JARMARK NA TRŽIŠTI V SAINT-GERMAIN
Nejprve malé shrnutí dosavadních zjištění:
Nám dobre známe trhovisko Saint German:
Mimochodem - rytec na obrázku vynechal zastřešení, které svého času budilo největší zájem (originální a dobře provedené architektonické řešení). Zastřešená tržnice ukrývala 20 pavilonů, v nichž bylo cca 350 stánků a obchůdků (označovaných jako
loge - podobně jako lóže v divadle). Rytina ukazuje podobu trhu uspořádaného na klasickém městském půdorysu a zdůrazňuje vnitřní uspořádání tohoto prvního městského nákupního centra. Uvnitř zobrazovaných pavilonů však již probíhá zcela nový typ trhu. Jednotlivé pavilony jsou odděleny uličkami nesoucí názvy skutečných pařížských ulic (např. rue de Picardie) a tyto uličky jsou současně těsně propojeny se skutečnými ulicemi venku za hranicemi trhu.
(Zdroj: Noc, kdy se zrodilo šampaňské, s. 209-210)
O tržišti Saint-Germain a pařížských jarmarcích více zde:
https://www.histoires-de-paris.fr/foires/
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/
A zde narážím na zásadní problém... Pokud se těm webovkám dá věřit, tak
jarmark se v Saint-Germain konal v únoru. Kdežto dle časové osy se bitka mezi Rošťákovou a Rodogoneho bandou uskutečnila v
říjnu 1661!
Ukázalo se, že kapitán Desgrez měl pravdu, když ráno 1. října navštívil pana de Dreux d’Aubrays, pana z Offémontu a Villiers, zástupce velitele města Paříže a přesvědčil ho, aby nasadil všechny policejní síly, které má k dispozici, do okolí Saint-Germainského jarmarku.
(Cesta do Versailles 1, s. 124)
Ta bitva o Saint-Germainské tržiště, která poskvrnila slavný jarmark hned v den jeho otevření, úplně zmátla ty, kdo hledali její příčinu.
Sluhové mlátili studenty, šlechtici probodávali bandity, ženy byly znásilňovány přímo na dlažbě, hořely kočáry. A v podstatě nikdo nechápal, kde vzplála první jiskra.
V tom se nemýlil jen jeden jediný člověk. Mladík jménem Desgrez. Muž, který vystudoval práva a měl pohnutou minulost. Desgrez právě získal hodnost policejního kapitána v Châteletu.
Koncem tohoto roku 1661 bylo však zatím jasné, že policista Desgrez a jeho pes Sorbonna jsou dva Pařížané, kteří nejlépe znají všechny brlohy v posvětí.
(…) Nedlouho před začátkem jarmarku v Saint-Germain vycítil, že se v samém centru podsvětí k něčemu schyluje.
Přestože byl jen podřízený policista, dosáhl toho, že ono ráno, kdy jarmark začínal, získal povolení shromáždit všechny policejní síly hlavního města kolem předměstí Saint-Germain. Nemohl zabránit tomu, aby bitka vypukla a prudce a rychle se rozhořela, ale brutálními metodami ji omezil jen na tuto čtvrť – včas hasil požáry, organizoval obranné valy šlechticů s meči a zatýkal všechny, kdo se tu vyskytli. Sotva začalo po krvavé noci svítat, a už vedl dvacet nejproslulejších banditů za město až k pověstné obecní šibenici na návrší Montfaucon a nechal je oběsit.
(Cesta do Versailles 1, s. 119-120)
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů
). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře
), byla jen autorskou licencí AG???
Kdes našla informaci o tom, že to takto vypadalo v roce 1670? Nemohu teď najít, kde jsem na to natrefila, ale někde jsem četla, že sloupy a zastřešení bylo pořízeno ve století osmnáctém...
Nebo že by to bylo o jarmarku Saint Laurent?? Už mi z toho angelikování jdou oči šejdrem...
No dobrá otázka - pri rytine ktorú som vložila som kdesi našla ten dátum - ale čím viacej sa tým zaoberám tým menej potvrdený sa mi ten dátum zdá:
napríklad mrkni tuto:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... 85_p30.jpg
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b ... 7/f13.item
Dokonca sa zdá že na obrázku je trhovisko St.laurent - musíme zrešeršovať:
ALE:
Mrkni sem a zistíš že už to bolo zastrešené aj na Merianovej mape z roku 1615 - vyzerá to celkom rovnako ako na mape Turgotovej:
požiar 1762:
Fire at Saint-Germain fair in 1762
http://cultureandstuff.com/wp-content/u ... lica-1.jpg
tak toto ma pobavilo z viacerých dôvodov
:
Ať do google zadávám seberůznější řetězce slov "jarmark", "Saint-Germain" a "bitva / bitka", nic mi to nenachází (kromě rvaček fotbalových chuligánů
). Že by celá ta událost, tak pěkně znázorněná i ve filmu (viz Desgrezův pokyn na oholení již oholené tváře
), byla jen autorskou licencí AG???
predpokladám že to tam nehádžeš v češtine (pretože tam ti to nevygoogli ani oveľa dôležitejšie francúzske historické údaje) a tiež dúfam že nepatríš ku generácii ktorá je presvedčená že všetko čo google nevygoogli jednoducho neexistuje
Môj googlovy Joker
:
Samozrejme že Trhovisko
Foire St-Germain tiež nevygoogliš pod tým heslom ale čuduj sa svete je to tu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9% ... e_la_foire
A je tam aj to
Foire Saint-Laurent čo mi dokazuje že na tých rytinách je to presne toto
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ate_13.jpg
Plus aj Češi sa pochlapili a je tam článoček aj v češtine:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmare%C ... %AD%C5%BEi
Polačka sa potešila keď našla toto lebo to vyzeralo sľubne:
Lost Paris: All the Fun of the Fairs | Culture&Stuff
February in medieval Paris can't have been much fun. When the sun went south for the winter, the city must have been a gloomy place, ...
http://cultureandstuff.com/2011/06/23/l ... the-fairs/
ale zistila že sa to nedá rozkliknúť
avšak keďže Polačku
tak ľahko nič nezastaví, našla si screenshot webovej stránky z roku 2011 a tam ten článoček je
Nu a nyní trochu z historie:
Bylo by chybou se domnívat, že Pařížané znali pouze výroční jarmarky v Saint-Germain a na tržnici Saint Laurent. Ba naopak,
po městě se pravidelně konaly i různé jiné trhy, ale byly podstatně menšího rozsahu, probíhaly kratší dobu a nabízely jen zlomek zboží. Například na náměstí před Notre-Dame probíhal v úterý trh
la foire des Jambons (překládám-li to správně, tak "šunkový" trh?), který spadal pod pařížského arcibiskupa a výtěžek šel do kapitulní kasy katedrály. Ve svátek svatého Šimona a svatého Judy byl otevřen
trh v Templu, kde se daly koupit hlavně kožešinové výrobky. Kromě toho se
před každým z kostelů v den svátku jeho patrona konaly různé lokální trhy, z nichž nejdelší byl asi trh pořádaný
na svátek svaté Kláry před opatstvím Saint-Victor, který trval 8 dní.
Trhy a tržnice boli nákupné strediská 17 storočia - dnes v nejednom nákupnom stredisku nájdeme kino - kedysi sme našli takmer všade divadlá:
jedným z takým miest, okrem nám už známeho trhoviska St.Germain, kam sa chodilo nakupovať, hlavne teda tí zámožnejší, bolo
trhovisko na Place Vendome - Foire saint Ovide - ktoré začalo fungovať v roku
1665
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-ovide/
Jarmark konaný v Saint-Germain získal označení podle sousedního opatství a patřil mezi jedna z největších pařížských potěšení.
Konal se dvakrát do roka, původně nebyly pevné dny zahájení přesně stanoveny, ale v 17. století se ustálilo, že
na jaře začínal 3. února a končil květnou nedělí o Velikonocích, a
na podzim byl zahajován 1. října a trval do prosince.
Trhy se zde konaly pod záštitou opatství Saint-Germain-des-Prés již od středověku, první zmínka je někdy z 12. století, ale z písemného záznamu není zcela jasné, kde přesně a kdy byl trh pořádán. Zprvu se zde navíc scházelo pouze několik obchodníků, docházelo k různým sporům (např. po incidentu, kdy se mniši porvali s univerzitními studenty), a teprve roku
1482 Ludvík XI. udělil opatství část pozemků zahrad u l’Hôtel de Navarre, kteréžto právo jeho nástupci potvrdili a pozemky postupně ještě více rozšířili.
V šestnáctém století byly na tržišti vystavěny
dvě zastřešené kamenné chodby, spojené vzájemně pěti malými stříškami - de facto šlo o jednu velikou budovou rozdělenou do dvou sousedních sálů, z nichž každý byl sto třicet kroků dlouhý a sto kroků široký. Devět uliček rozdělených pravoúhelně na 24 částí ukrývalo uvnitř stovky obchodů a obchůdků, odvádějících poplatek blízkému opatství. Každá „buňka“ se skládala z obchodu v přízemí a pokoje nad ním. U některých byla zbudována malá nádvoříčka se studnami, mající předejít hrozbě požáru (jak se později dozvíme, bylo to málo co platné), a na konci jednoho ze sálů se dokonce nacházela kaple, v níž byla každý den konání trhu konána mše.
Jednotlivé uličky byly stejně jako v Les Halles
pojmenovány podle obchodníků, kteří zde vystavovali své zboží. Bylo tak zde možné najít
rue aux Orfèvres,
aux Merciers,
aux Drapiers,
aux Peintres,
aux Tabletiers,
aux Fayenciers,
aux Lingères a mnohé další.
Sehnat zde bylo možné sehnat úplně vše - s výjimkou knih a zbraní. Nacházely se tu krámky s hračkami, porcelánem, orientálními koberci, truhlářskými výrobky, s prádlem či obrazy, s výrobky z vlny, stužkami a krajkami, které byly přes rok prodávány v galerii Justičního paláce, obchody s parfémy domácí i konstantinopolské produkce, šperky s pravými drahokamy, ale našly se tu i kavárny, stánky nabízející likéry či cukrárny, kde bylo o dámy postaráno s největší péčí.
Bohatost a rozmanitost zboží přitahovala ohromný příliv zvědavců z nejrůznějších stavů a tříd společnosti.
Navečer, když skončila divadelní hra či opera, místo ožívalo novými návštěvníky, a dokonce ani členové královské rodiny a nejvyšší příslušníci dvora se nestyděli na tržiště vyrazit. Nakoupit se zde totiž daly všechny druhy dárků: galanterní předměty a drobnosti, ale také exotická zvířata či kuriozity v podobě mluvících psů či oblíbených mechanických hraček a automatů hovořících lidským hlasem. Mezi taháky jarmarku patřily i nejrůznější "lidské zrůdy", kupříkladu v jednom roce získal obrovskou popularitu piják vody, který před diváky dokázal vypít několik stovek pint vody, a pak je plivat proměněné ve víno, likér či brandy. Byl natolik úspěšný, že se o něj začali zajímat i lékaři, kteří nakonec dospěli k závěru, že má v těle pět žaludků jako kráva, do kterých si před svým vystoupením alkohol ukládá, aby mohl s úspěchem své číslo předvádět
.
Některé z obchodů se po setmění měnily v herny (tzv. brelans) a říkalo se, že sám král si sem občas přijde hodit kostkami. Ludvík XIV. později hazard na jarmarku zakázal, nicméně provozován byl nadále, pouze tajně. Dalším trnem v oku mravokárců byly více než
uvolněné mravy na tržišti - nad některými krámky bylo možné pronajmout si pokoj k milostnému dostaveníčku a naprosto běžné zde byly prostitutky, které do svých tenat v převleku za počestné ženy lákaly nezkušené mladíky a cizince. Obchodníci pronajímající pokoje byly později za podobné jednání postihovány, úplně vymýtit tento nešvar se ale nepodařilo.
Jarmark v Saint-Germain, to ale nebylo jenom nejrůznější zboží, ale také
výstavy a hry. Mezi nejpopulárnější atrakce patřili tanečníci, provazochodci, cikánští akrobaté či loutkáři. Už na konci 16. století se zde - i přes odpor
Comédie-Française - začaly hrát komické divadelní hry. V roce
1714 zdejší divadlo získalo výsadu Ludvíka XIV. a ustálila se pro něj termín
"komická opera". Také zde byla předváděna exotická zvířata z různých koutů světa, zkrátka bylo zde možné opravdu najít vše.
Na Saint-Germainském jarmarku se prodávalo naprosto všechno. Přijížděli sem obchodníci z největších venkovských měst: z Amiensu, Rouenu, Remeše a vystavovali tu vzorky svého zboží. V přepychových krámcích se smlouvalo o marseilleská sukna, o alenconské diamanty a verdunské sladkosti.
Portugalci tu prodávali šedou ambru a jemný porcelán. Provensálci nabízeli pomeranče a citróny. Turek vychvaloval svůj perský balzám a voňavky z Cařihradu. Vlámové předváděli obrazy a sýry. Byl to Pont-Neuf pozdvižený za zvuků zvonků, fléten, píšťalek a bubínků na světovou úroveň.
Dav přitahovali krotitelé zvířat a majitelé nejrůznějších zrůdiček. Myši tu tancovaly podle houslí a dvě mouchy se pustily do souboje dvěma stébly slámy.
Mezi diváky se mísili prostí lidé v hadrech i vznešená smetánka. Na Saint-Germainském jarmarku si každý našel zboží, které hledal. A kromě toho tu vládly tak volné mravy, jako nikde jinde.
Bylo tu vše potřebné k uspokojení smyslů.
Vedle krásných hostinců s pozlacenými vývěsními štíty a heren, kde se hrál pokoutní ferbl a hazardní hry o velké peníze, i ve špeluňkách docházelo k nevázanému hýření a obžerství.
Nevyskytli se hoch či dívka, posedlí ďáblem lásky, kteří by tu nenašli uspokojení.
Ale odnepaměti byli velkou atrakcí Saint-Germainského jarmarku cikáni. Cikánští akrobaté a vykladačky šťastné budoucnosti byli jeho vyvrcholením. Už od poloviny léta sem začínaly přijíždět průvody jejich vozů, tažených hubenými herkami se zapletenými hřívami a naložených ženami a dětmi, které ležely mezi nádobím, šunkami a kradenou drůbeží.
(…) Proto měl Egypťan Rodogone, také cikánského původu, mezi pařížskou spodinou tak vysoké postavení. Bylo tedy jen spravedlivé, že si vyhradil uprostřed jarmarku prostor pro čarodějnou svatyni, zdobenou ropuchami, kostrami a černými kočkami, kde se usadily vykladačky šťastné budoucnosti alias černé čarodějnice.
(Cesta do Versailles, 1)
Tržiště přitahovalo samozřejmě nejen společenskou smetánku, ale i nejrůznější spodinu - jeden z kompetenčních sporů Rošťáka s Rodogonem se týkal toho, kdo bude bohaté návštěvníky obírat. Jeden kapesní zloděj prý dokonce na jarmark dorazil s nákladném obleku doprovázen čtyřmi lokaji v pěkných livrejích, a když byl chycen při činu, více mečů se objevilo na jeho obranu než proti němu. Nakonec byl ale stejně zatčen
.
A veškerá spodina, celé podsvětí si kladlo otázku, jak skončí při zahájení Saint-Germainského jarmarku očekávaná bitva mezi Rošťákem a Egypťanem Rodogonem. (…) Zatímco dvůr připomínal mraveniště, poničené náhlým kopancem lidské nohy, podsvětí šumělo v očekávání strašné bitvy. A ve chvíli, kdy královna a květinářky na Pont-Neuf vítaly následníka trůnu, cikáni vcházeli do Paříže…
(…) Desgrez už dlouho sledoval soupeření dvou mocných velitelů band, Rošťáka a EgypťanaRodogona, o nadvládu nad územím Saint-Germainského tržiště. Věděl dokonce, že jsou soky i v lásce, že se ucházejí o náklonnost ženy se smaragdovýma očima, které se říká Markýza andělů.
(…) Po pravdě řečeno Saint-Germainské tržiště bylo tak proslavené, že se mohl vyskytnout víc než jeden důvod k příšerné rvačce, která mezi bandami pařížských rabiátů vypukla, aby získali přednostní právo ho „obhospodařovat“.
Od října do prosince a od února až do velikonoc tudy procházela celá Paříž. Dokonce ani král nepovažoval za potupné sem několikrát večer zajít se svým dvorem. Sama Prozřetelnost připravila kapesním a ostatním zlodějům takové hejno bájných ptáků!
(Cesta do Versailles, 1)
Vchody na Tržiště se nacházely: jeden v
Rue du Brave, ostatní
v ulici Guisarde a v malých uličkách ústících do ulic
du Four a
des Boucheries.
Roku
1762 vypukl na tržišti mohutný
požár a vše lehlo popelem během několika hodin. K přestavbě Saint-Germainského tržiště došlo mezi lety 1813-1817 Jeanem-Baptiste Blondelem, ale do 19. století byla většina budov opuštěna. K další přestavbě došlo mezi lety 1976 a 1996, kdy vznikl
krytý trh fungující i dnes.
ZDROJE (většinou ve FJ):
Pár vzpomínek návštěvníků tržiště:
http://twonerdyhistorygirls.blogspot.co ... ymple.html
http://lister.history.ox.ac.uk/index-page_id=408.html
Odkaz na publikaci "
Foires et marchés du royaume , ouvrage contenant : 1°. Un état des foires les plus fameuses de la France & des pays etrangers. 2°. Une indication par ordre alphabétique de toutes les foires & marchés francs, qui se tiennent dans tout le royaume, & rangée par ordre des provinces":
https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k9602372d
https://www.histoires-de-paris.fr/foire-saint-germain/
https://fr.wikisource.org/wiki/Tableau_ ... nt-Germain (velmi podrobné informace)
https://architrave.hypotheses.org/762 (výborné shrnutí s mnoha obrázky)
EDIT: Náhodou jsem dostala chuť mrknout do knihy "Noc, kdy se zrodilo šampaňské", na kterou pořád platím upomínky v knihovně a přitom nejsem s to ji konečně přečíst. V kapitole Nakupuje se nově a jinak je velká pozornost věnována právě Saint-Germainskému tržišti! Cca od s. 208.
Takže: Trh v Saint-Germain se od jiných evropských jarmarků odlišoval tím, že probíhal vždy na stejném místě a ve stejnou dobu. V 60. letech se charakter trhu prudce změnil - "hrubá zábava" (drezúra divé zvěře, loutkové divadlo, výstupy kejklířů, …) se přesunula na okraj a ve středu tržiště zůstal prodej luxusního zboží v čím dál luxusnějším prostředí. Jarmareční zábavy v cirkusovém stylu začaly být čím dál více nahrazován divadelními kusy ve stylu italské commedie dell'arte a "nový" trh Foire Saint-Germail se stává milníkem v historii nakupování spojeného s utvářením vytříbeného životního stylu.
Do změněných kulis přicházejí bohatí milovníci módy, kteří přicházejí nakupovat hlavně v noci, takže se mění i charakter obchodů, které jsou za noci osvětleny. Svíce a lucerny proměnily dosavadní lidový jarmark v opravdové divadelní představení.
Pokud něco v té době náleželo do kategorie luxusního zboží, bylo to zde k vidění. Trhu sice zůstává veřejný charakter, ale všude začíná vládnout atmosféra luxusu, elegance a rafinovanosti. Vznikají zde první prototypy pozdějších obchodů označovaných slovem
boutique. A postupně se rozmáhá i prodej do té doby ne zcela tradičního artiklu - starožitností (které původně patřily do ranku sběratelů kuriozit).
Tržiště Saint-Germain zažilo také první prezentaci zboží, které později změnilo ráz Paříže. Roku 1972 zde byla poprvé na veřejnosti ve stánku Arména jménem Harouithioun podávána káva... Titulní strana komedie Jeana-Francoise Regnarda
La Foire Saint-Germain nese vyobrazení vybraně oblečených Pařížanů oddávajících se zábavě na trhu v Saint-Germain, kdy dámy oblékají harlekýna do kostýmu
en Arménien, jaký nosili číšnici v elegantních kavárnách, aby se poté mohl ucházet o práci ve stánku v pozadí, který není ničím jiným než
maison du café neboli stylovou kavárnou. (Komedii stejného jména napsal i Florian Dancourt a obě začínají shodně scénami, v nichž prodavači pokřikují na kolemjdoucí a nabízejí jim "čínské hedvábí", "zboží z Levanty" či "siamské klobouky" - ty do módy přišly po návštěvě siamského vyslance u Ludvíkova dvora roku 1686.) Harlekýnova úvodní slova ve hře vyjadřují mnohokrát opakovanou reakci zákazníků z Evropy, když se ocitli tváří v tvář množství a kvalitě zboží nabízenému zde na tržišti: "Lidská touha je nenasytná! Slyšel jsem, že zdejší trh nabízí vše, cokoli je v Paříži krásné a výjimečné. Chci koupit všechno, co je zde na prodej!"
http://homes.chass.utoronto.ca/~trott/c ... 1s/fsg.htm (obrázek s harlekýnem je zde v menším rozměru pod obrázkem tržiště)
https://www.artlyriquefr.fr/dicos/Salle ... iques.html (zde obrázek větší, nad ním hezký plánek Tržiště Saint Laurent s názvy ulic)
Oba odkazy (ve francouzštině) se týkají především francouzského divadla, přičemž ten druhý se podrobněji zabývá i divadly na tržištích (+ jsou zde i četné další obrázky divadelní scény i požáru tržiště).
Žel musím konstatovat, že nikde není zmínka o krvavé lázni v říjnu 1661...
...Včera jsem si pro zajímavost pustila scénu z
Báječné Angeliky, kde dojde k bitce mezi Rošťákovými a Rodogoneho lidmi. Zobrazení jarmarku odpovídá spíše tomu, jak vypadaly obchody na Pont-Neuf, ale jako takové je úžasně věrné - od vyvýšených zídek po stranách mostu, na nichž stály stánky, po jezdeckou sochu krále, pod níž spával básník Špína. Ve filmu se mihne i Velký Matyáš a samozřejmě mezi mé oblíbené scény patří tento dialog:
"Tak to dělá tři soly."
- "Ještě jednou."
- "Ale pane, nemůžu znovu holit, co už jsem krásně oholil!"
- "Povídám ti, ještě jednou!"