Marquise de Brinvilliers

Odpovědět   Stránka 1 z 2  [ 64 příspěvků ]
Klikněte pro přechod na stránku… 1 2 »
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 14 črc 2014, 14:59
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Marie-Madeleine Marguerite d'Aubray, Marquise de Brinvilliers

narodena 2. Jula 1630 in Paris; popravena 17. Jula 1676 v Parizi

[ img ]

Zitat z knihy Angelika sa Buri:

Desgrez:
Nedávno jsem zatkl jednu z vašich sousedek… markýzu de Brinvilliers. Nevím, jestli si
vzpomínáte. Bydlela o několik ulic dál od vašeho paláce de Beautreillis. Otrávila celou rodinu plus
několik desítek dalších lidí. Už léta jsem jí na stopě, ale až vy jste mi pomohla ji zatknout. Ale ano.
Ty cenné informace, které jste mi tak laskavě poskytla; týkaly se loupeže vašich přátel ze Dvora
zázraků. Vy se nepamatujete? Jistěže ne, od té doby už se přece stalo tolik dalších věcí! Víte,
drahoušku, v Paříži je dneska travičství poměrně oblíbené.


_________________________
Travicska afera vzrusila v rokoch 1666-1682 cely Pariz. Markyza de Brinvilliers pri muceni vierohodne priznala, ze mnohi vysoko postavene osoby uzivali tzv. ,,naslednicke prasky“. Arzenik, ropusie sliny a vela inych, jedov kolovalo po kralovskom dvore viac ako dost. Verilo sa, ze maju kuzelnu moc. Slachta sa obracala k ciernym omsiam , kuzelnym napojom, k ucarovaniu alebo urieknutiu. Cielom bolo zahubit nepriatela alebo ho ovladnut. Dokonca aj pani de Montespan, kralova milenka, upadla do podozrenia, ze sa chcela zbavit svojej sokyne madamme De Fontagnes a preto sa zucastnila ciernej omse. Vplyvne osobnosti zapletene do tejto afery, boli usetrene. Na smrt bolo odsudenych a a napokon popravenych 36 osob.

Taktiez vyslo na javo, ze znama carodejnica la Voisin zasobovala cely Pariz rozlicnymi praskami. Na rozdiel od markyzy de Brinvilliers unikla muceniu, pretoze boli obavy aby nepovedala prilis mnoho. Stali jej hlavu a jej telo bolo spalene, podobne ako telo de Brinvilliers.
V tom case islo o hromadny jav, ktory bolo treba riesit a carodejnice la Voisin a de Brinvilliers boli len male clanky v celom retazci travicskej mafie, ktora sa rozsirila od samej spodiny Pariza az na kralovsky dvor.
-----------------------------------------


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Marquise de Brinvilliers a Desgrez
Napsal: 14 črc 2014, 15:15
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Markiza de Brinvilliers utiekla najskor do Anglicka, ale ked jej hrozilo ze ju vydaju, utiekla sa do klastora v Lüttichu. Mesto sa rozhodlo ju vydat, avsak klastor nie. Len vdaka lstivemu napadu komisara Desgreza, ktory sa sam podielal na zatknuti, prezleceny za mnicha, sa akcia vydarila.

Bola dopravena do Pariza a proces voci nej prebiehal v case od 29. Aprila do 16. Jula 1676.
Popravena bola 17.jula.1676. jej telo bolo spalene a jej popol rozviaty do vetra.

Kto by si chcel precitat viac, napriklad nadherny opis naseho Desgreza:

Zabudnute knihy:
THE MARQUISE ARRESTED BY DESGREZ

Madame_de_Brinvilliers_and_Her_Times

https://archive.org/search.php?query=brinvilliers

https://archive.org/details/madamedebrinvill00stokiala

Alebo od slavneho Alexandra Dumasa

ktory pise o tom co pisala Madame de Sévigné o markize de Brinvilliers:

http://literaturafrancesatraducciones.b ... sa-de.html


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 14 črc 2014, 21:21
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Super rešerš Moirro, až budu zas zpátky u svých knih a poznámek, můžu sem dodat pasáže z dopisů mme de Sévigné, kde píše o Desgrezovi & Brinvilliersce, kdysi jsem si z to všehno vypsala, takže to mám pěkně pohromadě...


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 15 črc 2014, 12:18
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
dauphine píše:
Super rešerš Moirro, až budu zas zpátky u svých knih a poznámek, můžu sem dodat pasáže z dopisů mme de Sévigné, kde píše o Desgrezovi & Brinvilliersce, kdysi jsem si z to všehno vypsala, takže to mám pěkně pohromadě...
Dakujem Dauphine :D , uz sa tesim na tvoj prispevok sem.

Pri skumani knihy Angelika v Quebecu kvoli casovej osi, som zistila ze pani AG musela mat pripad
Desgrez & Brinvillier dobre zresersovany, pretoze ju aj v tomto diely spomina hned na 5tich
rozlicnych stranach. Nahody neexistuju, a ake bolo moje prekvapenie, ked som vcera pred spanim doskumavala knihu cislo jedenast.
Kedze v Angelike sa da stale objavit nieco nove, v minulosti som si nevsimla toto:

------------------------------------------------------------------------

— Chcete povedať, že s tým La Reyniem by to mohla byť pravda?
— Obávam sa, že áno. No predovšetkým bola milenkou Francgisa Desgreza, ktorého sláva momentálne stúpa. (Vivonne)
— Desgrez! — zvolal Martin d'Argenteuil, — to je ten kapitán, ktorý zákerne zatkol Marie-Madeleine de Brinvilliers. Obliekol sa za mnícha a tak sa dostal do liéžskeho kláštora, kde sa skrývala. Tam sa predstavil ako opát. Tomu nie je nič posvätné. Správal sa k nej veľmi vášnivo. Ako mu mohla odolať, keď už päť rokov žila v izolácii medzi tými ženami a jej telo sa zmietalo náruživou túžbou? Nahovoril ju na ponižujúcu spoveď a presvedčil ju, aby spolu utiekli. Len čo prekročila kláštorný múr, zatkol ju... A vy hovoríte, že tá žena má niečo s takými odpornými osobami? Možno práve ona mu ju zapredala?
— Ach, Bože! Prestaňte už rozprávať o tom prípade. Všetci vieme, že ženy uprednostňujú záležitosti srdca pred vlastnými záujmami... Srdce, — mrmlal si Vivonne zasnene.


---------------------------------------------------------------------
Angelika – Cesta do Quebecu Strana 304

Nasla som v knihe pozicanej z mestkej kniznice "The Affair of the Poisons" od Anne Sommerset
presny datum kedy Desgrez zadrzal Mme Brinnvilliers

takze si mozeme zapisat do casovej osi: 25 marca 1676 :twisted:

v Lutychu v Belgicku kde si zaciatkom
jara 1676 prenajala izbu v klastore, ale dlho sa tam neohriala.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 15 črc 2014, 17:05
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
jeanne píše:
Jestli vas afera tak zaujala, zkuste The affaire of the poisons od Anne Somerset, nikdy jsem ty desive popisy z vyslechu ani nedocetla.
Mna zaujal hlavne Desgrez, o ktoreho osobe by som chcela pozistovat co najviac. ;-)

PS: Uz som nieco o tom vysluchu citala, a myslim ze to mi celkom stacilo! :roll: :evil:


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 15 črc 2014, 18:00
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Moirro, dávej si pozor na d'Andijose, aby nezačal žárlit, když teď věnuješ hlavní pozornost Desgrezovi... :mrgreen: :mrgreen: :twisted:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 16 črc 2014, 08:13
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
dauphine píše:
Moirro, dávej si pozor na d'Andijose, aby nezačal žárlit, když teď věnuješ hlavní pozornost Desgrezovi... :mrgreen: :mrgreen: :twisted:
Oh nie! Blaznivy Andijos je aj ostane moj milacik! :roll: :mrgreen:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 17 črc 2014, 21:03
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
jeanne píše:
Jestli vas afera tak zaujala, zkuste The affaire of the poisons od Anne Somerset, nikdy jsem ty desive popisy z vyslechu ani nedocetla.
A neprezradila si mi ze tam je presny datum kedy ju zatkli..... :twisted:

ja som aj zabudla ze som ju pred dvomi tyzdnami zhrabla
v mestkej kniznici a hodila medzi ostatne knihy o dvore Ludovita XIV. ;-)

Nuz tie popisy ani ja nemusim..to je skor vhodna literatura pre sadistov
ale je tam kopa uzitocnych informacii...ty si si ju kupila???


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 18 črc 2014, 09:00
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
jeanne píše:
Jo, kdysi dávno, ale opravu v ní ani nelistuju, takže jsem nevěděla, že tam do datum je... ačkoli se to dalo čekat. Se tímto tedy omlouvám, že sedím na informacích. :)
V tomto pripade si sedela na informacii ktora bola dolezita pre casovu os 5 dielu.
Presne z toho dovodu som si ju pozicala. :roll: :!: :idea:


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 22 črc 2014, 22:30
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Co píše mme de Sévigné ve svých dopisech dceři o mme de Brinvilliers:

29.4.1676 (str. 205)
Paní de Brinvilliers není tak ráda jako já, je ve vězení, hájí se dost dobře; včera si přála zahrát si piket, protože se nudila. Našli její doznání. Oznamuje tam světu, že v sedmi letech přestala být pannou; že v tom duchu pokračovala; že otrávila otce, bratry a jedno ze svých dětí a sebe samu, ale to jen proto, aby si vyzkoušela protijed: ani Médea se jí nevyrovná. Uznala, že to doznání je psáno jejím písmem; to je velká hloupost; ale měla vysokou horečku, když to psala, že je to blouznění, třeštění, které se nesmí brát vážně.

17.7.1676 (str. 213)
Už je to hotovo, Brinvillierska je v povětří. Po exekuci hodili její nebohé tílko do velkého ohně a popel do vzduchu, takže ji budeme vdechovat a přičiněním "malých duchů" /podle Descartese duchovní částečky (energie) oživující částečky hmoty/ nás popadne chuť někoho otrávit, až budeme všichni žasnout. Soud s ní začal včera. Dnes ráno jí přečetli rozsudek, který zněl: veřejné pokání v Notre-Dame, stětí, tělo spálit na hranici, popel rozptýlit ve vzduchu. Předvedli ji před právo útrpné; řekla, že toho není třeba, že poví všechno. Vskutku až do pěti odpoledne líčila svůj život, ještě hrůznější, než si kdo myslil. Desetkrát za sebou otrávila svého otce (pořád se jí to nedařilo), své bratry a mnoho jiných. A pořád do toho všeho míchala lásku a důvěrnosti. Proti Penautierovi /vrchní důchodní duchovenstva, byl v důvodném podezření, že otrávil několik osob včetně svého tchána, ale zásluhou mnohých mocných protektorů byl propuštěn a udržel si své postavení/ neřekla nic. Po tomto doznání ji niméně ještě vyslíchali právem útrpným, ale víc už neřekla. Požádala o rozmluvu s panem generálním prokurátorem, setrvala s ním asi hodinu. Ještě se nic neví o tom, o čem hovořili. V šest hodin ji odvedli jen v košili a s provazem na krku do Notre-Dame, aby vykonala pokání. A pak ji zase posadili do popravčí káry, kde jsem ji uviděla, hozenou na slámu s rohatým čepcem a v košili, vedle ní zpovědník a na druhé straně kat. Zachvěla jsem se, abych pravdu řekla. Ti, kdo viděli popravu, říkají, že vystoupila na lešení velmi srdnatě. Já jsem byla na mostě před Notre-Dame s dobrou Escarskou; jaktěživ jsem neviděla tolik lidí ani Paříž tolik vzrušenou a pozornou. A neptejte se mě, co jsem viděla, protože já viděla jen cíp čepce; zkrátka celý den byl zasvěcen té tragédii. Zítra budu vědět víc, pošlu vám to.

22.7.1676 (str. 214)
Ještě slovíčko o Brinvilliersce. Umřela tak jak žila, totiž neohroženě. Když vešla do místnosti, kde měla být podrobena mučení, a uviděla tři vědra vody, řekla: "Zřejmě mě chcete utopit, poněvadž při mé postavě je vyloučeno, abych to všehno vypila." Vyslechla svůj rozsudek za jitra bez bázně a strachu a na konci požádala, aby ho přečetli znovu, protože pohled na popravčí káru ji zprvu tak rozrušil, že se nemohla soustředit na ostatní. Po cestě řekla zpovědníkovi, aby před ní postavil kata: "Abych neviděla toho darebáka Desgraise, který mě chytil." Jel na koni před károu. Zpovědník ji pokáral za ten cit; řekla: "Panebože, prosím za odpuštění, tak ať mi tu divnou vyhlídku nechají." A vystoupila sama a bosa po žebříku a na popraviště a kat ji tam čtvrt hodiny šlechtil, holil, rovnal a urovnával, byla to veliká krutost a ozvalo se reptání. Nazítří lidé hledali její kosti, protože mezi lidem se říká, že je svatá. Měla prý dva zpovědníky. Jeden jí říkal, že musí všehno povědět, druhý, že ne. Ona se smála tomu rozporu a říkala: "Mohu si s klidným svědomím dělat, co se mi zlíbí." Zlíbilo se jí nepovědět zhola nic. Penautier z toho vyjde ještě trošku bělejší ne sníh. Obecenstvo není spokojené, říká se, že v tom všem je něco nekalého. Divte se té zlé sudbě! Ta osoba odmítla oznámit to, o po ní chtěli, a řekla to, nač se neptali. Například řekla, že pan Foucquet vyslal Glasera, jejich travičského lékárníka, do Itálie, aby sehnal jistou jedovatou bylinu; tuhle roztomilost prý slyšela od Sainte-Croixe. Vidíte to neštěstí v neštěstí a jaká záminka, by dorazili toho nebožáka. Všechno je to tuze podezřelé. Říká se ještě tisíc jiných věcí, ale pro dnešek už dost...

VYSVĚTLIVKY:
Marie Madeleine d'Aubray (1630 - 1676) byla dcerou náměstka nejvyššího soudce v pařížském Chateletu. Otec ji provdal za markýze de Brinvilliers. Když zjistil, že dcera je manželovi nevěrná s jeho přítelem kapitánem Sainte-Croixem, dal kapitána vsadit do Bastily. Po jeho propuštění otrávili milenci markýzina otce a dva bratry (1666, 1670). Když Sainte-Croix 1672 zemřel, našla se u něho skříňka s jedy a dopisy jeho spoluvinice. Makrýza uprchla do Anglie, potom do Lutychu; četník Desgrais ji vylákal z kláštera a dopravil do Francie.

Vše z knihy Rozhovory na dálku - výbor dopisů mme de Sévigné


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 22 črc 2014, 23:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ach! vynikajuci "vybor z vyboru" Dauphine! :mrgreen: :mrgreen:

Ta madame de Sevigne ma sympaticky zmysel pre humor :roll: :lol:

Vraj " Po exekuci hodili její popel do vzduchu,takže ji budeme vdechovat a přičiněním "malých duchů" nás popadne chuť někoho otrávit, až budeme všichni žasnout. "
aaaaa ha ha ha :lol: :lol: :lol: :lol: :lol:


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 22 črc 2014, 23:45
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ano, madame de Sévigné byla proslulá svými duchaplnými dopisy... vždyť i v Angelice se to zmiňuje, Anne Golon tam krásně napodobila její styl :)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 07 bře 2015, 10:47
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
No takze o nasej Brinvillers napisali samozrejme aj knihu a natocili TV Serial

La Marquise des ombres

Markýza tmy.

http://fr.wikipedia.org/wiki/La_Marquise_des_ombres

[ img ]

Česko Slovenska filmová databáze:

http://www.csfd.cz/film/286609-marquise-des-ombres-la/

a link kde sa da pozerat

La marquise empoisonneuse

http://www.dailymotion.com/video/xgzsu7

bohuzial chyba zo 7 casti cast cislo 3 vraj prilis nechutna - tak to oznacili daily motion

rusi to samozrejme maju cele v sialenej verzii ako vzdy- prekrikuju original francuzsky ton
po rusky - u nich este ani v 21 storoci neprisiel
do mody normalny dabing :roll: :evil: :evil: :evil:

https://zona.mobi/movies/markiza-tmy

[ img ]

Ešte nejaké fotky:

http://www.lapelliculeensorcelee.org/me ... mbres3.jpg

https://images-na.ssl-images-amazon.com ... @._V1_.jpg

A tuto pekne zvozili ten Film za historické nezrovnalosti:

http://www.frockflicks.com/marquise-darkness-2010/

ale to aj dokazuje že film niekde na neet existuje aj z anglickymi titulkami :P

Marquise of Darkness


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 11 dub 2015, 23:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Neviem dámy či to vy už dávno viete, a len ja som taká nevšímavá, ale ten D'AUBRAY
čo sa stále spomínal v Ceste do Versailles
(nesprávne vo funkcii policajného prefekta, pretože túto funkciu
zaviedol až Napoleón, ale to bude asi len preklad)
a dal Angeliku zo zaviazanými očami viezť v koči na schôdzku z Colbertom & Co
bol otcom markízy de Brinvilliers ktorého ona neskoršie otrávila. :agree:

Hotel (palac) rodiny D'Aubray stoji do dnes v ulici susediacej z ulicou Beaureilles ktorá sa dnes volá
Rue Charles V.

http://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_Charles-V

Vstupná brána do paláca Brinvillerky ktorá bola ako Desgrez spomína v 5 diely "Angelika sa búri"
Angelikinou susedkou. Palác dodnes stojí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... MH_rwk.JPG


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 17 črc 2016, 22:09
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ďalšia vec ktorú som ani len vo sne netušila:

Alexandre Dumas napísal o Brinvillerke celú knihu!

[ img ]

Tu sa dá po anglicky si v nej počítať:

http://www.fullbooks.com/Marquise-de-Brinvilliers.html

https://ebooks.adelaide.edu.au/d/dumas/ ... ter16.html

V knihe sa samozrejme spomína aj Chevalier Gaudin de Sainte-Croix spomínaný
v ceste do Versailles keď keď Angelika privoniavala k jeho objednanému jedu Arzeniku.

A tuto ešte originál spis pojednávajúci osúdení Brinvillierky z roku 1676:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Básník Špína - Ufúľaný Básnik
Napsal: 18 říj 2017, 10:30
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Úžasný objav od Terezy - poviedka z knihy

V. P. Borovička: Pařížská Surete pátrá

Ktorá nám čtivou formou približuje život a výčiny markýzy de Brinvillers,

jej priateľov Exiliho a Sainte-Croix a dokonca sa spomína aj lekárnik Glaser.

:scientist:

na osvieženie pamäti pridávam úryvok z knihy Cesta do Versailles:

Ale ona si dělala, co chtěla. Nechodila krást, jen ráda cítila vůni spících domů: goblény, vyleštěný nábytek, pach kuchyně a jídla. Dotýkala se starožitných drobnůstek a zase je stavěla zpátky na místo. Nikdy se v ní neozval vnitřní hlas a neřekl: Co tu děláš, Angeliko de Peyrac? Až tu noc, kdy se Rošťák vloupal do domu starého vědce Glazera na předměstí Saint-Germain.
Tu noc Angelika zahlédla na zdi svícen na svíčku. Zapálila svíčku od zlodějky, zatímco její průvodci plnili pytle kořistí. Pak zpozorovala na konci místnosti malá dvířka; zvědavě do nich strčila.
„Sakra,“ zašeptal Poserův hlas za ní. „Co to má bejt?“
Plamen se mihotal na obrovských skleněných baňkách s dlouhými hubicemi, mezi nimiž se vinuly měděné trubice, stály tu porcelánové nádobky s latinskými nápisy a zkumavky všech barev.
„Co je to?“ opakoval Posera zaraženě.
„Laboratoř.“
Angelika šla pomalu dál a zastavila se před cihlovým pultem, na němž byl kahan. Všímala si každé podrobnosti. Ležel tu malý balíček, zapečetěný červeným voskem, na němž četla: Pro pana de SaintCroix. O kousek dál našla v otevřené krabičce jakýsi bílý prášek.
Angelice se zachvělo chřípí. Tu vůni znala.
„A tohle?“ zeptal se Posera. „To je mouka? Voní to dobře. Je to cejtit po česneku…“
Vzal špetku prášku a nesl ji k ústům. Angelika ho podvědomým gestem klepla přes ruku.
Zahlédla před sebou Fritze Hauera, který křičel:
„Gift, gnädige Frau!“
„Nech to, Posero. To je jed, arzén.“
Vyděšeně se rozhlédla.
„Jed,“ opakoval vytřeštěně Posera.
Couvl a převrhl křivuli, která spadla a s břinkotem se rozbila. Rychle vyklidili prostor. Teď byl salón prázdný. Zaslechli, jak nahoře bouchla o podlahu hůl a stařecký hlas na schodech vykřikl:
„Marie Josefo, zase jste zapomněla zavřít kočku. To je hrozné! Musím se jít podívat.“
Pak se caklonil do haly a znovu zavolal:
„Jste to vy, pane de SaintCroix? Přišel jste si pro balíček?“



[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Básník Špína - Ufúľaný Básnik
Napsal: 18 říj 2017, 10:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Takže ukážka zo spomínanej ukážky :potapec:

Prvá poviedka z knihy V. P. Borovička: Pařížská Surete pátrá

Poviedka: Ďáblova hezká tvář
ktorú si môžete prečítať v 37 stranovej ukážke z knihy

Marie-Madeleine d’Aubrayová byla krásná, na tom se shodli všichni. Měla jemný obličej, sametový hlas, elegantní pohyby, tmavé uhrančivé oči. Dovedla očarovat každého muže. Svých půvabů využívala, jak mohla.
Narodila se 22. července 1630 ve vážené rodině. Její otec civilní soudce Dreux d’Aubray byl nejen zámožný, ale taky velmi vlivný muž. Byl správcem pařížského Châteletu. Tímto jménem byly označeny dvě budovy a také instituce hlavního města: vězení na levém břehu Seiny a pevnost Châtelet, v níž bylo sídlo francouzské justiční služby. Ať už vládl jedné či druhé, byl to mocný muž.
Jeho dcera byla do větru. Už jako nezletilá prý měla pletky s muži, a tak pro ni otec hledal vhodného ženicha. Našel ho, až když bylo dceři jednadvacet. V roce 1651 se Madeleine provdala za markýze de Brinvilliers. Bylo to podivné manželství, i když za vlády Ludvíka XIV., v době válek, všeobecné demoralizace, období korupce, bezpráví a volných mravů, ne výjimečné.

Markýz de Brinvilliers byl plukovníkem gardového pluku Trassi a v civilu prostopášníkem. Z válečných tažení, ale i od četných milenek přijížděl domů jen občas a nikdy se dlouho nezdržel. Jeho věčně těhotná manželka však nestrádala. Markýz měl vysoký roční příjem třicet tisíc livrů a ona dostala od otce věnem dalších dvě stě tisíc. Plukovník prožíval život v radovánkách, nebránil však své manželce, aby dělala totéž. A jako by se režie osudů ujala Prozřetelnost, sám přivedl své ženě do domu jejího pozdějšího milence, s nímž strávila příštích dvanáct let.
Jmenoval se Jean Baptiste Gaudin de Sainte-Croix, byl hejtmanem pluku, kterému velel markýz de Brinvilliers.


[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 27 říj 2017, 13:00
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
O markýze, jejím milenci i Desgrezovi :desgrez: píše též Jiří Kovařík v knize Královské vraždění (https://www.databazeknih.cz/knihy/kralo ... deni-13113). Knížka obsahuje též kapitolu o Fouquetovi a o smrti princezny Henrietty. Psala jsem do vydavatelství a MOBA má ještě pár výtisků, takže kdo chce mít knihu doma, ještě ji může koupit ;) .

Jinak o Brinvillierce jako první psal Pitaval, u nás její příběh vyšel v knize Slavné kriminální případy (https://www.databazeknih.cz/knihy/slavn ... pady-49285). Kdo by to chtěl číst, je tam ovšem de facto pouze to, co v knize Pařížská Sûreté pátrá, kterou našla Tereza. Pitaval pouze více rozebírá obhajobu, kterou markýze sepsal advokát. Ten se snažil vše hodit na rytíře Sainte-Croix a zpochybňoval markýzino písemné doznání, které objevil Desgrez v klášteře po prohledání markýziny cely. Protože toto písemné doznání začínalo slovy "vyznávám se před Bohem", advokát hrál na to, že jde vlastně o zpověď a zpovědní tajemství jako takové nemůže být použito jako důkazní prostředek před soudem.

Všechny knížky mám doma, budu skenovat a zkusím z toho sepsat nějaký výtah.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 16:51
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Co se týče popravy markýzy de Brinvilliers, velmi jsem se pobavila nad prací překladatelů:

Cestou prosila svého zpovědníka, aby posadil kata před ni: „Abych neviděla toho ničemu Desgraise, který mne dostal.“ Jel totiž na koni před károu. Zpovědník ji za tato slova káral a tu řekla: „Ach bože, prosím za prominutí, dopřejte mi tedy ten zajímavý pohled.“
(François Gayot de Pitaval: Slavné kriminální případy. Vimperk: Papyrus, 1994, s. 79)

Po cestě řekla zpovědníkovi, aby před ní postavil kata: "Abych neviděla toho darebáka Desgraise, který mě chytil." Jel na koni před károu. Zpovědník ji pokáral za ten cit; řekla: „Panebože, prosím za odpuštění, tak ať mi tu divnou vyhlídku nechají.“
(Marie de Rabutin Chantal de Sévigné: Rozhovory na dálku. Výbor z dopisů. Praha: Odeon, 1977, s. 214-215)

Tak nevím, nevím, je to otázka do pranice: měl Desgrez hezká záda a pozadí, nebo byla markýza tak ovlivněna výbavou rytíře Sainte-Croix, že jí Desgrez nebral? :lol:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 18:34
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Tak nevím, nevím, je to otázka do pranice: měl Desgrez hezká záda a pozadí, nebo byla markýza tak ovlivněna výbavou rytíře Sainte-Croix, že jí Desgrez nebral? :lol:
:ok: to je dôležitá otázka do boje :slzici: treba to dôkaldne zdesgrezovať :find:

čo znamená že treba nájsť skutočný francúzsky oroginál zdroj a pozrieť čo presn je tam o tom pohľade na Desgrezovú :desgrez:
zadnici napísané :idea: :!:

ach idem nájsť originál od Pitavala

tomu môžeme veriť lebo žil aj v čase keď ešte žil Desgrez

François Gayot de Pitaval (24. července 1673, Lyon – 2. ledna 1743, Lyon), byl francouzský advokát, nakladatel a spisovatel. Od roku 1734 vydal 20 svazků kriminálních reportáží pod názvem Slavné a zajímavé případy a rozsudky, jimiž byly rozhodnuty, sebrané panem Gayotem de Pitaval, parlamentním advokátem v Paříži, a položil tak základy kriminální reportáže a zpravodajství ze soudní síně. Slovo pitaval se pak stalo zkráceným označením pro žánr sociální a kriminální reportáže

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A ... de_Pitaval


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 19:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
PenelopaW píše:
Tak nevím, nevím, je to otázka do pranice: měl Desgrez hezká záda a pozadí, nebo byla markýza tak ovlivněna výbavou rytíře Sainte-Croix, že jí Desgrez nebral? :lol:
:ok: to je dôležitá otázka do boje :slzici: treba to dôkaldne zdesgrezovať :find:
Nač číst Pitavala, když odpověď je ukrytá v mojí (zatím nepublikované) erotické fikci :lol: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 19:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

Nač číst Pitavala, když odpověď je ukrytá v mojí (zatím nepublikované) erotické fikci :lol: .
mám to chápať tak že ve fikci bude podrobný opis desgrezovho čudného zadku? :slzici:

ja sa vždy snažím dopátrať k originálnemu zdroju s ktorého potom čerpali neskorší
písatelia a väčšinou sa mi to darí - vo viacerých zdrojoch je že Brinvillierka povedala
"čudný pohľad" ale keďže sa do Desgreza ako mnícha tak rýchlo zaľúbila že sa nechala oklamať
a išla s ním na rande von z kláštora, znamená že to bol pohľadný šarmantný muž,
čo tiež potvrdzujú viaceré zdroje

píše sa že keď Brinvillerku :witch: viezli na káre na popravisko, Desgrez :desgrez: túto káru sprevádzal,
samozrejme na koni takže zrejme videla jeho zadok ako sa nesie na konskom zadku .... :lol: :lol:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 20:03
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
mám to chápať tak že ve fikci bude podrobný opis desgrezovho čudného zadku? :slzici:
Dle mých měřítek má :desgrez: moc pěkný zadek :prayer: .
moirra píše:
keďže sa do Desgreza ako mnícha tak rýchlo zaľúbila že sa nechala oklamať a išla s ním na rande von z kláštora, znamená že to bol pohľadný šarmantný muž, čo tiež potvrdzujú viaceré zdroje
Nojo, ale zadek pod kutnou vidět není ;) .
moirra píše:
zrejme videla jeho zadok ako sa nesie na konskom zadku .... :lol: :lol:
Záhada vyřešena! Divný byl zadek toho koně! Upřímně... kdybych jela na smrt, taky bych nechtěla koukat do koňského zadku :lol: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 20:35
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Nojo, ale zadek pod kutnou vidět není ;) .
moirra píše:
zrejme videla jeho zadok ako sa nesie na konskom zadku .... :lol: :lol:
Záhada vyřešena! Divný byl zadek toho koně! Upřímně... kdybych jela na smrt, taky bych nechtěla koukat do koňského zadku :lol: .
no ano ale na poprave v Paríži mal už Desgrez oblečenie policajného kapitána -
to už nebol inkognito v prestrojení za duchovného ako v Liege :priest:

a v tom čase myslím boli kabátce ešte dlhé - takže jediné čo mohlo byť čudné bol fakt zadok toho koňa :mrgreen: ...

prehľad vojenských a gendarmer kostýmov toho času na mojom pintereste:

https://www.pinterest.de/Moirra48/offic ... louis-xiv/

zozadu mohol vyzerať asi tak (bez trúbky samozrejme):

počkaj ale keby tam nebola tá zrolovaná deka .... :roll: :roll: .... ha ha veď ten kabátec bol na zadku roztrihnutý :slzici:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 20:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Kdyby byla Brinvillierka pohřbená a ne spálena a rozprášena, jistě by se v hrobě obracela :) . Ale líbí se mi, že jedna jediná poznámka vyvolá takový zájem o oděv důstojníků jízdní policie :applaus: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 28 říj 2017, 22:43
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Kdyby byla Brinvillierka pohřbená a ne spálena a rozprášena, jistě by se v hrobě obracela :) . Ale líbí se mi, že jedna jediná poznámka vyvolá takový zájem o oděv důstojníků jízdní policie :applaus: .
jasne! :P uvedom si predsa že Desgrez :desgrez: určite deku na sedle po Paríži nenosil a na kabátci mal istotne rozparok
ako všetci, inak by sa v tom nedalo jazdiť, z ktorého mu vytŕčal jeho ctený.......

takže spýtajme sa Brinvillerky ČO :?: bolo na tej jeho zadnici také čudné :slzici:


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 29 říj 2017, 22:34
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tak jsem si přečetla povídku Ďáblova hezká tvář.
Pokud se markýza v posledních chvílích života zabývala tím, jakou měl Desgrez zadnici, tak to podle mě svědčí o pořádné otrlosti. Ale po tom, co měla za sebou, se nedivím.
Já si myslím, že na něj musela mít hrozný vztek, když mu tak hloupě naletěla.
Přitažlivý vzhled se mu hodil i pro dopadení prohnané vražedkyně. Ona dokázala okouzlovat muže a on jí předvedl v praxi její metodu. :desgrez:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 31 říj 2017, 12:41
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Haha, tak vášnivá markýza se docela činila - dočetla jsem se dnes, že i v klášteře měla milence, a to malíře Bertholeta Flemalla (https://en.wikipedia.org/wiki/Bertholet_Flemalle), který bydlel na ostrově naproti klášteru. Dle současných poznatků zemřel na melancholii, ale zlí jazykové tvrdí, že i na něm Marie-Madeleine-Marguerite d'Aubray zkoušela své travičské umění.

http://www.chokier.com/FILES/BENE/Brinvilliers.html
http://www26.us.archive.org/stream/lesp ... t_djvu.txt

Pochopila jsem též, že s Desgrezem se Brinvillierka sešla za zdmi kláštera víckrát, než jí zjevil svoji pravou identitu a zatkl ji. Takže pokládám otázku: Myslíte, že policista zneužil/využil svého převleku a s markýzou se před zatčením vyspal??


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 31 říj 2017, 13:06
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Nevím, jestli to tu někde nepadlo, našla jsem odkaz na film, který dle anotace zní jako pořádné "žrádlo": https://en.wikipedia.org/wiki/The_Burning_Court_(film).

Historian Michel Boissard (Walter Giller), is invited with his wife Marie (Édith Scob), a descendant of the Marchioness of Brinvilliers, the notorious poisoner, to the château of Mathias Desgrez (Frédéric Duvallès). Mathias Desgrez is a descendant of the last lover of the Marchioness, who denounced her. Mathias is adept in the occult arts, which he practises with his friend Dr. Hermann (Antoine Balpêtré). To the château come Marc Desgrez (Jean-Claude Brialy), and Stephane Desgrez (Claude Rich), nephews of Mathias, who are waiting impatiently for their inheritance. The wife of Marc, Lucy (Perrette Pradier) also has hopes. And Marc's mistress Myra (Nadja Tiller) who is Mathias' personal nurse, would like to accelerate Marc's uncle's death. Mathias himself is fascinated by Marie Boissard.
One night, a little time later, Mathias dies having received a visit from a mysterious woman bringing him medications, and is seen by a servant. Mathias is buried and then his body disappears just when the analysis proves that he has undoubtedly been poisoned. By whom? Lucy - eager to inherit? Myra - to please her lover? Marie - to avenge her betrayed ancestor, by the ancestor of Mathias? Inspector Krauss (Claude Piéplu) enquires into the matter.


...a pak, že prý Desgrez měl jen bezdětnou dceru :slzici: .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 31 říj 2017, 14:53
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ano, ten poznám, ale nevystupujú v ňom náš historický Desgrez ani Brinvillerka, ale ich potomkovia.
Film je čosi ako historická fikčná fantazmagória (áno dámy takým niečim sa dá dokonca aj živiť),
bez skutočných historických podkladov.
Ovšem film to je v celku zaujímavý, ako sa dá vydedukovať z ukážok.

Napríklad tuto je začiatok:

http://www.dailymotion.com/video/x2k079t

Prekald popisu pre tie čo nerozumejú anglicky:

Historik Michel Boissard je pozvaný aj s manželkou Marie , ktorá je potomokom markízy de Brinvilliers, známej notorickej travičky, na zámok Mathiasa Desgreza. Mathias Desgrez je potomkom posledného milenca ctenej Marchioness, ktorý ju napokon odsúdil. Mathias je adeptom v okultnom umení, ktorému sa venuje spolu so svojím priateľom Dr. Medom. Hermann. Na zámok prídu aj Marc Desgrez a Stéphane Desgrez synovci Mathiasa, ktorí netrpezlivo čakajú na ich dedičstvo. Žena Marca, Lucy si tiež robí podobné nádeje. A Marcova milenka Myra , ktorá je Mathiasovou osobnou zdravotnou sestrou, by tiež rada urýchlila smrť strýka Marka . Mathias je celkom fascinovaný Marie Boissardovou.
Jednej noci, o niečo neskôr, navštívila Matiasa tajomná žena, ktorá mu prináša nejaké lieky a videl ju pri tom sluha. Mathiasa pochovajú a potom jeho telo zmizne práve vtedy, keď už analýza takmer dokazuje, že bol nepochybne otrávený. Kým? Lucy - dychtivá po dedičstve? Myra - aby sa jzapáčila svojmu milému? Marie - aby pomstila svoju zradenú starodávnu príbuznú markízu de Brinvilliers na Desgrezovom potomkovi Matiasovi? Inšpektor Krauss vyšeruje.

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 01 lis 2017, 11:40
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Pochopila jsem též, že s Desgrezem se Brinvillierka sešla za zdmi kláštera víckrát, než jí zjevil svoji pravou identitu a zatkl ji. Takže pokládám otázku: Myslíte, že policista zneužil/využil svého převleku a s markýzou se před zatčením vyspal??
Desgrez arrived in Liege on the 22nd, and the criminal was secured on the 25th, which did not leave much time for lengthy love scenes.
(Stokes, Hugh. Madame de Brinvilliers and Her Times, 1630-1676.)

Desgrez :desgrez: přijel do Liege 22. března a Brinvilliersovou zatkl 25. března, což nenechává mnoho prostoru pro zdlouhavé milostné scény.


:roll: V několika zdrojích se objevuje, že byli milenci, tak buď Brinvilliersová v klášteře hodně chřadla a šli na to hopem, nebo všechny zdroje lžou a uvádí skandální senzace :disagreement: .


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 01 lis 2017, 21:55
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Mně ze všech indicií vychází, jestli náhodou nebyla Brinvillierka nymfomanka :mrgreen: Ta scéna, kdy jede Desgrez pár chvil před její smrtí před ní na koni ( i když jeho zadek stál asi opravdu za kouknutí - určitě se na tom koni pyšně naparoval a perfektně vysedal) tomu nasvědčuje a přiživuje tuto mou soukromou teorii. :agree:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 02 lis 2017, 20:11
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Mně ze všech indicií vychází, jestli náhodou nebyla Brinvillierka nymfomanka :mrgreen: Ta scéna, kdy jede Desgrez pár chvil před její smrtí před ní na koni ( i když jeho zadek stál asi opravdu za kouknutí - určitě se na tom koni pyšně naparoval a perfektně vysedal) tomu nasvědčuje a přiživuje tuto mou soukromou teorii. :agree:
„Desgrez!“ zvolal Martin d'Argenteuil.“ To je ten kapitán, co zatkl Marii-Madeleine de Brinvilliers. Jednal přímo machiavelisticky mazaně. V klášteře v Liege, kde se skrývala, se představil jako opat. Tomu není nic svaté, sehrál jí dojemnou scénu. Protože už byla pět let zavřená mezi těmihle ženskými, nemohla mu přece odolat, víte, jak byla vášnivá! Sehrál jí milostnou scénu a přesvědčil ji, aby s nám uprchla. Jakmile překročili práh kláštera, zatkl ji… (…)“
(A. a S. Golonovi: Angelika v Quebeku 1. Praha: Český spisovatel, 1995, 305)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 05 lis 2017, 14:13
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Našla jsem knihu "Slečna ze Scuderi" od E. T. A. Hoffmanna (https://www.databazeknih.cz/knihy/slecn ... deri-36848), která by se měla věnovat travičství v Paříži a v níž vystupuje i Desgrais. Anglicky v PDF zde: http://www.searchengine.org.uk/ebooks/62/4.pdf. Kniha vyšla v češtině v roce 1909, ale po antikvariátech ji lze sehnat, stejně jako slovenské vydání z roku 1969. Je zde mj. psáno o falešných Desgrezích, pohybujících se po Paříži. Ale nejvíce se mi líbila tato pasáž:

"Wait a moment, listen," said Desgrais, with a bitter smile. "I was standing near the Louvre, watching and waiting, with hell itself in my heart, for those devils who have been baffling me for such a length of time. There came a figure close by me—not seeing me—with uncertain steps, always looking behind him. By the moonlight I recognised the Marquis de la Fare. I expected that he would be passing. I knew where he was gliding to. Scarcely had he got ten or twelve paces beyond me when, out of the ground apparently, springs a figure, dashes the Marquis to the ground, falls down upon him. Losing my self−control at this occurrence, which seemed to be likely to deliver the murderer into my hands, I cried out aloud, and meant to spring from my hiding−place with a great bound and seize hold of him. But I tripped up on my cloak and fell down. I saw the fellow flee away as if on the wings of the wind. I picked myself up, and made off after him as fast as I could. As I ran, I sounded my horn. Out of the distance the whistles of my men answered me. Things grew lively—clatter of arms, tramp of horses on all sides. 'Here!—come to me!—Desgrais!' I cried, till the streets re−echoed. All the time I saw the man before me in the bright moonlight, turning off right—left—to get away from me. We came to the Rue Niçaise. There his strength seemed to begin to fail. I gathered mine up. He was not more than fifteen paces ahead of me."

"You got hold of him!—your men came up!" cried La Regnie, with flashing eyes, grasping Desgrais by the arm as if he were the fleeing murderer himself.

"Fifteen paces ahead of me," said Desgrais, in a hollow voice, and drawing his breath hard, "this fellow, before my eyes, dodged to one side, and vanished through the wall."

"Vanished!—through the wall! Are you out of your senses?" La Regnie cried, taking three steps backwards, and striking his hands together.

"Call me as great a madman as you please, Monsieur," said Desgrais, rubbing his forehead like one tortured by evil thoughts. "Call me a madman, or a fool that sees spooks; but what I have told you is the literal truth. I stood staring at the wall, while several of my men came up out of breath, and with them the Marquis de la Fare (who had picked himself up), with his drawn sword in his hand. We lighted torches, we examined the wall all over. There was not the trace of a door, a window, any opening. It is the strong stone wall of a courtyard, belonging to a house in which people are living—against whom there is not the slightest suspicion. I have looked into the whole thing again this morning in broad daylight. It must be the very devil himself who is at work befooling us in the matter."

This story got bruited abroad through Paris, where all heads were full of the sorceries, callings up of spirits and pacts with the devil indulged in by La Voisin, Le Vigoureux, and the wicked priest Le Sage; and as it lies in our eternal nature that the bent towards the supernatural and the marvellous overpasses all reason, people soon positively believed what Desgrais had only said in his impatience—that the very devil himself must protect the rascals, and that they had sold their souls to him. We can readily understand that Desgrais' story soon received many absurd embellishments. It was printed, and hawked about the town, with a woodcut at the top representing a horrible figure of the devil sinking into the ground before the terrified Desgrais. Quite enough to frighten the people, and so terrify Desgrais' men that they lost all courage, and went about the streets behung with amulets, and sprinkled with holy water.


Desgrez číhal u Louvru na markýze de la Fare (https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_A ... de_la_Fare), aby ho chránil před lupiči šperků. Leč když byl markýz kousek od něj, odnikud se zjevil lupič, markýze přepadl a začal prchat pryč. Při honičce Desgrez zakopl o vlastní plášť a upadl. Markýz pak přeskočil zeď a zmizel Desgrezovi i jeho policistům. Historka se rychle rozšířila, vyšla tiskem s rytinou ďábla, před kterým stojí vystrašený Desgrez, a šířena po městě. Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou :lol: .

A nakonec se mi povedlo knížku sehnat za pár, takže přepisuji pro fajnšmejkry:

Kteréhosi jitra přišel Desgrais k presidentovi la Regnie bled, všecek změnen, bez sebe.
"Co je, jaké zprávy? Našli jste stopu?" volá mu president vstříc.
"Ha, milostpane," počíná Desgrais, zlobou koktaje, "ha milost pane - včera v noci nedaleko Louvru byl markýz de la Fare přepaden v mé přítomnosti.
"Země a nebesa," jásá la Regnie radostí - "máme je!"
"Oh, jen slyšte," vpadá Desgrais s hořkým smíchem, "oh jen slyšte dříve, jak se vše mělo. - Stojím tedy u Louvru, a s celým peklem v prsou čekám na ty ďábly, již se mně posmívají. Tu těsně mimo mne přejde postava nejistým krokem, stále se ohlížejíc, aniž by mne viděla. V přísvitu měsíce poznávám markýze de la Fare. Mohl jsem zde na něj čekati, věděl jsem, kam se plíží. Sotva byl deset - dvanáct kroků opodál, vyskočí jakoby ze země jakási postava, srazí ho a padne na něj. Nerozvážně překvapen tímto okamžikem, jenž mohl vraha vydati mým rukám, vykřikl jsem hlasitě a chci ze své skrýše mocným skokem jej zastihnouti; avšak zapletu se do svého pláště a padnu. Vidím člověka toho utíkati jako na perutích větru, vzchopím se, pádím za ním - v běhu zatroubím na svůj roh - a z dálky odpovídají píšťaly slídičů - ulice se oživuje - řinčení zbraní, dusot koní se všech stran. - Sem - sem - Desgrais - Desgrais! křičím, až se to ulicemi ozývá. - Stále vidím člověka toho před sebou v jasném světle měsíčním; aby mne oklamal, zahýbá - sem - tam; přicházíme do ulice Nicaise - zdá se, že jeho sil ubývá, zdvojnásobuji své - je napřed již sotva o patnáct kroků -"
"Vy jste ho dohonil - chopil se ho - slídiči vaši přišli," volá la Regnie s blesky v očích a chápe se paže Desgraisova, jakoby on byl sám prchajícím vrahem.
"Patnáct kroků," pokračuje Desgrais dutým hlasem a ztěžka oddychuje, "na patnáct kroků přede mnou skočil stranou do stínu a zmizel zdí.

(...)

Desgraisův příběh vešel v Paříži ve známost. Hlavy byly přeplněny kouzly, zaklínáním duchů, společenstvím s ďáblem, jež pěstovali la Voisin, Vigoreux, zlopověstný kněz le Sage; a jak to již je v povaze člověka, že náklonnost k nadpřirozenému, zázračnému, nabývá vrchu nade vším rozumem - byla brzo všeobecnou víra, že jak Desgrais jen v nevoli prohodil, skutečně ďábel zločince ony chrání za to, že mu duši prodali.
Jest přirozeno, že příběh Desgraisův byl všelijak pošetile vykrášlen. Byla o tom vytištěna a na všech nárožích prodávána povídka, nahoře s dřevorytem, představujícím ohyzdného ďábla, jenž před polekaným Desgraisem propadá se do země. Dosti, aby lid byl přestrašen, ba i špehové zbaveni odvahy; tito nyní bloudili v noci ulicemi s chvěním a váhavě, ověšeni amulety a pokropeni svěcenou vodou.


(s. 18 - 20)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 06 lis 2017, 20:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Citovat:
Desgrez číhal u Louvru na markýze de la Fare aby ho chránil před lupiči šperků. Leč když byl markýz kousek od něj, odnikud se zjevil lupič, markýze přepadl a začal prchat pryč. Při honičce Desgrez zakopl o vlastní plášť a upadl. Markýz pak přeskočil zeď a zmizel Desgrezovi i jeho policistům. Historka se rychle rozšířila, vyšla tiskem s rytinou ďábla, před kterým stojí vystrašený Desgrez, a šířena po městě. Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou :lol: .
:lol: :lol: :lol:

existuje ilustrovana kniha, takže pridávam link a ilustrácie:

[ img ]

že by toto mal byť rozčapený Desgrez? :D

[ img ]

https://germanstories.vcu.edu/hoffmann/ ... _pics.html


a na tomto by si zgustol Arcibiskup Toulousky :priest: :
Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou

:slzici: :slzici: úbohý Desgrez!

Poznámka na okraj:
V knihe Desgrez napokon prišiel s myšlienkou "vytvoriť niekoľko Desgrezov, ktorí si mali byť podobní jeden druhému ako vajce vajcu. A to pokiaľ ide o chôdzu, jeho pózu, vyjadrovanie sa, postavu, tvár, že napokon ani jeho podriadení už nevedeli, ktorý s nich presne, je ten pravý.

odkiaľ si myslíte že som mala túto myšlienku do fikcie:

Keď ste chceli cestovať inkognito, nemali ste zo sebou ťahať Frontenaca a už vôbec nie toho utáraného Villedavraya.
Odvrkol slávny člen kráľovskej polície a potom nedbalo dodal:
- Dlho ste tu neboli. Zrejme vám uniklo že pán de la Reynie zakázal nosiť masky.
- To preto som vás zrejme predvčerom videl brázdiť nočným Parížom v dlhom tmavom plášti a maškárade veľmi podobnej tej mojej. A samozrejme v spoločnosti ďalších masiek.
Uchechtol sa veľmož z Toulouse.
Nemýľte sa. Keďže sa moja silueta stala už priveľmi známou, na môj pokyn brázdi ulice Paríža nespočet maskovaných Desgrezov. Takže neostáva nič iné ako hádať kde sa práve nachádza ten pravý.
- Nepochybne. To preto tie legendy o obávanom diabolskom špicľovi ktorý sa dokáže zjaviť naraz na viacerých miestach. Avšak ja som si celkom istý že som videl toho pravého. Povedal Peyrac so záhadným podtónom.


a potom som to použila ešte v krčme - kde sa chlapi dohadujú pozorujúc Desgreza z jeho spoločníkom či je to ten pravý alebo nie ;)

avšak myslím že aj Hoffman sám čerpal z nejakej legendy ktorá vznikla o Desgrezovi v podsvetí .....

Inak Slečna zo Scuderi bola viackrát sfilmovaná - a najlepšia verzia je nemecký Film z roku 1955 ktorý sa dá momentálne
pozrieť na youtube. žiaľ iba nemecky:

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=kX6a8YzzdhE

Film: https://www.youtube.com/watch?v=uSN4E2WAezI&t=247s


PS: nepatria tieto posledné dva príspevky do Desgreza ???? :roll:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 19 úno 2018, 15:21
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
PS: nepatria tieto posledné dva príspevky do Desgreza ???? :roll:
Kniha dějově vychází z Velké travičské aféry a atmosféry strachu, která mezi Pařížskou smetánkou vládla. Autor se v úvodu této historii věnuje docela podrobně, i když děj se pak týká vražd s jiným motivem. Příspěvky tak spadají sem i k Desgrezovi, který v povídce figuruje jako vyšetřovatel. Nutno dodat, že on i pan de La Reynie zde nejsou vylíčeni úplně sympaticky, La Reynie jako vyložený pitomec - :desgrez: už z toho vychází o něco líp :) .
moirra píše:
Inak Slečna zo Scuderi bola viackrát sfilmovaná - a najlepšia verzia je nemecký Film z roku 1955
Toto by měl být přehled všech filmových verzí (kromě té z roku 1955 natočili jednu v roce 1976 i západní Němci, ale filmových zpracování je mnohem víc! První už roku 1911!!): http://www.hervedumont.ch/page.php?id=f ... =4&idc=335

O zmíněném filmu z roku 1955 zde (v němčině): http://1686.homepagemodules.de/t63231f2 ... uderi.html

U obou německých filmů jsem si dohledávala, kdo ztvárnil Desgreze, stejně jako u francouzsko-italského snímku věnovaného travičské aféře, a výběr herců je nesmírně rozmanitý. Až to nějak zkatalogizuji a zclopotuji, zkusím do Castingu snů přidat jejich fotky, abyste si mohly porovnat svoji představu s představy filmařů a popřemýšlet, který z herců byl v roli Desgreze nejlepší ;) .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 20 úno 2018, 23:18
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Kniha Markíza Brinvillers, Travička 17 storočia

The Marchioness of Brinvilliers, the poisoner of the seventeenth century : a romance of old Paris
By: Smith, Albert, 1816-1860.
Vydané: (1846);

[ img ]

o tejto knihe, ktorá je skôr románová fikcia som už písala v rubrike o Desgrezovi, pretože sa tam jeho meno zjavuje viac ako
120 krát

v niektorých vydaniach sú celkom dobré ilustrácie

Brinvillierka mala dve adresy????? že by jedna adresa za slobodna a druhá po sobáši?

tuto vraj vstup do paláca ctenej markízy:

Rue de Blevre 28, alias Maison de la Brinvilliers n° 28 rue de Bièvre :

[ img ]

http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8457303w

pripomínam že jej palác Hôtel d'Aubray, 12 rue Charles V sa nachádzal v bočnej ulici -
v testnej blízkosti ulice Beautreillis,
kde stál parížsky mestský palác grófa de Peyrac 8)

tuto vidíme palác L'Hôtel d'Aubray ktorý stojí dodnes v dnešných časoch:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Marie-Mad ... MH_rwk.JPG

https://www.paristoric.com/index.php/pa ... l-d-aubray

schodište v paláci D Aubray

http://parismuseescollections.paris.fr/ ... rincipales

tu je ako dáva svojmu otcovi piť jed:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 26 úno 2018, 20:55
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

...Samá voda!

Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými
vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.


(Cesta do Versailles 1)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 27 úno 2018, 23:37
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

(Cesta do Versailles 1)
Jasne že si to pamätám 8) Tá scéna ako prepadnú jej koč je dokonca ja vo filme Báječná Angelika.
V prvých dvoch filmoch sa Borderie dosť držal predlohy. :)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 12 črc 2018, 19:07
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
JUDITH MERKLE RILEY napsala historický román „The Oracle glass“, odehrávající se v období před Travičskou aférou, který mám díky Moiře (a nepřestanu ji za to milovat!) doma. Kniha vyšla nejprve německy v roce 1992 (pod názvem „Die Hexe von Paris"), anglicky roku 1994.

Porovnáním obou jazykových verzí jsme zjistily, že anglická obsahuje více textu (v německé chybí celé kapitoly), který je i jinak členěn do kapitol, ale za to v rámci něj chybí celé odstavce, které jsou naopak uvedeny v německém vydání (např. u líčení popravy markýzy de Brinvilliers je v němčině uveden podrobný výčet různých osobností - včetně paní de Sévigné, které se na popravu přišly podívat).

V anglické verzi je moc hezká i kapitola o Desgrezově zatčení Brinvilliersky (zbožňuji hlavně ten konec), a protože v „Die Hexe von Paris“ chybí, aby to Moiře nebylo líto, vkládám sem. Podotýkám, že překlad do češtiny je můj, takže zřejmě bude místy kostrbatý...


"Ó, drahý abbé, jak jste v této věci ulevil mé duši!" Jemná malá blondýnka ve světle modrém saténu se naklonila blíž ke "společenskému abbému",* který klečel před ní, tisknouc její ruku ke svým rtům. Markýza se zachvěla a přitáhla si druhou rukou šál blíž k tělu. Bylo to chladem kamenné lavice v klášterní zahradě či předtuchou, že se jí duše zachvěla a na pažích jí naskočila husí kůže?
"Nemůže být hříchem, když dvě srdce touží tak čistě jako ta naše. Jak dlouho... jak dlouho jsem vás obdivoval z dálky, má drahá markýzo. Uchovat vaši duši pro boha, i za cenu mého vlastního zatracení…“ Abbé zvedl své hnědé oči k nebi. Jak atraktivní se zdála jeho skloněná, tmavá tvář v soumraku! Co je to za vůni, která se vznáší kolem něj? Ne nepodobná kadidlu - markýze připomínala nebeské záležitosti a současně nějakým zvláštním způsobem to poslední, božské, vášeň. Sevřela ho pevně oběma rukama a vytáhla vedle sebe na lavičku.
„Musím… musím přiznat vše?“
„Pouze Bohu,“ zašeptal vášnivý abbé. „Žádný živý člověk to nemusí vědět. Sepište vše, pouze pro rozhřešení vašich hříchů před Ním, který sedí na trůně nad námi. Pak zapečeťte dokument a přineste mi ho. Spálíme ho společně, doprovázejíc stoupající kouř svými modlitbami před trůnem Nejvyššího a Milosrdného Jediného.“
Abbé si přitiskl její ruku na srdce. „Cítíte mé srdce?“ zašeptal. „Nesmíte nikdy pochybovat, že to není vzájemné, buší pouze pro vás…“
Bělma markýziných očí v rychle padajícím soumraku planula jasně, dychtivě a šíleně. Její schopnosti lásky nezeslábly, přestože už překročila čtyřicítku. Její magnetismus, schopnost okouzlit, přivedly tohoto štíhlého, snědého zcestovalého abbého do jejího osamělého exilu ze vzdálenosti mnoha mil. Sexuální a božské, vše smícháno v šílené směsi, jí stoupalo do hlavy.
„Polibek…“ zašeptal.
„Ano,“ odpověděla a objetí zažehlo požár v celém jejím těle. Její mládí ještě nebylo promarněno. Vášeň jí stále patřila. Cítila jak stará část jejího života odlétá pryč jako stín. Ano, osvobodí se od všeho, vyzná se, a pak uprchne k novému začátku, očištěná, s tímto mužem, který způsobil, že její puls pádil splašeně jako u mladé dívky.
„Zítra,“ šeptal u jejího ucha a to, jak cítila jeho jemný dech způsobilo, že se její nervy zachvěly vzrušením. „U Sign of Castle,** na cestě z Liege. Nesnesu žít do okamžiku kdy vás budu svírat v náručí.“
Tu noc markýza de Brinvilliers seděla hodiny ve své klášterní cele. Za svitu svíčky listovala seznamem svých hříchů: sodomie, incest, zabití, vražda. Slavnostně jmenovala mrtvé: nepřátelé, kteří ji ohrožovali, cizince, kteří jí stáli v cestě, příbuzné systematicky otrávené kvůli jejich majetku. Výčet čítal šestnáct stran.
Kapitán Desgrez se vrátil k Sign of Castle.
„Tak co, kapitáne, jak to šlo?“ zeptal se policista maskovaný jako jeho sluha.
„Opustí klášterní pozemky zítra o své vlastní vůli a u v ruce bude držet vlastní přiznání,“ odpověděl falešný abbé. Jeho „sluha“ v obdivu hvízdl skrz zuby.
„Dobrá práce, kapitáne! Vynikající!“
„Cítím se jako vyždímaný,“*** řekl Desgrez, projíždějíc prstem pod těsným výstřihem**** své sutany.
„Spíše páchnete jako gigolo. Co je to za věc, kterou jste se navoněl?“
„Něco, co moje manželka vyzvedla v Rue Beauregard.***** Předpokládám, že to má svého nositele učinit neodolatelným.“
„Na to dám ruku, kapitáne. Vy myslíte na všechno.“
„Je to má povinnost,“ řekl Desgrez, posadil se a zahleděl do ohně.


* K vysvětlení pojmu "abbé" viz téma Desgrez (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =abb%C3%A9):
PenelopaW píše:
moirra píše:
Desgrez sa zjavuje v prestrojení za kňaza
V originále je uvedeno, že je v převleku za abbého. K tomu správně clopotovsky dodávám vysvětlení:

ABBÉ - znamenalo původně ve Francii představeného kláštera, opata. Konkordátem z r. 1516 získal král František I. od papeže Lva X. právo jmenovat 225 opatů doporučených. V důsledku toho se mnoho synů z šlechtických rodin věnovalo duchovnímu stavu, ježto měli obročí již zaručené nebo spoléhali, že je získají. Počet obročí však nestačil a mnozí z nich se proto zaměstnávali jako vychovatelé (vzpomeňme na vychovatele Angeličiných synků abbého des Lesdiguires!), spisovatelé a nejvíce jako domácí přátelé a společníci v domech velmožů a boháčů. V 17. stol. byl abbé každý mladý muž s dobré rodiny, který měl vyšší nebo nižší svěcení. Nosívali černé nebo tmavě fialové roucho a tonzuru. Často to byli pouzí příživníci, všeobecně hráli ve vznešené společnosti úlohu šviháků, kteří oživovali zábavu v salónech. Satirická poezie i komedie je ostře napadala. Mnozí z nich ovšem byli skuteční učenci, jako Fénelon, Saint-Pierre nebo u nás "modrý abbé" Dobrovský.

Tímto popisem (přepsala jsem z poznámek k Pitavalovi) se vysvětluje několik věcí:

a) různé formy českého překladu slova "abbé" v souvislosti s Desgrezovým zatýkáním Brinvilliersky v klášteře (někde uváděn jako mnich, jinde jako kněz, v některých českých zdrojích dokonce překládáno, že do kláštera vnikl v přestrojení za zpovědníka)

b) proč se Brinvilliers nechala svést - nakonec asi nebyla tak amorální, aby se vyspala s knězem, který byl vysvěcen a vázán celibátem ;)
** Sign of Castle - zatím se mi nepodařilo zjistit, jestli je tím myšleno nějaké konkrétní místo nebo jde o něco ve smyslu „ukazatel se směrovkou k hradu“.
*** K tomuhle nedokážu najít odpovídající ekvivalent: „I feel like washing.“
**** Možná, že „neckline“ je v tomto případě „kolárek“, ale nevím, zda „společenští abbé“ mohli na sutanách mít kolárky…
***** Tohle mi přijde obzvlášť vtipné, protože jak víme, v Rue Beauregard bydlela Voisinka.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 12 črc 2018, 20:33
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
historický román „The Oracle glass“, odehrávající se v období před Travičskou aférou, který mám díky Moiře (a nepřestanu ji za to milovat!) doma.
asi ti budem za tu chválu musieť s tej nemeckej rozhlasovej hry čo som si stihla stiahnuť kým to vymazali z netu preložiť aspoň tu pasáž kde Desgrez vyláka Brinvillerku von ....

Kniha vyšla nejprve německy v roce 1992 (pod názvem „Die Hexe von Paris"), anglicky roku 1994.

podobný osud ako kniha Angelika - najskôr v Nemecku až potom v pôvodnom jazyku - vyškrtnuté state či celé kapitoly

b) proč se Brinvilliers nechala svést - nakonec asi nebyla tak amorální, aby se vyspala s knězem, který byl vysvěcen a vázán celibátem ;)

v 17 storočí viazaný celibátom keď kardináli biskupi a arcibiskupi mali milenky o ktorých sa vedelo? a kedy si skazený šľachtici kupovali úrady cirkevných hodnostátrov? celibát leda tak na papieri :twisted: :twisted: (česť výnimkám v týchto radoch)

** Sign of Castle - zatím se mi nepodařilo zjistit, jestli je tím myšleno nějaké konkrétní místo nebo jde o něco ve smyslu „ukazatel se směrovkou k hradu“.

ani mne :disagreement:

*** K tomuhle nedokážu najít odpovídající ekvivalent: „I feel like washing.“

asi sa budem musieť spýtať anglických kamarátov - pretože ak to dáš do apostrofov do google vôbec to nieje používané v tejto konkrétnej forme
PenelopaW píše:


„Cítím se jako vyždímaný,“*** řekl Desgrez, projíždějíc prstem pod těsným výstřihem**** své sutany.
„Spíše páchnete jako gigolo. Co je to za věc, kterou jste se navoněl?“
„Něco, co moje manželka vyzvedla v Rue Beauregard
.
***** Předpokládám, že to má svého nositele učinit neodolatelným.“
***** Tohle mi přijde obzvlášť vtipné, protože jak víme, v Rue Beauregard bydlela Voisinka.
no ale manželku v historickej skutočnosti poslal niekto iný a to pre jed k veštici k Bosse, alebo? :P

ale to je absolútne božie že sa Desgrez polial "voňavkou lásky" od Voisinky ktorá jej užívateľa mala spraviť neodolateľne príťažlivým pre objekt jeho vášne :slzici: :slzici:

takpovediac porazil nepriateľa jeho vlastnými zbraňami :swordplay: :ok:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 12 črc 2018, 20:58
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
moirra píše:
no ale manželku v historickej skutočnosti poslal niekto iný a to pre jed k veštici k Bosse, alebo? :P
To bylo u zatčení Bosseové - Oracle glass ( anglická verze) je už druhá kniha, kde jsem to četla: Bosseová se někde kasala, že už má vyděláno, ještě tři otravy a končí s tím. Prohlásila to v průběhu večeře a jeden z hostů šel a oznámil to na policii. Policisté pak poslali manželku jednoho z nich jako volavku koupit jed, čímž se jim konečně do rukou dostal hmatatelný důkaz. A od Bosseové se pak dostali k dalším včetně Voisinové...

Něco málo o La Bosse je v diskusi u Desgreze: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 165#p23246.


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 19 črc 2018, 17:22
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Oproti příspěvku u Sousedky (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 879#p23879), tak tady už jsem polemizovala nahlas.

To, že odsouzenci chodili v ruce se SVÍCÍ, nikoli pochodní, to beru jako takovou technickou třešničku danou zřejmě překladem. To, že Brinvillierska nešla pěšky, protože měla od kata polámané nohy, o tom se dnes už také tolik nemluví. Ale to zatčení??!! :slzici:


Jiří ŽÁK: Co ještě Paříž neřekla. Brno: JOTA, 2004, s. 80-82

Dáma, která vystoupila na popraviště na náměstí Grève o dvaasedmdesát let později (předchozí text pojednává o královně Markétě z Valois, řečené Margot), nevraždila z lásky, ale většinou jen pro peníze. Ale i její ruku vedla vášeň.

V ulici Karla V., jež se nachází nedaleko Arsenalu, v místech, kde kdysi stával královský palác Saint-Pol, stojí dodnes dům číslo dvanáct. Nechala si ho tam v roce 1620* postavit Marie-Madelaine de Dreux d'Aubray, jejíž otec, státní rada Antonie de Dreux d'Aubray, jí odkázal dvě stě tisíc livrů, což by dnes v přepočtu činilo něco kolem neuvěřitelných sedmdesáti milionů eur! S takovou sumičkou už se dá leccos podniknout. Velmi dobře to věděl i velitel normandského pluku markýz Antoine Gobelin de Brinvilliers, když si krásnou a vzdělanou Marii-Madelaine bral. Vzal si ji, protože ji miloval? Těžko říct. Vzal si ji pro peníze? Nikdy je nezneužil. Tak kvůli její smyslnosti? To určitě, neboť markýza byla poněkud „lehčích mravů“. Sama se později přiznala, že přišla o panenství už v sedmi letech, protože se ráda „bavila“ se svými dvěma bratry.**

Dlouho ovšem markýza svému manželovi věrná nezůstala. Brzy se stala milenkou jistého Godina, jenž se nechával oslovovat rytíř de Saint-Croix, tedy ze Svatého kříže, což, jak za chvilku uvidíme, bylo vzhledem k hodnotám, které ve svém životě vyznával, poněkud absurdní. Na žádost markýzina otce byl Godin uvržen do Bastily. Tam se seznámil s jistým Italem podivného jména Exili, který ho zasvětil do tajemství jedl, takže když se Godin zase ocitl na svobodě, byl v tomto oboru velmi poučen. Nastěhoval se zpátky do věžičky v paláci des Abbés de Fécamp v ulici Hautefeuille číslo pět (tento dům ještě pořád stojí v V. obvodu). Markýza ho zase začala pilně navštěvovat. Během nocí plných lásky se mu svěřila, že už ztratila skoro všechny peníze a že nutně potřebuje dědit po svých příbuzných. Godin jí zlíbal krásná ňadra a pak se s ní podělil o svoje znalosti v oboru jedů.

V milé markýze našel skutečně vděčného žáka. Ta nelenila a začala se zajímat o charitu. Navštěvovala nemocnici Hôtel-Dieu v Cité a pomáhala ošetřovat nemocné. Při té „pomoci“ na nich začala zkoušet dávky jedu, které pro ni Godin připravoval. Nejčastěji to byla směs ropušího jedu, arseniku a vitriolu. Jakmile si ověřila dávkování, pustila se do příbuzenstva. První byl na řadě otec, ale tomu musela podat jed desetkrát, než konečně zaúčinkoval. O tři roky později otrávila staršího bratra a přiotrávila švagrovou, o sedm měsíců později přišla řada na mladšího bratra. Pokusila se, budiž ovšem řečeno, že marně, otrávit svou sestru, jeptišku v klášteře karmelitánek (mimochodem, vzpomeňme si na scénu z Dumasových Tří mušketýrů, kdy milady otráví v klášteře karmelitánek v Béthune paní Bonacieuxovou; podobnost není vůbec náhodná). Zcela specifickou kapitolou byl její manžel. Ne, že by se ho také nepokoušela otrávit, ale pokaždé, když mu namíchala jed, Godin v hrůze, že by si ji pak musel vzít, podal manželovi protijed! Tenhle vražedný taneček, hodný nejlepších autorů absurdních dramat, trval několik měsíců.

Pak ale Godin de Saint-Croix náhle zemřel a kupodivu přirozenou cestou.*** Jakmile se to markýza dozvěděla, pokoušela se dostat do jeho bytu, aby mohla odnést krabičku s jedy. Její naléhání se nakonec stalo tak podezřelým, že se o ni začala zajímat policie, a tak si ve svém paláci v Marais nenápadně sbalila zavazadla a uprchla raději do ciziny. Místo markýzy otevřela krabičku policie a kromě jiného v ní našla 34 markýziných dopisů a podrobnými popisy jejích zločinů,**** 27 receptů, nazvaných „zvláštní tajemství“, a vzorky nejrůznějších jedů.

Ministr Colbert požádal Anglii o její vydání a tak markýza rychle změnila působiště a ukryla se v jednom klášteře v Lutychu. Ale ani tam nebyla v bezpečí. Našel ji tam, prý převlečený za faráře, pokrevní bratr našeho Nestora Burmy, schopný policejní důstojník La Reynie***** - ano, byl to právě on, kdo vyšetřoval travičskou aféru vdovy Voisinové a paní de Montespan - a na jaře roku 1676 se mu ji podařilo dostat zpátky do Paříže. Tam byla markýza de Brinvilliers samozřejmě okamžitě postavena před soud. Tehdy byl ovšem trest smrti stále ještě poznamenám barbarstvím středověku. Markýza musela kráčet bosá od chrámu Notre-Dame s provazem na krku a s dvoulibrovou hořící pochodní v ruce až na náměstí Grève, kde stálo pařížské popraviště. Tam jí kat nejprve usekl zápěstí jako všem otcovrahům a nakonec ji upálil na hranici a její popel rozházel po větru. Na náměstí se na její popravu přišlo podívat tolik lidí, že pařížská divadla ten den nehrála. Bylo to poprvé v dějinách Paříže, kdy se poprava stala skutečně záležitostí všech Pařížanů.


* To docela těžko, když se narodila 1630…
** Z toho, co jsem zatím přečetla, bych se přikláněla k názoru, že se „nebavila“ moc dobrovolně a že toto byl jeden z motivů k vraždě obou starších bratrů.
*** Jestli se za ni dá považovat smrt při chemických experimentech, pane Žáku ;) .
**** Tady věřím spíše Pitavalovi, že to přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege.
***** WTF, pane Žáku?! :shock: :shock: :shock: :evil: :evil: :evil: :evil: :evil:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 21 črc 2018, 18:42
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Citovat:
* To docela těžko, když se narodila 1630…
** Z toho, co jsem zatím přečetla, bych se přikláněla k názoru, že se „nebavila“ moc dobrovolně a že toto byl jeden z motivů k vraždě obou starších bratrů.
*** Jestli se za ni dá považovat smrt při chemických experimentech, pane Žáku ;) .
**** Tady věřím spíše Pitavalovi, že to přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege.
***** WTF, pane Žáku?! :shock: :shock: :shock: :evil: :evil: :evil: :evil: :evil:
** k vražde starších bratov ale hlavne otca ktorý bol prvý na rade, pretože ako prvý obcoval z vlastnou 7 ročnou dcérou!

Práve som zistila že odteraz už nebudem veriť ničomu čo Žák napísal :disagreement: :roll:

Zmesku takýchto nehoráznych breptov už nemožno považovať za nejaký preklep - ale vidno že sa s tým vôbec nepáral -
a jeho domnelé "fakty" si buď surovo vymýšľaľ a domýšľaľ alebo opisoval a neoveroval nejaké pochybné zdroje z ktorých čerpal - ako žurnalista istotne bol oboznámený s tým kde sa dajú historické informácie hľadať a overovať - takže toto je fakt neodpustiteľné

za najväčšiu nehoráznosť považujem toto nechutne surové tvrdenie :zle: :

velitel normandského pluku markýz Antoine Gobelin de Brinvilliers, když si krásnou a vzdělanou Marii-Madelaine bral. Vzal si ji, protože ji miloval? Těžko říct. Vzal si ji pro peníze? Nikdy je nezneužil. Tak kvůli její smyslnosti? To určitě, neboť markýza byla poněkud „lehčích mravů“. Sama se později přiznala, že přišla o panenství už v sedmi letech, protože se ráda „bavila“ se svými dvěma bratry.**

zľahčovanie a ospravedlňovanie pedofílie či dokonca obviňovanie 7 ročného dieťaťa z priveľkej zmyselnosti - to je ´daleko za hranicami nechutnosti

len pre informáciu: toto presne je najčastejšia výhovorka pedofilov pred súdom: za všetko môže dieťa - lebo to všetko chcelo a vyprovokovalo

7 ročné dieťa vraj môže za to, pretože bolo priveľmi zmyselné, že ho znásilnil najskôr jeho vlastný otec !!!!!!
a neskoršie sa k tomu pridali aj bratia, od ktorých si dievčatko najskôr očakávalo pomoc!!!! :zle: :zle:

Francúzki historici sa zhodujú na tom že preto bol Brinvillierkyn spovedník taký šokovaný a vyhlásil že v porovnaní z
mnohými ľuďmi tej doby ona bola ešte svätica - nechcem ospravedlňovať vraždy - mne je ale úplne jasné prečo Brinvillerka celkom znenávidela svojho otca keď sa potom čo na nej roky páchal ako na dieťati :zle: :zle: začal na verejnosti ešte aj hrať na morálneho apoštola - to už by nevydržal ani kôň :priest:


PS: ****přiznání získala policie až po prohledání klášterní cely v Liege ....

presne tak to uvádazú skoro všetky historické zdroje :!: :idea:

***** WTF :roll: :roll: to sú doslova neuveriteľné bludy! neviem či sa nad tým smiať a či plakať :cry: :cry: :slzici: :slzici:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 21 črc 2018, 19:56
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
najskôr mi pri vyhladávaní vyhodilo nejakého nesprávneho Žáka

ale autorom je zrejme tento:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99% ... A1k_(1946)

nuž ja som predpokladala že ten človek nevie po francúzsky a preto si nemohol načítať správne zdroje a z toho dôvodu
píše bludy - avšak nestačím sa čudovať že neikto kto vraj vynikajúco ovláda francúzštinu
(chýba smajlík opice tlčúcej sa kladivom po hlave)
može mať historickú tématiku tak mizerne zrešeršovanú -
na niektorých miestach autor vysoko prekonal pisateľov najodpadovejšieho bulváru :| :|


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 30 črc 2018, 12:30
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Markýza de Brinvilliers se před popravou podrobila generální zpovědi a abbé Pirot, který ji doprovázel až na Place de Greve, o jejích posledních okamžicích sepsal zprávu. Narazila jsem na zmínku už v Pitavalovi, ale žila jsem v domnění, že ona zpráva se již nedochovala, dokud jsem nezjistila, že se na ni odkazuje Anne Sommerset ve své knize o Travičské aféře. Jeanne, od které knihu mám, se mi nyní může vesele smát, protože jsem odkaz na zdroj měla přímo pod nosem!

Úryvek z Pitavala:
Pan Pirot, doktor Sorbonny, jemuž se zpovídala a který ji doprovázel cestou na popraviště, sepsal velmi dojemnou zprávu o posledních čtyřiadvaceti hodinách života té proslulé vražednice. Říká, že žádala, aby jí bylo dovoleno přijímání, že však jí to bylo odepřeno, ježto není nikdy povolováno osobám, jež mají být popraveny. Žádala také, aby jí byl podán alespoň posvěcený chléb, tak jak jej podle jejího tvrzení obdržel její bratranec maršál de Marillac, než byl popraven. I toto jí bylo odepřeno a bylo jí řečeno, že čin maršálův nebyl zdaleka tak hrozný jako její, a že jej musí odpykat netoliko tím, že je jí odepřeno přijímání, nýbrž i odmítnutím náhrady za svátost.

Pirotova zpráva "Relation de la mort de la Brinvilliers, par M. PIROT, docteur de Sorbonne" vyšla tiskem roku 1883 a znovu 2014 (jde sehnat na Amazonu):
https://books.google.cz/books/about/La_ ... edir_esc=y

Naskenovaný Pirotův rukopis je přístupný na Gallice: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... me%20pirot
Dokument je možné si stáhnout jako pdf či jpg.

Pirotovo heslo na francouzské wikipedii: https://fr.wikipedia.org/wiki/Edmond_Pirot

Edmond (Edme) Pirot (1631 - 1713), doktor a profesor na Sorbonně. Mj. cenzuroval dílo francouzské mystičky Mme de Guyon (kterou zatýkal Desgrez ;) ). Za jeho života vyšlo tiskem pouze jedno jeho dílo (Discours en latin), ale kolovaly opisy, mj. i jeho rukopisu o posledních chvílích markýzy de Brinvilliers.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 30 črc 2018, 21:26
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Úryvek z Pitavala:
Pan Pirot, doktor Sorbonny, jemuž se zpovídala a který ji doprovázel cestou na popraviště, sepsal velmi dojemnou zprávu o posledních čtyřiadvaceti hodinách života té proslulé vražednice. .


Vyborne sclopotovane :ok: skvely objav :!:

La marquise de Brinvilliers: récit de ses derniers moments (manuscrit du P. Pirot)

sa da v roznych formatoch stiahnut tuto:

https://archive.org/details/lamarquisedebri00frangoog


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 30 bře 2019, 18:04
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Doufám, že se teď nebudu opakovat, ale tuším, že první setkání Angeliky s markýzou de Brinvilliers tu citováno nebylo, i když by si zasloužilo pozornost.

A schválně, jestlipak víte, které to bylo? Když chtěla Angelika orodovat za propuštění svých známých ze Dvora zázraků u markýzina bratra? Nebo když ji Brinvillierska zvala na večeři?

...Samá voda!

Od mostu Pont-Neuf se proti proudu nesl mlhou křik kejklířů a šarlatánů.
Na most vjížděl kočár. Skupinka se rozestoupila, aby ho nechala projet, ale na konci mostu se koně zarazili, protože se jim pod kopyta vrhl jakýsi trhan. Byl to Černej chleba, stařec s bílými
vousy, jeden z Rošťákových pobočníků, ověšený růženci a svatojakubskými mušlemi.
„Slitování!“ kvílel, „mějte slitování s ubohým poutníkem, který se vydal do Compostellu pomodlit se, a teď nemá na cestu. Dejte mi pár drobných a já se za vás pomodlím u hrobu svatého Jakuba.“
Kočí ho přetáhl bičem.
„Ustup, čertovskej modláři!“
Okénkem vyhlédla jakási dáma. V rozhaleném plášti jí zářil překrásný náhrdelník.
„Co se děje, Lorraine? Popožeňte trochu ty koně. Chci dojet do kláštera Saint- Germain des Prés na nešpory.“
Nicolas popošel o několik kroků a položil ruku na okraj dvířek.
„Zbožná dámo,“ řekl a smekl děravý klobouk, „jedete na nešpory a odmítáte almužnu tomuhle ubohýmu poutníkovi, kterej odchází za Bohem až daleko do Španělska?“
Dáma pohlédla do zarostlé tváře, která se před ní v soumraku objevila, a uviděla podezřelé individuum, jehož děravou halenou prosvítaly mohutné svaly a jehož opasek zdobil řeznický nůž.
Otevřela doširoka ústa a začala ječet:
„Pomoc! Vražda!“
Pivoňka už opřel špičku rapíru o vozkovo břicho. Černej chleba a Flipot, jeden z kluků, co rybařili v tůni, zadrželi koně. Přiběhl Posera, Rošťák skočil do kočáru a drsnou rukou umlčel ženin jekot.
Zavolal na Angeliku:
„Šátek! Dej sem svůj šátek!“
Angelika ani nevěděla, jak se octla v kočáře, ve vůni kosatcového pudru, vedle krásných, zlatem vyšívaných sukní.
Rošťák jí strhl šátek z krku a nacpal ho ženě do úst.
„Dělej, Posero! Seber jí ty cetky! A vem jí prachy.“
Žena se zuřivě bránila. Posera se potil, jak se snažil rozepnout ženin náhrdelník, krásný zlatý řetízek, jemuž se říkalo „obojek“, a cizelovaný zlatý přívěsek s několika zářivými diamanty.
„Pomoz mi, Markýzo andělů,“ sípal. „Nevyznám se v těch sarapatičkách.“
„Hoď sebou,“ vrčel Rošťák. „Už ji neudržím. Je jako úhoř!“ Angeličiny ruce nahmátly uzávěr. Bylo to jednoduché. Nosila kdysi podobné šperky.
„Mazej, kočí,“ vykřikl vesele Pivoňka.
Kočár se skřípěním vyrazil ulicí Fauborg Saint-Germain. Kočí, šťastný, že už nemusí mít strach, uháněl se spřežením jako divý. O kousek dál se ženě podařilo zbavit se roubíku a začala znovu křičet.


(Cesta do Versailles 1)
moirra píše:
Tá scéna ako prepadnú jej koč je dokonca ja vo filme Báječná Angelika.
V prvých dvoch filmoch sa Borderie dosť držal predlohy. :)
Scéna je hned na začátku filmu (cca devátá minuta). Angelika korsuje s Rošťákem a jeho bandou po Pont-Neuf, přičemž vidí projíždět kočár Brinvilliers. A protože "policajtská dceruška" stála v procesu proti Joffreyovi ( :?: :!: ), nabádá svého ochránce, aby z ní očesal šperky...

[ img ]

...Rošťák se brání, že to není dobrý nápad, je bílý den, ale Angelika je nesmlouvavá, a tak R. vydává rozkaz, že kočár na nábřeží přepadnou.

[ img ]

[ img ]

Sama Angelika pak Brinvilliers strhává náhrdelník a slibuje jí, že přijdou zas :) . Na obrázku hezky vidět herečka ztvárňující dceru pana d'Aubray - schválně ji srovnejte s historickým potrétem ;) .

[ img ]

[ img ]

[ img ]

Jenže ouha, v davu čumilů je přítomen i Muž se psem! :desgrez:

[ img ]

[ img ]

A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek :) .

[ img ]

[ img ]

V roli markýzy de Brinvilliers - Malka Ribowska, francouzská herečka a scénáristka polského původu (hrála i v Borderieho Třech mušketýrech):

https://fr.wikipedia.org/wiki/Malka_Ribowska
https://www.imdb.com/name/nm0723032/?re ... _fc_cl_t25
https://www.csfd.cz/tvurce/76896-malka-ribowska/


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers a travicska Afera
Napsal: 30 bře 2019, 20:14
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6882
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:

A další rozdíl oproti předloze: Brinvilliers není pasivní a sama strhává Markýze Andělů z hlavy šátek :) .
myslím že jej chovanie celkom dobre vystihuje výrok z knihy "Žena se zuřivě bránila" Borderie to iba inak pospájal.
Až na ten začiatok o ktorom som písala v porovnaní film-kniha je tent text skoro identický s nemeckým.

Až na to že v nemeckom texte som nespoznala žiadnu indíciu že by mala proti nemu stáť na súde.
je tam doslovne iba: Aj ona bola proti nemu.
No to bolo veľa iných tiež,(Conde, Fouquet, kráľov brat a jeho kumpáni) a nestáli na súde.
myslím že Češi v Dabingu nešťastne zvolili slovo "stála", takže to môže iritovať ;)


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Marquise de Brinvilliers
Napsal: 13 črc 2019, 14:53
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 3225
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Našla jsem stránku v němčině o Brinvilliers, i s obrázkovým doprovodem:

https://historische-serienmoerder.de/di ... eich-1667/


[ img ]

Že by toto bylo její zatčení a muž vpravo byl Desgrez?? :desgrez: (Pokud ano, má pěkná lýtka!)

[ img ]

[ img ]

Pokud skutečně převzal Aubinovu živnost, tak jí právě stříhá vlasy mladý Oprátka, syn vdovy Cordeauové, který si hrával s Florimondem během Angeličina pobytu v Templu 1660-1661.


O pařížských vězeních: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k205629q.pdf
(Zmínka o zatčení markýzy de Brinvilliers na str. 39 dokumentu)


A pak trochu toho bulváru (POPRAVČÍ BALADY):

La déclaration des crimes de madame de Brinvilliers, faite par elle-même, estant prisonnière en la conciergerie du palais, au grand étonnement de tous les assistans avec les dernières parolles qu'elle a prononcée sur l'échaffaut (https://omeka.cloud.unimelb.edu.au/exec ... s/show/998)

Vyhlášení (přiznání) zločinů Madame de Brinvilliersové, které učinila sama, během pobytu v Conciergerie, k úžasu všech asistentů s posledními slovy, které vyslovila na lešení

Myslím, že snad ani není třeba překládat, co o sobě údajně prohlásila již v druhém odstavci "deklarace":

Je suis perverse créature,
J'ay abusé de la nature,
Plusieurs fois j'ay violé ma foy,
Je suis pleine d'ingratitude,
A mal faire j'ay fait étude
Contre vous, grand Dieu, et la loy.



https://omeka.cloud.unimelb.edu.au/exec ... s/show/994

L’execution remarquable de Mme de Brinvilliers, qui a esté condamnée à faire amende honourable devant nostre dame, et de la conduit à la grève pour y estre décolleté et ensuite jetée au feu, pour avoir empoisonné son Pere, ses frères, et quantité d’autres gens de condition

Pozoruhodná poprava Madame de Brinvilliers, která byla odsouzena k tomu, aby učinila před Notre-Dame pokání, a byla odvedena na náměstí Gréve ke stětí a upálení, protože otrávila svého otce, bratry a množství ostatních lidí

[ img ]



...a to jsem úplně původně začala po obědě hledat, jak se jmenuje takové to lemování knoflíků na kabátě uniformy :lol: .

Má to jedinou chybu... podle historických zdrojů, co jsem zatím četla, sepsala Brinvilliers své přiznání v Liege, z jejího pobytu v Conciergerie vznikla jen Pirotova písemná zpráva. Takže uvedený text bude zřejmě opravdu jen popravčí baladou...

Text přiznání z kláštera, které Desgrez při prohlídce cely nalezl a pilně přivezl do Paříže :ok: , byl pak použit při soudu proti Brinvilliers, ačkoli se její advokát hodně snažil uhrát to na to, že šlo vlastně o zpověď (text začíná zvoláním k Bohu) a zpovědní tajemství jako takové je nedotknutelné a nelze jej použít jako důkaz. V Pitavalovi je k tomu pomalu celá studie :).

P.S.: Desgrez :desgrez: Brinvilliers doprovázel na koni až na popravu. Takže koukám na obrázek a tipuji, který z těch pánů by to mohl být? S mým štěstím ten, co sedí v sedle zády k nám :mrgreen: .


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 2  [ 64 příspěvků ]
Zpět na „Postavy v Angelice“ | Klikněte pro přechod na stránku… 1 2 »
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Google [Bot] a 9 hostů
cron