Věnováno Penelopě, která opět dokázala resuscitovat mou můzu

Milé dámy,

má letošní vánoční fikce je sice nevelkého rozsahu, ale pojí se s ní dva úkoly:

1. Pojmenujte všechny veršující návštěvníky kavárny - pro angelikoložku naprostá hračka

2. Zkuste vymyslet, jaké další postavy z kánonu by se mohly tou dobou v Paříži nacházet a jakým dvojverším by cukroví poctily.

Pokud budu velmi spokojená s vašimi odpověďmi, přidám fotku cukroví - a samozřejmě recept.

PĚKNÉ VÁNOCE VŠEM!

Penelopa vroucně děkuji za dedikaci a naprosto zasvěceně může konstatovat, že se inspirujeme vzájemně!

Příspěvek jsem měla tu čest číst v předstihu a dokonce v tištěné novinové podobě, takže se zatím účasti v soutěži zdržím a budu se zpovzdálí těšit na odpovědi a básničky ostatních angelikoložek.

A též slibuji, že se polepším a konečně udělám pořádnou arrange s La Gazette! Dnes mi k tomu dorazil poštou vhodný tematický materiál .

Všem přeji krásné a pohodové svátky!

Příspěvek jsem si přečetla, velmi pěkné a vtipné. Některé postavy jsem možná už odhalila , ale počkám na odpovědi ostatních.
Přeji všem krásné a pohodové Vánoce.

Tak aby diskuse nestála, dávám v rámci hry hádanku pod bod č. 2:

Otázka ovšem zní Kdo kavárnu NEnavštívil?

Nač pro zákusky do kavárny? Cukroví já rozdám tuny dnes u svaté Opportuny!

mimi píše:

Příspěvek jsem si přečetla, velmi pěkné a vtipné. Některé postavy jsem možná už odhalila , ale počkám na odpovědi ostatních.
Přeji všem krásné a pohodové Vánoce.

Milá mimi, vzhledem k tomu, že na fóru je "mrtvo", budu ráda, když nám napíšeš své postřehy.

Penelopa opravdu správné odpovědi zná, a stejně tak znám i já odpověď na její hádanku - a tudíž doufám, že se zapojí ještě někdo jiný.

Pouze jsem příspěvek prolétla jako kometa, dávám tomu ještě den - dva, než se mi podaří vyčlenit čas.

HA! Krátke, ale vtipné a zábavné!



Ja dám zatiaľ iba iniciály krsných mien či priezvisk, podľa toho pod čím ich lepšie poznáme :

„Ach, připomíná mi milého, pro něhož snad vzdala bych se života hříšného!“ meno N

„Vychutnám si každý kousek – bez ohledu na ubrousek!“ priezvisko A

Uspokojí mlsné jazýčky i té nejnáročnější tra – (pardon, opravila se hbitě) paničky!“ priezvisko B

Maskovaná šlechtična zlomeným hlasem: „Nebylo mé místo po jeho boku – proklaté cukroví hořkne mi v krku!“ pri tomto jednom niesom si istá ktorá s dvoch dám by to mohla byť: meno je Ca alebo Ka ?
jedna by tam musela prísť s kláštora a druhá z Prešporku - ale dramatický zlomený hlas mi našepkáva že to bude číslo 2

„Nenoste mi nikdy více, co peče ta kavárnice!“ Odpovědí byl překvapivě hlučný smích jeho přátel. meno F

„Po každém soustu vidím dále – ta žena odmítne lásku krále!“ ožratá (priezvisko) V prezývaná S

„Upečme toho velkou fůru – chystám další manufakturu!“ priezvisko C

--------------------------------
a na toto No COMENT :
Ten cukroví nejprve očichal, poněkud nevybíravě zhltl a suše prohlásil:
„Už jsem jedl i horší.“

-----------------------------------------------

tuto fakt neviem pretože to mohli byť viacerí kandidáti, mýli ma tam že kandidát je označený ako páže:

„Za tak malej žvanec nerad platim – v ulicích města fofrem se ztratim!“

-------------------

ako vidím, od bosoriek cez kurtizány a zúfalky dvoranov až po ministra - všetko tam bolo na návšteve i keď ja by som tam ešte pár ľudí poslala

Želám vám všetkým Veselé a pohodové Vianoce a šťastný nový rok!

PenelopaW píše:

Tak aby diskuse nestála, dávám v rámci hry hádanku pod bod č. 2:

Otázka ovšem zní Kdo kavárnu NEnavštívil?

Nač pro zákusky do kavárny? Cukroví já rozdám tuny dnes u svaté Opportuny!

no ja som práve myslela že toto bola ona:

Jistá dáma pronesla:
Uspokojí mlsné jazýčky i té nejnáročnější tra – (pardon, opravila se hbitě) paničky!“

Toto nebola pani B ????? No už je neskorá hodinak ale celkom ste ma domotali ...

Zdravím všechny hádající. Moirra byla rychlejší. Moje tipy se s jejími shodují.
Páže také nevím.
Host, který cukroví nejprve očichal, tomu dávám písmena F D. Nikdo jiný mě už nenapadá.
Hádanka od Penelopy mě také znejistila. Já také myslela, že to byla paní B.
Nechám se podat.

moirra píše:

PenelopaW píše:

Tak aby diskuse nestála, dávám v rámci hry hádanku pod bod č. 2:

Otázka ovšem zní Kdo kavárnu NEnavštívil?

Nač pro zákusky do kavárny? Cukroví já rozdám tuny dnes u svaté Opportuny!

no ja som práve myslela že toto bola ona:

Jistá dáma pronesla:
Uspokojí mlsné jazýčky i té nejnáročnější tra – (pardon, opravila se hbitě) paničky!“

Toto nebola pani B ????? No už je neskorá hodinak ale celkom ste ma domotali ...

!!! SPOILER ALERT !!!

Toto BYLA paní B.! Ta přece kavárnu nenavštívila :

„Připadáte mi opuštěný, pane xxx,“ zašeptala. „Můžu se pokusit, oh, při vší skromnosti, nahradit tu krutou ženu, která nepřišla?“
Zvedl oči a poznal ji.
„Nic pro mé nemůže být větší ctí než mít po boku vladařku tohoto rozkošného místečka.“
(...)
Vstal a políbil jí ruku.
„Moje travička nepřišla. Mrzí mě to. Děkuji vám za milou společnost.“

dasha píše:

2. Zkuste vymyslet, jaké další postavy z kánonu by se mohly tou dobou v Paříži nacházet a jakým dvojverším by cukroví poctily.

Díky vyšší účasti (byť zatím zdráhavých) odpovědí jsem se rozhodla porušit svůj offline půst a přispět svojí troškou do mlýna. Třeba to některé inspiruje .

První účastník degustace Cukroví čarodějného hraběte je jasný, jsem jím já sama : „Já měla čest být mezi pozvanými. Hned v kavárně sběhly se mi sliny - Na Desgreze? Nebo na cukroví? Kdo zná mne dobře, ten pravdu poví."

Ostatní jsou ovšem také předmětem hádání:


Slovutnost novinky, jíž jsme měli tu čest představit Vám v minulém čísle, přilákala do kavárny další návštěvníky hořící zvědavostí a toužící Cukroví čarodějného hraběte ochutnat. Bez nadsázky lze tvrdit, že kdo nenavštívil Španělskou trpaslici již v minulosti, musel tak učinit nyní, aby se společensky neznemožnil. Předkládáme Vám nyní reakce dalších návštěvníků kavárny:

Postarší menší muž s parukou nesoucí zřetelné stopy cestování, který seděl u stolu s dalšími pány hovořícími se silným jižanským přízvukem, přicestoval do hlavního města zřejmě za pracovními povinnostmi. Jakmile před něj obsluha postavila talířek s cukrovinkou paní Morensové, po diskrétním ochutnání se mu v koutku oka objevila slza a dojatě zvolal: „Ochutnal jsem ihned zkraje... Jsi stále živ, bratře z rodného kraje!"

Nedaleko sedící dáma s tváří starého mima se neovládla a do vějíře dokonce pateticky zadeklamovala: „Ach, mám já to dnes ale pech! Nad tímto pokrmem unikl mi šestý vzdech!"

Leč ne všechny ohlasy byly takto kladné! Jiná dáma, skromněji leč vkusně oblečená, o níž je známo že je často zvána do salonu slovutné kurtizány Ninon de Lenclos, kde nešetří vtipem a důvtipem, při pohledu na hostitelku nesoucí další tác cukroví rozčileně opustila kavárnu. Podařilo se nám ji zastavit až na rohu ulice, kdy své počínání vysvětlila rozhořčeným prohlášením: „Fialky? Frivolní jak ta kavárnice! Já s hanbou hned utekla ze světnice!"

Při návratu do prostředí útulné kavárny jsme potkali povědomého muže, venčícího velkého bílého psa. Na náš dotaz, zda měl také tu čest ochutnat některé z exotických novinek podávaných v blízké kavárně, se jen trpně pousmál, jako kdyby mu podobný dotaz již někdo kladl, a pak suše a nezdvořile odpověděl: „Sladké je to až pusa bolí - to nedal bych žrát ani psovi!“

Co se odmítavých hlasů týče, La Gazette se dokonce z okruhu blízkému dvoru doneslo, že paní Morensová poslala trochu své novinky na ochutnání samotnému královskému páru. Zatímco Její Veličenstvo královna sáhla pouze po svém oblíbeném nápoji, Jeho Veličenstvo prý nesouhlasně zkřivilo ústa. „Tmavý nápoj královně a císaři nechte, co císařovo je. Madame de Morens mi sama napoví... zhořklo mi v ústech to cukroví!"

Nechme však neověřené informace stranou a vraťme se zpět do kavárny. Účast byla - stejně jako při první ochutnávce - hojná a i další hosté reagovali nejen na předkládané cukroví, ale i na půvaby samotné madame de Morens. Neunikly nám významné pohledy postaršího muže s orlím nosem, který - sice podpírán bohatě zdobenou holí, ale - do kavárny vstoupil řízným vojenským krokem. Když si po jídle oprášil krajkové manžety, zaslechli jsme jeho mumlání: „Má milá frnkla do kláštera… Teď Morensová mne okouzlila! Ve hře neúspěch je štěstí v lásce. Ač chodím teď již trochu vratce, cukroví rukou pevnou lámu: chci za milenku tuhle dámu!“

Zachytili jsme též repliku dvojice mužů, kteří se v kavárně na rozdíl od jmenovaného soustředili pouze na jídlo a sladké jim podle všeho velmi zachutnalo. Rytíř s tváří padlého anděla, krmící něžně cukrovím svého pod maskou skrývajícího se přítele, jej totiž pobízel k dalšímu soustu slovy: „U Rudé masky kuřátko, tady si dej cukrátko!"

U vedlejšího stolu sedící dvojice maskovaných dam, která si nesouhlasně měřila počínání pánů, tentokrát zůstala pouze u popíjení čokolády. „Čaj o páté si neodpustím, však i šálku zde se se ctí zhostím!" prohlásila první a druhá, krasavice s cizokrajným přízvukem, jí nezůstala dlouho dlužná odpovědi: „Z čokolády hnědnou pysky, dala bych si radši whisky!"

Náš list však nejvíce potěšila reakce malého, trochu obtloustlého, leč dle módy vystrojeného mužíčka, který chvíli předtím s radostným nadšením vyprávěl svým společníkům u stolku, že pro přítele objednal nádherný čínský porcelánový servis. Jeho odpověď vyjadřuje i naše přesvědčení, a proto si dovolujeme s ní naši krátkou reportáž uzavřít: „Nad vůni fialek vše mi hned zjasní... Život je přece krásný!"

Ohó, díky Penelopě za její plodný příspěvek, tak jsem si to představovala! Tak dámy, která z vás zvedne hozenou rukavici??

Ohledně mlsné travičky se přece nevylučují obě verze - poprvé v kavárně byla (když tam byl reportér) a podruhé nebyla - a to, že tam na ni Dezgrez čekal, samo o sobě potvrzuje, že tam chodila

A to páže - očima reportéra to byl někdo z Angeličina domu, někdo, kdo byl v jejích službách (a popravdě, docela by mě zajímalo, v čem přesně jeho pozice spočívala a čím se zabýval )

Jak píše Moirra, kavárna byla určitě tak populární a trendy, že tam určitě o zajímavá setkání třetího druhu nebyla nouze! A nejvíc jsi mě pobavila s osobou od Ka, která mě původně vůbec nenapadla, a myslím, že by si zasloužila mnohem výstižnější repliku. Budu o tom přemýšlet!!!

dasha píše:

A nejvíc jsi mě pobavila s osobou od Ka, která mě původně vůbec nenapadla, a myslím, že by si zasloužila mnohem výstižnější repliku. Budu o tom přemýšlet!!!

Na cukroví zapomeňte, svody vědy následujte!

dasha píše:

Ohledně mlsné travičky se přece nevylučují obě verze - poprvé v kavárně byla (když tam byl reportér) a podruhé nebyla - a to, že tam na ni Dezgrez čekal, samo o sobě potvrzuje, že tam chodila

Otázka do pranice: Bol by taký hlupák aby tam na pani B čakal ak by tam nechodievala?
To že jednoducho neprišla v ten deň môže byť práve tým že tam bol on

Na tej myšlienke je niečo poriadne diabolského , že by pani B používala na svoje vtedajšie exprimenty cukroví pani Morensovej!

To by vysvetlovalo prečo ho očuchával. Chcel vedieť či nieje posypané arzeníkom.

PS: Keby bola Penelopa napísala ze v V KNIZE tam nebola tak by som pochopila. Ale keďže iba napísala že tam nebola,
a my sme hádali z fikce a nie z knihy, tak ma to samozrejme pomotalo. Aj ked hlavne Penelopina replika samozrejme znalkyni Paríža 17 storočia okamžite prezradila kto to bol.

"Mojí sokyní měla celý život být, teď tu nabízí cukroví."
Pronesla tiše malá a drobná dáma s brýlemi.
Potom opustila čokoládovnu, nastopila do kočáru a dala pokyn kočímu:
"Směr Petrohrad."

mimi píše:

"Směr Petrohrad."

mimi píše:

"Mojí sokyní měla celý život být, teď tu nabízí cukroví."
"Směr Petrohrad."

No to je predsa nad slnko jasnejšie Kto iný okrem tohto pána by bol schopný okamžite uhádnuť
skutočnú identitu pani Morensovej?

Keď malá brílatá šľachtičná nasadala do koča, pribehlo k nej páža a podalo jej malý strieborný podnos starostlivo zabalený v hodvábnej servítke. Od pani Morensovej na cestu. Žmurklo na ňu páža.

Znechutene prevzala darček ktorý jej proti jej vôli vtlačili do rúk a šmarila ho na sedadlo vedľa seba.
V koči po ceste do Petrohradu si ešte hundrala vyvracajúc oči k nebu:

Toto máš Joffrey z tej tvojej dámy: Obdarila ťa parohami
Cukrovím chlapov k sebe mámi a laškuje tu s kuchárami
chodieva za ňou celý register, sultán , kráľ , policajt ba i minister
ako to tá výstredná ženská vravela, čo pri vedľajšom stole sedela,
a na miesto čokolády, ktorú majú všetci radi, do džbánu vína hľadela ??
"keď chlapom zletí rozum do gatí, a už sa nikdy nevráti"

.. mali oči iba pre tú dámu a jej čačky, a nevšimli si slovnej hračky
zelené oči a jasné slová že prezýva sa Morensová!
a všetci majú oči iba pre ňu,
a nevšimnú si múdru, skromnú ženu
kráľovstvo toto plné hlúpej márnovosti
neváži si veru vzácných hostí,
tu sa veru nikdy nevydám
a preto mu teraz navždy zbohom dám ....

Brýlatá dáma vzdychla a vsunula do úst kus ďalšieho cukroví. Vzápätí zhodila zo seba ďalší kus odevu, hoci v koči bolo dosť chadno.

Netušila že kuchárovi Dávidovi, v kuchyni u Španielskej trpaslíčky kde sa pripravovali cukrovinky, sa tiež perlil na čele pot. Ba dokonca mu stekal aj po chrbte a fajnová hodvábna košeľa sa mu celá pokrčená lepila na chrbát. Avšak nie preto že by tam bolo až tak teplo.
To prihlúple páža, ktoré si pani Morensová nevedno prečo tak hýčka, zamenilo tácky! Tácku s novinkami ktoré mal pripravené na ochutnávku pre svoju šéfku dal tej krpatej šlachtičnnej ktorá sa tak ponáhľala. A to vyvalil celý majetok za afrodiziaka v prášku od Susedky. Ten prichutil vanilkou a cukrovinky ním hojne posypal.

pani Morensová zatiaľ spokojne sledovala odchádzajúci koč z okna svojej pracovne. Keď zmizol za rohom, vrátila sa k písaciemu stolu, sadla si na svoje kreslo a bláznivo sa rozosmiala. Zabila dve muchy jednou ranou. Flipot je v takýchto úlohách neskonale šikovný. Úlohu zvládol dokonale!
Mala by asi ísť do kuchyne trošku utešiť Dávida

kráľovstvo toto plné hlúpej márnovosti
neváži si veru vzácných hostí,
tu sa veru nikdy nevydám
a preto mu teraz navždy zbohom dám ....

Och, to je věru moudro hodné Kataríny, tesat do kamene nebo rovnou Kataríně na tričko! Jen si tak říkám - kombinace Kataríny a cukroví posypaného afrodisiaky, to asi kočí na cestě do Petrohradu zažije horké chvilky!

Mimi a Moiro, krásně jste se doplnily v tom, jak by vypadala Katarínina návštěva kavárny. Podle mě je Katarína něco jako maggi - přidána do polévky, učiní každý pokrm ještě lepší (Ráda bych ji přirovnala k něčemu hodnotnějšímu, třeba k lanýžům, ale nemám bohužel tuto osobní zkušenost.)

Malinká ukázka cesty kočárem, kterou jsem zrovna napsala:

Katarína ochutnávala další cukroví, když v tom kočár zastavil. Proč stojíme, vykřikla na kočího. Ten mezitím seskočil z kozlíku, uctivě zaklepal na dvířka kočáru a po úkloně se zdvořile zeptal:
"Kam to vlastně jedeme?"
"Do Petrohradu přece!" Odpověděla mu se smíchem Katarína. Oči za brýlemi se jí divně leskly a zároveň si svlékala živůtek.
"Mademe, za jízdy bude vítr, ať se nenachladíte." Varoval ji kočí.
"Já jsem otužilá, tak hybaj na kozlík a směr Petrohrad." Zavelela Katarína a opět se dala do smíchu.
"Petrohrad, ale kde to je. Existuje vůbec takové město, madame?" Naléhal kočí na odpověď.
"Možná ano, možná ještě ne, ale co není může být. Jeď co nejkratší cestou do Ruska!" Rozkázala dáma s brýlemi a uvelebila se pohodlně v kočáře."
Kočí nasedl na kozlík a kočár se dal opět do pohybu. Katarína opět vložila do úst jeden kousek cukroví, slastně přivřela oči a tiše si broukala:

"Už abych byla rychle u mého Dimitrije, krasavce."

Teda holky, vy mi dáváte! Kdo by byl řekl, že se návštěva kavárny rozplyne ve vonných výparech ze šálků čokolád a my se přeneseme do sněhem jiskřících leč přesto horkem sálajících končin za !

Ne, že by mne nezajímalo, jak to s těmi afrodisiakálními cukrátky dopadne, to bych ani nebyla já, ale co to rozvést v samostatné diskusi a zde se vrátit k Trpaslici?

Děkujeme za super vánoční hádanku!

Taky jsem si jí musela přečíst dvakrát, protože poprvé, ráno hned po probuzení, mé angelikologické buňky nebyly ještě úplně použitelné.
Výsledky mám stejné jako Moirra a ostatní, jen u tohoto:
Maskovaná šlechtična zlomeným hlasem: „Nebylo mé místo po jeho boku – proklaté cukroví hořkne mi v krku!“
by mi šla i Sabine, i když Katarína je bezkonkurenčně nejlepší. A následné veršované pokračko je úžasné. Katarína tu rozhodně dlouhodobě chybí!

„Za tak malej žvanec nerad platim – v ulicích města fofrem se ztratim!“
A toto je Flipot, ne?

jeanne píše:

Dala jsem tomu další pokus a skoro už dokážu zároveň číst a udržet myšlenku, takže zatím alsepoň malý dodatek k okázalé sbírce básnících postav:

Tajemný muž středního věku okusil nabízené cukroví a prohodil:
”Fialkové jmelí?
Já bych radši stale zelí.”
Urostlý šlechtic s víc než dobře padnoucími vráskami a tmavými vlasy, prošedivělými ve spáncích byl ve společnosti okouzlujících dam očividně dobře naladěný, ale současně bylo zřejmé, že nemá potřebu přivolávat pozornost ke své přítomnosti v Paříži. Sotva svůj skromný verš pronesl a hned si přitáhl svůj klobouk s pštrosím peřím ještě víc do čela.

Sním či bdím, nebo snad před očima vlčí mlhu mám, že by snad ingognito přišel cukroví ochutnat pan Dokonalý sám?
Pokud se mýlím, tak za odpuštění prosím. Který však z pánů s takovým šarmem vrásky a šediny nosí?

mimi píše:

"Kam to vlastně jedeme?"
"Do Petrohradu přece!" Odpověděla mu se smíchem Katarína. Oči za brýlemi se jí divně leskly a zároveň si svlékala živůtek.
"Mademe, za jízdy bude vítr, ať se nenachladíte." Varoval ji kočí.
"Já jsem otužilá,

Bravo Mimi! nechceš nám napísať ako sa to celé jej dobrodružstvo skončilo? dúfam že jej Dimitri príde naproti a ona mu
dá s toho cukroví ....

dauphine píše:

„Za tak malej žvanec nerad platim – v ulicích města fofrem se ztratim!“
A toto je Flipot, ne?

to som si v podstate myslela aj ja ....preto som ho ako páža spomenual v mojej poloveršovanej mini poviedke

a ktomuto ešte musím kúsičok pridať:

Angelika doňho hučí, a Flipot sa pilne účí,
že teraz je už z dobrej rodinky,
a že kradnúť sa tu veru nedá,
neukradol všetko teda,
a vykašľaľ sa na tie hodinky .....

jeanne píše:

mimi píše:

jeanne píše:

Tajemný muž středního věku okusil nabízené cukroví a prohodil:
”Fialkové jmelí?
Já bych radši stale zelí.”

Sním či bdím, nebo snad před očima vlčí mlhu mám, že by snad ingognito přišel cukroví ochutnat pan Dokonalý sám?
Pokud se mýlím, tak za odpuštění prosím. Který však z pánů s takovým šarmem vrásky a šediny nosí?

Gaskoňců jsou celé řady,
jen někteří ze zahrady.

keby bol Notre býval Gaskonec,
povedala by som že ho vždy len zelí naláka,
pretože má v erbe slimáka
a zazvonila na zvoniec
a nakoniec,
pre pána z hádanky by bolo riešenie,
ak fialovú kapustu** dakde zoženie ....

však Notre nebol gaskonskym záhradnikom
nevyznám sa teda vôbec v nikom
kto ponúkol by jižanský šarm a vnady
a pritom by bol ešte zo záhrady!

-----------------------------------------------

** kapusta slovensky = zelí
červené zelí má fialovú farbu

Koukat se na to nedovedu –
přináším malou nápovědu!

Tuším, že jeden elegán,
jenž svedl kdysi i mme Montespan,
a proto v nemilost přišel,
měl za humny zelí několik jiter,
na vaření i na parádu –
bral tam své dámy na promenádu!
(do Paříže to byla dálka;
Dauphine ho má za vidláka.)

P.S. Komu to nejde do hlavy,
mrkněte na Penelopiny postavy,
jež dosud nejsou uhodnuté.
Najdete výše v tomto vlákně.

moirra píše:

mimi píše:

"Kam to vlastně jedeme?"
"Do Petrohradu přece!" Odpověděla mu se smíchem Katarína. Oči za brýlemi se jí divně leskly a zároveň si svlékala živůtek.
"Mademe, za jízdy bude vítr, ať se nenachladíte." Varoval ji kočí.
"Já jsem otužilá,

Bravo Mimi! nechceš nám napísať ako sa to celé jej dobrodružstvo skončilo? dúfam že jej Dimitri príde naproti a ona mu
dá s toho cukroví ....

Kdyby o tom věděli, zpětně by děkovali Bohu za to, že David neodhadl míru a použil afrodisiakálních přísad příliš mnoho. K záchraně Kataríniny důstojnosti a kočího cudnosti totiž baronesa vlivem látek omamujících smysly v kočáře usnula. Její poslední myšlenka patřila překvapivě nikoli jejímu manželovi, ale nerovnostem na cestě. Jak obvykle žehrala, když to s ní v kočáře házelo a považovala to za důkaz vozkovy neschopnosti, tentokrát si jízdu přes hrboly a výmoly vysloveně užívala.

Nad ránem se stále ještě lehce omámená žena probudila v čistých poduškách a dívala se do tváře svého spícího manžela. Jsme v Petrohradě! pomyslela si se zmateným nadšením, neboť v koutku její jindy tak střízlivě uvažující mysli strašila myšlenka, že dorazit do Petěrburgu za jedno odpoledne odporuje zákonům cestování i zdravého rozumu. Vysvětlení bylo přitom tak snadné: Dimitrij sám měl do Francie cestu, o níž své manželce neřekl. Jeho úkolem bylo připravit ve Versailles půdu pro diplomatická jednání, jejichž výsledkem by bylo přijetí velké ruské delegace na francouzském dvoře. Nedělal si iluze, že kvůli obvyklým průtahům k tomu dojde nejdříve za několik let, cestu na Katarínou několikrát zmiňovaný západ však uvítal. Předně ho zajímalo, jak to na dvoře krále Slunce opravdu vypadá a zda zkazky západní propagandy nepřehánějí, a pak chtěl spojit příjemné s užitečným a nenápadně dohlédnout na svoji ženu. Od jejich vzácné chvilky v saních se sice manželské návštěvy konaly častěji než dříve, Katarína však brzy opět sklouzla k psaní veršovánek, práci o vesnici a vzdělávání negramotných mužiků. Dimitrij se po právu obával, aby nepřičichla k francouzské zkaženosti a nehledala v Paříži, pověstné tím, že jde o centrum vzdělanosti a inteligence, nějakou tu spřízněnou duši. Po úspěšném jednání s ministrem Colbertem, který - ač vyhlášený svým chladem - mu neustále vnucoval k ochutnání tácek s jakýmisi fialkovými sušenkami, se vypravil přenocovat do zájezdního hostince ve Vincennes. Katarínin kočí, ač hloupý v zeměpise, držel alespoň správný směr a Dimitrij, který zrovna na dvoře udílel personálu pokyny stran svého pokoje, dobře rozpoznal erb na dveřích přijíždějícího kočáru. Společně vynesli bezduchou a polovysvlečenou Katarínu do ložnice a Dimitrij, lehce zneklidněn manželčiným stavem (a zejména absencí jejího šatstva) ulehl vedle ní do postele, aby svědomitě kontroloval, že se ve spánku nezadusí.

Katarína se však nedusila. Ba naopak, zalykala se blahem a štěstím, kdy jí střídavě zalévaly vlny neuvěřitelného horka a příjemného mrazení v konečcích prstů. Když se tedy vzbudila vedle svého zákonitého manžela před lidmi i před Bohem, vzala odvážně do rukou pomyslné otěže manželského štěstí a vyhoupla se nad spícího chotě...

dasha píše:

Koukat se na to nedovedu –
přináším malou nápovědu!

Tuším, že jeden elegán,
jenž svedl kdysi i mme Montespan,
a proto v nemilost přišel,
měl za humny zelí několik jiter,
na vaření i na parádu –
bral tam své dámy na promenádu!
(do Paříže to byla dálka;
Dauphine ho má za vidláka.)

Že na rýmy jsem dobrá hlava, tentokrát žádný mne nenapadá!

Z Gaskoňců znám jen pár pánů:
- Andijose (toho času v královské nemilosti)
- Cerbalauda (to byl ještě mladý jůra)
- Frontenaca

Zasaďte mi z milosti ránu,
není-li to žádný z nich...

(Napadl mne ovšem otec pana de Guise (Gramond?), a pokud bych zašla odvážně do postav historických a žijících, pak je tu ještě d'Artagnan!)

dasha píše:

P.S. Komu to nejde do hlavy,
mrkněte na Penelopiny postavy,
jež dosud nejsou uhodnuté.
Najdete výše v tomto vlákně.

Pravdu díš, má milá Dasho, nikdo neblížil se k odpovědím!
Já vymýšlím tu, hlavu lámu, leč spíše házím perly... přítelkyním .

dasha píše:

Tuším, že jeden elegán,
jenž svedl kdysi i mme Montespan,
a proto v nemilost přišel,
měl za humny zelí několik jiter,
na vaření i na parádu –
bral tam své dámy na promenádu!
(do Paříže to byla dálka;
Dauphine ho má za vidláka.)

HA! tak to je teda, tak parádna nápoveda
že neuhádnuť sa to nedá!
uhádnuť som preto nemohla
lebo historicky som s tým nepohla
totiž v čase keď Peyracova vdova
volala sa pani Morensová
noha tohto pána sa ešte z Francie nepohla
a žiadna zaoceánska kapusta byť nemohla


PS: milujem ten verš: do Paříže to byla dálka: Dauphine ho má za vidláka.

PS2: ten pán zviedol Montespan a nútene odišiel za oceán až 3 roky po Filipovej smrti

moirra píše:

uhádnuť som preto nemohla
lebo historicky som s tým nepohla
totiž v čase keď Peyracova vdova
volala sa pani Morensová
noha tohto pána sa ešte z Francie nepohla
a žiadna zaoceánska kapusta byť nemohla

Proč se držeti otrocky kánonu -
třeba byl věrný záhonu
už od dob svojí mladosti
a kromě žen byla proň zrojem radosti
i kapusta!

P.S. Skvělé verše, Moiro, umírám smíchy
P.P.S. Bojím se, že tomu Frontenakovi teď tu kapustu už nikdo neodpáře, stejně jako Rescatorovi potápěčské brýle - kdyby Jeanne tušila, co svým veršem způsobí!

Citovat:

Nad ránem se stále ještě lehce omámená žena probudila v čistých poduškách a dívala se do tváře svého spícího manžela. Jsme v Petrohradě! pomyslela si se zmateným nadšením, neboť v koutku její jindy tak střízlivě uvažující mysli strašila myšlenka, že dorazit do Petěrburgu za jedno odpoledne odporuje zákonům cestování i zdravého rozumu.

To je prostě další důkaz, že láska hory přenáší! Btw, díky, že jsi dokázala naprosto logicky vysvětlit Katarininu i Dimitrijovu přítomnost v Paříži! Jsem si stejně říkala, že Katarině bude i celá šírá Rus malá...

Děkuji za báječné a vtipné vánoční čtení !
Pozdě, ale přece - přidávám se k hádání.
V prvním příspěvku jsem uhodla všechny postavy .
V dalším příspěvku se myslím objevili i baron de Masseneau a pan de Montespan.
Na pěstitele zelí jsem ale byla krátká .
je ovšem boží! Všichni okolo pravé identity krásné majitelky licence na čokoládu našlapují po špičkách, ale je naprosto upřímná! Tleskám jí !

Tereza píše:

V dalším příspěvku se myslím objevili i baron de Masseneau a pan de Montespan.

Barona hádáš správně, ale pan de Montespan zmíněn nebyl... Ačkoli: když mohla být v kavárně jeho žena (= TĚŽKÁ NÁPOVĚDA), proč nás vlastně nenapadl "parohatý markýz"??!

Dnes jsem dlouho pracovala a žádné postavy nehádala.
Je to smutné, to já vím, avšak na tom už nic nezměním.

Pan Frontenac mě také napadl, ale byly tu rychlejší čtenářky.
Ještě jsem trefila barona Masseneau.


Penelopo, já stále více a více věřím na nějakou telepatii. Plánovala jsem napsat ještě něco o setkání Kataríny a
Dimitrije.
Ty už jsi to za mě napsala, to je skvělé.

Nenašel by se někde smajlík Dimitrije?

Ve svých příspěvcích mám jednu chybu. Jestli pak uhodnete jakou?

mimi píše:

Ve svých příspěvcích mám jednu chybu. Jestli pak uhodnete jakou?

Našla jsem dvě (???) - teda , pokud se tyto maličkosti dají nazývat chybou...
Do Petrohradu skutečně nemoha Katarína mířit, neboť Petrohrad byl založený později.
A pan Dokonalý nemohl být v kavárničce ani inkognito, neb by jeho návštěva odporovala časové ose.

Tereza píše:

Našla jsem dvě (???) - teda , pokud se tyto maličkosti dají nazývat chybou...
Do Petrohradu skutečně nemoha Katarína mířit, neboť Petrohrad byl založený později.

Přesně na tohle jsem se ptala. Hned při psaní jsem si to uvědomila, ale pak jsem si řekla, že může trochu předvídat budoucnost.
Však také říká kočímu, že co není, může být.

Pan Dokonalý, to byla chyba a já to poznala z odpovědi od Jeanne. Pak jsem se přes různé hádání domyslela k panu Frontenacovi. To už ale byl odhalen.

Leč ne všechny ohlasy byly takto kladné! Jiná dáma, skromněji leč vkusně oblečená, o níž je známo že je často zvána do salonu slovutné kurtizány Ninon de Lenclos, kde nešetří vtipem a důvtipem, při pohledu na hostitelku nesoucí další tác cukroví rozčileně opustila kavárnu. Podařilo se nám ji zastavit až na rohu ulice, kdy své počínání vysvětlila rozhořčeným prohlášením: „Fialky? Frivolní jak ta kavárnice! Já s hanbou hned utekla ze světnice!"

A toto je kdo, Penelopo ? Madame de Maintenon?

Tereza píše:

Leč ne všechny ohlasy byly takto kladné! Jiná dáma, skromněji leč vkusně oblečená, o níž je známo že je často zvána do salonu slovutné kurtizány Ninon de Lenclos, kde nešetří vtipem a důvtipem, při pohledu na hostitelku nesoucí další tác cukroví rozčileně opustila kavárnu. Podařilo se nám ji zastavit až na rohu ulice, kdy své počínání vysvětlila rozhořčeným prohlášením: „Fialky? Frivolní jak ta kavárnice! Já s hanbou hned utekla ze světnice!"

A toto je kdo, Penelopo ? Madame de Maintenon?

Také si myslím, že je to ona.

PenelopaW píše:

Nad ránem se stále ještě lehce omámená žena probudila v čistých poduškách a dívala se do tváře svého spícího manžela. Jsme v Petrohradě! pomyslela si se zmateným nadšením, neboť v koutku její jindy tak střízlivě uvažující mysli strašila myšlenka, že dorazit do Petěrburgu za jedno odpoledne odporuje zákonům cestování i zdravého rozumu.

mimi píše:

Přesně na tohle jsem se ptala. Hned při psaní jsem si to uvědomila, ale pak jsem si řekla, že může trochu předvídat budoucnost.
Však také říká kočímu, že co není, může být.

Chachá, jsem historicky znemožněna!!! Dobře Ty, Mimi!

mimi píše:

Penelopo, já stále více a více věřím na nějakou telepatii. Plánovala jsem napsat ještě něco o setkání Kataríny a Dimitrije.

Tak to mě upřímně mrzí, že jsem Ti vypálila rybník . Sepiš prosím ještě svoji verzi .

mimi píše:

Penelopo, já stále více a více věřím na nějakou telepatii. Plánovala jsem napsat ještě něco o setkání Kataríny a
Dimitrije.
Ty už jsi to za mě napsala, to je skvělé. Nenašel by se někde smajlík Dimitrije?

Odbornice na smajlíky je myslím Fantina - a Dimitrij by se určitě neztratil! Stejně jako pokračování tvé verze setkání Katariny a Dimitrije, jestli se můžu přimluvit

P.S. Jestli Katarina a Dimitrij přijeli do Paříže až po vánočním večírku v Petrohradě, tak jsem mimo i s celou svou loňskou fikcí! Upřímně, mně nějaké historické nuance zas tak žíly netrhají, a ráda si přečtu o cestě do neexistujícího Petrohradu, hlavně, když v tom bude figurovat Katarina

Tereza píše:

„Fialky? Frivolní jak ta kavárnice! Já s hanbou hned utekla ze světnice!"

A toto je kdo, Penelopo ? Madame de Maintenon?

Samá voda! Zmiňovaná dáma se v kánonu s Angelikou setkala u Ninon a ze setkání neměla pražádnou radost.

dasha píše:

hlavně, když v tom bude figurovat Katarina

Tak to já prosím o vyzdvižení role sexy Rusa Dimitrije .

PenelopaW píše:

dasha píše:

hlavně, když v tom bude figurovat Katarina

Tak to já prosím o vyzdvižení role sexy Rusa Dimitrije .

Mimi by se mohla opět jako autorka ujmout svého příběhu a navázat tam, kde jsi skončila - a byly bychom spokojené obě!

Nechme však neověřené informace stranou a vraťme se zpět do kavárny. Účast byla - stejně jako při první ochutnávce - hojná a i další hosté reagovali nejen na předkládané cukroví, ale i na půvaby samotné madame de Morens. Neunikly nám významné pohledy postaršího muže s orlím nosem, který - sice podpírán bohatě zdobenou holí, ale - do kavárny vstoupil řízným vojenským krokem. Když si po jídle oprášil krajkové manžety, zaslechli jsme jeho mumlání: „Má milá frnkla do kláštera… Teď Morensová mne okouzlila! Ve hře neúspěch je štěstí v lásce. Ač chodím teď již trochu vratce, cukroví rukou pevnou lámu: chci za milenku tuhle dámu!“

Že by princ de Condé?

Tereza píše:

„Má milá frnkla do kláštera… Teď Morensová mne okouzlila! Ve hře neúspěch je štěstí v lásce. Ač chodím teď již trochu vratce, cukroví rukou pevnou lámu: chci za milenku tuhle dámu!“[/i]

Že by princ de Condé?

Výborně!!

A teď střílím - ta dáma, co chtěla pít whisky, to je Polačka?

Penelopo, tak jsem zase neuhádla, myslela jsem na Madame de Maintenon.

Dasho a Penelopo, otázku Petrohradu také neřeším. Jsou to fantazie a mě by se líbilo, kdyby s manželem třeba dostali pozvání na ples právě ke dvoru v Petrohradě. Mohli by se tam setkat i s Joffreyem na jedné z jeho cest. To by už mohl být začátek nějakého vyprávění ke konci roku.

PenelopaW píše:

Tereza píše:

„Má milá frnkla do kláštera… Teď Morensová mne okouzlila! Ve hře neúspěch je štěstí v lásce. Ač chodím teď již trochu vratce, cukroví rukou pevnou lámu: chci za milenku tuhle dámu!“[/i]

Že by princ de Condé?

Výborně!!

Zjišťuji, že naprosto nestíhám. Já myslela, že princ de Condé už byl identifikován včera. Ach jo.

mimi píše:

Zjišťuji, že naprosto nestíhám. Já myslela, že princ de Condé už byl identifikován včera. Ach jo.

Je ale možné, že nestíhám já , tyto dny jsou pro mě stále ještě hektické.

Tereza píše:

A teď střílím - ta dáma, co chtěla pít whisky, to je Polačka?

Nene, tu by asi obsluha - se vší úctou - do kavárny nevpustila...

Nápověda je skryta v preferovaných nápojích obou dam, tedy i v oné whisky. (POZOR: Nikoli irské whiskey!)

A napovím i to, že mezi dámou pijící thé a vedlejším stolem je jistý vztah...

mimi píše:

To by už mohl být začátek nějakého vyprávění ke konci roku.

Slovy mého nejstaršího: Jóóóó!

Spíše mne mrzí, že fajnšmejři neidentifikovali dámu s tváří starého mima...