Sorbonne byla v kavárně s Desgrezem a nějaký drobeček z podlahy určitě ochutnala
.A možná jí Angelika nějaký kousek podstrčila jen tak z ruky.
Napadlo mne několik technických (vím, jsem divná):
a) byl do nóbl kavárny umožněn i vstup psům? (Pokud ano, nešlo spíše o "gaučáky" než o dogu velikosti telete?)
b) Desgrez chodil do kavárny incognito, aby mohl načapat Brinvilliers. Bral by s sebou v takovém případě Sorbonnu?
Dost blízko závěsu, za nímž se skrývala, si všimla muže, který seděl osaměle nad kouřícím šálkem a melancholicky ukusoval sušenku. Když na něj pohlédla podruhé, připadalo jí, že ho zná. Když na něj mrkla potřetí, už s jistotou věděla, že ten zámožně oblečený muž nemůže být nikdo jiný než policista Desgrez, jenž se takhle přestrojil. (…) (Cesta do Versailles 2, 1992, s. 204)
ALE! Sorbonne klidně mohla ochutnat!
Náš reportér při zpovídání hostů kavárny zahlédl zámožně oblečeného muže, jak si několik kousků cukroví strká do kapsy. Když se jej sama madame de Morens laškovně zeptala, nemá-li mu zabalit balíček s sebou, zarytě zapíral, že by cokoli odnášel a pak sveřepě odpověděl, že chtěl jen vzít domů zbytky psovi.