Umění, to je takový závoj fantazie, který nás doprovází po staletí, mění se někdy podle mě k horšímu a dokonalost dávných mistrů někomu zůstává otazníkem. Umění je plné grafiků, malířů, kreslířů, designerů, ilustrátorů ale i architektury, sochařství a mnoho dalšího. Mě osobně tohle téma zajímá hodně, vaše názory, co se líby, nebo co se vám líbilo v různých filmech, vaše návštěvy muzeí a dojmy z nich.............prostě úplně všechno.
Já jedu za 3 dny do Španělska, a přemýšlím, jestli navštívím opět Figueras a muzeum a Daliho muzeum, protože tohle muzeum člověku v mysli zůstane napořád asi díky vzhledu a obsahu A doporučovala bych to asi každému. Krásná monstróznost, bizarnost - http://www.salvadordalimuseum.org/colle ... ights.html

http://www.elfwood.com/top_members.html?page=0
kdo máte rádi ilustrátory, nebo fantasy
http://xino-xano-sugerencias.blogspot.c ... nsson.html (koukněte na Alexandera Janssona)
tady se dá taky na něco mrknout http://www.deviantart.com/

..na těchto stránkách bych mohla brousit celý den (to asi každý kdo rád kreslí)

Vzhledem k tomu, že hodlám jít za dva roky na (nějakou) filosofickou fakultu studovat dějiny umění, mě tohle téma taky hodně zajímá (jestli jste to tady někdo studoval, ráda přijmu jakékoliv rady a zkušenosti)... už se začínám učit na maturu z výtvarky

Mám moc ráda renesanční umění, ale nevadí mi ani to novodobé, když není moc šílené ( ). Znám jednoho hodně zajímavého malíře fantastických světů, ale nevzpomenu si na jméno - zjistím to a dám vám sem odkaz na jeho stránky.

Stránky mého bývalého učitele výtvarky Radima Kořínka (má docela zajímavá díla): http://www.radimkorinek.com/

Jé, to máme společnou zálibu . Já jsem studovala na filosofické obecné dějiny....ale vždycky mě to k umění táhlo(takový magnet...jednou se zamiluješ..a je to na věky) Poněvadž jsem chodila 8 let na základní výtvarnou, pak na střední výtvarnou, tak chci přestoupit...v srpnu dělám přijímačky na obor na té samé univerzitě (ZCU) na obor fashion design nebo design kovu a šperku.......tam budu mít opět dějiny umění, které jsem se učila na střední celé 4 roky a dokonce jsem z nich maturovala.....A když to budu stíhat, tak bych si dala i http://www.uud.zcu.cz/celoziv_vzd.php
....prostě výtvarný fanatik

Mě osobně se nelíbí umění, které je vyjádřené par tahy(Klee), možná mě někteří zaujmou, ale pouze když se věnuji klasice, kde žena je ženou, zvíře zvířetem, krajina krajinou. Poněvadž jsem romantik, který čte Waltera Scotta, Jane Austen, sestry Brontëové...proto miluju rytířské výjevy, romantické scény...prostě Pre-Raphaelity (např. John William Waterhouse, Sira Edwarda Coleyho (Burne-Jones). http://www.allposters.com/-st/The-Pre-R ... c2112_.htm
Mám ráda i umělce, kteří napalují obraz, který má vlastní život, příběh.
Ať je to od Rembrandta a jeho portrét syna Tita( malého chlapse, který se chtěl stát taky umělcem, chlapec z lepšího světa, který mu bohužel umřel) Je to taková věčná vzpomínka na kterou si můžete sáhnout nebo vidět po staletí.

Pre-Raphaelity mám taky moc ráda
Klee taky není špatný...
Osobně mě dost zajímá tenhle obraz Pieta Mondriana, ač mi není moc jasné, co vlastně symblizuje
Jinak v umění je krásné všechno, jen je někdy nutné najít ten správný úhel pohledu

Jo dobrej. Ale musíme se shodnout, že nejhorší, koho znám, kdo se mi vůůůbec nelíbí(myslím, že více lidem) je Kazimír Malevič.....................wrrrr fuj
fuj (nemohla jsem si odpustit opovržení)

Víš, že tem mi nijak moc nevadí? (ne že bych tedy toho o něm nějak moc věděla) -> tedy jestli je to ten, co mimo jiné kreslil takové ty zemědělce, co vypadají napůl jako roboti a nevímco, takovým tím stylem, co bychom "nakreslili taky"

Jo přesně, nebo trojuhelníčky a čtverečky. Prostě to co by jsme namalovali i kdyby jsme osleply, byli bez rukou...

To byli mí učitelé na střední výtvarné....
Dalibor Říhánek http://www.svsspisek.cz/internet/pedago ... k/ri00.htm (něco trochu jako kubismus)
Nejvíc jsem měla ráda tohoto http://www.svsspisek.cz/internet/indexp.htm

A co se týká barokních umělců, o které jde tady nejvíce. Jsme přeci na Angelice , tak nejsem moc příznivcem českého malířství(až na malé výjimky) Ale jednoho musím zmínit. Jan Kupecký. Jiného DOBRÉHO z té doby v mysli ani najít nemohu. Jako podle mne jediný se může rovnat malířům Vlámským ,ve Francii, Anglii(i když ti moc v tomhle směru nevynikaly), Itálii. Jeho repliky bych si klidně vystavila, kdybych byla majetná paní zámeckého sídla a přemýšlela bych o dekoraci salonů. Jeho zachycení látek , muže ledabyle sedícího se zájmem v očích a v negližé
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... BD_002.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... BD_003.jpg
http://reprodukce.euweb.cz/images/kupecky_ale_kant.jpg
(já stejně ale dávám přednost prerafaelitům nebo ruskému, polskému malířství) Ilya Efimovich Repin
http://www.museum-online.ru/include/fun ... =2&id=1110
http://www.museum-online.ru/include/fun ... =3&id=1094
http://www.cozy-corner.com/art/images/r ... sitors.jpg

A jak už jsem říkala, mám ráda obrazy se svými příběhy. A mám ráda ty obrazy, o kterých se něco dozvím v nějakém románu, knize. Kde zjistím nějakou verzi legendy o něm(i když nepravdivou, tak přeci strhující a pak mám ten obraz zapsaný v hlavě napořád.)Např. v knize Don Juan od Josefa tomana jsem četla, že jeho přítelem byl slavný španělský malíř Esteban Murillo. Byla doba, kdy Don Juan střídal ženy a nechtěně mnohé z nich připravil o život( tajně večer vešel do komnaty dívky, která čekala na svého milého, myslela si, že je to on, byla tma a podlehla noci s ním. Když zjistila s kým strávila noc, a poněvadž nebyl stejného náboženství, tak se zabila jehlicí), jiné si vzaly jed, když je opustil. Na světě měl jen jednoho přítele, kterého mu vzali a upálily. Hýřil, pil, města se před ním třísla a zavírala. Pak poznal svou osudovou lásku, pro kterou žil, pro kterou dýchal a změnil se. Jako jediná před ním nezavírala dveře. Vždy mu říkala, aby začal opět věřit v boha, on však tehdy neslyšel. Miloval jí, ale osud mu jí vzal, zničený, ztracený, na pokraji zhroucení, nedaleko spáchání sebevraždy si vzpomněl, jak mu vyprávěla o bohu, přemlouvala ho. Cosi se v něm hnula, snad láska, která nevyprchala. Začal věřit, zasvětil se bohu, stal se knězem, vzal si v klášteře tu nejhorší a nejmenší celu, o jídlo se dělil s chudými, které nechával spát na své posteli. A od svého jediného přítele, který mu zbyl Estebana Murilla si nechal namalovat obrovské plátno, které zobrazovalo Marii, která měla podobu jeho věčné lásky, která umřelo. Toto plátno si v cele pověsil. http://www.champagnat.org/images/mundom ... -3_jpg.jpg Každé ráno na něj hleděl, modlil se, dával si důtky, a tak jí měl u sebe navěky a na obraze stále žije. Když uhodil mor, tak jako jeden z mála šel pomáhat do oblastí, odkud nebylo návratu. Ostatní kněží už zemřely, on stále pomáhal dále, ještě nenakažený, že by štěstí?(už byl poslední), mor ustupoval, byl rád, když se však na konci podíval do zrcadla uviděl na své tváři černé skvrny, padl a zemřel. Postavily mu památník v klášteře, každý o něm mluvil jako o spasiteli, svatým( doba jeho vražd a hýření byla zapomenuta). Ten obraz je pro mě záhadou. Opravdu je to ona? věčně zobrazená, nesmrtelná, v pamětí lidí napořád?On na ni nezapomněl, a díky němu a malíři o ní může vědět celý svět. Je to opravdu tak????....asi ne....ale jako taková legenda zůstane v mé mysli napořád.