Položila jsem dotaz na překlad slova "grimaut" Francouzi, se kterým se znám. Zjednodušeně řečeno je grimaut označením zlého člověka. Obsah slova také může znamenat člověka, který předstírá, že ví vše, ale není to pravda, "bručoun" a nebo "nezdvořák". (Larousse dictionary) Z pohledu Angeliky na Dvoře zázraků to na Desgreze všechno docela dobře sedí .
EDIT:
Nedalo mi to a dohledala jsem si ve francouzštině tuhle pasáž (Markýza andělů 2):
„Už jsem vám to řekl: jsem příliš chudý. Otec mi nechal jen advokátské povolání a dluhy. Ale jak tak věci jdou, myslím, že stejně skončím jako strašný zlomyslník a škrabák nejhoršího druhu."
„Co to znamená?"
„Tak říkají poddaní Velkého Korzára, vládce zlodějů, policajtům."
– Je vous l'ai déjà dit : je suis trop pauvre. Mon père ne m'a laissé que sa charge d'avocat et des dettes. Mais, telles que les choses tournent, je crois bien que je finirai dans la peau coriace d'un affreux malveillant, d'un grimaud de la pire espèce.
– Qu'est-ce que c'est que cela ?
– Le nom que les sujets de Sa Majesté le grand Coësre, prince des gueux, donnent aux gens de police.
GRIMAUD (Velký francouzsko-český slovník)
1. pisálek, špatný spisovatel
2. nevzdělanec (zř.)
3. školomet (klas.)
4. školáček (arch.)
https://dictionary.reverso.net/french-d ... on/grimaud
1. náladový člověk (to by asi odpovídalo tomu bručounovi)
2. špatný spisovatel
3. pedant, pedantský; žebrák
4. pisálek
A další úryvek, rozhovor Angeliky a básníka Špíny (Cesta do Versailles 2):
Vklouzl do místnosti, lehkým krokem k ní přistoupil, vzal ji kolem pasu a políbil na rty.
„Ale ale, pane, mám dojem, že jste se už vzpamatoval!“ poznamenala Angelika, když popadla dech.
„Skoro. Už dlouho tě hledám po celé Paříži, Markýzo andělů.“
„Pst,“ okřikla ho a zděšeně se ohlédla.
„Neboj se! V sále není jediný špicl. Žádného jsem neviděl, a znám je všecky, to mi můžeš věřit. Jak vidím, usadila ses pěkně v teploučku, ty malá potvůrko. To už tě lodi se senem otrávily? Člověk opustí bledou zablácenou květinku, která pláče ze spaní, a najde usazenou buclatou paničku… A přesto jsi to ty. Tvé rty jsou pořád stejně chutné, ale teď voní po třešních a ne po hořkých slzách. Tak pojď…“
Il se glissa dans la pièce, s'approcha d'elle de son pas léger et, lui prenant la taille, il l'embrassa sur les lèvres.
– Eh bien ! messire, je crois que vous voilà parfaitement réconforté ! dit
Angélique lorsqu'elle eut repris son souffle.
– On le serait à moins. Voici longtemps que je te cherche dans Paris, marquise des Anges !
– Chut ! fit-elle en regardant autour d'elle avec effroi.
– Ne crains rien. Il n'y a pas de grimauts dans la salle. Je n'en ai point vu et je les connais tous, tu peux m'en croire. Alors, petite gueuse, tu connais les bons endroits à ce que je vois. Tu en as eu assez des bateaux à foin ? On quitte une petite fleur pâle, anémique, boueuse, qui pleure en dormant, on retrouve une commère dodue, bien en place... Et pourtant c'est bien toi. Tes lèvres sont toujours aussi bonnes, mais elles ont maintenant un goût de cerise, et non plus de larmes amères. Viens encore...
EDIT 2:
Zkusila jsem vygooglit "sovu" v ruštině a vyjely mi významy:
- samotář, nespolečenská osoba, morous, ale především
- vyšetřovatel (zlodějský slang, https://slovar.cc/sleng/vor/2491450.html)
Teď ještě přijít na kloub tomu "faraonovi" .