Bolo to vo Francii. V Toulose to nebolo, ani u dvora ani v Paríži. Hm.

Bolo to pred Joffreyovou domnelou popravou?

Nebylo.

Bolo to v Marseille?

Ne

Hej! Už som pochodila celé Francúzsko.

Bolo to v Plessis?

Ano!

A bol to skutočne šľachtic čo to povedal?

Dobrá otázka. Asi mě ukamenuješ za tuto základní neznalost, ale nedovedu dát přesnou odpověď - to by jsi věděla přesně spíš ty, kdyby jsi znala jeho jméno.
V tomto případě je to pro mě složité se přesně vyjádřit zda ano, či ne.

Bolo to pred Filipovou smrťou?

Ne.

Hm. Na Plessis po Filipovej smrti a nevieš z istotou či to bol šľachtic.

Bol ten človek správca?

moirra píše:

Hm. Na Plessis po Filipovej smrti a nevieš z istotou či to bol šľachtic.

Bol ten človek správca?

Správcem nebyl.

A ani teď sama bez tvé pomoci nedokážu rozhodnout, zda byl šlechtic.

A i podle Wikipedie jsem na vážkách :
Příslušnost k této skupině vychází z několika zdrojů:
- rodového principu, je zpravidla založena manželským původem po šlechtickém otci
- povýšení do šlechtického stavu panovníkem.
- automatické šlechtictví, dané jako jeden z požitků některých vysokých úřadů, např. bratry papeže

Bolo to na Plessis až po Angelikynom výlete do stredomoria?

Ano.

Bol ten človek protestant?

Ne.

A já myslela, že dávám lehkou hádanku.

Po zralé úvaze jsem rozsekla otázku, zda byl či nebyl šlechtic.
Ne, nebyl.

Bol to duchovný ?

Ne .
Já si myslím, že vás s tím šlechticem matu - ale to mé rozpolcené uvažování má naprosto racionální základ.
Asi mi pak vypeskuješ, ale co už.

Bol to vojak?

Ne.

Povstalec?

Ne.
Ale rebelem bych ho rozhodně nazvala.

Před pár dny byly přijímačky a maturity a každý rok se u nich vyskytne nějaká diskutabilní otázka, která vyvolá vlnu dohadů o možné odpovědi. A mám dojem, že se tak stalo i v tomto případě.

Byl ten muž vychovatelem Angeličiných dětí?

Ne.

Bylo jeho nejkrásnější vzpomínkou, jak ji jednou nesl v náruči?

Tento šlechtic - nešlechtic ji v náručí nenesl.

Patřil k Filipově personálu?

Patřil k delegaci, která měla Angeliku přivést k rozumu po návratu ze Středomoří?

Kromě Fialky mne ještě napadl jeden pán, tak snad nevadí, že dám hned další otázku: Byl to mlynář?

Ne a ne.

Abych to shrnula:

Není snadné žít vedle všech těch lidí, kteří vás nenávidí, protože jste krásná.

Byl to muž, (ne)šlechtic a řekl to v Plessis po Angeličině návratu ze Středomoří. Nebyl to správce, Hugenot, duchovní, voják, vychovatel dětí ani Filipův sluha / služebný personál a nebyl to ani mlynář Valentin.

Ten (ne)šlechtic vylučuje i Angeličiny bratry, takže musím říct, že i já jsem v pasti :-D.

Bylo to v období před vypálením zámku?

Ano.

Patřil k Angeličině personálu?

Nepatřil.

Takže ani Malbrant Ranař... začínám chápat Moiřinu frustraci .

Nešlechtic vylučuje i Florimonda coby Angeličina syna... jsem v pasti .

Byl původem ze Dvora zázraků?

PenelopaW píše:

Takže ani Malbrant Ranař... začínám chápat Moiřinu frustraci .

Nešlechtic vylučuje i Florimonda coby Angeličina syna... jsem v pasti .

„Mami, musíme odjet…“
„Ale kam chceš jet, dítě moje?“
„Je moc míst, kde lze žít. Dohodl jsem se na odjezdu s Nathanaelem… Vezmu s sebou Charlese-Henriho.“
„Nathanaelem de Rambourg?“ „Ano, je to můj přítel. Kdysi, když jsem žil na Plessis, jsme se skamarádili. Ještě než jsem šel ke dvoru.“ „Nikdy jsi mi to neřekl.“ Zvedl s mnohoznačným výrazem obočí. Bylo ještě mnoho dalších věcí, které jí neřekl. „Jestli nechcete jít s námi, vaše věc. Ale vezmu Charlese-Henriho.“
„Ty ses zbláznil, Florimonde. Charles-Henri nemůže opustit tyhle statky, které zdědil: zámek, park, lesy, země patří jemu, a až bude plnoletý, dostane je zpátky.“
„A co mám já?“
Hleděla na něho a srdce se jí svíralo. Ty, ty nemáš nic, můj synu, mé krásné, hrdé dítě…
„Já nemám nic?“ Tón byl naléhavý. Přes to všechno doufal. Každá vteřina matčina mlčení zvětšovala tíhu rozsudku, který už tušil.
„Budeš mít peníze z mých obchodních akcií…“
„Ale mé jméno, statky, dědictví, kde jsou?“ „Víš…,“ začala. Rychle se odvrátil a zahleděl se do dálky.
„A právě proto chci odjet.“
Ovinula mu paži kolem ramen a vraceli se pomalu k zámku. Půjdu ke králi, přemítala, projdu velkou galerií v černých šatech, sledována výsměšnými i nadšenými pohledy dvořanů, pokleknu… vzdám se králi… A pak ti vrátí tvé tituly, dědictví… Provinila jsem se proti tobě, můj synu, když jsem si chtěla zachovat svou ženskou svobodu. Není východiska…

Hanba! Za tohle máš ode mne vyčiněno, protože Florimond byl šlechtic původem, krví, bez ohledu na tituly . Už jsem sahala po Flipotovi, protože jiní chlapi mne už nenapadali.

PenelopaW píše:

Byl původem ze Dvora zázraků?

Ne.

Byl to tedy Angeličin syn?

PenelopaW píše:

Hanba! Za tohle máš ode mne vyčiněno, protože Florimond byl šlechtic původem, krví, bez ohledu na tituly . Už jsem sahala po Flipotovi, protože jiní chlapi mne už nenapadali.

Já původně odpověděla, že šlechticem byl. Ale v době před vypálením Plessis byl přece všech titulů i jména po otci zbaven. Odpusť, ale na toto jeho společenské postavení mi šlechtic nešlechtic pasovalo. Byl nevlastním synem Filipa, stejně jako Cantor. Cantora si Joffrey převzal jako Cantora "Morens".
Já psala, že to nedokážu přesně rozseknout a že mi Moirra vynadá.

PenelopaW píše:

Byl to tedy Angeličin syn?

Ano.

Byla to věta z jejich posledního rozhovoru před vypálením Plessis.

Tak dlouho s ní ještě od svého příjezdu nemluvil. Domnívala se, že si nepřipouští žádné starosti.
„Neboj se, Florimonde,“ řekla. „Myslím, že se všechno uklidní. Poslechni, chtěl bys být…,“mluvilo se jí těžce, „líbilo by se ti vrátit se ke dvoru?“
„Proboha ne,“ prohlásil spontánně chlapec. „Bylo tam příliš mnoho lidí, kteří mi nadbíhali a chtěli mi ublížit, protože vás měl král rád. A teď jsou proti mně, protože vás rád nemá. Už toho mám dost. .............
........

Takže půjde a oddá se králi. Nejhorší čin, zrada na sobě samé, na své minulosti, zrada na muži, na něhož nemůže zapomenout…
„Jste na tahu, mami,“ ozval se Florimond. „A jestli mi věříte, radil bych vám, abyste táhla s královnou.“
Angelika se slabě usmála a táhla s královnou. Florimond si rozmyslel složitý tah, udělal ho a vzhlédl.
„Já dobře vím, že to vůbec není vaše chyba,“ řekl tím svým jemným hlasem, který si osvojil v koleji. „Není snadné žít vedle všech těch lidí, kteří vás nenávidí, protože jste krásná. Ale myslím, že musíme odjet, dřív než bude pozdě…!“
„Drahoušku, skutečně to není tak jednoduché, jak říkáš. Kam můžeme jít? Právě jsem se vrátila z nesmírně dlouhé cesty, Florimonde. Unikla jsem strašným nebezpečím, a přesto jsem se vrátila, aniž jsem našlo to, co jsem hledala…“
„Jenže já ho najdu,“ prohlásil Florimond s přesvědčením.

Zmátla jsi nás tím dokonale .

PenelopaW píše:

Zmátla jsi nás tím dokonale .

Nic takového jsem neměla v úmyslu .

Mám zadávat?