Přestože se bujará diskuze k hrdinům tvojí povídky rozvířila u jiné diskuze, já na ni navážu opět zde. Možná je to zbytečné, ale za pokus to stojí ...
jeanne- nerozumiem, čo sa ti na J. v mojom príbehu nepaci. ze sa zamiloval do inej zeny ako Angeliky? alebo prečo? prosim o vysvetlenie.
Ado, Jeanne a všechny ostatní dámy se ti to sice již snažily vysvětlit, ale vzhledem k tomu, že jsi evidentně nic z toho nepochopila, mám prostě tendenci se k tomu vrátit a zkusit ti to vysvětlit ještě jednou ..
Jak už jsem psala v minulém příspěvku, udělala jsi z pana hraběte průměrného šlechtice. Tak proč se divíš, že se tato postava fanouškům pana D. nelíbí???
Jak by se skutečným fanouškům této postavy, jejíž charakter je natolik výjimečný a natolik odlišný od ostatních postav nejen v románu, ale především ve skutečném životě, mohla líbit nějaká „náhražka“?
ale jeanne, na to su tu fikcie! aby sme si pretvorili p. dokonaleho a p. dokonalú, akých chceme!
Tady jsi právě na velkém omylu. Od toho právě "fikce" není
Pokud s oblibou měníš již daný charakter určité postavy, NEJSI její FAN. Že máš potřebu změnit její povahu a základní rysy, znamená to, že jsi danou postavu nepochopila nebo že se ti nelíbila tak, jak byla vykreslená. A pokud se člověku něco nelíbí, tak asi hodně těžko bude skutečný fanoušek daného objektu
A ano, všimla jsi si správně, všichni se tu snaží zachovat charakter postav, který jim ve své genialitě dala madam Golon. A víš proč? Protože JSOU jejich FAN. Protože ty postavy se nám všem líbí právě tak, jak byly v románu vykresleny
A nikdo tedy nemá potřebu jejich předem daný charakter měnit
... proste nemam rada sablonovanie a preto si casto predstavujem, ze by tie či one postavy reagovali inak ako v predlohe. a ze si J. zobral za manzelku nie prilis peknu zenu, ked bol predtym oblklopený samymi krasavicami? ved ani francuszka kralovná nebola ktovie aka Miss! (...) proste aj J. bude reagovat v mojich poviedkach inak ako v predlohe. písem pre seba a pre radost. kto chce čítat, môze, kto nie, nemusí. nikoho nenutim.
Zaměňuješ zde několik věcí – charakter postavy X reakce postavy X charakter příběhu.
Charakter postavy – to jsou její povahové vlastnosti, které jsou pro ni typické a které ji tvoří
Reakce postavy – ty se vždy můžou lišit v závislosti na prostředí, protivníkovi, době či předchozích zkušenostech atd. Proto vznikají fikce, kde si každý vykreslí situaci či dějovou linii podle vlastních představ. Zároveň ale zůstává „charakter postav“ nezměněn
Charakter příběhu – je jedno, jestli je příběh romantický, více romantický, komický, depresivní, detektivní, historický, realistický .... Fikci tedy můžeš napsat v jakémkoliv duchu, přesto v ní pořád zůstává zachován „charakter postav“
moirra- kazdý mame iný nazor, ja ho nikomu neberiem. ale nemyslím si,ze moja vianocna ff je sladká ako argentinska telenovela ako napisala Dasha. až tolko romantiky v nej nebolo. mne sa tvoje SNTC zdali ovela sladsie, ale to je vec nazoru, kazdy mame pojatie romantiky iné. čo ale neznamená, ze tuto ff nepovazujem za uzasnu a netesim sa na pokracko.
Nemůžeš srovnávat „romantičnost“ svých příběhů s přeběhy Moirry
Tebou vykreslená postava pana hraběte nemá nic společného s tou, o které Moirra píše
– a navíc se ti to sama snažila vysvětlit: Moirra vždy zachovává předem daný charakter postav, protože cit.:
„pak už by to nebyli oni“. A proto taky to srovnání od Dashi – v argentinských telenovelách totiž jsou postavy bez specifických charakterů, nijak výjimečné, ničím oslnivé, s uplakanými přecitlivělými muži, rozněžnělými, často dojatými hloupostmi ... čímž se jejich „romantičnost“ stává připitomělou.
a prítazlivosť? pre kazdeho je pekne nieco iné. klasicka krasa uz nie je zaujímava,..
Je vidět, jak málo znáš muže! Muže totiž vůbec na ženách nepřitahuje ze všeho nejvíc jejich vzhled – je jim úplně jedno, jestli má žena oči, prsa či zadek velké nebo malé, jestli je blondýna nebo bruneta, jestli je malá nebo vysoká... a ani jejich IQ, čili jestli je vzdělaná a sečtělá nebo „jednoduchá“ ..
To, co jim na ženách připadá nejvíc sexy a co je dokáže i dost vzrušit tak, že zapomenou na to, jakého „vzhledu“ je objekt jejich zájmu, je
jakýkoliv projev „ženskosti“. Cokoliv, co dělá ženu ženou, ať už jsou to verbální projevy typu ledabylé mávnutí ruky, smích, narovnání si šatů, účesu, a nebo jejich reakce jako je strach, starost o bezpečí dětí, obětavost a co já vím, co ještě, prostě cokoliv jiného, než je typické pro muže. Jo, a rozhodně k tomu také patří ještě upravenost a příjemnost.
Takže tvoje hrdinka může být klidně i dostatečně nehezká a neskutečně oduševnělá a netradiční, ale dokud se nebude projevovat „žensky“ a bude se chovat jako chlap nebo bude studená jako psí čumák, tak by neměla mít šanci nedostat do postele snad ani toho tvého J.
Na takovém chování u ženy totiž pro muže není nic vzrušujícího ...
A pokud jsi to dočetla až sem a stále si trváš na svém, že „psaní fikcí není jen o změně děje ale především o změně charakteru tvých „oblíbených“ románových postav, jichž jsi údajným fanouškem, tak jsi opět nic z toho nepochopila a nemůžeš očekávat, že někdo z fanoušků pana D. bude s nadšením obdivovat postavu tvého hraběte zamilovaného do sice „výjimečného“ ale „neženského“ stvoření.
okrem toho si myslim, ze J. povaha sa zatial tak vyrazne neodlisuje od predlohy.
Tak to teda opravdu hodně odlišuje
Takže tak, jako Jeanne uvedla „osmero cynických výroků pana hraběte“, tak si dovolím uvést i já velmi malý počet citací, které dokazují, že píšeš o úplně jiné osobě:
Cit:
Katarína: "Ako ste si všimli, tie dvere vŕzgajú," oznámila.
Odpověď z kánonu zní:
Zčásti za to vděčili zázračným schopnostem geniálního hraběte de Peyrac, jenž nezapomněl na žádnou maličkost, která by mohla přispět k pohodlí a dobré pohodě přítomných.
= tento muž by v životě nedopustil, aby v jeho paláci vrzaly panty!
Cit:
Katarína: "Chcete ma obliekať ako bábiku?" odpovedala s cynickým podtónom.
Odpověď pana hraběte z kánonu zní:
„Já osobně miluji pohled, který na sebe upírá žena do zrcadla, když dostane nový šperk. Neprotestujte dámy, nebuďte pokrytecké. Mohly byste si vážit někoho, kdo by se nesnažil umocnit vaši krásu?“
= tento muž neměl zájem dělat si z žen kolem sebe nějaké „hračky“ tím, že je obdarovával krásnými dárky, ale líbilo se mu nadšení a radost, kterou pak měly ze sebe ony samy. Navíc byl estét, miloval krásu jako takovou a rád se jí obklopoval. A jakmile měl možnost přetvořit něco obyčejného v něco nádherného, tak to prostě udělal.
Cit:
Toulousky grof zostal zarazený. Samozrejme, ze nevedel, ze Ragedeli vydal dalsiu knihu.
Odpověď z kánonu (tu co jsem hledala jsem ještě nenašla, takže zatím alespoň tohle):
„(...) Ostatně pověst vaší knihovny je stejně vynikající jako ta vaše!“
= muž, dopisující si se všemožnými žijícími vědci, univerzitními profesory atd. z celého světa, by rozhodně měl dotyčnou knihu ve své knihovně dřív, než by byla vydána oficiálně. A samozřejmě že by věděl, že jeho oblíbený autor vydal další knihu! Byl vždy velice dobře informován o všem, co se dělo v zemi i ve světě, ať už to bylo na poli politickém, vědeckém či módním .. Prostě byl ve všem, vždy a všude
„O KROK NAPŘED“.