Angelika odešla od Vznešené slečny poněkud klidnější. Byla přesvědčená, že pro ni slečna pošle, jakmile získá nějaké informace. (...) „V každém případě k ničemu nedojde dřív, než se král vrátí do Paříže," uzavřela slečna.
„Všechno je odloženo kvůli oslavám. Královna matka je v Louvru, ale král s královnou zřejmě zatím zůstali ve Vincennes. Takže se nedá nic dělat. Buďte trpělivá. Nezapomenu na vás a vzkážu vám, jakmile to bude potřeba."
Když Angelika opustila Vznešenou slečnu, bloudila ještě chvíli po chodbách zámku a doufala, že potká Péguilina de Lauzun, o němž věděla, že je slečně nesmírně oddán.

Královské sídlo hrad Vincennes

Zámok Vincennes sa nachádza v meste Vincennes na juhovýchodnom okraji Paríža asi 8 kilometrov od mestského ostrova Ille de Cité.

Spolu so zámkom Louvre je jedným z najdôležitejších zámkov v dejinách Francúzska. Jeho donjon s výškou 52 metrov je najvyššia opevnená stredoveká budova v Európe. Dnešná podoba zámku pochádza zhruba z rokov 1360 až 1450, spolu s dominantou zámku Vincennes, obytnej a strážnej veže (tieto sa zvyknú nazývať DONJON), ktorá se tyčí do výšky 50 metrov.

Kuriózne je že na rozdiel od väčšiny hradov sa tento nenachádza na kopci, ale je postavený na rovine. Prekvapujúco nieje ani v blízkosti rieky. Tečie pri ňom iba malý potok.




Ten hrad by veru mal čo rozprávať. Jeho steny si vypočuli nemnoho kurioznych konverzácií ale aj výsluchov.

Okrem iného tam skonal Mazarin a vypočúvali tam aj dcéru čarodejnice Voisin. A aj to čo sa dozvedáme v horeuvedenom úryvku od pani AG je historicky presné. Naozaj sa tam mladý kráľ v roku 1661 pripravoval na slávnostné vtiahnutie do mesta Paríž aj zo svojou novomanželkou španielskou Infantkou.

Tuto je časť obrazu od Van Meulena na ktorom je kráľ Louis XIV a v pozadí Vincennes:



Obraz na ktorom je kráľ Slnko s družinou na kopci nad hradom Vincennes, pohľad smerom na mesto Paríž.

veľké rozlíšenie: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... cennes.jpg

Kráľovská Svätá kaplnka vo Vincennes:

Keď už som vo fikci opísala dianie vo Vinčenes toho osudného dňa 28.februára 1661, tak trochu histórie a obrázky aby ste vedeli o čom hovorím.

Podľa toho kde je práve slnko, z akého uhla do kaplnky svieti, je to vždy zaujímavá hra svetla.

https://www.parisenunclic.fr/wp-content ... nnes-5.jpg

Svätá kaplnka (Sainte-Chapelle) je palácová kaplnka hradu Vincennes, mesta východne od Paríža v departemente Val-de-Marne vo francúzskom regióne Île-de-France. Kostol začali stavať koncom 14. storočia v štýle Flamboyant-gotiky** a dokončili ho v polovici 16. storočia. Na chóre sa zachovali výnimočne vzácne nádherné renesančné vitrážové okná. Kaplnku začali stavať v 14tom a dokončili v 16 storočí.

Svätá Kaplnka je vskutku majestátne nádherná - aj keď slovo kaplnka nieje na mieste lebo je tri krát tak veľká ako hocaký bežný kostol.

Keď sme tam boli ako tri mušketierky, Dasha, Penelopa a Moirra, tak akurát nacvičovali chorový spev.

tie linky sú veľké fotografie na rozkliknutie

Vnútro kaplnky:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 0308_1.jpg



Okná v chrámovej lodi.

Musíte si predstaviť ako sa tam tlačí celá ta smotánka alias dvorania za Ľudovíta XVI- Mladý kráľ slnko sa hodne zdržiaval vo Vincennes.

https://de.wikipedia.org/wiki/Sainte-Ch ... _1030).jpg



Vitráže na chóre vytvoril v 50. rokoch 15. storočia maliar skla Nicolas Beaurain. Umelec, ktorý vytvoril kresby, nie je známy. Nezvyčajne veľké vyobrazenia odkazujú na Zjavenie svätého Jána. Z 22 kapitol tejto biblickej knihy je dvanásť eschatologických videní zo siedmich kapitol, konkrétne niektoré z videní v úvode knihy so siedmimi pečaťami a „videnie siedmich poľníc“, v ktorom sú ohlásené pohromy a súženia.
**Plamienková gotika, názov pochádza z francúzskeho flamboyant, horiaci.
POZOR ! NA českej Wikipedii je absolutný galimatiáš ktorý vznikol neprávnym prekladom, tak napríklad z 15 storočia vzniklo 20te


Tuto je náhľad na svätú kaplnku zvonku:

https://de.wikipedia.org/wiki/Sainte-Ch ... 14_ext.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... apvinc.jpg

Sainte Chapelle ve Vincennes je velmi podobná té pařížské u Justičního paláce, přiznávám ale, že druhá mě zaujala víc - a nejen tím, že byla dvoupatrová a měla vazbu na české dějiny .

Jinak Ti dám "Vinčenes"! Si nepamatuješ naši lekci výslovnosti ve vlaku?

PenelopaW píše: *

07 říj 2024, 16:07

Jinak Ti dám "Vinčenes"! Si nepamatuješ naši lekci výslovnosti ve vlaku?

haha "Ti dám "Vinčenes"! pobavilo hlavne kvôli spomienke na zábavu v metre

Samozrejme, Vansán - pričom je n skoro prehnuté ... tak to už vyslovujem aj keď sa o tom bavím s Fantinou - to mi nevtĺkli do hlavy len v metre ale hlavne už tá pani v Informáciach a potom priamo na hrade keď ma neustále opravovali.

že ma to ale nenapadlo skôr - veď viem že víno čo sa píše VIN sa vyslovuje VA

Král nemal rád Louvre a teda v časoch kedy ešte nebolo Versailles oficiálne sídlo sa často zdržoval vo Vincennes.
Tak tomu bolo aj pred jeho slávnostným príchodom do Paríža po jeho svadbe.

Zatímco po celé Paříži pracovaly pily, kladiva a štětce, šířily se neustálé fámy, které buď dodávaly naději, nebo vyvolávaly zklamání. Údajně 17. července vzal král svou mladou choť obdivovat zámek ve Vaux, v jeho očích jednu z nejnádhernějších a nejdokonalejších staveb v provincii Île-de-France, a pán těchto míst, Nicolas Fouquet, hlavní správce financí, je podruhé přijal se svou obvyklou usměvavou dvorností a okázalou pohostinností.
27. července ve Vincennes potěšil kardinál Mazarin své hosty divadelním představením, které nadchlo celou společnost, dílem talentovaného autora známého pod jménem Molière, jímž byli Mazarin, stejně jako král nadšen. Poté, co tančili a lovili ve Fontainebleau, se dvůr přiblížil k Paříži. Vincennes bylo jedním z nejstarších a nejimpozantnějších sídel francouzských králů. Zámek připomínal pevnost, početná společnost tu našla pohodlné ubytování a mohla tu organizovat nejrůznější slavnosti v naprostém bezpečí. Byly tu rozlehlé místnosti pro přijímání zahraničních hostů a o něco menší pokoje v mocné a působivé věži, která se tyčila nad krajinou a střežila Paříž a mohla sloužit jako vězení pro ty, jež chtěla ušetřit obyčejné Bastily.
Zámek stál na úpatí hustého lesa, jenž byl sám obranou proti všem nepřátelským armádám, ať už táhly od hlavního města nebo odjinud, a právě tady svatý král Ludvík IX. sedával pod dubem a vykonával spravedlnost tím, že umožnil i těm nejchudším poddaným, aby se obrátili přímo na něj, pokud se stali oběťmi příliš křiklavé nespravedlnosti ze strany svých sousedů nebo přímo úředníků. Králův dekret rozhodoval o rozsudku poté, co kauza byla podrobena potměšilostem úřednické procedury a zákonů, které mohly poškodit nevinného.
Ve Vincennes sídlil kardinál Mazarin, jemuž tu honosné pokoje zařídil architekt jménem Le Vau. Od chvíle, kdy se kardinálovi zhoršilo zdraví, byl nejraději tady. Tvrdil, že je tady pro něj zdravěji než v Paříži. (...)
Ve Vincennes se královská rodina shromážděná kolem kardinála také připravovala na triumfální den vjezdu krále do hlavního města. Den plesání! Den „velké lásky“ tolika srdcí, která zažijí společnou chvíli všeobecného nadšení sdíleného všemi. Všichni si vychutnávají pocit jednoty, jenž je jen velice zřídka odměnou lidem za jejich hledání nejlepšího východiska a realizaci nejdražších a nejtajnějších nadějí.
A tak v těch posledních dnech srpna 1660 se všechny duše i všechna srdce mimo tyto zdi i v nich zabývaly velkolepým vjezdem krále do Paříže, jeho hlavního města.