Ach Tereza, toto bola krásna fikcia na neuveriteľne horúci letný deň. pekne odľahčená, svižná a vtipná.
Aaach a tie spomienky na malú Honorinu na Rescatorovej lodi...Aaaach!

Samozrejme potešilo ma že môj obľúbenec Andijos zasa raz, podobne ako v mojom Čiernom drakovi,
vstal z mŕtvych.

I keď ja som skalopevne presvedčená že Peyrac zaobchádzal so ženami úplne ináč ako jeho nehodný učeň Lauzun,
a tiež že dával prednosť kvalite pred kvantitou, pobavilo ma ako sa teraz trasie o svoje dcéry.

... dokonce se i zakoktal.

Ale zlatá perla celého programu je pre mňa toto:

Cantor k tomu suše poznamenal: „Ten palác jste, otče, postavil malý. Začíná tu být těsno.“


A v tomto má Cantor absolutnú pravdu:

„U dvora je nuda,“ konstatoval Cantor, „to v Toulouse se žije naplno.“

Kde sa hrabe dvor kráľa slnka z jeho naškrobenou etiketou a nepohodlným bývaním na zábavky
veselej južanskej spoločnosti.

PS: komu by sa nechcelo počítať, koľko má kto v ktorej fikcii rokov, pred nedávnom som sem hodila vekovú tabuľku rodiny
de Peyrac.

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... &start=270

moirra píše:

I keď ja som skalopevne presvedčená že Peyrac zaobchádzal so ženami úplne ináč ako jeho nehodný učeň Lauzun,
a tiež že dával prednosť kvalite pred kvantitou, pobavilo ma ako sa teraz trasie o svoje dcéry.

... dokonce se i zakoktal.

Moirro, mám stejný názor na Joffreyovo chování k ženám jako ty.

och, Tereza, nádherné, ľahučké, rodinné ... pre mňa prekvapenie, po toľkých rokoch, rozohrať znova partiu Gaskoncov... a krásne si priviedla celú veľkú rodinu do Toulouse...
a toto sa ti podarilo, že sa skoro zakoktal... .... pán dokonalý, je to vôbec možné?
fakt je fakt, že čo sa týka dcér, sú chlapi (aj tí najtvrdší a najtvrdohlavejší) nejako zvlášť citliví a strácajú často slová a majú obavy o ne...

hlavne ma potešila taká malá zmienka o tom, ako chce ísť na druhý deň de Peyrac plávať .... ooooo .... neodvážim sa dúfať , žeby si napísala znova krásny príbeh pri bazéne ako v tvojom príbehu, keď sme všetky vzdychali nad romantikou... (len tentoraz by to malo iný záver, aaach, veď vieš.... po čom ženy túžia)
veľmi sa teším na pokračovanie a dúfam...

Děkuji všem za milá slova.
Je fakt, že se snažím pana Dokonalého pořád nějak dostat do kolen, ale bohužel mám pocit, že se starostlivostí o dcery a tím, že má prostě nějakou slabinu stal v mých očích ještě dokonalejší.
Moirro, Andijos skutečně nemohl zemřít - to je přece nepřípustné.
Errnie, slíbila jsem, že Angelika téměř nepromluví, tak nevím, co s tím chlapem zmůže beze slov.

Tereza píše:

Errnie, slíbila jsem, že Angelika téměř nepromluví, tak nevím, co s tím chlapem zmůže beze slov.

ale tak sú ženy, čo zvedú chlapa jediným pohľadom , tak tam hovoriť veľa netreba

Posílám předposlední část. Hezký večer.

Úplne superrrrrrrr ... len som nečakala že im J. všetko vyklopí ... myslela som, že si aspoň niečo nechá pre seba

Katra píše:

Úplne superrrrrrrr ... len som nečakala že im J. všetko vyklopí ... myslela som, že si aspoň niečo nechá pre seba

Díky Katro. Co se týkalo sázky, šel s pravdou ven. Myslím, že se opravdoví přátelé dokážou bavit i na svůj vlastní účet a po tolika letech také nemají zábrany při kladení indiskrétních otázek a ani nemají problém je zodpovědět.
A přiznávám, že se toho pyšného muže stále snažím dostat na kolena. Zatím mi úspěšně uniká.

Ha-ha Tereza,

dala som si to včera večer pred spaním a smiala som sa od začiatku do konca.

teší ma že Kouassi-Ba poznal Joffreya najlepšie....

Iba jedna vec sa mi ešte stále nedá uveriť že by si pán dokonalý, bol vôbec kedy vopchal do postele
tie opísané dámy.... tak by snáď konal priemerný muž...ale on sa vždy odlišoval

Tie opísané dámy ti k nemu nejdú ?

Díky Moirro. Zoufalky jsem samozřejmě vybrala proto, aby byli zoufalí jeho přátelé.
Anne byla výzva - pověst chladné ženy. To musel vyzkoušet (samozřejmě uspěl)
Isabelle se ráda dívala, kdo ví, s kterou přítelkyní se připletla do jeho ložnice- že se takovým situacím nebránil, to předvedl v Dobývání Paříže po jižansku. Byla to sice služka, ale šel do toho.
Bernadette byla ambiciózní matka, ne milenka.
A Francoiase jsem si vypůjčila z knihy Kámen a bolest od K. Schultze. Je tam příběh krásné ženy, které dala rodina jednu vzácnou radu - nemluv před mužem,jen se na něj dívej a umívej se, dokud s ním nebudeš v posteli. A i potom se snaž raději mlčet. V tomto případě mohl mít pan dokonalý slabší den a jen se prostě nudil

Trochu ma mrzí že si tam nezakomponovala kanónovú zúfalku Sabine, ktorú bol Joffrey
schopný vyliečiť až v Quebecu.

Pevne však dúfam že nám dáš aspoň spoza kríkov nahliadnuť ako si Angelika a Joffrey
pôjdu zaplávať do toho bazéna.

moirra píše:

Trochu ma mrzí že si tam nezakomponovala kanónovú zúfalku Sabine, ktorú bol Joffrey
schopný vyliečiť až v Quebecu.

No však až tam si ju vôbec všimol

Katra píše:

moirra píše:

Trochu ma mrzí že si tam nezakomponovala kanónovú zúfalku Sabine, ktorú bol Joffrey
schopný vyliečiť až v Quebecu.

No však až tam si ju vôbec všimol

On ju nie. Ale ona jeho. On si nevšímal ani tie ostatné,
ktoré Angelike po príchode do Toulouse museli stáť čestný špalier.

No však to s tým špalierom je psycho ... ja si tak predstavujem že ako by som sa cítila na mieste tých dám ...

moirra píše:

Pevne však dúfam že nám dáš aspoň spoza kríkov nahliadnuť ako si Angelika a Joffrey
pôjdu zaplávať do toho bazéna.

Asi jsem nějak postižená, ale napsala jsem příběhy odehrávající se během jediné noci, teď jsem se rozšoupla a jsou to noci dvě, které dělí 29let. Je noc, měl by jít spát, už si cení spánek od té doby, co jsi mu v Paříži dopřávala jednu noční návštěvu za druhou.

To je pořád samá romantika, má to se mnou ten chlap jednoduché a jednotvárné. Je na čase ukázat mu i mou jinou tvář.

Tereza píše:

už si cení spánek od té doby, co jsi mu v Paříži dopřávala jednu noční návštěvu za druhou.

To nieje moja vina. Za všetko môže Lauzun.

áno, Tereza, tak takéto príbehy ja môžem.... ...
veselé, správne južanské, priateľské.... úplne suprové (teraz používam výrazy ako teenager...) ...
keď si išiel de Peyrac zapáliť a ponúkať cigary, normálne som premýšľala, či kápne božskou... ale priznal sa chudáčik... .... asi mu nič iné nezostávalo ale tak medzi priateľmi to tak niekedy chodí....
naozaj, veľmi veľmi pekné rozprávanie...... hlavne som zvedavá, či si pôjde zaplávať s Angelikou .... prosím

Díky Errnie, jsem ráda, že ses pobavila. Joffrey musel kápnout božskou, to prostě jinak nešlo. Má teď trochu nakoupeno, je noc, tedy mě kdyby teď vzbudil,zvláště potom, co by mě jeho kamarádi elegantně vyhodili, Peyrac Nepeyrac, Rescator Nerescator, otočím se a spím dál.
A co s tím bazénem pořád máte? Jen byste mu dopřávaly/i (čte ty fikce i nějaký muž?)! Nějakou lekci by také potřeboval , moc lehce mu to u Angeliky procházelo.

Katra píše:

No však to s tým špalierom je psycho ... ja si tak predstavujem že ako by som sa cítila na mieste tých dám ...

Katra to s tým špalierom bolo v tej dobe celkom bežné (je to dokonca aj vo filme, pozri si tú scénu keď Joffrey posunkom ruky naznačí hudbe aby prestala hrať, ibaže tam sa odohráva svadba vnútri a v kanóne sa hostina koná vonku v záhrade, a celkom iste sa im klaňali keď prichádzali z katedrály).
Ak bol niekto miestodržitel, a za toho grófa Toulouskeho pokladali, tak bolo normálne že mu šlachtičné a šlachtici nižšieho rodu stáli špalier, a že sa mu klaňali. A keďže tie dámy boli na svadbu pozvané, a Angelika svojim sobášom v Toulouse už mala postavenie Grófky de Peyrac, museli to spraviť tiež.

Terezo, pěkné čtení v lehkém jižanském stylu pro letní horké večery.
Angelika opravdu dostane to nové vyšívání.
Byla jsem zvědavá, jestli Joffrey poví pravdu. A on to frajersky přiznal.
Těším se také na plavání.

mimi píše:

Angelika opravdu dostane to nové vyšívání.

Joj, k tomu som zabudla komentovať.

myslím si že toto bol skôr vtip od Kouassi-Bu , je dostatočne inteligentný aby sám tomu neuveril
že by Angeliku mohli uzemniť nejakým novým vyšívaním

.....jedine že by niekde zohnal výšivku z motívom pána Rescátora.

mimi píše:

Terezo, pěkné čtení v lehkém jižanském stylu pro letní horké večery.
Angelika opravdu dostane to nové vyšívání.
Byla jsem zvědavá, jestli Joffrey poví pravdu. A on to frajersky přiznal.
Těším se také na plavání.

Díky, to Joffrey je frajer, se mi moc líbí. Přesně tak jsem to myslela.
A s tím bazénem mi pěkně bouráte mé plány.

moirra píše:

mimi píše:

Angelika opravdu dostane to nové vyšívání.

Joj, k tomu som zabudla komentovať.

myslím si že toto bol skôr vtip od Kouassi-Bu , je dostatočne inteligentný aby sám tomu neuveril
že by Angeliku mohli uzemniť nejakým novým vyšívaním

.....jedine že by niekde zohnal výšivku z motívom pána Rescátora.

Vážně to měl být inteligentní vtip. V koutku duše totiž doufám, že Angelika naposledy vyšívala někdy v klášteře.

Tereza píše:

Vážně to měl být inteligentní vtip. V koutku duše totiž doufám, že Angelika naposledy vyšívala někdy v klášteře.

Ak si dobre spomínam, tak sa mýliš. Zdá sa mi že vyšívala aj v Toulouse keď ju ešte nekonečne znervózňoval
jej nový, diabolský manžel.

nemýlila som sa

Když vstala od stolu, šla si sednout na své oblíbené místo u obrovského otevřeného okna vedoucího do zahrad. Nechala si přinést košíček s ruční prací. Už první den našla ve svém pokoji jehly, vlnu, hedvábí a další vzácné látky a tkaniny, z nichž si mohla zcela volně vybrat materiál na ruční práci, která ji bude bavit. Rozhodla se, že začne vyšívat šerpu, jaké se vyšívají pro šlechtice odcházejícího do války a mají mu přinést štěstí.

a inde:

Aby muže nerušila, usedla do výklenku k vysokému oknu vedoucímu na vnitřní dvůr.
(...)
Angelika s vyšíváním v ruce natahovala uši, aby oba muže, sedící proti sobě, slyšela. Bernalli zřejmě netrpělivě čekal na začátek rozhovoru.

a tuto:

Sklonila se k vyšívání......Nebyla si jistá, jestli ten výraz, s nímž ji Joffrey de Peyrac občas pozoroval při
žertování

a ešte tuto:
Angelika manželovo mlčení chápala. Usedla znovu do křesla a černoušek před ni postavil proutěný košíček s vyšíváním.
Den po slavnosti byl palác tichý. Angelika zatoužila poobědvat s hrabětem de Peyrac o samotě: pokud se ovšem neobjeví nepostradatelný Bernard ďAndijos


------------------------------------------------

Avšak ubezpečujem vás dámy že od skutočnej svadobnej noci, kedy sa ich manželstvo naplnilo som už v knihe žiadnu zmienku o vyšívaní nenašla

Takže ak Angelika jedného krásneho dňa znovu začne vyšívať, bude Kouassi-bovi zrejme zasa všetko jasné

moirra píše:

Katra píše:

No však to s tým špalierom je psycho ... ja si tak predstavujem že ako by som sa cítila na mieste tých dám ...

Katra to s tým špalierom bolo v tej dobe celkom bežné (je to dokonca aj vo filme, pozri si tú scénu keď Joffrey posunkom ruky naznačí hudbe aby prestala hrať, ibaže tam sa odohráva svadba vnútri a v kanóne sa hostina koná vonku v záhrade, a celkom iste sa im klaňali keď prichádzali z katedrály).
Ak bol niekto miestodržitel, a za toho grófa Toulouskeho pokladali, tak bolo normálne že mu šlachtičné a šlachtici nižšieho rodu stáli špalier, a že sa mu klaňali. A keďže tie dámy boli na svadbu pozvané, a Angelika svojim sobášom v Toulouse už mala postavenie Grófky de Peyrac, museli to spraviť tiež.

No tú scénu si z filmu dobre pamätám ... akurát sa dámy z toho špaliera na Angeliku pozerali tak súcitne ... čo asi nezodpovedá spomienkam a rozprávaniu Sabine

moirra píše:

Takže ak Angelika jedného krásneho dňa znovu začne vyšívať, bude Kouassi-bovi zrejme zasa všetko jasné

O tom vůbec nepochybuju, má přece skvělý pozorovací talent. Ale předpokládám, že se tohoto případného drsného zážitku nedočká

Dnes sice žádná opera, barokní ani komická, ale zato Gaskoňská sázka, která stála za to!

Co k tomu napsat? Myslela jsem si, že poprvé, možná i podruhé to byla náhoda, ale Ty prostě taháš nápady z rukávu jako kouzelník králíky. Jako vždy - kouzelné vtipné i dojemné na závěr. Erotické scény dokonale vybalancované. Asi nejvíc mě dostala pointa po letech, z období, které máme zmapované minimálně. A moc se mi líbilo, že ses věnovala ženské části potomstva.

Nejlepší momenty:

Třeba takový Péguilin - natřásal se před ní jako páv a choval se jako šašek. .A dokonce málem vyzradil, kdo je Zlatý hlas království , když škodolibě prohlašoval : „Nejsem si jist, jestli sláva Zlatého hlasu království teď troche nevybledne!“ Ještě že stál poblíž a stačil ho na poslední chvíli nakopnout.

Jako vždy - tak brilantní spojení kánonu a fikce, že člověk prostě zírá s otevřenou pusou.

Ještě že je víno brzy udolalo, protože stejně jen mlátili prázdnou slámu - žádnou smysluplnou odpověď na zásadní otázky, které se týkaly jejich společného toulouského přítele, nenašli.

Dokonalá situace, která má přesně ten filmový feeling jako knihy

Dohlížel, aby někdo ze sluhů neodnesl nevěstě lžíci a nevyměnil ji omylem zase za vidličku, odběhl zapálit pánovi doutník, protáhl se mezi hosty tu s tácem cukroví, tu s podnosem se šampaňským a nenápadně poslouchal své nové gaskoňské přátele :
viz bod 1

Mohl by dokonce říct, že to byla přelomová noc v životě jeho pána - naučil se přece urovnávat si svoje boty!

Tak vida, jak rychle změnilo Peyraka manželství už několik málo hodin po svatbě!

„ Nemusíte se o mě bát, otče. Stejně se mě nikdo nikdy ani nedotkne. Stačí, když se na nějakého mladíka jen podíváte, a už prchá. Každý se bojí, že ho zabijete.“

Takže panenství Honoriny až do svatby je zaručeno! )

Děkuji, jsem ráda, že se ti letní fikce zatím líbila. Nápady jsou kombinací zážitků v poslední době.

Bernardovy kalhoty - událost našeho kamaráda z mé svatby, sice se mu stala poněkud v jiném kabátě, mnohem, mnohem pikantnějším .Přiznal to až po mnoha letech. I tento fakt jsem do fikce zařadila.

Sázka - tím jsou chlapi v naší rodině pověstní

Peyrac jako starostlivý otec- půl roku prožíváme svatbu dcery našeho kamaráda, je úplně mimo. Chtěl jí koupit svatební cestu k moři a "náhodou" by měl s přítelkyní pokoj ve stejném hotelu. Není schopen se odstřihnout. Když jsme se mu všichni snažili tuto formu daru vymluvit, urazil se.

Závěr, který dopisuju, za ten může Moirra a její fikce. Jenže o tom ještě neví.

Posílám poslední část.

A protože je léto a protože jsem strávila poslední dny v bazénu, připsala jsem osvěžení i Peyracům.
A taky jsem chtěla někomu udělat na závěr radost...

Och Tereza, nádhera!

Ale toto predsa nemôže byť posledná časť? nerozmyslíš si to? nepridáš nejaký špeciálny bonus?

PS: Toto ma dokonale pobavilo:

„ Mám spálit všechny masky Rescatora, abys mi uvěřila? .........

.....Začne ho určitě svádět : „Jak Vám mám poděkovat, pane?“
„ Rád plním přání žen,“ začne po Rescatorovsku.

Jsem ráda, jestli se ti závěr líbil.
Vážně jsem ten letní příběh chtěla takto uzavřít, víc neplánuju. Jen dvě probdělé noci, které dělí 29 let. Nic víc.

Neumím připisovat, psala jsem vždy tak, že jsem přesně věděla, čím začnu a jak skončím. Mám pocit, že by něco navíc asi ani do té fikce nezapadlo.

Terezo, moc hezké.
Také jsem si nejprve říkala, že by to mělo mít ještě pokračování. Ale po dalším přečtení to beru jako otevřený konec. Teď jsou konečně doma a mají před sebou celý zbytek života. A mnoho času říci si vše, o čem neměli odvahu mluvit. Konečně našli cestu jeden k druhému.

A pokud tě moje rokoková fantazie inspirovala k tyrkysovým šatům ve fikci, tak mě to moc těší.

Díky Mimi,
vystihla jsi přesně to, co jsem to měla v úmyslu - dojít konečně domů a splatit všechny dluhy v životě.
Ty šaty - to byl můj pokus inspirovaný tebou

Tereza píše:

Díky Mimi,
vystihla jsi přesně to, co jsem to měla v úmyslu - dojít konečně domů a splatit všechny dluhy v životě.
Ty šaty - to byl můj pokus inspirovaný tebou

Terezo, tak to jsem ráda.
A popis šatů i těch dalších se ti moc povedl. Vždyť víš, že já mám na šatičky slabost.

Tereza, Dauphine mi v SMS nakázala aby som ti povedala
že sa jej záver tvojej fikcie veľmi páčil.
(Bodaj by nie, keď tam bolo viacero zmienok o veľkomožnom pánovi Rescatorovi )

Už ti nestihla napísať komentár, pretože nám odplávala na 3 mesačnú brigádu a na tej lodi zatiaľ nemá internet.

No ako vravela, aspoň bude mať vo voľnom čase na lodi bez internetu viacej času na písanie fikcíí.

PS: myslím že záver fikcie si napísala veľmi rafinovane, tak že si tam každá z nás našla niečo špaciálne na ochkanie.
jedným slovom už nás máš prečítané.

moirra píše:

Tereza, Dauphine mi v SMS nakázala aby som ti povedala
že sa jej záver tvojej fikcie veľmi páčil.
(Bodaj by nie, keď tam bolo viacero zmienok o veľkomožnom pánovi Rescatorovi )

Pokud je možné, vyřiď, že děkuji. Na jaké že je lodi? Nejmenuje se náhodou Mořský orel? A jaké je jméno kapitána ?

To je tak silné téma, Terezo... zatím se povedlo jen Moiře rozbrečet mě se svou fikcí o Honorině, teď už si můžeš připsat také bod. (Dva blicí smajlíky a žádný plačící?? ... To je teda výběr!)

Přemýšlela jsem o Joffreyovi, jestli by se v reálu skutečně tak zachoval. Tak empaticky, velkoryse a citlivě. V knihách takový sice občas bývá, ale až na výjimky mi připadá, že lehce přehrává. Ví, že se to od něj očekává a chce možná trochu Angeliku dojmout. protože kdyby takový byl doopravdy, činila by se mu mnohá rozhodnutí mnohem hůř. Mnohokrát se musel rozhodnout buď - anebo, rozhodnout o životě a smrti někoho jiného. To musí člověka nutně otupit.

"Se kterou děvkou jsem byl, když ona..."

To mi nejdřív připadalo jako příliš velká sebereflexe, dokonce i na pana Dokonalého, který se dokázal ze všeho otřepat, protože "osud nám jen málokdy způsobí tolik zla, kolik by mohl."
Ale když jsem přemýšlela, o čem by vlastně měl být ten poslední díl, když už budou všechny bitvy vybojovány, tak se to vlastně nabízí - vrátit se k nevyřešeným věcem z minulosti. A kdoví, jestli by Joffreye nepostihla stejná sentimentalita jako Molinese, který prohlásil, že si "na sklonku života občas dovolí nějakou bláhovost."
To je jen malé zamyšlení, ke kterému mě závěr fikce inspiroval, budu ráda, když mi i ostatní napíší svůj názor na sentimentalitu pana Dokonalého.

dasha píše:

To mi nejdřív připadalo jako příliš velká sebereflexe, dokonce i na pana Dokonalého, který se dokázal ze všeho otřepat, protože "osud nám jen málokdy způsobí tolik zla, kolik by mohl."
Ale když jsem přemýšlela, o čem by vlastně měl být ten poslední díl, když už budou všechny bitvy vybojovány, tak se to vlastně nabízí - vrátit se k nevyřešeným věcem z minulosti. A kdoví, jestli by Joffreye nepostihla stejná sentimentalita jako Molinese, který prohlásil, že si "na sklonku života občas dovolí nějakou bláhovost."
To je jen malé zamyšlení, ke kterému mě závěr fikce inspiroval, budu ráda, když mi i ostatní napíší svůj názor na sentimentalitu pana Dokonalého.

Jsem ráda, jestli se Ti závěr líbil. Celým příběhem jsem chtěla pobavit a závěrem trochu překvapit. Tak se mi to u Tebe možná povedlo - myslím to rozbrečení, i když až tak dalece jsem určitě nechtěla zajít .

Když mi bylo třicet, muži kolem mě nebrečeli. Je mi ...sát, a jim občas ukápne slzička. Nevím, jestli se tomu dá vždy říkat sentiment,možná ale najednou vidí, co je na této Zemi to důležité, co jsme dříve brali jako samozřejmost - přátelé, děti a máme-li to štěstí, je s námi životní partner.Proto jsem tu sázku posunula k rozlousknutí až za 29 let, proto to první léto v Toulouse po návratu do Francie,, proto jsem pana Dokonalého potrápila starostmi o dcery, proto pozval staré známé, kteří ho od "upálení" neviděli. S Angelikou se vlastně také rozhodl řešit zatím neřešené naprosto neplánovaně v jednom okamžiku kvůli jejím snům - teď, nebo nikdy. Já jsem ho prostě chtěla opravdu dostat alespoň jedinkrát na kolena. A kdo jiný by to za mě měl udělat než Angelika?
Byl to přece trubadúr , tak vidět,jak se taková ženská trápí, to mu možná nebylo příjemné.
Vlastně za ten závěr může Moirra, pořád jsem čekala, jak bude Angelika reagovat, až se dozví, že J.P. vyzvídal u policajta. Tak jsem napsala alternativní závěr, kdy mu o minulosti řekne sama a on musí polykat pěkně hořké kapky, protože slyšet to od ní je něco jiného než od Desgreze.

Tereza práve som dostala sms od Dauphine ktorá sa dnes prvý krát v živote v jej dospelých rokoch ocitla
na lodi na mori (inak sa plavia väčšinu času na rieke).
Vraví že poctivo rešeršuje Kouassi-Bu pretože v kabínách ľuďom urovnáva boty.

myslím že otvorím rubriku o názoroch na sentimentalitu pana Dokonalého.

Inak ja osobne si myslím že Joffrey mal veľmi dobré srdce. I keď niekedy musel jednať tvrdo, v knihách
je nespočet príkladov o jeho dobrote.
A tiež verím že vekom, hlavne čo sa týkalo jeho rodiny a priateľov, viacej zmäkol a znežnel.

Podľa mňa chlap môže mať naraz obidve tieto stránky povahy. Môj nebohý najlepší priateľ, bol jeden z najnežnejších
chlapov čo som poznala, avšak nebol slaboch a keď bolo treba vedel byť poriadne tvrdý.
V ringu, bol totižto majster sveta v boxe, skutočne naháňal strach.

och, Tereza, tak to bola zase raz jedna krásna letná pohodička ... krásno smutno realisticky romantické....
rada čítam tvoje príbehy, je v nich presne to, čo v živote od dobrých, smutných a pravdivých vecí, veľmi dobre sa to číta a musím priznať, vždy na konci som smutná, že už príbeh končí... a zvedavo čakám, kedy bude pokračovať
aj keď práve v tomto príbehu je to tak, ako má byť, ... ponechané na fantáziu...
kedysi som si priala, žeby Angelika vyrozprávala Joffreyovi celý jej život bez neho, ale teraz si myslím,že už netreba slov, stretli sa po rokoch, zmenení obaja, v povahách, v spôsobe života a to čo ich spájalo bola veľká láska, ktorá prekoná naozaj všetko... a pár tajomstiev treba mať, to robí vzťah pikantnejší....

Díky za komentář. Angeliku jsem chtěla vždy nechat povídat o mínulosti, bez toho se snad ani nemohli vrátit do Francie. Mysĺím,že se mnoho osob a událostí z minulosti stejně stále vynořovalo. Co sí nechá pro sebe,to jsem nechala na fantazii každého.Našĺy se události, které určítě zamlčela a které on ani snad nechtěl sĺyšet...

Tereza píše:

„Nic si z toho nedělej,“ chlácholil ho Cerbalaud. „Mně jedna taková zděděná po něm žádala ve chvíli, kdy jsem byl v tom nejlepším , jestli bych se nemohl tvářit drsněji a k tomu ještě abych prý přivřel levé oko.“
Péguilin si také postěžoval : „A po mě jedna Pařížanka chtěla, abych jí poté, co jsem ji dokonale uspokojil , ještě zpíval. Já a zpěv! Hrozná představa! V tom měl taky prsty Joffrey!“

Dočteno (aneb, čím se zabavit se spícím miminkem v náručí)...

Konec mi sice úplně neseděl k celku fikce, která byla spíše hravějšího rázu, a dokázala bych si ho představit jako samostatný příběh, ale byl hodně silný...

Angeličiny noční můry byly sice napsány ve zkratce, ale když si člověk zrekapituluje, čím vším si Angelika prošla, a pokud má sám děti... nechtěla bych takové sny mít!

Joffreyova sebereflexe na konci, kdy rekapituluje společnou pouť životem a své dluhy vůči manželce, je moc pěkná. Trocha sentimentality mu neuškodila, b a naopak z něj udělala ještě víc pana Dokonalého .

A líbí se mi i provázanost na fikce od Moirry a Jeanne, které jsem četla před touto - hezky mi vše do sebe zapadlo .

Děkuji Penelopo za komentář.
Mrzelo mě, že jsem si nemohla přečíst závěr celé série a tak jsem si ho prostě "přisnila." A protože měl pan hrabě a Rescator plno vroubků za z mého pohledu jistou nepřijatenou lhostejnost vůči Angelice, tak jsem mu naložila. Byla jsem tak v ráži, že jsem mu i tu pijatyku na závěr nechala výčitkami trochu zhořknout.

Krásne dielko, pobavilo, potešilo a nadchlo. Koľkokrát som po prečítaní poslednej knihy rozmýšľala ako by to pokračovalo a ajhla už nemusím . Ďakujem.

Hrabě de Peyrac v roli žárlivého otce. Terezo, To se optravdu povedlo. Díky

kapino107 píše: *

18 kvě 2021, 11:04

Krásne dielko, pobavilo, potešilo a nadchlo. Koľkokrát som po prečítaní poslednej knihy rozmýšľala ako by to pokračovalo a ajhla už nemusím . Ďakujem.

Děkuji vám oběma děvčata za milá slova. Vzpomínám si, když jsem dočetla ten poslední díl z ruky A.G., byla jsem v jistém šoku, že tahle románová série nemá zakončení. Nějak jsem to nemohla pochopit, že to ta dáma nedopsala. A tak jsem si konec (a nejen já) musela nějak představit . A moje představa je návrat do Toulouse .
A také jsem měla v knize svatbu A+J vyobrazenou jen z pohledu Angeliky. Ovšem když jsem se sama někde šoupla do davu hostů, tak tam to jinak vřelo.....

Moc krásné, velmi se mi líbil ten konec, kdy JP z křesla hledí na Angeliku. Uronila jsem pár slziček. Právě tak si představuji pokračování. Z Tvého psaní na mne dýchá pohoda, kterou naši hrdinové prožívají. A beru to jako závěr celé ságy. Jsem ráda, že si JP uvědomuje, že nedokázal uchránit svoji ženu a děti a že je to jeho břímě.
Děkuji za krásný příběh.