mimi píše:

Kdo zemřel v Sannois, tipují Cyrana podle raťafáku.

Výborně!

mimi píše:

Vzpomněla jsem si, že v dobách mého dětství, to už je hodně dávno, dávali seriál o korzárech že Saint Málo. Písničku k tomu zpíval W. Matuška. Já už si děj nepamatuji, ale vybavilo se mi to.
https://www.youtube.com/watch?v=SZkKE9E3iBo

Tak tento seriál vůbec neznám. Ale ti, co ho viděli, jej hodnotí dosti vysoko: https://www.csfd.cz/film/147936-korzari/komentare/
Na Uložto.cz to není, to už půjde špatně sehnat...

mimi píše:

O Bretani napsal knihu František Kožík Bretaň dcera oceánu, je to náhoda ale všimni si František.

Františkové všude, kam se podíváš . Knihu jsem také neznala, ale co jsem se dívala na Databázi knih, opět velmi vysoké hodnocení a kladné ohlasy. Jen je prý k tomu dobré do Bretaně skutečně zajet, aby člověk knihu zcela docenil. Škoda, že máme zavřenou knihovnu .

mimi píše:

Těším se na další pokračování a další osudy Anny, Desgreze a i Angeliky.

No, my víme, že minimálně jednu z nich potká záhy po svém návratu do Paříže .

Pokračování bude zřejmě až tehdy, kdy si dopřeložím genealogii jednoho nejmenovaného bretaňského šlechtického rodu .

PenelopaW píše:

moirra píše:

Pochopila som správne a Desgrez išiel na koni až k moru? Vyše 200 kilometrov?

Plavil se po moři . Koňmo dojel jen do Honfleur, což tak daleko není, potom nějakou bárkou do Saint-Malo a nakonec

Ale je. Honfleur je od Paríža plus minus 200 KM Pre koňa vždy ber cyklistu na google maps, tam máš pekne aj stúpania a klesania. To mu muselo trvať najmenej 3 dni, lebo kôň nieje auto a nemá nekonečnú energiu, preto sa čudujem. Asi som to pri beta čítaní prehliadla , preto som bola presvedčená že koňa predal už niekde v prvom prístave za Parížom, (čo by ani nemusel, lebo na väčšie lode sa zvykli ľudia nalodiť aj s koňmi, a ako spomína pani de Sevigne niekedy aj s kočmi a vozmi) a navrhla že by sa až do cieľa, keby sa ta loď plavila ďalej po mori, mohol ponúknuť ako pomocník, lebo z počítania Sorboniných fľakov mi bolo jasné že potreboval nejakú činnosť, aby zabudol na tie dve osudové ženy čo mu mátali v hlave.

No asi mám mám priveľa fantázie A som chcela silou mocou zamestnať.

mimi píše:

Vzpomněla jsem si, že v dobách mého dětství, to už je hodně dávno, dávali seriál o korzárech že Saint Málo. Písničku k tomu zpíval W. Matuška. Já už si děj nepamatuji, ale vybavilo se mi to.
https://www.youtube.com/watch?v=SZkKE9E3iBo

No tak to je objav Mimi! Je tam na tej lodi akási paródia čudného chlapíka z jízvou na tvári - ale mňa skôr zaujíma kde vzali k filmovaniu ten skvelý trojsťažník? Samozrejme s loďou veľkomožného pána Rescatora sa táto kocábka porovnať nedá, ale vyzerá to ako stará loď


https://www.youtube.com/watch?v=UwMT-DmiBMc

Na přání autorky fikce píšu komentář, ač předešlé části nemám všechny dočtené. Penelopo, pokračko je moc milé a čtivé, užila jsem si zejména, že nemusím přemýšlet o historických souvislostech ale jen se nechávám unášet společně s Desgrezovými myšlenkami. Normandská krajina je krásná a pobřeží u oceánu miluju, jen škoda, že Desgrez neměl čas ani chuť se jím kochat.
Máš představu jak jeho život pokračoval dál po procesu? Předpokládám, že budeš psát dál...

moirra píše:

mimi píše:

Vzpomněla jsem si, že v dobách mého dětství, to už je hodně dávno, dávali seriál o korzárech že Saint Málo. Písničku k tomu zpíval W. Matuška. Já už si děj nepamatuji, ale vybavilo se mi to.
https://www.youtube.com/watch?v=SZkKE9E3iBo

No tak to je objav Mimi! Je tam na tej lodi akási paródia čudného chlapíka z jízvou na tvári - ale mňa skôr zaujíma kde vzali k filmovaniu ten skvelý trojsťažník? Samozrejme s loďou veľkomožného pána Rescatora sa táto kocábka porovnať nedá, ale vyzerá to ako stará loď


https://www.youtube.com/watch?v=UwMT-DmiBMc

Moirro, kde vzali ten skvělý trojstěžník, to nevím.
Já mám ve vzpomínkách seriál spojený s písní od Waldemara Matušky, tu hráli na začátku. Originál je také pěkný.
Byl to jeden ze zahraničních seriálů mého dětství a děj už mi z hlavy vyfučel, zbyla jen ta melodie.
Dříve v telce dávali takové seriály. Ještě si vzpomínám na seriál Rytíř Bouřka, ten byl ve slovenštině. Děj je z doby Ludvíka XIII. Dneska už ty seriály nějak nemají to kouzlo.

Kde je smajlík Penelopy uštědřující si rány obřím kladivem do hlavy?

moirra píše:

Honfleur je od Paríža plus minus 200 KM Pre koňa vždy ber cyklistu na google maps, tam máš pekne aj stúpania a klesania. To mu muselo trvať najmenej 3 dni, lebo kôň nieje auto a nemá nekonečnú energiu, preto sa čudujem.
som bola presvedčená že koňa predal už niekde v prvom prístave za Parížom, (čo by ani nemusel, lebo na väčšie lode sa zvykli ľudia nalodiť aj s koňmi, a ako spomína pani de Sevigne niekedy aj s kočmi a vozmi)

Však si nemysli, že jsem to nepočítala a nemořila se s trojčlenkou podle Tvé tabulky: http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 723#p20915

Ber to tak, že koně měnil v přepřahacích stanicích, a tak cestoval plynuleji . A nebo se kus cesty svezl na nějakém člunu.

moirra píše:

Asi som to pri beta čítaní prehliadla

Což je neopomenutelná chyba! Původně jsem tam navíc měla napsaný Le Havre!

Uzavřeme tuto debatu tím, že prostě Desgrez cestoval rychle, protože byl frajer. A nekažme mi radost z toho, že jsem to konečně nějak napsala a uzavřela . Slibuji, že pokud někdo ještě kvalifikovaně začne rozporovat tu mořskou cestu, vyrvu si polovinu vlasového porostu a celé to přepíšu.

(Jestli on nakonec opravdu neskončil v Bezons za pecí a až do března se neládoval brioškami!)

Aby se to nezamluvilo, připomínám zadání jarní "soutěže":

Sepíše někdo nějakou epizodu z doby, při níž se Desgrez plavil na lodi a živil se jako námořník?

Může jít o příběh humorný, napínavý, dobrodružný, v němž se pan pařížský advokát ukáže jako hrdina, i příběh "ze života", kdy bude diskrétně blinkat někde stranou od ostatních, zatímco Sorbonna bude při mořské bouři kňučet v podpalubí s mokrým kožichem. Zadání je volné, takže uchopení tématu se meze vůbec nekladou. Mně by se třeba líbilo nějaké povídání mezi námořníky a Desgrezem, kdy si při černé hodince po skončení směny vypráví různé příběhy .

dauphine píše:

Normandská krajina je krásná a pobřeží u oceánu miluju, jen škoda, že Desgrez neměl čas ani chuť se jím kochat.

On by se asi pokochal, ale zatím viděl jen to pobřeží . Přemýšlela jsem, že bych ho nechala trochu pocestovat, ale s ohledem na to, že se upíchne v Nantes, toho moc z Bretaně nakonec neuvidí :-/. Ale jednoho dne si to bude chtít vynahradit .

dauphine píše:

Máš představu jak jeho život pokračoval dál po procesu? Předpokládám, že budeš psát dál...

Mám to zatím v hrubé verzi, kterou musím pořádně učesat. Což znamená znovu přečíst vše od Cesty do Versailles po Angeliku, která se bouří . Do toho nastudovat jednu knihu o policii a nějaké dobové reálie... tentokrát to asi budu psát déle .

Desgrez je tedy v bezpečí v Bretani , kde, jak předpokládám, dlouho stejně nepobude.
Když jsem s Penelopou zcela laicky probírala možnosti, jakým způsobem cestoval Desgrez z Paříže - zda koňmo nebo lodí, naprosto jsem opomenula Sorbonnu, což je trestuhodné. Nemyslím, že by dokázala v zimě běžet delší dobu vedle koně, packy by patrně také utrpěly nějaký ten šrám, takže cesta lodí je i vzhledem k psovi nejlepší volba.
A Desgrez mě na lodi potěšil svými matematickými výpočty hned v několika oblastech , ten hoch má vážně spoustu nadání.
A je mi ho trochu líto - on netuší, že se myšlenek na dvě ženy s očima jako drahokamy, jejichž jména začínají na A, nikdy ve svém životě nezbaví.
Jsem hodně zvědavá na ten impulz, který ho dovede zpátky do Paříže.

Tereza píše:

Když jsem s Penelopou zcela laicky probírala možnosti, jakým způsobem cestoval Desgrez z Paříže - zda koňmo nebo lodí, naprosto jsem opomenula Sorbonnu, což je trestuhodné.

Však já si hned v prvopočátku kladla dotaz, jestli psa bral s sebou. U koho by ho v Paříži nechal? Navíc dogu, která je v podstatě krvelačná a vycvičená k útoku? Takže Sorbonne putovala do exilu taky... (Navíc coby pejskař by jistě doma nenechal jedinou blízkou bytost v nejistotě, kdy se vrátí domů.)

Tereza píše:

Desgrez mě na lodi potěšil svými matematickými výpočty hned v několika oblastech , ten hoch má vážně spoustu nadání.

Nezapomínej na to, že umí vcelku obstojně zpívat .

PenelopaW píše:

Však já si hned v prvopočátku kladla dotaz, jestli psa bral s sebou. U koho by ho v Paříži nechal? Navíc dogu, která je v podstatě krvelačná a vycvičená k útoku? Takže Sorbonne putovala do exilu taky... (Navíc coby pejskař by jistě doma nenechal jedinou blízkou bytost v nejistotě, kdy se vrátí domů.)

Presne tak, pes najlepší priateľ človeka, s ním sa nikto necíti osamelý, to bez nej ani na krok. Okrem toho cesty boli neisté pre osamelého jazdca, takže doga, krvelačná a vycvičená k útoku bola aj pre prípad nejakých komplikácií hodnotný spoločník.

A v beta verzii v mojej hlave sa už nalodili kdesi za Parížom a Desgrez nemohol uveriť svojmu šťastiu keď sa dozvedel že táto kocábka svoju plavbu nekončí niekde v ústi rieky Seiny, ale pokračuje ďalej popri Bretonskom pobreží. (ja viem, ťažký život beta s beta čnenárkami nie, prosím netrhaj si vlasy )
A pretože posledné peniaze dal v mešci Angelike (aké romantické a kruté zároveň, keď zvážime na čo peniaze boli určené) jednoducho sa z posádkou lode dohodol že ak ho dopravia až do Nantes, dá im koňa)

moirra píše:

A v beta verzii v mojej hlave sa už nalodili kdesi za Parížom a Desgrez nemohol uveriť svojmu šťastiu keď sa dozvedel že táto kocábka svoju plavbu nekončí niekde v ústi rieky Seiny, ale pokračuje ďalej popri Bretonskom pobreží. (ja viem, ťažký život beta s beta čnenárkami nie, prosím netrhaj si vlasy )
A pretože posledné peniaze dal v mešci Angelike (aké romantické a kruté zároveň, keď zvážime na čo peniaze boli určené) jednoducho sa z posádkou lode dohodol že ak ho dopravia až do Nantes, dá im koňa)

Počkej, to není beta verze, to je vlastní verze příběhu!
Myslím, že bys nejprve měla dočíst tu první část . Desgrez sice dal poslední peníze Angelice, ale na cestu mu něco strčil pod sedlo pan Aubray. Ostatně i ten kůň byl jeho, ale jistě by se na nezlobil, že ho zpeněžil (protože by dobře věděl, že si ten dluh u něj vybere) .

PenelopaW píše:

Aby se to nezamluvilo, připomínám zadání jarní "soutěže":

Sepíše někdo nějakou epizodu z doby, při níž se Desgrez plavil na lodi a živil se jako námořník?

Může jít o příběh humorný, napínavý, dobrodružný, v němž se pan pařížský advokát ukáže jako hrdina, i příběh "ze života", kdy bude diskrétně blinkat někde stranou od ostatních, zatímco Sorbonna bude při mořské bouři kňučet v podpalubí s mokrým kožichem. Zadání je volné, takže uchopení tématu se meze vůbec nekladou. Mně by se třeba líbilo nějaké povídání mezi námořníky a Desgrezem, kdy si při černé hodince po skončení směny vypráví různé příběhy .

Nikdo nic?

Veď ja už som svoju mini verziu napísala, tuto:

moirra píše:

Presne tak, pes najlepší priateľ človeka, s ním sa nikto necíti osamelý, to bez nej ani na krok. Okrem toho cesty boli neisté pre osamelého jazdca, takže doga, krvelačná a vycvičená k útoku bola aj pre prípad nejakých komplikácií hodnotný spoločník.

A v beta verzii v mojej hlave sa nalodili kdesi hneď za Parížom a Desgrez nemohol uveriť svojmu šťastiu keď sa dozvedel že táto kocábka svoju plavbu nekončí niekde v ústi rieky Seiny, ale pokračuje ďalej popri Bretonskom pobreží. (ja viem, ťažký život beta s beta čnenárkami nie, prosím netrhaj si vlasy )
A pretože posledné peniaze dal v mešci Angelike (aké romantické a kruté zároveň, keď zvážime na čo peniaze boli určené) jednoducho sa z posádkou lode dohodol že ak ho dopravia až do Nantes, dá im koňa)

Takže v mojej verzii naozaj veľkodušne a romanticky dal Angelike posledné peniaze a už nemal celkom nič, takže ak chcel po vylodení aj nejaké vreckové na ďalšie cestovanie, tak si to musel odpracovať.

Podľa mňa sa Desgrez nalodil už hneď za Parížom v Neuilly alebo niekde Pred St. Denis. Pôvodne síce mal iné plány ako sa dostať do cieľa, ale potom ako sa v prístave zoznámil s posádkou lode a zistil že v Honfoure iba niečo vyložia a na zákazku pokračujú ďalej sa rozhodol plaviť až do Bretónska.

PenelopaW píše:

Uzavřeme tuto debatu tím, že prostě Desgrez cestoval rychle, protože byl frajer.
(Jestli on nakonec opravdu neskončil v Bezons za pecí a až do března se neládoval brioškami!)

Alternatíva s brioškami je skvelá Určite sa mu také niečo na lodi snívalo. A ráno nevedel či vzdychal zo spánku kvôli brioškám alebo kvôli spomienke na ich pekárku.

PS: Napadlo ma aj že sa celkom určite zo spisov o zatknutí Brinvilleirky dá zistiť aký zdatný jazdec bol. Pokiaľ si spomínam niekde ma už trklo že jazdil dosť rýchle.

23 Kapitola Komentár

Jenže právě proto, že ji tolik miloval, ji nechtěl. Citová pouta způsobují závislost a ze závislosti pramení zranitelnost. Teď se potřeboval od ní odpoutat a zdusit ten prudký cit. Nechtěl přiznat ani sám sobě, jak moc mu na ní záleží. Všimli si toho však jiní a ona se tak stala jeho slabinou a prostředkem k zastrašování. Proto si nemohl dovolit couvnout. Nemohl si dovolit být zranitelný, slabý a hloupý kvůli jedné ženě, i kdyby na jednu jedinou hodinu svého života.

Tak toto do seba zapadá ako ozubené kolečká ... môžeš si dovoliť byť slabý policajt... na jednu jedinú hodinu ....

HA! Tak toto je parádne a typicky Desgrezovské:

„No tak, Anno Hugotová, přece jste nevěřila, že by mezi nimi mohlo být něco víc než jen postel?“ zeptal se výsměšným a současně něžným tónem.
To, že ji najednou oslovil celým jejím jménem, přestože mu své příjmení nikdy neprozradila, ji naprosto vykolejilo, strnula a jen na něj v šoku zírala.

Kde je smajlík opice búchajucej sa po hlave?

„Nemohu si přece vážit ženy, která roztáhne nohy jako nadržená fena, kdykoli na ni mužský sáhne.“
Zsinala a její tvář získala barvu jako utopenci uložení ve sklepeních Châteletu. Okamžitě si vzpomněl na mrtvou prostitutku Kopretinu a věděl, že udělal dobře. Proč ale měl současně pocit, že udělal velikou chybu?

A toto je tak nádherne poeticky napísané:

Anna roztřeseně stáhla ruku zpět a přitiskla si dlaň na hruď. Byl si jistý, že kdyby se v tom okamžiku pořádně zaposlouchal, zřetelně by uslyšel, jak jí právě zlomil srdce. Viděl, že světlo, které z ní po celou dobu vyzařovalo, náhle zhaslo, jako kdyby prudce sfoukl svíčku.

Nejraději by se šel někam pořádně opít a poprat, ideálně schytat pár tvrdých a bolestivých ran ....

Ojoj ano typická chlapská reakcia

A to „stal se trapně sentimentálním“ tiež

A totojedného dňa čiastočne dodrží: I kdyby příště někde hořelo a ženský hlas volal o pomoc, on už se tím směrem nerozběhne. .....

Nešiel tam... poslal iba Sorbonu

Veľmi pekne napísaná časť ... ale aj veľmi smutná časť

24. kapitola - Joffrey de Peyrac

Proč by se kulhající Peyrac za úplňkem osvětlených větrných nocí toulal horami a s vysušenou umrlčí rukou hledal cennosti, když si dle ostatních bodů obžaloby uměl bohatství přičarovat v teple svého domova? Nemluvě o tom, že pokud by uměl předvídat budoucnost, jak zavile opakovaly listiny, sbalil by svoje vyčarované poklady a zmizel by z Francie ještě dříve, než by kohokoli vůbec napadlo ho zatýkat… Podobných protimluvů bylo ve spise více a Desgrez si dopředu mnul ruce při představě, jak tu snůšku nesmyslů u soudu zesměšní.

Ha-Ha presne! A Desgrez teda hovoriť vedel!

Skvele zrešeršované ...Zaujímavá informácia som nevedela že angličania mali už vtedy taký systém:

Desgrez nikdy neměl potřebu srovnávat systém či způsob vedení trestního procesu ve Francii kupříkladu s řízením anglickým, kde to byl naopak prokurátor, kdo musel před soudem prokazovat vinu. Už dávno přijal jako neměnnou skutečnost fakt, že mnoho lidí bylo obviněno a odsouzeno nespravedlivě, podrobeno mučení, jejich majetky byly zabaveny, a ač se nakonec jejich nevina prokázala, nikdo jim utržené křivdy ani v nejmenším nenahradil.

A scéna z dopisom sa ti naozaj vydarila - zapadá to krásne do kanónu – ja som rozmýšľala prečo Joffrey nemohol dopis čítať sám .... a ty si nám dala logickú odpoveď

Angelika de Peyrac v úvodu ve stručnosti zmínila, že spolu se synkem v pořádku dorazili do Paříže, kde se ubytovala u své starší sestry. Úmyslně svoji situaci líčila v pestřejších barvách, než odpovídalo skutečnosti, a zcela vynechala nejen to, že už nějakou dobu pobývá v Templu, ale i fakt, že je na pokraji chudoby, protože veškerý majetek jim byl zabaven jménem Koruny.....

Ano to som si aj myslela že Angelika Joffreyovi ako každá milujúca žen nechcela pridávať starosti ...

A toto je krásne vyjadrené: čekáme další děťátko! I když teď prožíváme těžké časy, bude to silné dítě, neboť jsme ho počali pod šťastným toulouským sluncem.

Aj keď to podľa integrale celkom nevychádza znie to úžasne romanticky

Musíme jen vyčkat do procesu, než světlo pochodně spravedlnosti pronikne těmi hlubokými temnotami kolem nás, a my se vrátíme domů.
Miluji Tě.

závěrečné zvolání, v němž pisatelka - bez ohledu na to, že její dopis může číst i někdo jiný - náhle přešla k důvěrnému tykání, se dotklo přímo jeho duše.....

ACH! ano aj mojej

Toto je perfektné:

Doputoval do Bastily výtisk pamfletu básníka Špíny? Pokud ano, Peyrac své ženě nic nevyčítal. A přečtením dopisu jako kdyby se atmosféra mezi obviněným a jeho advokátem změnila. Hrabě, odhodlaný doposud bojovat za sebe sám, přijal skutečnost, že ho jeho žena neopustila a snaží se mu po celou dobu zvenku pomoci. Vědomí toho, že jsou se synkem v pořádku i v bezpečí, mu dodalo sil. Díky schopnosti vyznat se v lidech a číst v jejich povahách, odhadl, že mladý muž s bystrým pohledem, který nejistě postává před ním a v dlani stále drží dopis, který psala tolik milovaná ruka, je schopný a inteligentní. Důvěřuje-li mu Angelika, bude mu věřit i on.

Ach takže takto sa veci mali:

Desgrez chvatně využil příležitosti a ve stručnosti polohlasem informoval hraběte o politickém pozadí celého procesu.

Pekný rozhovor Joffreya a Desgreza v momente keď im začalo byť jasné že sú na rovnakej vlnovej dĺžke

A toto pobavilo:
"Doufám, že teď se mne stejně jako kancléř Séguier nezeptáte, kdo byl mým dodavatelem galantní literatury z Haagu?“

no ale mňa napadlo že to mohol byť aj chyták ... i keď spolieham na Joffreya že vedel odhadnúť čo od neho Seguier chcel

moirra píše:

23 Kapitola Komentár

A totojedného dňa čiastočne dodrží: I kdyby příště někde hořelo a ženský hlas volal o pomoc, on už se tím směrem nerozběhne. .....

Nešiel tam... poslal iba Sorbonu

Jsem ráda, že jsi odhalila, na co je zde naráženo .

moirra píše:

24. kapitola - Joffrey de Peyrac

Skvele zrešeršované ...Zaujímavá informácia som nevedela že angličania mali už vtedy taký systém:

Desgrez nikdy neměl potřebu srovnávat systém či způsob vedení trestního procesu ve Francii kupříkladu s řízením anglickým, kde to byl naopak prokurátor, kdo musel před soudem prokazovat vinu. Už dávno přijal jako neměnnou skutečnost fakt, že mnoho lidí bylo obviněno a odsouzeno nespravedlivě, podrobeno mučení, jejich majetky byly zabaveny, a ač se nakonec jejich nevina prokázala, nikdo jim utržené křivdy ani v nejmenším nenahradil.

Myslím, že to zmiňuje přímo AG, když Desgrez rozmlouvá s Angelikou o jmenování porotců. Já to jen rozvedla a víc rozepsala systém francouzský.

moirra píše:

A toto je krásne vyjadrené: čekáme další děťátko! I když teď prožíváme těžké časy, bude to silné dítě, neboť jsme ho počali pod šťastným toulouským sluncem.

Aj keď to podľa integrale celkom nevychádza znie to úžasne romanticky

Kde jsme to vůbec propočítávaly? Já řešila datum početí podle nějaké těhotenské kalkulačky a podle informace, že se Cantor narodil o nějaké tři týdny dřív .

moirra píše:

A toto pobavilo:
"Doufám, že teď se mne stejně jako kancléř Séguier nezeptáte, kdo byl mým dodavatelem galantní literatury z Haagu?“

no ale mňa napadlo že to mohol byť aj chyták ... i keď spolieham na Joffreya že vedel odhadnúť čo od neho Seguier chcel

Věřím, že Desgrez by si to taky přečetl s velkým zájmem . Už ani nevím, kde se ten nápad vzal, ale líbilo se mi udělat ze staříka Séguiera trochu prasáka a vysvětlit tím, proč se s Joffreyem tak bouřlivě rozešli, když ho byl v Bastile navštívit .

Děkuji za velmi krásné komentáře! Doufám, že si to brzy dočteš celé . (Jsem zvědavá zejména, co budeš říkat u procesu.)

PenelopaW píše:

moirra píše:

23 Kapitola Komentár

moirra píše:

A toto je krásne vyjadrené: čekáme další děťátko! I když teď prožíváme těžké časy, bude to silné dítě, neboť jsme ho počali pod šťastným toulouským sluncem.

Aj keď to podľa integrale celkom nevychádza znie to úžasne romanticky

Kde jsme to vůbec propočítávaly? Já řešila datum početí podle nějaké těhotenské kalkulačky a podle informace, že se Cantor narodil o nějaké tři týdny dřív .

Ty si bola v tehotenskej kalkulačke a ja som počítala dátumy v knihách - mňa to trklo pretože keď som rešeršovala na moju fikci šťastné neštastné časy toulouske tak som si musela rešeršovať rýchlostí lodí a aj kočov po rozbitých cestách

vravela som si že ak sa už začiatkom Mája promenádovali v Saint Jean de Luz tak to nevychádza - pretože to by z Toulouse museli vyraziť najneskoršie na začiatku posledného aprílového týždňa - a to by Angelika pri pôrode Cantora skôr musela preťahovať termín ... čo sa samozrejme tiež stáva

riešili sme to tuto:

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 9&start=45

moirra píše:

PenelopaW píše:

Kde jsme to vůbec propočítávaly? Já řešila datum početí podle nějaké těhotenské kalkulačky a podle informace, že se Cantor narodil o nějaké tři týdny dřív .

Ty si bola v tehotenskej kalkulačke a ja som počítala dátumy v knihách - mňa to trklo pretože keď som rešeršovala na moju fikci šťastné neštastné časy toulouske tak som si musela rešeršovať rýchlostí lodí a aj kočov po rozbitých cestách

vravela som si že ak sa už začiatkom Mája promenádovali v Saint Jean de Luz tak to nevychádza - pretože to by z Toulouse museli vyraziť najneskoršie na začiatku posledného aprílového týždňa - a to by Angelika pri pôrode Cantora skôr musela preťahovať termín ... čo sa samozrejme tiež stáva

riešili sme to tuto:

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 9&start=45

Tak ono k reálnému početí mohlo dojít až nějakou dobu po samotném aktu lásky, ale co si matně pamatuji z biologie, déle než týden (a i to nadsazuji) spermie nepřežijí. (Mimochodem: My to tak taky měli s Františkem, že to časově doktorovi na ultrazvuku vůbec nevycházelo .)

25. kapitola - V předvečer procesu

Tak toto ma dorazilo: Takk živo si to opísala že sa tu pri predstave ako tam Desgrez nalieva ocot zasa raz chrámem.

Desgrez v převleku za prodavače octa pronikl do Tuilerií za Maurem. Nebylo nijak těžké ho přesvědčit, aby u soudu svědčil. Zatímco ze soudku odléval do připravených nádob ocet a šilhal okem do chodby, aby mu někdo nezcizil zapůjčený vozík, polohlasem se s Kouassi-Ba, pro něhož měla slabost nejen jeho nová majitelka, hraběnka de Soissons, ale i kuchyňský personál něžného pohlaví, domluvil.



Desgrez tušil, že za náhlým odjezdem duchovního je i snaha odklidit jej z cesty. V euforii momentálních úspěchů zapomněli na skutečnost, že čelí opravdu silnému soupeři… (...) Františkánský mnich Bécher mohl exorcismus provést jen díky tomu, že získal důvěru pařížského arcibiskupa, ale otec Kircher s sebou do studené cely kromě dvou příslušníků z řad Tovaryšstva Ježíšova přiváděl i Boha...

Kircher bol svetlá duša a Becher temná ...ten mal zo sebou tohto: ktorého Ježiž označil za vynálezcu podvodu a lži ako takej

že to je všetko vynikajúco historicky aj kánnovo zrešeršované to už hádam ani netreba prízvukovať


I když dokázal určit příčinu svého problému, usínalo se mu předchozí noci hodně špatně, a to i navzdory tomu, že nakonec pod potrhanou deku ze zoufalství přizval Sorbonnu a s otevřenýma očima se ještě dlouho po půlnoci zahříval o její velké spící tělo.

Při představě těhotného mnicha s tváří jako cherubínek se nahlas rozesmál. Protože ovšem tak trochu počítal s jejím požadavkem (a byl si dopředu jist i tím, že vysloví-li jej, nebude schopen odmítnout), měl v záloze jiný plán.

Tak to by inak nebol on

Když se před dvěma dny motal kolem Conciergerie, zdálo se mu, že ve stínech za sebou zahlédl jednoho ze surintendantových mužů. Přišlo mu proto bezpečnější obhajobu uložit v Clopotově spisovně.

Som si istá že bezpečnejšie a usporiadanejšie miesto neexistuje. tam sa spis istotne nebude povalovať na zemi


Toto je dobré vysvetlenie, a tiež si predtým dobre vysvetlila ako chudobný Desgrez prišiel ku koňovi a k mešcu:

Tak jako před policejním velitelem zamlčel, že svoji klientku, hodlá do soudní síně propašovat v převleku jeptišky, neoznámil tuto skutečnost ani jejímu manželovi, když jej ráno dvacátého ledna naposledy před procesem navštívil v soudním vězení. Jejich společná setkání nebyla příliš četná, a tak probíhala chvatně a omezovala se jen na nezbytné strohé informace.

-------------------------

No a toto hovorí samo za seba, srdcedrásajúce, krásne napísané:

Hned po příchodu do cely poznal, že Peyrac v noci také nespal, ale z jiných důvodu než on sám. Znovu byl podroben výslechu in tortura, a přestože měl hned zrána stanout před soudní porotou, kat ho nešetřil. Šlo o naprosto bezprecedentní zneužití úřední moci, které jen prokazovalo, jak velký strach mají ti, kteří proces zinscenovali.

Bylo těžké tu myšlenku vyslovit, a tak dořekl jen to podstatné: „Ujistíte se, že má žena i s dětmi bude v bezpečí?“

Joffreyi, má lásko!
Na okamžik pevně stiskl víčka, ale plamenná písmenka dopisu pokračovala.
Musíme jen vyčkat do procesu, než světlo pochodně spravedlnosti pronikne těmi hlubokými temnotami kolem nás, a my se vrátíme domů… Miluji Tě.
Znovu otevřel oči a prohlásil: „Slibuji, že pokud se nám nepodaří zvítězit - a já pevně věřím, že něco takového se nestane - dohlédnu na to, aby se jí dařilo dobře.“
Peyrac ležící na lavici proti němu tiše přikývl.


PS: Trošku ma zarazilo že Desgrez už vtedy Angeliku videl na ulici, veď bola šľachtičná a mala rodinu. No možno tak uvažoval práve kvôli svojej skúsenosti z Anne.

moirra píše:

25. kapitola - V předvečer procesu

PS: Trošku ma zarazilo že Desgrez už vtedy Angeliku videl na ulici, veď bola šľachtičná a mala rodinu. No možno tak uvažoval práve kvôli svojej skúsenosti z Anne.

Brala jsem to spíše podle jeho znalostí francouzské justice a vědomí, komu čelí. Když nahlédl do zákulisí procesu, trochu se poděsil (dle vlastních slov). K tomu Angelika odmítla nabídku Jednooké Katky a tím si vlastně skoro řekla o to, aby na té ulici skončila. Majetek Peyrakových byl obstaven od samého počátku, a pokud by proces skončil pro Joffreye špatně, dalo se počítat s tím, že by Angelika jako manželka odsouzeného čaroděje nedostala ani pětník. Však ji taky všichni hezky nabádali, aby se sebrala a odjela do Monteloupu...

PenelopaW píše:

moirra píše:

25. kapitola - V předvečer procesu

PS: Trošku ma zarazilo že Desgrez už vtedy Angeliku videl na ulici, veď bola šľachtičná a mala rodinu. No možno tak uvažoval práve kvôli svojej skúsenosti z Anne.

K tomu Angelika odmítla nabídku Jednooké Katky a tím si vlastně skoro řekla o to, aby na té ulici skončila. Majetek Peyrakových byl obstaven od samého počátku, a pokud by proces skončil pro Joffreye špatně, dalo se počítat s tím, že by Angelika jako manželka odsouzeného čaroděje nedostala ani pětník. Však ji taky všichni hezky nabádali, aby se sebrala a odjela do Monteloupu...

No veď práve preto. Mňa nevyvalilo to že na ulici ale to predávať svoje telo. Ani Anne nepredávala svoje telo, a Angelika odmietla predať svoje telo boháčom tak mi bolo trochu čudné že to Desgrez predpovedal až taký úpadok.

26. kapitola - Čarodějnický proces / Otázka svědomí

pekne a výstižne napísané.

Bál se toho a nyní se mu to potvrdilo, že bude muset čelit zástupu omezených hlupáků, kteří dorazili především z touhy po senzaci. A přitom věděl, že Joffrey de Peyrac je jen obyčejný člověk, jako kdokoli jiný v místnosti. Při pohledu na něj necítil zadostiučinění, ale jen obyčejnou lidskou lítost. Pyšný pán Languedocu, který se chlubil svým bohatstvím a starobylým rodem, se tolik změnil od jejich prvního setkání na prašné cestě!
Baron de Masseneau potlačil povzdech. Rudá pelerínka, značící, že mu byla určena čest předsedat dnešnímu soudu, mu na ramenou ztěžkla.

Páčilo sa mi už aj v knihe že napriek tomu že sa kedysi nepekne pohádali, Massenau mal v sebe spravodlivosť a čestnosť. Preto bol u mňa vo fikci jeden z hostí gaskonského stretnutia.

No tak toto je pekné zhrnutie ako bol Tallon prekvapený:

Chudák, co obhajuje chudáky, s podprůměrnými schopnosti a bez jmění, za které by si alespoň pořídil slušnou paruku, když už ne odpovídající společenský status. Ovšem pak se tenhle chlapec chopil případu obviněného čaroděje a namísto toho, aby se snažil svého klienta hájit jen na oko, a pak smutně skasíroval vdovu a krčil rameny, že dělal, co mohl, se zdálo, že svoji úlohu obhájce myslí vážně.

To su ľudia čo pre iných bez toho aby s toho sami poriadne niečo mali, nepohnú ani prstom - a všetko robia iba z hladiska čo najväčšej výhody. Neštítia si pritom pomôcť hocakým podvodom či nejakou hnusnou podlosťou. Svedomie v sebe už dávno udupali a umlčali. Tých čo pre iných spravia niečo aj nezištne, považujú za hlupákov.

Obidva tipy, Massenau aj Tallon, sa samozrejme vyskytujú nielen v románoch ale stretávame ich aj v bežnom živote.

ešte nechutejší je ten Bourié - ktorý nám svojim "Teď nastala chvíle, kdy musí prokázat, že si zaslouží svá tři biskupství!" a absolutným ignorovaním jedného z 10toro prikázaní "nebudeš krivo svedčiť" podáva jednoznačné vysvetlenie prečo dnes kostoly zívajú prázdnotou
veľmi pekne si podoplňala veci tak že som sa napokon namíchla ešte viacej ako pri pôvodnom texte z knihy

musím sa priznať že som ten proces v knihe s Angelikou vždy dosť prežívala

Aspoň na tomto som sa s chuti zasmiala, Tvrdá kritika pána dokonalého :


Masseneau se nakonec podrobil většině, ale vymínil si alespoň to, že „podezřelé listiny“ označil červeným křížkem. A protože spravedlnost existuje, byl pak - k Bouriého nemalé škodolibé radosti - při vedení výslechu po zásluze potrestán. Až dojemně se snažil řídit regulemi zákona, avšak samotný obžalovaný mu při tom stále házel klacky pod nohy. Nejenže zesměšňoval použití žabího kamene jako spolehlivé ochrany proti účinkům jedů, což pobouřilo polovinu sálu, ale dokonce se nepřímo přiznal ke zlovolným kouzlům, když uznal, že je proti jedům imunní. Jeho vrozená samolibost mu bránila v tom, aby nebyl ironický a drzý. Padělatel si v duchu mnul ruce: takhle sympatie sálu ani porotců, kteří snad ještě nebyli rozhodnuti, jak budou v závěru hlasovat, nezíská!


Advokát Desmars (nebo Desbleux?), jenž prve vyjádřil souhlas s předložením všech usvědčujících důkazů při přelíčení, se neustále drze pokoušel do výslechu vměšovat, jako kdyby neznal procedurální náležitosti. V jednu chvíli chtěl zřejmě chtěl svého povýšeného klienta varovat před příliš upřímnou odpovědí, ale stráž jej strhla zpátky. Masseneau zasáhl, aby obhájci nebylo bráněno v plnění jeho funkce, a obžalovaný se pak k Bouriého zklamání skutečně poněkud umírnil.


Conana Bechera a jeho život si opísala tak skvele až ťa podozrievam že si niekde vyhrabala jeho životopis. A zhrnutie jeho charkteru sadlo ako pokrievka na hrnec.


Ano, Conan Bécher byl opravdu přesvědčen, že koná ve jménu božím. Ani na okamžik si nepřipustil pochybnost, že by to mohl být právě on, kdo je tu posedlým a ovládaný lidskými slabostmi, které ďábel tak rád obrací proti nim: malostí vyvolávající závist, žárlivost a pomstychtivost.

Trochu šilhavé oči, posazené blízko sebe pod hustým prošedivělým obočím sálaly horečnatým a mystickým světlem....

Téměř nečekal na pobídku soudce Delmase, který se mírně zeptal, jaké důkazy pro toto tvrzení má, a sám začal líčit, kterak na vlastní oči viděl homunkuly vytvořené hrabětem de Peyrac, jak opouštějí jeho laboratoř, skřítky, víly a draky potulující se kolem zámku, což dosvědčili i mnozí ze sedláků, jejichž jména poctivě zaznamenal a jsou součástí spisu. Hovořil s takovým zápalem, že ze sálu museli vynést jeptišku, která při tom hrůzném svědectví omdlela.

toto už zasa raz potvrduje že ak sa nejaký psychopatický tupec dostane na miesto kde jeho nekonečná tuposť može neobmedzene škodiť býva to často osudné ... holokaust duší ktorý samotná cirkev napáchala počas vyše 2000 rokov pôsobenia by si nedal za klobúk ani tento tu: Ten si akurátik môže mädliť ruky spolu s týmto pánom:

Jean Baptiste Bourié se tetelil radostí. Tohle je svědek, který zvrátí rozhodnutí soudu a vloží mu do rukou jeho tři biskupství!

Angelika dobre tušila že keby žil Vincent de Paul, jedna s tých spravodlivých duší, tak by také niečo nedopustil.

Pekné panoptikum , pri ktorom sa osoby ktoré o sebe tvrdili že sú služobníkmi božími dopustili, lži, podvodov, krivého svedectva a napokon sa neštítili ani samotnej vraždy - keď sa zbavili otca Kirchera.

Olala! niekto našiel aj životopis ohnivej Carmenčity, tak sa mi zdá

netušila som že nám takto skvele doplníš 1 diel. Moc sa to vydarilo. Tleskám.

Není nesmiřitelnějšího nepřítele než rozhněvané ženy. A Carmencita de Mérecourt měla pro svůj hněv důvodů na rozdávání. Její nenávist byla o to lítější, tím víc se hněvala i sama na sebe. Ó ano, není nesmiřitelnějšího nepřítele než rozhněvané ženy. Žárlivé a ponížené ženy, která si svůj osud do velké míry zapříčinila sama a je si toho dobře vědoma.

PS: to s tými krucifixami, to máš citát s filmu, nie?

Zjistila jsem, že mi nějak zcela unikl Tvůj komentář, takže napravuji a reaguji .

moirra píše: *

09 čer 2020, 18:39

26. kapitola - Čarodějnický proces / Otázka svědomí

veľmi pekne si podoplňala veci tak že som sa napokon namíchla ešte viacej ako pri pôvodnom texte z knihy

Tak to jsem ráda, že to mělo takový efekt . Beru to jako velikou poklonu. A souhlasím s Tvými charakteristikami.
Samotná jsem se v tom hodně rýpala, promýšlela chování postav, snažila se to sestavit tak, aby na sebe jednotlivé pohledy navazovaly. Bylo docela zajímavé podívat se na to z pohledu jiných aktérů, nakolik ten Angeličin už známe.

moirra píše: *

09 čer 2020, 18:39

Conana Bechera a jeho život si opísala tak skvele až ťa podozrievam že si niekde vyhrabala jeho životopis. A zhrnutie jeho charkteru sadlo ako pokrievka na hrnec.

Olala! niekto našiel aj životopis ohnivej Carmenčity, tak sa mi zdá

netušila som že nám takto skvele doplníš 1 diel. Moc sa to vydarilo. Tleskám.

Ještě jednou děkuji. Zrovna Bécher a Carmencita se mi psali docela špatně, musela jsem hodně domýšlet a váhala jsem. U Béchera jsem tu i kladla otázku, zda jeho motivy byly opravdu zaslepené a fanatické nebo to byl chladný a zlomyslný kalkul. A ohledně Carmencity jsem se radila s Terezou . Pro mě bylo nejhorší dopočítat se orientačně jejího věku a nějak to zasadit do událostí francouzsko-španělských vztahů, místopisu apod. Takže jsem ráda, že se ten výsledek nakonec působil přirozeně, i když jsem se s ním v průběhu psaní tak natrápila .

moirra píše: *

09 čer 2020, 18:39

PS: to s tými krucifixami, to máš citát s filmu, nie?

Přesně tak . Stejně jak některé repliky soudců ("Král nemá rád váhavé" apod.). Těch narážek z filmu je tak ukryto víc, včetně nového zpracování, to už je pro kumštýře . Docela mě bavilo to zakomponovat do knížky a doplnit tak některé rozhovory. Třeba jak se soudci radí v zákulisí a hlasují, zda Joffreye odsoudit nebo ne. Dlouho jsem váhala u Fallota, jestli nedá přednost kariéře, ale s ohledem na to, že v kánonu je uvedeno, že se procesem kompromitoval a musel úřad prodat a odstěhovat se, je podle mě jasné, že hlasoval pro "Nevinen".

Ahojky, kde bych mohla, prosím, najít celou fanfikci?

Angela píše: *

06 srp 2021, 09:08

Ahojky, kde bych mohla, prosím, najít celou fanfikci?

Ahoj, v sekci Čtenářské sny, zde: viewforum.php?f=8
Je nutno zde zadat heslo (ne to, které jsi použila při registraci). Pokud jej nemáš, napiš mi soukromou zprávu.

Docela dlouho jsem odkládala přečtení téhle fikce, i když už ani nevím proč. Desgrez je koneckonců jednou z mých nejoblíbenějších postav z knih.

Celou fikci jsem přečetla během týdne a nemohla se jí nabažit. A teď pro mě nastává menší problém, protože jsem se stala závislou a kdo ví, kdy se dočkám pokračování

Taky si říkám, jak to dopadne mezi Desgrezem a Annou a jak se na to dívám z kteréhokoli úhlu, tak by jejich příběh v jistém smyslu musel být ještě tragičtější, než ten Angeliky a Joffreye. Nějak si totiž nedovedu představit, že by Desgrez tak moc riskoval, aby pomohl Angelice jako to dělal, kdyby měl Annu a synka ve svém životě. Zvlášť když důvodem jejich rozchodu bylo to, že Annu ohrožovali Fouquetovi lidé, aby přiměli našeho policajta opustit obhajování Joffreye. Ono i celé vyšetřování dvořanů v aféře jedů zní jako zatraceně nebezpečná záležitost, při níž by bylo snazší pro Desgreze nemít v životě nikoho koho by mohli použít proti němu. A navíc celá jeho historie s Angelikou mi do toho nějak nepasuje, kdyby byl s Annou a žil s ní.

Ale možná je to jenom můj problém a Penelopa to nějak vykoumá, aby se Desgrez nedal s Annou dohromady až po víc jak dvaceti letech

Jakožto do sebe zahleděný marnivý pisálek jsem vděčná za každý komentář, ale zejména samozřejmě za ty pochvalné a takové, které kladou nějaké otázky, polemizují a nutí mne přemýšlet.
Claro, děkuju .

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

A teď pro mě nastává menší problém, protože jsem se stala závislou a kdo ví, kdy se dočkám pokračování

Za tohle poděkujme Moiře, díky níž je Desgrez, chudák, kvůli dvěma větám textu už přes rok zaseknutý v Bretani . Ale myslím na něj, že už to tam musí být dlouhé, takže se budu snažit ho brzy osvobodit a poslat zpátky do Paříže . Další kapitoly mám napsané v hrubé verzi, takže pak už to bude odsýpat .

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

Taky si říkám, jak to dopadne mezi Desgrezem a Annou

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

Ale možná je to jenom můj problém a Penelopa to nějak vykoumá, aby se Desgrez nedal s Annou dohromady až po víc jak dvaceti letech

Neboj, všechno je promyšlené . V pracovním souboru mám zevrubnou tabulku, časovou osu, všechno sedí , ale snad mohu prozradit jen to, že ta cesta nebude úplně jednoduchá a bude vcelku trnitá.

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

Ono i celé vyšetřování dvořanů v aféře jedů zní jako zatraceně nebezpečná záležitost, při níž by bylo snazší pro Desgreze nemít v životě nikoho koho by mohli použít proti němu.

No vidíš, a Desgrez historický to tak měl... Nevím, zda jsi pročítala vlákno v diskusi Postavy, kde jsou střípky o jeho rodině a o tom, jak se ho jeho švagrová pokusila otrávit:
https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... 552#p23552
Osobně si nedokážu představit, jak v té atmosféře strachu a podezíravosti mohli La Reynie s Desgrezem vůbec pracovat, provádět docela drsné výslechy, být přítomni u poprav, zatýkat a být nenáviděni... a pak se v klidu večer vrátit domů. Ale pozice policie už tehdy asi byla neotřesitelná nebo minimálně výrazně pevnější než v dobách pana d'Aubray.

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

Celou fikci jsem přečetla během týdne a nemohla se jí nabažit.

Tak to si možná budeš pamatovat jeden okamžik, na který se ptám v sekci Zábava :
https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... 660#p29660

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

Desgrez je koneckonců jednou z mých nejoblíbenějších postav z knih.

Kdo by ho neměl rád, že? Proto mě naprosto konsternoval "by the way" pronesený výrok Ady, když jsme se viděly osobně na srazu: "Já nechápu, co na něm všechny vidí..."

PenelopaW píše: *

09 říj 2021, 09:15

Jakožto do sebe zahleděný marnivý pisálek jsem vděčná za každý komentář, ale zejména samozřejmě za ty pochvalné a takové, které kladou nějaké otázky, polemizují a nutí mne přemýšlet.
Claro, děkuju .

Clara píše: *

08 říj 2021, 23:05

A teď pro mě nastává menší problém, protože jsem se stala závislou a kdo ví, kdy se dočkám pokračování

Za tohle poděkujme Moiře, díky níž je Desgrez, chudák, kvůli dvěma větám textu už přes rok zaseknutý v Bretani . Ale myslím na něj, že už to tam musí být dlouhé, takže se budu snažit ho brzy osvobodit a poslat zpátky do Paříže . Další kapitoly mám napsané v hrubé verzi, takže pak už to bude odsýpat .

No ešte že sa máš na koho vyhovoriť. Už sme sa o tom bavili 100 krát. Tvoj problém je že sa nevieš rozhodnúť aké boli jeho rodinné korene. Keďže veľká časť historických archívov Paríža práve z toho obdobia bola zlikvidovaná počas francúzskej revolúcie, máš aspoň miesto na to aby si povolila uzdu fantázii.

Ja sama som medzičasom prišla na to že sa dokážem zaseknúť vo fikciách kvôli jednej či dvom vetám lebo k tomu potom 100 rokov dohľadávam historické detaily.

A napokon, veď som ti s tými rešeršami predsa pomáhala - a som ti ochotná kedykoľvek pomôcť znovu - vo dvojici je predsa rešeršovanie vždy lepšia zábava. Ja som si teraz kúpila knihu o Riguetovi lebo sa takto zábavnou formou dozvedám veci o Toulouse toho obdobia, pretože hoci nebol priamo odtiaľ, mal tam palác. Tereze dávam 100 bodov že spolu s Joffreyom navrhovali bazén v paláci Veselého poznania.

Takže tebe vrelo odporúčam mrknúť do dopisov pani de Sevigne, ktorá tam často cestovala, domov na svoje pozemky.

Takže šup, šup, chceme mať nové pokračko

moirra píše: *

09 říj 2021, 12:12

No ešte že sa máš na koho vyhovoriť. Už sme sa o tom bavili 100 krát. Tvoj problém je že sa nevieš rozhodnúť aké boli jeho rodinné korene. Keďže veľká časť historických archívov Paríža práve z toho obdobia bola zlikvidovaná počas francúzskej revolúcie, máš aspoň miesto na to aby si povolila uzdu fantázii.

A já musím posté zopakovat, že jsem se do žádných kořenů se zapojením fantazie pouštět nechtěla .

moirra píše: *

09 říj 2021, 12:12

Ja sama som medzičasom prišla na to že sa dokážem zaseknúť vo fikciách kvôli jednej či dvom vetám lebo k tomu potom 100 rokov dohľadávam historické detaily.

No a to je právě ono. Celou dobu, co je chudák Desgrez zaseknutý na jednom místě, se já hrabu v genealogii bretaňských rodů . Sice jsem to všechno v uplynulých měsících projela google translatorem, ale výstupy byly naprosto úděsné, takže to teď znovu překládám s DeepL a dává to větší smysl. Jenže jsem na straně 25 ze 100 . A abych se v tom orientovala, už si maluji příbuzenské stromy, abych se v té změti jmen a titulů vyznala v tom, kdo je kdo, a s kým našem Desgreze nakonec nějakým způsobem propojím. (smajlík opice, co se mlátí do hlavy)

moirra píše: *

09 říj 2021, 12:12

Takže šup, šup, chceme mať nové pokračko

Ještě připomínám pro ty, co možná nečetli, že v mezičase vznikla menší vsuvka z Desgrezovy cesty do Bretaně:

viewtopic.php?f=8&t=899

Tak Ada nechápe, co Angelikoložky vidí na Desgrezovi. To já ho zapojila i do své verze vyprávění o Katarína. Možná, že se v ní ještě objeví.

Penelopo, také jsem si občas u Desgreze říkala, jak to zvládal on a ostatní, jít z mučírny domů k ženě a dceři a zasednout k večeři. V té době to ale k policejní práci patřilo.

Citovat:

No vidíš, a Desgrez historický to tak měl... Nevím, zda jsi pročítala vlákno v diskusi Postavy, kde jsou střípky o jeho rodině a o tom, jak se ho jeho švagrová pokusila otrávit

To že skutečný Desgrez byl ženatý jsem si kdysi přečetla tady na fóru, takže o tom vím. Můj vlastní pocit z knih o Desgrezovi vždycky byl, že byl workaholic, soustředící se jen na dopadení zločinců ať už těch ze Dvora zázraků nebo těch z řad aristokracie. Za což hádám může i Angelika, protože jsme se s ním setkávaly pouze skrz jejich setkání. A upřímně o jeho osobním životě toho vlastně nic moc nevěděly.

Trochu naivní, když si to tak teď čtu, ale mě to k němu vždycky sedělo, jak už jsem psala předtím.

Doplňující fikci o Desgrezovi na lodi jsem sice nečetla, ale už jsem to i stihla napravit. Byla sice skvělá a zajímavá, ale hrozně kratičká, spořádala jsem ji během pár minut.

PenelopaW píše: *

09 říj 2021, 12:21

No a to je právě ono. Celou dobu, co je chudák Desgrez zaseknutý na jednom místě, se já hrabu v genealogii bretaňských rodů . Sice jsem to všechno v uplynulých měsících projela google translatorem, ale výstupy byly naprosto úděsné, takže to teď znovu překládám s DeepL a dává to větší smysl. Jenže jsem na straně 25 ze 100 . A abych se v tom orientovala, už si maluji příbuzenské stromy, abych se v té změti jmen a titulů vyznala v tom, kdo je kdo, a s kým našem Desgreze nakonec nějakým způsobem propojím. (smajlík opice, co se mlátí do hlavy)

aspoň vieš ako vznikal môj článok o Andijosovi kde som robila výcuc z 120 stranového textu francúzskej historickej spoločnosti - podobne neučesaného ako tvoj zdroj, skáčucého z jedneho historikého obdobia do úplne iného

náš problém je že sa nevieme tak ľahko rozhodnúť - spisovatelia ako pani AG alebo aj Dumas či Hugo si našli nejakú rodovú vetvu a potom tam vocpali čo sa im hodilo z zachovania určitej historickej dôverihodnosti - hoci treba priznať že aj pani AG najskor vraj dva či tri roky rešeršovala vo dvojici z manželom kým sa vôbec pustila do písania a potom aj popri písaní neustále rešeršovali - a Dumas si keď už bol slávny dokonca rešeršovačov najal - to robia často aj dnešní známi spisovatelia

ja myslím že my dve sa do toho rešeršovania dokážeme neskutočne zamotať ...

PS: snáď som tvoju polemiku mojim posledným mailom tak trochu posunula - ja by som sa jednoducho koncentrovala na tú jednu vetvu v 16-17 storočí ako som ti tam navrhla na všetky ostatné sa vykašľala

Penelopo, Moiro, Jste skvělé. Těším se na výsledky pátrání

Sob píše: *

10 říj 2021, 12:47

Penelopo, Moiro, Jste skvělé. Těším se na výsledky pátrání

Děkujeme . Jistě budu hovořit i za Moirru, když podotknu, že napíše-li nám i někdo jiný komentář k nově přidaným poznatkům, motivuje nás to k další práci. Jinak máme povětšinou pocit, že to hledáme a zveřejňujeme jen pro nás dvě .

PenelopaW píše: *

12 říj 2021, 09:59

Sob píše: *

10 říj 2021, 12:47

Penelopo, Moiro, Jste skvělé. Těším se na výsledky pátrání

Děkujeme . Jistě budu hovořit i za Moirru, když podotknu, že napíše-li nám i někdo jiný komentář k nově přidaným poznatkům, motivuje nás to k další práci. Jinak máme povětšinou pocit, že to hledáme a zveřejňujeme jen pro nás dvě .

Penelopo, Těším se na nové informace z genealogie bretaňských šlechtických rodů. Vždy mě potěší, když se na fóru objeví nová historická fakta ze světa Angeliky a dychtivě je čtu. Holky, Neustávejte v pátráni po vzoru našeho přítele Degréze.
K degrézovi se tajemstvím zastřený původ velice hodí, ale snad ho trochu poodhalíte.

Přidávám se a ujišťuji, že si o Desgrezovi vždycky ráda počtu.

Tereza píše: *

09 lis 2021, 19:17

Což mě přivádí oklikou k otázce na Penelopu - kdy už se dočkáme pokračování příběhu o tom neviditelném muži, který kryl Angelice vždy záda a byl ochoten kvůli ní riskovat celou svou kariéru?

Budu se opakovat: Když jsem četla knihy o Angelice, období po procesu mi vždy přišlo neskutečně dlouhé, měla jsem pocit, že Desgrez byl "ve vyhnanství" minimálně tři roky. Až při propočítávání časové osy jsem dospěla k tomu, že to byly zhruba tři měsíce. Nicméně teď se mi to vrací a "náš" Desgrez skutečně v té Bretani tvrdne neskutečně dlouho... Přísahám, že ho opravdu chci vysvobodit a alespoň vrátit do Paříže, ne-li přiblížit k setkání s Markýzou andělů, ale vše se proti mně spiklo :-(.

Pokud by mi někdo chtěl pomoci a přiblížit ho víc hlavnímu městu, může namísto mně prohnat několik textů překladačem (zjistila jsem, že DeepL je lepší). Dokud nemám přeložené podklady, nemohu stavět . A bohužel přibývající povinnosti mne nutí překlady odkládat zatím na neurčito.

Moje milé, účastnila jsem se sice hecování o sepsání valentýnské fikce o tom, kterak bude Rescator dobývat Angeliku, sama jsem na toto téma ale nebyla s to nic vymyslet. A tak jsem slíbila, že alespoň dostanu Muže se psem z Paříže, což nyní - po nějakých dvou letech, co tam z mé strany chudák tvrdnul - konečně činím.


Pokud by někoho zajímalo, proč tam Desgrez trávil tak dlouhý čas, bylo to kvůli tomu jednomu maličkému nevýznamnému odstavečku o šlechtickém rodě Desgréesových. Doufám, že ač to pro Desgrezovy další osudy nemá výraznější význam, informace oceníte, neb jsou historicky věrné. Zda byl či nebyl Desgrez skutečný šlechtic, o tom stále s Moirrou vedeme spory. Jisté je ovšem to, že v Bretani se to v této době jen hemžilo různými formami jeho jména, z nichž jednu tvořil právě rozvětvený rod Desgrées. A co my víme, možná byl nějakým advokátovým vzdáleným předkem i Gilles de Retz, kterým chůva strašila maličkou Angeliku? Však jsme se nejednou přesvědčily o tom, jak jsou osudy našich hrdinů leckdy vtipně propletené .

I když je to mé toužebné přání, spřízněnost s Bretonci by mohlo vyjadřovat samotné rodové heslo SEMPER FIDELIS. Kdo si ho přeloží, ten musí souhlasit s tím, že je to i nevyřčené osobní motto přítele Desgreze...

V příloze je hezky vidět popisovaný erb, k němuž mám jen lehkou glosu:

Ty černé tečky na vodorovném bílém břevnu jsou hranostají ocásky. Jak jsem se dozvěděla z detektivky Bretaňské tajemství, v níž vystupuje komisař Dupin pro Bretonce to (hranostaj) byl nejdůležitější živočich vůbec. Již na počátku 13. století povýšil hranostaj na erbovní zvíře Bretaně. Dodnes ho lze obdivovat na legendární bretaňské vlajce Gwenn ha du. Přesněji řečeno jeho jedenáct ocasů. Což taky znamená, že hranostajové jsou všude: na pivních táccích, pivních lahvích, tričkách, vývěsních štítech obchodů, samolepkách. Jejich srst, hermelín, byl odjakživa výsostným znakem králů; tvořil doplněk rób všech evropských panovníků, a dokonce i papeže. Důvod, proč se této pocty dostalo právě hranostajům a žádným jiným zvířatům, odhaluje podstatu bretaňské duše. O hranostajovi se totiž říká, že by raději zahynul, než by si svůj bílý zimní oděv zašpinil v blátě. Odtud i známé bretaňské pořekadlo: „Raději zemřít než být poskvrněn.“ Poskvrněn ve smyslu „zneuctěn“. Což pro Bretonce znamená: Raději zemřít než se podřídit. Riwal si občas pobrukoval legendární šanson ze sedmdesátých let La Blanche Hermine, bojovnou píseň o hrdé identitě. Což je pro mnohé Bretonce jejich neoficiální národní hymna.

La Blanche hermine: https://www.youtube.com/watch?v=k4t1w7Xqqsw


Kdyby někoho zajímalo více z historie Bretaně, která je mimochodem nesmírně zajímavá, tak ve fikci se dotýkám těchto osob a události:

Richard de Grey (heslo v angličtině): https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_de_Grey

Pierre I. Bretaňský: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_I._B ... 88sk%C3%BD

Pierre I., zvaný též z Dreux a přezdívaný Mauclerc, z otcovy strany pravnuk francouzského krále Ludvíka VII., měl neuvěřitelné štěstí, když ho jako druhorozeného syna Filip II. August za horlivé podpory bretaňské šlechty oženil s osiřelou dědičkou Bretaně Alix. K francouzské koruně byl zprvu velmi loajální, ale Alixina smrt při porodu roku 1221 znamenala nejen to, že pozbyl titulu vévody, ale přispěla i ke změně jeho cílů. Jakožto poručník svého čtyřletého syna potřeboval získat další území, která nebyla součástí bretaňského vévodství, aby měl vlastní zázemí, až chlapec dosáhne zletilosti. V touze po vlastní mocenské základně se proto přiklonil k anglickému králi Jindřichovi III. a stal se jedním z nespokojenců, kteří po smrti Ludvíka VIII. organizovali vzpoury proti regentské vládě královny vdovy. Mauclerc v Londýně Jindřichovi složil hold a nabídl mu ruku své dcery Jolandy. Navzdory anglické podpoře bylo však povstání roku 1234 ukončeno, když se Pierre podrobil tehdy dvacetiletému Ludvíkovi IX.


Do Nantes jsem Desgrezovu rodinu umístila cíleně, ale proč, na to teprve dojde .
Krásný pohled na město v té době se podařilo najít Moiře: https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8443613s

Na vysvětlení: Nantes bylo významným obchodním městem, ale poté, co došlo k zanášení Loiry sem nemohly zaplouvat lodě s hlubším ponorem. Aby vyrovnalo ztráty z chybějícího zboží, Nantes se začalo přeorientovávat na obchod s otroky a koncem 17. století již patřilo mezi nejvýznamnější světové přístavy, kam se tento "artikl" dovážel.


Desgrezovo kochání se hlavním městem si můžete lépe přiblížit díky obrazovému doprovodu, jež tu již máme: viewtopic.php?f=16&t=569


Na závěr přidávám ještě tematickou písničku, která se hodí k bretaňské kapitole Desgrezova života:
https://www.youtube.com/watch?v=v2qUYA7SxbA (Anne de Bretagne)



Padly jisté připomínky, že čtenářům chybí více informací o Desgrezově rodině a jeho původu a stejně tak o jeho zpáteční cestě domů. Jak ukázal můj loňský počin, je možné, že na tato témata vzniknout samostatné dílčí fikce, ale pro hlavní dějovou linku to v daném okamžiku nebylo podstatné. Každopádně se nebráním jakékoli cizí iniciativě na zpracování zmíněné látky, což můžete s klidem vzít jako další soutěž v psaní fikcí .

Ještě doplňuji, že zveřejněním v tento čas nechci jakkoli krást slávu valentýnským fikcím. Doporučuji si nejprve řádně vychutnat ty a teprve později, až na to někdy bude čas, si přečíst konec 1. kapitoly 2. části fikce o Desgrezovi. Když v té Bretani vydržel tak dlouho, zvládne to ještě dalších pár dní .

Kromě toho chystám menší "překvapení", a to lehké úpravy již napsaného. Ale o tom více, až to budu mít hotové.

Jsem moc ráda, že je Desgrez zpět v Paříži. Rodinu má fajn, ale poklidný život není nic pro něho - potřebuje k životu adrenalin.
Předpokládám, že květinářka na Pont Neuf je Angeličina známá.
Doufám, že se ještě alespoň zevrubně dozvím, co dělal během těch úplně prvních dní po návratu v Paříži.
A těším se, až se s ním a se psem vydám na první noční výpravu.

Tereza píše: *

24 úno 2022, 19:50

Předpokládám, že květinářka na Pont Neuf je Angeličina známá.
Doufám, že se ještě alespoň zevrubně dozvím, co dělal během těch úplně prvních dní po návratu v Paříži.
A těším se, až se s ním a se psem vydám na první noční výpravu.

Přiznám se, že to mne nenapadlo! Mohla by být . Ale ještě není, s Angelikou se teprve seznámí .

Terezo, že Ty mi při psaní koukáš přes rameno? Vše se dozvíš v následující kapitole . I ta noční výprava bude, sice ne první, zato ale při ní pan policajt potká někoho, koho hledal .

Tak aj som na toto čakala už dlho. Ach Paríž 17 storočia mi už chýbala.

Keďže ja už som to čítala predtým. feedback ti napíšem neskoršie - pretože ten môj je vždy plný spoilerov a to sem nepatrí kým to nečítali aj iné Angelikoložky

No neviem však či nezabudli že ty vkladáš do toho istého vlákna keď pridávaš ďalšiu kapitolu ...

moirra píše: *

24 úno 2022, 20:15

No neviem však či nezabudli že ty vkladáš do toho istého vlákna keď pridávaš ďalšiu kapitolu ...

Právě proto vždy napíšu komentář sem .

Penelopo, jsem taky ráda, že je pan advokát a zpět. Nesmím zapomenout na Sorbonnu. Není nad Mé dobré město Paříž.
Těším se na pokračování.

PenelopaW píše: *

24 úno 2022, 20:52

moirra píše: *

24 úno 2022, 20:15

No neviem však či nezabudli že ty vkladáš do toho istého vlákna keď pridávaš ďalšiu kapitolu ...

Právě proto vždy napíšu komentář sem .

Ja som tým iba chela povedať že ja už niesom nová na fóre ale mi tiež chvíľu trvalo kým som pochopila prečo nieje vo vlákne hore tvoje fikce keď si pridávala ako posledná
až potom ma to trklo
a z tohoto by ma to ako novú na fóre veru netrklo :

si přečíst konec 1. kapitoly 2. části fikce o Desgrezovi.

Tak na pokračování téhle fikce čekám už dlouho. Doufám, že bude brzy

Delphine píše: *

27 úno 2022, 11:37

Tak na pokračování téhle fikce čekám už dlouho. Doufám, že bude brzy

ale ved uz je Penelopa to pridava ked je to ta ista kapitola do toho isteho prispevku vo vlakne teda do posledneho