Teď jsem při čtení Angeliky v Quebecku narazila na nesrovnalost. Když hovořila s Uttakém při jednom z prvních setkání, říkal jí, že Irokézové neskalpují ženy, protože dávají život, a nezabíjejí děti, protože ty jsou budoucnost. Nyní jsem četla pasáž, kdy Irokézové dorazili ke Quebecku, a tam je přímo napsáno, že zabili a skalpovali celé rodiny včetně žen. Tak jak to tedy Irokézové měli? Říkala jsem si, že v tomto ohledu byli "vznešenější" než jiné kmeny, které běžně při přepadávání anglických osad vyvraždili všechny (ačkoli to mohlo být tím, že byli pokřtěni Francouzi, a tak brali vše anglické bez ohledu na pohlaví za nepřítele), včetně žen a dětí...
No že odpovedám až teraz - lebo to až teraz mám dôkladne zrešeršované. 
Ja už neviem v ktorej knihe a kto to hovorí, snáď Utaké alebo Piskaret ktorý bol Abenaki, ale práve toto im (bielym) niektorý z indiánskych náčelnikov (historicky správne, staré pravidla indiánskej cti sa začali meniť k horšiemu po príchode Europanov) vyčíta: Že oni neskalpovali a nezabíjali a neznásilňovali ženy a deti, ale že odkedy prišla biela tvár, a videli u nich - tak že ich že nešetria deti a ženy, ich mladí bojovníci to už robia tiež, darmo sa im to starí snažia vyhovoriť.
A tiež že pijú "ohnivú vodu" teda alkohol a že prestali orať a siať - (Irokézi mali pôvodne vysoko vyvinutú agrikultúru) ale že celkom zleniveli a už len obchodujú s kožušinami.
Prevažne išlo o bobrie kožušiny, ktoré prišli v Európe do módy.
Tento obrázok by sa tak trochu hodil k Holanďanovej obchodnej stanici zo začiatku 8 dielu Angeliky - Pokušenie
Když ujeli další úsek cesty a připravovali tábořiště, zahlédla Angelika indiánskou ženu,která utíkala s jakýmsi podivným předmětem na hlavě. Poslala pro ni a přivedená Indiánka jim bezprošení ukázala, co nesla: Byl to obrovský bochník pšeničného chleba. Právě ho vyměnila za šestkůží černé vydry v Holanďanově obchodní stanici, za dvě stříbrné lišky navíc dostala pohár
pálenky. Vracela se do svého tábora, kde má další kožešiny. Tvrdila, že Holanďan je velice dobře zásobený. (...) Silný pach rybiny se tedy mísil s vůní teplého chleba a ostrými výpary nahromaděných kožešin a vytvářel kolem obchodní stanice mocnou symfonii vůní, která však nebyla vhodná pro jemné nosíky. Angelika si už dávno přestala takových drobností všímat. Řeka kolem ostrova se přímo hemžila lidmi, což bylo dobré znamení. Určitě tu objeví netušené poklady zboží ......
Holanďan, představitel a obchodní zástupce Společnosti zátoky Massachusetts, trůnil uprostřed dvora v zaprášených černých krátkých kalhotách se sukýnkou. V tuto chvíli měřil s mušketou v ruce svazek bobřích kožešin. Délka hlavně odpovídala čtyřiceti kůžím. Stavení bylo skromné, zastřešené šindeli napuštěnými ořechovým mořidlem. (...) Holanďan našel ve společnosti Francouzů vrozenou vlámskou žoviálnost, postavil na stůl poháry, džbánky a kalíšky, pivo, rum, kořalku a láhev ohnivého španělského červeného vína, kterou vyměnil za kožešiny s jakousi pirátskou lodí z Karibských ostrovů, jež zabloudila až k ústí Kennebeku.
![[ img ]](https://i.pinimg.com/564x/b7/c6/62/b7c662afa446a2736623c397c70e6946.jpg)
IROKÉZI A ICH AGRIKULTÚRA
Tri božstvá: Kukurica, tekvica a fazuľa.
Když se Nicolas Perrot hluboce zamyslel, vraštil opálené čelo, až se mu kožešinová čepice hýbala.
„Místní národy, Abenakisové, Ečemínové nebo Surikézové, jsou nomádi. Žijí neuspořádaně
a taky se tak živí, nemají ani chléb a sůl. Irokézové jsou vyspělejší. Vyznají se v obdělávání země.“
„Jako byste je měl rád,“ poznamenala Angelika. Zálesák nadskočil.
„Bůh mě chraň! Jsou to ďábli. Kanaďan nemá většího nepřítele než Irokéze. Žil jsem mezi
nimi,“ dodal po chvilce přemýšlení. „To se nedá zapomenout. Kdo kdy žil s Irokézi, pochopí mě. Já
jsem viděl Posvátné údolí, kde panují tři bohyně uctívané všemi pěti národy…“
„Tři bohyně?“
„Ano. Kukuřice, Dýně a Fazole,“ odpověděl Nicolas Perrot naprosto vážně.
https://en.wikipedia.org/wiki/Three_Sis ... riculture)
Pre tých čo by si mysleli že kukurica je iba žltá:
![[ img ]](https://angelique.cz/phpBB321/download/file.php?mode=view&id=851&sid=63b276a4f8aa716b7a24465aef2385c7)
A pre záhradkárov:
Fazuľa, kukurica, tekvica: Poznáte zásadu troch sestier?
Ide o pestovanie využívajúce prirodzené vlastnosti rastlín a ich vzájomné pozitívne pôsobenie. Pojem „tri sestry“ označuje spoločné pestovanie kukurice, popínavej fazule a tekvice.Tento spôsob pestovania hlavných plodín praktizovali Indiáni. Vtesnali plodiny na malú plochu, ale s veľkým úžitkom. Nikdy nepestovali monokultúru.
Už v minulosti sa vedelo, že vzájomné pestovanie rôznych druhov rastlín v bezprostrednej blízkosti pozitívne vplýva na ich rast a úrodnosť. Mnohé z týchto vedomostí znovu objavujeme aj v súčasnosti. Ako rastliny rastú, navzájom si „pomáhajú“, a tak lepšie prosperujú.
Fazuľa vďaka baktériám v koreňových hľuzách sprístupňuje druhým dvom rastlinám dusíkaté látky, pričom ich získava zo vzdušného dusíka. Tie sú dôležité pre ich hojný a zdravý rast. Tekvica svojimi listami tieni pôdu, a tak v nej pomáha udržať vlahu. Zároveň obmedzuje rozrastanie buriny. Kukurica slúži ako opora pre popínavú fazuľu a čiastočne chráni výsadbu pred vetrom. Podľa niektorých zdrojov kukurica dokonca vylučuje do pôdy látky, ktoré veľmi pozitívne vplývajú na rast fazule. Ak sa zasadia správne, nebudú si navzájom odoberať svetlo.
Tuto článočky:
https://zahradkar.pluska.sk/uzitkova-za ... ch-sestier
https://www.zahrada.sk/magazine/poznate ... vilizacie/
Možno sa nakoniec niekto s vás kto má záhradku inšpiruje  PS: vedeli ste že podľa pôvodných starodávnych postupov bola súčasťou výsadby aj slnečnica, ktorá sa vysievala ako prvá?
![[ img ]](https://angelique.cz/phpBB321/download/file.php?mode=view&id=850&sid=7aeddcc0661cf3836f06ea6856ebb989) |
![[ img ]](https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/6c/0f/65/6c0f65623e4bfe41c633a018d09d45bf.jpg)
![[ img ]](https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/03/de/dd/03deddb24886f142e56adf594167dcf7--samuel-de-champlain-fur-trade.jpg)
.