Tvojí "vatu", bych si nenechala ujít za nic na světě. Vyhradím si k tomu zítřejší ráno. A jsem strašně zvědavá, jaký význam má v tvém slovníku slovo trpět nějak si to zatím nedovedu představit.

Jeanne, naprostá paráda. Dnes si užívám. Doteď jsem četla Angeliku v Novém světě a teď tohle.

jeanne, tvoja "vata" je tak vatová, do ktorej sa dobre padne, ľahká a svieža...

ak to trpenie bude ich rozchod a rozlúčka, tak to bude pekne smutné

Preco sa musia rozist Precoooooooooooooooooooooo ??????????

dasha píše:

Oběma "dokonalým" se to začíná vymykat z rukou, ale věřím jim, že to zvládnou hodit za hlavu... kdyby tak Ninon o pár let později, když utěšuje Angeliku, poté, co jí Filip sešlehal bičem, tušila, že ta její velká láska je právě náš pan dokonalý, co?

Co vlastne vedela Ninon o Angelikinej minulosti ?

Katra píše:

Preco sa musia rozist Precoooooooooooooooooooooo ??????????

no lebo žena jeho života bola Angelika

Katra píše:

Co vlastne vedela Ninon o Angelikinej minulosti ?

podľa knihy len to, že stratila muža svojho života a že prežila veľkú lásku, ktorú má vpísanú v jej očiach

errnie píše:

Katra píše:

Preco sa musia rozist Precoooooooooooooooooooooo ??????????

no lebo žena jeho života bola Angelika

No pri citani fikcii o Ninon a Joffreyovi pomaly stracam z mysle A. ... Beriem to tak ze toto je verzia co by bolo keby nestretol A. ...

Katra píše:

Co vlastne vedela Ninon o Angelikinej minulosti ?

podľa knihy len to, že stratila muža svojho života a že prežila veľkú lásku, ktorú má vpísanú v jej očiach[/quote]

no presne rovnako to mam zapamatane

Katra píše:

dasha píše:

Oběma "dokonalým" se to začíná vymykat z rukou, ale věřím jim, že to zvládnou hodit za hlavu... kdyby tak Ninon o pár let později, když utěšuje Angeliku, poté, co jí Filip sešlehal bičem, tušila, že ta její velká láska je právě náš pan dokonalý, co?

Co vlastne vedela Ninon o Angelikinej minulosti ?

Pokial si to z knihy pamätam Ninon samozrejme vedela, ked sa stali dobrymi priatelkami, o Angelike takmer vsetko.

PS: Jeanne, vyjadrenie k tvojmu velmi peknemu pokracovaniu fikcie (citala som ho vcera tesne pred
spanim) neskorsie.
Teraz utekam zachranit par knih Angelik po 1€ ze nepovolanych ruk.

moirra píše:

Pokial si to z knihy pamätam Ninon samozrejme vedela, ked sa stali dobrymi priatelkami, o Angelike takmer vsetko.

No ja si akurát pamätám, že sa jej pýtala že čo sa stalo s tou veľkou láskou čo je vidno v očiach a A. jej povedala, že zomrel

Aach, Jeanne, nemohla bys jednou napsat nějakou strašně hnusnou fikci, abych konečně mohla napsat jiný komentář než vzdychající??!! Jasně že tvá "vata", jak to sprostě nazýváš, byla opět úžasná! Bavil mě každý kousek, takže bych sem nejspíš měla okopírovat všechno

Že bude něco s bičíkem jsem tušila hned, jak jsi se o něm v minulé fikci zmínila. A líbí se mi, jak ses už raději omezila na pouhé "ach" namísto "Ach Joffreyi"

„Líbilo se vám to trochu?“ zeptal se jí se zářivým úsměvem.
„Vy vždycky musíte být ten pan dokonalý, co má všechno pod kontrolou, že?“ řekla, zatímco se snažila zklidnit svůj dech.
„Nemůžu si pomoct,“ pokrčil rameny. tohle je ovšem strašně rozkošný, úplně ho vidím, pan dokonalý alias roztomilost sama

A hrozně mě bavilo to povídání o Joffreyových cestách, ty zatím nebyly zmapovány žádnou fikcí a tak zůstávají zahaleny tajemstvím, každá malá zmínka, která nám je odhaluje, je tudíž více jak vítána. Nádherně jsi nám to zrešeršovala.

Přesné datum Velikonoc samozřejmě také pobavilo. už se toho ovlivnění osou asi nezbavíme

Jejich šaty po prodlouženém obědě potřebovaly vyčistit, takže zbytek odpoledne strávili v rudé ložnici, kam si nakonec nechali naservírovat i večeři. Listovali v knihách, povídali si o tom, co četli, smáli se a ochutnávali všechno, co jim obživlý palác připravil, a milovali se. aaach ano, takhle si představuju vztah Joffreye a Ninon, jsi mistr dialogů tak doufám, že nám tohle ještě rozvedeš. A na tvou verzi "utrpení" se opravdu těším. hihi

Aaach Jeanne! dovol najskor aby som pomyslenym klobukom z obrovskym pstrosim perim najskor pozametala
pred tebou dlazku z obdivu k tvojim dokonalym resersiam....

myslim ze si si uz davnejsie vysluzila hodnost predsedkyne oddelenia historickych resersi....

Za rozpravanie o dobrodruznych plavbach pana dokonaleho si zasluziz byt vyznamenana zlatym globusom..nielen Dauphine ale i ja som si prisla na svoje....

Nadherne pokracovanie

I ked mi Dauphine uz vypalila rybnik a vyfukla moju najoblubenejsiu vetu z tvojej poslednej casti fikcie,
neda mi to tu nezopakovat:
takže zbytek odpoledne strávili v rudé ložnici, kam si nakonec nechali naservírovat i večeři. Listovali v knihách, povídali si o tom, co četli, smáli se a ochutnávali všechno, co jim obživlý palác připravil, a milovali se

aaach! ano ano ano! takto si predstavujem oddychovy den Ninon a pana dokonaleho aj ja!

Milujem ich vtipne, prekarave rozhovory:
„Řekněte, kde jste se tohle všechno naučil?“ zeptala se se zvědavým úsměvem.
„Hodně jsem cestoval, poznával země Blízkého i Dálného východu a všude našel něco nového,“ řekl tak, že se v jeho odpovědi pojila přirozenost s povzneseností nad jakýmikoli maličkostmi.
„V tom případě by na dlouhé plavby měli posílat všechny muže,“ odpověděla Ninon a Joffrey se rozesmál.

„Líbilo by se mi být kapitánkou vlastní lodi,“ řekla Ninon se zasněným úsměvem.
„S ženskou posádkou?“ provokoval ji.
„Kapitánkou lodi plné mužů, kteří by všichni samozřejmě byli jako vy.“
„Samozřejmě,“ rozesmál se pan de Peyrac.

Myslim ze tento diel patri jednoznacne k mojim NAJ favoritom v tvojich fikciach...

Vtipne , pikantne , poucne a v neposlednom rade aj ROMANTICKE:
Musel jste překonat hodně překážek,“ řekla spíš s obdivem, než s lítostí.
„Vy přece taky,“ odpověděl tiše, protože byl zvyklý odrážet lítost, o kterou nestál.
„Jsem ráda, že jsem vás poznala,“ dodala ještě tišeji, když už usínal a nebylo zřejmé, jestli ji ještě slyšel.

jednym slovom mimoriadne vydarena cast!

Jeanne, včera jsem neměla tolik času si to vychutnat. Připojuji se k honocení ostatních a podtrhávám tlustou červenou čarou.
Dáváš si s tím velkou práci a já jsem přesvědčena, že by to mělo vyjít jako kniha. Už těším na další pokračování.

Este som na nieco zabudla:
„Měla by z vás jistě radost, opravdu se podobáte antickému ideálu dokonalého muže,“ poznamenala Ninon.

Takze krivajuci Michelangelov David z jazvou, vsak?

PS: Nepisala si tento clanok nahodou ty??? Je inak celkom dobry!

http://zeny.e15.cz/clanek/sex-a-vztahy/ ... zske-krasy

Jeanne, něco už tak trochu v hlavě mám, co se týká pana nedokonalého a kalhotové Angeliky, ale zatím nemám moc času a klidu na psaní.
No, jak se mi do toho ještě plete ta romantická verze s křehčí a něžnější Angelikou a Joffreyem už vyzrálým, tak tam by mohla mít nějaké odvážnější představy. No ale zase v mezích umírněnosti. Také lehce nevinné, trochu lechtivé snění. Možná si časem založím další fikci. Pro cvik a inspiraci.

No necakala som ze to Ninon takto utne ... ... a ked sa tam spominali majitelia pozemkov a dolov - prislusnici nizsej slachty tak som uz uz uz cakala ze bude zmienka o Molinesovi

No a (podla mna) velka NEDOKONALOST buduceho pana dokonaleho "snad by mu Anne povedala ze si ma "davat pozor" " ...

Pěkně se nám to zamotává. Ninon našeho pana nedokonalého nechce a mohl by být i otcem. A pan nedokonalý už poznal, že dělat zábavu vdaným a nudícím se dámám asi nebude to pravé. Taky má obavy, jestli pozná tu pravou pro život.
Jsem zvědavá, kdy se z toho dostane. No, já už ho oženila a má o zábavu postaráno.

Samozřejmě, výborná kapitola. Jsem přímo napnutá, co bude dál.

Že prvý krok k rozchodu urobí Ninon som čakala,
že to pán dokonalý nebude vedieť "rozchodiť" tiež,
ale že mu hrozí , uff, nemanželské dieťa...oj, oj ... .. to musím aj ja predýchať .. nieže mu po pár rokoch vypláva napovrch nejaký ľavoboček (to neviem ako by to predýchala Angelika - nejaký stratený potomok )

„Já pro vás nejsem ta pravá, počkejte na ni“ řekla rozhodně a polkla, aby zastavila slzy.
„Nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměl tolik, jako s vámi. Co když ji nikdy nepotkám? Tu pravou?“ pokračoval Joffrey.
presne toto som očakávala, že mu povie, a či si to chcel gróf priznať alebo nie, predsa len túžil po pravej a skutočnej láske, aj napriek svojej realistickej, praktickej a diabolskej a tak trochu tvrdej povahe povahe.... (ako vlastne každý človek)

Jeanne tvoja historická rešerša ohľadom osoby Péguilina a jeho prvé stretnutie s grófom de Peyrac je proste úžasná, to nemá chybu.

Téda Jeanne, koukám, že slovo trpět má v tvém slovníku podobný význam jako v mém hihi...

Napíšu podrobnější komentář hned jak se zas dostanu na počítač, poslední dny furt někde lítám a na mobilu ho odfláknout nechci, takže prosím ještě chvilinku strpení.

Necakala som ze milostny romanik Ninon a Joffreya bude trvat iba dva dni, ale naprik tomu sa mi tvoja
verzia velmi paci.
Tak trochu zlomyselne sa tesim z toho ako si pana dokonaleho potrapila.

Snad jen jeho nálada byla ještě horší, takže si pak jeho obchodní partneři připadali, jakoby se dostali k samotnému ďáblu, který se s neproniknutelným výrazem, širokou jizvou a modřinou ve tváři ocitl naproti nim.

Viem si to zivo predstavit.

Usilovně pokračoval ve své snaze o prázdnou hlavu .... Ake marne snazenie! Niektory ludia sa ani
nemusia snazit, lebo praznu hlavu maju uz od prirody..ale Peyrac????

Ale nezda sa ze by Ninon ostala trapenim nedotknuta.

Ach ta sladko-trpka romantika! to si treba vychutnat!

„Tak v čem je problém?“ zeptal se.
„Máte příliš krásnou duši,“ vydechla Ninon.
„Já? To jen s vámi…,“ pokrčil čelo a chtěl ještě něco říct.
„A já žádnou nemám,“ skočila mu zase do řeči.

Nikdy na tyhle dny nezapomenu,“ řekl po další chvíli ticha. V jejích očích se zračilo překvapení a radost, ale současně v tom pohledu viděl i dojetí a strach.
„Ani já ne,“ odpověděla.
„A nikdy ani nepřestanu doufat, že byste změnila názor,“ dodal hrabě a Ninon mrkla, aby odehnala slzy ve svých očích. Znovu zakroutila hlavou.
„Já pro vás nejsem ta pravá, počkejte na ni“ řekla rozhodně a polkla, aby zastavila slzy.
„Nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměl tolik, jako s vámi. Co když ji nikdy nepotkám? Tu pravou?“ pokračoval Joffrey.
AAAAAAAACH.....

Jeanne, dokonale vydarene trapenie pana dokonaleho.!

errnie píše:

„Já pro vás nejsem ta pravá, počkejte na ni“ řekla rozhodně a polkla, aby zastavila slzy.
„Nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměl tolik, jako s vámi. Co když ji nikdy nepotkám? Tu pravou?“ pokračoval Joffrey.
presne toto som očakávala, že mu povie, a či si to chcel gróf priznať alebo nie, predsa len túžil po pravej a skutočnej láske, aj napriek svojej realistickej, praktickej a diabolskej a tak trochu tvrdej povahe povahe.... (ako vlastne každý človek)

samozrejme..ved to napokon aj sam neskorsie priznava:

V zivote som nelubil zenu tak ako teba, Angelika. Ba zda sa mi ze som ta lubil prv, nez som ta spoznal...
A ked som ta uvidel.....Cakal som na TEBA.
Angelika, 1 diel strana 231

Pozdě, ale přece: Vše podstatné již bylo řečeno, za mně všechny palce nahoru, naprosto fenomenální!!!
Krásná a dojemná sonda do citů obou, myslím, že jsi to téma vytěžila fantasticky. Přes tu všudypřítomnou melancholii mě moc pobavila představa zpíjejícího se pana dokonalého - skoro jsem čekala, že to bude mít i nějakou nezvykle podanou erotickou dohru Ale ten něžný okamžik "s přítelkyní v posteli" byla vlastně také nečekaná a příjemná třešnička na dortu.

NUTNĚ potřebuju celou Tvou fikci v knižní podobě. Prý je nějaká levná tiskárna v Havl. Brodě, kde si různé spolky nechávají tisknout sborníky, platí se za grafickou úpravu + samozřejmě cena se odvíjí od počtu kusů, ale třeba by to nebylo tak drahé...

dasha píše:

NUTNĚ potřebuju celou Tvou fikci v knižní podobě. Prý je nějaká levná tiskárna v Havl. Brodě, kde si různé spolky nechávají tisknout sborníky, platí se za grafickou úpravu + samozřejmě cena se odvíjí od počtu kusů, ale třeba by to nebylo tak drahé...

Ja som to zatial z tou kniznou podobou provizorne vyrieslila tak, ze som svoje aj ostatne fikcie vytlacila.
Kupila som par kusov takych obalov (kus € 2,50) co maju vnutri uz zasite nasposob ako kniha priesvitne obaly (80 stran, cize sa tam vojde 160 stran A4 fikcie (existuju aj mensie formaty) a fikcie tam "vopchala".

Da sa to celkom dobre drzat a citat ako kniha ;-)

Tak. Strašně se omlouvám, za svůj nemožně zpožděný komentář tento týden jsem se dostala k počítači vždyky v pozních večerních hodinách, kdy jsem byla v nepoužitelném stavu, takže by ten komentář za moc nestál, a to si tvá fikce nezaslouží.

Ano Jeanne, tvé utrpení pana dokonalého je pouze podobné tomu mému Hrozně mě baví tvůj styl utrpení, myslím, že je realističtější než ten můj, tvůj Joffrey prostě trpí, koná (pije a straší své obchodní partnery - což je mimohodem geniální) a moc nepřemýšlí, takže čtenář tak úplně neví, co se mu honí hlavou, vše je pouze v náznacích, je to takové tajemnější; oproti tomu moje utrpení je takové holčičí můj Joffrey maximálně tak přehodí nohu přes nohu a přemýšlí jak ženská A jsem ráda, že tvé urpení neznamená pouze oddálení orgasmu o deset minut (i když i to má své kouzlo...).

Přemýšlím, čím to je, že nás tolik baví psát o trápení pana dokonalého, nějak odmítám věřit, že mám nějakou psychickou poruchu a že mě baví vyloženě jen to, nechat ho trápit že by to bylo tím, že v těch chvílích zoufalství se projevuje jeho opravdový charakter, touhy, přání...??

První, co Joffreye vyrušilo v jeho zamyšlení, byla rána pěstí. S takovým uvítáním tedy rozhodně nepočítal, ale hned, jak se vzpamatoval, chtěl se bránit a ránu mu vrátit. Za pěkně rozčílenou chodící reklamou na francouzskou armádu se však okamžitě objevily tváře madame de Morant a madame de Montchevreuil, aby si propojil obraz příčiny a následku.
„Co si myslíte, že děláte?“ cedil Louis de Mornay skrze zaťaté zuby.
„Dobře, dobře, jste v právu, ale mezi mnou a Annou se to stalo jen jednou, takže doufám, že jste skončil…,“ odpověděl pan de Peyrac s omluvným gestem a s pohledem ke krásné paní de Morant, která vypadala rozzlobeně a možná i překvapeně. Markýz de Villarceaux zrudnul a vrhnul se na Peyraka znovu. haha tohle je ďábelsky dokonalé

„Tohle nejste vy a já se na to už nechci dívat. Myslíte, že to nechápu? Všichni se musíme vyrovnat s odmítnutími,“ promluvila jasným hlasem. „Já třeba i s tím vaším,“ dodala tiše a jeho překvapilo, že to připomněla. Tentokrát neprotestoval a po chvíli ticha se ozval jeho trochu ochraptělý hlas v první delší větě: „Žena, která mohla být ta pravá, mi řekla, ať se prostě bavím. Tak to dělám,“ dodal s pokrčenými rameny a s hrozným úsměvem, o kterém nevěděla, jestli vzbuzuje spíš hrůzu nebo lítost.
„Možná jsem byla taky opuštěná. Možná chápu to, co teď děláte. Ale stejně to nic nevyřeší,“ pohladila ho po vlasech a překvapeně sledovala, že se tentokrát neodtáhnul, ani ji nevyhodil pryč. Dokonce položil hlavu na její rameno a nechal ji, aby ho objala. aaach ♥ to je tak cute, Joffrey je úplně zranitelný, žádný pan dokonalý neproniknutelný, prostě jen smutný, zklamaný muž ooooh

A samozřejmě vše korunoval Lauzunův nástup na scénu. Že si ten hošík ale uměl vybrat chvíli na setkání s Peyrakem! Bezvadně si to vyhmátla Jeanne, je prostě vidět, kdo je tu mistr na Lauzuna a jemu podobné A doufám, že se brzy dostaneme ke vztahu Ninon a Villacreauxe, ojojoj to bude dolet

jeanne píše:

Mimochodem, myslím, že to není psychická porucha, tenhle díl jsem si (po té úplně první kapitole) nejvíc užila a šlo to úplně samo... je to prostě zábava, takže se pan dokonalý z toho utrpení možná už nikdy nedostane

Ach spominam si este Jeanne ked som postla tu svoju masakrovaciu kapitolu pana dokonaleho
ze si vravela "ale az takhle"

napisala si mi: "V mojich fikciach si bude iba uzivat"
A medzicasom ho, len co si dva dni uzije, masakrujes sama. ha ha

Tak to som ja vždy

Hmm tak to vidím, že se asi už na tu zkoušku nenaučím... no nic, jdu číst.

dauphine píše:

Hmm tak to vidím, že se asi už na tu zkoušku nenaučím... no nic, jdu číst.

Nechavam si ako bombonik na vecer.

Hahaha opět velmi vydařená fikce, hned první řádky mě rozesmály

Hrabě de Peyrac už alespoň zdánlivě a zvenčí vypadal zase jako dřív. Upravený, elegantní Gaskoněc s bohatými černými vlasy právě diskutoval se svojí přítelkyní. V dokonale padnoucím tmavě šedém obleku a se všemi sladěnými doplňky podle poslední módy vypadal úžasně a přirozeně doplňoval výjev odpoledního čajového dýchánku v paláci s modrými střechami.
jen jsem čekala, že tam bude ještě nějaký popis strašlivé velké jizvy ve tvaru V, která se táhla přes celý obličej. Obávám se, aby naše odbornice v oblasti jizvologie neměla problém

A miluju Lauzuna, umíš ho naprosto dokonale vystihnout, je prostě úžasný!!!

„Přemýšlel jsem o tom, jak může mít někdo tak nepříjemný, jako vy, úspěch u žen,“ pronesl mladík směrem k Peyrakovi.
„A k čemu jste dospěl?“ zeptal se Joffrey.
„K ničemu. Zdá se, že to i přesto dokážete, ale nechci se stát takovým zoufalým, depresivním protivou, jako jste vy. Možná s vámi spí jen z lítosti,“ vyjádřil mladý Gaskoněc to, co viděl a to zcela upřímně a pěkně drze. Kdyby však přišel ještě o chvíli dřív a viděl ho u dalšího rozhovoru s přítelkyněmi, řekl by zřejmě ještě něco horšího.
„Možná takový nejsem vždycky,“ namítnul Joffrey,
tohle je dokonalé odbornice na pana de Lauzun holt válí no...

„Jsem tak rád, že jste se rozhodl mě učit,“ zvolal nadšeně Péguilin.
„Cože jsem?“ zeptal se lehce nechápavě Joffrey a pokrčil čelo.
„Fungovalo to. Všechno, co jste mi řekl,“ mrknul na něj mladík a pokýval hlavou. Peyrac cítil stále větší zděšení, jak začínal tušit, kam s tím Péguilin směřuje a automaticky si zajel prsty do vlasů, aby předešel nutkání dát mu ránu.
„Stalo se to na lenošce v předpokoji,“ musel se však Péguilin explicitně pochlubit svým vítězstvím. Při tomhle závěru se už Peyrac neovládnul a chytil o hlavu menšího hraběte za klopy u kabátu a zatřásl jím.
„Já jsem vám přece neřekl, abyste se s ní vyspal!
hahahaha doufám, že Lauzun se bude projevovat čím dál více, tohle je úžasný začátek Joffreyovy výuky haha, prosím určitě to musíš dopsat!!!

A ta tajemná dáma, ach, umíš úžasně vyprávět o Joffreyově podnikání, je to realistické i tajemné. Jsem zvědavá kdo to bude

Takze pan dokonaly sa z toho nakoniec dostane ? Ja som cakala ze po tom vsetkom si radsej pojde hladat nevestu ... aby sa konecne "usadil" a prestal vecne riesit vydate panicky

Najskor som si myslela, ze ta tajomne dama je Ninon ale asi nie ...

Jeanne, super pokracko

Jeanne, moc pěkná, vtipná a napínavá fikce. To, jak dámy považují našeho budoucího pana dokonalého za třetí z nich, no to mě teda fakt rozesmálo.
Ta tajemná dáma, kdo to je? Taky mě napadla Ninon, ale že by jí nepoznal podle hlasu? Počkáme si na rozluštění.

No ked ho nespoznala Angelika podla hlasu v letohradku ... tak je vsetko mozne

Katro, počkáme si na odhalení v dalších pokračováních.

Uff, tak jsem dočetla :-) Tahle fikce se mi líbí daleko víc než "Pod toulouským nebem".

Každopádně jsem zvědavá na pokračování, na další vývoj vztahu s Ninon.. a na trhání Péguillinovy hlavy :-D

Jeanne, to sa ti za sa raz podarilo!

Aky sladky bombonik som si to nechala na vecer! aaach!

Lazun vali, a pan (ne)dokonaly sa nestaci cudovat!

Když se hrabě de Peyrac navečer vracel do paláce, narazil hned do mladého hosta.
„Jsem tak rád, že jste se rozhodl mě učit,“ zvolal nadšeně Péguilin.
„Cože jsem?“ zeptal se lehce nechápavě Joffrey a pokrčil čelo.
...................
..............Joffrey de Peyrac se natáhnul na postel a hleděl do stropu. Tohle je neuvěřitelné, kroutil stále hlavou při představě Péguilinovy akce. A to už se zdálo, že začíná klidnější týden.


Nevsimla som si kolko to ma stran....tak si ma vtiahla do deja ze som az zosmutnela
ze uz som na konci...

.......postěžovala si a čekala odpověď od jediného přítomného muže, i když ho v tuto chvíli považovaly spíš za svoji třetí přítelkyni. ha ha ha roztomile! diabolsky gorf ako "pritelkyne"

Navíc hrabě de Peyrac se nikdy neopožďuje, ale taky mu nejsou lhostejné jeho přítelkyně… ano, ano! to je uz pan (skoro)dokonaly!
ale tuto se vloudila malicka chybicka..niekoho sme tu podcenili, vask pan de Peyrac?:
… Jediné, co ho v tu chvíli napadlo, bylo obrátit se na pomoc k Péguilinovi....

Toto je historicky rozhovor, alebo si ho vymyslela????
„-Tady starý pán je přímo antický exponát, smála jsem se, když jsme potom seděli u čaje s jeho hosty, kteří kolem něj chodili po špičkách.
-Nepleťte si neúctu se smyslem pro humor, paní de Morant žádný nemá, odpověděl na to maršál de La Force k zděšeným hostům. Jeho smysl pro humor byl báječný.
-Ale já si vás vážím, jste pro mě jako stará řecká památka, pokračovala jsem.
-Vidíte? Anne Marie je zářný příklad člověka, co nemá úctu ke stáří, naoko se hněval.
Naučil mě toho hodně o životě a strávili jsme spolu spoustu času během té doby, co jsem byla v Bergeraku.

V kazdom pripade som sa vyborne na tom pribehu pobavila.

Byl to pravý Gaskoněc,“ skočila svoji vzpomínku madame de Morant a přenesla se zpátky do přítomnosti, kde už v podstatě seděla v náručí mladého Péguilina.
„Dovolte, aby vás jeho pravnuk utěšil,“ řekl a pohladil ji po tváři.
Tak toto je uz takmer dokonaly, typicky Lazun!

Uzasne, zabavno-poucne pokracovanie, svizne a vtipne napisane!

PS: Jedna mala vyhradicka..... ..samozrejme ta jazvicka!!!!

jeanne píše:

dauphine píše:

Hahaha opět velmi vydařená fikce, hned první řádky mě rozesmály

Hrabě de Peyrac už alespoň zdánlivě a zvenčí vypadal zase jako dřív. Upravený, elegantní Gaskoněc s bohatými černými vlasy právě diskutoval se svojí přítelkyní. V dokonale padnoucím tmavě šedém obleku a se všemi sladěnými doplňky podle poslední módy vypadal úžasně a přirozeně doplňoval výjev odpoledního čajového dýchánku v paláci s modrými střechami.
jen jsem čekala, že tam bude ještě nějaký popis strašlivé velké jizvy ve tvaru V, která se táhla přes celý obličej. Obávám se, aby naše odbornice v oblasti jizvologie neměla problém

Díky Dauphine, s tou jizvou máš pravdu, asi tam něco doplním, ať nevzniknou problémy s šéfkou jizvologie. A neboj, Lauzuna tu bude ještě dost a dost... jen co se z toho pan dokonalý konečně dostane, tak se má Paříž na co těšit. Vlastně se obávám, aby se z toho nestala série o vztahu těch dvou pánů

Draha priatelka Jeanne, nevadi mi ked robis z Joffreya kulturistu! Ale ked z neho robis krasavca, po cesky"hezouna" to mi tak trochu vadi.
Ako odbornicka na jazvu pana dokonaleho si dovolujem pripomenut, ze Joffrey de Peyrac bol bozsky a elegantny, ale jeho obrovska jazva v tvare pismena V, mu znetvorovala cele lico! Takze vyzeral strasidelne
a diabolsky, i ked mal nadherne oci, usta, vlasy, zuby a keby nebol znetvoreny, bol by byval sarmantny krasavec akym sa stal neskorsie jeho prvorodeny Florimond.

Nas institut Jazvologie, vam draha priatelka dava 24 hodin na upravu textu, inak nariadime pokutu vo vyske
pravidelneho recitovania vsetkych opisov JAZVY PANA DOKONALEHO z kompletneho kanonu od pani AG, ktore vam v pripade potreby dorucime.

ostavame Z pozdravom
Jazvologii Zdar
-----------------------

Uradny dodatok:
Proti tomuto rozhodnutiu sa mozete odvolat: NIKDY
Odovodnenie: Ja som Jazvologia, a Jazvologia som ja.

A je to tady, co jsem říkala, expert na jizvu se ozval, to vypadá na pěkný průser, jestli tam do zítřka nebude popis obrovitánské hrozivé jizvy přes celou tvář ve tvaru V a mimochodem, já teda z pana dokonalého kulturistu nechci moc se omlouvám, Jeanne mě asi zavraždí, ale prostě je to tak. Stačí že začínáme dělat kulturisty z Cantora a Angeliky

jeanne píše:

A neboj, Lauzuna tu bude ještě dost a dost... jen co se z toho pan dokonalý konečně dostane, tak se má Paříž na co těšit. Vlastně se obávám, aby se z toho nestala série o vztahu těch dvou pánů

Jeanne, tak toto som v odusevneni z tvojej fikcie celkom zabudla okomentovat!
(Ja viem, ja viem! Musi ta Moirra naozaj VSETKO okomentovat )

Co sa mna tyka, nevadi mi, ba prave naopak, ak z toho bude aj cela, poriadne hruba kniha o vzahu tychto dvoch panova ich spolocneho dobyvania Pariza!
v tom pripade sa nielen cela Pariz bude mat na co tesit, ale aj my!!!!

Ano, ano, naprosto souhlasím s Moirrou, klidně napiš celou knihu vedeckých pojednání o vztahu Joffrey - Lauzun, v nás máš věrné, nadšené fandy!!!

jeanne- tak radsej nic nepoviem. len to, ze si ma opat nesklamala. skvela kapitola.

Ale já si přece taky nepředstavuju "někoho shrbeného a rozpadlého se všemi následky kulhání", Anne Golon sama popisuje, že byl v úžasné tělesné kondici a svaly měl - a to k němu samozřejmě patří. Takže máš v zásadě pravdu, s tím Lockem atd. (i když nepředpokládám, že by dával přednost tělesné kondici před duševní - myslím že obojí měl v jedné rovině). Jen si ho prostě odmítám představovat "přesvalovatělého", nebo člověka, který si na svých svalech zakládá a miluje je myslím, že mu bylo spíše jedno jestli má svaly nebo ne, prostě šlo o to, aby měl dobrou kondici a cítil se dobře. A promiň, je mi jasné, že ani ty jsi neříkala že by měl být kulturista, to tu vzniklo tak nějak samo z legrace...

A já se náhodou na pokračko těším a nebojím se to říct!

... este mam z kanonu zapamatane ze ked vo svadobnu noc Joffrey Angeliku zrazu schytil tak z Angelikinho pohladu to bolo silou, ktoru by nikdy necakala od takeho chudeho muzskeho

jeanne píše:

Díky za vaše postřehy a komentáře.
2) Vztah maršála de La Force a madame de Morant a jejich rozhovory. Netuším, jestli se ti dva někdy potkali. Přesně víme jen to, že maršál zažil všechny ty bitvy, včetně bartolomějského masakru, a že právě umírá doma v Bergerac. A o Mme de Morant jen to, že byla asi od 17ti let vdaná, měla jen jedno dítě neznámého ročníku narození a v podstatě nic víc. Zkrátka jsem jen potřebovala nějakou dojemnou historku, aby ji Lauzun mohl utěšit a umírající pradědeček se mi hodil.
3) Vyjádření k jizvologickým výhradám. Asi sis vytiskla hned tu první verzi, protože hned po Dauhinině komentáři jsem k čajovému dýchánku jizvu ve tvaru V přidala.

2) Klobuk dole, ten vynikajuci humorny rozhovorov tvojich dvoch protagonistov o starych vykopavkach a
neucte k starobe ma ohromne pobavil a pripada mi velmi autenticky.
3) Kedysi si odmietala pana dokonaleho trapit, a potom si mu dala poriadnu nadielku
Nuz mozno raz pride aj k tomu ze napises cosi ako "vyzeral dokonale hrozostrasne"

jeanne píše:

Nuže, drahé přítelkyně, konečně jsem se zase z reality vrátila do světa fikce a je tady nová epizoda ze života pana dokonalého. Kapitola 9: Chřadnoucí rostlina.

No zbohom! Pri tom nazve aby som sa uz dopredu triasla koho ze si to nechala chradnut

HA-HA
Pekne "pokracko" Jeanne

velmi vystizny vyraz. vztahovy mnohouholnik....

Ved to bolo jasne ako facka kto bude ta "chradnuca kvetinka" a to si kedysi
slubovala ze si u teba pan skorodokonaly bude iba uzivat

Ale myslim ze tentokrat si dokonale a vycerpavajuco uspokojila oddelenie jazvologie
a demonologie

Pan skorodokonaly sa vyziva nielen vvo svojej melancholii ale aj v straseni takmer kazdeho
koho stretne

A já jakmile tu zahlédnu ten váš děsivý výraz, tak vím, že svou práci aspoň někdo bere vážně........

Už když hrabě de Peyrac vstoupil do místnosti a ustupující stín postupně odhalil jeho děsivou tvář, bylo zřejmé, jak sebou brunátný baron škubnul, zatímco jeho pobočník jen suše polkl a diskrétně odvrátil pohled od hostovy zjizvené tváře.........

Ano, má pověst a děsivý výraz se stále lepší, pochválil se v duchu.

„Je tu atmosféra jako v hrobě,“ poznamenal pan d’Ormesson, který během té napjaté scénky konečně taky dorazil a Peyrac po něm šlehl očima, že i jeho starý přítel málem nadskočil.
„Ale no tak, neděste mě tady,“ ohradil se Olivier

Ale toto tuto mi nieco pripomenulo:
(...uhadnes co???? )

„Přece nedám dceru ďáblu! To ji dám radši do kláštera!“ vybouchnul starý baron a Joffreyovi tentokrát už škubaly koutky úst.
„Jsem poctěn vaší nabídkou, pane, jistě bych z ní taky něco dokázal vytěžit, ale to opravdu nebude třeba,“ odpověděl hrabě tak, že se jeho bílé zuby zaleskly v ďábelském úsměvu a baron lehce nadskočil ve své židli.
„Žádná nabídka! Ten pozemek je váš,“ odseknul oteklý muž

Rozmyslam aky rok je...pocitam ..a rozmyslam este o jednom inom spravcovi......

jeanne píše:

Předpokládám, že Molines nebyl první, kdo se o to pokusil, ale že byl první, kdo ani po setkání s panem de Peyrac nepochyboval o tom, že to je ten správný nápad! Navíc se do Poitou určitě nedonesly úplně všechny zvěsti o ďábelském libertinovi ze svérázného Gaskoňska a super zkažené Paříže, kde taky dokázal držet krok. Ale stejně by stálo za to vidět, jak moc Joffrey protestoval, a co na Molinese zkoušel marně sehrát, aby ho od toho nápadu taky odradil.

Na co som narazala: Ty sa nachadzas v roku 1652, Teda Joffrey by sa uz v podstate coskoro mal stretnut z Mollinesom..ved ta svadba je dohodnuta par rokov dopredu, Angelika sa predsa stazovala ze ju "pozorovali ako melon dozrievajuci pod sklenenym zvonom"...a uz by mal aj tazit v bani Angelikineho otca, ktoru mal podla
zmluvy zhotovenej Molinesom zatial prenajatu....

Citovat:

Díky Moirro, vždyť sama vidíš, že nám chřadne docela zábavně. Ale uznání od oddělení jizvologie a démonologie mě těší, i když znělo, že pan de Peyrac funguje jako dokonalé strašidlo.

Nuz ale vela ludi ktori ho videli po prvy krat, si presne to o nom mysleli, ze je strasidlo:

Dokonca aj Angelika samotna:
Jak se ten člověk kulhavě blížil, rozeznávala v orámování obrovské černé paruky obličej na
pohled stejně nehezký jako chůze. Spánek a levou tvář protínaly dvě hluboké jizvy a napůl přivíraly
víčko. Rty byly silné a tvář bez vousů, což nebylo v módě a ještě podtrhovalo neobvyklé vzezření
tohoto podivného strašáka.
To není on, modlila se Angelika, Bože můj, udělej, ať to není on!

A Vévodkyně de Montpensier:

„Bože můj, tamhle jde!"
„Péguilin?" informoval se malý šlechtic.
„Ale ne, ten hrabě z Toulouse, co mě tak děsí."
Angelika popošla na balkón a uviděla manžela, hraběte Jofreye de Peyrac, který kráčel ulicí
následován Kouassi-Ba.
„To je přece Velký Kulhavec z Languedoku," vykřikl malý šlechtic, který vyšel za nimi.
„Pročpak se ho bojíte, sestřenko? Má velice laskavé oči, něžné ruce a je nesmírně inteligentní."
„Vy mluvíte jako ženská," odsekla dáma znechuceně. „Zdá se, že všechny ženy jsou do něho
zblázněné."
„Kromě vás."
„Já jsem nikdy nebyla sentimentální. Vidím, co vidím. Nezdá se vám, že ten zamračený a
kulhající muž se svým Maurem, temnějším než peklo, má v sobě cosi děsivého?"



PS: Musim pozriet do inych prekladov, nechce sa mi ani len uverit ze pani AG na Joffreya pouzila slovo strasiak!!!!

Jeanne, opět brilantní pokračko, líbí se mi jak píšeš s nadhledem a lehkou ironií. A samozřejmě i já ti děkuji jménem celého Ústavu za perfektní démonologické popisy. Nejde opět nezmínit:
Už když hrabě de Peyrac vstoupil do místnosti a ustupující stín postupně odhalil jeho děsivou tvář, bylo zřejmé, jak sebou brunátný baron škubnul, zatímco jeho pobočník jen suše polkl a diskrétně odvrátil pohled od hostovy zjizvené tváře.
- tohle je prostě dokonalý
A přiznám se, že i já jsem nejdřív tak trohu doufala, že to bude Molines s baronem de Sancé - kdyžs i titul zvolila stejný... každopádně ses tím odsoudila k napsání fikce o setkání Molinese s Joffreyem a o tom všem okolo.

Líbí se mi jak si pojala utrpení pana dokonalého - čili se z něj stal mnich který rád drbe s kamarádkama jo?
„Pořád nejste jako dřív,“ povzdechla si paní de Montchevreuil, jakoby stála nad exotickou rostlinou, která z nějakých důvodů chřadne zevnitř a ona si s ní neví rady. Hrabě de Peyrac se lehce usmál. On sám měl za to, že jeho přátelství s oběma dámami dobře fungovalo, teď měl však dojem, že jim opravdu chybí ten výstřední, tajemný hrabě s poněkud drzým, sebevědomým vystupováním.

„Nestojím o city a utrpení, které přinášejí. S markýzem de Villarceaux se to nestane,“ svým způsobem krásná poklona Joffreovi. Jen bych tam ještě dopsala víc sond do pocitů pana dokonalého i Ninon, více osudovosti, přijde mi, že tam jsou je náznaky jak to pro oba muselo být těžké.
Vždyť to muselo být pro něj hrozný když mu tam žena do které je stále zamilovaný po uši okatě přivede nového milence. Vlastně to od Ninon bylo docela hnusné, i když důvodem asi bylo aby ten šok Joffreye opět navrátil na pravou cestu, do reality a aby přestal smutnit, otočil list a začal nanovo.

PS. Moirro, souhlasím s tvou teorií, že již v té době by Joffrey měl mít styky s Molinesem, ovšem Jeannina fikce se odehrává zatím v jednom až dvou měsících ne? Takže hned jak Joffrey dokončí dobývání Paříže může vesele začít s dobýváním Poitou, jistě to stihne ještě v témže roce

Jeanne, vidím že to máš vymyšlené, no, nezbývá než se těšit na pokračko. Dobývání Languedoku je super nápad, a spojkou kromě Poitou by měl být také Lauzun

Jeanne tesim sa na pokracovanie vztahu z Ninon ktory ma prerast do priatelstva a samozrejme
na Lauzona (to bude zabavy ti dvaja dokopy) a samozrejme na mojho milacika Andijosa

Co sa tyka rozhovoru Molinesa a Joffreya, tu sa stretnu dvaja takmer rovnako silny partneri,
a dufam ze pre Joffreya nebola jedinym dovodom iba ta bana ale aj ine uvahy ktore ho nakoniec
primeli k tomu aby suhlasil zo sobasom z Angelikou.

Jednym slovom ocakavam sofistikovany, mierne ironicky humorny rozhovor dvoch inteligentnych muzov.

Citovat:

„Přece pro tu potenciální možnost, drahoušku,“ zvolala za ní z pohodlného křesla paní de Montchevreuil a dodala „už jen to vědomí, že někde existuje muž jako on… Už pro ten pocit to za to stojí,“ odpověděla jí zasněně.

Tak tuhle pasáž bychom si všechny, a zejména členky spolku pro výzkum pana dokonalého měly vytisknout a někam vystavit, nebo ještě lépe, zpracovat do nějakého stylového erbu (např. ve stylu Fouquetova "que non ascendam.")

Jednoduše geniální dedukce, že Joffreovi neustále podsouvají nějaké dívky na ženění, naštěstí exitují i soudnější otcové, než byl baron de Sancé!

Citovat:

Ano, má pověst a děsivý výraz se stále lepší, pochválil se v duchu.

"Citový mnohoúhelník" - lepší zápletka do francouzské fikce snad ani neeistuje

Citovat:

Poslední duben letos připadá až na úterý a dnes je teprve sobota.“

- Jeanne si to neodpustí, evidentně si našla zálibu v rešerších, teré ani netuším, kde bych měla hledat!!! Není to nějaká úchylka?! Rešeršová masochistka nebo masochistická rešeršářka?

Věřím, že tento víkend určitě vytrhne Joffreye z jeho after-heart-broken letargie (jak by se to řeklo francouzsky?), a doufám, že o tom mme Sévigné později napíše nějaký fiktivní dopis!

jeanne píše:

Citovat:

Věřím, že tento víkend určitě vytrhne Joffreye z jeho after-heart-broken letargie (jak by se to řeklo francouzsky?), a doufám, že o tom mme Sévigné později napíše nějaký fiktivní dopis![/quote

Asi něco jako après une rupture amoureuse nebo doslova jako après-coeur brisé
........................
já si už zase hraju na masochistickou rešeršářku v geografii světa roku 1652 pro přespříští kapitolu a ještě k tomu hledám v gaskoňských genealogiích vhodnou ženu pro jistou roli a dokud to všechno nevypátrám, budu v tom zaseklá...

slovo letargia Francuzi samozrejme poznaju...
dokonca som nasla baladu nazvanu
"Léthargie d'amour." aach! Joffrey by si ju mal teraz recitovat chodiac vonku po zahradach

inak este existuje aj slovne spojenie umarat (zozierat sa) sa trapenim z lasky:
se consumer de chagrin d'amour
pretoze "chagrin d'amour" je trapenie z lasky

Nuz ano tie Reserse su na tom to co zaberie najviac casu, a jeanne ty si samozrejme kralovna resersi.
Ja som momentalne pri resersiach okolo Toulouse Albi Katarov Languedocu a Joffreyovych predkov & Co a popritom som resersovala Mezza Morteho a obchodovanie v Stredomori a ekonomiu toho casu.

Nuz dospela som k nazoru, ze kde sa hrabu krimi romany, historia je ovela napinavejsia. Achh!!