O čem je kniha Slečna ze Scudéry?

Paríž za vlády Ľudovíta XIV

V Paříži řádí sériový vrah, který zabíjí mladé pány kupující pro své milenky šperky. Slečnu ze Scudery se v noci pokusí navštívit záhadný muž a zanechá v domě krabičku se šperkem uvnitř, a tak se slečna dostává do nebezpečí. Náhodou se jí ovšem podaří vypátrat zlatníka Cardillaca, který pro ni šperk zhotovil. Ten je ale druhý den zabit a z vraždy je obviněn jeho mladý učeň Olivier Brusson. Jeho milenka Madelon požádá slečnu ze Scudery o pomoc a ta se pomalu dostává na stopu seriového vraha...

A hlavne v tom vystupuje DESGREZ

Z chuti som sa zasmiala na recenzii od Penelopy:

Hlavní viník je navíc poměrně brzy odhadnutelný, takže za mne se žádné "ÓCH!" z odhalení zločinu nekonalo.

Priznávam sa že knihu som nečítala, ale vo Filme sú dobré hlášky. Napríklad toto:

Reynie vidí preplnenú celu vo väznici a pýta sa ostatných: Už zasa Desgrez pozatváral všetko čo sa motalo po ulici?

A Desgrez o chvíľu potom keď ho jeden väzeň osloví že tam nepatrí:
- Odtiaľto nikto nevylezie kým sám nedokáže svoju nevinu.

No tak to je kruté!
viac tuto:

https://www.databazeknih.cz/knihy/slecn ... ery-163191



Nemci natočili aj film ku ktorému sú tu dva trailery a jedna ukážka s filmu:

Fräulein von Scuderi

https://www.youtube.com/watch?v=V2L4CCUYPHo

https://www.youtube.com/watch?v=kX6a8YzzdhE&t=32s

https://www.youtube.com/watch?v=vn44EnWyl_E

ten film mám, a pre mňa bol veľmi zaujímavý, hlavne ak človek už dopredu nepozná plot, čo som ja osobne nepoznala,
takže keby mal niekto záujem môžem zbaliť na úschovňu a poslať

Tu máš Desgreza Penelopa, Reynie je v tom filme starý chren ale Desgrez celkom ujde:





Potom mám ešte aj nejaké české Audio asi rozhlasová hra alebo čo

Ukážka zo začiatku filmu:

moirra píše: *

03 led 2023, 01:11

Z chuti som sa zasmiala na recenzii od Penelopy:

Hlavní viník je navíc poměrně brzy odhadnutelný, takže za mne se žádné "ÓCH!" z odhalení zločinu nekonalo.

Haha, díky za citaci . Pro úplnost dodávám celý text:

Po knize jsem sáhla, neboť v ní vystupuje policista Desgrais. Leč jedná se o fikci a Desgrais, i jeho nadřízený pan de La Reynie, jsou zde líčeni jako hlupáci a krutí uplatňovatelé svévůle (policejní brutalita hadr). Paní de Scuderi navíc není žádná madame Marplová, kdyby se jí klíčoví svědci nesvěřili, k rozmotání klubka záhad, kdo zabil zlatníka a kdo loupil majetné, by vůbec nedošlo. Hlavní viník je navíc poměrně brzy odhadnutelný, takže za mne se žádné "ÓCH!" z odhalení zločinu nekonalo. Víc jsem spíše oceňovala historická fakta týkající se Travičské aféry a madame de Brinvilliers (byť byly zřejmě převzaty z Pitavala), zbytek byl fikce, a to ne úplně nejkvalitnější. Nicméně jistá pravdivost reálií se asi najít dá.

Slečnu de Scudéry jsem samozřejmě četla v rámci plnění svého předsevzetí, přečíst všechny knihy, ve kterých Desgrez vystupuje. U nás kniha vyšla tuším 2x, sama mám první vydání z roku 1909, které jsem koupila za nějakou naprosto směšnou částku v místním antikvariátu. Tuším ale, že kniha vyšla i slovensky, nesháněla jsem Ti ji?? Nebo to byla jiná kniha?

moirra píše: *

03 led 2023, 01:11

Nemci natočili aj film ku ktorému sú tu dva trailery a jedna ukážka s filmu:

http://www.hervedumont.ch/page.php?id=f ... =4&idc=335

Filmových zpracování Slečny de Scudéry existuje víc a většina z nich je německá.
Oni vůbec Němci tenhle příběh mají hodně v oblibě - našla jsem dokonce komiksové zpracování (s naprosto příšernou kresbou).

Mně na celé Slečně ze Scudéry asi nejvíc pobuřovalo pojetí pařížské policie . Posuďte samy:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 321#p22321

PenelopaW píše: *

05 lis 2017, 14:13

Desgrez číhal u Louvru na markýze de la Fare (https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_A ... de_la_Fare), aby ho chránil před lupiči šperků. Leč když byl markýz kousek od něj, odnikud se zjevil lupič, markýze přepadl a začal prchat pryč. Při honičce Desgrez zakopl o vlastní plášť a upadl. Markýz pak přeskočil zeď a zmizel Desgrezovi i jeho policistům. Historka se rychle rozšířila, vyšla tiskem s rytinou ďábla, před kterým stojí vystrašený Desgrez, a šířena po městě. Desgrezovi muži ztráceli kuráž a vyráželi do ulic s amulety a pokropeni svěcenou vodou .

Kteréhosi jitra přišel Desgrais k presidentovi la Regnie bled, všecek změnen, bez sebe.
"Co je, jaké zprávy? Našli jste stopu?" volá mu president vstříc.
"Ha, milostpane," počíná Desgrais, zlobou koktaje, "ha milost pane - včera v noci nedaleko Louvru byl markýz de la Fare přepaden v mé přítomnosti.
"Země a nebesa," jásá la Regnie radostí - "máme je!"
"Oh, jen slyšte," vpadá Desgrais s hořkým smíchem, "oh jen slyšte dříve, jak se vše mělo. - Stojím tedy u Louvru, a s celým peklem v prsou čekám na ty ďábly, již se mně posmívají. Tu těsně mimo mne přejde postava nejistým krokem, stále se ohlížejíc, aniž by mne viděla. V přísvitu měsíce poznávám markýze de la Fare. Mohl jsem zde na něj čekati, věděl jsem, kam se plíží. Sotva byl deset - dvanáct kroků opodál, vyskočí jakoby ze země jakási postava, srazí ho a padne na něj. Nerozvážně překvapen tímto okamžikem, jenž mohl vraha vydati mým rukám, vykřikl jsem hlasitě a chci ze své skrýše mocným skokem jej zastihnouti; avšak zapletu se do svého pláště a padnu. Vidím člověka toho utíkati jako na perutích větru, vzchopím se, pádím za ním - v běhu zatroubím na svůj roh - a z dálky odpovídají píšťaly slídičů - ulice se oživuje - řinčení zbraní, dusot koní se všech stran. - Sem - sem - Desgrais - Desgrais! křičím, až se to ulicemi ozývá. - Stále vidím člověka toho před sebou v jasném světle měsíčním; aby mne oklamal, zahýbá - sem - tam; přicházíme do ulice Nicaise - zdá se, že jeho sil ubývá, zdvojnásobuji své - je napřed již sotva o patnáct kroků -"
"Vy jste ho dohonil - chopil se ho - slídiči vaši přišli," volá la Regnie s blesky v očích a chápe se paže Desgraisova, jakoby on byl sám prchajícím vrahem.
"Patnáct kroků," pokračuje Desgrais dutým hlasem a ztěžka oddychuje, "na patnáct kroků přede mnou skočil stranou do stínu a zmizel zdí.
(...)
Desgraisův příběh vešel v Paříži ve známost. Hlavy byly přeplněny kouzly, zaklínáním duchů, společenstvím s ďáblem, jež pěstovali la Voisin, Vigoreux, zlopověstný kněz le Sage; a jak to již je v povaze člověka, že náklonnost k nadpřirozenému, zázračnému, nabývá vrchu nade vším rozumem - byla brzo všeobecnou víra, že jak Desgrais jen v nevoli prohodil, skutečně ďábel zločince ony chrání za to, že mu duši prodali.
Jest přirozeno, že příběh Desgraisův byl všelijak pošetile vykrášlen. Byla o tom vytištěna a na všech nárožích prodávána povídka, nahoře s dřevorytem, představujícím ohyzdného ďábla, jenž před polekaným Desgraisem propadá se do země. Dosti, aby lid byl přestrašen, ba i špehové zbaveni odvahy; tito nyní bloudili v noci ulicemi s chvěním a váhavě, ověšeni amulety a pokropeni svěcenou vodou

moirra píše: *

03 led 2023, 01:11

Tu máš Desgreza Penelopa, Reynie je v tom filme starý chren ale Desgrez celkom ujde:

Měl by to být Hans-Peter Thielen.

PenelopaW píše: *

05 lis 2017, 14:13

" Vidím člověka toho utíkati jako na perutích větru, vzchopím se, pádím za ním - v běhu zatroubím na svůj roh - a z dálky odpovídají píšťaly slídičů ...

Ja som to včera pozerala na DVDčku a presne to ma zaujalo: Desgrez tam trúbi na rohu. V kánone píska (hvízda) na píšťalku, tak som si pomyslela že by sa malo zodpovedne vyšetril či parížska polícia používala trúby či píšťalky, a ak ano ako to bolo v 17 storočí.

Inak mne je nad slnko jasnejšie že sa ti pani de Scuderi páčiť nemôže - pretože v podstate Desgrez aj Reynie sú tam za tupcov a všetko vyrieši pani de Scudery, ako nejaká Miss Marplová.
napriek tomu, ak to človek číta či pozerá, a berie to z nadhľadom, ako paródiu, dokáže to pobaviť.

Nemecká DEFA to natočila skvele. Majú tam aj dobré exteriéry aj interiéry, a mňa veľmi zaujal dobový tanec na bále - na ktorom si dali extra záležať a je úžasný a autentický ako tie tance boli v 17 storočí - budem sa snažiť s toho spraviť video a zdieľať.

Samozrejme Poalčku skvele pobavilo aj že tam je vo väznici samozrejme aj nejaká tá "Polačka" ktorá sa vydáva za dámu a diskutuje s Desgrezom cez mreže.

Je to skôr taká paródia na Parížsku políciu, a ako vieme vtipy o policajtoch sú obľúbené, takže si to Hoffmann pri písaní poriadne užil. netreba zabúdať že sa narodil v 18 storočí - a tento román sa považuje za predchodcu kriminálnych románov.
(Pitaval sa narodil v 17 storočí)

Moirro, ten film jsem viděla, ale už je to delší čas.
Nevíš, jestli se dá někde vidět ?

Ja ho mám na DVD a v zlej kvalite aj na PC - ale to je všetko bohužiaľ iba v nemčine.

ale ak chceš môžem to zbaliť na úschovnu a poslať

Že by ho už bola niekedy dávala česko-slovenská televízia? (zámerne beriem starú Republiku lebo tí vtedy takéto filmy kupovali a dabovali)

nič som zatiaľ nenašla, ale možno sa niekde ešte zjaví - na nete sa stále nejaké veci zjavujú (aj miznú)

ach ano muselo to byť nadabované lebo tuto je plagát - pri tých dvoch nemecký aj starý náš, asi ČSSR



ja napríklad už 100 rokov čakám aby Francúzi konečne vydali ten film kde Belmondo hrá Lauzuna na DVD poprípade aby sa niekde zjavil na stiahnutie - ale zatiaľ nič

Vidím že som tu pomiešala informácie o knihe a o filme

Tuto sú informácie o filme v češtine - zaujímavé že to bola Švédsko-Nemecká koprodukcia a hrajú tam aj francúzsky herci z Comédie France.

https://www.fdb.cz/film/slecna-ze-scuderi/100855

A je tam aj pár skvelých záberov z filmu. Má hodnotenie 100 percent - a ja musím povedať že ten film je dobrý, je napínavý, je tam dosť humoru, pekné kostýmy a super tancovačky na bále.

Som prekvapená koľko informácií tu majú v Češtine:

https://www.fdb.cz/film/slecna-ze-scude ... isk/100855

Tuto su zábery s filmu:

https://www.fdb.cz/film/slecna-ze-scude ... rie/100855

A dokonca aj trailer (1:32 "Polačka" za mrežami ):

https://www.fdb.cz/film/slecna-ze-scude ... ery/100855

Polačka hovorí: Ruky preč, ja som predsa dáma.

A všetci sa tam na tom jej vyhlásení rozosmejú.


HEJ Holky nechete ísť na to zadarmo do kina v PRAHE - 18 januára v Goethe Inštitúte to premietajú:

https://www.goethe.de/ins/cz/cs/ver.cfm ... nts.detail

Nedávno debatovanou výstavu Goethe Institutu v Praze nyní prezentuje Krajská vědecká knihovna v Liberci:

https://www.kvkli.cz/akce/id:63208/e-t- ... nius-hruzy

Plakátek jsem objevila náhodou, zkusím se v úterý spojit se zaměstnanci knihovny (na informacích nevěděli), jestli součástí výstavy budou i projekce filmů (a tedy i Slečny ze Scudéry). Z popisu akce to nevypadá.