Napsala jsem první část nové fikce. Ovlivnila mě návštěva Joffreye u Molinese e fikci Terezy a stvořila svou představu. A dále mě zaujalo, jak psala Jeanne v diskusi, jak by se vyvíjel život Angeliky, kdyby se dostala do Paříže, musela se prosadit, setkala s Joffreyem.
V pokračování se chci pokusit napsat, jak se Joffrey Angelice dvoří a chce ji získat za manželku. Prostě si namlouvá dívku, do které se zamiluje.

Očekávám názory Angelikoložek na mou trochu fantasmagorii.

nadhera! som prijemne prekvapená, ako sikovne dokažes pisat, mimi. ja sa snazim písať Povinnosti manzelky, poviedku o Honorine, dve poviedky nadvazujuce na A. v pokuseni (ano, tam sa objavi J. surovec a nasilnik), len neviem, či to ma zmysel, nechcem rozpisovať poviedku, ktoru nedokoncim, ked o nu nebude zaujem. Takýto J. zrejme u ostatných fans neprejde.
kazdopadne sa tesim na pokracko. je jedno ci u MC alebo u ostatnych tvojich poviedok.

Ado, děkuji za tvoji krásnou a milou pochvalu. Tohle mě napadlo tak nějak rychle a postavy začaly žít. Tak jsem sedla za klávesnici a psala.

Do psaní tvých fikcí ti nechci nějak kecat, ale musí být J. opravdu surovec a násilník. Samozřejmě to máš nějak promyšlené, ale je to tak nutné?

mimi píše:

Do psaní tvých fikcí ti nechci nějak kecat, ale musí být J. opravdu surovec a násilník. Samozřejmě to máš nějak promyšlené, ale je to tak nutné?

mna totiz hrozne bavi pretvarat postavy, davat im nove povahove vlastnosti. ked som pisala twiight, casto som robila z edwarda nasilníka a casanovu, pred ktorym si ziadna sukna nebola ista. (hoci v knihe to bolo presne naopak) a z belly osudovu krasku či baletku (bolo to nemehlo) alebo sexualnu dracicu.
zatial som sa nerozhodla, či začnem pisat, lebo chcem v prvom rade dokončiť PM a PM. (az teraz som si vsimla, že obe poviedky maju rovnake inicialy)

Paní A.G. to asi udělala záměrně, když tak důležitou odpověď na otázku, jak se vlastně Joffrey "zlomil", nechala na fantazii čtenářů. Moc se mi tvá představa líbí. To se teď bude muset pan hrabě hodně snažit, když má před sebou nezávislou a úspěšnou mladou dámu.

Terezo, moc mě těší, že se ti líbí moje fikce. Trochu mě k ní inspirovala právě návštěva Joffreye
u Molinese a portrét mladičké Angeliky v tvojí fikci Čtyři ženy. On Molines tahá za nitky osudu našich hrdinů a pomůže jim tak vlastně ke štěstí. A protože ráda vymýšlím situace odlišné od kánonu a náš pan Dokonalý miluje výzvy, tak mě napadlo poslat ho na námluvy.


Ado, tak tebe baví měnit povahy postav. Mě zase dost často napadá doplňovat nebo vymýšlet situace, které vidím ve filmech nebo čtu v knihách. Proto jsem si vymyslela ples do nového filmu a teď sepisuji různé fikce.

Mimi tvoj ples bol vynikajuci....a teraz...poriadne sa ti podarilo zamotat situaciu z Angelikynym vydajom
tak som teda zvedava ako ju rozmotas...

Uz sa (tak trochu zlomyslelne) tesim na Joffreyove namluvy, takze dufam ze vtipom a hravostou
, ked sa stretnu take dve nezavisle a vystredne osobnosti po prvy krat v zivote,
este predstihnu moj oblubeny ples od teba

PS: Nezabudni nam napisat ich vnutorne myslienkove pochody

Mimi, moc hezká povídka Chopila jsi se velmi zajímavého nápadu "co by bylo kdyby .." a zatím se ti daří ho docela dobře rozvíjet
Jsem taky moc zvědavá, jak takové jejich "první" setkání proběhne, pokud teda vůbec zatím proběhne ... třeba ji bude pan hrabě zatím jen z dálky okukovat a ona nebude tušit, že ji "už zase" někdo pozoruje jako meloun pod skleněným příklopem

mimi, veľmi pekná úvaha , o tom, čo by bolo keby... bolo inak....
hlavne som zvedavá na Joffreya, ako bude dobíjať svoju vyvolenú, kedže sú v inej situácii ako v románe od pani AG...

errnie píše:

mimi, veľmi pekná úvaha , o tom, čo by bolo keby... bolo inak....
hlavne som zvedavá na Joffreya, ako bude dobíjať svoju vyvolenú, kedže sú v inej situácii ako v románe od pani AG...

Možno to bude presne naopak ... ona bude dobýjať jeho ...

Moirro, Fantino, Jeanne, Katro a Errnie, teprve nyní mám čas si přečíst Vaše reakce. Moc mě potěšily Vaše pochvaly a tleskající smajlíci. Původně to měla být kratší fikce, ale pak jsem přidala rozhovor s Molinesem. Ten je liška podšitá. Joffrey si myslí, že jede na obchodní jednání a on ho poslal na námluvy. A ještě předtím mu ukázal návnadu. Jen doufám, že tak jak to mám vymyšlené Vás nezklame.

P.S. Mimi tvoj ples bol vynikajuci,
Moirro, ples to bylo moje první vypiplané a dlouho opečovávané děťátko. To je prostě moje srdcovka.

Katra píše:

Možno to bude presne naopak ... ona bude dobýjať jeho ...

to nemyslím, lebo bude urazená a naštvaná, že ju chcú vydať a keďže chce zostať nezávislá, tak neviem neviem

Přidávám další část o setkání mademoiselle Chocolat a hraběte de Peyrac. Pokouším se Joffreye ukázat jako muže, který se zamiluje na první pohled. V další části bych to chtěla rozvést a popsat i z pohledu Angeliky.

Mimi, moc hezká část Myslím, že se ti podařilo velmi pěkně a příjemně zorganizovat jejich první setkání, líbilo se mi to
Už se těším na to, co si o Velkém Kulhavci myslela Angelika

Jenom nevěděl, po jakém vítězství vlastně touží. Zda přesvědčit barona de Sancé o prodeji dolu, nebo získat jeho dceru.

Velmi podařený závěr

I když má mé velké sympatie, ráda vidím toulouského hraběte poněkud vykolejeného. Je to perfektní.

Fantino, Terezo, jsem ráda, že se Vám pokračování líbí. Já bych ráda ukázala Joffreye jako muže s mnoha milostnými zkušenostmi, který už přestal věřit, že pozná tu pravou ženu. Pomýšlí na sňatek, kde by měl volnost, co se týče žen. A najednou se všechno změní. Potká svůj osud. Pocity Angeliky chci také přidat v dalším pokračování.

nadhera! zamilovaný Joffrey! rychle pokračko!

milé, svieže, zaujímavé.... úvahy grófa ma vždy zaujímajú najviac vo všetkých fikciách...

Ado, Errnie, Jeanne, díky za pochvaly.

Jeanne, jejich další setkání se podle mého plánu nebudou vyvíjet hladce, ale pořádný konflikt?
No nevím, co řekneš, až zpracuji, co mám připraveno. A ty romantické sny? Já chci ukázat, že Joffrey potkal osudovou ženu, o které v duchu snil, ale už prostě nevěřil, že se to stane. A přes své zkušenosti ho to prostě trochu rozhodí. Mě to přišlo takové jen o obchodě a tak jsem to chtěla zjemnit. Původně jsem tam měla i představy ve stylu, co skrývají šaty, které přes jednoduchý střih zvýrazňují přednosti, ale nakonec jsem vložila trochu té romantiky.

jeanne píše:

ale osobně bych možná jen ubrala v romantických představách o vlasech apod. Já se vždycky snažím dělat průzkum pánského uvažování o problému, o kterém se chystám psát, a tohle tam zrovna nebývá... doporučuji se taky poptat v okolí.

Jeanne v tomto veru z tebou celkom nesúhlasim
myslím ze to tak trocha zavisí aj od toho akým okolím sa človek obklopuje. Ci sa pýta mäsiara, vojaka alebo bannika, ci maliara, básnika alebo muzikanta, kulturistu, profesora matematiky ci kvantového fyzika.
Aj chlapi sú iba ľudia, takže každý je iný.

A hlavne v 17 storočí keď si zeny vlasy nestrihali do chlapčenských účesov ale ešte stále schovávali vlasy pod čepce si dokážem dobre predstaviť že chlapi snívali o tom ako bude asi žena vyzerať z rozpustenými vlasmi....

Mimi nádherne pokračko..

poriadne si to pánovi dokonalému zamotala...ako ma teraz vyhrať keď si vlastne nevie vybrať čo chce vyhrať

Moirro, jsem ráda, že se ti pokračko líbí.Jak víme z kánonu, tak pan Dokonalý nakonec vyhrál oboje. Důl i krásnou manželku, která ho milovala, že s ním šla i do divočiny.

Co se vlasů týká, tak jsi to vysvětlila fakt perfektně. Já vím, že i dnes dlouhé pěkné vlasy, ať už ž plavé nebo tmavé se mužům líbí a to mužům starším i mladším. A snění Joffreye je možná romantické, ale muž, který se převlékl za trubadúra, aby mohl políbit vlastní ženu, jsem do fikce prostě přidala. Napadlo mě to, když jsem viděla obrázek královských dcer s lodí. Ta dívka vlevo má čepeček z krajky a šaty, které mě inspirovaly. Ty druhé mají zase hezké vlasy a obličej.
Pokusím se nakreslit svou představu Angeliky v čokoládovně. Ale moje kreslení, to nebude asi moc dokonalé.

To mě inspirovalo k představě o vlasech.

Jeanne, nevím jestli jsem romantik. Asi jak kdy. Romantické knihy skoro nečtu a romantické filmy, hlavně ty z moderní doby nesleduji. Proto si možná tu romantiku trochu dopřávám u našeho pana Dokonalého. Co se týká vlasů, tak mě až někdy u mužů mladších i starších překvapilo, jak si lidově řečeno potrpí na dlouhé vlasy.
Ale podle kánonu je Joffrey muž s duší trubadúra, šlechtic ze 17. století. Je si netroufám odhadnout, co přesně tenkrát muže vzrušovalo. Samozřejmě muži jsou muži. Ale byly doby, kdy muže vzrušoval odhalený ženský kotník. A myslím si, že dlouhým vlasům u žen se tehdy přikládal velký význam. Vždyť prostitutkám je stříhaly.
Jak jsem už psala, napadlo mě tohle snění, když jsem viděla ten obrázek s královskými dcerami.

Jeanne píše

Citovat:

Jen je mi docela líto, že to tedy znamená, že se zase vzali formálně a všechno zase jede v těch stejných příběhových kolejích pořád dokola. Myslela jsem, že se tento vztah dvou sebevědomých nezávislých lidí bude odvíjet úplně jinak.

Nevím, jestli vývoj, tak jak mám zatím připraven, nezklame očekávání. Nechci v této fikci jako ve fikci o předčasně oženěném panu Dokonalém sledovat jen linii kánonu, ale popsat své fantazie.

Přidávám další část svého vypravování.

Mimi, velmi svizne, vtipne pokracovanie ktore sa lahucko citalo, zaujalo a pobavilo...

vidno ze si si dala zalezat... mam tvoju "cokoladovu seriu" velmi rada

dokonca si nadherne naplnovala kvoty, ci uz arcibiskupa, jazvologiu
kulhologiu a neodmyslitelny Joffreyov cynizmus:

Hrabě de Peyrac zůstal chvíli stát na ulici a díval se za odcházející Angelikou.
"Není opravdu jednoduché dvořit se dívkám s klásterní výchovou." Pomyslel si s úsměvem.

zelala by som si aby v cokoladovni doslo k nejakej vymene nazorov medzi chladnym Philipom a cynickym Joffreyom
pretoze tvoja fikcia k tomu poskytuje genialnu prilezitost.....

(Inak len tak na okraj, ked si seriu zacala pisat , ocakavala som ze Joffrey ktory chcel silou mocou banu kupit bude taky cynicky, ze posle nejakych ludi k Angelike na cokoladu, aby jej narozpravali este horsie veci o nom a opisali ho este skaredsim, aby si ho nechela zobrat a tu banu co chcel silou mocou mat mohol kupit )

ach mimi, opat si ma nezklamala. proste uzasné" Joffreyho predstavy spoločného života s Angelikou, ale najma navsteva kostola a spomienky na arcibiskupa .skvelé! tesim sa na pokracko!

moirra píše:

[zelala by som si aby v cokoladovni doslo k nejakej vymene nazorov medzi chladnym Philipom a cynickym Joffreyom
pretoze tvoja fikcia k tomu poskytuje genialnu prilezitost.....

(Inak len tak na okraj, ked si seriu zacala pisat , ocakavala som ze Joffrey ktory chcel silou mocou banu kupit bude taky cynicky, ze posle nejakych ludi k Angelike na cokoladu, aby jej narozpravali este horsie veci o nom a opisali ho este skaredsim, aby si ho nechela zobrat a tu banu co chcel silou mocou mat mohol kupit )

Moirro, moc mě těší, že se ti moje čokoládová fikce líbí. Nechci dopředu prozrazovat děj, ale ty umíš nejen skládat vtipné verše, ale i číst myšlenky.
Jen ti vyslanci se zprávami o Joffreyově strašném zjevu a pověsti mě opravdu nenapadli.
Joffrey je prostě přesvědčen, že jeho nabídka změní baronův názor a také spoléhá na obchodnického ducha Angeliky. Alespoň v odhadu obchodnického nadání se nemýlil.

Ado, děkuji za pochvalu. Jsem moc ráda, že se ti vyprávění líbilo.

Mimi, zajímavé pokračování, rozhodně to má zajímavý vývoj, jen by možná bylo příjemnější trochu „zpomalit“.
Ano, píšeš hezky a svižně, ale myslím, že na Joffreyovy romantické představy společného života s Angelikou je vzhledem k jeho povaze ještě příliš brzy. A stejně tak na „familiární“ odpovědi Angeliky. Nějak si nedokážu představit, že by jakákoliv žena (nejen dáma v 17. století) odpovídala úplně cizímu muži, že:
"Pane hrabě, musím se vrátit domů a pomoci tetám s přípravou oběda."

Tak nějak mi to na duchaplnou a urozenou Angeliku nesedí – proč by mu sdělovala, že bude vařit oběd? Něco jiného by bylo, kdyby s doprovodem souhlasila a zároveň ho na ten oběd pozvala. A ještě logičtější by bylo, kdyby s přehledem odpověděla, že „se musí postarat o chod svého podniku“. Čímž by mu dala najevo, že jsou na tom stejně – oba šlechtického původu a oba se zajímají o obchodní záležitosti, z kterých profitují ... takže rovnocenní protivníci...
A prosím , nenech pana hraběte, aby si pletl „dvoření“ a „vlezlost“. Jeho fyzické „lepení se“ na Angeliku se jaksi s tím první pojmem neslučuje Dopřej jim menší odstup, ať mají trochu víc času na to, než jim dojde, že chtějí být spolu...

mimi píše:

Nevím, jestli vývoj, tak jak mám zatím připraven, nezklame očekávání. Nechci v této fikci jako ve fikci o předčasně oženěném panu Dokonalém sledovat jen linii kánonu, ale popsat své fantazie.

Ale to je právě to, co se očekává ... nejet podle kánonu, ale vytvořit jim prostor pro poznávání se a následné zamilování třeba i v rozsahu několika let, než se rozhodnou pro svatbu. Včetně všech možných životních útrap, které ta doba přinášela, obzvlášť, když jsou oba v úplně jiné pozici než byli v románu ....

PS: A moc se mi líbila zmínka o Filipovi ... to by taky pak mohl být zajímavý "trojúhelník"

Fantino, pokusím se zodpovědět tvoje připomínky.
Beru je jako podnětnou inspiraci k psaní dalších dílů. Moje odpovědi jsou snahou o vysvětlení, proč jsem fikci napsala tak, jak je.

fantina píše:

Mimi, zajímavé pokračování, rozhodně to má zajímavý vývoj, jen by možná bylo příjemnější trochu „zpomalit“.

Mně připadalo, že píši rozvláčně a děj se vyvíjí pomalu. Jsem proto ráda, že navrhuješ zpomalení.

Ano, píšeš hezky a svižně, ale myslím, že na Joffreyovy romantické představy společného života s Angelikou je vzhledem k jeho povaze ještě příliš brzy.

Joffreyovy představy o společných chvílích a milování s Angelikou jsou nezamýšlela jako snění o společném životě. Ani to nezmiňuji. Jsou to představy muže, kterého přitahuje krásná mladá žena a on si představuje, co by s ní mohl prožívat. Zároveň si ty představy zakazuje.

A stejně tak na „familiární“ odpovědi Angeliky. Nějak si nedokážu představit, že by jakákoliv žena (nejen dáma v 17. století) odpovídala úplně cizímu muži, že:
"Pane hrabě, musím se vrátit domů a pomoci tetám s přípravou oběda."
Tak tuhle větu jsem chtěla změnit, jen na stručné "Musím se vrátit domů." Ale nečekané setkání Angeliku rozrušilo. Chce rozhovor ukončit a tak mu sdělí, že má ještě jiné povinnosti.

Tak nějak mi to na duchaplnou a urozenou Angeliku nesedí – proč by mu sdělovala, že bude vařit oběd? Něco jiného by bylo, kdyby s doprovodem souhlasila a zároveň ho na ten oběd pozvala.
A ještě logičtější by bylo, kdyby s přehledem odpověděla, že „se musí postarat o chod svého podniku“.
Čímž by mu dala najevo, že jsou na tom stejně – oba šlechtického původu a oba se zajímají o obchodní záležitosti, z kterých profitují ... takže rovnocenní protivníci...

Fantino, v této chvíli Angelika není Joffreyův protivník. Oba sledují stejný cíl, aby její otec důl prodal.
Samozřejmě, že on chce výhodně koupit a ona má zájem o prodej za nejvyšší cenu.

A prosím , nenech pana hraběte, aby si pletl „dvoření“ a „vlezlost“. Jeho fyzické „lepení se“ na Angeliku se jaksi s tím první pojmem neslučuje Dopřej jim menší odstup, ať mají trochu víc času na to, než jim dojde, že chtějí být spolu...

A teď dvoření a vlezlost. Nechci měnit charakter Joffreye, ale ukázat v situaci, kdy se prostě zamiluje a občas ztrácí hlavu. Byl zvyklý všechno promýšlet a mít pod kontrolou. Proto se snažil získat nějaké informace o Angelice u Ninon. Má svou představu o manželství z rozumu s ženou, která bude respektovat jeho způsob život. A teď potkal dívku, která by mohla být ta pravá. A jeho to tak trochu rozhodí. Odstup jim rozhodně dopřeji a času než poznají, že chtějí být spolu asi bude hodně.

mimi píše:

Nevím, jestli vývoj, tak jak mám zatím připraven, nezklame očekávání. Nechci v této fikci jako ve fikci o předčasně oženěném panu Dokonalém sledovat jen linii kánonu, ale popsat své fantazie.

Ale to je právě to, co se očekává ... nejet podle kánonu, ale vytvořit jim prostor pro poznávání se a následné zamilování třeba i v rozsahu několika let, než se rozhodnou pro svatbu. Včetně všech možných životních útrap, které ta doba přinášela, obzvlášť, když jsou oba v úplně jiné pozici než byli v románu ....
PS: A moc se mi líbila zmínka o Filipovi ... to by taky pak mohl být zajímavý "trojúhelník"

Nevím, jestli moje vyprávění pokryje několik let. Spíše to budu několik let tvořit.
Mám zatím asi dvě představy vývoje děje. Obě mi připadají dost fantasmagorické. Tak uvidím, co mi z toho nakonec vznikne.

mimi píše:

Nechci měnit charakter Joffreye, ale ukázat v situaci, kdy se prostě zamiluje a občas ztrácí hlavu. Byl zvyklý všechno promýšlet a mít pod kontrolou. Proto se snažil získat nějaké informace o Angelice u Ninon. Má svou představu o manželství z rozumu s ženou, která bude respektovat jeho způsob život. A teď potkal dívku, která by mohla být ta pravá. A jeho to tak trochu rozhodí. Odstup jim rozhodně dopřeji a času než poznají, že chtějí být spolu asi bude hodně.

Mimi, ty nepíšeš rozvláčně, píšeš strašně hezky Moc pěkně se to čte, má to svižný děj a vše, co k dobrému příběhu patří – popisy, dialogy, vnitřní myšlenky atd.
Měla jsem asi spíš na mysli, že není potřeba zrovna u těchto dvou hrdinů spěchat s projevy vzájemné náklonosti. Ale vidím, že to máš už určitě všechno vymyšlené

mimi píše:

Nevím, jestli moje vyprávění pokryje několik let. Spíše to budu několik let tvořit.
Mám zatím asi dvě představy vývoje děje. Obě mi připadají dost fantasmagorické. Tak uvidím, co mi z toho nakonec vznikne.

Tak tímhle jsi mě strašně moc rozesmála Myslím, že fantasmagorických verzí není nikdy dost

jeanne píše:

Mimi, jak už jsem řekla dřív, ve tvých fikcích je vidět kus dřiny a formálně se od samých počátků docela zlepšily. Problém je v obsahu, struktuře, zajímavosti, údernosti..., takže jim uniká potenciál, který by mohly mít. Nejspíš je problém, že o tématu pořád uvažuješ příliš svázaně v intencích filmu a pořádně se neodvážeš.

Mám explicitní dotaz, a to, zda uvítáš skutečně kritické komentáře, coby konstruktivní podněty ke zlepšení - jestli to může pomoct, klidně ti to jednou proškrtám a opoznámkuju ještě ve Wordu, než to finálně dopracuješ a uveřejníš.
Možná ti takhle vyjdou vstříc i naše další zkušené pisatelky.

Klíčová otázka - kolik ti je vlastně let, jaké jsou tvé zkušenosti s psaním a jaké je postavení "příběhů" ve tvém životě, co jsou tvoje oblíbená díla, která tě inspirují, co se ti nejvíc líbí na díle AG...?

Jestli se rozhodneš postavit se tomu čelem a zkusit ze sebe dostat, co se dá, tak v rámci úkolu k procvičení a diagnostice toho, jak to vypadá s tvojí fantazií, bych ti dala za úkol napsat nějaký sci-fi díl. Nesnaž se psát něco, co už tu bylo a v žádném případě nepiš něco, co jsi ty sama už tisíckrát s minimálními obměnami zpracovala. Pojmi to klidně jen jako krátkou mini-fikci (pár odstavců), kde ale každá věta bude mít svůj smysl a směřovat k tvému záměru, který budeš chtít mezi řádky sdělit. Nespěchej s tím a promysli to do hloubky, co z charakterů postav chceš ukázat a skrze jakou jejich akci nebo výrok to ukážeš...

Jeanne, pokusím se zodpovědět na tvůj příspěvek.
To, že píši v intencích filmu, je asi způsobeno tím, že právě nový film o Angelice mě přivedl k psaní fikcí. Jak už jsem jinde psala, mě se film dost líbil, ale některé situace bych prostě změnila. Tak jsem si začala psát fikce. Nejprve jen tak do bloku, pak jsem to začala uveřejňovat na tomto fóru. Původně jsem nepočítala, že po fikci o plese budu psát ještě něco dalšího. Psaní mě začalo bavit a je to pro mě příjemná forma relaxace přenést se na chvíli do jiné doby, místa a s hrdiny, které mám ráda. V podstatě jsem se pořád orientovala na film. Dokonce jsem si promýšlela napsat svůj scénář. Víc romantický, možná i s jinou zápletkou, jiným důvodem uvěznění Joffreye a jiným vývojem manželství. Prostě různé nápady. Ve fikci o čokoládovně jsem si myslela, že to film zase tolik neovlivňuje. A zatím mám jen tak trochu představu o vývoji děje. Napadají mě dvě verze.

Kritické komentáře mi vadit nebudou. Až něco zase napíši, pošlu to nejprve tobě k okomentování.

Kolik je mi let, nechci sdělovat. Nikdy předtím jsem na žádném fóru nic nezveřejňovala a ani to neměla v úmyslu. Sice se mi často stává u filmu, nebo knihy, že si říkám, jak by to mohlo být, kdyby..
Občas jsem si něco napsala pro sebe do bloku a pak do počítače, ale jen pro sebe. Fikce o plese v maskách bylo moje prvorozené vymazlené dílko.

Psát, proč mám ráda dílo paní AG, to by bylo na delší příspěvek. Jednak proto, že se odehrává
v 17. století, což je období, které mě zajímá. Ve Francii za vlády Ludvíka XIV. Je to mnohovrstevnatý milostný příběh, zabírá velké časové období, odehrává se na mnoha místech světa. Hrdinové nejsou černobílí. Angelika umí žít nejen v bohatství, ale vyrovnat si i s chudobou. Rozvíjí se, učí se nové věci. Líbí se mi její důvěra v lidi, umí odpouštět. Dokáže se zvednout a přijmout i porážku a neštěstí.
Já osobně ráda čtu historické romány, např. od Zory Berákové a Vladimíra Körnera, které se věnují českým dějinám. Také životopisy malířů a hudebních skladatelů. No a samozřejmě knihy o Ludvíkovi XIV. a jeho době. Knihy od paní AG také přímo vybízejí k hledání dalších informací o době, kterou popisuje, přečíst si poezii okcitánských básníků, poslechnout hudbu skladatelů 17. století.

Zkusit napsat nějakou mini fikci bych si mohla dát jako výzvu do příštího roku. Pokud mě napadne něco, co bych mohla zpracovat, tak to zkusím.

Po delší době přidávám alespoň krátké pokračování.

Jeanne, pokračko už mám v hlavě. Musím to ale dopracovat.

Ten příběh je tak krásně něžný a křehký. Doufám, že to pan hrabě s dobýváním srdce Angeliky nebude mít jednoduché. Taky se už těším na pokračování.

Terezo, potěšilo mě, že se ti příběh líbí. Pan hrabě to nebude mít v budoucnu jednoduché nejen s dobýváním Angeliky.

"No, když sám zemřel, tak asi nebyl ve svém bádání moc úspěšný." Zasmál se Joffrey.
"Pane hrabě, s takovými věcmi se nežertuje. Jeho smrt nebyla přirozená." Odpověděl trochu pohoršeně obchodník.
"Byl snad zavražděn?" Zajímal se hrabě de Peyrac.
"Něco horšího. Našli ho v jeho knihovně ráno bez života. Ve stropě byla díra. Říká se, že upsal duši ďáblu a ten ho v onu osudnou noc navštívil.



Jasné že si Peyrac ihneď pomyslel že palác ktorý navštevuje osobne diabol je vhodným objektom na kúpu.
Zdá sa že v paláci býval osobne doktor Faust. To ešte môže byť napínavé, kto vie čo všetko tam Joffrey objaví.

vydarené pokračko. Dúfam že aj to ďalšie bude takéto veselé a napínavé...

Ja viem že už to tu spomenula Jeanne ale nedá mi ešte raz:

V jeho společnosti se vždy cítila divně. Zjizvená tvář a kulhání ji děsily, ale jeho podmanivý hlas a tmavé uhrančivé oči v ní vyvolávaly neznámé vzrušení. aaach

Moirro, jsem moc ráda, že se ti pokračování líbilo a i tě pobavilo. Napadlo mě, že pokud by byl v Paříži nějaký jejich "Faustův dům", tak by vysoký tajemný hrabě v černém plášti byl ideální majitel. Děj příběhu už mám tak nějak v kostce připravený. Ale musím ještě domýšlet situace.

jeanne píše:

Po posledním setkání byla trochu neklidná. Angeliku jeho odpověď trochu rozrušila. Zjizvená tvář a kulhání ji děsily, ale jeho podmanivý hlas a tmavé uhrančivé oči v ní vyvolávaly neznámé vzrušení.
Kdo je ten muž? ...Jeden cizinec.
Já chci pokračko!

Zaujalo mne přesně to samé! A přiznám se, že mě Mademoiselle Chocolat začíná zajímat čím dál tím více, no jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet v příštím pokračku...

dauphine píše:

A přiznám se, že mě Mademoiselle Chocolat začíná zajímat čím dál tím více, no jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet v příštím pokračku...

Dauphine, tak to jsem ráda. Díky.

Už se těším na další pokračování.

Děkuji a jsem ráda, že se ti to líbí.

Hezké pokračování ... ten nápad s ďábelským domem se mi celkem líbí, jen aby pak ve sklepě ještě nenašel upíry

fantina píše:

Hezké pokračování ... ten nápad s ďábelským domem se mi celkem líbí, jen aby pak ve sklepě ještě nenašel upíry

ja dúfam že tam nájde aj ten vchod do pekla z Talianskej fan fikcie

Fantino, Moirro, mě od začátku k vývoji této fikce napadají dost divoké fantasmagorie. Chtěla jsem napsat takový krátký skoro detektivní příběh, to byl jeden směr. Část už mám, ale nevím, jestli by se to líbilo.
A do druhé bych ráda zahrnula nějaké to tajemno. Pořád se mi do toho nějak motá doba Rudolfa II a alchymisté. Nějak to propojit i třeba s návštěvou Prahy. Ale o upírech jsem v úmyslu psát neměla.
Snad se mi podaří až bude prodloužený víkend dopsat alespoň další krátké pokračování.
Prostě mě bavila představa pařížského Faustova domu a jejím majitelem se stane tajemný, vysoký hrabě v černém plášti a klobouku. Masku zatím nemá.

Po delší době přidávám pokračování.

Tak se kolem Angeliky začíná motat více mužů . Jenže já mám vždy problém s Filipem, mně se jeho postava v knize moc, moc líbila.
Tak mně teď napadla bláznivá myšlenka, kdyby se Filip a Joffrey spřátelili, asi by zbořili Paříž.

Terezo, tak pro mne je Filip spíše zajímavá postava. V dětství mu bylo ubližováno a v dospělosti ubližuje on. Nemůžu mu ale odpustit, jak se v počátku manželství k Angelice choval. Přestože ho přinutila k manželství vydíráním, tak mlátit ji nemusel.
A přátelství s Joffreyem, no to by asi byl hukot. Ale já je jako možné přátele moc nevidím. Přesto měli oba dva dost společného. Osudový vztah k jedné ženě. A potom král, který ovlivnil jejich osud.

Tak mňa zaujal záhadný muž v hnedom plášti.



A že by tá diera v strope mala také jednoduché vysvetlenie?

Inak aj ja mám postavu Filipa vceku rada. Definitívne si ma získal keď sa vybral
za Vivonnem zistiť či má s Cantorom čisté úmysly a keď malého Cantora hladil po vlasoch.
Angelika s ním zažila boj, ale aj krásne, nežné chvíle.

Za tvrdým pancierom sa v podstate skrývalo citlivé srdce.

A samozrejme ten od pani AG bol naopak rád že nikto nevie že pani čokoládová je jeho sesternica.


Som zvedavá ako sa to všetko vyvinie.