii tak trochu viset ve vzduchu. Nebo jsem na nějakou důležitou pasáž zapomněla?
V novém zpracování Angeliky je ten moment, kdy dostane nabídku přejít k policii, docela dobře zpracovaný.

Tak to zase nevím já . Vybavuji si jen tu pasáž, která je už ve vydání původním, kde Desgrez potkává Angeliku v převleku za abbého a přiznává se, že když ho nebaví nahánět klienty na schodech Justičního paláce, přivydělává si prací u policie. Z toho jsem usoudila, že už nějakou dobu pro ni příležitostně pracoval, aniž by ovšem bylo řečeno OD KDY... Nebo něco uniklo mně? [/quote]


No tak to tiež chce presnejšie rešerše - Penelopa ty by si mala mať predsa pasáže v ktorých spomínajú
tvojho miláčka načtené ako otčenáš!


tuto je Desgrezové vyhlásenie z pôvodneho vydania:

Citovat:

„To se musíte ve vašem povolání často takhle maškařit?" zeptala se Angelika.
„V mém povolání ne. Má advokátská čest se dokonce proti takovým taškařicím bouří. Ale
musím z něčeho žít. Když už mě unavuje nahánění klientů po schodištích soudu, abych získal
obhajobu, za niž bych dostal tři libry, nabídnu své služby policii. Kdyby to vyšlo najevo, poškodilo
by mě to. Ale vždycky můžu tvrdit, že vyšetřuji nějakou záležitost pro svého klienta."

a tuto tiež hovorí (jeseň 1660) že je advokát a policajt v jednej osobe:

„To jste se tolik bál, že ztratíte klientku, která vás špatně platí, zato však nebezpečně kompromituje?"
Ušklíbl se.
„Sentimentalita je nemoc, která se těžko léčí. A když se k ní ještě přidá touha po dobrodružství, znamená to naprosto jistě, že je člověk předurčen špatně skončit. Zkrátka, čím je váš případ složitější, tím víc mě přitahuje. Co vaše zranění?"
„I to už víte?"
„Patří to k povinnostem policisty a advokáta v jedné osobě. Ale přiznávám, že mi hodně pomohl tenhle pán."
Cerbalaud s očima rudýma nevyspáním a s voskovým obličejem odvyprávěl konec tragédie,
do níž byl nejpodivnější náhodou také zapleten.


a ešte pár úryvkov kde Desgrez spomína políciu:

„Už jsem vám to řekl: jsem příliš chudý. Otec mi nechal jen advokátské povolání a dluhy.
Ale jak tak věci jdou, myslím, že stejně skončím jako strašný zlomyslník a škrabák nejhoršího druhu."
„Co to znamená?"
„Tak říkají poddaní Velkého Korzára, vládce zlodějů, policajtům."
„Oni už vás znají?"
„Především znají mého psa."

„Pokud není váš bratr o tom případu informován, pak se musí jezuité jít schovat," prohlásil
advokát k Angelice, zatímco čekali v malé hovorně. „Vždycky jsem si myslel, že kdybych byl
nějakou náhodou někdy pověřen reorganizací policie, inspiroval bych se jejich metodami."

„Je pravda, že naše drahá a nepříliš schopná policie řadí tyhle básníky mezi lidi s nepřátelskými úmysly, jenže dokud se do toho nezapojíme my, já a můj pes, nikdy toho básníka z Pont-Neuf nedostanou."

Jen kdyby tu už byl otec Kircher. Co se s ním ksakru stalo...!"
Když zaslechl volání prodavače, který chodil po dvoře se zavěšeným pultíkem a husími brky v ruce,
zavolal ho, na rohu stolu načmáral vzkaz a nařídil písaři, aby ho okamžitě odnesl na policii panu ďAubreyovi.
„Tenhle ďAubrey je přítel mého otce. Napsal jsem mu, že zaplatíme, co bude chtít, ale ať
pošle všechny své lidi hledat otce Kirchera a přivede mi ho za každou cenu, ať už po dobrém, nebo
násilím.

PS TEREZA: kde je v integrále nejaké nové vysvetlenie?

Nu já právě mám za to, že když jsem si sestavovala svoji Desgrez osu, tak tam žádná konkrétnější zmínka uvedena nebyla. Co se týče toho prvního úryvku, ten je v Integrale takřka identický... Takže s napětím čekám na rozuzlení .

PenelopaW píše:

. Co se týče toho prvního úryvku, ten je v Integrale takřka identický... Takže s napětím čekám na rozuzlení .

presne tak je identický - takže neviem na aké rozuzlenie čakáš - lebo viac som teda aspoň v českých knihách na túto
tému nenašla

moirra píše:

Citovat:

„ Když už mě unavuje nahánění klientů po schodištích soudu, abych získal
obhajobu, za niž bych dostal tři libry, nabídnu své služby policii. "

Na tuto scénku jsem zapomněla.

Patří to k povinnostem policisty a advokáta v jedné osobě


Toto jsem spíš pochopila tak, že čmuchá sám pro sebe než že pracuje pro policii.


PS TEREZA: kde je v integrále nejaké nové vysvetlenie?

Nedorozumění - já měla na mysli film (Zeitoun)

Stelně bych chtěla vědět (a vidět), jak se ten chlap protloukal životem poté, co se po prohraném procesu rozloučil s Angelikou...

Zmienky z 2 dielu, ale to už bolo potom :

Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Všichni se ho báli a začalo se o něm mluvit jako o jednom z nejschopnějších policajtů v hlavním městě. Později se měl ten mladý muž skutečně proslavit zatčením největší travičky své a možná všech dob, markýzy de Brinvilliers, a v roce 1678 měl jako první poodhalit závoj nad slavným travičským procesem, jehož průběh otřásl až stupni trůnu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v podsvětí.
Desgrez už dlouho sledoval soupeření dvou mocných velitelů band, Rošťáka a Egypťana Rodogona, o nadvládu nad územím Saint-Germainského tržiště. Věděl dokonce, že jsou soky i v lásce, že se ucházejí o náklonnost ženy se smaragdovýma očima, které se říká Markýza andělů. Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje. Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získalpovolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain.


„Nebyl jsem si jist, zda by vás moje návštěva potěšila, madame. Při našem posledním setkání jsme se rozešli ve zlém.“
(...) „Sněžilo jako dnes a brána Templu nebyla o nic temnější než váš podjezd.“
Angelika zadržela úlevný povzdech.
„Nerozešli jsme se přece ve zlém. Byli jsem poraženi, to není totéž, pane Desgrezi.“
„Neříkejte mi pane, madame, protože jsem prodal úřad advokáta. Navíc mě vyškrtli z univerzity. Ale prodal jsem ho velice výhodně, takže jsem si mohl koupit hodnost policejního kapitána, v níž se věnuji daleko výnosnějšímu a stejně užitečnému úkolu: honím bandity a zloděje v tomto městě. Takže jsem z výšin velkých slov padl do propasti mlčení.“
„Mluvíte pořád stejně krásně, pane Desgrezi.“
„Když mám příležitost. Pak znovu objevuji půvab řečnického umění.


„Jistě chápete,“ pokračoval stále stejně pokojným tónem, který ji zároveň rozčiloval i uklidňoval, „že patřím jen naoko ke státní policii. Jsem především králův policajt. Není mým úkolem rušit ty vznešené pány při jejich bohulibé zábavě

Policista měl pistoli a meč, ale ti druzí byli také ozbrojeni a bylo jich hodně. Navíc
nebyla se svým pánem Sorbonna. V každém případě je zbytečné, aby Claudův útěk doprovázela
rvačka, v níž by mohli zabít kapitána z Châteletu. Tomu bylo třeba stůj co stůj zabránit.


„Slíbil jsem pařížskému policejnímu prefektovi panu d’Aubrays, který se za to osobně zaručil králi,
že tři poslední jména ze seznamu se na veřejnosti nikdy neobjeví.

Byl by to nejlepší způsob, jak v zájmu všech zúčastněných to drama uzavřít. Pan policejní ředitel
bude pochválen, já dostanu vyšší hodnost, Jeho Veličenstvo si vydechne úlevou a vy, drahoušku,
znovu pustíte po proudu svou bárku a poplujete k vyšším metám.

a neodolala som pridať moju obľúbenú scénu, teda aspoň kúsok:

Citovat:

Křičela na něj, že ho podřízne. Smál se tím víc.
Konečně se mu podařilo dostat ji pod sebe. Hledal její rty.
„Líbej mě,“ rozkázal. „Líbej policajta! Poslechni, nebo ti vlepím takovou, že tě budou tři
dny léčit… Líbej mě… Lip… Jsem si jistý, že umíš dobře líbat…“
Nedokázala se dál vzpouzet velitelským nárokům těch úst, která jí nelítostně ubližovala při
každém zdráhání. Podrobila se.

Tereza píše:

Stelně bych chtěla vědět (a vidět), jak se ten chlap protloukal životem poté, co se po prohraném procesu rozloučil s Angelikou...

No ja sa teším na to že nám to Penelopa napíše

inak keď už lete-jeseni 1660 hovoril toto:

„Patří to k povinnostem policisty a advokáta v jedné osobě.

preo by potom v roku 1659 v tvojej fikci nemohol robiť už vtedy to isté ?
netušíme síce presne kedy začal pracovať aj pre políciu,
ale istotne nie až presne v tom momente keď sa zjavila Angelika

PS: Príspevky týkajúce sa výhradne desgreza som s témy o divadlách presunula sem

Tereza píše:

moirra píše:

PS TEREZA: kde je v integrále nejaké nové vysvetlenie?

Nedorozumění - já měla na mysli film (Zeitoun)
.

aha až teraz chápem to tvoje:
V novém zpracování Angeliky je ten moment, kdy dostane nabídku přejít k policii, docela dobře zpracovaný.

ja už si to nepamätám. aké je tam vysvetlenie?

Tereza píše:

Nedorozumění - já měla na mysli film (Zeitoun)

Tak to jo! Já už se lekla, že mi něco fatálního uniklo a budu muset přepisovat celou jednu kapitolu... Uffff .
Mimochodem, jak jsem psala tuším v tématu u filmu, zrovna tyhle scény jsou nevěrohodné tím, že mu práci nabízí de La Reynie. A ten tou dobou prokazatelně v čele policie nestál, natož aby vypadal jako starý kozel .

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 270#p22456

moirra píše:

ja už si to nepamätám. aké je tam vysvetlenie?

Jestli si to vybavuji dobře, tak ho tam La Reynie lanaří v průběhu přestávky soudního řízení, aby nastoupil k policii, že schopní lidé jsou třeba. A lanařil ho tuším ještě předtím, když ho potkal v mnišské kutně a žertoval s ním, jestli vstoupil do řádu, a že se prý zamiloval do nějaké šlechtičny. V průběhu procesu mu naznačuje, že je to už ztracené, a ať radši nastoupí k nim.

Tereza píše:

Stejně bych chtěla vědět (a vidět), jak se ten chlap protloukal životem poté, co se po prohraném procesu rozloučil s Angelikou...

On se zas tak dlouho protloukat nemusel... Proces skončil v lednu 1661 a někdy na jaře (duben/květen) už v Paříži pátral po Markýze andělů, poté co s Rošťákem na Pont-Neuf přepadli Brinvilliersovou (což muselo být skandální, neb šlo o dceru samotného policejního velitele!). Při čtení mi to přišlo jako věčnost, ale když jsem si to propočítávala, byl mimo Paříž nějaké tři měsíce...

moirra píše:

No ja sa teším na to že nám to Penelopa napíše

Chacha, Moirra dělá, jako kdyby to už nečetla .

moirra píše:

PS: Príspevky týkajúce sa výhradne desgreza som s témy o divadlách presunula sem

Super!

Ano, ve filmu (2013) Desgreze lanařili už během procesu.

Mně se ty tři měsíce s Desgrezem po procesu zdají být hodně zajímavé. Vždyť co všechno stihla za tu stejnou dobu Angelika.
Jestli už Penelopa něco z této doby nakousla do fikce, pak jsem nadšená .

Citát z Integrale:

Citovat:

A všichni, jak místní obyvatelé, tak cizinci, uznávají, že most Notre-Dame se svými jedenašedesáti domy z červených cihel a mramorovými sloupy, jež je spojují, vývěsními štíty obchůdků s mnoha barevnými domovními znameními visícími nad dlážděnou ulicí, která přesvědčuje cizince, že jsou na pevné zemi, nikoliv nad vodou, a květinovými girlandami nad řekou je ten nejmalebnější most v Paříži, ve Francii a ve všech evropských hlavních městech. Dnes se na obou koncích mostu navíc skvějí velké triumfální oblouky z lehké tkaniny a barevného plátna.

V té chvíli se ozvaly hlasy potvrzující, že i když se obnovovací práce kvůli zimním mrazům opozdily, byly provedeny a právě nyní končí. Strýc pana Fallota připomněl, že bydlel v jednom z těch nových domů, které byly prodávány za slušnou cenu: je třeba vědět, že každý, kdo ho koupil, musel dát záruku, že v něm bude bydlet devět let a zaplatí dvacet zlatých nájemného ročně. Bydlení na mostě Notre-Dame mělo své kouzlo. Mezi novoty domů na Pont-Neuf patřilo i to, že každý byl označen pořadovým číslem vyvedeným zlatými římskými číslicemi na azurovém pozadí, od 1 do 68. „To byla geniální novinka,“ povídal strýc, neboť ten první pokus číslovat pařížské domy se dál zdokonaloval a postupně se čísla dělila na dvě řady, a to sudá pro jednu stranu ulice a lichá pro druhou. Odolají tyto vynikající nápady při průchodu královského průvodu? Koně, kočáry, římské povozy, nesčetné muly kardinála Mazarina…
Vydrží to Pont-Neuf?

PenelopaW píše:

Zaujalo mne i to s tím nájemným a závazkem bydlet zde nějakou dobu... Pokud se tam Desgrez nastěhoval hned 1662, tak by mu těch 9 let i tak nevycházelo, protože 1670 už ho Angelika navštívila v paláci v Saint-Germain. Dle mých propočtů se do paláce stěhoval někdy ve 2. polovině 60. let (klidně to mohlo být po roce 1667, kdy došlo k policejní reformě a on mohl být povýšen...). Tudíž buď musel uhradit tučnou kauci za to, že nedodržel podmínky, anebo už to pravidlo 9 let neplatilo .

No vraj to boli 6 poschodové kamenné domy na tom moste.

Mne by sa páčila myšlienka že si Desgrez ten dom na moste, pretože bol zaťažený na bývanie na mostoch,
nechal ako chatu či chalupu kam si sem-tam doviedol nejakú "kamarátku" (ako poznáme chlapov)
Ale most Notre_Dame bol an také čosi asi moc honosný, jeho predošlé bydlisko na Petit Pont by sa hodilo lepšie

PenelopaW píše:

Nicméně kolem roku 1668 se mu narodila dcera, takže se mi líbí i ta myšlenka, že se rodinka stěhovala do většího kvůli přírůstku . A znamená to, že s Angelikou podruhé spal už jako ženatý muž!!

no to mi doteraz až tak netrklo že bol už vtedy ženatý muž!!
nehovoriac o tom že Angelike vyznal lásku ešte aj v La Rochele v roku 1676

Penelopo, v knihách o Angelice, ale nebyl ženatý ještě před Angeličiným útěkem v roce 167O.

Nezkrotná Angelika

Kočár policejního kapitána Desgreze projel hlavní branou jeho soukromého paláce, poskočil na hrbolatém dláždění ulice Commanderie a zamířil na předměstí Saint-Germain. Nebyl to sice nejluxusnější, přesto však drahý vůz z tmavého vyřezávaného dřeva; záclonky na dveřích, většinou zatažené, měl vyšívané zlatem. Dva grošáci, kočí, sluha zkrátka klasický kočár vysoko postaveného úředníka, bohatšího, než hodlá dát najevo, jemuž sousedé mohou vyčítat pouze to, že se ještě neoženil. Hezký muž, jako je on, pohybující se v nejvybranější společnosti, by měl mít po boku jednu z těch poslušných měšťanských dívek, šikovných a ctnostných, které mrzuté matky a tyranští otcové plodí ve stínech týchž domů na předměstí Saint-Germain. Jenže zdvořilý, občas jízlivý pan Desgrez příliš se ženitbou nespěchal a na prahu jeho paláce se střídaly nápadné ženy a podezřelá individua s návštěvníky nesoucími nejuctívanější jména nejslavnějších francouzských rodů.

moirra píše:

Mne by sa páčila myšlienka že si Desgrez ten dom na moste, pretože bol zaťažený na bývanie na mostoch,
nechal ako chatu či chalupu kam si sem-tam doviedol nejakú "kamarátku" (ako poznáme chlapov)
Ale most Notre_Dame bol an také čosi asi moc honosný, jeho predošlé bydlisko na Petit Pont by sa hodilo lepšie

Petit-Pont by s tou jednou místností, vybavenou pouze postelí, opravdu mohl sloužit jen jako hnízdečko lásky .

moirra píše:

no to mi doteraz až tak netrklo že bol už vtedy ženatý muž!!
nehovoriac o tom že Angelike vyznal lásku ešte aj v La Rochele v roku 1676

mimi píše:

Penelopo, v knihách o Angelice, ale nebyl ženatý ještě před Angeličiným útěkem v roce 167O.

Proto já jsem byla celou dobu v klidu, protože díky tomuhle jsem měla zafixované, že s Angelikou v obou případech spal jako svobodný muž! Ovšem když jsem si to porovnávala s Desgrezem historickým, tak tomu se dcera narodila cca 1668, což by znamenalo, že Angelika prostě byla tak osudová, že porušil i svatební slib .

Ostatně, když Moirra zjistila, že Desgrez byl v reálu ženatý muž, řešily jsme to La Rochelle už tenkrát. A já konstatovala: "Proč by Angeliku zatěžoval takovou nepodstatnou informací?"

PenelopaW píše:

moirra píše:

Mne by sa páčila myšlienka že si Desgrez ten dom na moste, pretože bol zaťažený na bývanie na mostoch,
nechal ako chatu či chalupu kam si sem-tam doviedol nejakú "kamarátku" (ako poznáme chlapov)
Ale most Notre_Dame bol an také čosi asi moc honosný, jeho predošlé bydlisko na Petit Pont by sa hodilo lepšie

Petit-Pont by s tou jednou místností, vybavenou pouze postelí, opravdu mohl sloužit jen jako hnízdečko lásky .

no veď ano taká romantická chalúpka

PenelopaW píše:

který pak používal mj. pro tajné účely (konspirační schůzka s Florimondem de Peyrac zmíněná v posledním díle

áááá tak toto mi úplne vyfučalo z hlavy super postreh!

V to slunečné zimní ráno, kdy se usmívala i průčelí domů na mostě Panny Marie nad Seinou, stál Florimond de Peyrac v druhém patře jednoho z nich v prosté měšťanské místnosti, kde by ho nikdy nikdo nehledal. Rozmlouval s vysoce postaveným policistou Francoisem Desgrezem, pravou rukou jedné z nejvýznamnějších osob království, velitele kriminální policie pana de La Reynie, jenž si ho pozval na tajnou schůzku.

Takže tu sú moje konšpiračné teórie:

1. Ten dom si nechal

2. Pani AG zabudla že ho vo 4 diely presťahovala do paláca

3. Posledný diel písal Ghostwriter ktorý kanón nemal dobre načítaný (a moc ani reálie)

moirra píše:

áááá tak toto mi úplne vyfučalo z hlavy super postreh!

V to slunečné zimní ráno, kdy se usmívala i průčelí domů na mostě Panny Marie nad Seinou, stál Florimond de Peyrac v druhém patře jednoho z nich v prosté měšťanské místnosti, kde by ho nikdy nikdo nehledal. Rozmlouval s vysoce postaveným policistou Francoisem Desgrezem, pravou rukou jedné z nejvýznamnějších osob království, velitele kriminální policie pana de La Reynie, jenž si ho pozval na tajnou schůzku.

Takže tu sú moje konšpiračné teórie:
3. Posledný diel písal Ghostwriter ktorý kanón nemal dobre načítaný (a moc ani reálie)

Pozor, pozor! Desgrez sice měl rád mosty, ale co když tenhle byt na Pont-Marie (v textu chybně přeloženo) patřil policii či La Reyniemu?

moirra píše:

1. Ten dom si nechal

Myslíš na Pont Notre-Dame? Ten si nechat nemohl, tam měl jen byt . Celý dům patřil zřejmě někomu jinému a Desgrez zde měl pravděpodobně jen pronajaté jedno patro .

moirra píše:

2. Pani AG zabudla že ho vo 4 diely presťahovala do paláca

A proč by se nemohl stěhovat ještě víckrát a jinam?

PenelopaW píše:

Pozor, pozor! Desgrez sice měl rád mosty, ale co když tenhle byt na Pont-Marie (v textu chybně přeloženo) patřil policii či La Reyniemu?

ten most pont Marie ma pre moju fikciu v roku 1682 strategicku poziciu: oddeluje Joffreyov palac od Lauzunoveho

PenelopaW píše:

moirra píše:

1. Ten dom si nechal

Myslíš na Pont Notre-Dame? Ten si nechat nemohl, tam měl jen byt .
Celý dům patřil zřejmě někomu jinému a Desgrez zde měl pravděpodobně jen pronajaté jedno patro .

moirra píše:

2. Pani AG zabudla že ho vo 4 diely presťahovala do paláca

A proč by se nemohl stěhovat ještě víckrát a jinam?

a preco by nemohol ten dom medzicasom kupit ... ale mam lepsi napad:

pridavam bod 4 konspiracnej teorie s tym ze uznavam ze stahovat sa mohol kolko chcel a kedy chcel, halavne ked vymyslel ze po parizi sa tula mnozstvo desgrezov a nikto nevie ktory je ten pravy, ved aj dvojnici museli niekde zaliezt :

no kedze na Pont Notre-Dame bol moc na ociach prenajal si ci kupil novu "chalupku na moste"
teda na moste pont Marie - a Florimond to tam mal na stretnutie z palaca beautreillis par krokov

moirra píše:

a špeciálny bónus, však my vieme pre koho a prečo je predavač octu:



takto vystrojený sa vplýžil tento pán do paláca grófky de Soisson aby mohol vylákať
Kouassibu - ktorého súrne potreboval ako svedka na súdnom pojednávaní vo veci obvineného Peyraca

Je pravda, že Soissonka koupila Kouassi-Ba, ale není možné, že měla také nějaké komnaty v Tuileriích?? Protože Desgrez za ním byl tam a ne v jejím paláci:

Pokud jde o Maura, s nímž jsem mohl promluvit tak, že jsem se vnutil do Tuileries přestrojený za prodavače octa, je nám plně k službám.

PenelopaW píše:

Pokud jde o Maura, s nímž jsem mohl promluvit tak, že jsem se vnutil do Tuileries přestrojený za prodavače octa, je nám plně k službám.[/i]

na ten Hotel Soisson a kde vlastne grofka de Soisson ktorej Angelika predala Kouassi-Bu
bývala odpovedám tuto v odstavci PALÁC SOISSON:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 341#p24341

Sice je to trochu off topic, ale budu reagovat zde :

moirra píše:

Úžasné zhrnutie dátumov z kanóna Táni avšak nezabúdaj že pri písaní článku o historických osobách sa držíme výhradne historických udalostí - i keď by bolo skvelé aby mal každý z týchto hrdinov ešte aj angelikologickú časovú osu

Však to nikterak nepopírám . Ale srovnání v tom, v čem se liší realita od literatury, nějaké srovnání apod. přeci neuškodí . Mně se líbí uvádění citací z kánonu, které se týkají historických událostí, anebo právě toho srovnání - jak jsem to teď spisovala dohromady, líbil se mi třeba i kontrast toho, jak sám sebe popisoval Claude a jak ho líčila AG .

Co se týče os, tak já mám Desgrezologickou spojenou dohromady, ale barevně odlišnou tu literární a historickou . Ta literární se mi tedy dost plní kvůli psaní fikce (nevím, jestli mne Fantina bude milovat anebo nenávidět), historická se zatím příliš nerozrostla...

moirra píše:

mám aj v podstate hotové ďalšie články: Lauzuna a Frontenaca a samozrejme by sme už mali hodiť do placu aj Desgreza ale v tomto spolieham na jeho najväčšiu fanynku

Fanynka zatím sepsala jeho bydlení . Co se životopisu týče, jak se zdálo, že se to v BNF hnulo, tak zatím ticho po pěšině. Jednak asi kvůli svátkům, ale s ohledem na to, že nesleduji zprávy a až teď jsem se dozvěděla, co se to v té Francii všechno děje, se skoro ani nedivím, že knihovníci jsou "liknaví". Nicméně mám přislíbeno, že mi vytvoří objednávku na reprodukci 2 dokumentů týkajících se výslovně Desgreze a jednoho, v němž figuruje jméno Hugot. Uvidíme tedy ještě, jaké mi napálí poplatky, protože v e-mailu jsem zmiňovala, že chceme napsat článek, a to už je vnímáno jako komerční využití s poplatkem 60 euro navíc k poplatku za samotnou reprodukci (který je za hubičku)...

PenelopaW píše:

Fanynka zatím sepsala jeho bydlení . Co se životopisu týče, jak se zdálo, že se to v BNF hnulo, tak zatím ticho po pěšině. Jednak asi kvůli svátkům, ale s ohledem na to, že nesleduji zprávy a až teď jsem se dozvěděla, co se to v té Francii všechno děje, se skoro ani nedivím, že knihovníci jsou "liknaví". Nicméně mám přislíbeno, že mi vytvoří objednávku na reprodukci 2 dokumentů týkajících se výslovně Desgreze a jednoho, v němž figuruje jméno Hugot. Uvidíme tedy ještě, jaké mi napálí poplatky, protože v e-mailu jsem zmiňovala, že chceme napsat článek, a to už je vnímáno jako komerční využití s poplatkem 60 euro navíc k poplatku za samotnou reprodukci (který je za hubičku)...

Ad poplatky: No ja to nevidím podľa aktuálnych zákonov ako komerčný článok - lebo fanúšikovské stránky sú podľa judikatúry, ak sa teda neživia reklamami, nekomerčné (samotné slovo komercia už predpokladá zárobok)
ale toto im z našou úbohou francúzštinou asi ťažko vysvetlíme

čo sa týka dokumentov: "vytvoří objednávku na reprodukci 2 dokumentů týkajících se výslovně Desgreze a jednoho,
v němž figuruje jméno Hugot" ja iba veľmi dúfam že ti nepošlú nejaké stránky s tých dokumentov z Bastily ktoré už máme

A ešte k článku o Desgrezovi:
to čo sme spísali zatiaľ, podľa mňa na predbežný článok úplne stačí, a postupne môžeme doplňať

PenelopaW píše:

Je pravda, že Soissonka koupila Kouassi-Ba, ale není možné, že měla také nějaké komnaty v Tuileriích?? Protože Desgrez za ním byl tam a ne v jejím paláci:
Pokud jde o Maura, s nímž jsem mohl promluvit tak, že jsem se vnutil do Tuileries přestrojený za prodavače octa, je nám plně k službám.

Ano máš absolutnú pravdu

Bolo to v Tuilleries: Olympe zrejmeprevažne zdržovala v Tuileries či v Louvri
čo je hlavne od roku 1661 logické - bola totižto 3 roky suintendantkou domácnosti kráľovny
- ale aj neskoršie sa neustále zdržovala a žila u dvora

Chachá! Narazila jsem na další krásnou souvislost a hned "zatepla" ji sem vkládám:

Prvního varování před markýzou de Brinvilliers se Angelice dostalo od Černýho chleba:

„Ale Černej chleba, to je paní de Brinvilliers, vlastní sestra velitele policie.“
„To je možný. Ale já ti řikám: bacha na ni!“
„Jakpak ji vlastně znáš?“
„To je dlouhý povídání. Jednou byl děsnej mráz a já usnul na schodech kostela svatýho Opportuna. Vzbudil sem se v nemocnici. Deky, matrace, závěsy, na hlavě čepec… nikdy sem neměl
kosti tak v teple. A my nohy už se nechtěly hnout… tak sem tam zůstal, v ty nemocnici… A bylo mi dobře… A tahlencta dámička nás navštěvovala. Nosila marmeládu, šunku… Vopravdická
dobrodějka. Jenže všichni marodi, co to vod ní jedli, chcípali jako mouchy. Já na to mám nos. Já to cejtim. A tak dyž přišla a sladce cukrovala: ‚Tady máte pár sladkostí, ubohý muži,‘ řek sem: ‚Nemám chuť chcípnout.‘ Ta vyvalila bulvy. Měla v nich dabelskej voheň. Proto ti říkám, Markýzo andělů: Dej si bacha. To není ženská, s kerou by ses měla kamarádit.“

Nu a zde je chybka českého překladu, neboť nešlo o kostel sv. Opportuna, ale svaté Opportuny!

Tímto starším názvem byla označována kaple sv. Kateřiny, při níž stála nemocnice. Jednou z jejích činností byla i charita, tedy péče o bezdomovce, žebráky apod., což odpovídá tomu, co Černej Chleba vypráví. Ale co už tu napsáno není je to, že u sv. Kateřiny přeci pracovala Desgrezova sestra! Protože pohřbívání vězňů bylo jen jednou z činností milosrdných sester od svaté Kateřiny, vedle ní se staraly o dívky, které přišly nezajištěné do Paříže, zprostředkovávaly jim zaměstnání, a pak se věnovaly právě nemocnici a útulku pro lidi z ulice.

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=16&t=800

Začíná mi čím dál víc dávat smysl (ano, já vím, já vím, jsem posedlá a přání je otcem myšlenky), odkud Desgrez bral ty informace o Brinvilliersce v době, kdy ji ještě nikdo jiný nepodezíral!

PenelopaW píše:

Nu a zde je chybka českého překladu, neboť nešlo o kostel sv. Opportuna, ale svaté Opportuny!

Začíná mi čím dál víc dávat smysl (ano, já vím, já vím, jsem posedlá a přání je otcem myšlenky), odkud Desgrez bral ty informace o Brinvilliersce v době, kdy ji ještě nikdo jiný nepodezíral!

No to že jej to čierny chleba hovoril som si už všimla dávnejšie - ale až takáto spojitosť ma vtedy samozrejme nenapadla
zrejme Desgrezovi niečo rozprávala sestra - veď aj mníšky samé si museli všimnúť že niečo nieje po tých
Brinvillierkynych návštevách v poriadku

PenelopaW píše:

moirra píše:

v knihách sa spomína bývanie na troch miestach:

2. Pont Notre-Dame - tam sa z Petit Pont "maleho mostu" presťahoval keď sa vrátil do Paríža, predal úrad advokáta a kúpil si hodnosť policajného kapitána, takže aj z ubytovaním postúpil o stupeň vyššie

Angelika čekala na Desgreze v jeho domě na mostě Notre-Dame. Policista rád bydlel na mostech, zatímco ti, které pronásledoval, žili pod nimi.
Ale prostředí se od té doby, co tu Angelika byla naposled, změnilo. To už nebyl ten hroutící se malý domek na Petit-Pont jako před lety. Teď obýval téměř nový vlastní dům mezi boháči. Byt měl vyzdoben přesně podle špatného vkusu zazobaných mešťáků, s průčelím s pohanskými bůžky nesoucími ovoce a květiny, se zlatými erby a sochami, vymalovanými "jako živé" jásavými barvami.
Z pokoje, kam sluha Angeliku zavedl, vyzařoval týž měšťácký blahobyt. Ale mladá žena vrhla jen letmý pohled na široké lůžko, jehož nebesa nesly kroucené sloupy, a na pracovní stůl, kde stály psací potřeby z pozlaceného bronzu.
(...) Otevřené okno vedlo na Seinu. Zalétal sem hluk vesel a když se všechny lodi nakupily v průplavu pod mostem, voda se z nich řinula jako vodopád.

PenelopaW píše:

Mimochodem: například umístění Desgrezova domu na Pont Notre-Dame se mi podařilo rozluštit díky pozornějšímu čtení kánonu a logické skautské dedukci .

Když už jsem to nakousla, doplňuji:

Při vyhledávání úryvků z knih, z nichž jsem dávala dohromady i popisy Desgrezových bydlení, mi unikla informace, že podlaha bytu na Pont Notre-Dame byla pokryta černobílými dlaždicemi.

Ty jsou v textu zmíněny několikrát, především v souvislosti, jak se do nich opírá světlo. Ale především zde:

Když se probudila, viděla, že leží na rozházené posteli s nohama a rukama rozhozenýma jako mořská hvězdice, v pozici, v jaké ji zastihl spánek. Závěs u lůžka byl rozhrnutý. Na dlaždičkách tančila růžová koule zapadajícího slunce. Slyšela, jak si mezi mostními pilíři zpívá Seina. Do toho se mísil jiný zvuk, bližší: něco jako tiché škrábání.


S ohledem na to, že v bytě bylo jediné okno, které vedlo k Seině to tedy znamená, že Desgrezovo okno bylo orientováno na západ. Jinak by se na dlaždicích nemohlo odrážet světlo zapadajícího slunce .

Tzn. okno směrovalo k řece směrem k Pont-au-change a Pont-Neuf (nikoli na druhou stranu, kde by z okna koukal na ovocný přístav a katedrálu Notre-Dame, protože ty jsou podle mapy východním směrem).

https://en.wikipedia.org/wiki/Turgot_ma ... heet_10_-_




P.S.: Ta Angeličina necudná pozice po aktu totiž spolehlivě odvádí čtenářovu pozornost od takovýchhle detailů .

Teda, to je tedy parádně vydegrézováno.
Penelopo, super.

moirra píše:

zrejme Desgrezovi niečo rozprávala sestra - veď aj mníšky samé si museli všimnúť že niečo nieje po tých Brinvillierkynych návštevách v poriadku

A mám zde dalšího potencionální informátora :

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 666#p24666

I když je Desgrez v knihách líčen jako "libertin", ke zpovědi jakožto katolík jistě chodit musel, stejně jako se občas zjevit v kostele. Jinak by se se zlou potázal - Viz pasáže ze Světel a stínů Paříže, kde se hovoří o jednom z hostů Rudé masky, panu Montaurovi, který patřil mezi "hltouny". Protože byl stálým hostem a považovali ho za rodinu, AG se mu pak později znovu věnuje a zmiňuje, že byl v podstatě "ateistou", za což mu i jako šlechtici hrozil minimálně pranýř. A i Angelika, když se stala zámožnou paní Morensovou bydlící v Marais, byla kritizována za to, že nechodí do kostela (neboť žila v době, která znala pouze věrnost církvi nebo kacířství, ale ne víru v Boha).

Takže když už budu hodně fantasmagorická, co kdyby měl Desgrez za zpovědníka právě Raymonda de Sancé? V průběhu příprav procesu si přece spolu velmi rozuměli .

moirra píše:

ďalšia vec ktorá ma v 14 diely zarazila je že Desgrez už nebýva v paláci na predmestí St. Germain
pred ktorým naňho na začiatku 4 dielu číhala Angelika, ale odrazu zasa býva vo svojom druhom nám známom bydlisku
na Pont Notre Dame - pretože podľa mňa by tam inak v žiadnom prípade nemal v šuplíku uschovaný list od Angeliky

Pozor, pozor! Tady vycházíš z mylných domněnek!!

To není Pont Notre-Dame, ale Pont Marie, zde chybně přeložen jako "most Panny Marie", ale správně je to česky "most Mariův"!

moirra píše:

Pokladá sa hromada otázok:

1. Akoto že Desgrez už nebýva v paláci v ktorom býval na začiatku 4 dielu, hoci odvtedy už istotne znovu postúpil na úradnom aj spoločenskom rebríčku.

2. Tajnou schôdzku zorganizoval na známom mieste? Alebo Florimond prišiel v Maske? A bardagne tiež?

3. Ak by tam už nebýval, a mal to iba ako akúsi pracovňu (pretože odtiaľ to mal na rozdiel od predmestia St. Germain bližšie do Chateletu Na Súdny dvor aj na Radnicu, či dokonca aj do Louvre) prečo potom schovával list od Angeliky v pracovni a nie doma?

4. Akú úlohu hrala čierno-biela dlažba ktorá sa v súvislosti s týmto bytom spomína - alebo je to iba jednoducho opísané z 2 dielu?

1. Vzhledem k tomu, že jde o konspirační schůzku, usoudila jsem, že jde o byt ve vlastnictví policie užívaný ke služebním účelům. Desgrez proto klidně může nadále bydlet v paláci.

2. Místo je sice známé, ale kdo říká, že je známo, že zde mají policisté úřadovnu? Co vím, domy na Pont Marie měly v přízemí také obchody, nahoře bydlela zpravidla rodina obchodníků, takže se to klidně celé mohlo tvářit jako soukromá adresa a Florimond a Bardagne si jen k někomu "zašli na návštěvu" nebo se "zdrželi v krámku".

3. K tomu bych navázala na fantasmagorický dotaz - doma by s ohledem na manželku blbě vysvětloval, že si pořád čuchá k nějakému cizímu psaníčku a neustále si ho pročítá . Ale odpovědí by mohlo být i to, že prostě chtěl mít dopis tam, kde vykonával služební povinnosti, a kde se potřeboval vždy "po výslechu" uklidnit. U dopisu je přece zmíněno, že mu pomáhal udržet si lidskost...

4. Tohle je dotaz spíše na odborníka na mostní bydlení v éře Bourbonů. Už to mám v hlavě sesumírované, ale pokud mi pomůžeš s překladem do AJ, můžeme mu to poslat hned . Mně z toho zatím vychází laický závěr, že černobílá dlažba byla prostě běžným způsobem podlažní krytiny v té době, včetně domů na mostech (kde bych já osobně tipovala třeba spíše parkety...). A dlažba zde možná působí jako autorský výrazový prostředek, který Desgrezovi evokuje a) jeho původní byt na Pont Notre-Dame, b) večer / noc, které zde strávil s Markýzou andělů.


Když jsem teď četla Cestu do Versailles, tak ty dlaždice jsem vnímala opravdu jako umělecký prostředek, který v textu zrcadlí hrdinčino rozpoložení:


1. Angelika přichází do Desgrezova bytu na Pont Notre-Dame. Policista není přítomen, takže na něj čeká.

Desgrez byl zároveň přítomnost i vzpomínka. Měla dojem, že o ní ví všechno, a to ji uklidňovalo.
Byl tvrdý a lhostejný, přesto však spolehlivý jako pilíř. Až mu předá své poslední poselství, může s klidným svědomím odejít. Desgrez její děti neopustí.
Otevřené okno vedlo na Seinu. Zalétal sem hluk vesel a když se všechny lodi nakupily v průplavu pod mostem, voda se z nich řinula jako vodopád.
Venku bylo hezky. Počasí bylo mírné. Jemné podzimní slunce se třpytilo na pečlivě naleštěných černobílých dlaždicích.

Třpyt slunce na dlaždicích ji uklidňuje, přemítá si v klidu nad rozhodnutím, k němuž dospěla...

2. Angelika uvažující o sebevraždě.

„Říkám, že jste na tu schůzku přišla poněkud brzy, madame.“
„Taky jsem nepřišla na schůzku. V podstatě jsem tu jen na skok, čeká mě jistý švihák a odveze mě do galerie v Paláci; chci si prohlédnout poslední módní novinky. Možná se pak
vypravím až do Tuileries. Příjemně se rozptýlím a nebudu nervózně čekat na hodinu schůzky. Ale mám tady obálku, kterou nechci nosit s sebou. Můžu ji nechat u vás? Vezmu si ji na zpáteční cestě.“
„Jak si přejete, madame.“
Vzal zapečetěnou obálku, otevřel jakousi malou skříňku ve stěně a obálku tam uložil.
Angelika se obrátila a sahala po vějíři a rukavicích. Všechno bylo tak prosté, tak jednoduché. A stejně prostě se půjde projít, nebude spěchat. Postačí pouze v příhodném okamžiku zamířit k Seině… Slunce se bude třpytit na řece jako černobílé dlaždice.

3. Angelika se probouzí po vyčerpávajícím aktu a znovu vjem sluncem osvícených dlaždic - ovšem západ slunce tentokrát evokuje konec jejích chmurných myšlenek.

Když se probudila, viděla, že leží na rozházené posteli s nohama a rukama rozhozenýma jako mořská hvězdice, v pozici, v jaké ji zastihl spánek. Závěs u lůžka byl rozhrnutý. Na
dlaždičkách tančila růžová koule zapadajícího slunce. Slyšela, jak si mezi mostními pilíři zpívá Seina. Do toho se mísil jiný zvuk, bližší: něco jako tiché škrábání.
(…)
„Mám vám vrátit vaši obálku?“
„Jakou obálku?“
„Tu, co jste mi svěřila, když jste sem přišla.“
Mladá žena zvedla obočí. Vtom si vzpomněla a cítila, jak rudne. Jde přece o obálku se závětí, kterou předala Desgrezovi s úmyslem, že se pak zabije!
Zabít se? To byl ale nápad! Pročpak se to vlastně chtěla zabíjet? To tedy opravdu nebyla ta pravá chvíle. V okamžiku, kdy se poprvé za mnoho let blížila hodina, kdy dosáhne všech svých cílů, kdy je jí francouzský král skoro vydán na milost?

Líbí se mi ten motiv, kdy si člověk, když je v nějakém duševním rozpoložení až transu všímá určitých detailů, právě třeba toho, jak se slunce odráží na podlaze. A ten vjem mu evokuje něco jiného - v tomto případě pableskující říční hladinu, do níž se Angelika hodlá vrhnout, aby učinila konec strastem, v níž spatřuje klidnou a odevzdanou náruč zapomnění... A pak napotřetí - slunce zachází a s ním mizí i ty chmurné myšlenky a ona se probouzí opět silná a uvažující...

Je to samozřejmě jen můj dojem, ale třeba je tomu tak i v tomto případě - kdy dlaždice a odraz světla na nich vyvolají v Desgrezovi určitou konkrétní vzpomínku nebo dojmy, které v té době, kdy stoupal na kariérním žebříčku a bydlel v prvním pořádném bydlení, prožíval...

PenelopaW píše:

moirra píše:

ďalšia vec ktorá ma v 14 diely zarazila je že Desgrez už nebýva v paláci na predmestí St. Germain
pred ktorým naňho na začiatku 4 dielu číhala Angelika, ale odrazu zasa býva vo svojom druhom nám známom bydlisku
na Pont Notre Dame - pretože podľa mňa by tam inak v žiadnom prípade nemal v šuplíku uschovaný list od Angeliky

Pozor, pozor! Tady vycházíš z mylných domněnek!!

To není Pont Notre-Dame, ale Pont Marie, zde chybně přeložen jako "most Panny Marie", ale správně je to česky "most Mariův"!

No veľmi by ma prekvapilo keby policajt mal akýsi byt na takom nelogickom mieste ako "Pont Marie"

Pont Notre-Dame je slovensky Most Panny Marie, čo mne bolo hneď jasné, pretože je to premňa logické,
lebo Notre-Dame čo je v preklade "naša pani" je iba iný názov pre Pannu Máriu.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Pont_Notre-Dame

Tu máš dôkaz v podobe úryvku textu v originále:

Florimond à Paris...
En ce matin ensoleillé d'hiver qui faisait sourire les façades des maisons du Pont-Notre-Dame,
sur la Seine, Florimond de Peyrac se trouvait au second étage de l'une d'elles, dans une modeste pièce
bourgeoise où personne n'aurait jamais eu l'idée de venir le chercher, à s'entretenir avec un policier de
haute fonction, M. François Desgrez, « bras droit » d'un des plus grands personnages du royaume, le
lieutenant de Police civile et criminelle M. de La Reynie, qui lui avait donné là un rendez-vous secret.

naozaj treba vždy pozrieť aj do originálu, poprípade do iných vydaní, lebo aj v origináli môže byť chyba či preklep
keď sú nejaké polemiky
(aj naša hodinková polemika z Dauphine sa takto rýchlo vyriešila)

Stále sa ešte teda prikláňam k mojej teórii číslo 3:
že tam už nebýval, a mal to iba ako akúsi pracovňu pretože odtiaľ to mal na rozdiel od predmestia St.
Germain bližšie do Chateletu Na Súdny dvor aj na Radnicu, či dokonca aj do Louvre

ale stále nechápem prečo potom schovával list od Angeliky v pracovni a nie doma?

moirra píše:

V to slunečné zimní ráno, kdy se usmívala i průčelí domů na mostě Panny Marie nad Seinou, stál Florimond de Peyrac
v druhém patře jednoho z nich v prosté měšťanské místnosti, kde by ho nikdy nikdo nehledal. Rozmlouval s vysoce
postaveným policistou Francoisem Desgrezem, pravou rukou jedné z nejvýznamnějších osob království,
velitele kriminální policie pana de La Reynie, jenž si ho pozval na tajnou schůzku.

Hohohó, tak mi to nedalo a že kouknu do francouzského textu. A tam je tohle:

En ce matin ensoleillé d'hiver qui faisait sourire les façades des maisons du Pont-Notre-Dame, sur la Seine, Florimond de Peyrac se trouvait au second étage de l'une d'elles, dans une modeste pièce bourgeoise où personne n'aurait jamais eu l'idée de venir le chercher, à s'entretenir avec un policier de haute fonction, M. François Desgrez, « bras droit » d'un des plus grands personnages du royaume, le lieutenant de Police civile et criminelle M. de La Reynie, qui lui avait donné là un rendez-vous secret.



Jak je to schválně v jiných překladech?? A kde se v českém vzal ten Pont-Marie??

Pokud by to opravdu byl Pont Notre-Dame, tak jediné, co mne napadá, že si jej Desgrez ponechal pro policejní účely + měl zde svoji soukromou pracovnu a trucovnu, kam manželčiny oči a prsty nedosáhly, a v klidu si tam mohl číst Angeličin dopis .

Už som odpovedala o 4 minuty skorej ako si sem vložila príspevok
No nič musím ísť do práce pa zatim

moirra píše:

Pont Notre-Dame je slovensky Most Panny Marie, čo mne bolo hneď jasné, pretože je to premňa logické, lebo Notre-Dame čo je v preklade "naša pani" je iba iný názov pre Pannu Máriu.

Hmmm, takže v případě "Mariina" a "Mariova" mostu jsem byla až příliš sofistikovaná já .

Nicméně pořád nerozumím překladatelce, protože to, co v textu předvádí s francouzskými názvy, je místy nejen matoucí, ale i divné. Konkrétně třeba ten "Pont Notre-Dame" se v textu několikrát objevuje takto, jinde jako "most Notre-Dame" a najednou je z něj "most Panny Marie"... A takových "drobností" bych tam měla mnohem víc, a to jsem v důkladnější četbě teprve u 3. dílu...

P.S.: Kdyby mi děti na podlahu nerozlily oslazený čaj a nemusela jsem likvidovat škody (poté, co mi tu rozlily vodu a vyprskly přesnídávku přes celou kuchyni), tak byl můj příspěvek první .

Z toho že si to trochu presofistikovala s tým Pont Marie si nič nerob - nikto nieje neomylný. Práve z tohoto dôvodu všetko konzultujeme, lebo ako ľudové porekadlo vraví, viac hláv viac rozumu.

teraz keď je jasné že sa jedná o ten istý starý známy byt, premysli svoje konšpiračné teorie a dodaj nové

PenelopaW píše:

moirra píše:

1. Akoto že Desgrez už nebýva v paláci v ktorom býval na začiatku 4 dielu, hoci odvtedy už istotne znovu postúpil na úradnom aj spoločenskom rebríčku.

1. Vzhledem k tomu, že jde o konspirační schůzku, usoudila jsem, že jde o byt ve vlastnictví policie užívaný ke služebním účelům. Desgrez proto klidně může nadále bydlet v paláci.

2. Místo je sice známé, ale kdo říká, že je známo, že zde mají policisté úřadovnu?

3. K tomu bych navázala na fantasmagorický dotaz - doma by s ohledem na manželku blbě vysvětloval, že si pořád čuchá k nějakému cizímu psaníčku a neustále si ho pročítá . Ale odpovědí by mohlo být i to, že prostě chtěl mít dopis tam, kde vykonával služební povinnosti, a kde se potřeboval vždy "po výslechu" uklidnit. U dopisu je přece zmíněno, že mu pomáhal udržet si lidskost...

No myslím že skutočne mohlo ísť o služobný byt a ako som už spomínala odtiaľ to bolo na skok do Chateletu na radnicu
aj na súdny dvor, kdežto z paláca nie.

Ibaže som zvyknutá že ak sa takéto niečo vyskytne, pani AG to zvykla uviesť na správnu mieru a vysvetlila prečo začo.
Tentokrát postrádame vysvetlenie či sa jednalo o služobný byt - ale indíciu máme nielen zo 14 dielu:
Desgrez predsa vraví v 2 diely Angelike že môže kričať koľko chce že v dome sú iba samí policajti .....

Inak neviem si v tomto momente spomenúť kde som to čítala, niekde bolo uvedené že neskoršie v 18 storočí
bol potom celý policajný palác a služobné ubytovanie. Tak snáď nieje také čudné sa nazdávať služobné byty boli už bežné
aj v druhej polovici 17 storočia. Možno nie v takom množstve, ale určite už boli.

Ani pani AG nijee samozrejme neomylná, a niesom si istá či sa v tom čase, keď ešte nič nebolo stabuľkované a neexistoval interenet, vôbec dopracovala k informácii že Desgrez bol ženatý
(pripomínam že Versaillská knižnica kde kam chodila rešeršovať okolo roku 1954 bola vtedy tak krátko po vojne ako po výbuchu)
podľa mňa ešte ani v 70 rokoch keď vychádzali posledné diely, sa nebolo možné tak ľahko dopracovať k dôveryhodným informáciám ...

moirra píše:

4. Akú úlohu hrala čierno-biela dlažba ktorá sa v súvislosti s týmto bytom spomína - alebo je to iba jednoducho opísané z 2 dielu?

PenelopaW píše:

A dlažba zde možná působí jako autorský výrazový prostředek, který Desgrezovi evokuje a) jeho původní byt na Pont Notre-Dame, b) večer / noc, které zde strávil s Markýzou andělů. (...)
Když jsem teď četla Cestu do Versailles, tak ty dlaždice jsem vnímala opravdu jako umělecký prostředek, který v textu zrcadlí hrdinčino rozpoložení .....

Třpyt slunce na dlaždicích ji uklidňuje, přemítá si v klidu nad rozhodnutím, k němuž dospěla...

Líbí se mi ten motiv, kdy si člověk, když je v nějakém duševním rozpoložení až transu všímá určitých detailů, právě třeba toho, jak se slunce odráží na podlaze. ....

Je to samozřejmě jen můj dojem, ale třeba je tomu tak i v tomto případě - kdy dlaždice a odraz světla na nich vyvolají v Desgrezovi určitou konkrétní vzpomínku nebo dojmy, které v té době, kdy stoupal na kariérním žebříčku a bydlel v prvním pořádném bydlení, prožíval...

Súhlasím - a hlavne teraz keď už vieme že sa jedná o ten starý známy (zrejme skutočne služobný) byt

moirra píše:

No myslím že skutočne mohlo ísť o služobný byt a ako som už spomínala odtiaľ to bolo na skok do Chateletu na radnicu aj na súdny dvor, kdežto z paláca nie.

Já bych ještě doplnila, že pokud Desgrez byl všeobecně známý jako zástupce La Reynieho, určitě se veřejně vědělo i to, že bydlí ve vlastním paláci a kde ho má. Takže koho by napadlo, že pořádá konspirační schůzky v bývalém bytě?

moirra píše:

Ibaže som zvyknutá že ak sa takéto niečo vyskytne, pani AG to zvykla uviesť na správnu mieru a vysvetlila prečo začo.
Tentokrát postrádame vysvetlenie či sa jednalo o služobný byt - ale indíciu máme nielen zo 14 dielu:
Desgrez predsa vraví v 2 diely Angelike že môže kričať koľko chce že v dome sú iba samí policajti .....

To by mohlo být, přestože realita a historická praxe tomu neodpovídají .

moirra píše:

Inak neviem si v tomto momente spomenúť kde som to čítala, niekde bolo uvedené že neskoršie v 18 storočí bol potom celý policajný palác a služobné ubytovanie. Tak snáď nieje také čudné sa nazdávať služobné byty boli už bežné aj v druhej polovici 17 storočia. Možno nie v takom množstve, ale určite už boli.

To bydlení policistů mám stále jako jeden úkol k dořešení... Pokud měli rodiny, tak podle mne bydleli v klasických domech či bytech se svojí rodinou (viz reálný Desgrez a jeho dům v Rue Platriere). Pokud byli svobodní, mohli teoreticky mít nějaké služební byty?? Popř. v Chateletu byly nějaké místnosti, kde mohli třeba v čase služby přespat??

moirra píše:

Ani pani AG nieje samozrejme neomylná, a niesom si istá či sa v tom čase, keď ešte nič nebolo stabuľkované a neexistoval interenet, vôbec dopracovala k informácii že Desgrez bol ženatý

Mne k tomuto napadají dvě odpovědi:

1. Buď jí ta informace unikla (což není divu s ohledem na to, v jakém stavu po válce musely být archivy - neznám francouzskou archivní praxi, ale je otázka, jestli třeba závěti a jiné dokumenty byly nějak inventarizovány a byly centralizovány v jedné instituci, či alespoň nějak evidovány centrálně - pochybuji analogicky podle stavu v ČSR),

2. nebo jí úmyslně nepoužila, protože se jí to nehodilo do konceptu Desgrezovy fatální lásky k Angelice.

Těžko říct, kde je pravda. Líbilo by se mi více vysvětlení č. 1, protože mne vede k naději, že kdyby o Desgrezově manželství a dceři věděla, určitě by je do děje nějak zakomponovala (už jen v návaznosti na kritiku z dílu Angelika se bouří, že kapitán Desgrez si nevzal žádnou měšťanskou dcerku a v jeho paláci se střídala různá individua ). A to bych si ráda přečetla, byť ve formě jediného odstavce .

Kdyby v posledním díle bylo nějaké rodinné setkání Peyrakových a Desgrezových… to by vůbec bylo něco . Moje fantazie si už maluje, jak si malá Anne hraje s dvojčaty a hází přitom očkem po Cantorovi .


(Tak mne tak napadá, jak jsme se k tomuto tématu vůbec dostaly - sebevědomě si říkám, zda přes tu moji teleportační fikci? )

moirra píše:

Penelopa, to že si Desgrez musel niečim privyrábať je už len pri spotrebe žrádla dospelej nemeckej dogy (okolo 2 kíl denne) nad slnko jasnejšie ....preto to býval pes bohatých .....no možno mal aj nejaké kšefty so zamestnancami najväčších parížskych jatiek (Grande Boucherie) ktoré sa vtedy nachádzali priamo pri Chatelete a títo mu pre Sorbonu dávali odrezky .... neviem kedy v kánone Sorbonne zmizla zo scény ale táto rasa sa vraj nedožije viac ako 8 až 10 rokov ...

PenelopaW píše:

Německé dogy se v průměru dožívají 7 let (8letá doga je raritou - http://blondpes.cz/index.php/clanky/250 ... plemen-psu). I kdybychom Sorbonně dopřáli 10 let, pokud vycházím z hypotézy, že si ji pořídil někdy koncem let padesátých, moc dlouho od toho setkání na Pont Notre-Dame už ji neměl . Stoprocentně už byl "Mužem bez psa" v době, kdy se stěhoval do paláce na rue Commanderie… Ostatně při Angeličině návštěvě kvůli otrávené košili Sorbonna již zmiňována není - kdyby ji měl, tak by o ní jistě padla zmínka. A to jsme v nějakém roce 1670, 1671...

I tohle obsahuje moje osobní desgrezologická časová osa .

no ja mám tie informácie o Dogách z oficiálnych stránok zväzu pestovateľov Nemeckých Dog v Nemecku - takže
sa mi zdajú o niečo spoľahlivejšie ako nejaký článok - píšu tam však že ak sú dogy prešľachtené (často kvôli profitu)
tak žijú kratšie a majú aj hromadu zdravotných problémov
- samozrejme že predpokladám že Doga v 17 storočí ešte prešľachtená nebola

Nemci tieto dogy chovali podľa zachovaných záznamov od 16 storočia
perlička je že "nemecká doga" ju volali v Nemecku až od 19 storočia ale je možné že vo Franúzsku už oveľa skôr
pôvodne sa pes choval ako pes poľovnícky a sem tam sa doga stala aj osobným psom nejakého zámožného šľachtica
---------------------------------------------

to že Sorbonne stárne jej povedal v roku 1664
no aj keď by sme Sorbonne dopriali iba tých 8 rokov - povedzme že mala v roku 1661 2 roky -
tak v roku 1666 keď ju ešte Desgrez mal - pretože je o tom citát v knihe - už mala 7 rokov
to bolo posledný krát kedy sa objavila v kánone



-----------------------------

„Já odcházím,“ řekl Desgrez.
Najednou pochopila, že ve světě, kam se hodlá vrátit – dvůr, Versailles, Saint-Germain,
Louvre –, už nikdy nepotká policistu Desgreze ani jeho psa Sorbonnu. Zmizí, vrátí se do prostředí
sluhů, obchodníků a drobných lidiček, kteří se otáčejí kolem velkých a jež jejich oči nevidí.
Angelika také vstala a rychle dorazila ke dveřím, kterými Desgrez vyšel. Zahlédla ho, jak se
vzdaluje temným stromořadím a za ním běží bílá silueta Sorbonny.
Rozběhla se za nimi.
„Desgrezi!“

Tuto k téme Desgrez Sorbonne a Justičný palác:

moirra píše:

no ja si napríklad myslím že konkrétne pri pojednávaní v Justičnom paláci bola Sorbonne na tom nádvorí komplexu budov Justičného paláca celkom určite bezpečná .... a myslím že bolo dosť miest kam ju brával dovnútra ....vo filme aj v knihe sú scény pri ktorých Sorbonne vošla z Desgrezom dnu - však Penelopa?
Tiež ma napadlo že vstupná brána do komplexu Justičného paláca bola zrejme strážená, takže nejaký žobráci alebo pochybné osoby tam zrejme ani v 17 storočí nemali prístup.

No tuto obraz z roku 1650, teda 11 rokov pred procesom z Peyracom, preto na ňom ešte vidno na ľavej strane Neselskú vežu (už som ho pridávala po stopách Angeliky) na ktorom sa zdá že ten justičný palác nikto nestráži - ale kto vie?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... n_1850.jpg

páčia sa mi úžasné detaily obrazu (treba na to kliknúť a obraz sa zväčší) ktoré svedčia o tom ako sa žilo v Paríži 17 storočia
od muža na koni, koč, voz zo senom až po dvojkolesové nosítka - obchodíky či stánky nalepené na múry obháňajúce Justičný palác aj to že v diaľke vidno sochu na moste Pont Neuf .....

a hlavne dobre vidno schody do hlavnej pojednávacej siene na ktorých Desgrez zháňal svojich zákazníkov .....

a už zasa mi víri hlavou kde asi bola krčma katovej dcéry a či táto boal vymyslená alebo túto informáciu pani AG niekde vyhrabala ....

Ako bónus: rytina vchodu do justičného paláca nad ktorým sa vznáša diabol:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... ,_1854.jpg

a iná zo schodmi na ktorých Desgrez naháňal zákazníkov:

PenelopaW píše:

Moirra už před nějakou dobou zjistila, že v knihovně Arsenalu v Bibliothèque nationale de France v Paříži by měli mít dva dokumenty z počátku 18. století, které se týkají Desgreze, přičemž jeden se tvářil jako jeho biografie (resp. byl řazen do fondu s osobními údaji různých osob a osobností). Nu a dnes jsem konečně obdržela odpověď z Bibliothèque de l'Arsenal, kde mi sice potvrdili to, co již vím (totiž, že dokument je běžně badatelsky přístupný), ale současně uvedli, že se o biografii nejedná, ale jde o nějaké nařízení, v němž je požadováno, aby veškeré dokumenty týkající se osob, které Desgrez zatýkal, kteréžto dokumenty zůstaly po jeho smrti v jeho domě, byly konfiskovány a odevzdány... Archivní materiál neobsahuje žádné informace o Desgrezově životě či kariéře...

Pro fikční psaní je to dobrá zpráva, protože si s Desgrezem můžeme dělat, co si usmyslíme.

Ovšem z hlediska historické pravdy mne toto zjištění krajně rozesmutnilo a zvažuji, zda neobarvit prostěradlo načerno a nevyvěsit ho doma z balkonu. Touto informací se vysvětluje, proč o Desgrezovi doteď nemáme žádnou historickou stať či monografii, na rozdíl od La Reynieho či jiných současníků od policie, kteří po sobě stopy tak důkladně nezametli.

Chachachachááá! Oba dokumenty už mám doma .

Obsah prvního je výše uveden. O Desgrezovi tam opravdu nic není, spíše o jeho dceři, ale zase je to zajímavé tím, že v listině figurují jména osob, která zatýkal, a tedy zřejmě i případy, na nichž pracoval před svojí smrtí .

Taktéž druhý dokument neobsahuje žádná biografická data (skoro si říkám, že ten mizera fakt všechno spálil , anebo hooooodně důmyslně ukryl ), ale zase je zajímavý z jiného hlediska: Když mi konečně dorazil, dívala jsem se na něj jen letmo a přeposlala ho Moiře. A ta díky své profesi na první pohled identifikovala, že jde o účetní doklad, konkrétně záznam o vyplácení renty. Takže na ni coby účetní Desgrez ze 17. století tímto způsobem šibalsky mrknul . A co já vím, možná se díky tomu v sekci o ekonomii dozvíme něco bližšího o rentách v té době .

moirra píše:

4. Akú úlohu hrala čierno-biela dlažba ktorá sa v súvislosti s týmto bytom spomína - alebo je to iba jednoducho opísané z 2 dielu?

S ohledem na debatu kolem černobílé dlažby, kterou měl Desgrez na Pont Notre-Dame, která mne zaujala už jen tím, že bych čekala, že tehdejší domy měly podlahy dřevěné, jsem narazila na popis pokoje Angeličiny sestry Hortenzie v druhém díle Markýzy andělů, když Angelika dorazila do Paříže a zjistila, že palác Beautreillis je zapečetěný:

Paní Fallotová ukázala na služku a vedla Angeliku do svého pokoje. Byla to prostorná místnost sloužící zároveň jako salón, s množstvím křesel a taburetů, židlí a lavic rozestavených kolem lůžka s těžkými závěsy a prošívanými přikrývkami ze žlutého damašku. Angelika si kladla otázku, jestli nemá sestra ve zvyku přijímat své přátele vleže na lůžku, jako to dělaly preciózky. Je pravda, že Hortenzie kdysi platila za velice vtipnou dívku a zakládala si na pěkném vyjadřování.
I tady bylo vinou barevných závěsů šero, ale v tom horku to nebylo nepříjemné. Dlaždicová podlaha vydechovala pach bylin, které tu byly poházené. Angelika vnímala jejich příjemnou venkovskou vůni.

Všimněte si - opět dlaždicová podlaha!

Nedá mi to a vkládám obrázek i sem:



Že by šlo o zatčení markýzy de Brinvilliers a mladý pohledný muž vpravo byl Desgrez?? (Pokud ano, má pěkná lýtka!)

Zbytek informací a další obrázky zde:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 333#p25333

jeanne píše:

Asi to bude ilustrace k te udalosti, ale ve stylu mnohem pozdejsich romanovych ilustraci... sedelo by i k ETA Hoffmannovi Desgrez je ten s lytky jak ja a marie-antinette parukou nebo chlapek s knirem ale fakt dobrymi lytky???

Je to převzaté z jedné německé stránky, ale přímo věnované Brinvilliers - i další ilustrace v podobném stylu jsou jen o ní. Hoffmann psal o pozdější době, ten Brinvilliers jen zmínil, takže z něj to nebude . A žel neovládám jazyk naší sousední země, abych mohla z textu vyčíst, odkud si ty obrázky na web vypůjčili...

Jako Desgreze tipuji toho holobrádka vpravo. Pokud romantická ilustrace odpovídá vyprávěné verzi příběhu, měl mít na sobě oblek abbého, zatímco ti dva knírači (nebo jen ten vlevo) mají uniformy.

A "by product": pokud civilní abbé(ové) fakt chodili takto oblékaní, můžeme si udělat představu, jaký outfit nosil abbé des Lesdiguiéres

Ovšem co mne opravdu a hluboce mrzí je to, že všichni ti pánové mají dlouhé kabáty, takže se opět nedoberu odpovědi na otázku, jestli měl Desgrez podle Brinvilliers pěkný nebo divný zadek .

Hned za tepla přidávám čerstvý objev - Fransua Degre :

http://www.anngolon-angelique.com/wiki/fransua-degre/

Pokud někdo znalostí ruštiny a azbuky nedisponuje, anebo je stejně jako já líný bukvy luštit, po kliknutí pravým tlačítkem myši na stránku lze v nabídce zvolit možnost "Přeložit do jazyka: čeština".

Osobně mne nejvíce zaujalo, že Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraonnebo Sova .


------

Objev této stránky je výstupem z konverzace s Moirrou. Původně jsme hledaly nějaký citát o Filipovi, přes něj jsme se dostaly k porovnávání jazykových verzí Války v krajkách, a nakonec skončily u "ruského Desgreze". Jak já tyhle angelikologické hovory miluju!

------

Pokud by někoho zajímaly další postavy, zde je jejich přehled: http://www.anngolon-angelique.com/wiki/personazhi/

PenelopaW píše:

Objev této stránky je výstupem z konverzace s Moirrou. Původně jsme hledaly nějaký citát o Filipovi, přes něj jsme se dostaly k porovnávání jazykových verzí Války v krajkách, a nakonec skončily u "ruského Desgreze". Jak já tyhle angelikologické hovory miluju!

No veru, to bol krátky ale plodný Skype rozhovor.

No keby sme si boli všimli aku prácičku zasa vykonala naša Fantina na webe, keď vymenila nefunkčné staré linky za nové, boli by sme to našli už dávno:

https://angelique.cz/angelika-markyza-andelu-web.php

PS: Odkiaľ to tí Rusi majú, že sa Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraon nebo Sova

moirra píše:

PS: Odkiaľ to tí Rusi majú, že sa Desgrezovi se v podsvětí říkalo nejen Muž se psem, ale i Faraon nebo Sova

V azbuce mám jen Cestu do Versailles a Angelika a král. V tom prvním jsem dala do vyhledávání "фараон" i "сыч". V prvním případě mi to nenašlo nic, ve druhém toto:

Итак, Анжелика стала богата, она часто видится с «сычом», бывшим адвокатом, а ныне лейтенантом парижской полиции Франсуа Дегре.
О его историческом прототипе я упоминал ранее, а в дополнение к сказанному могу предложить недавно опубликованный (но, увы, пока только на английском языке) исторический роман американской писательницы Джудит Меркл Райли «Оракул стакана воды», где лейтенант Дегре является одним из важнейших действующих лиц.

Překlad google: Angelica tedy zbohatla, často vídá „Sovu“, bývalého advokáta a nyní poručíka pařížské policie Françoise Desgreze.
Už jsem se zmínil o jeho historickém předobrazu, a kromě toho, co bylo řečeno, mohu odkázat na nedávno vydaný (bohužel zatím pouze v angličtině) historický román americké spisovatelky Judith Merkle Rileyo „The Oracle Glass“, kde je poručík Desgrez jednou z nejdůležitějších postav ...

(Jedná se o část předmluvy k ruskému vydání.)


Ovšem dále v textu:

Глядя, как Анжелика морщит лоб, Дегре усмехнулся:
— Злость вам к лицу. Когда я с вами познакомился, вы казались скорее трогательной
— а это притягивает негодяев.
— А когда я познакомилась с вами, вы были приветливым, веселым и искренним. Теперь же я
порой готова вас возненавидеть.
Изумрудные глаза сверкнули, и она прошипела:
— Чертов сыч!
Эта реплика развеселила полицейского, он громко рассмеялся:
— Мадам, можно подумать, что вы много общались с представителями городского дна.
Анжелика пожала плечами, подошла к камину и, чтобы не выдать волнения, стала помешивать щипцами угли в камине.

Překlad z českého vydání:

Desgrez okamžik pozoroval Angeličinu tvář, staženou zlobou, a pak se lehce usmál: „Kdykoliv jste zlá, moc vám to sluší. Když jsem se s vámi seznámil, byla jste spíš dojemný typ, který přitahuje davy.“
„A vy, když jsem vás poznala, jste byl milý, veselý a upřímný. Teď jsem občas schopna vás i nenávidět.“
Vpila se mu do očí svým zeleným pohledem a zavrčela: „Vy křiváckej fízle.“
Policista se pobaveně rozesmál: „Vypadá to, madame, že jste se pohybovala mezi lidmi, co mluví argotem.“
Angelika pokrčila rameny a poodešla ke krbu; přiložila další poleno, aby se uklidnila.

Ve francouzštině:

Desgrez considéra un instant le visage crispé d’Angélique et il eut un sourire mince.
— La méchanceté vous va bien. Quand je vous ai connue, vous étiez plutôt du genre émouvant – de celui qui attire la meute.
— Et vous, quand je vous ai connu, vous étiez du genre affable, gai, franc. Maintenant, je suis parfois prête à vous haïr.
Elle lui darda au visage le rayon de ses yeux verts et grinça :
— Grimaut du diable !
Le policier se mit à rire d’un air amusé.
— Madame, on dirait, à vous entendre, que vous avez fréquenté la classe des argotiers.
Angélique haussa les épaules, se dirigea vers la cheminée et prit une bûche avec les pincettes pour se donner une contenance.


— А не опрометчиво ли с вашей стороны, моя дорогая, доверять свои секреты чертову сычу?

Překlad: „Nejste poněkud neopatrná, drahoušku, když své největší tajemství vykládáte křiváckýmu fízlovi?“

Francouzsky:

— Peut-être. Après tout, ils étaient treize. Avec le marquis de Tormes, le compte y sera.
— N’êtes-vous pas imprudente, ma mie, de raconter tous vos secrets à un grimaut du diable ?


— Прощайте, Маркиза Ангелов!
Она едва заметно улыбнулась.
— Прощайте, сыч!

Český překlad:

„Sbohem, Markýzo andělů!“
Lehce se usmála.
„Sbohem, fízle!“

Francouzsky:

— Adieu, marquise des Anges !
Elle eut un petit sourire.
— Adieu, grimaut !


Nejsem kovaná v ruštině a bohužel doma nemám ani pořádný slovník, ale nemůže to "сыч" být nějaké slangové / argotické označení typu "fízl", "prevít" apod.?
Francouzský pojem "grimaut" jsem hledala ve velkém francouzsko-českém slovníku, který mi před cca dvěma lety aktivně koupil pan Audiger, ale pojem zde není. Pouze slovo "grimaud", které ale znamená něco jiného.

PenelopaW píše:

Už jsem se zmínil o jeho historickém předobrazu, a kromě toho, co bylo řečeno, mohu odkázat na nedávno vydaný (bohužel zatím pouze v angličtině) historický román americké spisovatelky Judith Merkle Rileyo „The Oracle Glass“, kde je poručík Desgrez jednou z nejdůležitějších postav ...[/i]

(Jedná se o část předmluvy k ruskému vydání.)

Dovolím si protestovať, lebo kniha mala podobný osud ako Angelika. nevyšla najskôr v jazyku v ktorom bola písaná, ale nemecký vydavatelia, presne ako pri vydaní prvého dielu Angeliky, ju vydali ako prví. A tiež podobne ako u Angeliky každý vyhodili s knihy práve najdôležitejšiu kapitolu s Dezgrezom ako zatkol Brinvillerku (že by preto že sa autorka inšpirovala u Dumasa a vzdelaní Nemci tento text, narozdiel od Amíkov dobre poznali? )

Pre tie čo niesú informované: Tú skvelú knihu sme čítali ja aj Penelopa naraz - a zdielali svoje pocity a názory - a preto sme prišli na rozdiely medzi obomo vydaniami SUPER KNIHA ! prečítali sme jedným dychom

https://www.goodreads.com/book/show/353 ... acle_Glass

PenelopaW píše:

Francouzský pojem "grimaut" jsem hledala ve velkém francouzsko-českém slovníku, který mi před cca dvěma lety aktivně koupil pan Audiger, ale pojem zde není. Pouze slovo "grimaud", které ale znamená něco jiného.

nič vo zlom, ale v normálnom slovníku Argot alias Jargon (slang) nenájdeš

od toho máš ale Polačku - pričom tá knižná je samozrejme v tomto odbore naslovovzatá odborníčka - a Angelikyna Profesorka v danom odbore

tá neknižná ti našla aspoň slovník žargonu- argotu na stiahnutie :

http://www.gutenberg.org/ebooks/25949

jediný záznam s týmto slovom je tam tento:

ARTIE DE GRIMAUT.—Pain moisi.

Anglicky: Moldy bread. Slovensky: plesnivý chlieb.

pričom pain je jasne chlieb a "GRIMAUT" je plieseň - čo nieje moc lichotivé

Tu je slovník online:

http://www.russki-mat.net/page.php?l=FrFr&a=A

A toto je podla mňa chyba v poslednom písmene: Чертов сыч! to má byť "čertov syn"