Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storočí

Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 15 příspěvků ]
Autor Zpráva
moirra
Předmět příspěvku: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storočí
Napsal: 15 říj 2017, 20:16
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
4poziom.slask.pl
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storočí

Dne som sa v úžasnej knihe o hygiene zašlých časov dopracovala k miestu

ktorá pojednáva úlohu spodného prádla a košiel v 17 storočí -

košele, v čase keď sa hlavne šlachtici kúpali tak dva krát do roka,
slúžili na očistu tela- preto sa napriek tomu - alebo práve tomu menili veľmi často
rovnako spodné prádlo :applaus:

keďže sa o tomto viedli dôsledné účtovné záznamy - nebolo ťažko zrekonštruovať koľko košiel a spodného prádla
kto mal, ako často sa menili a prali

dozvedela som sa napríklad že sluha mal prikázané v sobotu priniesť a porozdeľovať po izbách nové prádlo a košele
v nedeľu odpratať staré, spísať presný zoznam a potom si preňho prišli pradleny

ach a prádlo a košele boli nejako označené, aby sa to nepomiešalo,
každý kus - ešte som nezistila ako - ale je možné že na ňom boli vyšité monogramy ....

v Paríži bolo bežné chodiť prať pod mosty na Seine :sailor: - niekde mám aj obrazy

šlachtici si menili košeľu podľa ich denných aktivít aj niekoľko krát denne - pretože i keď sa kvoli strachu
z chorôb neumývali vodou - smrdieť, hlavne potom, moderné nebolo :disagreement: (historické reršerše boli robené s dobovej korešpondencie, historických kníh, opisov dobových svedkov a účtovných záznamov)

Kráľ Slnko vraj s toho dôvodu DENNE minul najmenej dve nočné košele, množstvo normálnych košiel a prádla a tiež pár kompletných outfitov od hlavy až k pätám :potapec:

skvelú knihu s nekonečných zoznamom použitej literatúry mám zatiaľ nedočítanú -
robím výpisky - potom to najdôležitejšie spracujem a preložim ;)

práčky prádla na rieke:

[ img ]

no veru ešte že máme dnes na takéto veci elektrických pomocníkov do domácnosti :roll:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 15 říj 2017, 20:22
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Krajčíri, krajčírske cechy v 17 storočí

tak na túto tému som našla pár skvelých zdrojov - zatiaľ iba zdroje
neskoršie budú nasledovať výpisky poznatkov ...

O cechoch všeobecne

Slovensky: https://sk.wikipedia.org/wiki/Cech

Francúzsky:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Corporati ... _de_France

A teraz konkrétne k Cechu krajčírskemu:

Histoires de Paris (Historia Paríža)

Les tailleurs d’habits (krajčíri odevov)

http://www.histoires-de-paris.fr/tailleurs-habits/

Tailleurs. Boulay, tailleur du XVIIe siècle (konkretne informácie o jednom krajčírovi 17 storočia)

https://www.france-pittoresque.com/spip.php?article1254

A celá kniha o krajčíroch od 12 do 18 storočia

Les tailleurs : Les corporations ouvrières de Paris du XIIe au XVIIIe siècle

http://www.diktats.com/french/les-taill ... eOowrVpHcs

https://archive.org/stream/lescorporati ... g_djvu.txt

vtipná ilustrácia krajčírskeho cechu 17teho storočia:

[ img ]

a tu sa dočítame ešte viac o krajčírskom cechu:

Lespinasse, René de. Les métiers et corporations de la ville de Paris : XIVe-XVIIIe siècles T3

http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k5 ... f202.image


Nahoru
Profil Citovat
dauphine
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 25 říj 2017, 23:10
Královská rodina
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 1232
Registrován: 06 lis 2011, 19:01
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Jůůů to je zajímavý s těmi košilemi, praním a hlavně ty second handy. I když to vlasně není tak překvapivé když uvážíme, že dámy u dvora byly nuceny měnit svou garderóbu podle střídání trendů. Ty šaty byly kvalitní a velmi nákladné, takže je třeba poslaly dál, aby je to tolik ekonomicky neruinovalo... kdo ví...

Moc se těším na tvé výpisky Moirro!

Já našla takový stručný přehled o spodním prádle, jsou tam dole vypsané i zdroje, kde by se dalo pátrat dál. :)
http://www.up.npu.cz/download.php?FNAME ... %E1dlo.pdf


Nahoru
Profil Citovat
mimi
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 26 říj 2017, 08:14
Královská rodina
Offline
 
Příspěvky: 1900
Registrován: 19 čer 2014, 20:21
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Objevila jsem knihu s názvem Šaty chodící. Autorka je Milena Hajná. Vydal Národní památkový ústav. Zahrnuje období 16.-18.století. Zabývâ se i praním, uklâdáním oděvů a prádla. Později sdělím více.
Informace o knize na www.npu.cz


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 02 bře 2018, 20:25
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
O práčkach na Seine majú francúzi príspevok na počúvanie po francúzsky s tým že sa to dá prepnúť do
Angličtiny

http://gensdelaseine.com/fr/16-les-blanchisseuses/

Les blanchisseuses Quai des Tuileries, avant le Pont du Carrousel

Pračky Na Seine na Tuillierskom nábreží blízko mosta Pont du Carrousel :

http://gensdelaseine.com/wp-content/upl ... seuses.jpg

Existovali aj takzvané pracie lode:

Obraz pračok na pracej lodi:

[ img ]

Poissonnerie et bateau de blanchisseuses au quai de la Mégisserie (XVIIe s.).

Vľavo na brehu je predavač s rybami.

Spomínam si ešte ako kedysi moje babky vždy strávili skoro celú sobotu v práčovni.
Vskutku som vďačná že nám medzičasom vymysleli toto:

[ img ]


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 04 čer 2018, 11:22
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2824
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tereza píše:
Ale švadlenou v té době bych nechtěla být - ušít takové šaty trvalo jistě celé týdny.
Toto jsem zkoušela zjistit od kamarádky, která se živí jako módní návrhářka. Napsala mi k tomu následující:

Samotné šití bylo asi dost náročné. Např. já sama, když mám základ - korzet, živůtek - hotov, tak ručním našíváním ozdob strávím klidně dva dny. A to je to jenom živůtek. Zdobení sukně mohlo zabrat klidně i dva týdny.

Z toho, co zatím vím (a že toho moc není), švadleny prováděly spíše jen konečné úpravy, šití šatů jako takových bylo na krejčích... ale možná se to takto definitivně vyčlenilo až ke konci 17. století. (Teď samozřejmě nemohu najít ten odkaz, ale dohledala jsem, že došlo k přesnému vymezení, kdo co může šít, švadlenám tuším připadly pouze doplňky, kdežto šaty náležely už jen krejčím - a porušení tohoto nařízení bylo dosti postihováno... - zkusím to dohledat!)

V knize, co teď čtu, mne zaujalo, když jedna z postav hovoří o tom, že šaty, které si nechala šít u dvora, jí přišly na 5 000 livrů. Pokud se mrknu do ekonomické sekce fóra, tak 1 libra (1 livre) = 20 sous, tudíž šaty stály 5 000 x 20 = 100 000 sous. A když to převedu na naše, tak podle převodníku, kdy 1 sous = 5 kč, vyšly šaty na 100 000 x 5 = 500 000 kč! Je to beletrie, takže netuším, nakolik to brát s rezervou, ovšem šaty za půl mega, tomu už říkám HAUTE COUTURE... :)


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 05 čer 2018, 11:17
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Šatstvo bolo drahé lebo všetko sa šilo ručne. prvé prototipy šijacich strojov sa objavujú na javisku histórie až úplne na konci
18 storočia!!!!! Napokon aj "obyčajnú" kovovú ihlu používali n šitie až od 14 storočia. Dovtedy sa šilo ihlami z rohoviny alebo z väčšej časti kostenými ako za čias lovcov Mamutov :potapec: :P

Prvý šijací stroj, avšak určený obuvníkom, si nechal patentovať Angličan Thomas Saint v roku 1790.

Prvý fabrikant zo šijacími strojami bol Barthélemy Thimonnier ktorý vyvinul v rokoch 1829/30 jeho am 17. Juli 1830 patentovaný šijací stroj modelu Couseuse, za ktorým nasledovali ešte viaceré zlepšené modely.

uvažoval šikovný obchodník - lebo sa zároveň zaoberal výrobou šijacích strojov ale aj šitím: zabezpečil si napríklad zákazku
na šitie uniforiem vojakom francúzske armády.

Tento šijaci stroj od konštruktéra Jozefa Maderspengera z roku 1825 možeme obdivovať v technickom múzeu vo Viedni dodnes:

https://de.wikipedia.org/wiki/N%C3%A4hm ... g_Hand.jpg

reklama na šijaci stroj z časopisu Gartenlaube z roku 1853:

https://de.wikipedia.org/wiki/N%C3%A4hm ... _b_479.jpg


Nahoru
Profil Citovat
fantina
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 07 čer 2018, 03:09
Administrátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 687
Registrován: 28 zář 2012, 20:16
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Toto jsem zkoušela zjistit od kamarádky, která se živí jako módní návrhářka. Napsala mi k tomu následující: Samotné šití bylo asi dost náročné. Např. já sama, když mám základ - korzet, živůtek - hotov, tak ručním našíváním ozdob strávím klidně dva dny. A to je to jenom živůtek. Zdobení sukně mohlo zabrat klidně i dva týdny.
Jo, to by odpovídalo. Jen si myslím, že pokud měla krejčovská dílna málo zakázek a hodně krejčovských učedníků a švadlen, kteří na jedněch šatech pracovali najednou, tak to trvalo méně.
PenelopaW píše:
Z toho, co zatím vím (a že toho moc není), švadleny prováděly spíše jen konečné úpravy, šití šatů jako takových bylo na krejčích...
No, nevím sice, co si představuješ jako "jen" konečnou úpravu, ale pokud by to mělo být vyšívání, našívání drahokamů, perel, krajek a pentliček, tak ta konečná úprava je daleko náročnější na čas a na přesnost v detailech, než samotné sešití jednotlivých dílů (tak jak píše tvoje kamarádka). Ano, krejčí si zákazníka změřil, vytvořil přesný střih, nastříhal látku a s pomocí svých učedníků krejčích je sešil do základní podoby. Švadleny je nazdobily. Ruční sešití nastříhaných dílů šatů nezabere zas tak moc času (mám na mysli ne týdny). Když jsem si kdysi šila na tancování kolovou sukni, která má po obvodu 4 metry, tak jsem ten obvod začišťovala v ruce, protože jsem nechtěla, aby na tom spodním okraji byly vidět stehy ze strojového šití. I s našpendlením mi to trvalo cca 1,5 hodiny, možná míň. Pro člověka, který se tím živí a nedělá nic jiného než ručně šije, tak má už v ruce cvik a jde mu to rychleji. Jistě, používali trochu jiné stehy a místo entlování prošívali švy dvakrát, ale i tak. Navíc na to ten krejčí většinou nebyl sám, protože mu určitě pomáhal minimálně jeden učedník (jak jinak by se z někoho stal krejčí, že? :mrgreen: )
moirra píše:
Šatstvo bolo drahé lebo všetko sa šilo ručne.
Nemyslím si, že byly šaty drahé kvůli ručnímu šití. Jen to trvalo o trochu déle. Vynález šicího stroje zkrátil čas na tvorbu a ušetřil náklady na mzdy odhadem tak dvou tří lidí, kteří se dříve na šití podíleli. Ale hlavním důvodem je ohromná spotřeba materiálu. Na jednu košili bylo potřeba cca 5 m látky (šíře cca 45-50cm), na šaty o třech sukních, při čemž vrchní sukně se protahovala do vlečky o délce min. 1 m, bylo potřeba desítky metrů látek, krajky a prýmky, které se našívaly po obvodu šatů, měly také spotřebu desítek metrů (ne-li stovku) a spotřebovaná příze (nitě na sešití a výšivky) by se dala počítat na kilometry. A pokud ty šaty měly být "luxusní", tak určitě byly vyšívané přízí vyrobenou ze zlata nebo stříbra, zdobené množstvím perel, drahokamů a cenných krajek. To všechno tvořilo tu velkou hodnotu dvorských šatů a tvoří ji do dneška :D


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 07 čer 2018, 10:24
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2824
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
fantina píše:
PenelopaW píše:
Z toho, co zatím vím (a že toho moc není), švadleny prováděly spíše jen konečné úpravy, šití šatů jako takových bylo na krejčích...
No, nevím sice, co si představuješ jako "jen" konečnou úpravu, ale pokud by to mělo být vyšívání, našívání drahokamů, perel, krajek a pentliček, tak ta konečná úprava je daleko náročnější na čas a na přesnost v detailech, než samotné sešití jednotlivých dílů (tak jak píše tvoje kamarádka). Ano, krejčí si zákazníka změřil, vytvořil přesný střih, nastříhal látku a s pomocí svých učedníků krejčích je sešil do základní podoby. Švadleny je nazdobily. Ruční sešití nastříhaných dílů šatů nezabere zas tak moc času (mám na mysli ne týdny). Když jsem si kdysi šila na tancování kolovou sukni, která má po obvodu 4 metry, tak jsem ten obvod začišťovala v ruce, protože jsem nechtěla, aby na tom spodním okraji byly vidět stehy ze strojového šití. I s našpendlením mi to trvalo cca 1,5 hodiny, možná míň. Pro člověka, který se tím živí a nedělá nic jiného než ručně šije, tak má už v ruce cvik a jde mu to rychleji. Jistě, používali trochu jiné stehy a místo entlování prošívali švy dvakrát, ale i tak. Navíc na to ten krejčí většinou nebyl sám, protože mu určitě pomáhal minimálně jeden učedník (jak jinak by se z někoho stal krejčí, že? :mrgreen: )
Cha! Mne by zajímalo, jak dlouho se šily obleky pánské! Nevíš? ;)

Jinak super příspěvky! :applaus:


Nahoru
Profil Citovat
fantina
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 07 čer 2018, 12:52
Administrátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 687
Registrován: 28 zář 2012, 20:16
Kontaktovat uživatele: SZ
 
PenelopaW píše:
Cha! Mne by zajímalo, jak dlouho se šily obleky pánské! Nevíš? ;)
To fakt nevím, všechno by byl jen můj osobní odhad, žádná zkušenost. Ale zkus se zeptat tady na tom webu autorky historických kostýmů, která se jejich tvorbou živí :D http://www.dobovekostymy.cz/

Tady je ještě o té autorce článek na IDnes.cz, kde se píše: Šití historických šatů umí být i časově náročné. „Na svých renesančních šatech, kde bylo 50 metrů ručně vyrobených zlatých či stříbrných prýmků neboli ozdobných proužků, jsem intenzivně pracovala osm až devět měsíců. Ale to byl extrém,“ vyprávěla žena, která má odívání právě z doby renesance kolem roku 1570, 1580 úplně nejraději.

Jo, a tady ještě jeden zajímavý web, kde nabízejí ruční vyšívání: Velebný & Fam, a jejich články:
http://www.velebny.cz/unikatni-replika- ... iho-ornatu
http://www.velebny.cz/rucni-vysivani


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 08 čer 2018, 14:45
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
fantina píše:
moirra píše:
Šatstvo bolo drahé lebo všetko sa šilo ručne.
Nemyslím si, že byly šaty drahé kvůli ručnímu šití. Jen to trvalo o trochu déle.
vskutku "o trochu déle" :lol: :lol: o peknú trochu ... kto neverí nech skúsi pekným stehom zašiť metrový šev najskôr
ručne a potom na stroji a nezabudne si pritom stopnúť čas :twisted: :twisted:
fantina píše:
Vynález šicího stroje zkrátil čas na tvorbu a ušetřil náklady na mzdy odhadem tak dvou tří lidí, kteří se dříve na šití podíleli. Ale hlavním důvodem je ohromná spotřeba materiálu. To všechno tvořilo tu velkou hodnotu dvorských šatů a tvoří ji do dneška :D
kdesi som čítala že niekedy sa na šití drahej dvorskej toalety podieľalo aj 20 švadlen
-ale to zrejme boli jedna dve skutočné švadleny a zvyšok pomocnice

No industrializáciou klesli ceny látok, stužiek a tiež čipiek, hoci samozrejme najvzácnejšie zostávali tie ručne paličkované ...
to stou spotrebou materialu je skutočne zaujímavý aspekt ..... u šiat z viacerými obrovskými sukňami to vcelku chápem

ale u košele ???? :roll: :roll: ešte som sa tejto téme až tak dôsledne nevenovala ... tú spotrebu myslíš na dlhú košeľu, alebo? :roll:


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 08 čer 2018, 16:57
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2824
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Tak zas na druhou stranu, pozitivem ruční práce bylo to, že to oblečení opravdu vydrželo. To není jako dnes, kdy si člověk koupí šaty, a po dvou sezonách je může vyhodit ;) .


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 08 čer 2018, 17:49
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
No aj dnes sa ešte samozrejme pracuje ručne - Ako napríklad na svadobnom závoji Meghan -
nevesty princa Harryho. Vraj ho vyšívala celá rota vyšívačiek a potrebovali na to 100vky hodín.
Aby závoj a výšivku nezababrali museli si chodiť umývať ruky každých 30 minút.

https://www.huffingtonpost.co.za/2018/0 ... _23446534/

Na závoji ktorý má dĺžku metrov sú vyšité kvety ako znaky 53 kráľovniných dŕžav.
(53 countries of the Commonwealth )
koho to zaujíma, tu je opis kvetov aj kresba

https://www.huffingtonpost.co.za/2018/0 ... _23446534/

Nikde som sa však zatiaľ nedozvedela koľko ti šaty a závoj stáli. :roll:


Nahoru
Profil Citovat
moirra
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storo
Napsal: 10 čer 2018, 19:28
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 6039
Registrován: 09 lis 2008, 00:00
Bydliště: Wien
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Keď už sme pri tom šití, praní žehlení a tak pridávam rozkošné ilustračné zhrnutie dejín prania a žehlenia:

Tak na toto Polačka :la-polak-fun: nemohla reagovať inak ako mini-básničkou:


Na Pont Neuf dnes vypukla panika
Aby sa kapitán a jeho banda pobavili
tak otcovi Krikľúňovi zabavili
nevedno prečo kľuku z verklíka.
Za tú krádež však nepôjdu na spoveď
pretože takáto je odpoveď:

Aby pri praní nebola taká nuda,
Lidožrout manželke vyrobil ako hračku
skvelú pokrokovú sudo-pračku
z prázdneho pivného suda
odvtedy sa manželky už nedívajú nakrivo
keď si páni manželia zájdu sem-tam na pivo

(básnička patrí k ilustrácii prvá pračka)

http://www.daildeca.cz/ilustrace/36kubela/03abc2/47.jpg

a ešte žehlenie:

http://www.daildeca.cz/ilustrace/36kubela/03abc2/48.jpg


Nahoru
Profil Citovat
PenelopaW
Předmět příspěvku: Re: Krajčíri, krajčírske cechy, švadleny a práčky v 17 storočí
Napsal: 13 lis 2021, 13:43
Moderátor
Uživatelský avatar
Offline
 
Příspěvky: 2824
Registrován: 14 říj 2016, 19:08
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele: SZ
 
Článek o historických prádelnách ve Francii: https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zem ... avoir.html

Svatyně čistoty. To jsou francouzské historické prádelny „le lavoir“

Kde si lidé vyprali, když z kohoutku netekla voda a v rohu nestála automatická pračka? Ve Francii na to šli s elegancí. Romantické kamenné přístřešky na březích řek nebo u zdrojů vody můžete dodnes vidět po celé zemi. Muži sem, do chrámů čistoty a vůně prádla, měli vstup přísně zakázán…

Čtverhranné, obdélníkové, kulaté, oválné, bez střechy, se střechou, s topením, bez topení, malé, obrovské, ale vždy bez hluku motorů a bez potřeby opraváře. Takové jsou „le lavoir“, francouzské kamenné „pračky“ minulých století. Jejich vznik byl odpovědí na velkou epidemii chorob ze špatné hygieny v 18. a 19. století. Obce byly tehdy povinny zajistit obyvatelům různé zdroje vody na pití, napájení zvířat či hygienu.

Architektura veřejných prádelen se liší podle regionu, klimatických podmínek i finančních možností obcí. Nezbytný zdroj vody pro lavoir poskytovaly prameny, říčky či potoky. Po celé Francii jsou rozesety lavoirs jako svatyně čistoty. Mnohde jsou to primitivní nádrže na vodu, mnohde skutečná architektonická díla. Stávaly se i objektem soutěžení se sousední vesnicí. V některých obcích se nespokojili jen s jednou.

Společným rysem všech je zkosená kamenná deska po obvodu vodní nádrže. Tím se hned na první pohled odlišuje od běžné fontány a kašny. Největší koncentrace a nejvynalézavější stavby jsou ve východní části země podél švýcarsko-německé hranice. Ovšem za hranicemi u sousedů se již neobjevují.

Vysledovat lze dva základní typy: otevřené, často stojící na okraji obcí či ve volné přírodě, a uzavřené jako domek rozmanitého půdorysu. Domky jsou uzavřené z jedné či zřídka i ze všech stran se vstupní brankou. Mnohé sotva vykukují mezi poli a loukami, jiné jsou ukryté mezi okolními domy a nalepené na sousední stavení. Často si však ukořistily svůj prostor a tvoří dominantu centra měst.

Nejčastější je po celé zemi obdélníkový půdorys, v Juře v departementu Doubs se stavěly unikátní kruhové, v Lotrinsku se objevují modernější typy rozlehlé haly s vnitřním pomocným vybavením. V regionu Franche-Comté jsou většinou z celé přední strany ponechány otevřené, střecha podepřena a vyzdobena sloupovím a sochami. Západně od Montbéliardu je zdobí sloupy a kamenné ornamenty. Právě tady nepřipomínají prádelny, ale skutečné svatyně – svatyně čistoty.

Vnitřní interiér je nejčastěji velmi strohý, využitý materiál pouze kámen. Kryté stavby podepírá dřevěný rám pod krovy. Mnohde se myslelo částečně na pohodlí pradlenek. Po obvodu se vyskytují kamenné lavice ve výklencích na posazení či odložení věcí. Valná většina lavoirs byla myšlena na praní vkleče, nejčastěji na kamenech, nebo se pod kolena položila sláma, hadr nebo dřevěná deska. Hlavně v Alsasku vystavěli lavoirs pro praní vestoje, tzn. s vyšší kamennou platformou.

Nejjednodušším typem je lavoir s jednou velkou nádrží. Vylepšení je ve druhé, menší nádrži. Jsou propojeny kanálkem, kterým proudí voda. Přívodní kanálek se dal uzavřít a voda se zadržela na praní a upustila na máchání. V modernějších stavbách jsou k vidění bidla na sušení prádla zavěšená na trámech. Okolo se povalují díže, valchy, dřevěná klepadla, kartáče, později i z kamene vytesaný držák na mýdlo.

Silnější, mužská ruka by byla jistě potřebným pomocníkem při nelehké práci. Lavoir muži vyprojektovali, postavili, ale do lavoir nevkročili. Důvod?
„Praní prádla byla dříve obrovská dřina,“ vykládá starosta obce Lavoye v Lotrinsku. „Z žen se lil pot, a tak mohla snadno sklouznout halenka z ramene nebo jiná část oblečení... I proto byl mužům vstup zakázán. Co kdyby se v předklonu ukázalo i to, co bylo mužům zapovězeno spatřit? Bez přítomnosti mužů se navíc mohla při praní probrat i nejintimnější tajemství.“

I po vynálezu praček zašly občas Francouzky vymáchat své prádlo do veřejné kamenné prádelny. Většina jich však svůj prvotní účel ztratila a zástavbami přicházely mnohé i o dostatek proudící vody. Stávaly se nepotřebnou, až překážející stavbou. Jen označení ulice Rue du Lavoir připomíná často místo, kde kdysi stála.

Vířivé a automatické pračky vytlačily slávu těch kamenných ve Francii. V lavoirs se pradlenky nadřely. Výhodu přes všechnu dřinu přece jen měly. Nerozbíjely se. Většina z nich stojí dodnes. Jen ty pradlenky už v nich chybí.

Kam za lavoir:

- Severně od Chalon-sur-Saône jich objevíte pět.
- V Crevans (Franche-Comté) má lavoir půdorys kruhového labyrintu.
- V městečku Balschwiller v Alsasku je nádherně renovovaná.
- V regionu Lugny je jich velké množství. V Chardonnay ji používají k zalévání květin. V Saint-Loup-de-Varennes v Burgundsku se nalézá jedna hned pod domem, kde Joseph Nicéphore Niépce vytvořil první fotografii. Překrásná je v Burgundsku v Orville a v Bissy-sous-Uxelles. Jedna z nejstarších dochovaných stojí dosud v Rosey-Bourg v Burgundsku (navádí k ní cedule od hlavní silnice), starobylá s křížem je v Charrecey, obrovská je v Uchizy v Burgundsku.
- V Commercy v Lotrinsku je naproti zámku a ochutnáte tu slavné cukrovinky Madeleines krále Stanislava. V Essoyes v kraji Champagne se zrcadlí v řece a nedaleko měl letní sídlo malíř Auguste Renoir.
- V regionu Champagne je najdete v Essoyes, Sézanne, Beton-Bazoches (s figurami).


Nahoru
Profil Citovat
Zobrazit: Seřadit podle: Směr:
Odpovědět   Stránka 1 z 1  [ 15 příspěvků ]
Zpět na „Styl & móda 17. století“
Přejít na:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host
cron