Díky náhodě se nám s Moirrou dostala do ruky kniha americké autorky historických románů Judith Merkle Riley. Její kniha s názvem "The Oracle Glass" (volně přeloženo něco ve smyslu "věštící zrcadlo") vyšla nejprve v Německu pod titulem "Die Hexe von Paris". Porovnáním obou jazykových verzí jsme zjistily, že jejich text se liší: anglická kniha obsahuje více kapitol a text je jinak členěn, zatímco německá má zas více textu v rámci stejných kapitol (v anglické chybí celé odstavce).

Ať tak či onak, kniha stojí za přečtení. Dějově spadá do období před Velkou travičskou aférou. Hlavní hrdinkou je Genevieve Pasquierová, která u sebe objeví zvláštní talent číst budoucnost ve vodní hladině. Do učení vstoupí k Voisinové (http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=603) a jejím prostřednictvím čtenář odhaluje pozadí celého "bussinessu" s jedy, kouzly, předpověďmi, čtením osudů...

Knížka je dobře historicky zmapovaná, takže působí velmi autenticky, nechybí setkání s králem, paní de Montespan a dalšími dvořany, nechybí ani milostný trojúhelník a nechybí ani policista Desgrez . Kdo disponuje jedním z obou jazyků, za sebe vřele doporučuji k přečtení.

Webové stránky autorky:
http://www.judith.com/Author.html

Recenze v němčině:
https://www.histo-couch.de/judith-merkl ... paris.html

Recenze v angličtině:
https://dearauthor.com/book-reviews/ove ... kle-riley/
https://www.kirkusreviews.com/book-revi ... cle-glass/
http://twimom227.com/2012/11/review-the ... riley.html
http://twimom227.com/2012/11/review-the ... riley.html
https://shereadsnovels.com/2012/10/28/t ... kle-riley/
https://leslies2cents.wordpress.com/201 ... kle-riley/
http://www.katequinnauthor.com/uncatego ... kle-riley/

(Omlouvám se němčinářům, ale já tímto jazykem nedisponuji, takže jsem natrefila na recenze v AJ... Ale Moirra mne třeba doplní ).

A prosím Moirru také o přidání obrázků knižních obálek .

PenelopaW píše:

Díky náhodě se nám s Moirrou dostala do ruky kniha americké autorky historických románů Judith Merkle Riley. Její kniha s názvem "The Oracle Glass" (volně přeloženo něco ve smyslu "věštící zrcadlo")

ne ne to je veštiaca guľa v preklade - presne sa to volá " oracle ball glass "

ako tomu vravíte v češtine?
aha už to mám magická koule a po slovensky Kryštáľová guľa
Glass je inak sklo alebo pohár či nádoba a zrkadlo by to bolo mirror

PenelopaW píše:

Ať tak či onak, kniha stojí za přečtení. Dějově spadá do období před Velkou travičskou aférou.
Knížka je dobře historicky zmapovaná, takže působí velmi autenticky, nechybí setkání s králem, paní de Montespan a dalšími dvořany, nechybí ani milostný trojúhelník a nechybí ani policista Desgrez . Kdo disponuje jedním z obou jazyků, za sebe vřele doporučuji k přečtení.

Aj ja skutočne doporučujem k prečítaniu - hoci sme ju pôvodne vydesgrezovali iba kvôli Desgrezovi - autorka nás obe vtiahla celkom do deja.

Ako vidíme na obrázku tohto obalu knihy, u Genevieve ktorá veštila z vody - bude ten názov "Oracle Glass" zrejme
Veštiaca nádoba, veštiací pohár

Aby ste nemuseli hľadať pridávam link na preklad od Penelopy:

Citovat:

V anglické verzi je moc hezká i kapitola o Desgrezově zatčení Brinvilliersky (zbožňuji hlavně ten konec),
v nemeckej verzi „Die Hexe von Paris“ chybí ..

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 9&start=30

Pridávam aj citát z knihy:

Pekné ženy sa oveľa viacej boja staroby ako tie škaredé. Keď zostárnem,
namiesto krémov na vrásky si budem kupovať knihy.

Jedno z nemeckých vydaní si poslúžilo touto obálkou:



A chorvátske vydanie ma kryštálovú guľu a aj rovnomenný názov:

moirra píše:

Jedno z nemeckých vydaní si poslúžilo touto obálkou:

Pozor! Toto je jiná kniha! Riley napsala "Die Hexe von Paris", kdežto toto je "Die Hexen von Paris" od autora Curta Siodmaka!

„Přijď zítra," řekla mu. „Najdu nějaké východisko. A dej pozor, ať tě nechytí stráže."
„Oh, já vím, jak se chovat. Mám ve městě spousty kamarádů. Udělám takhle... a kamarádi hned řeknou: jsi náš a vemou mě domů."
Ukázal jí, jak je třeba zvláštním způsobem zkřížit prsty, aby ho zmínění kamarádi poznali.
(Markýza andělů 2)

Angelika se otočila a hledala toho, kdo na ni promluvil, ale nikoho neviděla. Najednou však v zásvitu měsíce, který vykoukl mezi dvěma mraky, zahlédla u svých nohou skrčenou postavu
trpaslíka. Zdvíhal k ní podivně propletené dva prsty. Mladá žena si vzpomněla na gesto, které jí kdysi předvedl KouassiBa a dodal: „Udělám takhle a kamarádi hned vědí: Jsi náš!“
Mechanicky napodobila poznávací znamení KouassiBa. Na trpaslíkově obličeji se objevil široký úsměv.
„Jsi naše! Já to tušil! Ale nepoznávám tě. Patříš k Egypťanu Rodogonovi, nebo k partě Bezzubýho Jana, k Modrýmu Mathurinovi, nebo ke Krkavci?“
(Cesta do Versailles 1)

A nyní se pozorně podívejte na obálku anglického vydání:



Je na něm hlavní hrdinka ve svém převleku za 150 let starou věštkyni madame de Morville. V levé ruce drží misku s vodou, z níž věští, a pravou rukou provádí specifické gesto - poznávací znak podsvětí.

Citát z knihy:

"Oh, I see," I said to be polite, but my mind was working about as well as my eyes, and I hadn't taken anything in.
"I doubt that you do, just now." She chuckled. "Just do as I say, and we'll be very happy with each other. Now, here is the sign by which you will be known as one of us-the ring finger and thumb together, palm up. Can you do it, or will I have to show you again later? Just remember, you are very far from being initiated into our true mysteries, so don't get proud-and don't try to outguess me, will you, dear? Yes, that's right. Now, let me take your elbow and we'll have dinner served. No, the door's over here, remember?" And so it was all in a morning that I was swept into a secret world that I had never even suspected lay outside my own doorstep.

Poznávací znamení zde hlavní hrdinku naučila samotná Voisinová při první návštěvě v Rue Beauregard, kde spolu uzavřely smlouvu o spolupráci...

Volný překlad:

"Ó, vidím," řekla jsem ve snaze být slušná, ale moje mysl pracovala stejně tak špatně jako moje oči, a já jsem nechápala vůbec nic. /vysvětlení: hlavní hrdinka byla unavená a hladová jak pes/
"Pochybuji, že ano, zrovna v tuto chvíli," usmála se. "Jen dělej jak ti říkám a budeme spolu obě velmi spokojené. Nyní, tohle je znamení, které musíš znát jako jedná z nás - prsteníček a palec dohromady, dlaň nahoru. Dokážeš to nebo ti to mám ukázat ještě jednou? Jen si pamatuj, zatím jsi daleko od toho být zasvěcená do pravých mystérií, takže nezpychni a nesnaž se mne přelstít, ano, drahoušku? Ano, tak je to správně. Nyní mi podej ruku, bude podávána večeře. Ne, dveře jsou přímo tady, pamatuješ?" A tak proběhlo ráno, kdy jsem vstoupila do tajného světa, o němž jsem neměla ani dušení, že leží přímo před mým vlastním prahem.

PenelopaW píše:

moirra píše:

Jedno z nemeckých vydaní si poslúžilo touto obálkou:

Pozor! Toto je jiná kniha! Riley napsala "Die Hexe von Paris", kdežto toto je "Die Hexen von Paris" od autora Curta Siodmaka!

To sme to obidve pekne poplietli a pomotali ! Ha ha ha

Kde si prišla na Curta Siodomaka?

Samozrejme že to je iná kniha a aj tú mám do zbierky, ibaže ju napísal Hans J. Rehfisch

a je celá o Voisinke

pre tie čo nedisponujú jazykom nemeckým: rozdiel v názvoch je iba v množnom čísle

Kniha od Riley : Parížska čarodejnica. Kniha od Hansa Rehfish: Parížske čarodejnice.

Kniha od Rechfisha bola sfilmovaná a vďaka našemu zamotaniu sa som objavila Trailer ktorý síce má názov toho sfilmovania le jedná sa o iný film: (chýba smajlík opice držiacej s za hlavu)

https://www.dailymotion.com/video/x5iuch8

Ježišmaria tu je tretia kniha s takým názvom - od toho tvojho Curta Siodmiaka
tá sa však odohráva v 20 storočí - obálka je dosť zavádzajúca

PenelopaW píše:

„Přijď zítra," řekla mu. „Najdu nějaké východisko. A dej pozor, ať tě nechytí stráže."
„Oh, já vím, jak se chovat. Mám ve městě spousty kamarádů. Udělám takhle... a kamarádi hned řeknou: jsi náš a vemou mě domů."
Ukázal jí, jak je třeba zvláštním způsobem zkřížit prsty, aby ho zmínění kamarádi poznali.
(Markýza andělů 2)

A nyní se pozorně podívejte na obálku anglického vydání:



Je na něm hlavní hrdinka ve svém převleku za 150 let starou věštkyni madame de Morville. V levé ruce drží misku s vodou, z níž věští, a pravou rukou provádí specifické gesto - poznávací znak podsvětí.

[/i]

Ano ano ano! Autorky očividne čerpali s toho istého zdroja!

Nyní, tohle je znamení, které musíš znát jako jedná z nás - prsteníček a palec dohromady, dlaň nahoru.(...) Ano, tak je to správně.

Dávam pánu Clopotovi sto bodov za postreh, za to že si to všimol (ja som si to nevšimla)
a samozrejme aj autorovi ilustrácie - ktorý očividne knihu čítal

moirra píše:

Ježišmaria tu je tretia kniha s takým názvom - od toho tvojho Curta Siodmiaka
tá sa však odohráva v 20 storočí - obálka je dosť zavádzajúca

Takže niekde píšu že sa dej odohráva v 20 storočí v prostredí prostitútiek ....

No a inde zasa píšu že dej sa odohráva v Paríži čias kráľa slnka .
a že hlavnou postavou je Desgrez!!!!!

Takže som obetovala 2 Euróny aby som si ju objednala a dozvedela sa čo v tej knihe v skutočnosti je.

Ak je tam v hlavnej úlohe skutočne Desgrez - pán Clopot oľutuje že sa poctivo nedriloval nemčinu,
hoci to má k nemeckým hraniciam čoby kameňom dohodil.

moirra píše:

A je tam v hlavnej úlohe skutočne Desgrez - pán Clopot oľutuje že sa poctivo nedriloval nemčinu, hoci to má k nemeckým hraniciam čoby kameňom dohodil.

Slečna Desgrezová (která je panem Clopotem jen při katalogizaci získaných informací a při hnidopišském šťourání a pedantickém lpění na detailech, takže se tímto ohrazuje proti neustálému neužívání jejího samozvaného titulu!) roní krvavé slzy a jde si od svého otce zapůjčit německou mluvnici pro samouky. Celý život čekám, až mne nouze přinutí se tu něminu nauči, a dnes ten velký okamžik přišel! Doufám, že tu knihu s sebou přivezeš na návštěvu, abych se s jejími stránkami mohla polaskat... A nebo ještě líp, splašíš i výtisk pro mne! A pokud v té "druhé" knize o čarodějnicích s Angelikou na obálce Vystupuje taky, chci ji rovněž do své desgrezologické sbírky .

Zdá sa že som slečnu Dezgrezovú nechtiac obrala o pointu knihy, odkiaľ mám informáciu že hlavným hrdinom je Desrez , i keď mi zostáva záhadou prečo sa krsným menom volá Jeann.

Parížske čarodejnice
Autor: Curt Siodmak

Paríž v čase "slnečného kráľa" ... Policajný zástupca Gabriel de la Reynie čelí veľkej kriminalistickej výzve v Paríži: Abbé de Ravaillac mu verí v rozhovore, že ohromujúci počet ušľachtilých dám ho navštívilo ako spovedníka, aby sa im dostalo odpustenia za smrteľný hriech, ktorý spáchali. Uvedené dámy, mladé ale väčšinou zosobášené a veľmi bohatými ale staršími manželmi, sa vyznávajú, že ich manželov diskrétne "odstránili" jedom. Takýto prípad sa zatiaľ nikdy nedostal do pozornosti verejnosti.

Keďže je dobre známe, že je ťažké dokázať vraždu jedom, Reynie je mazaný a má plán: Jeho tromf je Jean Desgrez, jeho atraktívny mladý asistent, ktorý má po celom meste značné množstvo rozkošných malých priateliek. Pre tieto je samozrejme potešením urobiť mu radosť. Jean porozmiestňuje svoje mladé priateľky ako slúžky v domoch rôznych dám z Parížskej šľachty a dievčatá sú povinné mu hlásiť každú podozrivú udalosť. Ale to, čo mladé dámy vo vznešených budoároch počúvajú a vidia, je zaujímavé nielen z kriminálneho hľadiska .

Zdroj: https://tonia.de/buch-327-Die-Hexen-von-Paris.htm

---------------------------

Taká perlička pri ktorej sa mi pred očami zjavilo to humorné video z Hitlerom čo koluje na youtube:

Sodiomak bol z Nemecka, a keď dopísal tento román bol práve v Londýne a písal sa rok 1939
vydavateľ (Goldmann) mu poslal nasledovnú správu:

Vážený pán Sodomiak, z ľútosťou vám musím oznámiť že všetky knihy tohto vydania zabavila tajná polícia.

Už horím zvedavosťou čo v tej knihe je že zaujímal aj hitlerovú tajnú políciu...

Ja ich podozrievam že po nociach pod perinou tajne čítali

zdroj: https://books.google.at/books?id=eMFQDw ... en&f=false