Já jsem také napnutá na pokračování. Opět se opakuji, že obdivuji, já je příběh přenesen do současné doby. Vždy přemýšlím, co bude použito a vždy je to překvapující.

Ospravedlňujem sa že feedback prichádza až tak neskoro, avšak posledný týždeň som chodila domov viac menej iba spávať, (stavím sa že nie som jediná kto po troch týždňoch samého dažďa trávi väčšinu voľného času vonku)

Keďže feedback nie je niečo čo by človek mohol napísať na telefóne, teda aspoň pre mňa nie, ja na tie malé písmenka už poriadne nevidím, to by som napísala tak feedback čo by mal 5 slov
teda si na to jedným slovom potrebujem sadnúť k počítaču - a na to sa musím nachádzať doma Už aj na tom že som neodpovedala na žiadne iné príspevky je vidno že som na fóre nebola. Inak má Polačka vždy ku všetkému čo povedať, však ma už poznáte.

Dnes je u nás sviatok, čiže som sa k tomu konečne dostala, a teraz som si to dokonca prečítala už po tretí krát.

Považujem za skvelé že aj keď vždy dopredu tipujem ktorým smerom sa asi fikcia bude uberať, autorka vždy prekvapí.

Aby som nezabudla už na začiatku by som chcela pochváliť skvelé rešerše, ktoré robia fikciu vierohodnou.

V každom prípade najviac ma dojalo to zo Sorbonou. Ja ju mám nastavenú ako dievča a to sa už asi nezmení, respektíve ani to nechcem meniť. Ach!

Pridávam link na vtipné video ktoré som ja nazvala ak sa pes zatne, pretože mi to trochu pripomína ako Sorbonne nechcela odísť z miesta:

https://twitter.com/i/status/1663079948599410689

Nuž keďže už dopredu viem že Joffrey musí prežiť – to jeho stratenie ma až toľko nebolelo

Avšak Angeliky mi bolo úprimne ľúto, lebo to nevie. Inak je to horor. Desgrez mŕtvy, k tomu si našťastie nestihla táto Angelika vypestovať vzťah, Andijos v kóme a Joffrey nezvestný. Autorka nám teda dáva zabrať.
Napriek tomu sa mi pokračovanie moc páčilo, je autentické a je to niečo nové a neopakuje sa po kánone, i keď mu zostáva verná (to je paradoxion)

Na konci fikcie ako keby autorka vytušila že po toľkom smútku a drámy budeme potrebovať aspoň trochu smiechu , som sa úprimne zasmiala a zabavila nad tým že nestačilo že hysterickú scénu Angelike spravila Carmencita, ale vzápätí jej ju spravila aj Sabine, na ktorú som už celkom zabudla (podobne to bude mať nastavené aj Joffrey) že tam robí sekretárku.
Pobavila som skvele.

Dokonale som si užila aj moment ako Fontenacovi padla sánka keď na scénu nastupuje Angelika hodná Angeliky z kánonu, zo zdvihnutou hlavou za asistencie Molinesa.

Pokračovanie hodné pani AG – je tam všetko, smútok, láska, dráma a v neposlednom rade skvelá zábava v podobe bývalky a tej čo by ňou rada bola.

Srdečná vďaka aj za dokonalý preklad.

Už sa veľmi teším na pokračovanie. A s malým srdiečkom dúfam že môj obľúbenec Andijos to tiež prežije. Veď aká by to bola oslava v Toulouse keď sa Joffrey vráti, keby mala byť bez neho?

veľmi pekne vám, dievčatá, ďakujem aj v mene autorky, za krásne recenzie! Miss Florimon si ich určite prečítala a verím, že ju inšpirovali pri posledných ťažkých krokoch - pri uzavretí príbehu.
Pohýname sa ďalej, malá ukážka z 30. kapitoly:

"Je nažive!“ Tieto slová si v nasledujúcich týždňoch Angelika opakovala stokrát denne a možno to bola jediná vec, ktorá ju držala pri zdravom rozume a nedovolila jej zblázniť sa, pretože inak sa jej život zmenil v skutočné peklo.
Novinári ju sledovali, kam sa pohla. Či už pred Palácom veselého poznania, alebo pred firemnou budovou, mali nepretržite službu a sledovali jej auto. Musela všade chodiť so svojím osobným strážcom Abdullahom, ktorý nahradil Kouassi-Ba a plnil namiesto neho jeho povinnosti, pretože bez jeho pomoci by sa nedokázala prebiť cez živú stenu ľudí, ktorí jej unisono kládli tisíce otázok a čakali na nejaké vysvetlenie.

u nás nastalo akési monzúnové obdobie a ak je to rovnako aj v Česku či Rakúsku, môžete skúsiť stráviť daždivé hodiny s ďalšou kapitolou. Nazvala som ju "Desivý odkaz" a mám k nej aj pár obrázkov, ktoré dala Miss Florimon na svoj instagram. Na dokreslenie atmosféry, Palác veselého poznania:

Precious, díky za další kapitolu.
Je to napínavé a jsem zvědavá, jak to autorka celé vyřeší.
Zatím nehodnotím, abych neprozrazovala děj.

Ja som si to predbežne prečítala včera večer. Skutočné hodnotenie pridám keď si to prečítam v kľude ešte raz.
Pokračovanie je skvelé a rozprávanie skončilo v tom najlepšom. Obidvom dámam autorke aj prekladateľke tlieskam a teším sa na pokračovanie.

Mňa osobne pobavila myšlienka že kvoli nedodžaniu podmienok svadobnej zmluvy je teraz Angelika najbohatšou ženou Francie a Joffrey už de facto bohatý nieje.

Keď sa to tak zoberie, už tá stávka pred 350 rokmi bola odvážna, ale toto je fakt sila ha ha
Ako som už vravela poriadnu recenziu ešte napíšem.

PS: Ilustračné fotky sú skvelé

Po hanebně dlouhé době jsem se konečně dostala k přečtení dvou posledních zveřejněných kapitol. Ne, že by mi trvalo tak dlouho rozdýchat Desgreze , ale byly jiné starosti .

Kapitola 29:

Četla jsem s hodně unavenýma očima a zarazilo mne, že Sorbonne hltala pivo - říkala jsem si, proboha, co jí to ta Angelika leje do misky! Pak jsem se podívala znovu a ono to bylo, že hltavě pila .

Kdybych z celé kapitoly měla vyzdvihnout jednu věc, tak to byla a) Carmencita, která se najednou chová jako Angeličina nejlepší kamarádka a chce po ní informace, na které ale vůbec nemá nárok, a pak b) Sabinne. Jej, mně té holky bylo dost líto! Autorka ji vylíčila jako slušně švihlou zamilovanou bláznivku!

Frontenaca mi bylo tak trochu líto, přece jen firmě obětoval půl života dost do ní vložil. Jeho snaha dostat se k moci, když soupeř zmizel a neví se, co s ním je, ale byla dost nechutná. To na přílišný charakter příliš nepoukazuje.

Desgrez v anonymním hrobě?! Tak to tedy opravdu ne! (V této fikci nemá starší sestru?)

Kapitola 30:

Pochopila jsem, že to má být závěr celé fikce?? Nebo je to jen "poslední kapitola" ve smyslu "poslední zatím napsaná"?? Protože jestli to má končit tak, jak to skončilo... no tak to jsem tedy hodně rozpolcená!

SPOILER ALERT

Vždyť vůbec nevíme, kdy obálka dorazila, kolik dní uplynulo a jestli už není pozdě!


Kouassi-Ba mi bylo neskutečně líto a o to víc je závěr kapitoly (a já doufám, že ne fikce jako takové) mrazivý.

Marie Anežka potěšila a líbí se mi i to zasazení do současnosti - instagramové posty z paláce Veselého poznání. (Btw: Byl v době, kdy se příběh odehrává, už instagram?) Zajímalo by mne, kdo je tím tajemným ženáčem a otcem dítěte.

Děkuji za to, že alespoň Andijos přežil!

Kapitola 30:
Tak já doufám, že to není konec celého vyprávění. Podle mě je tu moc věcí nedořešených.

Spoiler:
Hurá Bernard je zpět v Toulouse. Měl by se ještě šetřit, ale při jeho temperamentu to asi není tak jednoduché. Snad ho Margot pohlídá.
Tak Hortense už Joffreye pohřbila a snaží se že situace, kdy je Angelika ohromně bohatá, vytěžit něco pro sebe a manžela. Ten narozdíl od ní alespoň trochu Angelice pomohl.
Sabine domnělá smrt jejího idolu zatemnila mozek. Chuděra zoufalka.
Marie Agnes je mi trochu líto. Jsem zvědavá, jak bude situaci řešit, tedy jestli je ještě vůbec na něco čas.

Penelopo, také bych chtěla vědět, kdo je tajemný ženatý otec dítěte?

Ty fotky jsou super!

Poslední,kapitolu jsem nečetla ale chtěla bych poděkovat autorce. Obdivuji její skvělý nápad přenést děj do současnosti a naroubovat postavy do 21 století. Zápletka s Lybií a rodinou Kadafího je skvěle zapadající. Sklání pomyslný klobouk před autorkou a její invencí. Zároveň doufám, že se jednou potkáme.
Samozřejmě i díky naší skvělé překladatelce.
Doufám, že bude další pokračování. Ten příběh nemůže být ukončen. Ještě nejsou spolu a nemají děti.

Ďakujem/e vám, dievčatá, za recenzie, veľmi ma to potešilo. Verím, že aj autorku - úprimne ju obdivujem, že rozohrala takúto partiu a teraz ju musí úspešne doviesť do konca, pričom je to naozaj komplikované! Má na to dve kapitoly - presne toľko nám zostáva do konca príbehu. Vytrhnúť Joffreyho z rúk Islamského štátu a vrátiť ho živého a zdravého Angelike - nuž, za súčasných podmienok to vyzerá priam nemožné a dumám, čo si Miss Florimon pre nás pripraví! Ale po tých dvoch kapitolách, ktoré nás čakajú a ktoré budú určite plné akcie, príde epilóg, ktorý bude hádam odmenou za to všetko, čo si naši hrdinovia museli vytrpieť!
Som rada, že sa vám palác páči, niektoré miestnosti sú akoby vystrihnuté z mojich predstáv, ktoré som si vytvorila počas čítania tohto príbehu! Hlavne tá knižnica!

mimi píše: *

10 čer 2023, 15:31

Hurá Bernard je zpět v Toulouse. Měl by se ještě šetřit, ale při jeho temperamentu to asi není tak jednoduché. Snad ho Margot pohlídá.
Tak Hortense už Joffreye pohřbila a snaží se že situace, kdy je Angelika ohromně bohatá, vytěžit něco pro sebe a manžela. Ten narozdíl od ní alespoň trochu Angelice pomohl.

Mimi, z Andijosa som sa aj ja tešila - úprimne, v tejto ťažkej kapitole pôsobil ako lúč slnečného svetla medzi mrakmi, opäť veselý, energický, optimistický. Hortense sa vyfarbila, rovnako ako v kánone jej ide len o vlastný prospech. Je to skrátka ježibaba!

PenelopaW píše: *

10 čer 2023, 15:08

Četla jsem s hodně unavenýma očima a zarazilo mne, že Sorbonne hltala pivo - říkala jsem si, proboha, co jí to ta Angelika leje do misky! Pak jsem se podívala znovu a ono to bylo, že hltavě pila .
Kouassi-Ba mi bylo neskutečně líto a o to víc je závěr kapitoly (a já doufám, že ne fikce jako takové) mrazivý.
Marie Anežka potěšila a líbí se mi i to zasazení do současnosti - instagramové posty z paláce Veselého poznání. (Btw: Byl v době, kdy se příběh odehrává, už instagram?)

chúďa Sorbonne bola taká smädná, že by podľa mňa vypila aj to pivo
Ďakujem, že si si našla čas nielen na čítanie, ale aj na recenziu! O Sorbonne je dobre postarané, bude dostávať prvotriedne žrádlo, určite ju rozmaznajú a nebudú to len granuly! Osud Kouassi-Ba je desivý, mrzí ma to skoro ako s Desgrezom (ktorý bol zrejme "čierna ovca rodiny" a aj keby mal staršiu sestru, zrejme neudržiavali žiadne kontakty. Bohužiaľ, sú aj také rodiny. )
Myslím, že je v texte uvedené, že Marie-Agnes si založila účet na novej sieti s názvom Instagram, takže fungoval. Neoverovala som si to ale nikde, spolieham na autorku

moirra píše: *

10 čer 2023, 12:44

Mňa osobne pobavila myšlienka že kvoli nedodžaniu podmienok svadobnej zmluvy je teraz Angelika najbohatšou ženou Francie a Joffrey už de facto bohatý nieje.
Keď sa to tak zoberie, už tá stávka pred 350 rokmi bola odvážna, ale toto je fakt sila ha ha

Moirra, nuž, keď Joffrey podpisoval manželskú zmluvu a zaviazal sa Angelike, že v prípade neplnenia podmienok dohody jej prevedie svoju spoločnosť, zrejme ho ani vo sne nenapadlo, čo sa bude o necelý rok diať! Tak ako ani v kánone náš gróf, keď počas svadobnej noci pohŕdavo prehlásil, že Angelika za ním príde rovnako ako všetky ostatné (správal sa k úbohej nevinnej vystrašenej dievčine ozaj hnusne, ešte šťastie, že nám to Tereza vo svojej fanfiction vysvetlila! ), netušil, že si mladá dáma dá pekne načas. Nuž, jeden aj druhý radi riskujú! 

Zuzanka62 píše: *

11 čer 2023, 18:18

Poslední,kapitolu jsem nečetla ale chtěla bych poděkovat autorce. Obdivuji její skvělý nápad přenést děj do současnosti a naroubovat postavy do 21 století. Zápletka s Lybií a rodinou Kadafího je skvěle zapadající. Sklání pomyslný klobouk před autorkou a její invencí. Zároveň doufám, že se jednou potkáme.
Samozřejmě i díky naší skvělé překladatelce.
Doufám, že bude další pokračování. Ten příběh nemůže být ukončen. Ještě nejsou spolu a nemají děti.

Zuzanka, určite si prečítaj aj 30. kapitolu. Nie je vôbec pozitívna, ale aby sa veci zlepšili, musia sa najskôr zhoršiť. Ďakujem/e za krásne slová a za neutíchajúci záujem. Možno sa s autorkou stretneme aspoň online? Kto by si chcel overiť svoje znalosti z ruštiny?

PS: Miss Florimon dnes poobede zverejnila novú kapitolu. Čo myslíte, tvárila som sa na konci takto? alebo takto? či z každého rožka troška?

a aby som nezabudla, mám aj pár foto Paláca zvonka. Pridávam k nemu pár slov autorky:
"Keď prechádzate cez Google Maps, vedľa Assézatskej veže nájdete veľmi pekný kaštieľ. Je málo známy, nie sú o ňom takmer žiadne informácie. Bol postavený v roku 1716 a do kánonu sa teda nehodí. Ale povedala som si, že je vhodný pre modernú fanfiction, a použila som ho."

Precious píše: *

12 čer 2023, 19:25

a aby som nezabudla, mám aj pár foto Paláca zvonka. Pridávam k nemu pár slov autorky:
"Keď prechádzate cez Google Maps, vedľa Assézatskej veže nájdete veľmi pekný kaštieľ. Je málo známy, nie sú o ňom takmer žiadne informácie. Bol postavený v roku 1716 a do kánonu sa teda nehodí. Ale povedala som si, že je vhodný pre modernú fanfiction, a použila som ho."

Zábery sú skvelé pretože nechávajú priestor fantázii. A naozaj sú ako inšpiračné fotky aby sa človek zasníval dokonalé. Podľa kánonu pol totižto palác ružový a v renesančnom štýle.

Nuž ako vždy si Polačka dovolí oponovať lebo vie o ktorý hotel sa jedná a ten hotel nebol postavený ale prestavaný v roku 1716 (pozemok s pôvodnou stavbou bol majiteľom odkúpený 1565)- čiže historicky by to byť mohol - ale do kánonu sa nehodí z jednoduchého dôvodu. Patrí a v období fikce patril niekomu inému. V skutočnosti je to jediný palác v meste v ktorom sa človek môže s istotou dohovoriť Nemecky - pretože v ňom sídli Goethe Inštitút.

Preto som ja palác toulouského grófa umiestnila na pozemkoch kde v 17 storočí ničovaté nič nestálo - do výrezu srdiečka (nieje to dokonalé že Toulouse v XVII storočí, mesto ktoré ešte stále malo svoje funkčné hradby, malo tvar srdiečka?) neďaleko od arcibiskupovej katedrály - pretože tam bolo dosť meista aj na tie spomínané záhrady z kánonu, ktoré sa Angelike zdali nekonečné.

V starom Narbonskom Kaštieli kde bývali kedysi Toulosuky Grófi už dávna sídlil Toulousky parlament (súd), pretože tento pripadol korune.

Na pripomenutie:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... nia#p27582





A ešte teda aj sľúbený feedback k fikcii:

Ach som teda neskutočne rada že Andijos žije a dokonca sa už vrátil domov do Toulouse. Hne´d tam v paláci napriek Angeikynmu trápeniu znovu vyšlo slnko.

Angeliku by som bola nakopla že mu nešla uvariť tú kávu rovnako ako hysterku Sabine o ktorej radšej pomlčím - vlastne nepomlčím: To teda bola pekne tragikomická situácia ako tam visela dolu hlavou z okna a Bardagne ju držal za nohy. Už len ten v tej fikcii Angelike chýbal ku šťastiu.
-------------------
Podobne ako v kánone sa aj tu pomaly postupne zjavuje celá rodinka keď zavetrili že Angelika prišla k peniazom

Hortenzia nikdy nesklame ! na čo iné by ona mohla myslieť?
Aj u mňa boli ľudia ktorí v prvom momente po Barneyho smrti vraveli: budeš ma postarané ... pôjdeš na peknú dovolenku ...oddýchneš si
Ako keby sa smrť blízkeho a milovaného človeka dala len tak rozchodiť za pár dní niekde na dovolenke alebo vykúpiť nejakým dedičstvom.

No to je úplne logické že Angelika v prvom momente pri Marie-Agnes myslela na Lauzuna myslím že tak by to mal nastavené každý

ten zasa po 350 rokoch príjemne prekvapil svojim skutočným žiaľom nad tým čo sa stalo z Joffreyom

Napriek tomu si myslím že najvernejších ľudí Angelika má v trojici Margot-Andijos-Molines
inak mňa by kombinácia Margot s Bernardom ako manželský pár ani nebola napadla ani vo sne
ale v po 350 rokoch sa hodí dokonale
a preto za ňu autorke ešte raz srdečne ďakujem

obdivujem aj autorkyne rešerše ohľadne Lýbie a ostatných politických udalostí tej doby - smekám pomyslený klobúk, lebo sama viem koľko času tomu človek musí venovať
....chudák Kouassiba

veľké šťastie je aj že máme puntičkársku prekladateľku - čiže preklady tu dostávame vo vysokej kvalite - čo je veľmi dôležité pretože to prispieva k čitateľskému zážitku
ktorú by som si ja osobne celkom iste vybrala za osobnú lektorku keby som bola slávna spisovateľka

moirra píše: *

13 čer 2023, 15:31

veľké šťastie je aj že máme puntičkársku prekladateľku - čiže preklady tu dostávame vo vysokej kvalite - čo je veľmi dôležité pretože to prispieva k čitateľskému zážitku

Souhlasím a tímto Precious ještě jednou děkuji, že se do překladu a zveřejňování fikce pustila. Nebýt její iniciativy, tak nám cizojazyčná FF tvorba zcela unikne, a byla by to škoda.

PenelopaW píše: *

13 čer 2023, 16:48

moirra píše: *

13 čer 2023, 15:31

veľké šťastie je aj že máme puntičkársku prekladateľku - čiže preklady tu dostávame vo vysokej kvalite - čo je veľmi dôležité pretože to prispieva k čitateľskému zážitku
ktorú by som si ja osobne celkom iste vybrala za osobnú lektorku keby som bola slávna spisovateľka

Souhlasím a tímto Precious ještě jednou děkuji, že se do překladu a zveřejňování fikce pustila.

dievčatá, ďakujem vám veľmi pekne a úprimne za pochvalu. Som rada, že moja obsesia Angelikou je aspoň trochu užitočná Dúfam, že autorke by sa môj preklad páčil, snažím sa o čo najvernejšie slová a vety, a mnohokrát s ňou preberám frázy a pojmy, ktoré sú zádrheľom, ale niekedy sa to prosto nedá a musím si niečo doplniť/zmeniť/upraviť, aby to sedelo so slovenčinou, akou sa vyjadrujú moji krajania v 21. storočí. Hádam je to v poriadku, Miss Florimon! (ináč som prišla na to, že keď si zároveň so slovenským prekladom otvorím aj ten v angličtine, práca mi ide oveľa rýchlejšie. )

A Moirra, tebe ešte ďakujem aj za podrobný feedback. Naozaj si vážim, keď si nájdeš čas a napíšeš nie jednu, ale hneď dve reakcie!

Milé dámy, vstupujeme do finále. Ponúkam vám ukážku z kapitoly, ktorá bola zamýšľaná ako predposledná, ale ešte sa to môže zmeniť:

Vstala a vypotácala sa na chodbu. Zišla dole a zaklopala na Bernardove dvere. Neodpovedal. Tak dvere otvorila a nazrela do izby.
Miestnosť vyzerala ako po bombe. Veci boli zhodené zo stola, prevrátený bol aj samotný stôl, pri stene ležala rozbitá stolička. Uprostred všetkého toho neporiadku sedel na zemi Andijos, opieral sa chrbtom o posteľ, hlavu mal sklonenú a neprítomne hľadel na obrazovku svojho telefónu. Neďaleko sa váľala napoly vypitá fľaša brandy. Angelika v nej spoznala jednu z fliaš z baru Bombardiera, ktorých zásoby piloti pravidelne a poctivo dopĺňali kvalitným mokom.
„Volám Margot,“ začal Bernard a jazyk sa mu plietol, keď zdvihol pripitý zrak k vchádzajúcej Angelike, „ale v tejto prekliatej diere mi padá signál.“
Zdvihol telefón, ale ruka ho neposlúchla a sťažka dopadla na koleno.
„Musím sa jej priznať... ako veľmi ju milujem! Nie je to tak, že by som jej to nepovedal... Stále jej to hovorím... Ale niekedy sa necháme uniesť zhonom, ktorému hovoríme život, a... zabúdame, že to môže skončiť... tak náhle! Človek žije ... a zrazu ho niet!“

Už se nemůžu dočkat

Zuzanka62 píše: *

25 čer 2023, 20:01

Už se nemůžu dočkat

Tvoje želanie mi je rozkazom, Zuzanka! Ponúkam Ti - aj ostatným čitateľkám - 31. kapitolu. Ideme zachrániť Joffreyho?

!!! POZOR SPOILERY PRO TY, CO NEČETLI 31. KAPITOLU !!!


Tedy Precious, ... musím říct, že jsi pěkně zákeřná s těmi svými úryvky a teasery!

Skláním se před autorkou (a její překladatelkou), protože při čtení této kapitoly mi obrazy běžely před očima jako hodně napínavý (místy dojemný) film. Ani na okamžik jsem nepochybovala, že by JP byl mrtev, takže jsem jen netrpělivě čekala, kdy se objeví na scéně. Miss Florimon se mne sice pokusila svést na scestí tím prstenem, ale nedala jsem se napálit, a když se Angelice zdál sen o Joffreovi v poušti, věděla jsem, že bude živý a zdravý . Nicméně stejně jako hlavní hrdinka, cítila jsem bezmoc a neschopnost cokoli udělat. Angelice v této kapitole jsem v nejmenším nezáviděla. Já sice věděla, že se s manželem setká, ale nešlo posunout dopředu ani čas ani události, takže jsem spolu s ní musela projít nejistotou, snahou něco dělat, aby se nezbláznila, zoufalstvím i neskutečnou úlevou, když ho viděla živého. Scéna, kdy k němu běží a on o ní neví, byla neskutečně silná.

Věřím, že tohle Moirru muselo potěšit, protože to je Bernard, jak ho známe z našeho fikčního psaní :

Bernard významne pozrel na Osmana.
„Neviem ako ty, ale ja som z toľkých nervov poriadne vyhladol!“

Mohlo by se zdát, že Peyrakovi mají vyhráno, ale něco mi říká, že všem nástrahám ještě není konec. Přece jen... Joffrey utekl z výkonu trestu, v domovské Francii se stále ještě neuskutečnil proces, současný záporák unikl a může ještě pořádně uškodit... Že by to bylo tak jednoduché, že dorazí domů, Peyrac bude rehabilitován a budou žít v Toulouse šťastně až do smrti, to se mi nějak nepozdává...

Precius, díky za další skvěle přeloženou kapitolu.
Autorka nám nabídla další kapitolu, která byla napínavá od první řádky až do poslední. Potlesk pro obě.
SPOILER
Jak níže napsala Penelopa, tak vyprávění se přímo odvíjí před očima jako napínavý film.
Líbily se mi Angeličiny duševní výčitky hrdosti o nevyznání lásky. Bude mít možnost to napravit. To, jak se snaží Joffrey zachránit, je vlastně ten nejlepší důkaz lásky.
Bernardovo přivítání Joffreye bylo dojemné. No a je dobře, že má chuť k jídlu. Je to zase ten Bernard, jak ho známe.
Já si také myslím, že ještě není trablům konec.
Držím všem palce a jsem zvědavá, jak to autorka vyřešila.

Než připojím komentář k několika kapitolám, ráda bych se omluvila autorce fikce a překladatelce za absenci. Mám docela složité období.
Konečně jsem si posledních dnech našla čas a pochytila náladu vrátit se k čtení všeobecně. Abych se nenechala ovlivnit, nečetla jsem komentáře ostatních, takže je možné, že se budu i opakovat a není třeba reagovat, předešlou diskuzi si doplním.
Začnu tedy tam, kde jsem ve čtení fikce skončila, a přidám pár svých postřehů z 16 – 20 kapitoly.

Kap. 16.
Dopisy, které psal před 350 lety J. d P. z své ženě, na mě působily hodně „přeslazeně“. Předpokládám, že to bylo z období po roce 1681, kdy je dělil oceán. Jistě měl hrabě obavy a stýskalo se mu, ale těch osobních vyznání bylo na mě až moc.

Za to novodobé stručné : „Krásnej zelenookej víle. PS: Nevratné.“ mi sedlo na Joffreye jako „hrnec na prdel.“
Googlila jsem parfém pro Angeliku, dohledala jsem jen malou informaci o limitované sérii 300 kusů. Nakrmení poloviny Afriky bylo sice přehnané přirovnání, ale cena byla „slušná.“
No a Carmentita – ten její výstup se mi líbil. Bývalá milenka, která tlačí na pilu, co to dá a čeká odezvu – který chlap by odolal? – a dostane se jí odmítnutí. Tahle dáma mu za tu potupu jistě ještě zavaří.


Kap. 17
Outfit Angeliky, červené kalhoty – .......začala pomaly zostupovať po schodoch. S očarujúcim úsmevom pozdravila každého, kto išiel nahor, a potajomky sa radovala, keď si všimla, ako ju pozorujú.
Nakoniec na predposlednom schodíku zastala a pomaly sa obzerala po sále plnej hostí.
Dnes tu bolo veľa nových tvárí, no väčšinu, na rozdiel od svojho prvého prijatia v Paláci veselého poznania, vedela bez problémov vymenovať………..A teraz sa na ňu všetci títo ľudia pozerali v nemom úžase. .......připomnělo mi to scénu z Zeitounova filmu, kdy Angelika kráčí ze schodů v červených šatech k Joffreyovi a všichni se na ni obdivně dívají.

Scéna v knihovně, která odkazovala na letohrádek a Zlatý hlas království, byla moc pěkně napsaná. Palec nahoru za ten první polibek, kdy Joffrey čekal, jaká bude odezva a teprve pak pokračoval, za jeho ohleduplnost. V tomto ohledu se hrabě v knize, ve filmu / …že jsem nenaléhal? …./ i fikcích napříč dobami a místem vůbec nezměnil.

Nějak mě ve vizáži Joffreye překáží ten culík . Chápu spojení s knihou a jeho udržovanou černou hřívou, mě ale zaujal pozdější Rescator. A jak jsem zatížená na sázky ve svých fikcích, hned jak jsem romantickou scénu z knihovny přečetla, vybavila se mi snad jediná scéna z kdysi populárního seriálu Divoký anděl, kterou jsem viděla. A to jak Milagros ustřihla po sázce Ivovi ten jeho culík a jak pro mě ten mladík hned prokoukl.

Kap. 18.

Googlila jsem si i parfém J.d P. Roja Dove Fetish 50 ml 11 400 Kč.
Kavárna mě poněkud překvapila. Kavárny bývají spíš otevřené prostranství , že by si klevetící dívky nevšimly nápadné Angeliky?
Automobilový sport mě vůbec nebere, takže vše okolo Formule 1 a Bugatti mě nechávalo lhostejnou.

19
Super, dočkala jsem se Osmana Feradžiho, mé oblíbené postavy. Doufám, že bude mít ještě výraznější roli.
A Angeliky, která se zamilovala do manžela a pochybuje o sobě zejména v souvislosti s traumatickým zážitkem z doby dospívání, mi bylo opravdu líto.

20
Hortense je chytrá, to se jí nedá upřít : „Joffrey, prosím ťa, nerob zo mňa blázna! Angelika sa už pokúšala opiť ma rožkom, no ja mám oči a hlavu na pleciach. Tvoja povesť nie je pre nikoho tajomstvom a ani zďaleka nie je tajomstvom ani tvoj názor na manželstvo. A svoju sestru poznám dobre, aj keď sme si nikdy neboli veľmi blízke. Muselo sa stať niečo nezvyčajné, aby ste sa dva týždne po zoznámení zrazu z ničoho nič vzali. A toto niečo, pokiaľ viem, sa teraz stavia na našom pozemku v Poitou!“ …….ale jinak mě velmi zklamala. Takový nedostatek empatie pro mladší sestru je až zarážející, ovšem pozitivní na jejím chování bylo, že Joffreyovi celý příběh Angeliky docvakl.

Germontaz to má u všech stejné, je to prostě prase. Díky němu se ale mám na co v další části těšit.


Když shrnu dosavadní kapitoly, působí na mě bohatství mladého muže Joffreye de Peyrac a cesta za dalšími obchodními aktivitami skličujícím dojmem. Plánuje dlouho dopředu pro sebe a Angeliku akce, kde se musí objevit, pohybují se tam mezi lidmi, se kterými ani nechtějí být, takoví otroci svého postavení a peněz.

Než připojím komentář k několika kapitolám, ráda bych se omluvila autorce fikce a překladatelce za absenci. Mám docela složité období.
Konečně jsem si posledních dnech našla čas a pochytila náladu vrátit se k čtení všeobecně. Abych se nenechala ovlivnit, nečetla jsem komentáře ostatních, takže je možné, že se budu i opakovat a není třeba reagovat, předešlou diskuzi si doplním.
Začnu tedy přibližně tam, kde jsem ve čtení a komentování fikce skončila, a přidám pár svých postřehů z 16 – 20 kapitoly.

Kap. 16.
Dopisy, které psal před 350 lety J. d P. z své ženě, na mě působily hodně „přeslazeně“. Předpokládám, že to bylo z období po roce 1681, kdy je dělil oceán. Jistě měl hrabě obavy a stýskalo se mu, ale těch osobních vyznání bylo na mě až moc.

Za to novodobé stručné : „Krásnej zelenookej víle. PS: Nevratné.“ mi sedlo na Joffreye jako „hrnec na prdel.“
Googlila jsem parfém pro Angeliku, dohledala jsem jen malou informaci o limitované sérii 300 kusů. Nakrmení poloviny Afriky bylo sice přehnané přirovnání, ale cena byla „slušná.“
No a Carmentita – ten její výstup se mi líbil. Bývalá milenka, která tlačí na pilu, co to dá a čeká odezvu – který chlap by odolal? – a dostane se jí odmítnutí. Tahle dáma mu za tu potupu jistě ještě zavaří.


Kap. 17
Outfit Angeliky, červené kalhoty – .......začala pomaly zostupovať po schodoch. S očarujúcim úsmevom pozdravila každého, kto išiel nahor, a potajomky sa radovala, keď si všimla, ako ju pozorujú.
Nakoniec na predposlednom schodíku zastala a pomaly sa obzerala po sále plnej hostí.
Dnes tu bolo veľa nových tvárí, no väčšinu, na rozdiel od svojho prvého prijatia v Paláci veselého poznania, vedela bez problémov vymenovať………..A teraz sa na ňu všetci títo ľudia pozerali v nemom úžase. .......připomnělo mi to scénu z Zeitounova filmu, kdy Angelika kráčí ze schodů v červených šatech k Joffreyovi a všichni se na ni obdivně dívají.

Scéna v knihovně, která odkazovala na letohrádek a Zlatý hlas království, byla moc pěkně napsaná. Palec nahoru za ten první polibek, kdy Joffrey čekal, jaká bude odezva a teprve pak pokračoval, za jeho ohleduplnost. V tomto ohledu se hrabě v knize, ve filmu / …že jsem nenaléhal? …./ i fikcích napříč dobami a místem vůbec nezměnil.

Nějak mě ve vizáži Joffreye překáží ten culík . Chápu spojení s knihou a jeho udržovanou černou hřívou, mě ale zaujal pozdější Rescator. A jak jsem zatížená na sázky ve svých fikcích, hned jak jsem romantickou scénu z knihovny přečetla, vybavila se mi snad jediná scéna z kdysi populárního seriálu Divoký anděl, kterou jsem viděla. A to jak Milagros ustřihla po sázce Ivovi ten jeho culík a jak pro mě ten mladík hned prokoukl.

Kap. 18.

Googlila jsem si i parfém J.d P. Roja Dove Fetish 50 ml 11 400 Kč.
Kavárna mě poněkud překvapila. Kavárny bývají spíš otevřené prostranství , že by si klevetící dívky nevšimly nápadné Angeliky?
Automobilový sport mě vůbec nebere, takže vše okolo Formule 1 a Bugatti mě nechávalo lhostejnou.

19
Super, dočkala jsem se Osmana Feradžiho, mé oblíbené postavy. Doufám, že bude mít ještě výraznější roli.
A Angeliky, která se zamilovala do manžela a pochybuje o sobě zejména v souvislosti s traumatickým zážitkem z doby dospívání, mi bylo opravdu líto.

20
Hortense je chytrá, to se jí nedá upřít : „Joffrey, prosím ťa, nerob zo mňa blázna! Angelika sa už pokúšala opiť ma rožkom, no ja mám oči a hlavu na pleciach. Tvoja povesť nie je pre nikoho tajomstvom a ani zďaleka nie je tajomstvom ani tvoj názor na manželstvo. A svoju sestru poznám dobre, aj keď sme si nikdy neboli veľmi blízke. Muselo sa stať niečo nezvyčajné, aby ste sa dva týždne po zoznámení zrazu z ničoho nič vzali. A toto niečo, pokiaľ viem, sa teraz stavia na našom pozemku v Poitou!“ …….ale jinak mě velmi zklamala. Takový nedostatek empatie pro mladší sestru je až zarážející, ovšem pozitivní na jejím chování bylo, že Joffreyovi celý příběh Angeliky docvakl.

Germontaz to má u všech stejné, je to prostě prase. Díky němu se ale mám na co v další části těšit.


Když shrnu dosavadní kapitoly, působí na mě bohatství mladého muže Joffreye de Peyrac a cesta za dalšími obchodními aktivitami skličujícím dojmem. Plánuje dlouho dopředu pro sebe a Angeliku akce, kde se musí objevit, pohybují se tam mezi lidmi, se kterými ani nechtějí být, takoví otroci svého postavení a peněz.

Kap 21
Tuto romantickou část jsem četla podruhé, je velmi, velmi povedená. Ona hodila za hlavu všechny své obavy a přijala realitu přítomného okamžiku, on byl překvapený ze zjištění, že jeho život může postoupit do vyššího levelu.
A toto propojení s knihou se mi líbilo :
Priblížil sa k posteli, naklonil sa k nej a prisal sa jej k perám v dlhom bozku.Potom ustúpil, aby z chladničky vybral fľašu Dom Pérignon.
„Myslím, že dnes večer máme veľký dôvod na oslavu," povedal.

Frontenac si u mě svými slovy ve výtahu rozhodně zapsal plusové body :
„Včera mi povedali o neprijateľnom správaní môjho synovca v kasíne. A rád by som sa vám, Angelika, v jeho mene ospravedlnil. A v mojom mene tiež.“
Angelika ihneď zvážnela a pozrela naňho.
„Netreba," odpovedala. „Nie je to vaša vina.“
„Je nepravdepodobné, že by sa Germontaz mohol ospravedlniť osobne," povedal Benoit trochu rozpačito.


Peyracovi sice potřebují mít bulvár na své straně, Margot je ze zpráv v něm nadšená, mě závěr kapitoly utvrdil v tom, že bulvár je zlo. Kdykoliv vidím, jak si lidé u pokladny v obchodě dávají do košíku nějaký ten připitomělý časopis za 30 Kč či kolik vlastně stojí, vždycky mě napadne, kolik dobra by vykonali, kdyby ty peníze věnovali raději do kasičky třeba místnímu útulku pro psy a kočky.

ďakujem Vám aj v mene autorky za recenzie, milé dámy! A tebe špeciálne, Tereza, že si si vo svojom nabitom programe našla čas napísať takýto obsiahly feedback! (dúfam, že aspoň v lete si trošku oddýchneš). Rada by som sa vašim slovám povenovala podrobnejšie - ale zajtra odchádzame na dovolenku, takže si viete predstaviť, že nič nestíham. V každom prípade budem fórum sledovať, pokiaľ mi to buď signál wifi alebo mobilný dovolí a po návrate vám napíšem viac. Zatiaľ sa majte krásne a užívajte leto!

Ako rýchlo, elegantne a bez reptania sa autorke podarilo navliecť Angeliku do tých príšerných islamských handier.
Nuž čo by ženská neurobila kvoli Joffreyovi. HA-HA

holt moderná dob je uponáhľaná: 15 rokov a by vstal Joffrey z mŕtvych sa tu zmestilo do 24 hodín

Na konci ako vždy Bernard nesklamal - kuskus s jahňacinou by som si dala aj ja ... mňam ...a mám rada aj tradičnú arabskú kávu z džezvy (mám aj doma) - avšak zákusky severnej Afriky mi moc nechutia lebo sú príliš sladké ... ba čo.. absolútne presladené
Nuž tu vo Viedni mne stačí zájsť iba dolu do Kandie (na miestny trh) a všetko toto si môžem dopriať



To že Joffrey prežije bolo jasnejšie nad slnko – ale aj tak som bola napnutá ako struna - klobúk dole pred autorkou aj prekladaťeľkou lebo v strede fikcie som skoro zabudla že prežije

Zaujímalo by ma čo presne dali tie ženské Angelike – Bernard zvolil klasickú liečbu ubolenej duše – ožral sa na mol

Akosi sa mi čím ďalej viacej zdá že práve miláček Andijos je hviezda tejto fikčnej série

Ešte k tomu napíšem viac na budúci týždeň keď sa vrátim z dovolenky

moirra píše: *

25 črc 2023, 14:56

Pripomínam že v poslednom zverejnenom diely mojej nedopísanej fikcie sa práve kráľíovná Henrieta Mária a jej dcéra, Henrieta Anglická, budúca Monsierová manželka vrátili z Anglicka späť do Francie a onedlho bude svadba.

tak poďme poďme, pridať novú kapitolu! Kde to viazne?

Ja zatiaľ ponúkam ukážku z predposlednej. Joffrey má toho veľa vysvetľovať, však áno?

Na raňajky zišli Angelika a Joffrey dole do spoločenskej miestnosti. Pravdu povediac, s radosťou by zostali ešte jeden deň v izbe, ale bolo by to nefér voči ich priateľom, pretože každý sa chcel porozprávať s Joffreym a vypočuť si podrobnosti o záchrane zo zajatia.
V prvom rade Peyrac vysvetlil, ako sa rodinný prsteň dostal k inej osobe. Bol dosť prekvapený, že ho už stihli pochovať a oplakať a povedal im, ako jemu a Kouassi-Ba teroristi zobrali všetky osobné veci. Vrátane prsteňa. Najprv sa prsteňom chvastal samotný Ali Hadži, no neskôr ho dal ako odmenu za dobré služby mladému chlapíkovi, jednému z regrútov skupiny.
Potom sa im spoločne podarilo zozbierať fakty a pochopiť, čo sa v tú noc v tábore ozbrojencov stalo.

Kap 22

Milenci si spolu opravdu krásně užívají, pokud se tedy pan podnikatel někde necamrá. A tato jeho poznámka je hodně, hodně sebevědomá :

………..Ale toto je veľmi dôležité. K tejto zmluve spejeme už niekoľko rokov.“
"Chápem.“ Smutne sa usmiala. „To je cena za manželstvo s miliardárom: je vždy zaneprázdnený a myslí viac na svoju spoločnosť ako na svoju ženu. Zaujímalo by ma, ako tento problém riešia manželky iných podnikateľov?“
„Nájdu si milenca," odpovedal…..

O kosmodromu Kourou ve F. Guyaně jsem dosud neměla ani ponětí, něco málo jsem si o pak něm početla.

Jen tak si odskočit na OH do Londýna – to byla z mého pohledu vydařená aktivita. Mám tuto olympiádu spojenou s Jamesem Bondem / Craigem, kterého jsem se naučila mít velmi ráda/ a se skvělou reklamou s královnou Alžbětou II, kdy ho nasírala ta její psí smečka. Opravdu vtipné, zde připomínka :
https://www.youtube.com/watch?v=1AS-dCdYZbo

A scéna, kdy přiveze Joffrey Angelice koně do přímo do veterinární školy svědčí o tom, že si ji i po 350 letech pěkně hýčká.
Co se Angeličina studia veterinární fakulty týká, tady mám trochu problém. Na to, že je tento obor jeden z nejnáročnějších, Angeliku studovat moc nevidím.



Kap 23
Stále žasnu, jaké vědomosti má autorka fikce o současné Francii, její smetánce apod. - např. série „Les Légendes de Bugatti“, Bernard-Henri Levy, Daphne Guinnessová. Vlastně pořád překlikávám do Googlu a doplňuji si informace, abych byla v obraze, protože mi tato jména či události nic neříkají.

A tenhle odstavec je vyšperkovaný , jako kdyby to dávali na Primě v Showtime :V parížskych kruhoch nebola romanca Guinnessovej a Levyho už dlho žiadnym tajomstvom, a to aj napriek oficiálnemu manželstvu Levyho s herečkou Ariel Dombalovou. Zatiaľ čo Angelika sa o týchto klebetách dozvedela až deň predtým, keď bola s Hortense na večeri v reštaurácii na Celestinskom nábreží a jej sestra sa s ňou podelila o správu, že dvojicu zachytili paparazzi v Nice……

Ovšem jako třešnička na dortu v této kapitole je Lauzovova poznámka : …….a potom išli na „Hoffmannove príbehy“ do Opery Bastille [2]. Tam náhodou narazili na Antoina Lauzuna, ktorý ironicky poznamenal, že aristokrata v Paríži je najjednoduchšie stretnúť v Bastile. –

No a na závěr - a kdybych mohla dát někdy v minulosti panu J.de P. radu, řekla bych mu : „Chlapče, chlapče, nelez do té Libye…..“

Tereza píše: *

26 črc 2023, 21:59

Ovšem jako třešnička na dortu v této kapitole je Lauzovova poznámka : …….a potom išli na „Hoffmannove príbehy“ do Opery Bastille [2]. Tam náhodou narazili na Antoina Lauzuna, ktorý ironicky poznamenal, že aristokrata v Paríži je najjednoduchšie stretnúť v Bastile. –

Ano, ano! Toto dvojzmyselné vyhlásenie je vskutku geniálne. Za vlády kráľa slnko tých aristokratov bolo v Bastille hodne tiež.

moirra píše: *

27 črc 2023, 10:36

Tereza píše: *

26 črc 2023, 21:59

Ovšem jako třešnička na dortu v této kapitole je Lauzovova poznámka : …….a potom išli na „Hoffmannove príbehy“ do Opery Bastille [2]. Tam náhodou narazili na Antoina Lauzuna, ktorý ironicky poznamenal, že aristokrata v Paríži je najjednoduchšie stretnúť v Bastile. –

Ano, ano! Toto dvojzmyselné vyhlásenie je vskutku geniálne. Za vlády kráľa slnko tých aristokratov bolo v Bastille hodne tiež.

Moirra, zdá sa mi, že čosi podobné povedal Lauzun aj v kánone. Musím sa opýtať Miss Florimon, či si to dobre pamätám.

Tereza píše: *

26 črc 2023, 21:59

Co se Angeličina studia veterinární fakulty týká, tady mám trochu problém. Na to, že je tento obor jeden z nejnáročnějších, Angeliku studovat moc nevidím.

Keď išli do Monaka, tak mala Angelika akurát skúškové obdobie a jednu skúšku ani neurobila, taká bola rozhodená z toho, že sa zamilovala V tých kapitolách, ktoré cituješ, mala prázdniny a mohla si užiť zaláskované leto. Netuším, ako je to vo Francúzsku, ale u nás začína zimný semester poväčšinou posledný septembrový týždeň, takže keď sa Joffrey vrátil z Číny 30. septembra, mohla mať Angelika prakticky ešte voľno. A o škole bude ešte reč

Nikdy som nad tým neuvažovala, ale keď sa tak teraz nad tým zamýšľam, štúdium veteriny musí byť asi rovnako ťažké ako medicína, však? Poznáš niekoho osobne, kto to má úspešne za sebou a pracuje ako zverolekár?

ďakujem(e) za to, že si si našla čas a napísala obsiahly feedback! Človek si myslí, koľko toho o Angelike/Francúzsku/histórii vie, a vždy sa nájde niečo, nad čím je treba sa zamyslieť...

Precious píše: *

28 črc 2023, 13:23

moirra píše: *

27 črc 2023, 10:36

Tereza píše: *

26 črc 2023, 21:59

Ovšem jako třešnička na dortu v této kapitole je Lauzovova poznámka : …….a potom išli na „Hoffmannove príbehy“ do Opery Bastille [2]. Tam náhodou narazili na Antoina Lauzuna, ktorý ironicky poznamenal, že aristokrata v Paríži je najjednoduchšie stretnúť v Bastile. –

Ano, ano! Toto dvojzmyselné vyhlásenie je vskutku geniálne. Za vlády kráľa slnko tých aristokratov bolo v Bastille hodne tiež.

Moirra, zdá sa mi, že čosi podobné povedal Lauzun aj v kánone. Musím sa opýtať Miss Florimon, či si to dobre pamätám.

No veď práve preto hovorím že je to geniálne. Pretože Bastila už nestojí, (a mne druhá Parížska Opera aj keď som okolo nej pár krát prešla keď som hľadala zvyšky múrov tej starej Bastily úplne vyfučala z hlavy) ale Miss Florimond vynašla geniálny spôsob ako aj 350 rokov potom vysloviť niečo podobné. myslím že buď kráľ alebo Lauzun vraveli že každý šľachtic čo je aspoň čo k čomu už bol v Bastille. Skúsime to nájsť.

Ono táto fikcia je súčasne aj Angelikologický kvíz koľko narážok na scény udalosti či citáty z originálneho kánonu v nej nájdeme. Klobúk dolu pred autorkou. Tleskám (a samozrejme aj prekladateľke, lebo viem ako ťažké je preložiť všetko tak aby neunikol pôvodný zámer autorky, hlavne ak ide o slovné hračky a dvojzmyselné vyhlásenia)

Precious píše: *

28 črc 2023, 13:23

Nikdy som nad tým neuvažovala, ale keď sa tak teraz nad tým zamýšľam, štúdium veteriny musí byť asi rovnako ťažké ako medicína, však? Poznáš niekoho osobne, kto to má úspešne za sebou a pracuje ako zverolekár?

Manžel mé spolupracovnice, jeden z nejlepších zdejších zvěrolékařů, říká : " Lidské tělo je jedno, zvířecích druhů nespočet. Každý by dnes chtěl mít ambulanci jen pro psy a kočky a k ovcím, kravám a koním se dnes nikomu jezdit nechce." Takže on pracuje, pracuje a zase pracuje.
Vystudováno má můj spolužák ze základky, nevím jak dnes, ale po zkouškách, které bylo kumšt udělat, měl obvykle domluvenou praxi u jednoho zvěrolékaře a tak se vlastně pořád učil a pak s ním šel do společné ordinace.
Studium opravdu náročné, zkouškové se táhne, volna poskrovnu - podobně jako na medicíně.

Moc díky za překlad, Precious. Nabírá to zajímavé obrátky...

Tak k nám na Letohrádok alias Farmu chodieval v Irsku zverolekár pravidelne. Tiež to bol taký starý dedko-vševedko, ktorý mal v zábere všetky možné zvieratá. (Vznikla tým hromada komických situácii pretože pri odborných výrazoch v komunikácii s nim moja angličtina pravidelne zlyhávala)

Viem si predstaviť že zverolekár to má v podstate ešte ťažšie ako normálny lekár pretože ústroje našich bulockov a ovcí sa poriadne odlišovali od ústrojov psov či mačiek alebo našich exotických vtákov vo voliere. Preto aj u zverolekárov existujú špecializácie. Klobúk dolu pred takýmito lekármi zvierat, pretože okrem toho že toho musia vedieť hodne, často pracujú vonku v teréne.

Musím tu povedať že napríklad pri takom očkovaní Bullockov bol ctený pán zverolekár napriek ochrannej zástere zaserkaný až po uši, lebo zvieratá od strachu serkali na všetky strany. Ako vyzeral náš správca farmy ktorý zvieratá pri očkovaní pridržiaval, o tom radšej pomlčím. Našťastie sú to bylinožravci a to čo vylučujú je v podstate ekologické hnojivo a nesmrdí to až tak veľmi ako výkaly iných cicavcov. Ale aj tak, práca je to veru náročná (a štúdium celkom určite tiež) a preto ešte raz: Klobúk dolu.

Tereza píše: *

28 črc 2023, 22:07

Manžel mé spolupracovnice, jeden z nejlepších zdejších zvěrolékařů, říká : " Lidské tělo je jedno, zvířecích druhů nespočet."

Tak toto je úplne skvele vystihnuté!

Delphine píše: *

30 črc 2023, 13:46

Moc díky za překlad, Precious. Nabírá to zajímavé obrátky...

Ďakujem, Delphine! Som rada, že si sa pridala medzi čitateľky tohto príbehu!

moirra píše: *

28 črc 2023, 21:13

Ono táto fikcia je súčasne aj Angelikologický kvíz koľko narážok na scény udalosti či citáty z originálneho kánonu v nej nájdeme. Klobúk dolu pred autorkou. Tleskám (a samozrejme aj prekladateľke, lebo viem ako ťažké je preložiť všetko tak aby neunikol pôvodný zámer autorky, hlavne ak ide o slovné hračky a dvojzmyselné vyhlásenia)

A keby len toto, Moirra! Najtvrdším orieškom sú všetky tie metafory, personifikácie, príslovia, porekadlá a iné „lahôdky“, ktorých má každý jazyk riadnu zásobu! Neviem, čo som si myslela, keď som začala prekladať z ruštiny, ktorú som tridsať rokov nepoužívala Ešte šťastie, že Miss Florimon je ochotná venovať sa mi, týmto jej aj touto cestou ďakujem!


Odkazov na kánon bude ešte pekná kôpka, hneď v tejto, čo vám dnes ponúkam, bude niekoľko. Ale už nebudem zbytočne kecať. Kapitola 32, ktorú som si súkromne nazvala podľa textu jednej skladby skupiny Take That, „Sedem písmen, dve slová, jeden význam“ je vám k dispozícii . Príjemné čítanie!

ešte dopĺňam vizuál k 32. kapitole. Ak ste ju už čítali, tak budete vedieť, o čo ide. Ja by som sa tam hneď vybrala

Ach v tejto časti je to samá romantika.

To o tých huriskách*** mi pripomenulo Joffreovo prekáranie Angeliky keď jej vravieval: vy moja rozkošná nahá mníštička.... teraz jej môže hovoriť vy moja drahá huriska.
Všetky dôležité veci sú na svojom mieste a v úplnom poriadku. Haha Tipicky Joffrey.
„Prečo si sem prišla?“ spýtal sa po krátkom tichu.
„Čože?“ Táto otázka ju prekvapila.
„Prečo si tu?“ zopakoval.
„Nie je to jasné?!"
Pokrútil hlavou.

Nuž chcel to počuť. Počuť nahlas z jej vlastných úst. A nepoľavil ani o chlp.

Myslím že si obaja vskutku zaslúžili trochu si vydýchnuť a oddýchnuť, a rozprávková kulisa krásnych súkromných palácov Maroka je na to ako stvorená.
Angelika našťastie ako manželka zo zákona nieje povinná vypovedať proti manželovi.

Samozrejme vysoko oceňujem ako autorka do príbehu pozapletala dokonale zrešeršované politické dianie vo svete toho času.

Kedysi robili politiku šľachtici a panovníci. Novodobou šľachtou dneška sú zbohatlíci a politici ktorý sa nimi nechajú uplácať.
Ja vždy hovorievam že vskutku jediný rozdiel medzi mafiou a vládnucimi politikmi a ich mecenášmi je ten, že politici si väčšinu svojich kriminálnych činov nejakým spôsobom legalizujú.

-----------------------------------------------------------
*** Ano, ide o prísľub oddaným veriacim, že za zásluhy tu na zemi, budú tam hore v raji odmenení. Nemôžem zato ale nevdojak sa mi pred očami samovoľne zjavila scéna z paródie o atentátnikoch očakávajúcich že budú v raji odmenení, v ktorej sa autor zlomyseľne pýta atentátnika čerstvo po smrti, ocitnuvšiemu sa v nebi plnom transvertitov: Oni vám skutočne tam dolu vraveli že všetky hurisky v raji sú ženy?


PS: Dúfam že v ďalšej časti sa dozvieme čo vyvádza Bernard doma v Toulouse a tiež ako reagoval zvyšok osadenstva firmy na správu a Joffreyovom zmrtvychvstaní.

Hezké a romantické pokračování.
Joffrey se konečně dočkal vyznání lásky od své milované ženy.
Chvíle krátkého odpočinku a pohody ovšem netrvají dlouho a Joffrey musí bojovat, aby dosáhl svobody. Má sice zbraň, ale ta se může obrátit proti němu. Konec naznačuje, že už našel řešení.
Jsem zvědavá, jak se vše bude dále vyvíjet.

Ďakujem vám, milé dámy, za prečítanie aj recenzie! Už nás čakajú len pekné veci! Ako napríklad toto (velikánsky spoiler):

Milé dámy, a je tu posledná kapitola celej ságy. Každá postava dostane, čo si zaslúži. Epilóg zverejním možno ešte tento týždeň.

Molinesom to celé začalo, Molinesom to aj skončí. Škoda, že tu preňho nemáme žiadneho smajlíka.

Precious píše: *

22 srp 2023, 10:13

Milé dámy, a je tu posledná kapitola celej ságy. Každá postava dostane, čo si zaslúži. Epilóg zverejním možno ešte tento týždeň.

Molinesom to celé začalo, Molinesom to aj skončí. Škoda, že tu preňho nemáme žiadneho smajlíka.

wow už posledná? nuž Molines mal prsty vo všetkom

PS: ja som prebehla všetkých smajlíkov v zábave ale veru z toho čo tam ešte funguje sa na Molinesa akosi moc vybrať nedá

jedine ak tak tento:



https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=6&t=554

Kap 24 a 25

Propojení justice, policie, politiků, vlivných podnikatelů a organizovaného zločinu je sice bohužel realita, bez které bychom se my obyčejní lidé obešli, ale celé tyto manévry okolo jednoho z nejbohatších lidí v podstatě bez důkazů mi trochu připomínají některé české kauzy, např. kterak bufetářka vládu ovládla, ovšem v tehdejším případě měli vyšetřovatelé v rukávu alespoň něco, co bylo aktérům a médiím jako obvinění sděleno a u Peyraků je ticho po pěšině jako v Rusku. Angeličin kousek, kdy pronesla notebook pod oblečením mi připomínal útěk Krejčíře z vlastní vily přes záchod, těžko uvěřitelné z jakýchkoliv důvodů, ale stalo se.

Nejsem právník, ale jako čtenář mám velký problém s neinformovaností Angeliky - co se vlastně děje a také s tím , že jí manžel nezavolal. Tomu nerozumím, nebyl ve vazbě, nepadlo obvinění, mohl s vlastní ženou telefonovat. I kdyby mu zabavili telefon, měl by jistě právo na hovor s ní. Aby cestovala z Toulouse do Paříže a tam ji v hotelu odkázali na novodobý palác Beautreillis, kde je bez povšimnutí médií či přítomnosti policie joffrey, tak to už mě hodně zarazilo.

Je jasné, že Joffreyovi právníci kopou za druhou stranu, ale i s tím mám problém. Že by na tak důležitém postu ztratil pohádkově bohatý muž loajalitu?
Možná, že mi další kapitoly ledacos objasní, ale při čtení těchto dvou kapitol jsem často zvedala nevěřícně obočí.

Tereza, tak na tvoje otázky by asi musela odpovedať autorka. Niektoré veci sú určite napísané "skratkovito" s určitým zámerom, zveličené či menej realistické, ale, povedzme si pravdu, aj v kánone je kopa vecí takto napísaná. Zámerom tejto fikcie bolo preniesť udalosti 17. storočia do 21. storočia a s tým aj situácie, ktoré možno pripadajú trochu pritiahnuté za vlasy. Ja keď som s Miss Florimon diskutovala o veciach, ktoré mi boli nejasné, vždy mi ich vysvetlila tak, že mi dávali zmysel a tak som sa ich aj snažila preložiť. Je napríklad zaujímavé, že som si vôbec nevšimla to, nad čím si ty dvíhala obočie

Ak poťahuje nitky niekto veľmi vysoko postavený, reálny život, aspoň tu na Slovensku, nám bohužiaľ dáva kopu príkladov, ako môžu skončiť nepohodlní ľudia a koľko činov ostane nepotrestaných. "Skutok sa nestal", ako tvrdil jeden náš minister.

Angelika je stále tou mladučkou študentkou, ktorá toho o svete ešte reálne veľa nevie - a možno je to len opäť prenos kánonu do súčasnosti. Angelika po Joffreyho zatknutí dlho "ostávala v tme" a hlavne v Inegrále verzii mi jej myslenie prišlo trošku nelogické. Už neviem, ako to presne bolo, ale nemyslela si niečo také, že Joffrey len odišiel do Paríža pripraviť ich bývanie? Bol preč už mesiac a nenechal by jej žiadny odkaz?

Ale ďakujem/e ti veľme pekne za feedback! Každá recenzia, či už pozitívna alebo kritická sa cení, podľa mojich skúseností tie kritické odozvy možno ešte viac!

Já mám jenom jednu připomínku vůči kánonu. Zajímám se o drahé šperky. Pokud byla Angelika na královské svatbě, měla s sebou určitě ty nejlepší. Tudíž měla v klenotech jmění. Její osobní šperky či jiné věci jí nebyly zabarvený. Dle mého z prostředků získaným jejich prodejem by měla dost prostředků na život. I v současné době se jedná o šperky za desítky milionů EUR.
Ale je to nádherná kniha kde nejde jen o realitu.

Zuzanka62 píše: *

06 zář 2023, 21:39

Já mám jenom jednu připomínku vůči kánonu. Zajímám se o drahé šperky. Pokud byla Angelika na královské svatbě, měla s sebou určitě ty nejlepší. Tudíž měla v klenotech jmění. Její osobní šperky či jiné věci jí nebyly zabarvený. Dle mého z prostředků získaným jejich prodejem by měla dost prostředků na život. I v současné době se jedná o šperky za desítky milionů EUR.
Ale je to nádherná kniha kde nejde jen o realitu.

hm, Zuzanka, to je na zamyslenie! Možno práve to je jedna z tých vecí, ktoré sú v kánone menej realistické. Alebo možno Angelika tie šperky predala a zaplatila Desgrezovi, resp. použila ich nejako inak? Ale ak tvrdíš, že išlo o šperky za milióny eur, tak by jej to malo ostať na cestu domov, nemala by sa "spustiť" medzi žobrákov, pokojne sa mohla vrátiť do Monteloupu a žiť tam v dostatku...

Každopádne, práve som publikovala epilóg. Úprimne ďakujem všetkým vám, čo ste čítali a posielali recenzie, a strávili na ceste so mnou s touto fanfiction celý jeden rok. Ani sa mi to veriť nechce!

Chcem sa touto cestou poďakovať aj autorke Miss Florimon za to, že mi umožnila byť súčasťou jej príbehu a čiastočne sa podieľať aj na kreatívnom procese, vďaka čomu si mohli jej dielo prečítať aj rusky nehovoriace čitateľky. A samozrejme za všetky tie hodiny spoločnej komunikácie, za jej trpezlivosť, dobrú náladu a porozumenie, keď som ju bombardovala otázkami, s ktorými si prekladače nevedeli poradiť. Verím, že toto nie je koniec tvojho písania a aj keď sa možno vo svete angelikovskej fanfiction už nestretneme, budem ti držať palce pri ďalšej tvorbe – a samozrejme občas prispejem aj na vaše fórum a môžeš si byť istá, že sa ozvem aj na instagrame. Ďakujem za všetko!

Recenzia k 33 Kapitole:

Nie že by som si to nebola prečítala už hneď potom ako si to pridala, ale nejako v poslednom čase nestíham (a snažím sa aj poriadne si užiť koniec leta) tak sorry že komentár píšem až teraz.

V prvom rade chcem vyjadriť obdiv autorke za neuveriteľne obsiahle politické aj iné rešerše a tiež prekladateľke za jej profesionalitu a aj zato že prekladala srdcom.

Nuž Maroko a Ceutu mám ešte na zozname destinácií ktoré by som chcela vidieť, snáď sa aj to jednoho dňa podarí ale samozrejme sú na listine preferencii až za Francúzskym Jihom, Poitou a Parížom kde mám ešte hodne veľké resty.

Som nadšená ako autorka fikcie zaďobáva do textu narážky na veci z kánonu ako čerešničky do šľahačky na torte. Napríklad tie úzke väzby s Čínou. Mňa dokonale pobavilo ako elegantne sa zbavila Bardagneho.
Toho Desgreza je mi nekonečne ľúto a želala by som si aby toto malo nejaký epilóg a Joffrey nedovolil aby nehodný advokát zožal slávu hoci celý čas pracoval proti nemu. Už len pre Desgrezovú pamiatku musí dostať nejakú poriadnu príučku. Ak to nenapíše autorka bude fikce na fikci.
Jean-Claudovi toto podľa mňa Joffrey nedaruje – nevravím že by mu nejako fyzicky ublížil, ale vymyslí nejakú cinicky humornú pomstu. Ve´d takého podlého človeka nemôže pre seba nechať pracovať.

Ach tá romantika keď Joffrey požiada Angeliku znovu o ruku.

Svadba tých dvoch nekonečne rozochvela moje romantické srdiečko a vychutnala som si každú jednu vetu. Jediné čo ma trochu mrzelo je že tú svadbu nemali v katedrále St. Sernin – ktorá je historicky blízka grófom toulouským,( nedarmo sa tam jeden vchod volá Porte des Comtes, čo je vchod pánov mesta), kým tá druhá skôr Vatikánu, (veď tam je inak pri nej aj arcibiskupský palác) – a tomu Francúzsky ľud dodnes ešte neodpustil krížovú výpravu proti juhu. ***

Keže už medzičasom mám poriadne načítaných historických grófov toulouských, verím tomu že tradične by boal v katedrále St. Sernin.
Ale na tej svadbe by som aj tak chela byť.

Toto dokonale pobavilo:
Philonide Parajoncová získala výhradné práva na natáčanie obradu.
Echela by nám autorka napísať ešte aj epilóg 2 čo písala Philonide v novinách? Vždy keď ma bolai nohy spomeniem si na ten jej výrok „moje drahé úbohé“ keď si Angelika myslela že hovorí o svojich priateľkách.

Epilóg som ešte nečítaal nechávam si to ako čerešničku na dnes večer. Potom napíšem aj k tomu.

V každom prípade autorke aj prekladateľke ďakujem za čitateľský zážitok.

Samozrejme mám v tejto fikčnej sérii mojich pár najobľúbenejších momentov a jeden z nich je keď prebúrajú stenu v paláci a nájdu tie veci po Joffreyovi a Angelike zo 17 storočia.
--------------------------------------------------------------------------------

Poznámka pod čiarou:

*** Stačí sa pozrieť na to čo sa o tom na juhu Francie píše v bežných kruhoch. A podobne ako Vatikán dodnes oficiálne nerehabilitoval Galilea Galilei, i keď do obehu pustil mýtus že tak spravil, tak sa v katolických ortodoxných kruhoch nájde nemálo takých čo dodnes, v 21 storočí! oslavujú sadistického masového vraha Simona Monforta ako hrdinu. Skoro som spadla zo stoličky ke´d som čítala vyjadrenei jedného francúzskeho Biskupa z roku 2011 že Monforta (ktorý v rôznych masakroch klal ženy a j deti bez ohľadu či to boli katolici alebo nie, s tým že boh si ich hore roztriedi) by mali vyhlásiť za svätého. FUJ!

Precius, díky za překlady kapitoly 33 a epilogu.
Obě jsou romantické a jejich děj jsem tak trochu očekávala.
Jak píše Moirra, také bych předpokládala jejich druhou svatbu v katedrále St. Sernin, kde proběhla svatba v kánonu.
Jsem ráda, že se vyřešila i situace Marie Agnes. Více nebudu prozrazovat pro ty, co ještě nečetly.

Precios a miss Florimond, obou Vám moc dekuji za krásný zážitek při čtení fikce. Velmi hodnotám zasazení dobových reálií do současnosti. Bohužel je vidět, že svět se nezměnil a vždy se najdou závistivci atd, kteří jsou ochotni k použití všech prostředků k získání jakýchkoliv výhod. Ale to je jiná kapitola.
Za mne pište, pište, pište!!!!! Konec je stále otevřený.

milé dámy, ďakujem ešte raz aj v mene autorky za vaše komentáre a názory, dúfam, že sa v tejto fikčnej oblasti "nevidíme" poslednýkrát. Ja som bola taká inšpirovaná epilógom, že som niečo musela dať na papier. Tie dátumy sa skrátka nedali ignorovať Samozrejme, je to len taká drobnôstka a ešte nie je dokončená, ale myslím si, že sa mi ju podarí zverejniť.

Au revoir!

Kapitola 26 a 27
Pokud jsem měla minule nějaké výtky, tak tyto kapitoly byly velmi zdařilé. Zakomponování Carmencity, Desgreze a Sorbony do procesu byly super. Důkazy proti Peyracovi se již jasně rýsují, samozřejmě netuším, jak se z toho chce dostat ven. Uvidím, co mi přinesou další kapitoly.
P.S. Doufám, že má řádně prověřený "palác" v Paříži, obávala bych se tam odposlechů.

Kapitola 28 a 29
Tak tyto dvě kapitoly na mě působily téměř jako předčasné finále, které mělo spád a nechyběly mu dramatické události a zvraty.
Defilé mnoha postav - prevít Nicolas, ochránce Bernard, intrikán Frontenac, důvěrnice Margot, Osman Ferradži, Sorbonne, Desgrez - mimochodem, jeho smrt byla absolutně nepředvídatelná, Bertille, nohama na zemi stojící Molines, Cerbalaud, zoufalka zpytující svědomí Carmencita, tajně zamilovaná a hysterická Sabine.
Joffreyovo zmizení autorka fikce také velmi dobře zakomponovala.

Jediné, co mě rušilo, byl ten hysterický výbuch Sabine v závěru kaapitoly, za mě se tady možná zbytečně zatlačilo na pilu.

Milá Tereza, som rada, že stále píšeš feedback k tomuto príbehu a že sa ti tentokrát vývoj pozdával. Budem rada, ak pošleš recenzie aj k zvyšku fikcie.

Sabine bola hysterka na pohľadanie, v kánone bola tiež riadna "drama queen", čo mi pamäť slúži. Ešte sa predvedie

Co říct na závěr po přečtení poslední kapitoly ?

Předně - velké poděkování autorce fikce a překladatelce - protože není překlad jako překlad.

Zasadit fikci do nedávného geopolitického dění bylo odvážné rozhodnutí podložené velkými znalostmi autorky. Opravdu smekám.
Propojení celé škály postav a míst z kánonu bylo nenásilné a parádní .

Také musím pochválit autorku za odvahu nechat zemřít Desgreze i Kouassi-Ba , myslím, že na ty dva si nikdo jiný netroufl sáhnout.
Za mě byla tou nej třešničkou na dortu předposlední část, kdy se v Toulouse v katedrále konala církevní svatba - v tomto příběhu má tento slib před Bohem a před lidmi nezpochybnitelnou váhu.

Tereza, ďakujem/e za posledné hodnotenie, veľmi si to vážim.

Zabiť Desgreza a Kouassi-Bu - to naozaj nikto na našom fóre do takého niečoho asi nešiel. Veď to je priam kacírstvo! Ale dobrý fanfiction autor sa pozná vraj aj podľa toho, že sa púšťa do vecí, ktoré sú mimo jeho komfortnej zóny a taký, ktorý sa nebojí hnevu fanúšikov a ide si za tým, čo sa podľa neho hodí do príbehu. (to nie je môj názor, to som kdesi čítala. Ja by som takú odvahu nemala )

Epilóg, hlavne z toho dôvodu, v akom reálnom čase sa odohráva, vyslovene ponúka napísať nejaký one-shot z "budúcnosti". Nedalo mi, a sama som čosi dala "na papier" Nie je to dokončené, a ktovie, či vôbec niekedy bude, ale tak som to cítila; tie indície, ktoré boli v epilógu, mi skvelo zapadali do kánonu a zároveň do nášho reálneho sveta posledných rokov. Potreba čosi napísať bola silnejšia ako ja.