jeanne píše:

Tato minifikce je náhled do období, kdy je pan dokonalý poněkud rozdvojený mezi Rescatorem a hrabětem de Peyrac a odnášejí to všichni okolo.
Rozvíjí níže přiloženou stránku, kterou po mě minulý týden hodila šéfka ústavu pro výzkum pana dokonalého... a já se nad tím musela trochu zamyslet.

Teda, nevěřila jsem tomu, že ještě dokážeš napsat lepší fikci, než tu z Paříže, ale stalo se!
Vážně nevím, jak to děláš, královsky jsem se bavila, jistě i proto, že jsi přivedla na scénu drahouška Villedavraye:

Citovat:

„Možná by vás madame de Blansac mohla doprovodit do Quebeku,“ ale bystrý pan de Villedavray s intuicí pro všechny veselé intriky konečně spolehlivě zavětřil dohazovačské úmysly.
„Vážení, nevím, o co tady jde, ale možná bych měl zmínit, že jsem ve Francii s radostí pobýval u dvora Philippa d’Orléans,“ prohlásil s lehkým pousmáním a Jerôme se nechápavě otočil k Peyrakovi, který jen zcela nepatrně zakroutil hlavou. Tudy cesta také nepovede.
Pan de Villedavray už byl slušně opilý, takže se ho Peyrakův pobočník zeptal přímo:
„Ale myslel jsem, že vy a Marcellina…“
„Marcellina je ovšem kouzelná žena, která má příliš mnoho dětí a nemá je prakticky z čeho živit. Stát by se měl postarat o matku se sirotky,“ prohlásil soucitně Villedavray, který se s hrdostí považoval ze zmiňovaný stát a pokračoval, „Ale co bych dělal s touhle? Ještě by žárlila na můj skvělý šatník a roztomilý domeček, který mám v Quebeku…,“ hořce se zasmál a pokračoval, „takovou chybu už neudělám. Důležitý úkol v Americe mi byl svěřen jen proto, že můj porcelánový servis byl krásnější, než ten králova bratra…,“ povzdechnul si..

To je prostě nádhera, celý Villedavray
Je mi velmi líto nebohého Jeroma, oficiálního správce Rescatorových milostných dobrodružství, jenž zaplatil svému úřadu vskutku nejvyšší daň
V dalším pokračování by se mohla mme de Blansac, paní rádobyrescatorová, setkat v Montrealu se skutečnou paní Rescatorovou

Jeanne, genialne Chlapske rozhovory medzi otcom a synom su super. To ze Joffrey oslovil Florimonda "pane" to bolo myslene ironicky ? Aj to ze mu vyka mi prislo trochu zvlastne ...

No ja to mam tiez v zivote podobne ... s niektorymi ludmi som si zamerne nepotykala aby si moc nedovolovali

Vykanie medzi Angelikou a Joffreyom mi pride vzrusujuce ... vhodnejsie slovo mi teraz nenapadne ...

Jeanne, prohlašuju tě za největší angelikologickou kecku na světě!! Prej: nemůžu psát několik fikcí naráz, nedokážu napsat fikci o dábelském Rescatorovi jako dauphine... bla bla bla : pěkně si vymýšlíš Aaaach, tvá fikce mi šla přímo do středu mého totálně rescatored srdíčka a Rescator mi opět způsobil takové to příjemné sevření, takže nemusíš mít starost, že bys snad nezvládala ponuře ironickou atmosféru, tento tebou rozšiřovaný kacířský blud je jednou provždy vyvrácen
Trnu, když pomyslím, že bych ti bývala neposlala ten úryvek z knihy, ach, dobře já!

To spojení dvou osob - Rescatora a pana de Peyrac je prostě úchvatné!! Aach . Co se týká vědeckého přínosu - fikce perfektně prospívá v oboru bradologie a maskologie, v tělesné kultuře se samozřejmě realizuje nejvíce, jen se obávám, že věčně nespokojené, pedantské oddělení jizvologie bude mít zas nějaký problém, ale to se snad vyřeší standardizací fikcí a vydáním předepsaných jizvologických kvót, které musí každá fikce obsahovat přesně podle jizvologického manifestu, jak jsem již předesílala .

„Jistě, vaše matka byla světice a já jsem ten nejzkaženější člověk pod sluncem." ach, pořádná rescatorsky sarkastická poznamka po pracovním dnu bodne. Mimochodem, co tam dělal zamaskovaný?? Zas asi nějaké sofistikované hrátky ne?!

„Můj syn bude vždycky na prvním místě, madame,“ vypálil k ní maskovaný Rescator aaach ♥

„Vaše matka je mrtvá, a nebo zpátky u krále a vy to víte stejně dobře jako já,“ zastavil ho Joffrey a vstal. Měl radost, že tenhle rozhovor se synem nakonec dobře dopadl a nalezli snad nějaké vzájemné pochopení, ale neměl chuť skončit v melancholickém rozpoložení a přemýšlet nad něčím, co nešlo vrátit zpět.
pěkně jsi rozmotala zapeklitý problém

V dalších dnech se společnost paní de Blansac, která se nechtěla vzdát své šance na místo paní Rescatorové, stávala stále nesnesitelnější, že si sám zaneprázdněný pan Rescator musel vyhradit čas na schůzku s panem Jerômem.
hihi, to je zoufalý u obou dvou. a Rescator, mistr umění milovat, si musí dávat schůzky se svým hvězdářem, aby ho zbavoval nechtěných exmilenek, to je konec

Krom toho všeho, je perfektní jak jsi dokázala do děje zakomponovat všechny ty vedlejší postavy z Akádie - Defoury, Marcellinu, Arpetignyho a samozřejmě drahého Villedavraye s květinovým motivem na vestě, pěkně bys jim tam spřádala intriky, možná lépe než ďáblice , a přidala Jeroma, který je úžasně osobitý a úžasně reálný, prostě jak kdyby z kánonu vypadl, je to miláček.

Ze dvora se už zdálky ozývaly rány sekyrou a dunění padajícího dřeva. Když tuhle práci převzal samotný Rescator, neznamenalo to obvykle nic jiného, než aktivní způsob řešení špatné nálady, jíž způsobila nějaká scénka paní de Blansac či jiné předchůdkyně.
„Pane, …pane,“ volal Jerôme už zdálky a vypadalo to, jakoby s konkrétním jménem čekal na okamžik, než dotyčného uvidí, aby se rozhodl, jaké oslovení bude pro dnešek adekvátnější. Pán Gouldsbora se své činnosti zřejmě věnoval od brzkého rána, protože už vypadal docela klidně. Na záda se mu lepila zpocená košile, a když zvedl hlavu s vlasy v černém šátku, dokonce se lehce usmíval.
„Pane de Peyrac,“ oddechl si Jerôme, když ho spatřil v docela dobré náladě.
ach, Rescator štípající dřevo, to je tak vzrušující a vtipná představa zároveň a nápad používat oslovení dle nositelovy nálady je naprosto brilantní, naprosto jsi mě tím dostala, předávám ti angelikologický odznak za mimořádně oblažující přínos v oblasti angelikologie


Loni na podzim se jim podařilo najít pro sebe jisté pochopení a od té doby byli zvyklí na poměrně otevřenější způsob humoru. Byla to pro něj příjemná změna, která ho vracela do jeho mládí, protože ačkoli být Rescatorem skýtalo množství výhod, tou hlavní stinnou stránkou byl fakt, že neměl blízké přátele, kteří by s ním bez obav vtipkovali. Nikdo se nedovážil dělat si legraci z obávaného pána Středomoří a piráta z Karibiku. Od doby, co ho chlapci našli, byl jejich otec vždycky vážný, seriózní obchodník, pirát nebo jak ho chtěl kdo nazývat, a kromě těch krásných mrch, co se na něj lepily, se snad nevěnoval žádným koníčkům. Jeho jediný osobní život představovali jeho synové, ale ti tady většinu roku trávili studiem na univerzitě v Bostonu, takže byl ve skutečnosti sám.
ach, ano takhle to přesně vidím, chudáček drahoušek, skoro si pohrávám s myšlenkou mu do Středomoří přece jen nějakou spřízněnou duši poslat. A mimochodem už jsem přišla na to, proč pana dokonalého tak často trápíme, není to proto, že bychom byly masochistky (nebo možná jen trochu) ale proto, že bychom ho rády utěšovaly a opečovávaly a měly jeho osud ve svých rukách . Nebo ne? Kdo by o tom nesnil...

Ach, já k tomu nemám co dodat, je to prostě úžasné, jak jsi doplnila další dílek do skládačky.

Co se týká toho, proč nedojel pro Angeliku dříve: Přijde mi, že by jeho sebevědomí nesneslo, aby přivedl Angeliku někam, kde není ještě "vládcem oblasti". Však po "popravě" se na ni ptal také až v době, kdy už byla vdaná za Filipa a on byl tou dobou zabezpečený. Navíc si mohl říkat, že Angelika je beztak u krále a bla, bla, bla. Celá příčina tak bude v ješitnosti a touze poskytnout Angelice všechny rozkoše světa, když-už-by.

Hahaha, scifi! :-D No jak kdo. Já bych mu ještě nechala glóbus A laboratoř, ale tam bych se ho určitě pořád na něco ptala, až by chudák vyhodil celou laboratoř i s námi do povětří.

jeanne píše:

Ale teď vážně, všimly jste si že americké sérii se s jizvou moc nešermuje? Všichni tam rovnou zbožňují toho rozkošného pana hraběte a Angelika je ta ďáblice nořící se z vod, co ho nejspíš kazí.

UF! Tak to si jazvologicka katedra bude musiet posvietit na tych 8 knih odohravajucih sa v Amerike!

Este ze aspon takto:
„Nezlobíte se?“ zeptala se překvapeně jeho dospívající kopie bez jizev ve tváři.

Jeanne, tak toto sa ti podarilo! Aaaach! Prekvapujuca, uzasna fikcia...az mi je luto
ze si hned skocila do roku 1676

Rescator si to uziva z jednou s tych krasnych potvôr z maskou na tvari
ha ha ha

Odteraz sa uz darmo budes vyhovarat ze vo fikciach nevies preskakovat z jedneho obdobia
do ineho!
Uzasne si nam priblizila zivot Joffreya, Cantora a Florimonda v Amerike pred prichodom
Angeliky. Chcelo by to viacej prihod tych troch.

Zboznujem Joffreyove uvahy a rozhovor z jeho pubertalnou "nezjazvenou kopiou" aaach!

Joffrey se usmál, něčím mu to připomnělo jeho někdejší vztah s mladým Péguilinem de Lauzun. Bylo to už dobré čtvrt století zpátky a oba byli tak mladí, že to už snad ani nebyla pravda. Ale tohle bylo zkrátka jiné, nic ho nemohlo připravit na takovéto rozhovory s vlastním synem.

aby si stačil uvědomit, že má vlastně štěstí, že má jen syny a žádnou dceru, protože si nebyl jistý, zda by dokázal vést podobný rozhovor stejným směrem a zůstat stejně nad věcí. Bohužel se mu to moc nedařilo a jeho sžíravá ironie vyplouvala dál napovrch.

Jeanne, tato fikcia predbehla moje top oblubene od teba teda na zamocku ,maskovany ples a navsteva u krajcira a zrejme vyhrava prve miesto.

ano dievcata, som cvok mam svoj "ranking list" na vase fikcie

jeanne,
krásna fikcia, KONEČNE de Peyrac v úlohe otca.....
nech si to len "vychutnáva",
hlavne tá mladšia bezjazvová kópia je na výchovu ako určená, zrejme to nemá ľahké dávať rady, veď vieme , ako prežíval radosti mladosti on ,
výborne sa ti podarilo vyplniť chýbajúce miesta, pretože ako mocnára, piráta,dobrodruha, grófa, manžela, milenca ho poznáme, tak si mi splnila trochu môj sen, ako sa mohol ako otec správať ....

Jeanne, zajímavá fikce o dosud nepopsaném období života pana dokonalého a jeho otcovské roli. Moc pěkně se to čte.
Teď dočítám 7. díl, kde pan dokonalý občas porážel stromy a už vím, jak na to trénoval v minulosti.

Ano, i mně se zamlouvá ta otcovská role aaach, nicméně jsem si nemohla nevšimnout, jak svou nezjizvenou kopii poučuje k zodpovědnému styku není nad rodičovskou radu, která vychází z vlastních tvrdě nabytých zkušeností z mládí v Paříži že?

Elaine, dobrá teorie, určitě v tom byla i ješitnost a uraženost, "setkám se s ní až jí budu moct dokázat jak moc jsem mocnej" .

A pokud jde o mně, obávám se, že kdybych se s Joffreyem setkala, silně by se ve mě ozval pocit méněcennosti, občas jsem ráda, že ho mám jen (bezpečně) na papíře. Ale asi bych ho pobízela k většímu cynismu, sarkasmu a ironii, to já ráda...

Joffrey v ulohe otca - genialne ... v duchu si hovori ze este dobre ze ma iba synov ...ktovie co by hovoril sestnastrocnej dcere - v podstate dievcatu na vydaj ... ... urcite by ju riadne varoval predtym vsetkymi moznymi typkami

Oooo, tak to je ovšem dokonalý angelikologický rozbor hodný velké vědkyně ty si toho pana dokonalého prostě nutně prosaď jako nějakou vědeckou práci!!! Nebylo by stylové dostat další titul za vědecký výzkum pana dokonalého??!!!! aaach

jeanne píše:

V tomto semestru moji studenti zpracovávají eseje na téma řešení výchovného problému, prezentovaného v nějakém fikčním příběhu. Ach, kéž by mezi nimi nebylo nejpopulárnější téma letošního roku film Protivný sprostý holky a pustil se někdo do analýzy pana dokonalého... to by byla nádhera, ale asi by si to dotyčný odskákal poněkud náročnějšími požadavky, než jeho ostatní jeho kolegové.

Ale zase stavím sa, že by si sa tomu dotyčnému počas konzultácií maximálne venovala.

Jeanne, neboj, přesně takové nějaké téma mám v plánu a budu se za něj bít do krve je možná štěstí, že tví studenti si pana dokonalého nevybrali, ach jáj to by bylo /hysterický smajlík/. A kdyby by se ti do rukou přece jen něco takového dostalo, jsem si jistá, že by ten dotyčný musel být stejný blázen jako my, čili náročné požadavky by si jistě na sebe naložil on sám a spolu byste pak jen debatovali jako jediní dva co na celé univerzitě ví, ach, a externím konzultantem by byla samozřejmě celá Angelikologická univerzita... ok končim.

jeanne píše:

No, asi brzy napíšu tu sci-fi verzi o návštěvě ústavu pro výzkum pana dokonalého v Toulouse cca 1655 a jak utajené angelikoložky přivedly pana dokonalého k šílenství.

Ak to scifi napises nezabudni na polosialeneho jazvologa, ktory bude panna dokonaleho dovadzat do zufalstva tym ze bude neustale kontrolovat stav jeho jaziev a radit mu pri ich najefektnejsom vyuziti.

jeanne píše:

A pak tu máme tradičně otcovský moment pouštění lodiček s mladším synem, v jakých nelze jednoznačně určit podíl motivace, kdy se věnuje synovi, a kdy si sám může hrát s lodičkami (samozřejmě za vědeckými účely).

ha ha ha

Tak toto si vystihla..uz som videla nejedneho seriozneho dospeleho chlapa ktory vlastnemu synovi
kupil lodicky, zeleznicu ci autodrahu a potom sa s tym hral sam a svojemu malemu synacikovi
este snad aj povedal: nechytaj to, lebo to pokazis!

Jeanne, co já ti mám na tohle psát? Vždyť víš, že na hodnocení tvých příběhů moje slovní zásoba nestačí! Je to pořád dokola – dokonalé, dokonalé, dokonalé. Jak se to dá říct jinak??

O tom, že napsané je to skvěle, nemá cenu se ani zmiňovat. To ví každý. Že je to krásný příběh, který zase vyplňuje jeden střípek ze skrytého života p.D. z dob, kdy o něm nebylo vidu ani slechu, to už ti všichni napsali. Že ti Dauphine hodila rukavici a ty jsi ji zvedla s lehkostí a nádherou sobě vlastní, za to už jsi taky byla pochválena. Tak já nevím, že bychom tě alespoň v rámci Angelikologického výzkumného ústavu nominovali na nějaké zvláštní ocenění za zásluhy „v odkrývání záhad tajemného života pana dokonalého“? ... když už ti nikde jinde za něj nechtějí dát ten titul ....

Citovat:

Nebyla žádná výhra mít za otce Rescatora, který svůj problém hbitě převede na váš.

Tak tomu říkám trefa do černého ... že by Florimond nakonec litoval, že je synem Joffreye de Peyrac? Chudáček malý ...

Role otce Joffreyovi nesmírně „sluší“ a alespoň teď víme, kde mohl být počátek jejich důvěrného vztahu, který je pak dál popisován v kánonu – viz jejich společná zimní cesta k jezeru Mégantic nebo jejich rozhovor na konci zimy v Quebeku. Což mi připomíná, že vlastně museli i někdy během tohoto léta nebo třeba předchozího být společně i ve Wapassu, Joffrey se přece zmiňuje, že „tuhle zkratku“, po které tehdy šli za Pont-Briandem, „zakresloval sám“ Florimond. A těch zmínek o společných cestách po americko-kanadském kontinentu je tam samozřejmě daleko víc ...

Pobavila jsem se dokonale. Příběh má šmrc a vtip, život „mužské“ části rodiny de Peyrac je opravdu zábavný a samozřejmě, že na americko-kanadské půdě nesmí chybět miláček Villedavray a jeho „život je krásný“, to by opravdu pak snad ani nebyla Kanada.

Nádherně vyplněná maličká část ze života ztraceného manžela, ale ...

jeanne píše:

Vyrovnat se s problémem, proč neodjel dávno pro Angeliku do Nového světa byl oříšek, který asi nevyřešíme, takže je třeba ho poobejít.

V abstraktu píšeš, že „plánuje poslední cestu do Starého světa“ ... kolikrát tam byl už před tím?

PS: Ani snad nechtěj vědět, jak byl původně můj komentář dlouhý a jak dlouho jsem ho psala ...

jeanne píše:

Fantino, díky za takovouto nominaci.
Ale tedy k výroku o tom, proč neodplul dřív pro Angeliku do Starého světa (teprve jsem si teď všimla, že v mé citaci je do Nového světa, což jsem se samozřejmě přepsala, ale všichni víme, co máme na mysli, takže si toho asi ani nikdo doposud nevšiml).
A kolikrát už byl předtím na skok do Evropy? Kdo ví, vycházela jsem z konzultace s Dauphine, která tvrdí, že občas přece musel zajet do Evropy pro nějaké nářadí na kolonizování Ameriky a tak vůbec. A tak jsem si říkala, že pro tu chvíli mohl plánovat zajet vyřídit do Evropy něco většího ve smyslu "naposledy" a pak plánoval přece pokračovat dál do vnitrozemí kontinentu a zůstat tam déle.

Jasně, Jeanne, já opravdu vůbec nenarážela na záměnu pojmů „Nový“ a „Starý“ svět .. vím dobře, co jsi chtěla říct
Tu citaci jsem použila jen kvůli té otázce, tedy „Proč neodjel dávno?“

Ono to totiž souvisí s tím, že jsi mi nedávno položila otázku, nad kterou jsem se bohužel zamyslela asi víc, než jsem měla Protože díky tvé otázce, jaký čas by mohl být reálný pro odplutí z Ameriky do Evropy, mě začalo napadat příliš mnoho jiných otázek. A čtení tohoto vyprávění vyvolalo nespočet dalších, nových otázek. Prostě řetězová reakce
Tak jsem si ty úvahy začala sepisovat a dávat dohromady informace z kánonu s tím, že se vás na to zeptám (momentálně mám popsanou asi jednu stranu A4). Ve finále jsem si ale na všechny ty otázky odpověděla sama, takže máte štěstí, nebudu tady ty svoje myšlenkové pochody prezentovat
Můžu jen říct, že jsem dospěla k tomuto závěru: ano, máš pravdu, „je třeba tuto otázku poobejít“ .... zjistila jsem totiž, že je pro mě někdy lepší na některé otázky nehledat žádné odpovědi ...

jeanne píše:

A tak jsem si říkala, že pro tu chvíli mohl plánovat zajet vyřídit do Evropy něco většího ve smyslu "naposledy" a pak plánoval přece pokračovat dál do vnitrozemí kontinentu a zůstat tam déle.

Myslím, že tohle jsi si myslela správně – dokazuje to i jedna pasáž v kánonu Já prostě jen v skrytu duše vždy doufala, že to neplánoval „naposledy“, ale „poprvé“...

velmi pekná časť. takze Florimond žiarli na tatínka! tiez ma pobavilo, ked J. povedal, ze ho sedemnastrocne dievčatá nezaujímali ani v dvadsiatke. Ale v tridsiatich uz áno.

Aach ♥ Jeanne, ty dobře víš jak moc miluju tvou akadskou minisérii. Opět jsem se velmi pobavila!

Hodila by se asi ara ararauna, napadlo vzhledem k barevné kombinaci Jerôma, který oplýval nadstandardními znalostmi nejen v oblasti hvězd.
co by se stalo, kdyby se setkal drahoušek Jerome s drahouškem Péguilinem?

Obloukem obešel její pokoj a vytáhl z truhlice svůj černý saténový šátek. Zvednul ruce nad hlavu a uvazoval si ho přes husté černé vlasy s vidinou krásného podvečera při sekání dříví na dvoře, když za sebou uslyšel Jerômův hlas:
„Pane, Rescatore…,“
Muž v černém se sekerou v ruce se poněkud rychle otočil a čekal. Jeho zjizvená tvář nepůsobila právě přívětivě.
aaach, budu se opakovat ale výmysl sekání dřeva byl prostě geniální! Aaaach

A Joffrey s parukou! To je opravdu šokující, ale má dušička vzdychala, jak jsi už měla možnost pozorovat osobně představuju si jí takto: http://www.artsunlight.com/artist-photo ... e-0066.jpg

Mimochodem vysvětlila bys mě, která má dlouhé vedení, jaký význam mělo vyměnit si s Jeromem oblečení, když je nenachytala mme de Blansac? Nebo to byl jen rozmar, chtěl si Jerome vyzkoušet pro změnu nevzorované oblečení? Jo a bradologické oddělení se všetečně ptá, jak to, že je nikdo nerozeznal, když Joffrey v paruce měl narozdíl od Jeroma bradku? Ha?

Skvělé čtení. Přípomněla jsi mi dobu, kdy jsem po zjištění prvních synových milostných zkušeností propadla hysterii a manžel tuto situaci zvládl s přehledem a klidem.

A toto bylo kouzelné - až mi bylo toho mláděte líto :Jakmile Marije spatřila pana de Peyrac, Florimoda si už ani nevšimla. A nemohlo to snad být ani tím hloupým pupínkem, co se mu včera zase objevil na čele, zhodnotil to pro sebe.

Ach jaj, chudacik Florimond!
Takto ho tu verejne vystavujes na pranier a prezradzas detaily z jeho intimneho zivota....

No ze bude na Otca ziarlit, sa dalo cakat. Joffrey je prislis vyrazna,
(a este ktomu rozpoltena + )osobnost a Florimond, hoci je kopia svojho otca, este bude mat co robit kym najde vlastnu cestu.

Vydarene pokracko Akadie aj zo zaverecnym ohnostrojom

PS: Ani ja som nepochopila preco si pani vymenili kvoli sermu oblecenie a cakala som na rozuzlenie ......

Náhodou to je naprosto skvělý rozmar, vyměnit si oblečení je to tak rozkošné až z toho panu Rochatovi vlhnou oči dojetím. Mě se ten detail bez hlubšího důvodu líbí! A bradka... kdo, vyjma pološílených bradologů, se o ní zajímá?!

dauphine píše:

Náhodou to je naprosto skvělý rozmar, vyměnit si oblečení je to tak rozkošné až z toho panu Rochatovi vlhnou oči dojetím.

A ja som si myslela že by sa pan Rochat skôr rozčúlil že sa zasa raz niekto opovažuje napodobňovat
jeho idol Rescatora.

moirra píše:

A ja som si myslela že by sa pan Rochat skôr rozčúlil že sa zasa raz niekto opovažuje napodobňovat
jeho idol Rescatora.

Haha, to je dost reálná možnost, pan Rochat někdy sám neví, co ho vlastně dojímá...

Jeanne, myslím, že ty bys nám klidně mohla povyprávět příběh o mladém panu de Peyrac na univerzitě a tak.

jeanne píše:

Já vím, chudák Florimond, pupínky, neúspěchy a samé trapné scénky... ale copak si někdo umíme představit takhle psát o náctiletém Rescatorovi? Někdo to odskákat musí.

Mně se náhodou ten příběh o nezkušeném Flo líbil, zkušenostmi se člověk učí a kdejaké poučování a udělování životních rad nikdy nenahradí zážitek na vlastní kůži Myslím, že jsi to všechno vystihla naprosto přesně a skvěle Ale je pravdou, že přečíst si také nějakou pikantní historku o opravdu velmi mladém nezkušeném Joffreyovi, který ještě zdaleka nebyl ani Rescatorem ani panem dokonalým, by nebylo špatné

A jen doufám, že jsi na toto akadské vyprávění v zápalu nových pařížských příběhů úplně nezanevřela a ještě se dočkáme nějaké další zajímavé historky ze života mužské části rodiny de Peyrac v Novém světě ... alespoň jedné, prosím

PS: Nejsem si jistá, že bych byla ta správná osoba, která by takové zážitky dospívajících mladíků dokázala zdárně zpracovat, už jen proto, že žádné takové perličky se jaksi v naší rodině nevyskytly... Všechno probíhá tak nějak podivně „hladce“ ... A o svých nezdarech se snad žádný mladý muž své matce do podrobností nesvěřuje (bohužel)

dauphine píše:

Oooo, tak to je ovšem dokonalý angelikologický rozbor hodný velké vědkyně ty si toho pana dokonalého prostě nutně prosaď jako nějakou vědeckou práci!!! Nebylo by stylové dostat další titul za vědecký výzkum pana dokonalého??!!!! aaach

Souhlas! Na gender studies jako dělané!

Vím, vím, musím přestat s pasivním čtením, nicméně beztak musím zvolat: Pokráčko! Pokráčko!

takže dievčatá pridala som prvú časť Akádskej fikce od Jeanne,

ktorú mi veľkodušne darovala, napriek tomu že som hromžila ako ožratá Polačka v Neselskej veži , keď zmizla z fóra

(ona ju sama už nemala ale aj uloženú zo starých obrých čias keď sme všetky písali ako posadnuté )

Tuto trochu histórie čo to tá AKÁDIA v 17 storočí vlastne bola, aby ste mali prehľad:

viewtopic.php?f=16&t=910&p=29249#p29249

ak sa bude páčiť a budú aj nejaké feedbacky možno pridám aj druhú časť

Hoci autorka tvrdila že už písať nebude - ja som jej povedala Osmanovú múdrosť:

„Nikdy neříkej: studánko, z tebe já nikdy víc pít nebudu!“.

Mně bylo divné, že bys psala v češtině .

Olalá, kultovní postelová scéna s maskou! Pouštím se do čtení.

no mne sa fikcia veľmi páčila! Opäť nejaký iný štýl, zasa niečo nové, niečo, čo sa odohráva "behind the scenes". Vieme, že Angelika si bola istá, že Florimond už má nejaké skúsenosti v oblasti lásky (ako to taktne nazýva AG) a bolo zaujímavé sledovať diskusiu pri čine prichyteného otca so svojím synom - zelenáčom. Mne je Florimond veľmi sympatický, vždy mu fandím, keď je na scéne. A záleží mu na matke, vadí mu, že otec ju neustále podvádza. Vidí, že otec sa ju rozhodol považovať za mŕtvu, ale aj tak podľa knihy vieme, že spolu s Cantorom prosili otca, aby ju šiel hľadať a on napokon šiel takže mu nebola úplne ľahostajná, aj keď ju "zahrabal na dno srdca". To, že ju podvádza, je od neho hnusné, ale v tejto fáze a pri tom, čo o ňom vieme, bohužiaľ úplne prirodzené

No a markíz de Villedavray, moja ďalšia obľúbená postava? "život je predsa krásny", no nie?

Ak sa ti bude dať, určite postni aj pokračovanie. Keby tak niekto chcel napísať, ako Florimond a Cantor opisujú matke svoje dobrodružstvá pri hľadaní otca a svoj pobyt uňho... to musel byť pre Peyraca šok, keď mu priviedli Florimonda a zasa by som nedbala byť pri tom, keď Rescator zložil masku a Cantor prvýkrát pozrel do tváre otcovi... čo cítil, ako ho vnímal...

Precious píše: *

08 črc 2021, 12:17

no mne sa fikcia veľmi páčila! Opäť nejaký iný štýl, zasa niečo nové, niečo, čo sa odohráva "behind the scenes". Vieme, že Angelika si bola istá, že Florimond už má nejaké skúsenosti v oblasti lásky (ako to taktne nazýva AG) a bolo zaujímavé sledovať diskusiu pri čine prichyteného otca so svojím synom - zelenáčom. Mne je Florimond veľmi sympatický, vždy mu fandím, keď je na scéne. A záleží mu na matke, vadí mu, že otec ju neustále podvádza. Vidí, že otec sa ju rozhodol považovať za mŕtvu, ale aj tak podľa knihy vieme, že spolu s Cantorom prosili otca, aby ju šiel hľadať a on napokon šiel takže mu nebola úplne ľahostajná, aj keď ju "zahrabal na dno srdca". To, že ju podvádza, je od neho hnusné, ale v tejto fáze a pri tom, čo o ňom vieme, bohužiaľ úplne prirodzené

No a markíz de Villedavray, moja ďalšia obľúbená postava? "život je predsa krásny", no nie?

Ak sa ti bude dať, určite postni aj pokračovanie. Keby tak niekto chcel napísať, ako Florimond a Cantor opisujú matke svoje dobrodružstvá pri hľadaní otca a svoj pobyt uňho... to musel byť pre Peyraca šok, keď mu priviedli Florimonda a zasa by som nedbala byť pri tom, keď Rescator zložil masku a Cantor prvýkrát pozrel do tváre otcovi... čo cítil, ako ho vnímal...

ja osobne som si to prečítala po zverejnení tiež znovu po dlhej dobe, a musím povedať že som sa skvele zabavila .... Penelopa má pravdu .... tá posteľová scéna Rescátora z maskou je doslova ikonická .... a tie rozhovory s Florimondom a samozrejme drahúšik Villedavray a jeho príchod do Gouldsboro to nemá chybu....

Villedavraya si ešte definitívne užijeme v mojej Parížskej fikci - veď sa ubytoval u Joffreya v paláci Beautreilles ....

inak vtipné je ako Joffrey konštatuje že:

zabořil prsty do svých vlasů, aby si stačil uvědomit, že má vlastně štěstí, že má jen syny a žádnou dceru, protože si nebyl jistý, zda by dokázal vést podobný rozhovor stejným směrem a zůstat stejně nad věcí.

ja už sa zlomyselne teším keď bude musieť poučovať Honorine - veď jeden ťažký rozhovor, zatiaľ ešte nie celkom ukončený mal z Honorine aj v mojej fikci ....

a klobúk dolu Jeanne to má aj skvele zrešeršované a načítané ...

no ťažko povedať či Rescator Angeliku skutočne "podvádza" pretože nikto netuší či je ešte živá, s kým je a kde je ....proste netuší čo tá bláznivá ženská na ktorú nemôže zabudnúť už zasa vyvádza

veď Florimondovi hovorí to čo si myslel: Vaše matka je mrtvá, a nebo zpátky u krále a vy to víte stejně dobře jako já,“

to s tým mrtvá si síce mohol odpustiť ale...

stavím sa že Rescator neodolal a zasa sa nechal informovať - predpokladám teda že ON VIE že pani du Plessis Belliere zmizla bez stopy - a že ani kráľ netuší kde je - akurátik že to nechce takto povedať synom - veď Florimond netuší PRESNE čo sa stalo po jeho odchode z Plessis ale Joffrey to vie....

prečo si myslím že Joffrey to vedel? jednoducho sa prezradil sám na konci 6 dielu v rozhovore za Angelikou keď sa jej spýtal. "prečo ste bojovala proti Kráľovi" .... ja si vždy všímam takéto indície od pani AG - lebo podľa nich sa dá aj vytušiť ktorým smerom sa knihy mali poberať v nezverejnenom diely kráľovstvo Francúzske - ktoré jej dcéra Nadja ešte stále sľubuje zverejniť

Moirra, to, ze proti kralovi bojovala, mu povedal Berne. Nieco v tom zmysle, ze “vedeli sme, ze vysoko postavena dama sa vzburila proti kralovi...na jej hlavu bola vypisana odmena... zena zmizla.” To podvadzanie mu odpustam, mal tie zeny len pre telo. Ved ako si spomina pred burkou na lodi uprostred 6. dielu, ako si myslel, ze zomrela v pusti a bol z toho hotovy. “Draha moja, lubil som ta tak velmi, nekonecne.” Florimind mu povedal,, ze sa z Afriky vratila, takze v tejto fikcii si len nahovara, ze je mrtva, kedze sa ju napokon vyberie hladat.

Precious píše: *

08 črc 2021, 17:36

Moirra, to, ze proti kralovi bojovala, mu povedal Berne. Nieco v tom zmysle, ze “vedeli sme, ze vysoko postavena dama sa vzburila proti kralovi...na jej hlavu bola vypisana odmena... zena zmizla.” To podvadzanie mu odpustam, mal tie zeny len pre telo. Ved ako si spomina pred burkou na lodi uprostred 6. dielu, ako si myslel, ze zomrela v pusti a bol z toho hotovy. “Draha moja, lubil som ta tak velmi, nekonecne.” Florimind mu povedal,, ze sa z Afriky vratila, takze v tejto fikcii si len nahovara, ze je mrtva, kedze sa ju napokon vyberie hladat.

Máš pravdu povedal mu to Berne - vlastne teda o tom že bola Burička a tiež že bola znásilnená
ale Peyrac sa sám sa v duchu v 6 diely spytuje: čo vie on čo neviem ja?
takže ja som si z toho vydedukovala, sama pre seba, že hoci Joffrey kládol otázky, určitú dosť veľkú časť už vedel, ale nie všetko ....
práve preto že sa v knihe píše aj: Uprchla, pět let ji marně hledal. Myslel si, že ji ztratil navždy ......
niekto kto podľa vlastných slov niekoho 5 rokov hľadá si určite pozisťoval čo bolo možné zistiť ...
ale ako vravím to je iba moja dedukcia podľa rôznych zmienok v knihách


čo sa týka tohto:
Myslel si, že je mrtvá nebo se vrátila a pokořila se před králem .....to je v 6 diely doslovne
takže Jeanne v podstate iba vo fikci opakuje citát z knihy ...

takže by bolo zaujímavé vedieť koľko mu toho narozprával Florimond Angelika Florimondovi totižto v 5 diely tesne pred jeho odchodom povedala o jej dopise kráľovi čo poslala po Molinesovi

moirra píše: *

08 črc 2021, 18:43

takže by bolo zaujímavé vedieť koľko mu toho narozprával Florimond Angelika Florimondovi totižto v 5 diely tesne pred jeho odchodom povedala o jej dopise kráľovi čo poslala po Molinesovi

no, jednoznačne musí niekto napísať fanfiction na tému "Florimond a jeho stretnutie s otcom"

Precious píše: *

08 črc 2021, 18:49

no, jednoznačne musí niekto napísať fanfiction na tému "Florimond a jeho stretnutie s otcom"

Jsem jednoznačně pro!

Akádie alias J. v N. světě je svižná, vtipná fikce. Dva chhlapi de Peyrac si jasně a stručně vyřešili své problémy, a Cantora, který je vzhledem k věku trochu upozaděný ve výchovné lekci svého otce, vidím jako tichou vodu, co břehy mele - jde raději na ryby, aby unikl případnému otcovu zájmu, protože si není jistý, co vše na něj táta ví a navíc vzhledem k tomu, že je Cantor od dob Středomoří vnímavý vzhledem k otcovým milenkám o nichž si myslí své, raději se vždy na rozdíl od Florimonda stáhne do ústraní.

A sekání dřeva mě pobavilo náramně - je to taková únikovka mužů - pamatuji si na seriál Dr. Quinnová, kde Sully vždy, když byl v úzkých, sekal dřevo.

Představuji si ale život tří Peyraců v Novém světě ne tak idilicky, jako v této fikci. Možná mi bude chtít někdo klepat na čelo, že jsem se zbláznila, ale myslím, že si Rescator ženy do Gouldsbora netahal. Ženami se to tam v Akádii nehemžilo, měl stále svou úroveň, byl zaměstnaný syny, svými plány na znovunavrácení jména de Peyrac do povědomí těch, kteří ho dříve odepsali, potřeboval udržet posádku na uzdě.... prostě to byl jiný muž , než ten ve Středomoří. Za mě- a to mě prosím neukamenujte - vidím tuto etapu jeho života jako takový mírnější celibát.


A tato Joffreyova věta v knize ve mě budí velké rozpaky : Vaše matka je mrtvá, a nebo zpátky u krále a vy to víte stejně dobře jako já.“

Florimonda mu přece přivedl nějaký zálesák či obchodník prakticky ihned, jak Florimond připlul do Ameriky. Kdyby byla Angelika u dvora, u krále, tak tato skutečnost by se k němu během dalších čtyř let na beton donesla. Zmizela - že by si nekladl otázku, kde sakra je ? Florimond také nebyl malé děcko, které by se během několika let nedozvědělo, že se jeho matka nevrátila ke králi. Tak lehce by ho otec tou větou " je buď mrtvá nebo u krále " jen těžko odbyl.

P.S. Není nějaká chyba třeba v překladu?

Tereza píše: *

09 črc 2021, 11:21

A tato Joffreyova věta v knize ve mě budí velké rozpaky : Vaše matka je mrtvá, a nebo zpátky u krále a vy to víte stejně dobře jako já.“


P.S. Není nějaká chyba třeba v překladu?

Tereza, myslím si, že toto nebolo nikde v knihe, to len Jeanne tak napísala vo fikcii...

A či mal de Peyrac v Amerike nejaké ženy? Vo fikcii kľudne , ale "v realite" ho takto tiež nevidím. Možno z času na čas nejaká rýchlovka, ale tiež si myslím, že skôr uspokojoval svojho dobyvačného, kreatívneho a dobrodružného ducha ako svoje telo. V siedmom dieli hovoril niečo také Angelike, keď jej rozprával vo Wapassu o svojich chlapoch: "sú to námorníci, vedia vydržať bez ženy a zniesť ťažké podmienky". Teda celibát pre nich nie je žiadna záťaž, hlavne že sú na slobode.

Skôr ako pôjdem na slnko pridávam na nedeľné čítani druhú časť Akádskej fikce.

Prajem príjemnú zábavu.

Inak podarilo sa mi nájsť čo som hľadala, ako Joffrey rozpráva Angelike ako sa dozvedel o tom že je živá a tiež som presunula príspevok kde odpovedám na tú spomínanú vetu z knihy:

viewtopic.php?f=3&t=437&p=28848#p28848

PS: Inak čo sa týka fikce, vôbec neviem či je to celé - to je všetko čo som našla z toho čo som si kedysi uložila.

U prvního čtení druhé části této fikce mi vadilo to, co ta slečna udělala Florimondovi, čímž nemyslím jen to, že jej vodila za nos, ale zejména tu krátkou epizodu, kdy vlastně nebyl ukojen. K tomuhle literárnímu hrdinovi mi ten popis neseděl, ač to musel být mladík se všemi svými potřebami. Jinak je to ovšem dobré zamyšlení, jestli Peyrakovi synové opravdu cítili, že jsou ve stínu svého otce a chtěli z něj vystoupit, anebo jim tyhle pohnutky vkládáme do hlav my, kteří řešíme podobné stesky .

Omlouvám se, že tohle Tvoje pokračování jsem přehlédla. Florimond sice rozhodně zdědil Joffreyův talent zacházet se ženami, ale teprve se ho začíná učit používat - příští setkání těhle dvou už bude určitě jiné, že? Je hezký kontrast proti časům v Toulose

Florimond je podarený, vždy ho mám veľmi rada, vďaka tomu, že ho AG dobre napísala. Ale tá koketa mi nebola sympatická, taká mladá, a už taká skazená (morálne). Nuž, de Peyrac bol ideál, zaľubovali sa doňho aj ženy, čo mu mohli byť dcérami a nad jeho synmi bude vždy visieť jeho tieň.

Trochu od veci, ale nedá mi: stále mi vŕta v hlave, prečo Joffrey neveril Florimondovi, keď mu povedal, že matka žije a vrátila sa z Afriky. A že ho tam bola hľadať. Keď sa potom de Peyrac vracia v 9. dieli k tomu, ako sa dozvedel, že Angelika nezomrela v púšti, odvoláva sa na Rochata... a to už potom, ako ho Florimond aj Cantor v Amerike prosili, aby pre ňu išiel do Francúzska...

Moirra, na poslednom zraze si nám sľúbila, že budeš pokračovať v pridávaní ďalších kapitol fikcií od Jeanne. Ja som jej príbehy nestihla prečítať, stiahla ich pred mojím návratom na fórum.

A čo tvoja fanfiction, resp. viaceré rozpracované príbehy, ako si na tom? Či sa musíš venovať rodine?

Akádska fikce mala iba dva diely pokiaľ si spomínam, možno jednoho dňa autorka alebo neikto iný dopíše aj nejaké to pokračovanie, ale pridala som od Jeanne ďalší diel Pod toulouským nebem sem:


https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 088#p33088

Diskusia k tomu je tuto:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 089#p33089