Nuž, zlomyseľný bol, hlavne čo sa týka synov. Ale v posledných dieloch akoby "dozrel" a uvedomil si, aká mu je Angelika vzácna a vlastne dobrí a čestní ľudia vôbec. Myslím, že to súvisí aj s postupom času, ako dozrievala a starla aj AG - keď ľudia s vekom si uvedomujú viac, čo je skutočne podstatné a dôležité. Preto mi návrat Joffreya k "malichernostiam a zlomyseľnostiam" v "poslednej" časti nesedí... Toto obdobie už má totiž za sebou. Tak isto ako aj Angelika nakoniec
Mám občas (vlastně často) opačnou zkušenost - když muži státnou, mají větší sklony zejména k malichernostem, ale zkušené a rozumné ženy si toho už v podstatě ani nevšímají. Možná pan hrabě nebyl výjimkou, jen se nám z románu prostě z těch posledních dílů často někam vypařil, takže nebyl přistižen
. Je ale pravda, že pokud jde o život - a to bylo v Americe permanentně, není na nic takového čas.
Třeba měla paní A.G. nějakou jeho zlomyslnost pro čtenáře připravenou v rukávu v případě návratu do Francie. Tam by to byl totiž pěkný nápor na jeho nervovou soustavu, jak se bude dozvídat, jak jeho žena "řádila" v Paříži a ve Versailles.
A souhlasím s Clarou. To se syny nebyla zlomyslnost, ale naprostý vrchol absence citů k vlastní ženě. A napadají mě i jiná slova pro tak neomluvitelné chování. A všechna jsou sprostá
.