Kouassi-Ba

Je otrok, avsak pre grofa Toulouskeho skor osobny sluha a takmer priatel, ktory sprevadza Joffreya de Peyrac takmer po cely jeho dospely zivot. Kupil ho na trhu z otrokmi v Narbonne ked bol Kouassi-Ba este chlapec.

Zasluzi si svoju vlastnu rubriku.

Největší dojem na Angeliku dělal Kouassi-Ba. Kdykoliv toho tmavého obra s bílýma
porcelánovýma očima zahlédla, snažila se potlačit bázlivý úkrok, přestože se zdál velice milý.
Neopouštěl hraběte de Peyrac ani na krok a také hlídal dveře tajemných místností uvnitř
paláce. Tam se hrabě uchyloval každý večer a někdy dokonce i ve dne........

Takto nejako si predstavujem Kouassi-Bu ja:

Pánovo Štěstí…

Byl oblečený v kožešinách a kůži, v uších se mu blyštěly zlaté kroužky, kudrnaté vlasy měl
bílé jako sníh. Angelika vykřikla. Poznala tu černou tvář z minulosti.
„Kouassi-Ba!“
Znovu tedy našla Kouassi-Ba, dobrého, oddaného, statečného Kouassi-Ba, obrovitého
otroka, jenž kdysi ve vyšívaném saténu a se šavlí v ruce hlídal její dveře v toulouském paláci. Hrabě
de Peyrac ho ještě jako mladého koupil od Berberů a naučil ho své vědě. Kouassi-Ba ho následoval
až do odsouzení, až na galeje. Pak s ním uprchl z lodi a zmizel ve Středozemí…
Jak to že jí nenapadlo už dávno se manžela zeptat, co se stalo s věrným služebníkem? To
proto, že se spolu ještě neopovážili promluvit o tom, co se dělo po předstírané popravě. Takže další
lidé vstávají z mrtvých!
Mohutný černoch ji zprvu nepoznal. Podivil se, proč se k němu ta špinavá a promoklá žena
vrhá, tiskne mu obrovské černé ruce v jemných a prokřehlých dlaních a opakuje:
„Kouassi-Ba! Ach, drahý Kouassi-Ba,“ a kapky deště stékající jí po tvářích vypadají jako
slzy.
Pak ho vzpamatovaly její jasné nezapomenutelné oči.
Pohlédl na hraběte de Peyrac, a když pochopil, že se stal zázrak, za nějž se tolik let
prostomyslně modlil, měl takovou radost, že nevěděl, jak ji v tomhle stísněném prostoru vyjádřit.
Stále sem přicházeli další a další poutníci z karavany.


Padl před Angelikou na kolena, líbal jí ruce a opakoval jako litanii: „Ach, madame, ach,
mdame! Ty, ty zase být mezi námi. Ty, pánovo štěstí… Ach, teď už já moct umřít.“

Prichod do Wapassu, Angelika a Novy svet



Kouassi-Ba by Bernard Borderie

Hahaha to jsem si nikdy nevšimla že Hossein měl v dole i Číňana. Co ten tam dělal?!

Já osobně si Kouassi-Ba představuju s milejší tváří - jemnějšími rysy, možná i trochu kulatějším obličejem, než má na tvém obrázku.

dauphine píše:

Já osobně si Kouassi-Ba představuju s milejší tváří - jemnějšími rysy, možná i trochu kulatějším obličejem, než má na tvém obrázku.

No pokial viem bol obrovsky a nahanal strach, avsak aj ten moj na obrazku ked sa usmeje moze byt istotne mily.

Kouassi Ba byl ztělesněním Joffreyovy pozornosti k ní. Neohrožený a věrný strážce,
spíš přítel než sluha. Za ta léta po boku svého pána se naučil znát každé jeho gesto,
sebemenší změnu jeho nálady. Vždyť se svým pánem sdílel jeho práci, cesty, nemilost,
nebezpečí a dokonce i těžkou službu na galéře. Byl pro Angeliku symbolem oné
jistoty, o niž ji už nikdy nikdo nepřipraví.

Angelika Cesta Nádeje

Kouassi-Ba hral vždy špaciálnu úlohu v Joffreyovom živote. Dokonca aj pri úteku z Francúzka. Ja osobne som presvedčená že Kouassi-Ba, hoci ho Joffrey kedysi ako dieťa kúpil v Narbonne ako otroka, dostával výplatu ako všetci ostatní služobníci v dome.

Spomínate si ešte na toto z kanónu? :

"Ano, Kouassi-Ba mi vyprávěl, že když byl ještě malý a svobodný, kdesi ve vnitrozemí divoké Afriky viděl vyrábět zlato podle receptů starých Egypťanů. Až tam měli faraónové a král Šalamoun své zlaté doly. Jenže ptám se vás, drahoušku, co mi asi řekne monsignore, až mu sdělím, že mým Šalamounovým tajemstvím je Kouassi-Ba? A přesto mě vedl při laboratorní práci opravdu on a podnítil mě k pokusům se zlatonosnou skálou, na níž není zlato vidět.

Takže tajomstvom Joffreyovho bohatstva bol Kouassi-Ba....

Mne sa páčilo čo vravel Kouassi-Ba keď jeho a jeho pána Joffreya de Peyrac osud zavial spoločne do srdca Afriky.

Byl upoutaný na lůžko, vyčerpaný fyzickým utrpením i únavnou cestou, při níž mu stál po boku jen
věrný černoch Kouassi-Ba , navíc nadměrně vyděšený, že se zas octl mezi svými. Tihle lidi být
všechno divoši, říkal a koulel obrovskýma očima. Takže si hrabě mnohokrát kladl otázku, co ho na
konci té nekonečné výpravy vlastně čeká

moirra píše:

Kouassi-Ba hral vždy špaciálnu úlohu v Joffreyovom živote. Dokonca aj pri úteku z Francúzka. Ja osobne som presvedčená že Kouassi-Ba, hoci ho Joffrey kedysi ako dieťa kúpil v Narbonne ako otroka, dostával výplatu ako všetci ostatní služobníci v dome.

Ja som to vedela že to s tou výplatou niekde bolo!

Toto vraví Angelika keď jej Soissonka chce odkúpiť Kouassi-Bu:

Kouassi-Ba není na prodej," namítla Angelika. „Je sice pravda, že ho můj muž jako docela malé dítě koupil v Narbonnu, ale nikdy s ním nezacházel jako s otrokem a já ho platím jako ostatní služebnictvo."

v nemeckej je to trochu inak:

»Kouassi-Ba ist nicht verkäuflich«, protestierte Angélique. »Wohl hat ihn mein Gatte in Narbonne gekauft, als er noch ganz klein war, aber er hat ihn nie wie einen Sklaven behandelt, und er zahlt ihm Lohn wie einem Bedienten.«

Kouassi-Ba nie je na predaj, protestovala Angelika. je pravda že ho môj muž ako malého kúpil v Narbonne, ale nikdy
sa k nemu nechoval ako k Otrokovi, a vypláca mu výplatu rovnako ako ostatnému služobníctvu.

Stavím sa že to tak bude aj vo Francúzkej.

On sa nezdá ten náš Kouassi-Ba!

Ten však byl otužilý. Překonal vlastní rasu. Byl to pohanský bůh, sklánějící černou tvář nad
kostní moučkou, v níž se blyštil rozpálený kov. Odhalil tajemství země a věnoval se své magii, na
niž si zvykl už v raném dětství v hlubokých studních súdánských hledačů zlata. Spouštěli se do nich
opření pouze zády a bosýma nohama.
V jeho zemi se zlato obětovalo ďáblovi. Jeho láska k zemským hlubinám a zlatu úzce
souvisela s oddaností k jeho pánovi: pomáhat mu, chránit ho, sloužit mu a bdít nad jeho syny, to se
v jeho vědomí spojovalo spolu s produkcí zlata ve svatou povinnost. Byl vážný, mohutný, klidný,
dětský a moudrý.
V kovech a hutích se opravdu vyznal. V Peyrakově škole se lecčemu naučil a prohloubil to
ještě svou geniální intuicí černochů, synů hlubin země. Tak se i jevil bělochům, kteří s ním
pracovali. Přednášel i na univerzitách v Palermu, v Salé, v Maroku a slavní doktoři v hermelínu a
vzdělaní Arabové s úctou naslouchali černému otrokovi. Nezpychl. V jeho hluboké úctě před silami
přírody bylo dědictví synů chámových. Teď už měl úplně bílé vlasy a jen hluboké vrásky v obličeji
prozrazovaly africký původ. Ve skutečnosti byl totiž o mnoho mladší než hrabě. Jenže černoši
stárnou rychle. Zlo ho nemohlo zkrušit, ačkoliv byl strašně citlivý. Už jeho přítomnost byla pro
Angeliku úlevou. Když usedl k ohništi, cítila vedle sebe moudrého a dobrého člověka, přinášejícího
do jejich civilizačních vášní jakousi odvěkou přírodní prostotu.

No nevravela som, dámy?

moirra píše:

No možno to robí ten dojem že nieje veľmi inteligentný iba preto že nerozprával perfektne Francúzky. A to ani v originále ani v preklade.
Ale od jednoduchého mal zrejme ďaleko. Veď on predvádzal Joffreyovi v laboratóriu ako sa vyrába zlato
z kameňov v ktorých ho nevidno a naučil ho to. A to už ovládal ako dieťa!

Mne sa strašne páči scéna, kde sa Kouassi-Ba predvádza Soissonke. Aký bol úžasný že kázal Angelike
ktorá bola v núdzi aby ju predal.

A kto s vás si všimol že vedel hrať na Gitaru a spievať?
jedným slovom čierny trubadúr

Ako to napísala Tereza? Čierny Gaskonec?

Tereza píše:

Po tomto tvém komentáři jsem šťastná, že je právě on tím organizátorem záchrany svatby svého pána. A možná se o něm paní A.G. tak málo zmiňovala, protože kdo ví, kdo by pak ve finále byl tím panem dokonalým ?

Dámy, dnes som urobila objav!

Toto tu musela byť nejaká Kouassibová reinkarnácia v 18 storočí:


Vycpaný barbar - román o černochovi z Vídně 18. století

V 18. století žil na vídeňském dvoře černoch, svobodný zednář Angelo Soliman. Byl duchaplným společníkem a zároveň bystrým a hloubavým učencem, který si díky svému štěstí i rozumu vydobyl uznání nejvzdělanějších a nejvlivnějších osobností své doby. Po Solimanově smrti bylo jeho tělo na příkaz císaře vycpáno a vystaveno v Přírodovědném muzeu...

Ferenc vyprávěl o prazvláštním vztahu poutajícím Angela Solimana k muzeu.
Už časně zrána byl ve sbírkách minerálů a postupně si prohlédl všechny zatlučené bedny navršené uprostřed sálu snad až do stropu. Na každé z beden stálo jméno rodu, od něhož kolekce pocházela, a sotva se v habsburské říši našla významnější familie, která by nefigurovala na některé z etiket. Tři roky předtím byl dvorní rada Born pověřen, aby pro Vídeň vytvořil zrovinka takové přírodovědné muzeum, jakým se už odedávna pyšní Londýňané nebo Pařížané. K tomuto zplnomocnění obdržel téměř neomezenou sumu, aby mohl skoupit nejcennější exponáty soukromých sbírek ...........

Perčítajte si dlhšiu ukážku s knihy:

https://medziknihami.dennikn.sk/clanky/ ... 8-stoleti/



Užasné! Takže zbierku minerálov ktorú chodíme obdivovať do Viedenského Prírodno-Historického múzea, založil Kouassi-Ba!

A samozrejme videli sme tam aj preslávený zlatonosný pyrit



Tuto z českej Wikipédie:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Angelo_Soliman

moirra píše: *

30 čer 2015, 21:52

Toto vraví Angelika keď jej Soissonka chce odkúpiť Kouassi-Bu:

Kouassi-Ba není na prodej," namítla Angelika. „Je sice pravda, že ho můj muž jako docela malé dítě koupil v Narbonnu, ale nikdy s ním nezacházel jako s otrokem a já ho platím jako ostatní služebnictvo."

v nemeckej je to trochu inak:

»Kouassi-Ba ist nicht verkäuflich«, protestierte Angélique. »Wohl hat ihn mein Gatte in Narbonne gekauft, als er noch ganz klein war, aber er hat ihn nie wie einen Sklaven behandelt, und er zahlt ihm Lohn wie einem Bedienten.«

Kouassi-Ba nie je na predaj, protestovala Angelika. je pravda že ho môj muž ako malého kúpil v Narbonne, ale nikdy
sa k nemu nechoval ako k Otrokovi, a vypláca mu výplatu rovnako ako ostatnému služobníctvu.

Stavím sa že to tak bude aj vo Francúzkej.

popri Univerzite sa učí Joffrey zrejme aj Námornictvu v Montpellieri (vyučil sa na mornárske remeslo)
a asi vtedy niekedy kúpil Koassibu v Narbone, alebo?

čím sa pokladá otázka či s ním bol na cestách - alebo ho kúpil až po návrate z ciest čo myslíte?

obrázok: Predvádzanie otrokov pri súkromnom predaji veľkým pánom:

originál zo zbierky v Louvre:

https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:Fr ... claves.jpg

moirra píše: *

15 kvě 2024, 17:51

popri Univerzite sa učí Joffrey zrejme aj Námornictvu v Montpellieri (vyučil sa na mornárske remeslo)
a asi vtedy niekedy kúpil Koassibu v Narbone, alebo?

čím sa pokladá otázka či s ním bol na cestách - alebo ho kúpil až po návrate z ciest čo myslíte?

Vždycky jsem si představovala, že si ho koupil jako teenager, takže možná ještě při studiích a tím pádem před první cestou. Z první cesty se Joffrey vrátil a bylo mu 19-20 a to už mi přijde trochu pozdě, v tu dobu zřejmě Kouassi-Ba už měl. Tak to alespoň chápu ze zmínek v knihách.

Z čehož by vyplývalo, že s ním Kouassi-Ba na cestách byl. Dávalo by to smysl, šlechtic většinou měl nějaký doprovod na cestách, cestování bylo nebezpečné, kor tak daleko a Joffrey byl ještě navíc zmrzačený. Možná si ho teda koupil proto, aby krom toho že mu sloužil, mu dělal také ochránce / společníka / pomocníka i na cestách...
A pak si myslím, že Kouassi-Ba by určitě takové cestování taky zajímalo, vždyť byl velmi inteligentní a k přehledu, který měl, mohly právě přispět zkušenosti získané na cestách.

Ms_Rescator píše: *

15 kvě 2024, 21:28

Z čehož by vyplývalo, že s ním Kouassi-Ba na cestách byl. Dávalo by to smysl, šlechtic většinou měl nějaký doprovod na cestách, cestování bylo nebezpečné, kor tak daleko a Joffrey byl ještě navíc zmrzačený. Možná si ho teda koupil proto, aby krom toho že mu sloužil, mu dělal také ochránce / společníka / pomocníka i na cestách...
A pak si myslím, že Kouassi-Ba by určitě takové cestování taky zajímalo, vždyť byl velmi inteligentní a k přehledu, který měl, mohly právě přispět zkušenosti získané na cestách.

Tiež som o tom uvažovala podobne ako ty. Až na to že na ochranu ho asi nemal - lebo keď ho kúpil bol Kouassi-Ba vraj ešte dieťa. Netuším koľko mal rokov, že by bol teda mladší od Joffreya?

Jedine že by ho bol kúpil už keď prišiel do Montpellieru, kedy mohol mať sám tak 13rokov - a za štyry roky kým odplával Kouassi-Ba ešte vyrástol a zmohutnel.

V ceste nadeje sa píše:

Kouassi Ba byl ztělesněním Joffreyovy pozornosti k ní. Neohrožený a věrný strážce, spíš přítel než sluha. Za ta léta po boku svého pána se naučil znát každé jeho gesto, sebemenší změnu jeho nálady. Vždyť se svým pánem sdílel jeho práci, cesty, nemilost, nebezpečí a dokonce i těžkou službu na galéře. Byl pro Angeliku symbolem oné jistoty, o niž ji už nikdy nikdo nepřipraví.

A ešte: Hrabě de Peyrac ho ještě jako mladého koupil od Berberů a naučil ho své vědě. +

moirra píše: *

15 kvě 2024, 23:49

Netuším koľko mal rokov, že by bol teda mladší od Joffreya?

Moirra, vek Kouassiho-Ba zaujíma aj mňa. A na svoju otázku, či bol mladší ako Joffrey, si sama uviedla odpoveď v tomto vlákne vyššie V siedmej časti - Novom svete - z ktorého je aj citát v tomto vlákne, je presne napísané, že Kouassi-Ba vyzeral dosť staro, ale bol o dosť mladší ako gróf. A pokiaľ ma pamäť neklame, niekde v záverečných dieloch, v 13. alebo 14. sa opäť preberá jeho vek a vtedy som si položila otázku, či Kouassi-Ba nemá náhodou toľko rokov ako Angelika.

Precious píše: *

16 kvě 2024, 14:07

Moirra, vek Kouassiho-Ba zaujíma aj mňa. A na svoju otázku, či bol mladší ako Joffrey, si sama uviedla odpoveď v tomto vlákne vyššie V siedmej časti - Novom svete - z ktorého je aj citát v tomto vlákne, je presne napísané, že Kouassi-Ba vyzeral dosť staro, ale bol o dosť mladší ako gróf. A pokiaľ ma pamäť neklame, niekde v záverečných dieloch, v 13. alebo 14. sa opäť preberá jeho vek a vtedy som si položila otázku, či Kouassi-Ba nemá náhodou toľko rokov ako Angelika.

Haha, ano, dobrý postreh!

Citovat:

Ve skutečnosti byl totiž o mnoho mladší než hrabě.

V každom prípade keď Angelika v roku 1656 prichádza do Toulouse bol Kouassi-Ba obrovský dospelý černoch.
akže mal prinajmenšom 18 rokov. Ak by ho kúpil povedzme ako 8 ročného, musel by ho kúpiť niekedy v roku 1646.
Joffrey musel byť podľa knihy späť z ciest zrejme už okolo roku 1647-48 pretože vtedy začal Molines vyjednávať s barónom de Sance o bani v Salsigne. V 1649 bol v Plessis ten komplot z jedom - kde si práve preto barón žiada úľavu na dani.

No keďže vieme že Kouassi-Ba bol ešte dieťa keď ho kúpil, zostáva vyriešiť otázku kedy ho Joffrey kúpil na tom trhu v Narbonne.
Keďže aj v Monpelieri kde študoval bol v tom čase trh otrokov, mne s toho skôr vychádza že ho kúpil keď sa vrátil s ciest - Narbonne je totižto blízko k Joffreyovej bani v Salsigne. (ani nemôžem uveriť že aj tam som už bola)

Možno si ho vybral práve preto že mu rozprával že je zo Sudánu (ak sa nemýlim) a že ako dieťa pozoroval ťažbu zlata.
V novom svete sa tiež Joffrey s čiernymi otrokmi rozpráva predtým ako ich kúpi.
A vlastne dobre urobil že ich kúpil, lebo nakoniec tým zachránil Abigail pred temnými úkladami diablice.

Na tomto mieste chem dodať že cítit že pani AG po putovaní Afrikou získala k africkému obyvateľstvu dosť srdečný vzťah.

Tak a niečo som našla:

Citovat:

Sirikimu ani KouassiBa, které už dávno pokládají za "staré", určitě ještě není čtyřicet.

to je v knihe Cesta nádeje - to znamená v roku 1679 minus 40 rokov - že vskutku mohol byť podobného veku ako Angelika

moirra píše: *

16 kvě 2024, 17:36

Tak a niečo som našla:

Citovat:

Sirikimu ani KouassiBa, které už dávno pokládají za "staré", určitě ještě není čtyřicet.

to je v knihe Cesta nádeje - to znamená v roku 1679 minus 40 rokov - že vskutku mohol byť podobného veku ako Angelika

áno, presne, to je ten citát, na základe ktorého som došla k záveru, že Kouassi-Ba bol viac-menej Angelikin rovesník Zaujímavé, však? Človek ho vďaka jeho postave a času, ktorý strávil ako Joffreyho otrok, pokladá skôr za muža o pár rokov mladšieho ako gróf, a tu zrazu... Ale keď sa nad tak zamyslím, v Toulouse pokojne mohol byť ešte tínedžer. Síce má človek skôr opačný pocit, ale zase na druhej strane AG nenapísala o ňom v tejto časti nič, čo by odporovalo správaniu 18-ročného mladého muža...