Som presvedčená že Mazarin ktorý sa už v prvom diely spomína viac ako 60 krát, myslím tým starú verziu, v integrále je ho ešte viac, si zaslúži svoje vlastné vlákno.

Kardinál Mazarin v skratke:

Ľudovít XIV. sa stal francúzskym kráľom po smrti svojho otca Ľudovíta XIII., keď mal necelých päť rokov. Bolo to v roku 1643, keď v Európe stále zúrila tridsaťročná vojna. Ľudovít bol ešte príliš mladý na to, aby sám prevzal vládu. Urobila to pre neho jeho matka Anna Rakúska a jej prvý minister, kardinál Mazarin (1602-1661). Keďže však v závete Ľudovíta XIII bolo o regentstve niečo iné, vyjednal kráľovnej regentstvo ústupkami členom parlamentu.

Mazarin: sivá eminencia

Kardinál Mazarin bol hlavným francúzskym ministrom v rokoch 1642 až 1661 a mal veľkú moc až do nástupu Ľudovíta XIV. k moci (čo sa viac či menej stalo až po smrti Francúzmi nenávideného kardinála). Bol známy aj ako "šedá eminencia". Mnohí Francúzi nedôverovali kráľovi talianskeho pôvodu a obávali sa jeho silného vplyvu na ešte veľmi mladého kráľa a jeho matku.

Jeho najzáslužnejšou činnosťou podľa môjho názoru bolo ukončenie 30 ročnej vojny - tým že vyjednal Pyrenejsky Mier za pomoci viacerých ľstí. Za svojho života nazhrňal rozprávkové bohatstvo, kým kráľovská pokladnica zívala prázdnotou.

Po Mazarinovej smrti v roku 1661 sa vlády ujal sám kráľ Ľudovít XIV. Jeho cieľom bolo urobiť z Francúzska najsilnejšiu mocnosť v Európe, čo sa mu aspoň na istý čas podarilo.


Pozrime sa čo si o Mazarinovi myslí Joffrey de Peyrac

všimol si vôbec neikto že Joffrey sa s kardinálom na kráľovskej svadbe stretol osobne osamote
(teda ak opomeniem stretnutie kde boli aj kráľ a kráľovná)


Angelika si uvědomila, že ze včerejších událostí si nejjasněji pamatuje setkání s oněmi třemi knězi, z nichž jeden, pan de Valence, odešel jako první hlásit kardinálovi, co o něm řekl špatného, aby ho na to neupozornil některý z jeho špionů, například abbé de Bonzi. Takové chování člověka, který se nezdál nijak zvlášť bázlivý, navíc biskupa v rozkvětu mládí – nebylo mu ještě ani třicet – jí vůbec nepřipadalo k smíchu, spíš jí připomnělo atmosféru strachu, která ode všech vyžadovala obzvláštní soustředění a opatrnost.
Sdělila výsledek svých úvah manželovi.
„Joffreyi, včera ráno, když jsme mluvili s Binetem, jsem slyšela, jak nazýváte kardinála ,ten darebák ministr‘. I Bineta to vyděsilo a doporučil nám, abychom si dávali pozor.“
Joffrey ji vzal kolem pasu a se smíchem ji roztočil.
„Moje malá vílo! Moje malá čarodějnice! Zbožňuju vás, když mi děláte kázání.“
Díval se na ni tím pobaveným a zároveň obdivným pohledem, jímž ji občas pozoroval.

„Neustále mě udivujete a okouzlujete. Takže vy jste se nenechala obloudit pozlátkem dvora a vidíte jeho skryté hrozby? A říkáte mi: Buďte ve střehu?“
Měla pravdu. Toto srocení lidí bylo pro mnohé příležitostí lépe se poznat, ale také se vzájemně špehovat, odhadovat, jak si kdo stojí. Joffrey jí řekl, že pro něj se zdánlivě všechno vyvíjí dobře. Včera večer ho zavolali do Ciboure, kde sídlí kardinál, a po dlouhém rozhovoru ho kardinál požádal, aby odjel na zámek, kde se shromáždily všechny významné osobnosti z Guyenne. Pověřil ho, aby jim předal pozvání na královskou svatbu, na niž dosud neměly přístup, neboť ministr si nebyl jist jejich loajalitou. Dnes se tam musí vrátit, takže večer opět nebude doma.
Stejně jako Joffrey v případě kardinála Mazarina Angelika tušila, že díky přátelství jedné z nejúctyhodnějších osobností královské rodiny, slečny de Montpensier, pro ni bude velice obtížné vyhnout se požadavku, aby slečnu doprovázela – pokud ho zopakuje.

moirra píše: *

12 úno 2023, 18:37

všimol si vôbec niekto, že Joffrey sa s kardinálom na kráľovskej svadbe stretol osobne osamote
(teda ak opomeniem stretnutie kde boli aj kráľ a kráľovná)

áno, ja si to pamätám! A to nie preto, že by som mala nejakú skvelú pamäť, ale "Královské slavnosti" som si minule zopakovala.

Ďakujem za krátke priblíženie talianskeho intrigána. Na čo vlastne zomrel, akú chorobu mu vtedy pripísali? Kráľovná matka mala rakovinu, ale kardinála si nepamätám.

Precious píše: *

12 úno 2023, 19:25

Na čo vlastne zomrel, akú chorobu mu vtedy pripísali? Kráľovná matka mala rakovinu, ale kardinála si nepamätám.

Zatiaľ nechcem veľa písať o Mazarinovi tuto lebo v mojej fikcii sa dostaneme aj k Mazarinovej smrti, kde to potom bude osvetlené. Toto bol iba taký krátky úvod k jeho osobnosti.

Pred nedávnom ma zaujala správa že Francúzi našli v archívoch 300 rokov odpočívajúcu korešpondenciu kardinála a kráľovny matky.

Tak si budu muset zopakovat královskou svatbu, já si setkání obou osob nevšimla. Neustále přemýšlím, jak se mohl JP vyhnout zatčení. Ale zase by nebyl román.

Zuzanka62 píše: *

15 črc 2023, 23:19

Tak si budu muset zopakovat královskou svatbu, já si setkání obou osob nevšimla. Neustále přemýšlím, jak se mohl JP vyhnout zatčení. Ale zase by nebyl román.

Zuzanka, možno sa nad tebou zľutujem a preložím ti tú fikciu, čo som ti spomínala. Hádam ťa potom už táto otázka prestane trápiť

Precious píše: *

25 črc 2023, 14:13

Zuzanka, možno sa nad tebou zľutujem a preložím ti tú fikciu, čo som ti spomínala. Hádam ťa potom už táto otázka prestane trápiť

Pripomínam že v mojej fikci Joffrey sám rekapituluje ako sa mohol vyhnúť zatknutiu.

A milá Precious samozrejme by sme boli veľmi sklamané keby si pre nás už nič neprekladala. Tešíme sa na záver A+ J po 350 rokoch ale aj na nové vlákno. Angelikoložky celého sveta spojte sa!

Pridávam vám v prílohe ako PDF prvú kapitolu z Dumasových "Tři mušketýři po dvaceti letech" v ktorej po smrti kardinála Richellieua
nastupuje na scénu Mazarin.

Podľa mňa Dumas píše skvele a má aj dobrý humor, a u mňa má extra body aj za to že má na osobu kardinála Mazarina rovnaký názor ako ja.

Úryvok:

V pokoji Kardinálského paláce, který již známe, seděl u stolu se zlacenými rohy, přeplněného knihami a papíry, muž, hlavu opřenou oběma rukama. Za ním stál ohromný krb ozářený ohněm, jehož oharky se sesouvaly po zlacených kozlících. Zezadu ozařoval nádherný oděv zamyšleného muže oheň, zpředu svícen s mnoha svíčkami.
Při pohledu na ten červený talár a bohaté krajky, na bledé čelo, v zamyšlení schýlené, osamělou komnatu, tichou předsíň, odměřené kroky stráží na chodbě, každý usoudil, že v pokoji dlí ještě stín kardinála Richelieua.
Bohužel, byl to skutečně jen stín velikého muže. Francie byla zeslabena, královská moc zneuznána, šlechta opět mocná a vzpurná, nepřítel již uvnitř hranic — vše nasvědčovalo tomu, že Richelieu už není na světě.

Jasnějším důkazem, že červený talár není talárem starého kardinála, byla ta osamocenost, připomínající spíše přízrak než živého člověka. Na chodbách žádní dvořané, zato dvory plné stráží. Z ulice sem stoupala uštěpačná nálada, vnikala okny do komnaty a přinášela mocný dech města, které se celé spojilo proti ministrovi. Zdálky bylo slyšet opakované výstřely, jež naštěstí dopadaly bez cíle a nepůsobily škody.
Lid střílel jen proto, aby ukázal strážím, Švýcarům, mušketýrům a vojákům, kteří střežili Královský palác (Kardinálský palác změnil totiž jméno***), že má také zbraně. Tím Richelieuovým stínem byl Mazarin. Byl osamocen a cítil se sláb.
„Stále se ohánějí tím, že jsem cizinec, že jsem Ital," pobrukoval si.
„Tím slovem zavraždili, pověsili a na kusy roztrhali Conciniho. Kdybych povolil, zavraždili by, pověsili a roztrhali by na kusy i mne — jako jeho. A přece jsem jim nic neudělal, ledaže jsem z nich trochu mačkal peníze.
Hlupáci! Nechápou, že jejich nepřítel není Ital, který mluví špatně francouzsky, ale spíše ti, kdo jim dovedou vykládat krásná slova ryzím a správným přízvukem pařížským."

„Ano, ano," pokračoval ministr s podivným úsměvem na bledých rtech, „ano, váš povyk mi praví, že osud oblíbenců je nestálý. Ale víte-li to, víte také moc dobře, že já nejsem ledajaký oblíbenec! Hrabě z Essexu měl od své královské milenky nádherný prsten s diamanty. Já mám jen prostý kroužek s monogramem a datem, ale ten prstýnek byl požehnán v kapli Královského paláce. Mne nepřemohou, jak by si přáli! Při svém věčném volání: Pryč s Mazarinem! nevidí, že já je vlastně ponoukám, aby volali : Ať žije pan de Beaufort! nebo Ať žije princ! nebo Sláva parlamentu !
A zatím pan de Beaufort je pěkně ve Vincennes, princ se tam odebere co nevidět, a parlament...
Tu přešel kardinálův úsměv najednou ve výraz takové nenávisti, jakou by byl nikdo nehledal v jeho mírné tváři.
„Však uvidíme, co uděláme s parlamentem!

------------------------------

*** Palác sa za Kardinála Richelieu volal kardinálsky, neskoršie Palais Royal, do ktorého sa nakoniec po svojej svadbe s Henrietou Anglickou nasťahoval kráľov brat, zvaný Monsieur
https://cs.wikipedia.org/wiki/Palais_Royal

Mňa osobne ale zaujalo niečo iné. Ten text čo som zvýraznila. Dumas totižto tvrdí že kráľovná a Mazarin boli tajne zosobášení a uvádza aj svoje zdroje:

Jak známo, Mazarin neučinil žádné duchovní sliby, a tak se mohl stát chotěm Anny Rakouské.
(Viz Paměti Laportovy a Paměti princezny Falcké.)

Mazarin vo Filme Return of the Musketeers z roku 1989:

https://www.thepropgallery.com/media/ca ... -sc_01.jpg

Obraz: Philippe de Champagne - 1650 - Kardinal Mazarin

PenelopaW píše: *

26 bře 2024, 11:17

Skutečně Mazarin Vincenta z Pauly tak nesnášel? (Mimochodem, v Liberci je jeden paulyánský kostel! Neměla jsem o tom ani ponětí, protože v této části města se běžně nepohybuji. Zjistila jsem díky parádní každoroční akci Noc kostelů, kterou vřele doporučuji, pokud se bude někdy konat ve Vašem městě.)

No veru ano - nechal ho za oprávnenú kritiku voči nemu počas Frondy vyhodiť z kresťanského spolku svedomia!!!!!

Diabol vyhodil svätca, lebo si ho dovolil skritizovať a upozorniť že Vincent, ktorý sa inak do politiky nemiešal, ale už sa na to nemohol dívať tak už nemohol mlčať, ho vo svojom liste upozorňoval že spôsobil hodne krviprelievania a že obyvateľstvo hladuje a trpí. A vyzýval ho k viac pokory a milosrdenstvu.
No tento sa mu namiesto aby si aspoň trochu vstúpil do svedomia pomstil.

Ale Vincent s Pauly sa aj tak nevzdal a vysúkal rukávy a šiel do ulíc nielen vyzývať ku charite ale ju aj v uliciach Paríža robiť.

PenelopaW píše: *

26 bře 2024, 11:17

Opět na mě nejsilněji působilo ryze negativní vykreslení pana kardinála. Vždy jsem si myslela, že sehrál významnou státotvornou úlohu v dějinách novověké Francie, ale tady z toho ten odpor vůči němu přímo čiší . Machiavelismus bych mu asi ani nevyčítala, bez toho to v té době asi nešlo (30letá válka, fronda, ...), aby se člověk udržel u kormidla (u koryta?), a smutně můžeme konstatovat, že se tak chovají i mnozí současní politici, kterým o blaho státu skutečně nejde...

ja som mu Machiavellismus vo fikcii nevyčítala - to by bolo zbytočný projekt - iba som skonštatovala že Machiavelli by mal z neho radosť

Ono ten odpor voči nemu (ktorý so mnou za jeho života zdieľalo 99 percent obyvateľstva Francie vrátane šľachty a dodnes ho so mnou veľká časť Francúzov zdielaľ a zdieľajú ho aj mnohí dnešní renomovaní historici)
možno vznikol tak že už mám o ňom načítané tri hrubočizné knihy, kde sú všetky jeho akcie podložené historickými faktami s uvedením zdrojov.
Plus ako ekonómka som bola zvedavá akými spôsobmi vlastne tie majetky vygeneroval no a po rozsiahlych rešeršiach sa mi chcelo grcať
Tento človek v mojich očiach presiahol všetky miery odpornej chamtivosti a skazenosti a vôbec sa nečudujem že ho aj pápež volal diablom.

A no priznávam že môj odpor a hnus voči nemu je nefalšovaný a skutočný - i keď nie osobný - ten istý odpor pociťujem ku každému kto koná rovnako ako konal on.

Spôsob akým okrádal celé kráľovstvo aj samotného kráľa - a kráľ a kráľovná museli uňho žobrať o peniaze, pretože ho okrádal tak dokonale že kráľovská pokladnica zívala prázdnotou kým on sa stal NAJBOHATŠÍM človekom v EUROPE
a kráľ sa samozrejme cítil ponížený že ostatná šľachta žila na úrovni a on bol chudobný ako kostolná myš - hoci bol Mazarin jeho krstný otec

bez okoľkov aj pred kráľom dával okázale najavo kto je vo Francii kráľ - nechával kráľa !!! čakávať pred jeho komnatami a neustále ho ponižoval, napríklad keď hrali karty (Mazarin bol vášnivý hráč) odmietol "požičať" kráľovi na hranie zo slovami že musí šetriť aby vzäpetí pred jeho očami dal svojej neteri Olympe hoden veľkú sumu
a všetko si to diabolsky odôvodnil že che kráľa učiť sebaovládaniu a skromnosti

že bol absolutne bez chrbtovej kosti napríklad aj to že keď ho (zaslúžene) vyhnali z kráľovstva vzal zo sebou aj kráľovský poklad ktorý potom horko ťažko po opätovných výzvach po návrate do Francie vrátil kráľovnej a z nakradnutých peňazí z Francúzskej štátnej kasy naverboval Nemcov a vytvoril armádu proti šľachticom Francie aby sa mohol vrátiť a vládnuť a kradnúť ďalej

FAKTOM JE: Jeho život mi veru nenecháva priestor na nejaké pozitívne ospevovanie tohto človeka - mám si azda pozitívne fakty o ňom vymýšľať?

Na moje prekvapenie sa Mazarin a Richellieu streli po prvý krát v roku 1630.
(asi preto že som si vždy myslela že Mazarin bol starší)

To Mazarin nemal skoro nič. Na začiatku roku 1661 je najbohatším človekom v Europe.

Vyjednávač mieru? Kdeže! Roky rokúce vojnu podporoval pretože na ničom sa nedokázal tak dobre nabaliť ako na vojenskej výzbroji (podobnosť s dneškom čiste náhodná?)
Pri každej vojne sa treba presne pozrieť kto sne j finančne najviac profituje, a hneď sa dozvieme kto tú vojnu skutočne vedie.
Niejeto zvláštne že kardinál z roka na rok bohatol, kým kráľ z roka na rok chudobnel a bol čím ďalej tým viac zadlžený?

A že Mazarin chránil mladého Ľudovíta j iba logické: Bez neho by nebol ničím. Kráľ bol pre Mazarina kľúčom k moci a oslíček potras sa.
Šľachta toto vedela a preto začala Fronda. Parlament dokonca zozbieral dôkazy ktoré kardinála usvedčovali, ale Majster-intrigant sa nakoniec znovu presadil, lebo mal kúpených mnoho ľudí, a proti týmto všetkým mal mnoho v ruke.

Joffrey a Andijos sa o Mazarinovi rozprávajú v knihe - musím to vyhľadať, aby sme poznali aj Joffreyov názor.