Dvojdílná série francouzské spisovatelky Juliette Benzoni Čas travičů se odehrává v době Velké travičské aféry.
První díl = Zabili královnu! (odehrává se cca v letech 1679 - 1683)
Díl druhý = Králova komnata
Hlavní hrdinkou je Charlotta de Fontenac (komu její jméno připomíná pana guvernéra, nemýlí se, její rodina údajně pochází z Gaskoňska ), která má neobyčejný dar ocitnout se v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Když se jí matka po smrti otce (kterého otrávila) rozhodne nechat nadobro v klášteře, Charlotta prchne a připlete se k černé mši. Na místě je též policista v utajení (bohužel nikoli , ale jeho údajný kolega Alban Delalande), který děvče odveze k tetě a do něhož se dívka zamiluje. Teta Charlottu uklidí do Palais Royal coby dvorní dámu druhé Monsieurovy manželky Alžběty Šarloty Falcké. Charlotta následně cestuje do Španělska s Monsieurovou dcerou z prvního manželství s Henriettou Anglickou, odkud novopečené španělské královně pomůže propašovat dopis, v němž Ludvíka XIV. žádá o anulaci sňatku. Ludvík však má jiné mocenské zájmy a Charlottu za trest odvolá zpátky do Francie. Tam ji pak její matka chce všelijak škodit, za pomoci Mme de Maintenon. Matince se podaří odpravit hodnou tetičku a zašít důkazy o tom, že otrávila manžela. Charlotta se proti své vůli provdá za dvořana z Monsieurovy suity (takže zůstává nadále pannou, neboť její manžel ani netuší, jak vypadá nahá žena), stane se dvorní dámou samotné královny a nechtěně vyslechne rozhovor královských lékařů, z něhož je patrné, že královna byla zavražděna. První díl končí jejím odjezdem za doprovodu eskorty na neznámé místo.
Můj verdikt:
Benzoni píše historické romány, ale oproti AG je její styl hodně jednoduchý a takový - zní to nehezky - řekla bych plytký. Čtivé to je, ale připadalo mi to - ve srovnání s Angelikou - hodně prázdné. A plné stereotypů (např. postava Liselotte přímo křičí stereotypy o nařvaných Němcích, kteří jsou hluční, milují klobásy a zelí a nemají vkus v odívání). Ovšem kniha líčí ve velmi netradičním pohledu Mme de Monstespan (která je zde vyloženě kladnou postavou, která hlavní hrdinka pokradmu pomáhá), Mme de Maintenon (v knize největší mrcha, intrikánka, Liselotte se o ní dokonce opakovaně vyjadřuje jako o ku*vě!) a Ludvíka XIV. (chladný, sebestředný, machiavelistický intrikán). Hlavní hrdinka je údajně velmi podobná králově první lásce Valliérová (já tedy myslela, že první láskou byla Manciniová?), ale její genetická výbava ani tento fakt nejsou v prvním díle výrazněji rozpracovány.
Kdo má zájem přečíst si něco o policii, tak dost pozornosti je zde věnováno panu de La Reynie (líčen ve velmi romantickém duchu!) a pozadí Travičské aféry. Mj. jsem poprvé zde narazila na složení Chambre ardente, které jsem jinde zatím nevyčetla.
Též kniha obsahuje zmínku o Aféře malého prodavače s oplatkami - ta je však oproti kánonu zasazena do 80. let (1682??).