Veď , tam páchli všici
Len Angelika sa kúpala, a byla za to za čudnú.

(teda, dává mi ta slovenština zabrat )

Tania píše:

Veď , tam páchli všici
Len Angelika sa kúpala, a byla za to za čudnú.

(teda, dává mi ta slovenština zabrat )

veď práve, páchli všetci, tak potom by nemalo Athénais vadiť, že páchne aj kráľ. Z toho vyvodzujem, že musel páchnuť teda poriadne, keď už to nevydržala ani ona


To je tedá téma nože dakto dačo prihoďte, niečo voňavé

Já tam ještě u té scény nejsem, že král smrdí. Zatím sjem u scény, kdy jsou s Angelikou uprostřed noci v jeho pracovně, on jí půjčí kabát a ona sleduje, jak má roztlý hrudník a vúbec si ho tak nějak všímá. je to děsně žhavé.................

Nikita, myslím, že v Angelike to ani nebolo, ja som to čítala v knihe "Milenky králú" od Eleanor Hermanovej. Kráľ si sťažoval, že madame de Montespan používa veľa parfému, a žiadal ju, aby sa menej voňavkovala, lebo mu je z toho zle, na čo ona odpovedala, že sa musí voňať, lebo kráľ sa v živote neokúpal a jednoducho smrdí. A to všetko pred kráľovnou, brutálne, čo?

NO, to je teda fakt síla

To je fakt síla. Jinak ale Nikito, chápu tě . Já mám Ludvíka taky velice v oblibě a konkrétně tahle scéna je velmi krásná.

Jeanne, to s tými kúpeľmi som si práve včera čítala, tiež ma to zarazilo, že kráľ bol taký čistotný Ale Athenais to povedala na začiatku ich vzťahu, takže sa možno potom zmenil ... keď začal starnúť ... chcel sa páčiť mladým milenkám ... Ináč som si znovu čítala tú sekciu Doba kráľa Slnka, je to veľmi podrobne a pekne spravené, ale celé som to nestihla, len tú toaletu som si viac-menej poriadne prečítala. Vedela som, že nás usmerníš, pokiaľ ide o túto chúlostivú oblasť.

v časti o toalete ešte píšeš, že si kráľ nechal na konci 70. rokov 17. stor. zariadiť vo Versailles luxusnú kúpeľňu. Používal ju však vôbec, keď chodil do tých kúpeľov? A zvlášť, keď si ešte ďalej uviedla, že voda nebola dôležitá, že stačilo raz za deň umyť ruky a tvár ... Možno si to dal postaviť len na efekt, aby ho celá Európa obdivovala a opičila sa po ňom ...

Ospravedlňujem sa všetkým, ktorým už asi idem s touto témou na nervy, ale fakt ma to zaujíma

Osobně mi toto téma připadá naprosto fascinující, když je pro nás běžný stadard osobní hygiena, kdežto tehdy se víc myli sedláci a lidé fyzicky pracující, než šlechta.. na dobových obrazech vše vypadá tak dokonale, šperky, toalety, parfémy.. ale když si pomyslím, co bylo za tím, kolik choroboplodných zárodků, parazitů, kožních a jiných nemocí... FUJ!!!!!!! :x

Mě to zajímá také. To jsou věci, které vidět nejsou, ale přesto je museli dělat.
Takže jak a kde?
Ze zámků a paláců jsou většinou zpřístupněné jen ty hezké reprezentační prostory, případně pokoje.
Z WC vidíte jenom holou zazděnou místnůstku a nic v ní (pokud vůbec).
To samé se týká osobní hygieny. Aspoň, že měli ty lázně.
Někde jsem četla, že musela mít žena asistenci, aby si vůbec mohla ulevit (kvůli všem těm sukním a obručím)
Sama sebe si nedovedu představit, jak něco tak soukromého provádím na veřejnosti ( a tohle např. král provozoval každé ráno ).

dasha píše:

Fakt jo???!!! To že by tak vyhlášený labužník a milovník polévek (studenou snad jenom jahodovou ) dopustil?!
Měli takové ty vyhřívané podtalířníky, ne?
(jestli se téma zvrtne do jídla, vytvořím nové )

to s tými podtanierikmi netuším, nech sa vyjadrí Jeanne a založíme novú tému A ako by ich zohrievali?

ešte k tej hygiene: pokiaľ ma pamäť neklame, tak Angelika, keď šla do Toulouse, tak sa v jednom zámku podrobila dôkladnej depilácii, a dokonca si zaplávala aj v bazéne Si to predstavte, dať sa ošklbať od hlavy po päty a potom to udržiavať Aj keď na to mala "své lidi"

Ktovie, či sa v novom dieli nedočítame niečo o hygiene v Toulouse, keď už Joffrey bol taký pokrokový a mal aj ten bazén...

Možná hloupá otázka, ale Anne neustále popisuje Angeličiny "zoubky jako perličky". Jakpak si je v 17. stol. čistili? Já mám v historii opravdu mezery, tak se omlouvám, kdyby tento dotaz někoho z vás pobouřil

Když šla Angelika coby chudá děvečka na rande s Audigerem, píše se, že měla zuby vyčištěné hořčičným semínkem a vypláchnuté svařeným vínem.
Jinak ve středověku se zuby čistily slámou, popelem, ale řekla bych, že nejčastější zubní hygiena byla žádná. Proto také nebyl problém na následky zubního kazu zemřít.
Lépe na tom byly přírodní národy, např. indiáni - ti zřejmě díky své intuici věděli, že o zuby musí pečovat, a tak žvýkali určité klacíky, které se na konci roztřepily a vypadaly skoro stejně jako námi používané jednosvazkové zubní kartáčky, které jsou mimochodem dnes označovány za nejúčinnější pomůcku ústní hygieny.

Vo filme Zamilovaný Shakespeare odohrávajúcom sa v 16. storočí si tiež hlavná hrdinka čistila zuby, nejakou paličkou či čím, už si nespomínam. A zdá sa mi, že Angelika, keď išla "požiadať o ruku" Filipa, si drhla zuby nejakým práškom...

dasha píše:

.. ale když si pomyslím, co bylo za tím, kolik choroboplodných zárodků, parazitů, kožních a jiných nemocí... FUJ!!!!!!! :x

No, je to síla. Provázím na zámku, kde máme "koupelnu" z baroka lehce nastíněnou v pramenech a zůstala nám miska, velikostně tak na střední salát, kterou používali ke koupeli. Stačila jim na celé tělo a prý se koupali 1x za měsíc. Takže těm parfémovaným parukám se nedivím, to asi nešlo vydržet. I ty odpadky na silnicích, slepice, prasata...a mezitím ty róby a luxus. Celkem zvláštní...přinejmenším

Vidíš, Jeanne, to mě nepapadlo... možná jde opravdu jen o úhel pohledu, a kdybychom Angelice nastínili naše podmínky, neměnila by ani náhodou

ono sa na tú hygienu musíme pozerať v kontexte doby. Keďže mali skazené zuby všetci a nikto sa neumýval, nikomu to neprišlo zvláštne ani nechutné. Lepšie nepoznali a lepšie si ani predstaviť nevedeli. Napríklad ja by som sa nedokázala bozkávať s chlapom, ktorý je tuhý fajčiar. Vlasy, pokožka, šaty, o ústach ani nehovoriac, cítiť cigaretami, nie, ďakujem, neprosím. Ale ženám - fajčiarkam je to asi fuk. O zuboch Athenais veľa nevieme, je možné, že ich mala na figu rovnako ako Ľudovít, takže si to možno ani nevšimla A čo my vieme, možno ľudia o 300 rokov neskôr budú považovať NAŠU hygienu za príšernú: sprcha 1 x za deň, čistá bielizeň detto, matrace plné roztočov a mikroprachu... A to ešte hovorím o štandarde, o ktorom mnohí naši spoluobčania nemajú ani poňatia...

Precious píše:

ono sa na tú hygienu musíme pozerať v kontexte doby. Keďže mali skazené zuby všetci a nikto sa neumýval, nikomu to neprišlo zvláštne ani nechutné. Lepšie nepoznali a lepšie si ani predstaviť nevedeli. Napríklad ja by som sa nedokázala bozkávať s chlapom, ktorý je tuhý fajčiar. Vlasy, pokožka, šaty, o ústach ani nehovoriac, cítiť cigaretami, nie, ďakujem, neprosím. Ale ženám - fajčiarkam je to asi fuk. O zuboch Athenais veľa nevieme, je možné, že ich mala na figu rovnako ako Ľudovít, takže si to možno ani nevšimla A čo my vieme, možno ľudia o 300 rokov neskôr budú považovať NAŠU hygienu za príšernú: sprcha 1 x za deň, čistá bielizeň detto, matrace plné roztočov a mikroprachu... A to ešte hovorím o štandarde, o ktorom mnohí naši spoluobčania nemajú ani poňatia...

O Athenais je znamo, ze mela prave na tu dobu zuby dost dobre..... co si pamatuju, zminovali se o tom skoro v kazde knizce co jsem o ni cetla.... tak snad se nepletu
I kdyby ji to vadilo, tak by s tim asi nic nenadelala.... snazila se neco udelat jen s jeho "puchem", ne? ta scena s hadkou proc pouziva tolik parfemu.... myslim, ze ona byla tak ostra, ze by se s tim neco udelat pokusila.... mela nad nim prece aspon trochu moc.....
(tot jen me zavery)

tak to o tej Athenais som netušila, možno som už zabudla, že som to dakde čítala. Otázne je, či krásne zuby rovná sa zdravé zuby bez zápachu

Tak mě napadá ještě jedna otázka - když pořád nosili ty paruky, jak na tom vlastně byli s vlasy? V Angelice se píše, že např. Ludvík XIV. měl své krásné vlasy. Ale měl je i v pozdějších letech? V jedné knížce jsem narazila na takovou poznámku, že to byl plešatec.

Že se lidé málo koupali, to už jsme tu probírali, ale: Ludvík prý se za celý svůj život koupal 3x, byl plesnivý a prý mu dokonce, když si jednou stáhl ponožku, upadl i prst z nohy.
No tak, to tedy už je docela dost nechutné. - I když ona je to taková kniha, pro děti, tak kdo ví, nakolik se zakládá na pravdě.

n.i.r.a.k píše:

Že se lidé málo koupali, to už jsme tu probírali, ale: Ludvík prý se za celý svůj život koupal 3x, byl plesnivý a prý mu dokonce, když si jednou stáhl ponožku, upadl i prst z nohy.

Ha ha ha ha

No pravda je že Ludvíkovi vraj nepredstaviteľne smrdelo z úst. Mal pološialených lekárov, ktorí mu totižto vytrhli
s boľávým zubom aj časť podnebia, takže mal v ústach dieru ktorou sa mu potrava dostával až do nosnej dutiny -
a to potom vraj naozaj príšerne zapáchalo. A Montespanka mu to po tom čo ju nechal vykričala. Uvádza to nespočet historických zdrojov, takže to asi bude pravda.

Ale že by mu odpadávali prsty keď si vyzul ponožky - o tom som nepočula (a vraj kniha pre deti )

Kúpelne a záchody v 17 storočí.

Otváram novú tému dámy aby sme si sem prehľadne uložili to čo pozisťujeme o kúpeľniach a záchodoch 17 storočia.

Keď sme boli z Dauphinevo Versailles na súkromnej prehliadke nám kráľovský záchod ukazovali.

Tuto zatiaľ obrázok kým nájdem niečo z našich fotiek:



Toto bol záchod Ľudovíta XV, takže jeho predchodca Kráľ Slnko ho istotne lepší nemal:



Mám rozčítanú knihu od renomovaného francúzskeho Historika ktorý sa výhradne špecializuje na Versailles a píše tam veľa aj o vtedajšej hygiene, takže budem priebežne informovať.

Našla som aj skvelú zbierku dobových záchodov na pintereste:

https://www.pinterest.com/smiller0583/h ... t/?lp=true

Když člověk čte historizující beletrii, málokdy tam jsou řešeny otázky hygieny a čtenář tak má představu, že lidi byli čistí a voněli jako dnes . Na škole jsme měli volitelný předmět "Život v 19. století" a "Žena v 19. století", kde jsme se bavili o tom, že i v této době bylo běžné se koupat tak 1x za týden (a ženy i v době, kdy menstruovaly!). Takže si nedělám iluze, že ve středověku či novověku to bylo lepší. V 19. století např. ženy měly v podpaží v šatech všité pogumované nebo látkové "vložky", tzv. potítka, které zachycovaly pach. Ani se nechci pídit po tom, jak často se např. měnilo spodní prádlo, nechce se mi věřit, že každý den, to by pak výbava prosté ženy přišla hodně draho .

Hahaha ... spomínam si na hodinu architekúry, téma baroko, prednášajúca vysvetľovala históriu, kultúru, prišla reč na módu a dodnes mám pred očami jej výraz, ako sucho skonštatovala, nemyslite si vážení, že vtedajší páni omdlievali pri pohľade na odhalenú krásu nôh prítomných dám pri nadvihnutí sukne pri klaňaní , to nebolo ich zahaleným tajomstvom, ale smradom, čo sa šíril spod tých sukní, lebo ... a tu pritvrdila výraz aj hlas.... oni sa vôbec nekúpali....

A já mám další "story" z 19. století, takže si říkám, že to mohlo být podobné i dříve... Ve skriptech k citovanému předmětu byla vzpomínka nějaké dámy, že když se pořádaly plesy, bylo naprosto nevhodné, aby si ženy chodily v průběhu plesu ulevit na malou. Ovšem zmiňovaná dáma už to nemohla vydržet, takže vyběhla ven, zašla někam do tmy do dvora, dřepla u zdi, vykasala sukně a konala potřebu. V tu chvíli vyšel ze sálu i nějaký pán, zamířil do stínu k ní, a protože ji neviděl, stoupnul si přímo nad ni a vymočil se jí na záda. Celou dobu tiše dřepěla a ani nemukla, aby se neprozradila, ale potom už jí nezbylo nic jiného než přivolat si drožku a vrátit se ze zábavy předčasně domů .

Róby v 17. století byly podle všeho zdobnější a sofistikovanější než v tom devatenáctém, tak si říkám, jaký asi platil bonton pro Ludvíkovskou Francii stran odběhávání na záchod. A jestli to nebylo obdobné, tzn. že dámy musely zadržovat a neodbíhat, popř. jen tajně, neb se to neslušelo .

errnie píše:

vtedajší páni omdlievali pri pohľade na odhalenú krásu nôh prítomných dám pri nadvihnutí sukne pri klaňaní , to nebolo ich zahaleným tajomstvom, ale smradom, čo sa šíril spod tých sukní, lebo ... a tu pritvrdila výraz aj hlas.... oni sa vôbec nekúpali....

Jenže páni to museli mít taktéž, tak si říkám, jestli to není jen odsuzující soud z pohledu naší hygienické doby . Každopádně když si představím, jak člověk smrdí třeba po týdnu stanování (natož když si představím "vůni" některých bezdomovců, co potkávám v centru města), představa romantického dostaveníčka ve Versailles někde v prázdné ložnici se mi rázem trochu hnusí . Smradlavá dáma a ještě smradlavější pán .

PenelopaW píše:

Róby v 17. století byly podle všeho zdobnější a sofistikovanější než v tom devatenáctém, tak si říkám, jaký asi platil bonton pro Ludvíkovskou Francii stran odběhávání na záchod. A jestli to nebylo obdobné, tzn. že dámy musely zadržovat a neodbíhat, popř. jen tajně, neb se to neslušelo .

Vzpomínám si, že když jsem před lety načítávala všechny knížky o Ludvíkovi, v jedné byla kapitola o abbém Bossuetovi. To byl velmi horlivý duchovní, který si liboval v ohnivých kázáních, která byla prý tak dlouhá, že si prý dámy nosily malý nočníček, který měly schovaný pod sukněmi, aby si při příliš dlouhém kázání mohly ulevit.
Ale narazila jsem na to jen jednou a neověřovala jsem to, takže kdo ví, jak to bylo doopravdy.

A co se mytí týče, oni se vody báli, protože věděli, že je to zdroj různých nemocí. Proto si údajně myli ruce v pálence, která je vlastně dezinfekce. A pach pak "překrývali" různými voňavkami, například v éře rokoka byla prý populární "vůně" z rozmačkaných nahnilých jablek smísených se skořicí.
Ale opět musím dodat, že to nejsou ověřené informace, jen útržky z knih co jsem si zapamatovala.

No, ono to s tím mytím bylo asi u jednotlivých lidí různé, ale asi to hodně souviselo i s vírou - tedy v jakém náboženství byl dotyčný vychovávaný. Osobně se ani do žádných přehnaných úvah pouštět nechci, protože si prostě tu dobu "naostro" představit nedokážu a někdy je i lepší si některé části historie idealizovat ...

Ale i když se v díle AG zdá, že Angelika byla čistotná, tak jako malá měla na přehnanou hygienu prostě takový názor, jaký jí vtloukali do hlavy katolíci. Tady je malá ukázka, co si myslí jedenáctiletá katolická "venkovanka"

Pastor poděkoval a požádal o dovolení se na chvíli vzdálit a "trochu se umýt". To mu nestačil ten liják? pomyslela si Angelika. Ti hugenoti jsou ale divní lidé. Opravdu snad nejsou jako ostatní. Musím se zeptat Viléma, jestli se taky pořád meje. Zřejmě je to nějaký jejich rituál. Proto jsou tak často zaražení a nedůtkliví jako Lützen. Mají kůži vydrbanou až do krve a musí je to bolet. Jako ten mladý Filip, co se taky neustále chtěl mýt. Však ona ho ta péče o vlastní osobu jednou přivede až ke kacířství. Možná ho upálí a to mu patří. (A. Markýza andělů)

Inak neviem kedy vzniklo porekadlo "kam chodieva aj kráľ sám"

Ale podľa mojich informácii Kráľ Slnko vykonával svoju potrebu verejne.

Niekde som čítala že mu dokonca utierali zadok a dokonca že utrieť mu zadok bolo veľkou cťou.

Kráľ Slnko na „tróne“

Jednou z noviniek bolo, že Ľudovít XIV. zahrnul do dvorného ceremoniálu aj vykonávanie kráľovskej potreby. Králi si tak zvykli faire leur trône de leur chaire percée ̶ držať audiencie počas „trónovania“. Najbližších členov svojej rodiny bez zábran prijímal sediac na nočníku. Takto sa stali aj najintímnejšie záležitosti kráľa Slnka predmetom verejného, resp. šľachtického záujmu. Aj tou najmenšou úlohou na dvore boli poverení „prisluhovači“, často šľachtici, ktorí mali presne stanovené povinnosti. V najlepších časoch bolo privilégium mať dohľad nad nočníkom – brevet d´entrée – šľachticom hodné toho, aby zaň zaplatili stotisíc livreov. Od uchádzača sa navyše vyžadoval dôkaz, že má celú galériu šľachtických predkov, siahajúcu najmenej dvesto rokov dozadu. Napokon, kto chcel byť prítomný, keď kráľ sedel na „tróne“, musel mať diplom – brevet d´affaires.

Aj keď sa môže zdať, že hygienickým návykom na kráľovskom dvore sa pripisovala až prehnaná pozornosť, opak bol pravdou. V celom zámku Versailles sa nenachádzal jediný splachovací záchod. Napriek tomu, že šľachtické kruhy v Anglicku ho poznali už v 16. storočí a podmienky vo Versailles pre ne boli tiež (dostatok vody a kanalizačná sieť). Namiesto neho používali nočníky – rovných tristo.

Zdroj:

http://historyweb.dennikn.sk/clanky/det ... X9Fb7Zpzcs

Informácie spracovali podľa knihy:


Kam aj kráľ chodí pešo
Malá kultúrna história záchodu
Daniel Furrer · Vydavateľstvo: Kalligram, 2006




PS: Som si istá, keďže v Anglicku vraj už splachovacie záchody v tej dobe používali, že Joffrey vo svojom paláci také mal.

Tak ten poslední příspěvek jsem objevila až teď - dobrá práce!

Fingon ma tu naštartoval zaoberať sa ďalšou témou:

Fingon píše:

Jeste vesela myslenka na zaver: zamyslely se damy nekdy nad tim, ze Angelika si (pokud tedy neco nebylo v haremu, tu knihu jsem zatim necetl) pravdepodobne nikdy neholila nohy? Ani podpazdi? Ani... ;-) I kdyz takoveto "vyzvy" bych se osobne nebal...

Nemuseli sa zamýšľat lebo našli odpoveď na túto polemiku v knihe

V předvečer příjezdu do Toulouse přespali v jednom ze sídel hraběte de Peyrac, ve
vzdušném renesančním zámečku. Angelika vychutnávala přepych jednoho ze sálů s mozaikou
vykládaným bazénem. Urostlá Margot jí byla stále v patách. Obávala se, že prachem a horkem cesty
pleť její paní, s jejíž teplou snědostí tajně nesouhlasila, ještě víc ztmavne.
Natírala jí nejrůznějšími mastmi a nakonec jí přikázala, aby se natáhla na lehátko; velice
energicky ji namasírovala a vytrhala jí všechny chloupky. Angeliku ten zvyk, který byl kdysi, za
dob římských lázní, rozšířen ve všech městech i mezi prostým lidem, nešokoval. Nyní se mu
podřizovaly jen urozené dívky z lepší společnosti. Neslušelo se mít na těle jediný přebytečný
chloupek. Zatímco se snažili zdokonalit její tělo, Angeliky se zmocňovala hrůza.
Nedotkne se mě, opakovala si. Raději skočím z okna.

Inak ešte v 80 rokoch sa síce holili nohy, čiže pred 30 rokmi, ale pod pazuchou a intímne miesta nie.


História odchlpovania vraj siaha až do doby 3000 rokov pred naším letopočtom. V starom Egypte sa holili muži aj ženy. Takisto v starom Grécku slúžila depilácia na zdôraznenie krásy mužského i ženského tela. V roku 1915 sa objavila na trhu prvá žiletka určená pre ženy. V päťdesiatych rokoch minulého storočia sa stalo v USA módnym holenie ženského podpazušia. „Potom sa postupovalo nižšie a nižšie. Dnes je nemysliteľné, aby sa dáma v spoločnosti či na pláži objavila s chlpatými nohami alebo s neoholeným podpazuším,“

Zdroj: http://zenskyweb.sk/slovenka/hladke-nohy-do-lodiciek

A inak tuto taká menšia štatistika:

72% Mužov sa nepáči "ochlpená" žena

http://www.topky.sk/cl/13/1309689/-Bobo ... -vysledok-

Pamatuji si, že otázka Angeličiných chloupků byla uvažována i amerických dílech, kdy nad ní přemýšlel poručík Pond-Briand:

„Mlč, prosím tě, rozumíš tomu jako koza petrželi. Copak ti nedošlo, že takovouhle ženskou potkáš jen jedinkrát v životě? Ano, je krásná, ale má v sobě ještě něco navíc. Chceš vědět co? Cítíš z ní, že se ráda miluje, a že to taky umí…“
„A tos zjistil na první pohled?“ ušklíbl se zálesák ironicky. „To potřebuješ uhánět bělošku?
V pevnosti Saint-François, kde vládneš jako král, máš dceru náčelníka Faronha a divošek, co hrdlo ráčí.“
„Já mám divošky rád,“ řekl malý Falieres. „Jsou rozkošné… Nikde ani chloupek… Jsou všude hladké jako mimino.“
„A to je právě ono. Já toužím po chloupcích, tak jemných na dotek…“
„Mlč, ty chlípníku. Ty ses snad zbláznil!“
„Už mám dost divošek. Chci bílou pleť. Ženu, která by mi připomněla všechny ty, co jsem v mládí oblažoval v pařížských bordelech. Panečku, to jsme si žili, to jsme se pobavili…“
„Tak se vrať do Paříže… Co ti brání!“

Snil o průsvitné něžné pleti s jemnou a dráždivou vůní. Vůní, kterou by poznal mezi všemi, která vám při každém pohybu okamžitě stoupne do nosu a omámí vás. Dokonce i ta maličkost, která se mu tolik líbila u mladých Indiánek, když připlul do Kanady, a sice jejich hladká pleť bez jediného chloupku, ho dnes odpuzovala jako zrůdnost. Snil o jemném rounu, odrážejícím se od bílé pleti. Jen aby se nevyholovala, jako to vznešené dámy dělají.

Našla som celé množstvo informácií a skvelú, odborne zrešeršovanú knihu o telesnej hygiene
od časov stredoveku.

Španielský historik Georges Vigarello napísal Knihu z názvom:

Wasser und Seife, Puder und Parfüm. Geschichte der Körperhygiene seit dem Mittelalter

Voda a mydlo, Púder a parfum. História telesnej hygieny od čias Stredoveku.

https://www.amazon.de/Wasser-Parf%C3%BC ... 322&sr=1-1

Samozrejme nič z toho nieje v Slovenčine alebo češtine ( k dispozícii nemecky, španielsky, anglicky alebo francúzsky)
tak tie najdôležitejšie časti budem musieť poprekladať.
Keď sa k tomu dostanem. Dnes mám pracovný deň až do večera.

https://www.amazon.de/Georges-Vigarello ... ont_book_1

ten istý človek napísal aj históriu znásilnenia - To by bola skvelá lektúra pre Lidožrouta

Majú ju naštastie tu u nás vo Viedni v centrálnej knižnici, tak si ju pôjdem požičať, a potom dám vedieť čo som sa dočítala.

Zároveň si požičiam aj knihu
Hinter den Fassaden von Versailles: Mätressen, Flöhe und Intrigen am Hof des Sonnenkönigs

V pozadí Fasád Versailles: Blchy, Vši a Intrigy na dvore kráľa Slnka

Ktorú som už mala požičanú, ale nestihla dočítať. Je v nej taká záplava informácii, až sa mi zatočila hlava.
Treba si to dávať po dávkach.

je to od renomovaného amerického Historika ktorý je absolutný špecialista na obdobie kráľa Ľudovíta XIV
a pozná Versaillské zákulisie lepšie ako ktokoľvek iný (jeho knihy vychádzajú prevažne po Francúzsky)
Americký historik naliehavo pripomína neudržateľné hygienické podmienky, neadekvátne bývanie zamestnancov a
problémy s dodávkami vody a kúrením ....

https://www.amazon.de/William-Ritchey-N ... ont_book_1


Najdôležitejšia veta s tvojich výpiskov s kanónu je podľa mňa táto:

Jen aby se nevyholovala, jako to vznešené dámy dělají.

ktorá perfektne korešponduje s týmto:

Angeliku ten zvyk, který byl kdysi, za dob římských lázní, rozšířen ve všech městech i mezi prostým lidem,
nešokoval. Nyní se mu podřizovaly jen urozené dívky z lepší společnosti. Neslušelo se mít na těle jediný
přebytečný chloupek.

Indiáni vraj odchlpovali hlavne kvôli parazitom.

moirra píše:

Indiáni vraj odchlpovali hlavne kvôli parazitom.

já jsem pochopila, že kvůli parazitům se mazali sádlem, ale že bez chloupků byli od přírody . Pokud vím, nikde jsem neviděla vousatého indiána, takže je možné, že skutečně nebyli (a nejsou) tak chlupatí jako běloši...

(To se nám ta diskuse hezky rozbíhá )

to sa teda rozbieha! Hilfe! ja musim pracovat

no ja som čítala ze dole sa odchlpovali ale že chlapi nezarastali na tvári .... treba to ešte poriadne zrešeršovať

asi sú evolučne z iných opíc

PS: a vo Versailles sa vraj odchlpovali kvoli Filckám

moirra píše:

asi sú evolučne z iných opíc

Wikipedie:
Mongoloidní či asijsko-americká rasa, typ či plemeno, kam patří lidé označovaní jako Asiaté či žlutí (žlutá rasa) v asijské části světa a Indiáni či rudí (rudá rasa) v americké části, je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu východní Asie a Ameriky.
Mezi charakteristické znaky mongoloidní rasy patří: rovné černé nebo velmi tmavé vlasy, šikmé černé oči, světlá až snědá pleť, slabé terciární tělesné ochlupení a malý vzrůst. Často je přítomen epikantus (oční záhyb).

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Mongoloidn%C3%AD_rasa)

A dočetla jsem se, že Darwin prý věnoval mnoho stránek ve své práci tělesnému ochlupení. Takže pokud má někdo doma "O vývoji druhů", může dohledat . Uvažovala jsem, že zavolám do Akademie věd, ale asi by mne měli za úchyla, kdybych se ptala, jak moc byly indiánky dole chlupaté .

Ha! Tak jsem volala do Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D. (http://www.sci.muni.cz/anthrop/struktura-ustavu/). Nejprve se ptal, jestli jsem si jistá, že volám správně, ale pak se do toho položil a začal to rozebírat . Podle jeho názoru může být nízké ochlupení indiánek valem dané geneticky, ale valem i holením. Povídal, že "žlutá rasa" obecně moc chlupatá a vousatá není (s výjimkou Ainuů na Sachalinu), takže v některých indiánských kmenech si muži ani nemuseli vousy holit, ale stačilo se je vytrhávat. Ale že samozřejmě i mezi jednotlivými kmeny byly ve "vousatosti" rozdíly.

Docent Králík nicméně přiznal, že není odborníkem na tuto problematiku, a odkázal mne na novináře a etnologa Martina Rychlíka, který o ochlupení psal odborný článek. Takže ještě mohu položit dotaz jemu, jak to ty indiánky měly. Přičemž předpokládám, že šlo o nějakou odnož Abenakisů, Irokézky by asi do Pond-Brianda nešly .

P.S.: Tak jsem doktoru Rychlíkovi napsala e-mail, uvidíme, zda a co odpoví . Budeme to mít podložené přímo od odborníka na indiánské chlupy .

Viděla jsem i v nějakém filmu, jak se přátelil indián a bílý a indián příteli u jeho holení vysvětloval, že si indiáni od mládí vytrhávají vousy a ty pak nerostou. Aby mu to předvedli, povalili ho indiáni na zem a vytrhávali mu vousy. A ten běloch řval jak tur.

A tady odkaz :
Rostou, neni to ale u všech etnik stejné. Těm jihoamerickým zřejmě o něco více, vosy ale mívají řidší, podobně jako asiaté. Severoamerickým také rostou, ale původní obyvatelé od mládí všechny vousy vytrhávali, takže i z toho mála se růst ještě snížil. Dnes už je situace trochu jinačí, protože velká část původních obyvatel má už v sobě část bělošských genů.

Zdroj :
https://www.odpovedi.cz/otazky/rostou-indianum-vousy

...nakonec jí přikázala, aby se natáhla na lehátko; velice energicky ji namasírovala a vytrhala jí všechny chloupky.
Vzpomínám si, jak jsem si při čtení energicky...vytrhala ...v duchu za Angeliku říkala au,au,....a představila si, jak pan Dokonalý možná instruoval Margot, jak oškubat peří z připravované šťavnaté husičky přesně na způsob, který má nejraději.

PenelopaW píše:

Ha! Tak jsem volala do Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D. .....

Penelopa nemáš chybu

Králík & Rychlík to znie ako dokonalý angelikologicko-antropologický team

moirra píše:

Penelopa nemáš chybu

Králík & Rychlík to znie ako dokonalý angelikologicko-antropologický team

Až se budeme holedbat, odkud jsou informace získány, můžeme oba pány - s patřičnými poctami - na webu ocitovat . Takový citační odkaz jistě zatím neměli .

Jen Rychlík není moc rychlík v odpovědi, ale třeba ještě neměl konzultační hodiny a můj zdvořile psaný bizarní e-mail si zatím nepřečetl... A nebo naopak nyní rešeršuje jako o život, jak to měly Abenakisky .

Takže dnes som sa po ceste z pracovných vybavovačiek zastavial v knižnici a priniesla si knihu:

Voda a mydlo, Púder a parfum. História telesnej hygieny od čias Stredoveku.


A tiež tú druhú:

V pozadí Fasád Versailles: Blchy, Vši a Intrigy na dvore kráľa Slnka

Inak sesternica mi už minule priniesla nejakú putovnú knihu "záchody sveta"
takže si na budúcom zraze u mňa máme čo pozerať.

PenelopaW píše:

A nebo naopak nyní rešeršuje jako o život, jak to měly Abenakisky .

B je správně . Pro úplnost kopíruji celý e-mail:


---------- Původní e-mail ----------
Od: Martin Rychlík <...@email.cz>
Komu: Taťjana Antonová (roz. Bernátková) <...@seznam.cz>
Datum: 28. 9. 2017 11:50:07
Předmět: Re: Otázka ochlupení severoamerických Indiánů

Dobrý den, milá Taťjano,

děkuji Vám za dotaz. Po prostudování všemožných "bodymods" - včetně těch moderních a hi-tech - mi zase nepřijde až tak bizarní
Místo přímé odpovědi Vám níže posílám celou pasáž z knihy Dějiny vlasů, kterou jsem odevzdal do Academie; vyjde asi 2018.

Věřím však, že Vám i kolegyním pomůže v zodpovězení onoho Angeličina tajemství... Srdečně zdravím, rmt (724 913 916)

záhada indiánských vousů
K otázce důvodů „menší chlupatosti a vousatosti“ indiánů, která se docela vážně v 18. a 19. století v Americe řešila, se vyjádřil dokonce i jeden z amerických prezidentů! Thomas Jefferson tak učinil ve své jediné knize – v díle Notes on the State of Virginia (1785): „Říká se, že indiáni mají méně porostu nežli běloši, vyjma hlavy. Ale to je věc, ku které nemáme poctivého důkazu. Pro ně jeví se bezectné, pakliže mají chlupů na těle. Říkají, že by vypadali jako kanci. Proto si vytrhávají chlupy, jakmile se vyjeví. Ale obchodníci, kteří se žení s jejich ženami a trvají na tom, aby toho konání zanechali, říkají, že přirozeně je to u nich stejné jako u bílých,“ napsal Jefferson, jenž pak byl v letech 1801 až 1809 třetím prezidentem USA. [1]
Hádanka, proč byli severoameričtí indiáni tak hladcí, zaměstnávala svého času lovce, misionáře, vojáky, ale i přírodovědce. Byli „rudí lidé“ tak hebcí od přírody, anebo tomu tolik pomáhali? Bylo v tom dost rasismu; někteří učenci považovali právě nedostatek ochlupení za jeden z dokladů jinakosti, cizosti, ba nízkosti americké rasy. Amsterdamský Cornelis de Pauw, jenž byl koncem 18. století „expertem“ na indiánské populace, ač do Ameriky nikdy ani neodjel, považoval absenci vousů u indiánů za jejich stěžejní znak. Skotský historik William Robertson, jenž vydal roku 1777 opus The History of the Discovery and Settlement of America, psal dokonce, že „bezvousé vzezření“ a „hladkost každičké části těla“ jsou indiánům přirozené, tkví v původu i ve výživě a jsou i dokladem jejich neschopnosti tvrdé práce; zmínil v této věci i „přirozenou debilitu“ indiánů, kteří se v ochlupenosti velmi lišili od jiných Evropanům známých lidí. [2] S autorem polemizoval Samuel S. Smith (1787), podle nějž se indiáni v zásadě neliší od jiných lidí, mají vousy i chlupy, ale asi se jich zbavují. O fousy indiánů se roku 1814 zajímal i přírodovědec Alexander von Humboldt, ale ani on rébus – „zda nemají vousů a chlupů po těle od přírody, nebo si je pečlivě vyškubávají – nevyřešil. [3]
 
vyholení i pro tetování
Členové slavné expedice Lewise a Clarka z let 1804 až 1806 referovali například o tom, jak si muži Čopunišů (skupina Nez Percés) „vytrhávají své brady, tak jako jiní indiánští národové Ameriky“. [4] Další běloši, kteří měli s původními obyvateli dlouhodobější a přímé zkušenosti, přinášeli ještě hodnověrnější svědectví. Malíř George Catlin, jenž portrétoval desítky náčelníků (a odvolává se i v souvislosti s vousy na své znalosti 48 kmenů), v roce 1842 tvrdil, že v osmnácti ze dvaceti případů vousy indiánům ani moc nerostly. „A z těch pár případů, kteří je od přírody měli, si je devatenáct z dvaceti od své puberty vyškubávalo.“ [5] Pomůckou byly mušličky nebo pinzetky. Občas prý ale bylo možné zahlédnout i ojediněle trčící, zapomenutý fous na bradě: slabý a tak palec dlouhý, vzpomínal slavný malíř.
O přepečlivém vyškubávání vousků psal roku 1837 i slovinský misionář Frederic Baraga, jenž působil u kanadských Ottawů: „Mladíci si s tou největší péčí vytrhují nebo opalují první chmýří, které jim raší na bradě.“ [6] Chlupů po těle se prý zbavovali také vzorně, údajně aby se mohli lépe potetovat. A konečně: celá otázka, jak je to s indiánskými vousy, rozčilovala často citovanou autoritu, zvláště na Delawary, reverenda Johna Heckeweldera. Ten se v důležité knize o indiánských zvycích (1818) divil, jak jen může někdo, kdo mezi těmito lidmi strávil alespoň tři týdny, přehlížet jejich ustavičné „vyškubávání vousů pinzetkami k tomu vyrobenými“ z kamenem naostřených mušlí (původně) nebo mosazného drátku (po kontaktu s Evropany), které nosívali stále s sebou v tabákovém sáčku. [7] Vousy si vytrhávali velmi rychle, a to ve chvílích, kdy neměli nic jiného na práci. I Heckewelder píše o pečlivém vyhlazování kvůli tatuážím – alespoň v minulých dobách. „Říkají, že malovat nebo tetovat si chlupatou tvář a tělo by vypadalo odpudivě.“ [8] Jak to bývá, pravda je tedy někde uprostřed: indiánům rostly vousy i chlupy málo, ale pečlivě a valem se jich také zbavovali.


[1] Jefferson 1853:66
[2] Robertson 1842:93
[3] Herzig 2015:20
[4] cit. dle Herzig 2015:20 a 209
[5] Catlin 1842/II:227
[6] MacDonald 2004:82
[7] Heckewelder 1881:205
[8] Heckewelder 1881:205-206

Tedy závěr zní: Indiánky, s nimiž měli naši hrdinové tu čest se vídat i intimně, byly od přírody obrostlé málo, ale to, co jim rostlo, si ještě holily / trhaly. Nikoli tedy kvůli parazitům (neb nebyly tak zarostlé jako Evropanky a tudíž parazitů v intimních oblastech nebylo), ale kvůli estetice .

WOW!

vyčerpávajúca odpoveď

no možno sme mali šťastie že sme trafili do témy o ktorej práve píše ...

čo by ma ešte zaujímalo, ty si mu napísala z akého dôvodu to chceme vedieť?
aby ho neklepla pepka, keď svoju odpoveď objaví na Angelikologickom fóre

moirra píše:

čo by ma ešte zaujímalo, ty si mu napísala z akého dôvodu to chceme vedieť?
aby ho neklepla pepka, keď svoju odpoveď objaví na Angelikologickom fóre

Napsala jsem mu, že při čtení Angeliky vyvstává mnoho otázek... a že při čtení dílů, které se odehrávají v Novém světě, jsme narazily na otázku, jak to měly Indiánky s porostem .

PenelopaW píše:

Dobrý den, milá Taťjano,

děkuji Vám za dotaz. Po prostudování všemožných "bodymods" - včetně těch moderních a hi-tech - mi zase nepřijde až tak bizarní
Místo přímé odpovědi Vám níže posílám celou pasáž z knihy Dějiny vlasů, kterou jsem odevzdal do Academie; vyjde asi 2018.

Věřím však, že Vám i kolegyním pomůže v zodpovězení onoho Angeličina tajemství... Srdečně zdravím, rmt

No já zírám...
Tento pán mě nadchl - a jistě jsme ho utvrdily v tom, že jeho vědecká studie je nutná a žádoucí (jakého vědce by to nepotěšilo, viď, Jeanne ) tak nevím, zda bychom mu za ochotu neměly poslat nějaký kanadský díl.
A samozřejmě chválím Penelopu za příkladné angelikologické nasazení! Mám už katedru chlupologie, nebo to spadá pod nějakou jinou katedru?

dasha píše:

tak nevím, zda bychom mu za ochotu neměly poslat nějaký kanadský díl.

Spíš ho potěší, když si koupíme jeho knihu, až vyjde .

Penelopo, smekám! Fakt super práce Vůbec jsem nečekala, že se do toho tak obuješ a budeš "rešeržovat" přímo u autorů příslušných odborných knih Nicméně jak je vidět, ani odborníci v tom nemají naprosto jasno Každopádně si však tvůj dotaz správným směrem a odpověď pana docenta zaslouží potlesk

dasha píše:

Máme už katedru chlupologie, nebo to spadá pod nějakou jinou katedru?

Dashi, myslím, že nemáme a ani že by to spadalo někam pod nějaké aktuálně zřízené katedry Do teď se skoro každý zabýval jen panem Dokonalým, nikdo se nezabýval Indiány a jejich porostem (či neporostem), a dokonce ani samotnou Angelikou, i když je to Angelikologická univerzita, že?

PenelopaW píše:

1. Jak se v době baroka chodilo na záchod? Předpokládám, že v domě, kde bydlel Desgrez coby mladý a chudý advokát, určitě neměl jeho "byt" vlastní toalety, a pokud takovou vymoženost budova měla, tak na patře pro všechny partaje (á la pavlačové domy) nebo někde na dvoře. Vzhledem k tomu, že bydlel na mostě, to mohla mít budova řešeno tak, že vše, co její obyvatelé potřebovali vyloučit, padalo do Seiny? Ale tipovala bych, že záchod byl společný někde na chodbě domu... Popř. to jednotlivé byty dělaly do kyblíku / vědra, které se pak vylévalo z okna do Seiny?

Taťjana

Sorry Penelopa, myslím že na toto som ti zabudla odpísať

Už mám požičané tie knihy o Hygiene starých časov, a dozvedela som sa tam iba to čo som už v postate vedela -
všetko sa hádzalo do vody: Odpadky, výkaly a dokonca aj mŕtvoly z väznice. V Paríži sa to samozrejme, kto býval blízko, jednoducho vylievalo do Seiny.
A niekde som čítala, že tá väznica priamo na rieke tam jednoducho hádzali mŕtvych.
Potom sa nepotrebujeme čudovať že sa v tom čase tak báli vody -
keď si ju takýmto spôsobom extrémne znečisťovali.
Podobne ako v stredoveku, kedy často utopili domnelú "bosorku" v studni a potom vyhlásili že majú dôkaz
na to že je bosorka, pretože voda v studni je otrávená. (smajlík opice čo sa drží za hlavu)
No skúsme piť vodu v ktorej sa rozkladá mŕtvola ....

Inak aj v kanóne sú zmienky o tom ako vykonávali svoju potrebu:

„Jmenuju se Barcarol,“ pokračoval po chvilce. „Není to půvabný jméno, stejně půvabný jako já? Tralalá!“
Vyrazil jakýsi jásavý trylek a udělal kotrmelec. Pak uplácal kouli ze sněhu a bláta a hodil ji do okna jakéhosi domu.
„Padáme, kamarádko,“ pokračoval a přidal do kroku, „nebo nám ty dobrý měšťánkové,
kterejm kazíme klidnej spánek, vylejou na hlavu nočník.“
Než to stačil doříct, rozletělo se okno a Angelika musela uskočit stranou, aby se vyhnula ohlášené sprše.


Holt pani AG mala všetko skvele zrešeršované.

Moirro, Ty mi čteš myšlenky?? Zrovna jsem se připojila na net a koukám na stránky LBC knihovny, co vše mají k dispozici o záchodech a koupelnách období baroka . A pak juknu sem a vidím, že jsi mi napsala příspěvek .

Odpověď, jak to měl Desgrez v domě na Petit-Pont, se dozvíš v další části fikce .