Mimi, jak už jsem řekla dřív, ve tvých fikcích je vidět kus dřiny a formálně se od samých počátků docela zlepšily. Problém je v obsahu, struktuře, zajímavosti, údernosti..., takže jim uniká potenciál, který by mohly mít. Nejspíš je problém, že o tématu pořád uvažuješ příliš svázaně v intencích filmu a pořádně se neodvážeš.
Mám explicitní dotaz, a to, zda uvítáš skutečně kritické komentáře, coby konstruktivní podněty ke zlepšení - jestli to může pomoct, klidně ti to jednou proškrtám a opoznámkuju ještě ve Wordu, než to finálně dopracuješ a uveřejníš.
Možná ti takhle vyjdou vstříc i naše další zkušené pisatelky.
Klíčová otázka - kolik ti je vlastně let, jaké jsou tvé zkušenosti s psaním a jaké je postavení "příběhů" ve tvém životě, co jsou tvoje oblíbená díla, která tě inspirují, co se ti nejvíc líbí na díle AG...?
Jestli se rozhodneš postavit se tomu čelem a zkusit ze sebe dostat, co se dá, tak v rámci úkolu k procvičení a diagnostice toho, jak to vypadá s tvojí fantazií, bych ti dala za úkol napsat nějaký sci-fi díl. Nesnaž se psát něco, co už tu bylo a v žádném případě nepiš něco, co jsi ty sama už tisíckrát s minimálními obměnami zpracovala. Pojmi to klidně jen jako krátkou mini-fikci (pár odstavců), kde ale každá věta bude mít svůj smysl a směřovat k tvému záměru, který budeš chtít mezi řádky sdělit. Nespěchej s tím a promysli to do hloubky, co z charakterů postav chceš ukázat a skrze jakou jejich akci nebo výrok to ukážeš...
Jeanne, pokusím se zodpovědět na tvůj příspěvek.
To, že píši v intencích filmu, je asi způsobeno tím, že právě nový film o Angelice mě přivedl k psaní fikcí. Jak už jsem jinde psala, mě se film dost líbil, ale některé situace bych prostě změnila. Tak jsem si začala psát fikce. Nejprve jen tak do bloku, pak jsem to začala uveřejňovat na tomto fóru. Původně jsem nepočítala, že po fikci o plese budu psát ještě něco dalšího. Psaní mě začalo bavit a je to pro mě příjemná forma relaxace přenést se na chvíli do jiné doby, místa a s hrdiny, které mám ráda. V podstatě jsem se pořád orientovala na film. Dokonce jsem si promýšlela napsat svůj scénář. Víc romantický, možná i s jinou zápletkou, jiným důvodem uvěznění Joffreye a jiným vývojem manželství. Prostě různé nápady. Ve fikci o čokoládovně jsem si myslela, že to film zase tolik neovlivňuje. A zatím mám jen tak trochu představu o vývoji děje. Napadají mě dvě verze.
Kritické komentáře mi vadit nebudou. Až něco zase napíši, pošlu to nejprve tobě k okomentování.
Kolik je mi let, nechci sdělovat. Nikdy předtím jsem na žádném fóru nic nezveřejňovala a ani to neměla v úmyslu. Sice se mi často stává u filmu, nebo knihy, že si říkám, jak by to mohlo být, kdyby..
Občas jsem si něco napsala pro sebe do bloku a pak do počítače, ale jen pro sebe. Fikce o plese v maskách bylo moje prvorozené vymazlené dílko.
Psát, proč mám ráda dílo paní AG, to by bylo na delší příspěvek. Jednak proto, že se odehrává
v 17. století, což je období, které mě zajímá. Ve Francii za vlády Ludvíka XIV. Je to mnohovrstevnatý milostný příběh, zabírá velké časové období, odehrává se na mnoha místech světa. Hrdinové nejsou černobílí. Angelika umí žít nejen v bohatství, ale vyrovnat si i s chudobou. Rozvíjí se, učí se nové věci. Líbí se mi její důvěra v lidi, umí odpouštět. Dokáže se zvednout a přijmout i porážku a neštěstí.
Já osobně ráda čtu historické romány, např. od Zory Berákové a Vladimíra Körnera, které se věnují českým dějinám. Také životopisy malířů a hudebních skladatelů. No a samozřejmě knihy o Ludvíkovi XIV. a jeho době. Knihy od paní AG také přímo vybízejí k hledání dalších informací o době, kterou popisuje, přečíst si poezii okcitánských básníků, poslechnout hudbu skladatelů 17. století.
Zkusit napsat nějakou mini fikci bych si mohla dát jako výzvu do příštího roku. Pokud mě napadne něco, co bych mohla zpracovat, tak to zkusím.