No najskôr pridám slová ktoré Angelika sama použila v 8 diely na svoju obranu:
PenelopaW píše: - do náruče některých byla dohnána vlivem okolností (např. Nicolas) - buďme rády, že jsme se nikdy neocitly v dějinné době, která by nás nutila využít svého ženství k tomu, abychom za účelem přežití získaly ochranu pro sebe a svoje děti, jídlo, přístřeší nad hlavou...
- a jiní se jí neptali, jestli chce nebo jestli se jí to líbí, a vzali si ji proti její vůli (Vardes, Montadour + kupa dalších vojáků) - kdo zažil láskyplný sex plný vzájemné úcty, pro toho musí být představa znásilnění o to horší
- to, že s ostatními spala dobrovolně z ní ještě nedělá couru - proč by si ženská nemohla vybírat, s kým půjde do postele? Vždyť i dneska je to o vzájemné přitažlivosti . A i dneska je to o tom, že chlap, který má úspěchy, je kanec, kdežto ženská, která má četnější minulost, je považovaná za couru...
Řekla bych, že kdyby byla eskort, tak za to účtuje podstatně víc peněz, a naprosto chladnokrevně by skočila i na krále, přestože jí upálil manžela, jen proto, aby měla postavení, prestiž a bohatství... a my víme, že to neudělala .
Copak ji snad Joffrey léta nenechal úplné opuštěnou, a dnes chce najednou všechno,
dokonce i věrnost v minulosti. Byl snad on tak ctnostný, nehledal rozkoš u tolika jiných žen?
Dovolil si tak surově odhalit tajemství, která patřilo pouze jí, a ve své žárlivosti žádal, aby mu
skládala účty i za to, čeho se během svého „vdovství“ ani nedopustila.
Když si sama vybavovala těch patnáct let daleko od něj, viděla především dlouhou řadu
osamělých ledových nocí, kdy trávila mládí krásné a svůdné ženy pláčem, vzpomínáním a
steskem… a spala sama, s rukama zaťatýma. Naštěstí vždycky spala tvrdě jako dítě, a to ji možná
zachránilo. Když pracovala u Rudé masky, padala do úzké postele polomrtvá únavou, ale ráno byla
dokonale připravená čelit vyčerpávající dřině. Neměla čas na lásku, mnohem častěji musela
vyhazovat za dveře příliš naléhající mušketýry. A když vyráběla čokoládu, i Ninon de Lenclos jí
vyčítala, že žije příliš ctnostně.
Jako světlé, jiskřivé a rychle hasnoucí okamžiky se jí před očima mihly noci lásky v náručí
pařížského básníka pronásledovaného policií, nebo vášnivá objetí jeho pronásledovatele Desgreze.
Jeden i druhý byli příliš pohlceni svou krutou hrou a neměli čas se věnovat jí.
Ani u dvora, kde to sálalo erotikou, nebyl její milostný život zrovna bohatý. Možná ještě
méně. Králova vášeň ji vydělovala. Její vlastní touha se upínala k milovanému přízraku, k němuž
stále vztahovala ruce, a to ji chránilo před dobrodružstvími a přechodnými známostmi, které by ji
brzy omrzely. Co jí z toho zbylo?
Několik nocí s Rákóczim, pronásledovaným princem. Jedno vynucené objetí po loveckém
večírku s vévodou de Lauzun faux pas, který ji přišel příliš draho. A s Filipem, jejím druhým
manželem? Milovali se dvakrát, snad třikrát. V žádném přípa dě ne víckrát. A pak Colin, jejich
láska v poušti…
Když to tak vezme počítala v duchu, milovala se za těch patnáct let daleko méně než
jakákoliv počestná panička za tři měsíce v posteli svého legitimního manžela… nebo ona sama s
Joffreyem za ještě kratší dobu. Skutečně jí dnes bylo co vyčítat! Stavět ji na pranýř! Dělat z ní
neřestnou Messalinu! Jenže to bude marně vykládat Joffreyovi, i kdyby mu podala přesný výčet
svých skutků.
Angelika v pokušení PDF strana 165