Otváram tu tému viac ako zajujímavú: Alchemie versus Chemie v dobe krále Slunce
Joffrey de Peyrac sa zaobeal exaktnou vedou neskoršie nazvanou chémia.

Obrátila se ke dveřím v naději, že uslyší nepravidelnou chůzi svého manžela, a trhla sebou.
„Ach! Vy už jste tady?“
„Právě jsem přišel,“ řekl hrabě, „a nikdy si neodpustím, pane, že jsem vás nechal tak dlouho čekat. Přiznávám, že mě uvědomili o vaší návštěvě před hodinou, ale nemohl jsem přerušit velice složitý pokus na destilačním přístroji.“
Hrabě si dosud nestačil sundat alchymistický plášť, sahající až na zem. Byla to jakási košile, na níž byly mezi skvrnami od kyselin vyšité znaky zvěrokruhu. Angelika nepochybovala, že chtěl tím oblečením tak trochu provokovat, stejně jako tím, že toulouského arcibiskupa pečlivě oslovoval pane, jako by hodlal mluvit s baronem Benoîtem de Fontenac jako rovný s rovným.
Hrabě pokynul sluhovi, aby mu pomohl stáhnout halenu.

Mníchovia druhu Conan Becher sa zaoberali šialenosťami zvanými alchemia.

„Poněvadž už je přítomna moje žena, můžeme jít do laboratoře,“ prohlásil hrabě de Peyrac.
Mnich sebou trhl a udiveně na Angeliku pohlédl.
„Mám tomu rozumět tak, že madame vstoupí do svatyně a zúčastní se našich rozhovorů i vědeckých pokusů?“ (Becher)
Hrabě se ironicky ušklíbl a arogantně pohlédl na hosta. Dobře věděl, jak jeho výraz působí na ty, kdo ho vidí poprvé, a zlomyslně toho zneužíval.
„Otče, v dopise monsignorovi, v němž jsem souhlasil s tím, že vás na jeho mnohokrát opakované přání přijmu, jsem mu sdělil, že půjde vlastně o jakousi zdvořilostní návštěvu, při níž mohou být osoby podle mého výběru. On s vámi na oplátku poslal rytíře, kdyby vašim očím náhodou uniklo něco, co by bylo záhodno vidět.“
„Ale pane hrabě, vy jako vědec přece víte, že přítomnost ženy je v naprostém rozporu s hermetickou tradicí, podle níž nelze dosáhnout kýženého výsledku, jestliže působí protikladné fluidum…“
„Představte si, otče, že v mé vědě jsou výsledky vždycky přesné a nezávisejí ani na náladě, ani na přítomných osobách…“
„Mně to velice vyhovuje,“ připojil se rytíř radostně.(Germontaz) „Netajím se tím, že mám slabost spíš pro krásné ženy než pro křivule a staré hrnce.

PS: Stavím sa že podobne ako mne, sa mnohým s nás čo vyrástli na Werichových filmoch vybaví

Císařův pekař-Pekařův císař . Tuto rozkošné video z filmu s otázočkou:

čo sa spomína v tejto ukážke (sú to viaceré veci) čo má súvis s tým čo nájdeme knihách Angelika ?

https://www.youtube.com/watch?v=JC-VkFkKE8c

Ozaj kto s vás si pamätá film Ďáblova krása kde starý alchymista upisuje dušu diablovi za elixír mládi - hraje tam nádherný Gérard Philipe Jedná sa o voľné sfilmovanie slávnej svetovej literatúry. Film je na motívy Fausta od Goetheho.

https://www.csfd.cz/film/36716-dablova-krasa/prehled/

A na dôvažok ešte zaujímavá článoček:

Tak vznikla chemie. Alchymisté chtěli s kamenem mudrců dojít ke zlatu a nesmrtelnosti

https://magazin.aktualne.cz/veda/tak-vz ... cb09351be/

K Cìsařovu pekaři
Císař Rudolf II. pozve magistra Kellyho do "Císusalku" a představuje mu alchymisty - samé odborníky.
Podle mě je to výroba zlata z olova.
Magistr Kelly kouří dýmku a zkouší to i císař. Joffrey kouřil doutníky.
Mnich Becher mi připomínal ty odborníky v Rudolfově laboratoří.
Ty buřty sem nepatří, ale vypadaly lákavě.
Já to asi nepíši přesně, ale ať mě ostatní doplní, nebo opraví.

ano dve veci si už uhádla: výroba zlata z olova (alchymistickáchyméra, ale Joffery pri pašovaní používal metódu opačnú: premenil zlato na nevábne Pínio ktoré vyzeralo ako olovená ruda) a tabak ktorý sa dostal do Európy

ale ešte je tam toho viacej čo má súvis s knihami Angelika -ak teda opomenieme krlivuľe z českého skla. ktoré sa síce nespomínajú ale ustotne sú tam, veď aké by inak používali títo alchymisti keď už bývali v Čechách a v Prahe ale mal ich samozrejme aj Joffrey ako sám v knihe svedčí:


Jdu se tam podívat, rozhodla se Angelika. Ať ho třeba rozzlobím.
Vtom však zaslechla manželovy kroky a za okamžik už hrabě vcházel do salonu. Ruce měl černé od sazí, ale usmíval se.
„Díkybohu, není to nic vážného. Kouassi-Ba má jen několik odřenin, ale byl tak dobře schovaný pod stolem, že jsem si v první chvíli myslel, že vylétl oknem. Naopak hmotné škody jsou poměrně značné. Moje nejvzácnější křivule ze speciálního českého skla jsou napadrť: nezbyla ani jediná.“
Přivolal dvě pážata a ta přinesla mísu a pozlacený džbán. Umyl si ruce a protřepal krajkové rukávy.
Angelika sebrala veškerou odvahu.
„Je nutné, Joffreyi, abyste věnoval tolik času tak nebezpečné práci?“

Jediného Joffreya v laboratóriu som zatiaľ našla na obálke španielskej knihy:
A ešte o tej transmutácii, alias premene olova (alebo iného kovu) na zlato:


„Řeknu to tedy jinak: Šalamoun nemohl proměňovat kovy ve zlato, protože taková transmutace je nemožná. Alchymie je umění, které neexistuje. Transmutace, to je hloupá středověká pověra, ba je dokonce směšná, protože taková proměna se nikdy nikomu nepodařila.“
„A já vám říkám,“ zvolal arcibiskup a zbledl, „že jsem na vlastní oči viděl, jak Bécher ponořil cínovou lžičku do jakéhosi roztoku, který vyrobil, a proměnil ji ve zlatou.“
„Nezměnil ji ve zlatou, jen se potáhla vrstvičkou zlata. Kdyby si byl ten dobrák dal tu práci a seškrabal ji, našel by pod ní zase jen cín.“
„To je pravda, jenže Bécher tvrdí, že je to pouhý počátek transmutace, počátek samotného jevu.“
Sálem se rozhostilo se ticho. Joffreyova ruka sklouzla po opěradle Angeličina křesla a pohladila jí paži.
Hrabě řekl s despektem:
„Pokud jste přesvědčen, že váš mnich objevil magickou formulku, proč jste tedy dnes ráno přišel?“
Arcibiskup se nedal vyvést z míry.:
„Bécher si je jist, že vy znáte nejvyšší tajemství, jak transmutaci dokončit.“
Hrabě se suše zasmál.
„Nikdy jsem neslyšel směšnější tvrzení. Já že bych se pustil do tak dětinských pokusů? Chudák Bécher, rád mu přenechám veškerá překvapení a naděje, na něž narazí při těch vědeckých nesmyslech, které tropí…“
Přerušila ho hrozná rána – jako by někam uhodil hrom nebo kdosi vystřelil z děla.
Joffrey vyskočil a zbledl.
„To je… to je v laboratoři. Bože můj, jen aby to Kouassi-Ba nezabilo!“
Rychle zamířil ke dveřím.
Arcibiskup se vztyčil jako soudce. Tiše pozoroval Angeliku.
„Odcházím, madame,“ oznámil konečně. „Zdá se mi, že v tomto domě už ďábel dává najevo, že mu moje přítomnost vadí. Dovolte, abych se vzdálil.“ A dlouhými kroky odkráčel.

Tak ve filmu je laboratoř, ohniště, myslím, že i destilační přístroj.
Alchymista, představovaný panem Kemrem, má patrně pracovní plášť s nějakými znaky.
Skvrna na plášti se také objeví. Zmiňuje se i magická formule.
Na mandragoru v knize si nevzpomínám.

Ta ilustrace už jednou v nějakém vlákně myslím byla.
Mě docela pobavilo oblečení Angeliky. Připomíná mi to nějaký šantán z 19. století. Pan manžel vzadu bádá v laboratoři a Angelika se tváří, jako by na někoho myslela, když se jí pan choť nevěnuje.

mimi píše: *

04 úno 2024, 16:23

Na mandragoru v knize si nevzpomínám.

No aj keď si nespomínaš, trafila si do čierneho: Mandragora sa veru v Angelike zjavuje:

Toto Angelike niekto hovorí, spomenie si neikto kot a v ktorej knihe ?

"Paní hraběnko," zašeptala najednou tajemně, "když jste z Poitou, slyšela jste už naříkat mandragoru, když ji na Štědrý večer vykopávají ze země?

Mandragora bola dávnych čias okrem iného cenená ako magická rastlina, a preto má jej používanie dlhú kultúrnu a historickú tradíciu.
takto vyzerá keď kvitne:



Tu je ešte jeden zaujímavý článok:

ALCHYMISTÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

http://www.zeleneslunce.websnadno.cz/AL ... EMICH.html

moirra píše: *

04 úno 2024, 17:38

mimi píše: *

04 úno 2024, 16:23

Na mandragoru v knize si nevzpomínám.

No aj keď si nespomínaš, trafila si do čierneho: Mandragora sa veru v Angelike zjavuje:

Toto Angelike niekto hovorí, spomenie si neikto kot a v ktorej knihe ?

"Paní hraběnko," zašeptala najednou tajemně, "když jste z Poitou, slyšela jste už naříkat mandragoru, když ji na Štědrý večer vykopávají ze země?

Myslím, že to říká Ambroisine Angelice v 1. díle knihy Angelika a Ďáblice. Byl rozhovor, kdy obě vzpomínaly na mládí, kdy se vzdělávaly v klášterech.

mimi píše: *

04 úno 2024, 17:52

moirra píše: *

04 úno 2024, 17:38

"Paní hraběnko," zašeptala najednou tajemně, "když jste z Poitou, slyšela jste už naříkat mandragoru, když ji na Štědrý večer vykopávají ze země?

Myslím, že to říká Ambroisine Angelice v 1. díle knihy Angelika a Ďáblice. Byl rozhovor, kdy obě vzpomínaly na mládí, kdy se vzdělávaly v klášterech.

BINGO! Angelike to hovorí diablica


Ja som sa dívala že ten prvý článok na ktorý som sem postla link je hodne zaujímavý a veľká škoda že sme prepásli túto výstavu v Prahe ktorá bola zdarma:

Výstava Cesta spravedlivá od alchymie k chemii

Výstava přibližuje historii a významné osobnosti alchymie, odhaluje její kořeny v prastarých technologických znalostech našich předků (výroba kovů, keramiky a skla, získávání soli), sleduje její rozvoj v různých oblastech světa a různých dobách a ukazuje, jak se z ní na konci 18. století zformovala vědecká chemie.

V expozici návštěvník, kromě textů a obrazového materiálu, shlédne i repliky dobových alchymických aparatur pro destilaci, sublimaci a další laboratorní operace. Dalšími zajímavými exponáty jsou planetární modely kovů a ukázky vybraných chemikálií používaných alchymisty při jejich experimentech.

https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktua ... e-k-chemii

Ale aspoň sme videli to laboratórium v zlatej uličke. PRAHA bola hlavným mestom alchýmie až do XVII storočia. Zvláštne že Joffrey nemá chodiť do Prahy.

Ešte citát z článku:

Mnohé alchymistické teorie dnes oprávněně vzbuzují úsměv. Řadu alchymistů by šlo označit za podvodníky. Nicméně alchymii nelze upřít její zásluhy nejen o současnou chemii, ale i fyziku, medicínu, přírodovědu či metalurgii. A pozoruhodná je i délka její "vlády" - první alchymisty známe v Číně již ve 4. století před naším letopočtem, poslední pak bádali v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. ještě počátkem 17. století. Déle byly již jejich teorie o výrobě zlata či elixíru mládí neobhajitelné, tehdejší věda pokročila…


https://magazin.aktualne.cz/veda/tak-vz ... 9b598242a/

To mě mrzí také, ale o výstavě se snad vůbec nikde kromě stránek fakulty ani nepsalo.
Ono se propagují spíš komerční akce, kde se očekávají návštěvy turistů a samozřejmě výdělek na vstupném.

Našla jsem odkaz na tuto expozici v centru Prahy v Haštalské ulici.
www.alchemiae.cz

mimi píše: *

04 úno 2024, 18:30

Našla jsem odkaz na tuto expozici v centru Prahy v Haštalské ulici.
www.alchemiae.cz

Super odkaz! Ešte aj s podzemnou chodbou a je tam aj link na video! Tam definitívne musím ísť keď zasa pôjdem do Prahy.

Apropoz PRAHA - práve v tom linku som narazila na ten FRANCÚZSKY POŽIAR PRAHY - Ktorý by mohol byť dôvodom k tomu prečo nemá Joffrey chodiť do PRAHY:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=22&t=368

PS: čo myslíte ako sa dostávali k Joffreyovi tie krivule z českého skla? Ak oto vyezralo z obochodovaním s českým sklom v 17 storočí?

mimi píše: *

05 úno 2024, 18:50

Knihu Hořící lilie jsem četla, ale už je to hrozně dávno. Kniha se mi líbila.
Od stejného autora je také kniha z doby Rudolfa II. Jmenuje se CÍSAŘ ALCHYMISTŮ.
Je zde zajímavý názor, jak to bylo s Golemem. Kdo mohl být Golem.
Najdete ji na také na stránkách Otomara Dvořákáka a v databázi knih.
https://www.databazeknih.cz/knihy/cisar ... istu-12482

No tak to definitívne vyzerá na skvelú knihu - už tá zmienka ZLATO hodne zlata .... to už vraví Joffrey Angelike v Toulouskej svadbe že potrebuje HODNE ZLATA

pridávam ukážku z knihy v pdf - v inom formáte si môžete priamo stiahnuť tuto:

https://www.databook.cz/cisar-alchymistu-529


A tuto článok k Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy. Sú tam aj dobré fotky.

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/muzeu ... tare-prahy

Gustav Meyrink, o kterém jsme už dříve také diskutovali, napsal knihu Alchymistické povídky.
Jsou to tři povídky ze 17. a 18. století. Odkaz na databázi knih je níže.

https://www.databazeknih.cz/knihy/alchy ... dky-143744

Díky za přidání tématu, Moirro. Alchymie je moc zajímavá sama o sobě