hm, tak ja musim rict, ze me hodne prekvapilo, jak jsou indiani presvedcive popsani, je to uplne neco jineho nez zname z knih Karla Maye. A tak se ptam....je to proto, aby Mayovky byly pro lidi poutave a atraktivni a proto jsou indiani popsani tak jak jsou, a nebo je opravdu tak veliky rozdil mezi indiany severni a jizni Ameriky?

Já osobně si myslím, že je hodně velký rozdíl mezi Indiány na severu Ameriky, ač s těmi jižnějšími měli hodně společného . Největší rozdíl bude mezi severoamerickými a jihoamerickými kmeny - tam ty rozdíly asi budou opravdu hodně znát

težko říct...podle mě ta mentalita bude docela rozdílná, a to také kvůli podnebí...a to se týká i oblečení samozřejmě..v jižní americe se to dá srovnat snad jen s Andami ale tam je zas horské klima..

Srovnávat skutečné Indiány s těmi, jak je popisoval Karel May, opravdu nemůžeme. May své Indiány značně idealizoval, ale jistě to nebylo kvůli větší atraktivitě svých knih. May byl duší pacifista a zabíjení se mu hnusilo. Většina autorů dobrodružné i naučné literatury líčila v té době Indiány jako lstivé, zlé a zákeřné pololidi, které je třeba vyhubit. May naproti tomu vyzýval k mírovému řešení sporů a náboženské toleranci, opakovaně se vyznával proti kolonialismu, otroctví a rasismu. Jeho Vinnetou měl ztělesňovat všechny dobré lidské vlastnosti a být jakýmsi pomníkem téměř vyhubené rudé rasy.

Jinak May od mládí ležel v lexikonech a slovnících, dlouho do noci studoval cestopisy a mapy. Jeho knihovna čítala později přes 3.000 svazků odborných prací, což bylo na tehdejší dobu (konec 19. století) závratné číslo. Sice se občas dopouštěl nepřesností, co se týče popisu krajiny či oblečení, ale to bylo dáno hlavně tehdejší dostupností a kvalitou informací. Mezi Indiány skutečně May nepobýval, ale o všelijaké národy, jejich zvyky, kulturu, objevy i osobnosti se po teoretické stránce opravdu zajímal, dokonce si nechával dovážet z USA nebo Afriky nejrůznější artefakty. Rozhodně to nebylo tak, že si vše jen tak tahal z prstu, takže snaha se cení

Jinak doporučuji přečíst si Mayův podrobný životopis (nikoliv ten tabulkový), který spisovatele ukáže v trochu jiném světle, než jak ho známe z bulvárních a rádoby "odborných" článků v časopisech - http://karel-may.majerco.net/zivotopis/

Je to fakt, když si to občas pustím sama doma, tak se někdy malinko nudím. Ale to může být dáno i tím, že znám ty filmy nazpaměť. Ovšem na srazu jsme byli všichni jako u vytržení, jako naši taťkové, když na tom byli poprvé v 60. letech v kinech, prostě paráda (mimochodem, první sraz jsme měli 6.9. 2008, stejně jako vy jste měli sraz Angelik )

Tereza píše: *

30 kvě 2021, 02:07

Já mám celou tu druhou část knižní série odehrávající se v Americe hodně spojenou s představami dvou pro mě více než zdařilých filmů - a to je Poslední Mohykán, který patří do mých TOP (četla jsem i knihu) a film Revenant ( úchvatná příroda a boj o život).
Když jsem tedy četla díly o Angelice, které se odehrávají v Novém světě, vidím i ve spojitosti s těmito filmy ve svých představách nespoutanou přírodu, krutost,zabíjení, kanoe na řekách, úpadek původních obyvatel atd.

S Angelikou v Novém světě mám bez ohledu na výše jmenované filmy ovšem stále jeden velký problém - a to je její uctívání indiány. Atraktivní běloška je pro domorodce prostě podle mě zejména kořist.

Na začiatku by som checla podotknúť že ma dokonale pobavilo že téma Indiánska kultúra s končila v Styl a móda 17 století. Ale budiž!

A teraz k tomu čo napísala Tereza ale aj písateľky hore vyššie:
Ano je pár skutočne zdarilých filmov o Indiánoch - ku ktorým tie dva spomínané jednoznačne patria.

Aby sa človek dozvedel ako to tam v skutočnosti v 17 storočí okolo indiánov vyzeralo, treba naozaj brať presne obdobie a miesta v ktorom sa dej odohráva. Ja už som samozrejme rešeršovala - a musím povedať že autentické "reportáže" ľudí ktorý sa tam pohybovali v tom období jednoznačne ukazujú že boli obrovské rozdiely vo zvykoch a chovaní sa jednotlivých kmeňov a že veľa z nich sa nechovalo z ďaleka tak primitívne ako by sme očakávali.

Myslím že pani AG sa s tou témou vyrovnala v celku dobre, lebo opisuje všetky situácie od veľkorysého a múdreho chovania až po primitívnu krutosť. A keď si človek prečíta cestopisy dobrodruhov tých časov - a ona ich zrejme rešeršovala - tak jej musí dať za pravdu že boli takí aj takí. A tiež že biely človek často huckal jednotlivé kmene proti sebe kvôli presadeniu svojich vlastných záujmov.

Z mojich rešerší na túto tému som zatiaľ pridala myslí že iba tieto dve veci, pričom sa v oboch prípadoch jedná o autentické historické udalosti:

O našom Piskaretovi ktorý všade lozil za Angelikou a časť jeho príbehu použila aj pani AG vo svojej knihe. :

viewtopic.php?f=3&t=482

Knižný Orgeval bol inšpirovaný touto osobou a žil dlho v pokoji mieri pri brehoch Kennebecu zo svojimi Indiánami, dokonca zhotovil aj prvý slovník:

viewtopic.php?f=3&t=874

Dovoľujem si aj pripomenúť že prvý usadlíci na brehoch severnej Ameriky prežili len a len vďaka pomoci Indiánov - o tom je historických záznamov neúrekom - takže sa nič nedá hádzať do jedného vreca.

Aj skutočný historický guvernér Quebecu Frontenac bol roky schopný žiť s Indiánmi ako tak v mieri, kým neskorší nový guvernér proti nim rozpútal zúrivé vojny - čo neskoršie bol aj dôvod že tam kráľ ktorý pochopil že tadeto cesta nevedie tam v roku 1689 znovu poslal Frontenaca ako záchrancu v nádeji že jemu sa to zasa podarí urovnať.

O ňom a jeho vzťahoch v Novom Svete som už dokonca aj niečo prekladala z knihy čo som našla. Som presvedčená že sa pani AG pri opise hostiny Joffreya s Indiánmi vo Wapassu inšpirovala z jednou zo slávnych hostín na ktorých sa Frontenac z obľubou zúčastňoval a kolovali o tom celé legendy:

viewtopic.php?f=3&t=441

Indiánske kmene boli naozaj veľmi rozdielne vo svojich zvykoch. Najobávanejší boli IROKÉZI. O tých ešte písať budem. Tam pani AG trochu historicky predbehla dobu ale je pravdou že došlo k zrade piatich národov bielymi - čiže ani to si nevycucala z prsta. Samozrejme že k tomu postupne ešte niečo zo svojich poznatkov doplním.

viewtopic.php?f=3&t=740

A teraz to najdôležitejšie: Nieje veru správne si myslieť že Indiáni nemali úctu k ženám. Od kmeňa ku kmeňu sa to líšilo, ale bolo veľa takých Indiánskych kmeňov kde ženy a matky tešili skutočne veľkej úcte - a bojovníci a starší kmeňa sa vždy s nimi radili. A v skutku ženy spolurozhodovali o tom či sa má tiahnuť do boja alebo či sa presťahujú a kam.

Citovat:

"Na začiatku by som checla podotknúť že ma dokonale pobavilo že téma Indiánska kultúra s končila v Styl a móda 17 století. Ale budiž!"

Je to trochu zvláštní

Nový svět tak trochu rozdělil Angeličin příběh na dvě části. Je zpátky s manželem a opravdu v novém světě. Všichni jsme asi ovlivnění zkreslenými filmy, buď mayovkami nebo westerny natočenými v USA (nebo nanejvýš ještě tak romantikou o doktorce Quinnové, kde snaha o realitu je ). Takže o to lepší je podívat se na historii z jiného úhlu. Díky za ten materiál, Moirro, je skvělý