Tak tu pridávam v prílohe aj túto ukážku, pre tie z vás ktoré by chceli čítať.Takže ukážka zo spomínanej ukážky
Prvá poviedka z knihy V. P. Borovička: Pařížská Surete pátrá
Poviedka: Ďáblova hezká tvář
ktorú si môžete prečítať v 37 stranovej ukážke z knihy
Marie-Madeleine d’Aubrayová byla krásná, na tom se shodli všichni. Měla jemný obličej, sametový hlas, elegantní pohyby, tmavé uhrančivé oči. Dovedla očarovat každého muže. Svých půvabů využívala, jak mohla.
Narodila se 22. července 1630 ve vážené rodině. Její otec civilní soudce Dreux d’Aubray byl nejen zámožný, ale taky velmi vlivný muž. Byl správcem pařížského Châteletu. Tímto jménem byly označeny dvě budovy a také instituce hlavního města: vězení na levém břehu Seiny a pevnost Châtelet, v níž bylo sídlo francouzské justiční služby. Ať už vládl jedné či druhé, byl to mocný muž.
Jeho dcera byla do větru. Už jako nezletilá prý měla pletky s muži, a tak pro ni otec hledal vhodného ženicha. Našel ho, až když bylo dceři jednadvacet. V roce 1651 se Madeleine provdala za markýze de Brinvilliers. Bylo to podivné manželství, i když za vlády Ludvíka XIV., v době válek, všeobecné demoralizace, období korupce, bezpráví a volných mravů, ne výjimečné.
Markýz de Brinvilliers byl plukovníkem gardového pluku Trassi a v civilu prostopášníkem. Z válečných tažení, ale i od četných milenek přijížděl domů jen občas a nikdy se dlouho nezdržel. Jeho věčně těhotná manželka však nestrádala. Markýz měl vysoký roční příjem třicet tisíc livrů a ona dostala od otce věnem dalších dvě stě tisíc. Plukovník prožíval život v radovánkách, nebránil však své manželce, aby dělala totéž. A jako by se režie osudů ujala Prozřetelnost, sám přivedl své ženě do domu jejího pozdějšího milence, s nímž strávila příštích dvanáct let.
Jmenoval se Jean Baptiste Gaudin de Sainte-Croix, byl hejtmanem pluku, kterému velel markýz de Brinvilliers.
Keď sme boli v Paríži samozrejme že sme nevynechali ani palác markízy Brinvillersovej - ktorý je skutočne na pár krokov od ulice Beautreilles kde bývala Angelika v paláci ktorý pre ňu postavil Joffrey.
Preto aj pani Golonová vložila v 5 diely Desgrezovi do úst repliku v ktorej vraví že zatkol jej susedu.
To však bol dom jej otca, a býval tam priateľ Desgrezovho otca a otec Brinvillierky d'Aubray
https://fr.wikipedia.org/wiki/H%C3%B4tel_d%27Aubray
preto sa na mnohých miestach uvádza ešte jeden dom Brinvillierky na inej Adrese - kde kedy bývala by bolo treba stabuľkovať - ale to už myslím spravili za nás iní.
Aféra s jedmi, vchod do budovy Marie-Madeleine d'Aubray, markízy de Brinvilliers, v Paríži, rue de Blevre, číslo 28, kresba z 19. storočia. Francúzsko, 17. storočie. Paríž, Hôtel Carnavalet (Múzeum umenia) (foto: DeAgostini/Getty Images)
https://www.gettyimages.ch/fotos/marie- ... d%27aubray
Mňa zaujal dokument s policajného múzea na ktorom je napísané: Zatknutie markízy de Brinvilliers. Autor fotografie to nafotil v policajnom múzeu.
Aféra s jedmi, odsúdenie Marie-Madeleine d'Aubray, markízy de Brinvilliers (1630-1676), 6. apríla 1673. Francúzsko, 17. storočie. Paríž, Musée Des Collections Historiques Prefecture Police (Múzeum polície) (foto: DeAgostini/Getty Images)