Poitou - zelené Benátky Francúzka

Zdá sa že sme tak trochu zabudli na krásu kraja kde Angelika vyrastala a prežila svoje šťastné detstvo.
tento kraj vraj kedysi pani Anne Golon doslova očaril a myslím že to aj bolo tam kde videla na lúke tancovať
malé dlhovlasé blonďaté dievčatko keď sa zrodila v jej hlave Angelika.

Ako vidíme na mape, tento kraj nieje ďaleko od La Rochele, do ktorého Angelika kedysi po vzbure utiekla.

Turistická mapa Marais-Poitevin:

https://p.calameoassets.com/13103015224 ... 0ff/p1.jpg



Pár obrázkov:

Poitou - zelené Benátky Francúzka

Poitou - Zelené Benátky vo Francúzsku, rovnako ako sa o tomto kraji hovorí na začiatku knihy Angelika od pani AG:
--------------------------------------------------------------
Osady a vesničky jsou roztroušeny po ostrovech bývalého zálivu. Poněkud výstřední vévoda de la Trémoille který byl jedno léto hostem markýze du Plessis, nazval ten kraj Zelené Benátky.
Rozlehlé vodní pláně a měkké močály se táhnou od Niortu a Fontenay-le-Comte až k oceánu. Kousek před Marans, Chaillé a Luconem sahají až k hořkým bažinám, jak se tu říká slané vodě.

Zaujímavý článok a pekné fotky:

http://simonnejurcova.blog.sme.sk/c/363 ... uzsku.html



Pri tomto videu si môžeme urobiť dokonalý obraz ako a kde Angelika vyrastala....
-----------------------------------
Blízko močálu má Angelika kamaráda, mlynářského synka Valentina. Opačným směrem, u lesa, zas bydlí Nicolas, jedno ze sedmi rolníkových dětí, pasáček u pana de Sancé.
S Valentinem projíždí na loďce kanály, vroubené pomněnkami, mátou a angelikou. Valentin jí trhá celé náruče této vysoké byliny, co tak krásně voní.


https://www.youtube.com/watch?v=HeSN5EAU4Ig

moirra píše:

Poitou - zelené Benátky Francúzka

Zdá sa že sme tak trochu zabudli na krásu kraja kde Angelika vyrastala a prežila svoje šťastné detstvo.
tento kraj vraj kedysi pani Anne Golon doslova očaril a myslím že to aj bolo tam kde videla na lúke tancovať
malé dlhovlasé blonďaté dievčatko keď sa zrodila v jej hlave Angelika.

Ako vidíme na mape, tento kraj nieje ďaleko od La Rochele, do ktorého Angelika kedysi po vzbure utiekla.

Tak mě napadlo, jaktože Angeliku nikdo v La Rochele nepoznal, když je to nejvýše 30 km od Poitou?

Tereza píše:

moirra píše:

Ako vidíme na mape, tento kraj nieje ďaleko od La Rochele, do ktorého Angelika kedysi po vzbure utiekla.

Tak mě napadlo, jaktože Angeliku nikdo v La Rochele nepoznal, když je to nejvýše 30 km od Poitou?

Áno! Angelika sa v každom prípade ako dievčatko chcela dostať z Monteloup cez les do La Rochelle a odplávať do Ameriky.

Moja teoria prečo ju tam nikto nepoznal: La Rochelle bolo prístavné mesto, svet sám o sebe, a už nepatrí k Poitou. Kto by tam poznal dievčatko z chudobnej šlachtickej rodiny, a neskoršie veľkú dámu od dvora. Ledaže by išla Angelika k nejakým šľachticom v meste, kde ona však nechodila.
Museli by ju poznať od dvora, a keďže šlachtici v tom čase iba prehrmeli cez mesto v koči, ťažko by ju asi niekto pod tým čepcom a v tých hugenotských šatoch spoznal. Veď aj Kouassi-Ba mal v prvom momente problém ju vo Wapassu spoznať.
No samozrejme okrem cteného pána Rochata! Ten sa veru iba tak ľakho okabátiť nedá.


No Tereza, to s tým kde je Monteloup je totižto na ďalší mapologický hlavolam, ktorý doteraz akosi najhoršie poriešili Francúzi.

Tuto sa o tom bavia:

http://forum.lixium.fr/d-4857652.htm

Teda v skratke:

Najskor niekto povedal ze Monteloup vo Francii nieje a ze je iba Montelupo v Talianskom Toskansku. (milí Francúzi, dovolím si protestovať, pretože máte Courson-Monteloup, ale nie v Poitou.) A že Monteloup je vymyslený ale Poitou existuje písala akási Nadja. Bolo by smutné keby Francúzi nevedeli že Poitou existuje.

MONTELOUP No obidva v preklade znamenajú vlčí kopec, alebo vlčiu horu. čo sa zasa perfektne hodilo s tým že Filip du Plessis-Belliere
v Nieulskych lesoch zabíjal vlkov, čím sa preslávil.

Polovačka na Vlkov:





Pani AG nam v Integrale zakreslila Monteloup kúsok rovnou čiarou smerom na juh od Poitiers, čo by bolo od La Rochelle
asi 140 km.

Ja sa však nazdávam že som našla Nieulský Kláštor, v ktorom na svojej slávnej bojovej výprave Angelika aj s kamarátmi skončila keď viedla svojich Anjelikov cez les do Ameriky. (neskoršie o tom rozprávala Joffreyovi).

Abbaye Saint-Vincent de Nieul-sur-l'Autise alias Kláštor Svätého Vincenta v Nieuli na Autise (na rieke Autise)

Takže zatiaľ pridávam mapu z prehľadom:

Sú na nej la Rochele, Poitiers kde bola Angelika v Kláštore, môžeme tam vidieť Niort, kde boli u mníchov Angelikyni bratia
a Nieul kde je spomínaný kláštor.

Ak som kláštor našla správne, čo predpokladám, tak to potom je dosť blízko k La Rochele, ale iba na dnešnú dobu. V 17 storočí to mohla byť viacdňová cesta.

No myslím že som našla správny kláštor, pri ktorom musel byť Monteloup blízko lebo: Tam kde niekto zakreslil v prvom diely Integrale Monteloup do mapy už žiadne močiare nie sú, ale podľa knihy močiare pri Monteloupe boli aj Nieulský les, a ten kláštor sa nachádzal v Nieul. No neviem musím skúmať ďalej

Tu je mapa:

Kláštor Nieul-sur-l'Autise



Môžeme ho dokonca spolu z Angelikou virtuálne navštíviť a vidieť tých mníchov čo tam asi tak
porábajú.

VIDEO:

https://www.youtube.com/watch?v=Bl6qNUPCYAg

Ha dokonca je tam aj ten mních čo píše na pergamen.

Rozmýšlam akú knihu by nám pri svojej predstavivosti bola pani AG napísala keby používala internet,
keď toto dokázala iba z rešeršami z rôznych historických kníh!

V kláštore:
"Pojďte se mnou, dítě," řekl mnich rázně.
Angelika ho mechanicky následovala. Prošli dvorem.
Když zvedla oči, uviděla hvězdné, nesmírně čisté nebe nad klášterem.
"Pojďte dál," řekl bratr Jan a otevřel dřevěná dvířka s okénkem. "To je má cela. Můžete tu v klidu odpočívat až do rána."
Byla to maličká místnost s holými stěnami, ozdobenými pouze dřevěným krucifixem a obrazem Panny Marie. V rohu stálo nízké lůžko, vlastně jen holé prkno, s hrubým prostěradlem a pokrývkou. Pod krucifixem dřevěné klekátko, jehož pultík byl plný modlitebních knih. Teď tu bylo příjemně chladno, v zimě tu ovšem musí být krutý mráz. Kruhovité okno se zavíralo jedinou dřevěnou okenicí. Dnes večer bylo otevřené a do místnosti pronikaly závany nočního lesa, vůně mechu a hub.
Nalevo vedl schůdek ke koutu, kde svítila věčná lampička. Byl tam pultík plný pergamenů a misek na inkoust.
Mnich ukázal Angelice na postel.
"Natáhněte se a v klidu spěte, dítě. Já budu pokračovat v práci."
Vešel do kouta, usedl na stoličku a sklonil se nad pergamenem.

Inak neviem prečo Česká prekladateľka spomína namiesto Nieul "Naillé" čo je mesto blízko Toulouse a teda v žiadnom prípade nieje v Poitou. Asi nevedela o ktoré mesto sa jedná, budem musieť pozrieť do francúzkej knihy, lebo v nemeckej
aj Slovenskej sú to Nieulske lesy a Nieulský kláštor v Nieul v Poitou.

Ale píše sa tam aj že prespali v Kláštore pretože cez les neviedla žiadna skratka a museli sa na druhý deň vrátiť do Monteloupu cez Naillé a Varrout. To ešte musím preskúmať.

Ve skutečnosti výprava nepřekročila nieulský les. Jakmile se setmělo a obrovskými kmeny
stoletého lesa pronikly poslední rudé sluneční paprsky, Angelika se vzpamatovala. Už několik dní
žila jakoby v horečce. Snila o tom, jak dorazí do La Rochelle (...) Jenže Angelika najednou pocítila, jak ji roztřásla zimnice a to, že udělala pitomost, jí bylo najednou tak jasné, až jí z toho vyschlo v ústech.
Nemůžeme strávit noc v lese, pomyslela si. Jsou tu vlci.
"Nicolasi," řekla nahlas, "nezdá se ti divné, že jsme ještě nedorazili do Naillé?"
Chlapec se zamyslel.
"No, asi jsme zabloudili.

moirra píše:

Kláštor Nieul-sur-l'Autise

Inak neviem prečo Česká prekladateľka spomína namiesto Nieul "Naillé" čo je mesto blízko Toulouse a teda v žiadnom prípade nieje v Poitou. Asi nevedela o ktoré mesto sa jedná, budem musieť pozrieť do francúzkej knihy, lebo v nemeckej
aj Slovenskej sú to Nieulske lesy a Nieulský kláštor v Nieul v Poitou.

Ale píše sa tam aj že prespali v Kláštore pretože cez les neviedla žiadna skratka a museli sa na druhý deň vrátiť do Monteloupu cez Naillé a Varrout. To ešte musím preskúmať.

Pod "l'abbaye de Nieul" ako je to vo francúzkej knihe vygooglojete iba jeden kláštor: ten čo som našla, čiže Abbaye de Nieul sur l'Autise.

Naillé som našla jedno iba pri Toulouse a Varrout som nikde nenašla, ani v google maps. Ale to nevadí, máme aspoň správny kláštor a Nieulské lesy čo sú pri ňom.

Nieulské lesy sú aj vo Francúzkej knihe uvedené pod názvom "Forêt de Nieul".

Inak Na Francúzkom fóre som si prečítala že niektoré dámy sú presvedčené, že sa pani AG inšpirovala
zámkom a menom Château du Plessis-Bourré.

Ja si to nemyslím, lebo v knihe predsa nebol na vode. Ale aj tak je pekný.

Prosím posúďte samy:



Tuto je super záber:

http://www.all-free-photos.com/images/c ... 305-hr.jpg

Ja si skôr myslím že keď sa cez vojnu pani AG motala v Poitou a zbadala predlohu malej Angeliky behať na lúke pri zámku, mohlo to byť asi 12 km od Nieulského kláštora, a to tuto:

Fontenay-le-Comte
Zámok sa volá "Chateau de terre neuve"



Tu si viem dvanásťročnú Angeliku predstaviť ako špehovala cez okno a liezla po rímse. A ten zámok má aj tie opísané záhrady.

Vidíte hore smerom na sever od kláštora v Nieul tie lesy a tie močariská?

myslím dámy že pri hieraldickom experimente na ktorý ma naštartoval ako inak pán Clopot
sa mi možno podarilo nájsť ten správny zámok du Plessis

našla som to na stránke Poitou - pod zmiznutými pamiatkami - a zaujímavé je tiež že táto oblasť (kam bol umiestnený aj Monteloup) je nazývaná novou Akvitániou:

nie darmo Joffrey Angeliku hájil pred Carmencitou že ona nieje "severanka" pretože tá časť patrí k Aquitánii a tamojšie dievčatá majú podobnú pleť ako tie z juhu a sedliaci majú nárečie podobné tomu akým sa hovorí v Toulouse ....

https://inventaire.poitou-charentes.fr/ ... eux-sevres

Château du Plessis-Cherchemont

Na pol cesty medzi Nielskym kláštorom a Poitiers kde bola Angelika v kláštore

Mě teda podle té fotky připadá, že by to spíš mohl být Monteloup, než Plessis...

Kto by si mal chuť pozrieť, úžasný dokument o rodnom kraji Angeliky - Poitou:

Marais Poitevin je veľká oblasť močarísk na západe Francúzska: Z dvoch tretín ho tvorí prímorská oblasť suchých mokradí, s rozvinutým farmárstvom a z jednej tretiny močariská, popretkávané kanálmi, prezývanými Zelené Benátky.

Dá sa stiahnuť tuto:

https://uloz.to/file/taU786vquJJt/20150 ... OWnQEzZj==

Ako vyzerali Mulice Baróna de Sance?
Ak ste si mysleli že barón pestoval obyčajné somáre ako ich poznáme my, poprípade mulice, tak sa mýlite, podobne ako som sa mýlila ja.

Armand de Sancé věnoval veškerý čas péči o své malé hospodářství. Chodil oblečený téměř jako jeho poddaní a vanul z
něho pach hnoje a koní. Miloval své děti a byl na ně hrdý. Byly pro něho to nejdůležitější na světě, vždycky myslel nejdřív na ně. A pak na muly. Jednu chvíli snil o tom, že vyšlechtí celé stádečko těchto zvířat, která jsou odolnější než koně a silnější než osli.

V kraji okolo Poitou sa totižto odjakživa pestuje špeciálna rasa a tá vyzerá takto:





Správce sousedního zámku, pan Molines, žádal pana barona de Sancé, aby za ním přijel, že si s ním chce promluvit o jakési důležité a neodkladné záležitosti. Baronka nervózně uhladila papír a pokusila se přečíst si vzkaz ještě jednou. Když chlapec odešel, paní de Sancé, špatně skrývající svou hořkost, si vzala za svědky své děti.
„To je neslýchané, v jakých dobách žijeme! Jak máme snášet, že si správce sousedního zámku, navíc hugenot, klidně dovolí předvolat vašeho otce, který je přímým potomkem Godefroye de Bouillon? Už slyším svého dobrého Armanda, jak říká, že se ta návštěva týká obchodních záležitostí, do nichž ženám nic není. Ráda bych věděla, jaké záležitosti může projednávat šlechtic s úředníkem z vedlejšího zámku. Zřejmě zas půjde o muly… Dokázala bych ještě pochopit, kdyby šlo o chov koní.
Moje rodina byla vždycky volnomyšlenkářská a nikdy jsme se nestyděli za to, že jsme potomky toho dobráka Clauda Goufriera, který se v minulém století za Jindřicha II. Staral o královské stáje. Ale muly a osli!

-----------------------------------------------------------
„Proboha, Molinesi, vy mě uvádíte do rozpaků! (…)
„Proč vám to, co jsem právě řekl, připadá tak nesmyslné, pane barone?“
„Dobrá, probereme si to. Vy víte, že chovám muly a že jsem dokázal vyšlechtit docela pěknou rasu. Přemlouváte mě, abych chov rozšířil, že dokážete zvířata výhodně prodat. To všechno je moc pěkné. Ale nechápu, jak můžete uvažovat o dlouhodobé smlouvě se… Španělskem! Vždyť se Španělskem válčíme, příteli…“
„Válka nebude trvat věčně, pane barone.“

-------------------------------------------------------------



BAUDET du POITOU

Baudet du Poitou, nazývaný aj Poitevin alebo Poitou, je francúzske plemeno osla. Je to jedno z najväčších plemien a žaky (oslie žrebce) boli chované na kobyly plemena koní Poitevin, aby sa z nich získali mulice Poitevin, ktoré boli v minulosti celosvetovo žiadané na poľnohospodárske a iné práce. Baudet má charakteristickú srsť, ktorá visí v dlhých, neupravených chumáčoch alebo kadečiach.

Baudet sa vyvinul v bývalej provincii Poitou, pravdepodobne z oslov, ktoré do tejto oblasti doviezli Rimania. V stredoveku mohli byť symbolom postavenia a začiatkom 18. storočia sa ustálili ich fyzické vlastnosti.

Presný pôvod plemena Poitou nie je známy, ale osly a ich využitie pri chove mulíc mohli byť do oblasti Poitou vo Francúzsku zavedené Rímskou ríšou. Plemeno Baudet de Poitou a plemeno koní Mulassière (známe aj pod názvom Poitevin) boli vyvinuté spoločne na účely produkcie vynikajúcich mul. V stredoveku mohlo byť vlastníctvo osla z Poitou symbolom postavenia medzi miestnou francúzskou šľachtou. Nie je známe, kedy sa získali charakteristické vlastnosti osla z Poitou, ale zdá sa, že boli dobre vyvinuté do roku 1717 (dva roky po smrti Ľudovíta XIV), keď poradca kráľa Ľudovíta XV. popísal nasledovne:

(samozrejme Angelikoložkam je dobre známe ako a kde tie MULICE získali charakteristické vlastnosti osla z Poitou )

V severnom Poitou sa vyskytujú osly, ktoré sú vysoké ako veľké mulice. Sú takmer úplne pokryté srsťou dlhou pol stopy, s nohami a kĺbmi takými veľkými ako u kočišov.

V polovici 19. storočia boli poitevské mulice "považované za najlepšie a najsilnejšie vo Francúzsku" a ročne sa ich predalo 15 000 až 18 000.

Moirra, na tom prvom obrázku to zviera vyzerá, ako keby mu tú srsť prirobili

Precious píše: *

06 lis 2022, 16:45

Moirra, na tom prvom obrázku to zviera vyzerá, ako keby mu tú srsť prirobili

Vyzerá, ale nie je tomu tak. Ale je pravda že sa zdá tak trochu vypelichaný, chudák. Vlastne keď sa pozorne pozrieme, tak trochu vypelichaní sú tam skoro všetci. Zrejme zhadzujú na leto srsť.

Takú podobnú srsť má aj dobytok v Škótsku.

PS: Inak v celom vlákne som doplnila fotografie a informácie, lebo po tom čo sa robilo nové fórum to bolo tak trochu rozhádzané a tiež niektoré linky už nefungovali.

PS2: úžasné Video pri ktorom vôbec nemusíte vedieť po Francúzky pri ktorom sa dá inšpirovať ako stráviť pobyt v Poitou keď sa tam človek raz dostane. Plavba loďkou po kanáloch v Poitou je istotne skvelý zážitok.

Takto sa Angelika prevážala v močiaroch ktoré už vtedy nazývali Zelené Benátky, kvôli ich nespočetným kanálom. V 5 diely Angelika sa búri tieto močiare využívali ako útočište, pretože tam si kráľovská armáda moc netrúfala. V tých močiaroch mal svoj dom aj mlynár Valentín, kamarát z detstva ku ktorému sa utiekla.

No tento "batelier" alias lodník Benjamin, by si mohol v novom sfilmovaní zahrať toho mlynára Valentína.

https://www.sudouest.fr/lachainetv7/emi ... 27/qssrsqu



A inak toto je Nieulsky les - francúzsky "Forêt de Nieul" spomíaný v knihe, ktorým Angelika blúdila keď sa vybrala s kamarátmi z Monteloupu krížom cez les a namiesto pri mori skončili v Nieulskom opátstve.:

Ještě k mulám:
https://www.youtube.com/watch?v=QQU7DCwgdec
https://www.youtube.com/watch?v=WtkTWXScHpE

Jéje, super objavy Delphine, tak toto som akosi som prehliadla- obidve Videa o mulách sú božie. V tom druhom aj vidíme ako sa využívali na prácu.
Keď si všimneme aké hrubé majú nohy - tak na ťažké roboty sa hodili viacej ako kone.
Avšak tieto zasa vedia rýchlejšie cválať.

Baudet du Poitou na Wikipédii

https://en.wikipedia.org/wiki/Baudet_du_Poitou

Osel poitouský je aj v českých zoo ! Čiže máme návrh na ďalšiu angelikologickú aktivity! V České republice je chován v Zoopark Vyškov, ZOO Olomouc a v Zoopark Chomutov.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Osel_poitousk%C3%BD

Keďže Zuzanka možno zamieri do zelených Benátok vo Francúzsku pridávam čo som zasa vyhrabala na nete:

Marais Poitevin – oblast mokřin

Voda pleská o boky dřevěného člunu, který pluje po rovném kanále obklopeném smutečními vrbami. Turistický průvodce Antonin Vorain obratně vesluje na člunu jedním veslem a sklání hlavu pod nízkými větvemi. V tomto regionu vyrostl a důvěrně ho zná.

„Kanály postavili mnichové ve středověku, aby mohli přepravovat dobytek a obilí,“ vysvětluje. V dnešní době se používají spíše pro volný čas než pro obchod, ale občas může kolem proplout loď naložená krémově zbarveným charolaiským skotem. Dobytek se pase na jasně zelené trávě pokrývající břehy kanálu, která – spolu s hojností vegetace a všudypřítomným zeleným okřehkem na hladině – daly oblasti Marais Poitevin přezdívku Zelené Benátky. Místy mezi stromy zahlédneme pěkný kamenný domek se zakotveným člunem na okraji kanálu.

„Kdysi byly tyto vesnice přístupné jen po vodě,“ říká Antonin. „Bylo běžné, že novomanželé dostali od své rodiny člun – asi tak, jakoby dnes dostali auto.“

Tradice vlastnění člunu přetrvává dodnes i přes skutečnost, že vesnice jsou dnes dobře přístupné po silnici. Antonin pluje po Canal de la Garette à Coulon směrem k vesnici Coulon. Je to oblíbené místo, kde si lidé vypůjčí člun a zastaví se na oběd, při kterém ochutnají tradiční pokrmy s mogette (místními bílými fazolemi) v některé restauraci na břehu. Nicméně brzy ráno je pustý až na pár místních, kteří loví maličké úhoře nazývané pibales. Síť kanálů je tak rozsáhlá, že vždy máte poblíž místo, kde budete sami. Obzvlášť dobře skrytý je úsek Conche des Ecoyaux, oblíbené místo, kam míří školáci. Úzký úsek vody je – tak jako většina – lemován topoly. „Byly zde vysazeny proto, že jejich kořeny pomáhají zpevňovat půdu na březích,“ říká Antonin.

Původně byly čluny v Marais Poitevin vyráběny z dubového dřeva, ale dnes jsou většinou z laminátu nebo hliníku. Často bývají motorizované, ale Antonin dává přednost tichu, které nabízí veslování, zatímco jeho uši jsou nastražené, jestli nezaslechnou ťukání datla v lese. Nad klidnou vodou přelétne volavka popelavá a záblesk modře naznačuje letmou návštěvu ledňáčka. Za rohem se krajina otvírá a odkaluje pole s houpající se kukuřicí, na kterou dopadá vycházející slunce. Pár na kolech projíždí kolem vody – cyklistické stezky mohou návštěvníky zavést hlouběji do míst, která nejsou splavná pro čluny, do úseků lesa, kde najdete stromy plné ovoce.

„Tohle místo má jedinečnou historii,“ říká Antonin, zatímco se věž románského kostela ve vesnici Magné tyčí před námi. Zakotví člun a uvazuje ji provazem. „Náš jazyk, jídlo i tradice jsou spojeny s vodou. Nedovedeme si představit jiný život.“

ZDROJ: https://www.topmagazine.cz/pet-atraktiv ... m-pobrezi/



LINKY:

https://de.wikipedia.org/wiki/Regionale ... s_Poitevin

Festival Angeliky:

https://www.niortmaraispoitevin.com/de/ ... -bessines/

Brožúrky na stiahnutie včítane mapky

https://www.niortmaraispoitevin.com/de/ ... brochures/

Angelica Archangelica in Coulon (Deux-Sèvres):

keď raz budem veľká a bohatá, zbalím si kufor, nasadnem do auta a pôjdem aspoň na mesiac do Francúzska po stopách Angeliky. A pôjdem aj sama, ak sa nikto nepridá Všetky tieto fotky a reportáže ma len lákajú a som doma čoraz nepokojnejšia a svrbia ma päty.

Snažím sa nájsť MONTELOUP a myslím, keďže pani AG má rada slovné hračky, tak to možno bude CHANTELOUP.

chante znamená spievať - že by sa to miesto volalo vlčí spev?

Celkom dole je mapa a sú tam zábery z okolia kláštora v ktorom sa Angelika ocitla počas výpravy na more cez les už ako dieťa a neskoršie ako vzbúrenkyňa, kedy bol už opátom jeje brat.

https://www.cartesfrance.fr/carte-franc ... utise.html

Snažila som sa v ohradenom priestore Marais-Poitevin zistiť či sú tam nejaké miesta ktoré majú vo svojom koreni slovo
LOUP - alias vlk.

a potom je tam ešte miesto zvané fossé du Loup - vlčia priekopa

obidve miesta sú asi 4 hodiny chôdze od kláštora - takže je možné že Angelika zo svojimi anjelíkmi na výprave cez les takto zablúdila

Obidve miesta sú spomenuté aj na WIKI a je tam aj zaujímavá mapa z roku 1818 ktorá ukazuje koľko kanálov tam už vtedy bolo vybudovaných.

https://fr.wikipedia.org/wiki/Marais_poitevin

ja som však podľa údajov z knihy o vzdialenostiach medzi zámkom MONTELOUP, Nieulskym Kláštorom a Močiarami usúdila že Monteloup nemohol byť viac ako 20 KM od spomínaneho kláštora.

Tuto je opis zámku Monteloup:

Jednou zdí byl monteloupský zámek obrácen k močálu. Byla to nejstarší část budovy, postavená někdejším panem Ridoué de Sancé, který udržoval ve 12. století přátelské styky s Gueschinem. Byla zakončena dvěma vysokými věžemi s točitým dřevěným schodištěm; když po něm Angelika s Gontranem nebo s Denisem běhali, bavili se tím, že plivali do mezer v podsebití, jimiž vojáci ve středověku vylévali na obléhatele vědra s horkým olejem. Zeď zámku vyrůstala zeď z malého vápencového výběžku, za nímž začínal močál. Kdysi dávno, na počátku zdejšího osídlování, sahalo moře až sem. Jak ustupovalo, zanechalo za sebou síť řek, kanálů a jezer, po nichž se sedláci plaví v loďkách a v jejichž kapradí a vrbinách kralují užovky a žáby.
Osady a vesničky jsou roztroušeny po ostrovech bývalého zálivu. Poněkud výstřední vévoda de la Trémoille který byl jedno léto hostem markýze du Plessis, nazval ten kraj Zelené Benátky.
Rozlehlé vodní pláně a měkké močály se táhnou od Niortu a Fontenay-le-Comte až k oceánu. Kousek před Marans, Chaillé a Luconem sahají až k hořkým bažinám, jak se tu říká slané vodě.
Směrem do vnitrozemí je monteloupský zámek obrácen novější fasádou s mnoha okny. Jen stěží se mezi ně vtěsnal starý padací most se zrezavělými řetězy, kde hřadují slepice a krůty a který odděluje hlavní vchod od luk, na níchž se pasou muly.


Očividne sa pani AG inšpirovala rôznymi názvami z okolia - Neďaleko od Poitiers existuje napríklad zámok s menom
Saint-Loup-Lamairé
kde ak máte dostatok financií môžete prenocovať (noc pre dvoch stojí okolo 150 €)
a iný zámok Château de Saint Loup sur Thouet

a miesto zvané VALOUP - už zasa vlk v názve - tam zasa má byť BAŇA ktorá bola Angelikynym venom

tak som ešte rešeršovala či naozaj MARAIS_POITEVIN mal vlkov, lebo močiare mi prídu nezvyčajné miesto pre vlkov - (ale dobre asi tam vtedy bolo viacej lesov ako dnes)
a zistila som že skutočne Marais-Poitevin je známy tým že tam kedysi bolo hodne vlkov.