Jaj no to je mi jasné, že naozaj zatiaľ nedošlo k ničomu.

Bolo to myslené tak, že už sú na pretrase ...

Co jen si ten náš drahý Péguilin nevymyslí... vymodlit si panenství zpátky Ale jak říkal jeden můj kamarád, co se stalo za tmy a beze svědků, to se nestalo.

Jsem zvědavá na pokračování. Chudák pan Dokonalý!

Jeanne, tvoju fikciu som si ako vzdy nechala ako bombonik pred spanim....
Nesklamala si, dobre som sa pobavila, halvne po nastupe Lazuna

dufam ze sa mi bude snivat o tych dvoch blaznoch

Zboznujem ich rozhovory a ich sialene akcie aaaaach!

„A jak to vypadá tady? Něco zajímavého na obzoru?“ zeptal se Péguilin a nezúčastněně se rozhlédnul po mírném chaosu v předpokoji pana de Peyrac.
„Není to tu zase tak špatné. Je to tu něco jako Marais pod jednou střechou. Nemusíte chodit ani přes ulici,“ odpověděl Peyrac.
„Takže se udržujete ve formě, doufám?“ ujistil se Péguilin

Och snívali sa mi všelijaké šialenosti, ale Joffrey ani Lazun sa tam nevyskytovali,
ale zato Colin.

Celkom som zabudla pochváliť za vynikajúci popis jaziev.
Srdiečko nadšeného jazvologa samozrejme poskočilo od radosti. aaach

„Opravdu myslím, že byste měl u nich větší úspěchy vy,“ vrátil se Peyrac ke klidnějšímu tónu. „Tahle podoba mi šance zrovna nezvýší,“ přejel prstem po velkých jizvách ve tvaru V, které se táhly přes celu polovinu jeho tváře tak, že dokonce lehce přivíraly oční víčko.



Nuž ale večne nespokojný pološialený jazvológ si dovoľuje podotknúť že jazvy boli tri, chce o asi ešte veľa
ďalších jazvologických štúdii kým to všetci raz a navždy pochopia

Dôkazové citáty z kníh od pani AG:

Mne najprv tromi údermi šable rozťali tvár

Obličej má pokrytý slavnými jizvami a jeho vzhled občas děsí. Na levé tváři mu zranění tvoří špičatou jizvu, asi takhle."
Prstem s narudlým nehtem nakreslil Arab na vlastní tváři písmeno V.
"Na spánku má šrám, zasahující oko.


Ostávam z pozdravom jazvológii zdar

Jeanne, nádherně se ti podařilo spojit vylíčení historických událostí a děje pokračování tvé fikce.

„Vy chcete, abych svedl vaši sestru?“ Zeptal se nevěřícně Peyrac.
„Proboha, jak vás to jen mohlo napadnout? Ovšem, že ne! Na to okamžitě zapomeňte!“ vyděsil se pro změnu Péguilin. „Mám větší plán a všechno se to odehraje o to snáz tady,“ nadšeně a teatrálně rozpřáhl ruce, jakoby tím místem měl být přímo hraběcí pokoj, takže teď už hraběte de Peyrac vážně nadobro vyděsil.

Rozhovory těch dvou bláznů, jak říká Moirra, ty opravdu vždycky pobaví a nezklamou.

och, jeanne, úžasné, vtipné, a predstava Joffreya v kostole, dobrovoľne nasilu.... to sa ti fakt podarilo

Tak jsem si konečně udělala čas na přečtení krásné nové fikce! Jeanne, jako obvykle .

Obdivuju, jak ti ty jednotlivé postavy a události do sebe zapadají, jseš prostě eso! Lauzun je skvělý, měly bychom zdvihnout kvóty pro objevování se Lauzuna ve fikcích, protože já teda rozhodně nejsem přeLauzunovaná, naopak, pořád je ho málo . Ale asi nejvíc mě pobavila scéna v kapli, chudák Joffrey taková prekérní situace, ale snad ty jizvy přece jen jistí, že si nikdo nebude myslet že je příšliš zbožný
A toto:
Instinktivně sáhnul po rudých kalhotách, punčochách a slonovinovém kabátci, bohatě zdobeném rudou krajkou, coby formě svého protestu.
haha protestovat proti přílišné pobožnosti ďábelským oblečením to je jedna z Joffreyových povahových vlastností, kterou strašně miluju

PS.Jako ředitelka Ústavu musím samozřejmě udělit pochvalu za důsledné dodržování jizvologických kvót. Tvá fikce je učebnicový příklad pro všechny ostatní a dokonce si myslím, že si počínáš lépe než náš Veliký jizvolog, který teda mimochodem ve svých fikcích zas tolik jizvologii neprovozuje, takže mu házím pomyslnou rukavici a doufám, že ho to nabudí k napsání pořádné jizvologické fikce, která bude překračovat všechny limity

dauphine píše:

PS.Jako ředitelka Ústavu musím samozřejmě udělit pochvalu za důsledné dodržování jizvologických kvót. Tvá fikce je učebnicový příklad pro všechny ostatní a dokonce si myslím, že si počínáš lépe než náš Veliký jizvolog, který teda mimochodem ve svých fikcích zas tolik jizvologii neprovozuje, takže mu házím pomyslnou rukavici a doufám, že ho to nabudí k napsání pořádné jizvologické fikce, která bude překračovat všechny limity

Rukavicu zdvíham, i keď musím protestovať, jazvy sa v mojich fikciách spomínali dosť často, veď ci si napokon aj
Joffrey nenamyslel že ho Angelika nechce kvôli jeho zjazvenej tvári? A ci som mu ešte neprirobila jednu poriadnu jazvu v boku? Či sa nestretli v Amerike dvaja piráti z jazvami na tvári?

Bolo vám málo, pani šéfová? Nuž tak dobre! Máte mať viacej! Jazvológii zdar!

PS: Absolútne sa zhodujem z názorom že Joffreyova najobľúbenejšia farba okrem čiernej bola červená. Hlavne na omše (tie sa slúžili aj na zámkoch) a do kostolov a katedrál.

No, řekla bych, že Jeanne má ty popisy jizev přece jen propracovanější a naturalističtější ale tak co sis vychovala, to máš, že?! ale je mi jasné, že jestli se do toho pustíš, tak nám všem dáš na frak, takže se těším, že nám napíšeš fikci, kde bude hlavním tématem jizvologie Jizvologii zdar!

Mám obavy, aby nám mladý Lauzun Joffreye moc nezkazil. Ti dva mě hrozně baví.

Idem si dat tvoju fikciu ako bombonik po trhani zuba.

Pri svojich resersiach som narazila na stylovy obrazok ako sa Rochefoucauld zabava z damami,
takze ho pridavam ako ilustraciu.

Dobru noc

moirra píše:

Idem si dat tvoju fikciu ako bombonik po trhani zuba.

Pri svojich resersiach som narazila na stylovy obrazok ako sa Rochefoucauld zabava z damami,
takze ho pridavam ako ilustraciu.

Dobru noc

pekný obrazok, moirra!

moirra, krásny obrázok a tie šaty ooooo

errnie píše:

moirra, krásny obrázok a tie šaty ooooo

Souhlasím, už si představuji v jakých barvách by mohly být.
Chybí jen nějaký módní smajlík.

mimi píše:

errnie píše:

moirra, krásny obrázok a tie šaty ooooo

Souhlasím, už si představuji v jakých barvách by mohly být.
Chybí jen nějaký módní smajlík.

Diky dievcata. Narazila som nanho nahodou. Zdalo sa mi ze super zapada k Jeanninej fikcii.

No mas pravdu, uplne by si to clovek chcel vytlacit a vyfarbit.

Jeanne, jako vždy skvělá kombinace historie a příhod pana našeho pana Dokonalého.
Ach, ty ženy. Ty to pěkně komplikují. Na záchranu zoufalky ještě nedošlo.
Zítra si to přečtu ještě znovu, abych si to vychutnala.

Právě jsem dočetla perfektní pokračování.
„Neotáčejte se,“ rozkázal ten hlas za ní. Trhla sebou a zůstala s pohledem upřeným do hořícího ohně v krbu. Přesně, jak jí poručil.
„Jste mým hostem, všechno, co tady najdete, je připravené pro vás. Ale nesmíte se nikdy pokusit mne zahlédnout…,“
To muselo přijít, dokonalá asociace k dokonalému muži.

… A tohle je další důvod, proč musím vyřešit své budoucí pobyty v Paříži
A co se mu teď honí hlavou Vůbec se neodvažuji domýšlet.

Jeanne, včera som sa po trhani zubu nevedela dobre koncentrovat, takze pisem az teraz...

Pekné, zábavné znovu vynikajúco zrešeršované pokračovanie z množstvom zaujímavých a pikantných zápletiek...
Lauzunova sestra by si vynikajúco rozumela z Toulouskym arcibiskupom. Tiež sníva o sláve ktorú získa prerábaním hriešnych duší.

Čo už zase dokazuje starú pravdu, že väčšina ľudí robí svoje skutky, či už dobré alebo zlé, preto aby ohúrili iných, aby na nich urobili „dojem“
Najväčšia sloboda v živote je oslobodiť sa toho čo si myslia iní, a nenechať sa ovplyvniť. To však dokáže málokto, a preto sa Peyrac vynímal tým, že on to takmer vždy dokázal.

.......něco, jak by jen mohla změnit toho ďábelského hraběte, aby nechal jejího bratra na pokoji nebo ještě lépe, aby svých skutků začal litovat. Ach ano, to by určitě zlepšilo její postavení mezi přítelkyněmi, všechny by k ní nakonec vzhlížely a chtěly by být jako ona........

.......... sama spřádala myšlenky o tom, jak zajistí spásu duše hraběte de Peyrac. Oddávala se představám, jak spolu klečí před oltářem a jejich srdce hoří vzrušením ze společné modlitby.......

Boli viaceré veci ktoré ma dokonale pobavili, napríklad toto:

Kdo je ta mladá dívka, co se sem každou chvíli podívá?“ zeptala se s pobaveným úsměvem, když odkládala svůj šálek čaje.
„Která?“, zeptal se klidně Peyrac, protože tu měl kolem sebe víc bývalých známostí, které se vůči němu nacházely v nejrůznějším vztahu.......

...............„To je přece Péguilinova malá sestra, asi se rozhlíží po bratrovi,“ mávnul rukou a paní de Montchevreuil povytáhla obočí.
„Malá, říkáte? A nemyslím, že se dívá po bratrovi,“ odpověděla mu.
„Neblázněte, tohle je…,“ protestoval.

och pán dokonalý stelesnená nevinnosť

páčilo sa mi aj zabudovanie panny a netvora do Dianineho snu.

A samozrejme musím veľmi pochváliť že si sa okrem quot jazvologických & co.
nezabudla robiť starosti o telesnú kondíciu pána dokonalého.

Haha, Jeanne, opět skvělá fikce!

V posledních dnech hltala jedno mystické pojednání za druhým a ve svém výkladu začínala být stále více přesvědčená o tom, že se obětování její nevinnosti vyrovná obětování těla svatých mučedníků.
no, nevím jaký názor by měl na to toulouský arcibiskup ale jistě by ocenil její aktivitu v zachraňování duše pana dokonalého

„Neotáčejte se,“ rozkázal ten hlas za ní. Trhla sebou a zůstala s pohledem upřeným do hořícího ohně v krbu. Přesně, jak jí poručil.
„Jste mým hostem, všechno, co tady najdete, je připravené pro vás. Ale nesmíte se nikdy pokusit mne zahlédnout…,“ řekl ten hlas za ní a ona ucítila příjemně teplý dotek rukou na svých odhalených ramenou. Ten hlas ji unášel a mrazení jí přejíždělo po celých zádech, když se ty ruce s dlouhými prsty pohnuly a směřovaly níž a níž a hladily ji najednou po celém těle.
haha, máš pěkně specifickou představu o tom, co by se ti mělo zdát

Mimochodem, mně byl vždycky Bussy-Rabutin docela sympatický, možná teda i kvůli tomu, že Mme de Sévigné ho měla ráda, takový sympatický rebel, třeba ten velikonoční skandál... a na obrazech vypadá také jako veselý, zábavný, milý člověk. Ale je jasné, že tohle prostě není Joffreyův styl.

Chválím zvýšenou činnost katedry tělesné kultury

jeanne píše:

Perfektní ilustrace, jak to asi chodí na Rambouillet v květnu 1652, a to tam de La Rochefoucauld zrovna v tomto díle nevystupoval Minule, když se nad ním Mme de Montchevreuil rozplývala, a byla zaskočená, když si myslela, že Peyrac tuší, s kým se zapletla tentokrát... tak vypadal nějak takto .....

A jinak v mé představě Mme de Montchevreuil od začátku vypadá asi jako Joanne Whalley ve Scarlett http

celsom dobra predstava o vzhlade Mme de Montchevreuil

ja osobne sa rada divam na dobove obrazy ako ilustracie k Angelike a nasim rozpravaniam...
pozerala som sa samozrejme aj ako vyzeral ten zamok Rambouilett

neda mi nepridat este jednu ilustraciu, z neskorsieho obdobia, avsak ako stvorenu k tvojim fikciam

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... schaft.jpg

jeanne píše:

Moirro, doufám, že ses tedy u zámku Rambouillet dostala až k nějakým starším vyobrazením, protože byl pak tolik přestavován a zmenšován, že nyní, coby sídlo prezidentů, nemá s původním moc společného.
PS: A taky doufám, že tedy fikce pozitivně fungují na trhání zubů, protože mi včera oznámili, že abychom mohli zuby účinně rovnat, musíme na úvod vyndat všechny osmičky včetně těch doposud nevyrostlých...

Jeanne, ved ma uz poznas, ze sa rada hrabem vo Francuzkych archivoch, a ked uz si hladam obrazky, tak sa snazim hladat co najblizsie k danej dobe.

Takto vyzeral vyhlad z neho do zahrad v obdobi ked ho navstivil krivy diabol :



Salon kde sa schadzali:



A toto je stretnutie svätuskarskych ciernych vran, ktore kruzia ako supy okolo pana dokonaleho:




PS: No nic Jeanne, co sa tych zubov tyka, ja si vzdy vravim ked idem zubarke ze ked Joffrey de Peyrac vydrzal mucenie......

Jeanne, tak tenhle díl bude určitě patřit mezi ty mé nejoblíbenější
Strašně se mi líbí ten přechod od úvah a vzpomínek p.D k úvahám slečny Diane .. hodně to příběh oživuje. Právě tohle mě strašně baví, když se děj prolíná z pohledu několika postav
Opět jsem se nesmírně pobavila, protože tvůj humor je prostě úžasný – a to ani na scénu nenakráčel v plné kráse mistr Péguilin. Nápad udělat z Péguilinovy sestry předchůdkyni toulouského arcibiskupa, která se rozhodla dovést ke spáse tuto ďábelskou duši, se ti fakt povedl Je skvělé, jak pana D. chtějí všichni zachraňovat, a každý po svém ...

Moc krásný díl a myslím, že vliv pracovního stresu se rozhodně neprojevil a neubral na tvých spisovatelských kvalitách

PS: Gratuluji k úspěšnému nahrání a zveřejnění databáze postav na anglické verzi webu

moc pekné, najma sa mi pacila scena s J. a Dianou.

Ha ha ha, Jeanne! Ty jsi z Lauzuna udělala Valmonta
Ty jsi ale ďábelská!

Úžasný, nádherný díl Smála jsem se od začátku do konce, no, tam asi nejvíc
Ano, bylo mi trošičku líto slečny Diane, ale upřímně, pan D. má recht – tohle by nebyl dobrý tah

Takže kromě dalších novinek o aktuální situaci jsme se konečně i dočkaly vyřešení tvého dilematu s markýzou de Saint Chamond, čili „Spát? Či nespat?“
Strašně se mi líbí ty vnitřní monology, které jsi tentokrát použila, především ty, co se honily hlavou p.D.
A drahoušek Péguilin opět perlil:

Citovat:

„Jsem velice nešťasten a vy jste jediná, kdo má moje štěstí v rukou, Marie-Angélique,“ pokýval zkroušeně Péguilin.

Kdybych měla vypisovat všechny skvosty, tak bych sem rovnou musela zkopírovat celý tento díl.
Opravdu se ti velmi podařil, úžasně barvitý děj, úplně se mi to všechno odehrávalo před očima jako nějaký perfektní film
A taky jsi nám pěkně naznačila, co můžeme čekat v příštím díle ... p.D se nechá zavřít do kláštera a bude odtamtud vynalézavě dolovat pominutého a chromého Blaise Pascala, při čemž se zřejmě opět nevyhne dalšímu svádění od nějaké „nešťastné“ jeptišky ála černá vrána

A tohle je fakt super, to nemůžu vynechat:

Citovat:

Ani ve své nejšílenější sebevědomé fantazii však netušil, kolika z nich právě chyběl, a v kolika erotických fantaziích zoufalých dam vystupoval…

Ha ha, tak tohle určitě netuší až dodnes

Dokonalé!

PS: To tvoje časté a zdlouhavé cestování ti evidentně prospívá

Jeanne, moc zdařilé pokračování. V podstatě už vše vyjádřila Fantina. Líbí se mi, jak p.D. použil v praxi pořekadlo, že nejlepší obrana je útok. Diane zkoušela zaútočit poprvé ženskými zbraněmi, ale náš p. D. jí to okamžitě vrátil.
Těším se, co bude dál.

Veselé, zamotané pokračovanie

Podobne ako u filmu Valmont,
je tvoje pokračovanie plné frivolných intríg obklopených veľkolepou scenériou zámku Rambouillet a prešpikované
skazenou smotánkou a dejinami tej pohnutej doby.....
A ako inak keď v hlavných úlohách hrajú diabolsky Peyrac a nadmieru učenlivý a
rafinovane vynaliezavý Puyguilhem určite nemože byť nuda.....

„Snad byste nechtěl po ďáblu, aby ho zachránil před Bohem?“ odpověděl hrabě de Peyrac.

Omlouvám se za svůj opožděný komentář, ale protože už jsem dávno zjistila že tvé fikce, Jeanne, je důležité číst hodně soustředěně, snažím se vždy, než začnu číst, najít nějaký vhodný okamžik, kdy budu nejsoustředěnější a nejlépe si je užiju. Což je samozřejmě možné jedině v práci!
Tahle kapitola se ti opravdu mimořádně povedla! Zas jsem se smála od začátku do konce a určitě mě opět považovali za blázna

Já se toho Lauzuna prostě nemůžu nabažit!! I když nám ho bohatě servíruješ v každé fikci, mám pořád pocit, že je ho málo!! Je to jak droga, ano jsem drogově závislá na Lauzunovi a po každé fikci mám absťák

„Děkuji za osvětlení, jsem tedy o jednu znalost bohatší,“ pokývnul ironicky Peyrac, ale upřímně ho vytáčelo, že stále netuší, kam s tím mladý intrikán směřuje. Jediná vazba, o které věděl, se stále týkala jen markýzy de Saint Chamond. Že by mu Tallemant doporučil, aby tam dobrovolně odešel? Tak to by si nedovolil, skoro se usmál svému vnitřnímu dialogu. Ale třeba tam chce utéct sám před svojí ošklivou ženou…
haha! Tenhle dialog a vnitřní monolog zmateného pana dokonalého je fakt skvělý! Ovšem, že mě taky hned napadlo, že by tam Joffreye chtěl poslat jako kajícníka A verze kterou výše napsala Fantina se mi moc líbí! Až zas bude mít za tisíc let dovolenou, musí nám rozhodně sepsat beta fikci o Joffreyovi v klášteře

To mně náhodou scéna s Diane přišla naprosto skvělá, řezala jsem se smíchy!
„Svlékni mě,“ přešel do protiútoku. Diane chvíli přebíhala očima mezi jeho pohledem, který nemohla snést a parketovou podlahou a o pár vteřin později jí vyhrkly slzy do očí.
„Vraťte se ke svým modlitbám a nepokoušejte se o něco, na co nemáte,“ zvolal ještě za ní, zatímco Diane utíkala z jeho pokoje
hahahaha jak lehce se dá vypořádat s takovou starostlivou dívkou, a ani to nebolelo

„Drahý pane, ve svém srdci jsem stále a jedině u vás. Prosím vás však, řekněte svému příteli, panu hraběti de Puyguilhem, ať na mne vaším jménem tolik nenaléhá. Jsem tady ve službách madame de Gondi, a až se vrátím do Paříže a znovu vás uvidím…, ach, máte v něm vskutku skvělého přítele, dělá vše, co byste udělal vy sám…,“ pokračoval Péguilin a jeho prsty zajížděly do jejího klína v takovém úhlu, že měla chvíli pocit, že jsou někde úplně jinde.
„To ach tam nepište, drahoušku…,“ opravil Péguilin. Její brk se ostře sklouznul po papíře a Marie-Angélique instinktivně vystrčila zadek, aby do ní mohl lépe proniknout.
a samozřejmě závěr to celé korunoval a pobavil víc, než Nebezpečné známosti! Hahaha, prostě Lauzun

Jo a mimochodem:

Citovat:

Přistoupil pomalými kroky a přehrávaným kulháním

ty jsi se asi poprvé v celém svém vyprávění zmínila o kulhání!!! Co se stalo?! Katedra kulhologie by z tebe jistě byla potěšena, musíme jí co nejdřív založit

jeanne píše:

Těší mě, že jste se bavily stejně jako já, když jsem si nechala běžet tento fikční scénář před očima...
Dauphine, nestal se z tebe už náhodou fanoušek Péguilina namísto Peyraka? Já vím, že pan dokonalý je oproti šílenému Péguilinovi trochu suchar, ale zase to hraje na svou tajemnou image a tak vůbec...

Tak samozřejmě že mou životní láskou je pan dokonalý a jsem jeho největší fanoušek, ovšem tvé podání Péguilina je prostě tak skvělé, že ho stále nemůžu nasytit. Až jednou dokončíš své Dobývání Paříže, měla bys sepsat fikční paměti vévody de Lauzun


Haha, chudák ten tvůj "pan nedokonalý". Mně by se teď šiklo mít ve svém okolí někoho s chirurgicky ošetřenou nohou... už mi z toho neustálého rešeršování kolenního kloubu, které mě zatím nikam extra neposouvá, hrabe Ovšem pan dokonalý měl samozřejmě tak velké osobní kouzlo, že si dámy jeho kulhání ani neuvědomovaly. A mně se na něm zamlouvá, to jeho provokativní zdůrazňování svých nedostatků, prstě kulhání nemaž! Moirro, kde tě mám, podpoř mě!!

dauphine píše:

Haha, chudák ten tvůj "pan nedokonalý". Mně by se teď šiklo mít ve svém okolí někoho s chirurgicky ošetřenou nohou... už mi z toho neustálého rešeršování kolenního kloubu, které mě zatím nikam extra neposouvá, hrabe Ovšem pan dokonalý měl samozřejmě tak velké osobní kouzlo, že si dámy jeho kulhání ani neuvědomovaly. A mně se na něm zamlouvá, to jeho provokativní zdůrazňování svých nedostatků, prstě kulhání nemaž! Moirro, kde tě mám, podpoř mě!!

Ziadne "kulhani" sa nikde mazat nebude! Kdo nechce Peyraca s kulhanim, nieje ho hodna ani bez kulhania! Tak ako velky jazvolog uzurpatorsky vyhlasuje: Tie co by chceli silou-mocou odstranit Peyracove jazvy, by nikdy neboli hodne Peyraca bez jaziev. vari by cheli povedat nekonecne ta milujem, ale bez jaziev/krivania by som ta milovala viacej???

Angelika v kanone tvrdi, ze ani keby nekrival a nemal jazvy by ho nemohla milovat viacej!

Moirra ta hned podpori ako sa vylieci z tejto prekliatej chripky. Pan dokonaly mal mozno tak dokonale kuzlo, ze svoje krivanie/kulhanie este perfektne vyuzil na podporu jeho image kriveho diabla. Daromo sa upozornovanim na svoje nedostatky a prehnanym krivanim snazil zbavit Carmencity, a dokonca aj Angelika napokon smutila za jeho krivou nohou.

Spomenme si len na toto:

Co vám proběhlo hlavou, že se vám tak zablýsklo v očích?“ zeptal se Joffrey de Peyrac.
„Všimla jsem si, že ještě trochu kulháte.“
„A to vás potěšilo?“
„Ano.“ .........

Rozkosna Angelika!

........„Když já jsem vás kdysi takového milovala.“
„A když jsem jiný, už mě nemilujete?“
Škodolibě se usmál.

„Nechejme to tak, ženy si rády povídají. Dřív nebo později se jí Marie-Angélique svěří,“ přerušil jeho myšlenky Joffrey.
„Tak tuhle chvíli jistě nepřehlédnu,“ povzdychnul si dvacetiletý Gaskoněc.

Až mě mrazí, jak má ty ženy pan D. přečtené. Ještě že pak potká Angeliku, aby taky dostal lekci.

A pobavil mne, kromě jiného, i ten nožík a šněrovačka.

Moirro, tenhle dialog je vůbec jeden z nejlepších v celém kánonu! Tímto oficiálně zakládám novou katedru kulhologie (nebo pomožte s názvem), členové jsou já a Moirra + každý kdo má ke kulhání pana dokonalého kladný vztah. Jeanne, titul by byl asi Velký Kulholog

jeanne píše:

Samozřejmě jsem počítala s tím, že se s Diane někdo ztotožní natolik, že se mu to nebude líbit. Ale trpělivost a pochopení pana dokonalého má své meze. Tahle scéna je i odpovědí na otázku, co by dělal, kdyby s ním Angelika chtěla spát jen proto, že jí to řekl arcibiskup. A jakmile tam vstupuje zase ta církev, taková situace není vůbec vzrušující...

Ale mně se ta scéna velmi líbila Bylo mi jasné, že ji p.D. musí odmítnout, jen to odmítnutí bylo pro tak mladou slečnu dost razantní. Nicméně o to víc to k p.D. sedlo
Nedokážu si ale představit, že by tímto velmi rázným a stručným způsobem odmítl i mlaďounkou Angeliku, kterou se vlastně snažil dobýt, ne ji od sebe odehnat ...

jeanne píše:

Už když přišlo na téma likvidace spolku černých vran, bylo jasné, že nějakého "Valmonta" bude potřeba... a když dáme každému z něj jen malý kousek, může to být ještě zábavnější a pro Paříž či zámek Rambouillet větší pohroma.

Skvělá volba ... už se na další pohromy těším Už jen proto, že Lauzuna a kulhavého hraběte opravdu není nikdy dost ... obzvlášť v tvém podání

jeanne píše:

..a já prakticky ověřuju, že není ale vůbec sexy, když se kdosi s každou botou jinou vleče dva metry za váma.

Ha ha, ty dokážeš člověka pobavit už jen svými komenty vlastních životních útrap Chudák tvůj pan nedokonalý, místo, aby sis zahrála na utěšující zdravotní sestřičku a nesexy situaci otočila v sexy, tak chceš rovnou měnit celý model

jeanne píše:

PS: Fantino, tvá vize o záchraně Pascala je super příležitost pro tvoji minifikci na fikci, jen to trochu rozvést, protože upozorňuji, že moje verze bude poněkud nudnější a účelovější.

Hmmmmm Tak to já si radši přečtu tu tvoji verzi, určitě bude míň nudnější než by byl ten můj odstrašující paskvil ...

dauphine píše:

A verze kterou výše napsala Fantina se mi moc líbí! Až zas bude mít za tisíc let dovolenou, musí nám rozhodně sepsat beta fikci o Joffreyovi v klášteře

Naštěstí za tisíc let tu už nikdo z nás nebude, takže ano, počkejte si

PS: Nová Katedra Kulhologie je super

jeanne píše:

A k věci "Utrpení pana nedokonalého" - dnes mělo skvělé pokračování, když mu řada lidí v posilovně vehementně vysvětlovala, že prý jestli ví, kdo to je kulhající Pejrak a kdo je Angelika... To už mi ho bylo fakt líto.

A čo im na to pán nedokonalý odpovedal ??????

jeanne píše:

To už mi ho bylo fakt líto.

Tak to s tou lítostí moc nepřeháněj, když se při ní tolik válíš smíchy ... aby tě nerozbolela bránice

Jeanne, tak jsem se dočkala setkání s madame de Gondi a proběhlo podle mých představ.
A s Dianou to začíná být napínavé. Jsem zvědavá, co bude dál.

Jeanne zábavné pokračko...krivý diabol dostane facku namiesto svojho vydareného žiaka ha ha

S tou záchranou Blaise Pascala si to vymyslela vynikajúco

........sociálně bystřejší Diane došlo, jaké intriky představuje církev ve spojení s frondou, a jak upřímně vše myslí její domnělé přítelkyně. A navíc ohromeně sledovala, jak hrabě zachránil Pascala i ji před ní samou. Právě se v jejích očích měnil v toho nejušlechtilejšího člověka.

Chudák pan Dokonalý.
Jsem zvědavá na pokračování s Dianou. Nejhorší situace by bezpochyby nastala, kdyby ji začal mít rád...

A Péguilin je čím dál tím více okouzlující švihák. Ne, že bych ho nutně potřebovala mít doma , ale jeho vývoj mě baví.

Tak mě napadá, že vlastně Desgrez a Joffrey mají hodně podobné metody

Hrabě de Peyrac uslyšel rázné bušení na dveře. To musí být Péguilin s nějakou zoufalou zprávou, pomyslel si, a aniž by zvedl hlavu od dopisního stolku, plného pracovní korespondence, zvolal: „Vstupte,“
První kroky doprovázené šustěním sukní neodpovídaly Péguilinovým střevícům, takže zvednul hlavu od z poloviny popsaného listu papíru a pohled na silně rozrušenou madame de Gondi uprostřed jeho pokoje mu přinesl slušné potěšení.
Hahaha

Jeanne, moc pěkná kapitola, až teď mi vlastně došlo že Blaise Pascal je TEN Pascal! Asi jsem si celou dobu seděla na vedení došlo mi to až teď, jak jsi popisovala jeho filozofii a pobyt v klášteře. A znovu musím obdivovat ten tvůj úchvatný spletenec historických postav a událostí, najednou mi to přišlo hrozně geniální - hrabě de Peyrac, fikční postava, velký vědec, společně se sestrou slavného pana de Lauzun, jdou zachránit vědce Pascala, který zrovna toho roku pobývá v klášteře! Tolik náhod, které jsi ty tak skvěle dokázala posbírat a sepsat do jednoho příběhu, který vyznívá naprosto reálně. Prostě je to dokonalé! Zbožňuju tu provázanost.

Ovšem, že se Pascal bojí kočárů, škoda, že až se to za dva roky stane, už tam nebude hrabě de Peyrac, aby mu napravil hlavu...

jeanne píše:

Dauphine, je radost mít tak znalé konzumenty, kteří vědí, co se Pascalovi stane za dva roky...

Ano, těch si važ, já jsem ráda, když po přečtení Tvých příběhů vím, ja se jmenuju, popřípadě mi něco málo říká jméno Peyrac... Dál už je to s orientací horší.
Dauphine by mohla pořádat nějaké semináře pro méně chápavé "Jak číst Jeanniny fikce."

dasha píše:

jeanne píše:

Dauphine, je radost mít tak znalé konzumenty, kteří vědí, co se Pascalovi stane za dva roky...

Ano, těch si važ, já jsem ráda, když po přečtení Tvých příběhů vím, ja se jmenuju, popřípadě mi něco málo říká jméno Peyrac... Dál už je to s orientací horší.
Dauphine by mohla pořádat nějaké semináře pro méně chápavé "Jak číst Jeanniny fikce."

Pokračování :

Jsem ráda, že nejsem sama, kdo si po přečtení Tvých pokračování s radostí googlí a rozšiřuje si vzdělání o historických postavách a událostech.

Ha ha, Jeanne, tak tento díl rozhodně nebyl „nudný“ Krásné pokračování s ještě krásnějším a trochu i neočekávaným závěrem
A protože jsem si už i přečetla tvoji vánoční fikci, tak už je i jasné, co bude následovat ... i když, pravda, u tebe člověk opravdu nikdy neví, někdy jsou ty tvoje dějové zvraty mimo dosah mé vlastní fantazie
Co se týče Pascala, tak je pravda, že jsem trochu chvíli váhala, zda se skutečně jedná o tu samou historickou osobu, která mě okamžitě napadla. Já ho měla spojeného jen s fyzikou a jednotkou tlaku ... takže teď jsem si díky tobě opět rozšířila obzory a zjistila jsem, že Blaise Pascal zkonstruoval např. první kalkulačku (kalkulátor), což pro mě bylo velkým překvapením (a objevem). A o jeho literární činnosti a slavných „myšlenkách“ jsem už vůbec neměla ani tušení ....

Ani si neuvědomil, že tím vyřešil několik věcí současně, Pascal sice nic nepochopil a jistě si bude zoufat v Paříži, ale sociálně bystřejší Diane došlo, jaké intriky představuje církev ve spojení s frondou, a jak upřímně vše myslí její domnělé přítelkyně. A navíc ohromeně sledovala, jak hrabě zachránil Pascala i ji před ní samou. Právě se v jejích očích měnil v toho nejušlechtilejšího člověka.
Krása ... není co dodat, tohle mluví za vše

jeanne píše:

Hehe, abych vám ten seminář neuspořádala sama! Na konci bude samozřejmě test.

Jupíí .. strašně se těším. Ale nejdřív si raději celé tvoje vlákno pročtu znovu .. (a hodím si ho rovnou do časové osy... nebo jiné tabulky )

„Píchal jsem mu ženu a potom co ji ztloukl, jsem mu musel vysvětlit, že tu už pravidla neurčuje,“ odpověděl Joffrey

to ako pán ešte nie celkom perlí ??? alebo to ten koňak ???

Wow, Jeanne, to teda ale zase byla jízda Nádherný díl, člověk by nevěřil, kolik se toho dá stihnout za tři dny, že?

Tak tahle věta mě pobavila snad ze všeho nejvíc :
Už měl těch překvapení plné zuby, on chtěl být ten, kdo má všechno pod kontrolou a svými dramatickými příchody děsí ostatní.

Ale myslím, že za takovéto překvapení byl nakonec víc než rád


"Smíření se" s de Mornaym a návštěva u Ninon bylo moc příjemné zpestření. A asi nejvíc se mi líbilo, jak se zase projevil jeho krásný gentlemanský charakter, kdy prostě nedopustí, aby se ženám ubližovalo víc, než si zaslouží, obzvláště byla-li to dáma jeho srdce, byť jen na jednu noc A ten jeho děsivý odchod od de Saint-Chamonda, tak to se ti fakt povedlo:
„A držel bych se od ní dál, jestli nechcete poznat, čím jsem ji teprve nakazil já.“


Strašně se mi to líbilo , dík za tak milé zpříjemnění dne

Opět velice vydařený díl, Jeanne, a dokonce se přiznám, že mi více vyhovuje tahle kratší délka.

Jeho výraz se zkřivil a ona z něj ucítila neznámý pocit, který s ním doposud nepoznala. Šel z něj strach…
aaaach miluju když z pana dokonalého jde strach

Opětovné setkání s Villarceauxem bylo více než osvěžující! Krása, jsem zvědavá, jestli se tam ještě objeví...
„Píchal jsem mu ženu a potom co ji ztloukl, jsem mu musel vysvětlit, že tu už pravidla neurčuje,“
no poetické to zrovna není ale zas je to mimořádně výstižné v dané situaci, takže to panu dokonalému snad prominem, ne?

Co se týče nostalgie, klidně s ní nešetři a dopiš nám tam nějaký bulící dovětek, ať ten konec tvého epického díla náležitě a stylově oslavíme.

Aaach, tady je teda fakt "kunďák" rozhodne mu musis dopsat nejakou rozkosnou roli nazaver, co treba ze by Joffrey udelal dobry skutek a seznamil ho s nyni uz Joffreyem "vychovanym" Lauzunem??

Ohh, jak se ta věrnost občas nevyplácí... ale ty určitě něco vymyslíš. Útěchou nám může být fakt, že po těch třech letech s Ninon ještě ti pánové budou mít dostatek času na společné dobývaní Paříže než Lauzuna zatknou.

jeanne píše:

To je fakt, máme rok 1655, stále žádná Angelika, de Mornay je rozčílený, že ho Ninon opustila a kolik toho kvůli jedné ženě zmeškal, Lauzun se mnohem víc zdokonalil, už se zase přátelí s Peyrakem, který stále nepotkal tu pravou... Hmm, asi je nám jasné, jak to vypadá v Paříži 1655 a už vím, kam se chci příště teleportovat!

Hmm, je nám to jasné, budeme tě muset hodně hlídat aby se ti to zachraňování příliš nezalíbilo a nechtělas tam nakonec zůstat...

jeanne píše:

Tak kde je sakra ten stroj času!?

Já myslela, že na něm budeme pracovat všichni společně Už jste sehnaly klubovnu, ve které budeme provádět potřebné testy???

jeanne píše:

fantina píše:

Já myslela, že na něm budeme pracovat všichni společně Už jste sehnaly klubovnu, ve které budeme provádět potřebné testy???

Klubovnu měla přece sehnat akční blondýna. Už tak má samé výhody s těmi blond vlasy! Ale zatím radši chystá recept na zapečení studeného oříšku husích jater, aby měla co řešit s Andijosem...

Vy ste zabavne , som zvedava ze kde by mala tato klubovna byt. V akom meste? V akej krajine?
Vieden a Praha to nie...takze niekde na pol ceste, kde sa da dostat z Ciech, Slovenska aj Rakuska.

Cize mila Jeanne, nic ineho nevychadza ko ze klubovna bude v nejakom "sklipku" na juznej Morave.

jeanne píše:

Ale zatím radši chystá recept na zapečení studeného oříšku husích jater, aby měla co řešit s Andijosem...

No ved to je nad slnko jasnejsie ze sa to chcem naucit aby som ohurila nielen pana zjazveneho ale
hlavne milacika Andijosa , ci neviete ze z prazdnym zaludkom sa stava neznesitelny????