Sentimentalita pána Dokonalého

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 16 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 14:00
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Dasha nám napísala že by rada poznala naše názory na sentimentalitu pana Dokonalého.
dasha píše:

Přemýšlela jsem o Joffreyovi, jestli by se v reálu skutečně tak zachoval. Tak empaticky, velkoryse a citlivě. V knihách takový sice občas bývá, ale až na výjimky mi připadá, že lehce přehrává. Ví, že se to od něj očekává a chce možná trochu Angeliku dojmout. protože kdyby takový byl doopravdy, činila by se mu mnohá rozhodnutí mnohem hůř. Mnohokrát se musel rozhodnout buď - anebo, rozhodnout o životě a smrti někoho jiného. To musí člověka nutně otupit.

Ale když jsem přemýšlela, o čem by vlastně měl být ten poslední díl, když už budou všechny bitvy vybojovány, tak se to vlastně nabízí - vrátit se k nevyřešeným věcem z minulosti. A kdoví, jestli by Joffreye nepostihla stejná sentimentalita jako Molinese, který prohlásil, že si "na sklonku života občas dovolí nějakou bláhovost."
To je jen malé zamyšlení, ke kterému mě závěr fikce inspiroval, budu ráda, když mi i ostatní napíší svůj názor na sentimentalitu pana Dokonalého. :trubadur:

Tak teda, ja si myslím:

Inak ja osobne si myslím že Joffrey mal odjakživa veľmi dobré srdce. :ach: Bol vždy veľkodúšný, napriek jeho sklonom k cynizmu a irónii.
Samozrejme že niekedy musel jednať tvrdo. :swordplay:

V knihách je nespočet príkladov o jeho dobrote.
Tiež verím že vekom, hlavne čo sa týkalo jeho rodiny a priateľov, viacej zmäkol a znežnel. :mask: + :potapec: = :ach:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 14:29
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
A ešte mi samozrejme nedá necitovať Joffreya, ktorý hoci bol neuveriteľne
veľkodušný, sám vraví o tom že často je nevyhnutné byť aj tvrdý.

Citáty su z knihy Angelika a jej láska keď Angelika príde Joffreya prosiť o milosť pre Hugenotov.

Spravedlnost a disciplína jsou naprosto nutné, jinak dojde k anarchii. A to pak nevznikne nic velkého ani trvalého, a navíc půjde zbytečně o život. Tady, kde jsme, nelze být slabý.“

Během svého života plného nebezpečí tvrdě platil za zjištění, že slabost je příčinou těch největších porážek,
že přináší tisícerou zkázu. (...)
A abych je za jejich zradu ještě laskavě odvezl na ostrovy, to je vyloučené, dokonce i kdybych se vám chtěl zalíbit. Přišel bych o dobrou pověst nejen u svých mužů, ale i v očích celého Nového světa. Tady se pitomcům neodpouští.


Hoci som za odpúštanie a milosrdenstvo, môj názor sa absolutne zhoduje s Peyracovým:
Prehnaný altruismus nevypláca.

Podľa hesla: Daruj diablovi život a on "z vďaky" spôsobí že o životy prídu mnohí nevinní.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 18:55
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Kdybych měla jmenovat jednu hlavní vlastnost Joffreye, tak je to podle mě právě velkorysost. A tu kořenil sklonem k cynismu a ironii.
Tvrdý samozřejmě také dokázal být, ale mnohdy to vyžadovala situace. Byl prostě uznávaný vůdce, jak na lodi, tak v Americe. Na jeho rozhodování závisely životy ostatních. Musel, aby ochránil sebe a ty, kteří na něm byli závislí. :mask:
Já ho vidím i jako dost romantického a sentimentalita ve zralém věku mi k tomu prostě také patří. :trubadur:
Snad právě proto mě baví představovat si, jak by se choval v situacích odlišných od kánonu.


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 20:34
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
V knize sentimentální z mého pohledu teda nebyl. Vzpomněla jsem si na úryvek, který bych nenazvala sentiment ani romantika, ale kapitulace před ženou a přiznání porážky velkého sebevědomí, a moc se mi to líbilo:

„Smím věřit, že jako všechny ženy přece jen dostanete chuť na lahůdky, připravené na vaši počest? Přestože zdaleka nedosahují kvalit dvorské tabule?"
Angelika sklopila hlavu.
„Mám chuť na něco jiného."
Zachvěla se blahem, když jí ovinul paži kolem ramen.
„Neodvažuji se doufat," šeptal jí, „že byste se zajímala o kožešiny té velké postele. Přestože jsou velice vzácné a vybral jsem je s představou, jak mezi nimi budete krásná."
„Myslel jste na mě?"
„Bohužel."
„Proč bohužel? To jsem vás tolik zklamala?**
Opírala se o pevné tělo pod vestou. Najednou se otřásla. Z doteku jeho paží a tepla hrudi se na ni jako bleskem přeneslo vzrušení.


"Mírně" sentimentálního jsme ho udělaly my v našich fikcích, ta představa, že na každého jednou dojde, byla alespoň pro mě lákavá. Doba a poměry té doby by mu možná dovolily nějakou tu bláhovost, jak zmiňovala Dasha.

Když jsem v některé fikci četla, jak si pěkně klábosili o lodích a fontánách Ludvík a Joffrey ve Versailles, tak mě napadlo, že by se tam najednou mohla objevit před oběma Angelika, kterou třeba Cantor přivezl z Ameriky. Jak by se zachoval on a ona. Takovou dávku fikční romantiky by nepřežil a navěky by se stal sentimentálním=přecitlivělým. 8)


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 20:49
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Terezo, pro mě zase tenhle úryvek je romantický. To říká trubadúr, který se kdysi v masce vydal do zahrady, aby si ukradl polibek od Angeliky. Ale je tam i ta ironie. To se Joffrey trochu snaží tu situaci jakoby odlehčit. :trubadur:
Na mě to tak působí. Romantika, ale ne ta uslzená. Nevím, jak bych to líp vyjádřila. :?:


Nahoru
Profil Citovat
Katra
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 21:30
Markýzové
Offline
 
Příspěvky: 370
Registrován: 08 úno 2008, 05:03
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ja som nikdy nechapala co to bohuzial tam ma znamenat ... ze bohuzial pre neho na nu myslel ? Ze si tym sam sebe ublizoval ze na nu myslel ? :?


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 21:38
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Pro mě je to ta jeho ironie, snaha sitiaci okořenit trochou cynismu. Svádění, vše připraveno pro společnou noc a pak takové popíchnutí. ;)


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 22:01
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše:
Pro mě je to ta jeho ironie, snaha sitiaci okořenit trochou cynismu. Svádění, vše připraveno pro společnou noc a pak takové popíchnutí. ;)
V tom jsou mnohé knihy tak úžasné, že je každý čte jinýma očima. Pro mě kapitulace jediným slovem, pro jiného čtenáře jiný vjem.
Kdesi bylo napsáno, že dobré knihy dávají otázky, ne odpovědi. :agree:


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 29 črc 2015, 22:05
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Naprostý souhlas. :agree:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 13:51
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše:
Na mě to tak působí. Romantika, ale ne ta uslzená. Nevím, jak bych to líp vyjádřila. :?:
Aj ja si myslím to isté Mimi.
Nieje toto nádherná trubadúrska romantika? :trubadur:

„Tak dlouho jsem čekal na tenhle okamžik, že se mi až svírá srdce, nedokážu se usmát. Nikdy jsem nemiloval žádnou ženu tak jako tebe, Angeliko, a dokonce mám pocit, že jsem tě miloval ještě dřív, než jsem tě znal. A když jsem tě uviděl… To na tebe jsem čekal.



[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 18:55
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ano, Moirro. Je to krásná trubadúrská romantika. :trubadur:

Já přitom na romantiku moc nejsem. Romantické knihy skoro nečtu a filmy nebo seriály taky nesleduji.
V Angelice je právě ta romantika, která tam prostě zapadá. Tam se to střídá se smutnými pasážemi a někdy i tvrdými výjevy. :agree:


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 20:04
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
mimi píše:

Já přitom na romantiku moc nejsem. Romantické knihy skoro nečtu a filmy nebo seriály taky nesleduji.
V Angelice je právě ta romantika, která tam prostě zapadá. Tam se to střídá se smutnými pasážemi a někdy i tvrdými výjevy. :agree:
Tak to je nás možná víc a při přečtení toho Tvého příspěvku jsem si vzpomněla na jednu scénu, která ta Tvá slova možná vystihují :

„Joffreyi," pokračovala, „co s nimi uděláte?"
„Tak to vás zajímá?"
Sklopila hlavu a hrdlo se jí svíralo.
„Madame, přicházíte z La Rochelle, procestovala jste Středozemní moře a dokonce, jak jsem slyšel, jste se zabývala problémy zámořského obchodu. Znáte tedy zákony moře. Jaký osud čeká ty, kdo se během plavby vzbouří proti kapitánovi a snaží se ho připravit o život? Pověsí se... Rychle a bez soudu. Takže je oběsím."
Říkal to klidně, avšak rozhodně.
Angeliku mrazilo po celém těle, točila se jí hlava. To se nesmí stát, říkala si, udělám cokoliv, abych tomu zabránila, padnu mu k nohám...
Přešla místnost, a aniž vytušil její úmysl, sesula se před ním na kolena a objala mu nohy.
„Joffreyi, ušetřete je, prosím vás, drahoušku můj, já vás zapřísahám... Žádám vás o to ani ne tak kvůli nim, jako kvůli nám. Mám strach, třesu se, aby takový skutek nezničil mou lásku k vám... Nikdy bych nedokázala zapomenout, čí ruka je ,poslala na smrt... Byla by mezi námi krev mých přátel."
„Už je mezi námi krev mých: Jasona, dvacet let mého věrného druha, starého Abd-el-Mešrata, kterého nemilosrdně zavraždili..." : Jeho vždycky zdrženlivý hlas se třásl vzteky, oči mu blýskaly.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 21:29
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Terezo, vybrala jsi to, co jsem měla na mysli. Zároveň je to i ukázka toho, jak jsem psala už výše, že Joffrey dokázal být tvrdý, rozhodný, přirozený vůdce na lodi i v Americe. Situace si to žádaly, protože na jeho rozhodnutí závisely životy jiných lidí. Tak musel jednat.


Nahoru
Profil Citovat
Tereza
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 21:47
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1383
Registrován: 29 črc 2014, 21:17
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Dasha položila otázku, zda pan D. je/není, byl/nebyl sentimentální, ráda bych se k ní vrátila.
Ve většině fikcí tady na fóru jsme mu pěkně naložily, myslím, že se v nich i proti své vůli sentimentálním stal.

Kousek za tím úryvkem z předešlého mého příspěvku je další, na který si taky dobře pamatuju, protože mě překvapil.Nějak mi to k němu nešlo, říkala jsem si, jestli to není nějaký "slabší" den překladatelky nebo jestli si tu pasáž překladatelka nevymyslela sama. Tak je toto sakra sentiment nebo ne?

Opakoval několikrát: Angelika, Angelika, a pak si uvědomil, jak je to zvláštní. Kdykoliv vyslovil její jméno, jako by se obzor vyjasnil a vliv anglického a francouzského krále se hroutil jako mávnutím kouzelného proutku.
Upřímně se rozesmál. Byla tu a celý svět se rozzářil. Byla tu a celý svět byl lepší. Miluje ho, tak se není čeho bát. Znovu viděl její něžné jiskřící oči, když říkala: Vy jste schopen jakékoliv velkorysosti... Ta věta ho obšťastnila jako mladého rytíře, jemuž hodila dáma jeho srdce na turnaji rukavičku.


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 03 zář 2015, 22:01
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 2148
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Terezo, já myslím, že záleží také na tom, kdy a v jaké náladě nebo situaci to zrovna čtu. Někdy objevím při čtení něco, co jsem třeba předtím několikrát přehlédla. A pak mě to bouchne do očí. Nepřipadá mi to jako sentiment, je v tom pro mě spíš radost a vyjádření naděje pro společnou budoucnost. A poslední věta, to je trubadúr z Toulouse. :trubadur:
Ale tak to teď vidím já. Jiná z Vás má třeba úplněný jiný pocit.


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Sentimentalita pána Dokonalého
Napsal: 04 zář 2015, 10:44
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6881
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Ta věta ho obšťastnila jako mladého rytíře, jemuž hodila dáma jeho srdce na turnaji rukavičku.....

[ img ]

Aaaaach :ach: jasný trubadúr..... podľa mňa to je práve to čo robí Joffreya neodolateľne príťažlivým.
Tá kombinácia. Je to predátor, vodca a tvrďas z dušou trubadúra. :agree:

Mne to zasa pripomenulo toto:

Joffrey de Peyrac se rozesmál.
„To byste ode mě žádala přílišnou velkorysost, abych to přiznal.“
„Vy jste schopen jakékoliv velkorysosti,“ odpověděla oddaně.
Stál před ní a pozoroval ji. Četl v jejích očích obdiv a důvěru. Byl to pohled jejího mládí,
jímž mu bez zábran vyznávala svou vášnivou lásku.
Najednou věděl, že kromě něj pro ni žádný muž na zemi neexistuje.
Jak o tom mohl pochybovat? Pocítil obrovskou radost. Jen stěží dokázal sledovat další
Angeličinu obhajobu.


PS: Tereza, nasadila si mi zasa chrobáka do hlavy musím zasa samozrejme porovnať preklady, pretože som
si už dávnejšie všimla že 6 diel je preložený dosť chaoticky, a to rovnako do češtiny ako aj do slovenčiny.


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 16 příspěvků ]
Zpět na „Postavy v Angelice“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů
cron