Takhle jsem se nedávno pokusila vyportrétovat Philippa - ani jsem tou dobou ještě nepočítala s tím, že se s ním budu někde veřejně prezentovat .
Inspirací pro oděv mi byla socha maršála de Turenne: https://fr.wikipedia.org/wiki/Mar%C3%A9 ... ailles.JPG

A tady ještě báseň o Philippovi, kterou jsem ale napsala už před pár lety:

Philippovo vyznání

Nebýt té skříňky s jedem v rukou Tvých,
nikdy bych se neoženil, a vůbec ne s Tebou.
Zelené smaragdy Tvých očí zebou,
jejich pohled mě drtí,
zlaté provazy Tvých vlasů škrtí,
na Tvých rtech málokdy je vidět smích.

A přesto náhle cítím – miluji Tě, lásko má!
Vím, že umíš být vypočítavá, krutá, zlá,
nebyl jsem šťasten, že Ty budeš žena má.
Však svou krásou lapilas’ mě do svých sítí,
vím, že kromě Tebe nemám nic,
nemám jiný smysl pozemského žití,
bez Tebe ztracen jsem, ale s Tebou víc.

Protože nejsem jediný, kdo touhu k tobě má.
Muž, který vládu má nad francouzskou zem,
král Slunce, jehož věrným služebníkem jsem,
též chce lásku Tvou,
neberouc ohled na svazek nás dvou,
a tím odsoudil mě k tmám.

Neboť já stále cítím – miluji Tě, lásko má!
Vím, že umíš být vypočítavá, krutá, zlá,
nebyl jsem šťasten, že Ty budeš žena má.
Však svou krásou lapilas’ mě do svých sítí,
vím, že kromě Tebe nemám nic,
nemám jiný smysl pozemského žití,
bez Tebe ztracen jsem, ale s Tebou víc.

Miluji Tě, však králi oddán jsem zcela,
nemohu si vybrat jen jednoho z vás.
Mou situaci může vyřešit jen střela,
dobře mířená, co zláme mi vaz...
Hleď, do války mám odjet za pár dní,
a už se odtud, lásko, nevrátím.

Ten portrét je náhodou moc zdařilý, i když jsi ho původně malovala jen do šuplíku!!

A musím přiznat i panu de Turenne, že je to pěkný mužský. Já teda ujíždím na bustě Velkého Condého (viewtopic.php?f=3&t=845#p24673), ale i tak se ve mně začíná probouzet má stará statuofilní úchylka .

Filip je vlastně jediný z Angeliky (kromě historicky existujících postav), jehož podobu známe? Gontran de Sancé ho zpodobnil jako boha Marta ve Versailles. Ale ten Tvůj se mi líbí víc .


Nu a ta básnička... Za perfektní považuji zejména první a poslední sloku. Ta první krásně vystihuje Filipovu prvotní nenávist vůči manželce. A při té poslední se mi postavily chloupky na předloktí.

Oba výtvory se mi moc líbí.

Portrét Philippa vypadá, jako by měl "své vlasy" a nikoliv paruku, kterou (jestli se nemýlím) také nosil. Když se řekne Philippe du Plessis-Bellière, vybaví se mi scéna, kdy na honu zabil před Angelikou vlka.

A básnička je vzhledem k Philippovi velmi výstižná .
Básničky lidé nepíší jen tak, určitě se v šuplíku ještě něco najde .

Děkuji za pochvaly, jsem ráda, že se vám moje výtvory líbí. A souhlasím, Penelopo, že ta busta Condého je pěkná
Básniček vztahujících se k Angelice samozřejmě mám víc, hlavně ještě ze svých pubertálních a raně postpubertálních let, tehdy jsem psala docela dost, teď už tolik ne. Tak třeba příležitostně ještě něco přidám, pokud najdu něco, co by bylo hodno zveřejnění

Básnička a portrét jsou moc pěkné.
Pokud něco najdeš v šuplíku, tak sem s tím.