Já a čtení...já myslím, že já zemřu, tak kolem 90, s knihou na hlavě.....a s knihou se i pohřbím. Do poloviny střední školy mě knihy vůbec nezajímaly, jo až na Lenku Lanczovou...no jo puberťák..který čte nesmysly. Vše jsem viděla růžově, a co jsem neprožívala, tak to jsem aspoň četla
.Pak přišel zlom, kdy Lanczovky letěly vzduchem, některé se vrátily do knihoven, některé skončily v popelnici, nebo se někomu darovaly...
dííky bohu.A začala jsem číst sonety od Shakespeara..ta knížka jakoby převrátila moje čtení, za týden dávaly Angeliku, kterou jsem neviděla několik let a po shlédnutí a dočtení sonetů neletěly vzduchem jen Lanczovky ale i dětské a puberťácké nesmysly. To byla zřejmě ta chvíle kdy jsem pubertu zavřela a nechala ji za sebou. I když si myslím, že něco z ní budu mít navždy,jsem totiž střeštěná. A pak jsem začala lámat rekordy ve čtení(jedna tlustá kniha za den..za noc
) a teď to musím trochu regulovat abych neskončila v Dobřanech
Když si vzpomenu, že před 5 lety jsem měla kolem 20 knih..
raději je nebudu vyjmenovávat..určitě mezi nimi byla i Sněhurka
, tak mám takovou úchylku..nakupování historických románů a knih vůbec, nové, staré...jakékoliv, co mě zajímají, dokonce jsem se sešla s bývalo učitelkou na fyziku,pomohla ji stěhovat nábytek u ní doma a dostala za to tolik knih, že se to nevešlo ani do auta(120 knih).......doma jich mám zatím 700 ale s mým pokojem, který je malý je mam všude...za chvíli je budu snad i lepit na strop
a od té doby mám samé "ušlechtilé zájmy" které jsou mimo tuto doby a čas...historii celkově se my stala osudnou.....TAKŽE HOLKY, KDYBY NÁHODOU JSTE NEVĚDĚLI,CO S KNIHAMI, TAK MI JE DEJTE A JÁ VÁM ZA TO DOKONCE PODĚKUJI...