Ahoj Terezo, díky za obsáhlý feedback, zkusím na některé otázky odpovědět:
Přemýšlela jsem i nad tím, jestli není někde chyba v překladu původního textu románu, protože paní AG má vždy všechno pečlivě promyšleno a právě v tomto období od údajné smrti Angeliky až po setkání Angeliky a Joffreye na palubě Gouldsbora je spousta zásadních nesrovnalostí.
Nevím, co se týče překladů, ale co se Joffreyova příběhu týče, přijde mi, že tam prostě nesrovnalosti a plot holes jsou. Mohu se samozřejmě mýlit a říkám to s velkým respektem k tak velkému objemu kvalitně odvedené práce od AG. Ony se nesrovnalosti objevují už třeba i u cesty s galejníky, u pobytu v Maroku a určitě i v této části příběhu viz. setkání s Rochatem, kdy se Rescator tváří, jakoby o Angelice slyšel poprvé.
Se všemi rešeršemi a vymýšlením děje musela mít AG hrozně moc práce a tak si říkám, jestli si prostě nestanovila priority. A tím byl Angeličin příběh a aby v něm všechno logicky a historicky správně navazovalo. Joffreyovu příběhu samozřejmě taky dala péči, ale možná trochu menší. A hlavně jak uhlídat bez chyb takový kolos?!
Úvod se zlomeným Rescatorem a věrnými námořníky, kteří ale Angeliku moc v lásce v tuto chvíli nemají, byl velmi povedený.
Nicméně mi vyvstala další otázka - jestli Rescator pátral po Florimondovi a bylo mu informátorem zjištěno, že Florimond žil chvíli v Poitou a pak zmizel, že by mu zvěd nezjistil, že byl v Poitou se svou matkou? Protože si přece asi každý, kdo hledá dítě, položí otázku, s kým, u koho ten chlapec je?
No, tohle je jedna z těch plot holes, ze kterých jsem přemýšlela, jak se elegantně vykroutit tak, aby to bylo akceptovatelné. Taky by mi dávalo největší smysl, že by se poinformoval i o tom, jestli tam Angelika náhodou není. Popřípadě aby pátral ohledně povstání v Poitou - příčiny, kdo ho vedl, drby okolo. Jenže to podle kánonu zřejmě nic z toho neudělal. Jak to teda zaobalit? Já jsem si ty Joffreyovy pochody, v souladu s kánonem, představovala nějak takto: Florimond byl nejdřív pod dohledem jezuitů a možná když mu sdělili, že se matka nevrátila, odjel se ještě podívat na Plessis (rozloučit se s bratrem, nebo rozloučit se s celým tím místem a životem) a pak se vydal dál za dobrodružstím. Ve Francii dál nic nedrželo a byl stejné nátury jako jeho otec. Charlese-Henriho samozřejmě vzít s sebou nemohl, to je stejné jako v kánonu.
Ale jsem otevřená dalším variantám, jak říkám, tohle je trochu ošemetné a kdybych se neohlížela na kánon, asi bych to napsala jinak...
Co se další části týká, mám další otázku k časové ose. Skončila jsi rokem 1674, Florimond odešel z Poitou 1671, pokud si pamatuji, ve Francii se nezdržel a hned hledal otce, což se mu po připlutí do Ameriky prakticky okamžitě podařilo. V tom případě - nemohl vědět o Angelice Joffrey mnohem dříve než 1674 ?
Tohle bude v následující kapitole a něco z toho, jsme už naťukly v diskuzi k časové ose. Florimond určitě odjel z Plessis v říjnu 1672 a dlouho mu trvalo, než se nalodil. Vzhledem k zimě, kdy byl provoz omezený, se mohl nalodit třeba až na jaře roku 1673 a za 2- 3 měsíce se teprve dostat do Charlestownu. Zbytek bude vysvětlen v pokračování. Je v tom ale taky element časové osy - musela jsem Joffreyovi dopřát nějaký čas v Karibiku, cestu do Evropy a následně to sjednotit i s výstavbou lodi Gouldsboro (která byla dost nová, když plula s hugenoty a při jejíž výstavbě právě Florimonda potkal) a taky tím, proč by se Joffrey nevydal za Angelikou dříve. Protože kdyby mu o ní Florimond řekl např. už v roce 1673, tak by po ní možná začal pátrat už tehdy, odjel by do Evropy dřív a opět by nám tam nevycházela Angeličina léta jako buřička a následně rok v La Rochelle. Je to taková skládačka.
Vedli jsme tady dříve velkou diskuzi, jak moc zchudl hrabě Peyrac odchodem ze Středomoří a jak moc byl informován o dění ve Francii. Že by stále k dobře informovanému muži až do roku 1674 nedonesl drb, že se Madame du Plessis odmítla vrátit ke dvoru? A že by nekontaktoval třeba Molinese, důvěrného známého a spolehlivého přítele?
Moirra je přesvědčená, že si před odchodem za oceán všechny finance řádně zajistil, já jsem i přes její argumenty větší pesimista.
On sám říká : ....Když proplul Gibraltarským průlivem a zamířil do Ameriky, měl jen svou loď , Mořského orla, a svou posádku, aspoň ty námořníky, kteří byli ochotni dál snášet jeho úděl.
Taky jsem nad tím uvažovala a zastávám zlatou střední cestu. Určitě neodjel bohatý na to, aby si mohl nechat stavět paláce a flotily. Ale myslím, že na plat posádce, základní vybavení pro potápění ke galeonám, nebo na opravu lodi měl. Vždyť ještě nějakou dobu pendloval okolo Gibraltaru, pak jel do Palerma vyzvednout Cantora. Proč by si tedy čistě prakticky nenechal poslat nějakou truhličku s drahokamy z některé ze svých skrýší nebo paláců?!
Joffrey byl praktický člověk, který myslel na všechno, takže mi k němu sedí, že by si určitě nějaké peníze dokázal uchovat. A určitě také peníze neměl jen na jednom místě. Mohl je mít i po bankách v Itálii, Francii, Španělsku... zvlášť po zkušenostech se zabavením majetku v Toulouse. Je to taky stejný vzorec chování, jako když si schoval truhličku v Beautreillis. Ale můžeme se na něj dívat i jako na romantického hrdinu, který odjel úplně chudý rovnou do Karibiku a tam teprve zíkal nějaké peníze. Fantazii se meze nekladou.