Na žádost kolegyně z katedry turbanologie zakládám nové téma .
Chtěla bych se s vámi podělit o tip na jednu naprosto úžasnou knihu: "Bílé zlato" napsal Giles Milton, kniha vypráví o životě Mulaje Ismaila, o zvyklostech na jeho dvoře a hlavně o jeho bílých otrocích, které unášeli piráti ze Salé a také o tom, jak se k tomu stavěly evropské státy. Obálka:
http://www.arara.cz/i/imgs_orig/911/139911.jpg

Co mě zaujalo je fakt, že popisy Mulaje, jeho zvyků a charakteru se vůbec neliší od popisů Anne Golon, bylo to jako kdybych četla Angeliku. Anne Golon je prostě mistr rešerší a z Angeliky by se dalo učit .

Mám tu dva postřehy: první je, že přes svou genialitu si Anne s letopočty hlavu příliš neláme (vy co jste zažraný do časový osy poslouchejte ). Kdysi jsme řešily, že Mulaj Ismail usedl na marocký trůn až v roce 1672 čili až v době kdy už Joffrey i Angelika byli mimo jeho dosah. Anne navíc popisuje, že když se Joffrey vrátil z expedice do středu Afriky byl již Mulaj na trůně.
Tady bych ty letopočty trochu upravila: v roce 1664 se dostal k vládě bratr Mulaje Ismaila - Mulaj ar-Rašíd (Mulaj Arša v knize), wikipedie uvádí rok 1666 můžeme to připsat na vrub několikalétým bratrovražedným bojům o trůn. Tento Mulaj ar-Rašíd učinil svého mladšího bratra guvernérem v Miknásu a místokrálem ve Fásu - čili v té době byl Ismail už natolik mocný aby mohl od Joffreye chtít takovouto službu, ale opravdu ještě nebyl sultánem. Tím se nestal ani po návratu Joffreye z Afriky (což by byl cca rok 1666), ale až toho roku 1672 kdy nešťastnou náhodou zemřel jeho bratr Mulaj ar-Rašíd.
Proč to takto Anne napsala, netuším.

Druhá věc je pak město Fás/Féz. Toto město zažívalo ohromný rozkvět v první polovině 16. století, v druhé polovině 17. století však bylo už strašlivě zpustlé a v troskách. Vědci a teologové, kteří zde dříve žili, v té době již dávno uprchli, takže je docela nepravděpodobné, že by zde žil velký marabut a vědec Abd-el-Mešrat (i když se nám to hodí do děje, když byl Ismail jeho místokrálem). Co jsem tím chtěla říct je věc, že Anne děj zasadila do Fásu možná kvůli tomu, že znala slavnou pověst toho města - středisko učenců atd. a tak mě napadá proč by tkto nepostupovala i s Prahou? Jak to říkala Jeanne na srazu - Anne si vybrala Prahu, protože znala jeho tajemnou minulost, ale nějak si neuvědomila že v druhé polovině 17. století se v Praze mnoho nedělo. To jen takové moje podepření teorie od Jeanne, což ovšem nevylučuje aby si AG vymyslela nějakou ďábelskou fikci kterou by zasadila do Prahy.

V knize jsem dál narazila na několik jmen, které známe z Angeliky - třeba židovský klan Maimaranů také opravdu existoval a byl dost významný, nebo Abd-el-Malek - v knize Ismailův synovec který proti němu povstal, v realitě jeho syn, který bojoval proti svému bratrovi Ahmadu ad-Dahabí který byl Ismailem jmenován jako nástupce.
Skutečná postava je samozřejmě i sultánka Lejla Ajša, která měla ještě třetí jméno Zídána a která sultána opravdu ovládala a byla jedna z mála, která by byla schopná udělat palácový převrat, u sultána zajistila dedické právo svému synovi Zidánovi (Princ Bonbon v knize). Je popisována jako "černá a obludné výšky a objemu" a byla stejně krutá jako Ismail.

Jinak Ismail měl okolo 4000 konkubín s nimiž zplodil asi 1200 dětí, samozřejmě mu nedělalo problém mnoho z nich vlastnoručně zabít pro nějaký drobný přestupek.

Mulaj Ismail byl posedlý budováním největšího paláce na světě, který by se táhl z Miknásu do Marrákiše což je cca 300 km. Později se dokonce srovnával s Ludvíkem XIV. a jeho Versailles (které co do rozlohy překonal), perlička je, že si Ismail dopisoval s francouzským i anglickým králem a oba přesvědčoval aby se staly Maury .
Ke stavbě tak velkého paláce potřeboval mnoho otroků i peněz. Podrobil si nezkrotné piráty ze Salé a podněcoval je k útokům na křesťanské lodě i pobřeží, zrušil v Maroku obchod s otroky a veškerý lup si nechával přivážet do Miknásu, otroci zde žili v příšerných hygienických podmínkách, bez pořádné stravy, byli často biti a mučeni a pracovali denně 15 hodin na stavbě a někdy i v noci. Ismail, navíc získával peníze na stavbu z přemrštěných poplatků na jejich vykoupení jakož i z darů které mu evropské mocnosti posílaly, jen proto, aby byl ochoten se s nimi o propuštění otroků bavit.

Mimochodem se stala i událost popisovaná v Angelice, kdy Mulaj Ismail dal otrokům svou hostinu, když byl znechucen jak se cpou jeho dvořané.

Jinak celou knihou prochází naprosto neuvěřitelný příběh jednoho evropského námořníka Thomase Pellowa, který byl 11 letech (takže ani Cantorův věk, kdy odešel na moře není přehnaný) unesen piráty ze Salé a postupně se dostal až na dvůr Mulaje Ismaila a po více jak dvaceti letech otroctví se mu podařilo uprchnout. Ten příběh je tak neuvěřitelný a napínavý, minimálně tak jako ten Angeličin a navíc se opravdu stal, i když bych se vůbec nedivila, když bych se jednou dozvěděla že Angelika a Joffrey byli také opravdoví, vzhledem k tomu, že opravdového je v knize většina.

PS. když na to tak koukám, tak se víc černochovi podobal Mulaj Arša:


Mulaj Ismail:


i když ono těžko říct, historické obrazy se často zaměňují...

Citovat:

Leila Aisha Je popisována jako "černá a obludné výšky a objemu" a byla stejně krutá jako Ismail.

ze by sa stala Mulejovou prvou manzelkou lebo z nej mal strach????

Dauphine uzasny prispevok, skutocne sa to cita napinavo ako vynikajuca fikcia..dufam ze z toho neskorsie vznikne clanocek...

PS. Je mozne ze pri historickych resersiach pani AG a autor tejto knihy vychadzali z rovnakeho zdroja

PS2: Aj ja som si uz vsimla ze ak pani AG narazi na nejaku vskutku zaujimavu postavu, o ktorej si mysli ze
by nesmela v jej knihe chybat, tak zvykne trosku posunut datumy. (napriklad: Piksarett = Piskaret*..) i ked Mulai Ismail bol uz dost mocny , ako ty vravis, uz v obdobi ked tam ona "poslala" Angeliku

*PISKARET, Simon, Algonquin nacelnik, narodeny in Ottawe, Canada, v roku 1602; umrel blyzko Three Rivers (tri rieky) v marci, 1646......

Myslím, že Mulaj Ismail neměl strach z nikoho a ani z převratu, měl to perfektně ošetřené, jednak velkou sítí špiónů, jednak svou krutovládou kdy vládl železnou rukou a každý věděl, že kdyby na něm bylo jen sebemenší podezření sultán by ho nechal hodně ošklivě popravit. Paradoxně právě kvůli svému tvrdému režimu se dokázal u moci udržet více jak padesát let. Mimochodem jeho smrt a to co následovalo, je taky hodně zajímavé...

Lejla Ajša alias Zídána byla původně otrokyní sultánova bratra který ji Ismailovi prodal za 60 dukátů. Proč byl do ní Mulaj takový blázen se neví, mnoho lidí věřilo že je Zídána čarodějka, která si udržuje jeho lásku zaklínadly. Také dbala aby měl sultán neustálý přísun mladých panen. - alespoň tolik se k tomu vyjadřuje knížka

dauphine píše:

Ismail, navíc získával peníze na stavbu z přemrštěných poplatků na jejich vykoupení jakož i z darů které mu evropské mocnosti posílaly, jen proto, aby byl ochoten se s nimi o propuštění otroků bavit.

V případě Francie však tomu bylo trochu jinak.
Když se Sultán od francouzských otroků dozvědel o mocném vládci ze západu, usiloval o spojenectví s ním. Při první diplomatické misi v únoru 1699 se sultánův vyslanec Ben Aicha seznámil na plese s princeznou de Conti, královou nemanželskou dcerou, kterou měl s Louise de La Valliere ( princezně v té době bylo 33 let ). Byl jí tak okouzlen, že po návratu o ní řekl sultánovi. A ten již v listopadu téhož roku neváhal napsat do Francie králi žádost o princezninu ruku s vidinou získání krásné manželky a spojenectví s velkým a mocným panovníkem. Samozřejmě se neopomněl zmínit o propuštění francouzských otroků.
Princezna sice byla vdovou již od svých 19ti let, ale do dalšího manželství se nijak nehrnula a jelikož odmítla již před tím mnoho žádostí o ruku ( mj. Janovského Dóžete či korunního prince Dánska ) zcela jistě neměla v plánu jít do Maroka stát se několikátou sultánovou manželkou.
V tomhle byl Ludvík XIV. velmi ohleduplný, že ji nenutil do další svatby. Možná i proto, že to byla jeho nejmilovanější dcera a on byl velmi pyšný na její krásu a půvab a byl by nerad, kdyby ji ztratil z očí.

A stejně jí první sňatek s princem de Conti Ludvík doslova nařídil. Otázkou je, jestli by trval na svém i kdyby Marie-Anne hodně protestovala. Ale ve třinácti letech asi pořádně nevěděla o co kráčí.
Naštěstí měla lepší osud než legitimní princezny,se kterými se běžně dělal výměnný sňatkový obchod a které většinou putovaly do cizích zemí. Ona zůstala doma, těšila se přízni svého otce, materiálního zabezpečení a milence si mohla vybrat takového, který se líbil jí.

Conti píše:

A stejně jí první sňatek s princem de Conti Ludvík doslova nařídil. Otázkou je, jestli by trval na svém i kdyby Marie-Anne hodně protestovala. Ale ve třinácti letech asi pořádně nevěděla o co kráčí.
Naštěstí měla lepší osud než legitimní princezny,se kterými se běžně dělal výměnný sňatkový obchod a které většinou putovaly do cizích zemí. Ona zůstala doma, těšila se přízni svého otce, materiálního zabezpečení a milence si mohla vybrat takového, který se líbil jí.

Nie nadarmo sa nemanželským deťom hovorilo "deti lásky"

Toto je podla mňa dokonalý Mulej Ismail z jedným z jeho tigrov:

Inak iba tak pre zaujímavosť dámy! Rozprávka pokračuje.

V roku 2009 sa Marocký princ Mulaj Ismail (voľajako tá ich dynastia vybledla, po tom čo bol náš mulej mulat s matkou černoškou , ale nečudo keď mali v háreme Európanky) oženil z bloňďatou Nemkou Anissou Lehmkuhl.

Nepozeral ten náhodou Angeliku?





Anissa je dcérou nemeckého oficiera, ktorý bol veľvyslancom v Maroku.
Samozrejme že celá rodina musela kvôli svadbe prestúpiť na Islám.



Keď si tuto pozrieme mená dnešnej rodinky, sa pobavíme ....máme tam Muleja aj Lejlu Aishu

https://en.wikipedia.org/wiki/Prince_Mo ... of_Morocco

Podľa spisov francúzskeho diplomata Dominique Busnota, Moulay Ismail si vyržiaval nie menej ako 500 konkubín, s ktorými mal niekoľko sto detí. Celkom 867 detí vrátane 525 dievčat a 343 synov je spomenutých v roku 1703 a v roku 1721 vraj dostal syna číslo 700 Ku koncu jeho vlády mal vraj výnad tisíc detí : Presne 1042 podľa Guinessovej knihy rekordov a počet 1171 udávajú výskumníci fakulty antropológie na viedenskej univerzite.

No a tým že tam mal otrokyne s celého sveta musí mať jeho potomstvo vskutku zaujímavý genetický pól.





Mulaj Ismail Ibn Sharif, příslušník dynastie, která dodnes vládne Maroku, byl nejen nejdéle trůnícím sultánem marockých dějin, ale zároveň nejplodnějším mužem historie s největším množstvím zaznamenaných potomků.

Roku 1672 se marockým sultánem stal sedmadvacetiletý Mulaj Ismail Ibn Sharif z dynastie Alaouite, která od roku 1666 vládne, kromě období francouzsko-španělské kolonizace, Maroku až do dnešních dnů.

Přestože byl cílevědomý Mulaj Ismail považován za schopného, charismatického vládce se silnou autoritou a srovnáván s osobou svého současníka francouzského Ludvíka XIV., řečeného „Král Slunce“, dostalo se mu především mezi Evropany přezdívky „krvavý král“ – pro ukrutný způsob zacházení s křesťanskými otroky.

Mulaj Ismail se na trůně udržel dlouhých pětapadesát let až do své smrti roku 1727. Během této doby se svým jménem kromě panovnických úspěchů zapsal do historie jako nejplodnější otec vůbec.

Sultán měl čtyři oficiální ženy, včetně podle dobových popisů velmi schopné, inteligentní a krásné Khanaty bent Bakkar, která byla manželovou poradkyní a po jeho smrti od roku 1727 do roku 1754 de facto marockou vladařkou.

Kromě oficiálních manželek si samozřejmě udržoval i rozsáhlý harém s pěti sty konkubínami. Záznamy z roku 1703 vypovídají o celkových 868 sultánových potomcích – z toho bylo 525 synů a 343 dcer. Krátce před smrtí se Mulaji Ismailovi narodil sedmistý syn. Kompletní počet potomků tedy musel přesáhnout tisícovku. Někteří z badatelů uvádí číslo 1042, další se zas přiklání k počtu 1171.

ZDROJ:

https://www.muzivcesku.cz/k-publikaci-e ... ho-tisice/

Keďže Colin tu zatial nemá príspevok, pridávam sem link na video pri ktorom som si spomenula na kráľa otrokov ale aj Muleja.

Takto to vyzerá v praxi keď su levy prežraté:

https://www.youtube.com/watch?v=c8i0hjegneY

Colin Paturel dobre vedel čo robil, keď ich poriadne nakrmil po tom čo sa dozvedel že ho majú zožrať.

Tí levy musia byť poriadne nažratí, keby to tak nebolo, tak by ten tupec čo pri fotení vystrkuje ruku z otvoreného okna na aute tú ruku už nemal.

No ktohvie, koho všetko už predtým než tam tie autá dorazili tí levy zožrali. HA!

práve som sa do bazáru dívala na knihu BÍLE ZLATO a vybehol namňa šílený citát. Toto bol typický, sadistický a perverzný Mulej Ismail v skutočnosti:

"Múláj Ismá'íl přinutil své otroky, aby zbořili dvanáct mil palácových zdí, a potom nařídil, aby kusy suti byly rozbity na prášek. Když byla tato práce hotová, řekl otrokům, aby zdi postavili znovu přesně na stejném místě. "

Človek sa vôbec nečuduje kam pani AG chodila na inšpiráciu.

Vtedy síce táto kniha ešte neexistovala, ale existovala tá z ktorej čerpala: Kniha od cornwallského plavčíka Thomasa Pellow, ktorý u Muleja v zajatí ako otrok strávil pekných pár rokov.


Bílé zlato. Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe



Neobyčejný a otřesný příběh založený na nezveřejněných dopisech a rukopisech psaných otroky, kněžími a vyslanci, kteří se je snažili vysvobodit. Odhaluje znepokojivou a zapomenutou kapitolu dějin očima jednoho z nejlepších anglických historiků. V létě roku 1716 byl cornwallský plavčík Thomas Pellow spolu se svými jednapadesáti druhy zajat na moři berberskými korzáry. Fanatičtí muslimští otrokáři se zmocňovali tisíců Evropanů pro velké trhy s otroky v Alžíru, v Tunisu a v marockém Salé. Pellowa a jeho druhy koupil despotický marocký sultán, který budoval rozlehlý císařský palác rozkoše výhradně s pomocí křesťanských otroků. Houževnatý a bystrý Pellow byl vybrán za osobního sultánova otroka a stal se jedním z mála šťastných, kteří přežili, aby mohli vyprávět.

Když jsem poprvé četla Nezkotnou Angeliku, byla jsem překvapená že se Rescator a Mulaj Ismail dlouho znají a jsou v kontaktu.
Ve filmové verzi se setkávají až po únosu Angeliky do harému.

skvelé zábery z Maroka po stopách Muleja v diely Francúzkeho seriálu Tajomstvá Histórie:

podľa mňa človek ani nepotrebuje vedieť po francúzsky a užije si tie zábery - tie časti kde rozprávajú môže preskočiť


Secrets d'histoire" au Maroc, sur les traces du sultan Moulay

Tajomstvá histórie“ v Maroku, po stopách sultána Muleja Ismaela

Preklad pôvodného textu ktorý zverejnil hotel SWANI v Meknese:

Stéphane Bern z FRANCE 2 sa venuje histórii sultána Moulaya Ismaïla, zakladateľa moderného Maroka, ktorého vládu možno prirovnať k vláde Ľudovíta XIV. Zastaví sa vo Féze, Marrákeši a Rabate, kde sultán žil, a v Meknese, ktorý sa stal jeho hlavným mestom. V tomto meste sto minaretov sa nachádza nielen jeho palác, ale aj obrovské podzemné väzenie Qara, ktoré mohlo pojať až 40 000 väzňov. Dve miesta, ktoré boli pre nemoslimov zvyčajne neprístupné, otvorili svoje brány: Zaouia Moulaya Idrissa, v ktorej sa nachádza hrobka zakladateľa Maroka Idrissa 1., a mešita Quaraouiyine vo Feze.
Medzi dvorskými intrigami a politickými záhadami sa nachádza portrét legendárneho sultána priamo z rozprávky z arabských nocí. Napriek niekoľkým zbytočným detailom sa ľahko necháte uniesť touto očarujúcou cestou v čase.

ďalší text, teda jeho relevantná časť z tejto stránky:

https://telquel.ma/2017/07/22/secrets-d ... ge_1555000

Od saadských hrobiek v Marrákeši cez Borj des larmes v Salé, Attarine medersa vo Féze až po Château de Versailles vo Francúzsku - navštívili sme viac ako 22 miest, aby sme sa vrátili k histórii marockého kráľa Slnka. Stéphane Bern a jeho tímy dali slovo 17 rečníkom, z ktorých všetci boli konzervatívni historici.

Napriek niekoľkým zbytočným detailom je divák vtiahnutý do tejto očarujúcej cesty späť v čase, ktorá rozpráva príbeh Moulaya Ismaila, ktorý bol niekoľkokrát prirovnávaný k Ľudovítovi XIV. kráľovi Slnka. Sultán tisícich detí a veľký diplomat, ktorý rozvinul marockú cestnú sieť, posilnil úlohu armády a reorganizoval administratívu. Stál dokonca za slávnym príbehom Anželika a sultán (v roku 1698 poslal do Versailles svojho veľvyslanca Abdellaha Benaïcha, ktorý prepadol kúzlu dcéry Ľudovíta XIV. a pestoval sen o tom, že sa s ňou sultán ožení).
Bol to vizionár a veľký staviteľ, ktorému vďačíme napríklad za palác v Meknese s rozlohou 475 000 metrov štvorcových obklopený viac ako 40 kilometrami hradieb, v ktorých sa nachádzajú stovky miestností a salónov a stajne veľké tak, že by sa do nich zmestili desaťtisíce koní.

Pôvodný text zo stránky:

V epizóde Tajomstvá histórie vás Stéphane Bern zavedie do Marockého kráľovstva, kde sa stretnete s marockým sultánom Moulayom Ismailom, mocným vojenským stratégom a veľkým staviteľom.

https://www.secretsdhistoire.tv/content ... -une-nuits

Pobavilo ma že Muleja vyrobili s moderným strihom brady:

Inak pôvodný názov bol MOULAY ISMAIL Kráľ slnko tisíc a jednej nocí. +

na začiatku Stéphane Bern vraví že každý v Európe napodobňoval Ludvíka a samozrejme že sa o nádhee kráľa slnko všade rozprávalo, tak Mulej, ktorý sa považoval za rovnako mocného panovníka, mal ambície aby sa aj o jeho nádhere všade rozprávalo.

https://fb.watch/rERe2PwLir/

https://www.facebook.com/watch/?v=1927558754196443

Keď to dopozerám, pridám nejaké informácie. Medzičasom už celkom dobre rozumiem, keď rozpráva niekto kto hovorí spisovnou Francúžtinou a dobre vyslovuje.

mňa v tejto súvislosti napadá, čo bolo so všetkými tými deťmi? Chlapci sa povraždili navzájom pri bitke o trón alebo čo? Ale aj tak, toľké množstvá... Dcéry vydal za koho? Mal toľko šľachticov v krajine, že im mohol dať svojich päťsto dcér? (áno, určite sa nie všetky dožili dospelosti a treba brať do úvahy aj mnohoženstvo, ale žeby boli jeho dcéry "roztarsané" len medzi niekoľko mužov? Nebolo by to považované za príliš veľkú poctu? )