Rieka Seina história, lodná doprava a prístavy

Otváram novú tému, vážené dámy, ku ktorej ma naštartovalo včerajšie uspávacie čítanie pred spaním,
pri ktorom som viackrát narazila na zmienku o Rouene.

Tu sa nám niekto, teda presnejšie mladá slečna Rescatorová štýlovo plaví od Paríža až do Rouenu a naspäť
a dodnes ani vôbec netušila čo má napríklad Angelika a hlavne veľkomožný pán Rescator spoločné s Rouenom.

------------------------------------------------------------------------

ROUEN - Dôležitý prístav 17 storočia

medzi iným to bol v 17 storočí dôležitý prístav, odkiaľ sa vypravovali pravidelne lode do Quebecu, a tiež
prekladisko tovaru smerom do Paríža a z Paríža

Rouen bolo v 17 storočí druhe najväčšie mesto v Francúzku a mal 75.000 obyvateľov

Vyzerá to tak že veľké lode zostávajú dolu pod mostom a potom sa tovar prekladá na malé lode.






Pretože ma vskutku zaujímalo ako fungovala lodná doprava v 17 storočí dala som sa teda rešeršovať.

Hlavne preto že som narazila v prvom diely Angeliky na túto zmienku:

Pod mostem Pont-Neuf se v posledních slunečních paprscích leskla Seina. Koně, které sem
vedli napojit, vstupovali do vody až po šíji a ržáli. Lodi s nákladem sena vystavovaly podél břehu v
dlouhé řadě své voňavé náklady. Dopravní loď tažená koňmi, která přijela z Rouenu, spouštěla na
bahnitý břeh svůj náklad vojáků, mnichů a kojných.

Dopravní loď tažená koňmi No to teda stojí za rešerše

Ešte som celkom nepochopila ako to fungovalo, ale už to rešeršujem
čo sa človek na angelikologickej univerzite všetko nenaučí

zatiaľ som pochopila že kone a muly ťahali lode keď sa po rieke museli plaviť proti prúdu - pretože
vtedy ešte okrem plachiet nebol iný pohon, a že popri brehu, hlavne v kanáloch, boli natiahnuté akési
laná či káble....



no išlo to ako v lete na saniach, tuto ukážka:

https://www.youtube.com/watch?v=pv_F6nK9mtM





neviem však do akej veľkosti mohli ťahať lode z mora cez Rouen až do Paríža, ešte budem rešeršovať

No ak by ste si mysleli že toto je všetko čo sa v knihách Angelika o Rouene spomína, tak by ste sa mýlili dámy...

stavím sa že po týchto informáciach sa mladá pani Rescatorová bude do Rouenu
vracať oveľa nadšenejšie ako predtým

Tak teda počúvajte dámy:
(všetky úryvky sú z 10 dielu Angelika a sprisahanie tieňov )

Cavelier de La Salle, s ktorým odišiel Florimond na výpravu z Wappasu bol povodom z Rouenu

"Asi už horší nemohla být. Prožili jsme všechno, kromě ztroskotání. Ta loď připomínala vojenský špitál. Jen jsme opustili Rouen, vypukl na ní mor «

Všeobecné podezření naopak padlo na poškozenou francouzskou obchodní loď, kterou Peyrac dotáhl do přístavu. Vtom kdosi zvolal:
"Ale vždyt je to Svatý Jan Křtitel, kocábka toho opilce René Dugasta z Rouenu."
"Jak to, že přijel tak pozdě... Nebude se moct vrátit..."
"Že se už konečně úplně nepotopil!"
"Vždycky sem přiveze jen pár mizerů."
"A pan Gonfarel z Quebeku si zase nahrabe."
"On je Dugast pořád ještě kapitánem? To tedy není divu, že střílel z děla. Raděj půjde i s nákladem ke dnu, než by ho někomu ukázal.
Všechny ty jeho podvodné kšefty..."

Přes svou nezáviděníhodnou situaci se rouenská loď se zbožným jménem Svatý Jan Křtitel projevila otevřeně nepřátelsky

A teraz prichádza to najlepšie, dámy, takpovediac zlatý klinec:

Do vůně chladného vzduchu prostoupeného pachem řeky a obrovských okolních pralesů se nečekaně vmísily nezvyklé vůně sladkostí a nejrůznějších zákusků nebo exotická vůně kávy, kterou vařili v měděné džezvě, nebo čokolády a čaje, které nabízel společnosti nový mistr kuchař pan Tissota s tím, že jde o poslední pařížskou novinku.
Tohoto muže najal Erickson během své poslední cesty do Evropy NA DOPORUČENÍ JEDNOHO OBCHODNÍKA Z ROUENU, S NÍMŽ HRABĚ DE PEYRAC SPOLUPRACOVAL.

No ale v slovenskej knihe je preložené že tam mal Joffrey spoločníka. (to ešte zrešeršujem v inych jazykoch) No nečudo keď to bol vtedy najdôležitejší prekladiskový prístav smerom do Paríža.

Dôležitá otázka dámy:

Myslíte si že Erikson sa plavil na Gouldsbore až do ROUENU???
A ak áno pod akou vlajkou? napríklad pod nórskou? (Erikson bol Nór)
a ak nie, tak kde potom kotvil? v Le Havre? alebo celkom mimo francúzskeho územia?

No toto som ešte našla o tom vlečení lodí proti prúdu:

Potahová stezka je označení pro cestu po břehu řeky nebo vodního kanálu, po které byla vedena tažná zvířata táhnoucí loď.
Před vynálezem motoru bylo tažení poměrně běžný způsob pohonu lodí v místech, kde nebylo možné plachtit nebo se nechat řízeně unášet proudem.

Zdroj Wikipedia:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Potahov%C3%A1_stezka

Potahová stezka vysekaná do skály na francouzské řece Lot:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Potahov%C ... C3%A8s.jpg

Na Franúzkej wikipedii som sa dičítala pár fajnových zaujímavostí:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Halage

Napríklad že ťahanie lodí koňmi, mulicami či dokonca človekom začalo vo Francii už v 15 storočí, že Colbertovo vyhlásenie
zo 17 storočia nakazovalo udržiavať brehy riek do šírky 7,8 metra voľné, a že sa to musí z výnimkou cestičiek pre chodcov
a cyklistov dodržiavať dodnes, a keby ste si tam náhodou zaparkovali auto tak vám ho odtiahnu.

Áno dámy, vo Francii sa dodnes dá vidieť ako kone ťahajú lode, pretože sa to ešte, hlavne na kanáloch, stále robí:

Aj pre tých čo inak francúzsky nerozumejú sú toto za seba hovoriace obrázky:

http://www.energie-cheval.fr/menu-princ ... ns/halage/



Dozvedela som sa aj že napríklad zo Stredozemného mora do Lionu to napríklad trvalo mesiac kým loď dotiahli.

Tuto mapka pre lepšiu predstavu:

https://de.wikipedia.org/wiki/Rhone#/me ... gebiet.png

tak som si z toho vybásnila že z Rouenu do Paríža to muselo trvať proti prúdu asi 10 až 14 dní
a z Le Havre do Rouenu menej ako týždeň - takže z le Havre sa do Paríža mohol tovar proti prúdu
dostať asi za 3 týždne.

Aj vo Francii niekedy ťahali lode podobne ako v Rusku nie kone a muly ale najatí sedliaci.
myslím že to ruský maliar nádherne zvečnil:

https://fr.wikipedia.org/wiki/Halage#/m ... -1873).jpg

Pridávam ešte tento rozhovor medzi Polačkou a slečnou Rescatorovou ....myslím že bol v skutku zábavný:
----------------------------------------------
- Ted mi došlo ze vlastně jezdíme místa po kterých plaval Joffrey když utíkal z vezeni - míjeli jsme Porcheville, takže bych mela nasávat inspiraci aaaach!

- aaaach! čo sme to za angelikologičky, keď nás to doteraz nenapadlo!

- Co jsme to za angelikoložky když ochkáme pri pomýšlení že jezdím místa kde Joffrey trpěl

- Posilám fotku břehu Seiny, takhle se asi plavil Joffrey... Dneska hrozne prší a co teprve když mrzlo a on byl ještě zmrzačen a v hadrech, hrůza ....Seina už je tu dost široka, ne jako v Paříži

- ach Seina už sa teším že ju zasa uvidím aspoň v Paríži !

- Úplně tam vidím tu loďku na které pluje

- Ja tiež
----------------------------------------------------------------
Jedným slovom toto vznikne keď diskutujú dve pološialene angelikoložky o Seine medzi Rouenom a Parížom ....


Neskoršie pridám foto dnes bolo dosť angelikovania

Vždy narazím na niečo skvelé, hlavne odkedy mám aj francúzky FB:

https://www.facebook.com/angelique722/

Takže som sa dozvedela že kráľovské galéry nezostávali iba v prístavoch, ako
napríklad tie nášho Vojvodu de Vivonne, ale zvykli si pekne krásne doplávať až k Louvru.

Kráľ Slnko, Ľudovít XIV bol chronicky známy svojim absolútnym nezáujmom o svoje loďstvo,
takže minister Colbert napokon vymyslel tie mini lode na veľkom kanáli vo Versailles, aby mohol kráľovi aspoň
čo to o jeho námorných flotilách povysvetlovať.

Tuto obraz z múzea Carnavalet, "Galéra an Seine pre Louvrom" (palác Carnavalet v štvrti Marais kde stál aj Palác Beautreillis Joffreya de Peyrac stojí dodnes. Kedysi býval sídlom pani de Sevigne, Angelikynej priateľky.)



vo väčšom rozlíšení:

http://bayle-correspondance.univ-st-eti ... =1&lang=fr

Obraz je podľa expertov z múzea z roku 1665 Neselska veža (Tour de Nesle) na pravej strane brehu naproti Louvru, kde bývala Angelika s Nicolasom je už zbúraná a na jej mieste je rozostavané Collège des Quatre-Nations

WIKIPEDIA:
V roce 1662 byla na příkaz kardinála Mazarina zahájena výstavba Collège des Quatre-Nations (dnešní sídlo Francouzského institutu), který mj. obsahuje i Bibliothèque Mazarine a věž byla v roce 1665 zbořena, aby uvolnila místo.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tour_de_Nesle

nevedela som že, okrem iných lodí, aj Galéra mala "parkovisko" priamo pred Louvrom
- nezabúdajme že sa kráľ z Louvru definitíve presťahoval do Versailles až v roku 1682.
To možno Kouassiba vesloval od Louvru až priamo do Marseille?????

Tja alebo to bola galéra čo sa premávala IBA po Paríži? Už zasa mám čo zisťovať.

Moira, úžasné...

Ja teraz čítam 14.diel a vyhľadala som si dva on-line kurzy francúzštiny. Už len začať...

Já jsem tradičně ohromena rozsahem znalostí a informacemi, které lze získat ze světa Angeliky a jejích mužů. Dámy, opravdu se některá přihlašte na doktorské studium historie, s tímhle máte disertaci za měsíc napsanou!

moirra píše:

No ale v slovenskej knihe je preložené že tam mal Joffrey spoločníka. (to ešte zrešeršujem v inych jazykoch) No nečudo keď to bol vtedy najdôležitejší prekladiskový prístav smerom do Paríža.

Dôležitá otázka dámy:

Myslíte si že Erikson sa plavil na Gouldsbore až do ROUENU???
A ak áno pod akou vlajkou? napríklad pod nórskou? (Erikson bol Nór)
a ak nie, tak kde potom kotvil? v Le Havre? alebo celkom mimo francúzskeho územia?

Tereza, vďaka za odpoveď

Tereza píše:

Odpověď na P.S: - kotvil ve vnitrození, drzý byl na to dost

tiež si to myslím. ibaže nejako neviem prísť na to pod jakou vlajkou by to bolo najpraktickejšie ...
musím zistiť lode ktorých krajín sa smeli plaviť tak hlboko do vnútrozemia ...

Samozrejme pani AG mala ako vždy všetko vynikajúco zrešeršované.
Našla som pár úryvkov z kanónu o lodiach a prístavoch na Seine v Paríži:


Pod mostem Pont-Neuf se v posledních slunečních paprscích leskla Seina. Koně, které sem
vedli napojit, vstupovali do vody až po šíji a ržáli. Lodi s nákladem sena vystavovaly podél břehu v
dlouhé řadě své voňavé náklady. Dopravní loď tažená koňmi, která přijela z Rouenu, spouštěla na
bahnitý břeh svůj náklad vojáků, mnichů a kojných.

O lodiach ťahaných proti prúdu koňmi som už niečo uviedla hore vyššie.
Doplním ešte že na 10 až 15 Ton tovaru bolo potrebné 7 až 10 mužov alebo 1 či dva kone na ťahanie.
Na obrovský 100 tonový náklad bolo potrebné približne 12 ťažných koňov. Predpokladám že pri tejto záťaži
väčšiu rýchlosť ako normálny chodec - teda 5 km za hodinu proti prúdu nedosiahli. Realisticky to vidím tak že
z Rouenu do Paríža po rieke to mohlo trvať asi 5 dní. (135 km autom)


Tuto loď ťahaná koňmi proti prúdu rieky do Paríža.



ďalej opis rieky a prístavov:

Její pokoj nevedl do Pekelné ulice, ale na druhou stranu domu. Viděla vodní hladinu, lesklou
a zářivou jako meč, pozlacenou vycházejícím sluncem a zbrázděnou říčními čluny a těžkými
nákladními loděmi.
Na protějším břehu kotvila loď s pradlenami, zakrytá klenutým přístřeškem z bílého plátna,
která zářila v krajině zahalené lehounkou mlhou jako svítící skvrna, jakoby namalovaná křídou.
Výkřiky žen a klapot jejich tluček doléhaly až k Angelice a mísily se do volání námořníků a ržání
koní, které sem sluhové vodili napojit.
Zároveň tu však byla cítit jakási pronikavá, trpce sladká vůně. Angelika se vyklonila a
viděla, že dřevěné piloty, které podpírají starý dům, se noří do bahnitého břehu, zaplaveného zbytky
shnilého ovoce, kolem něhož se už rojily vosy.
Napravo, na rohu ostrova, byl malý přístav zatarasený říčními nákladními loděmi. Vykládaly
se tady bedny pomerančů, třešní, hroznů a hrušek. Urostlí, ale otrhaní mládenci stáli na palubách
lodí, kousali do pomerančů a vyplivovali slupky, které vlny odnášely podél domů, pak si svlékli
kalhoty a potápěli se do bledé vody. Od přístavu vedla dřevěná lávka nalakovaná na jasně červeno.
Spojovala Cité s ostrůvkem na Seině.
Přímo naproti, kousek za pradlenami, začínala dlouhá pláž lemovaná loděmi obchodníků.
Skládaly se tu pytle a bedny, sudy a žoky sena pro stáje.
Lodníci ozbrojení bidly s háky zadržovali dlouhé dřevěné klády, plující po proudu, a
zaváděli je ke břehu, kde je jiní rovnali a skládali do hranic.
Nad vším tím zmatkem vládlo jemné světlo barvy petrklíčů, které každou scénu měnilo
překrásný obraz jakoby ponořený do snu, z něhož ho náhle vytrhl paprsek, odraz prádla nebo bílého
čepce či zachechtání racka, letícího nad vodní hladinou.
„Seina," zamumlala Angelika.
Seina, to byla Paříž.



Na mapke je označená spomínaná Pekelná ulica (Rue D´Enfer - Hortenziin Dom, dom prokurátora Fallot) na Ostrove Cite
spomínaný prístav aj červený most. (vidíte tie lode zo senom na Turgotovej mape ? )

Spomínaný malý prístav na ostrove je Port Landre - na mapke štvorec hneď pri Pekelnej ulici.
(citát: Napravo, na rohu ostrova, byl malý přístav zatarasený říčními nákladními loděmi.)

V dolnom ľavom rohu vidíte Radnicu a Place de Greve na ktorom upálili Joffreya a nad nimi veľký prístav
PORT AU BLE



o pekelnej ulici nájdete viac tuto:

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... 143#p21143


Tuto vidíme domy na pekelnej ulici z výhľadom na Seinu a chápeme tiež prečo Angelika z okna tak dobre videla
Place de Greve:



Inak prístav Port Au Bleu bol spomínaný vinársky prístav z kanónu.
V diaľke na obrázku most Pont Notre Dame z jeho domami kam sa po návrate do Paríža presťahoval Desgrez.


Ako vyzerala Seina v 17. storočí? So svojimi piesočnatými brehmi, rušným prístavmi a mostami pokrytými domami bola táto rieka srdcom parížskeho života. Ľudia sem chodili, aby si kúpili tovar, nechali sa previezť prievozníkom alebo len tak aby počúvali živé žarty pouličných predajcov. Seina je miestom na pranie odevov, čistenie a prácu. A tiež to bývalo miesto na kúpanie a utopenie sa - pretože v tom čase veľa ľudí nevedelo plávať.

moirra píše:

(vidíte tie lode zo senom na Turgotovej mape ? )

To by chtělo další citát, tentokrát o prvním setkání s básníkem .

Pre tých ktorí by si mysleli že rieka Seina v tom čase bola pokojné miesto:

nechápem a ani zrejme nikdy nepochopím ako mohli tie lode manévrovať bez pohonu v takomto chaose
a to nezabúdajme že keď vietor nestačil museli ťahať lode proti prúdu koňmi alebo aj ľuďmi ....

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... s_1754.jpg



na ľavej strane vidíme Louvre v strede mestský ostrov Ille de Cité na pravej strane namiesto Tour de Nesle
už na rozkaz Mazarina z roku 1660 postavený Collège des Quatre Nations (dnes: Institut de France)

väčšie rozlíšenie:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... Museum.jpg

Zdroj: skvelá Webová stránka Rives de Seine

https://www.paris.fr/rivesdeseine/revivre

moirra píše:

Pre tých ktorí by si mysleli že rieka Seina v tom čase bola pokojné miesto:
nechápem a ani zrejme nikdy nepochopím ako mohli tie lode manévrovať bez pohonu v takomto chaose
Zdroj: skvelá Webová stránka Rives de Seine
https://www.paris.fr/rivesdeseine/revivre

Teprve otevřenim tohoto tématu - a mnoha dalších - jsem si dokázala představit pasáže, které jsem kdysi přeskakovala jako nudné popisy míst a které mají najednou neuvěřitelný rozměr a atmosféru. Děkuji.

Navštívila jsem výše uvedené stránky a i na dalších obrazech mě zaujaly ty písčité břehy a to, jak se Seina jen pozvolna svažuje Dívala jsem se, že její max. hloubka je mezi 4 - 6 m.
Ohledně toho manévrování - z těch obrazů se zdá, že se v místech s "hustým" provozem jen veslovalo, což mi připadá logické. A také mě napadlo, jestli se na takových místech nebo v přístavech už tenkrát nedodržovaly nějaké vodní "dopravní" předpisy.

Tereza píše:

Teprve otevřenim tohoto tématu - a mnoha dalších - jsem si dokázala představit pasáže, které jsem kdysi přeskakovala jako nudné popisy míst a které mají najednou neuvěřitelný rozměr a atmosféru. Děkuji.

Vďaka za pozitívny ohlas Tereza. ja musím sama za seba priznať že hoci som už predtým pár krát bola v Paríži,
nikdy som si ho tak neužila ako naposledy, po tom čo som mala zrešeršované rôzne historické miesta po stopách Angeliky.
Návšteva Paríža dostala aj pre mňa samú úplne iný rozmer.
Som neskonale vďačná že napríklad v štvrti Marais sa zachovala atmosféra a budovy 17 storočia.

Tereza píše:

A také mě napadlo, jestli se na takových místech nebo v přístavech už tenkrát nedodržovaly nějaké vodní "dopravní" předpisy.

Určitě se to muselo něčím řídit... Dneska jsou na Labi (i jinde, samozřejmě) různobarevné bójky označující hloubku, směr plavby apod., nechce se mi věřit, že by něco takového lodníci neměli již tenkrát... Nebo i nějaké signály, obecně užívaná hesla, či "pravidla slušného vychování", kdo má přednost apod.

PenelopaW píše:

Tereza píše:

A také mě napadlo, jestli se na takových místech nebo v přístavech už tenkrát nedodržovaly nějaké vodní "dopravní" předpisy.

Určitě se to muselo něčím řídit... Dneska jsou na Labi (i jinde, samozřejmě) různobarevné bójky označující hloubku, směr plavby apod., nechce se mi věřit, že by něco takového lodníci neměli již tenkrát... Nebo i nějaké signály, obecně užívaná hesla, či "pravidla slušného vychování", kdo má přednost apod.

Tiež si myslím. Istotne k tomu bude hrubá kniha Colbertových nariadení podobne ako toto čo som už uviedla hore vyššie:

Citovat:

Colbertovo vyhlásenie zo 17 storočia nakazovalo udržiavať brehy riek do šírky 7,8 metra voľné, a že sa to musí z výnimkou cestičiek pre chodcov a cyklistov dodržiavať dodnes, a keby ste si tam náhodou zaparkovali auto tak vám ho odtiahnu.

Vtipné je že Francúzi sa často až dodnes odvolávajú dokonca aj v súdnych sporoch, hlavne keď ide o nejaké komerčné veci, na Colbertové vyhlášky.

nedalo mi nepridať kúsok plavby po Seine zo 16 storočia:

Croisière sur la Seine au Moyen-Age

Plavba po Seine okolo roku 1550:

https://www.youtube.com/watch?v=UxTl4Pq6RLU

je to z úžasného DVD

Paris Moyen Age 3D

má to byť okolo roku 1550 čo je vlastne obdobie Renesancie, a tak veľa sa toho okolo Seiny
do Angelikynho príchodu do Paríža v roku 1660 nezmenilo



mezičasom už Video mám

Info k Videu:

http://www.grezprod.com/

Port Saint-Landry

Port Saint-Landry alebo staršia verzia ako sa písal :« port Saint-Landri »
je prístav na Parížskom mestskom Ostrove 'île de la Cité. Svoje meno dostal po kostole z rovnakým menom:
Kostol a farnosť Église Saint-Landry alias Kostel svatého Landerika
Bol to katolický kostol na ostrove Cité v Paríži. Kostol zbúrali počas francúzskej revolúcie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sv ... _Landerika



Až do roku 1795 sa prístav nachádzal na konci ulice rue Saint-Landry (dnešná Rue des Ursins ) a tiež bývala Rue d'Enfer alias pekelná ulica - takže na pár krokov od prístavu stál dom v ktorom bývala Hortenzia.

Aj pani AG ju raz volá pekelná a inokedy zasa Rue Landry:

Citovat:

Nakonec získali adresu královského prokurátora, který bydlel jako většina ostatních soudních úředníků nedaleko Justičního paláce na ostrově Cité ve farnosti Saint-Landry. Ulice se jmenovala rue de l'Enfer, Pekelná, což Angelice připadalo jako zlé znamení. Domy tu byly šedé, středověké, se špičatými lomenicemi a téměř bez průzorů, jen se sochami a chrliči. Dům, před nímž se kočár zastavil, nebyl o nic veselejší než ostatní, přestože měl v každém patře tři poměrně vysoká okna.

Posledná strana prvého dielu:

V ulici Saint-Landry Barbe hlasitě vykřikla, když poznala Florimonda. Hošík k ní vztáhl ruce a prudce ji objal.

rue Saint-Landry susedila z ulicou rue de Glatigny (Tam bolo údolie lásky keď šlapala aj Polačka).

Port Saint-Landry rytina zo začiatku 18 storočia. Takto to tam vyzeralo do roku 1795:



LINK: Rue d'Enfer – Pekelná ulica - Ulica v ktorej žila Hortenzia

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 9&start=45

Linky na prístavy Paríža:

http://parisci-parisla.fr/?page_id=1805

https://fr.wikipedia.org/wiki/Liste_des ... s_de_Paris

http://paris-atlas-historique.fr/15.html

Citovat:

Barbe nesla Florimonda k oknu a ukazovala mu lodě, racky a košíky s pomeranči.
„Jak se jmenuje ten malý přístav?" zeptala se Angelika.
„To je přístav Saint-Landry, ovocný přístav, a tam dál je Červený most, co vede na ostrov svatého Ludvíka. Naproti se taky hodně vykládá: tam je senný přístav, dřevařský, obilnářský a vinařský. Tohle zboží zajímá především pány na radnici, v tom krásném domě, co vidíte tamhle na druhém břehu."
„A to velké náměstí před ním?"
„To je náměstí Grčve."
Barbe přimhouřila oči, aby lip viděla.
„Dnes je tam spousta lidí. To tam jistě zas někoho věšeli."

Na mape ktorú som vyrobila z Turgotovej som označila:

1. Pristav Port Saint-Landry
2. Pekelnu ulicu - Rue d'Enfer
3. radničné námestie Place de Greve a jeho prístav
4. Pristav Port au Ble
5. Pont Rouge - Červený most

Citovat:

„Chcete se dostat do Notre-Dame?" zeptal se jí tiše se spikleneckým pohledem.
„Ano," zamumlala, „já už nevím, já se nepamatuju..."
„Poslouchejte, co musíte udělat. Přejdete náměstí a sejdete až k vinnému přístavu. Tam požádáte některého námořníka, ať vás doveze až k Saint-Landry. Zadem se dostanete k Notre-Dame za pět minut."
Poděkovala a znovu se rozběhla. Řezník jí dobře poradil. Za několik sous ji bárkař nalodil a třemi pohyby vesel ji převezl do přístavu Saint-Landry. Když pohlédla na vysoké dřevěné domy, nořící se do odpadků a hnijícího ovoce, vzpomněla si mimoděk na jasné ráno, kdy jí Barbe řekla:
„Tam dole, před radnicí, je náměstí Grčve. Viděla jsem, jak tam upalovali čaroděje..."

Nábrežie Celestínov a prístav SAINT PAUL

port Saint-Paul (port des Celestins) pri ostrove svätého Ľudovíta (l'île Saint-Louis)


parádna momentka ako to tam za Angeliky vyzeralo, hoci z 18 storočia ale tak veľa sa tam toho dovtedy nezmenilo:



ono sa to dá zväčšiť pre lepší zážitok na celú obrazovku:
Po ľavej ruke tu vidíme prístav port Saint-Paul a nábrežie Celestínov, v strede ostrov Île Louviers
a celkom po pravej ruke Île Saint-Louis kde mal Lauzun svoj palác.

http://parismuseescollections.paris.fr/en/node/152191

http://parismuseescollections.paris.fr/ ... rincipales

Po ľavej ruke tu vidíme popri nábrežiu Celestínov na ktoré mal palác Beautreillis dvierka z Orangerie,
Arsenál, pri ktorom v Čerešnovej ulici skonal mních Becher. Po pravej ruke dnes už zaniknutý ostrov Île Louviers.
Keď na to kliknete ešte raz máte obraz v obrovskom zväčšení a môžete vychutnávať detaily ako transport diel do arzenálu po rampe, loďku naloženú sudmi vína, loď s kabínou - podľa rôznych zdrojov vraj také lode slúžili na cestovanie pasažierov po Seine.

https://www.artcurial.com/sites/default ... 4051_0.jpg

https://www.artcurial.com/fr/lot-charle ... pin-active

A toto je tiež paráda:

https://www.musee-batellerie-conflans.f ... ie-siecle/

A tu máme pekný prehľadný plánik už aj z mostom Pont Gramont, ktorý postavili v roku 1671, a viedol od Arzenálu na
Île Louviers, dnes už zaniknutý ostrov na rieke Seine :

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ductwk.JPG

Info o zaniknutom ostrove z jeho mostom Pont Gramont:

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Ele_Louviers

A ešte som zabudla pridať jeden dôležitý link:

na stránke s projektom ľudia Seiny je audio príspevok vo francúzštine ale aj po anglicky:

Cestovatelia prístavu Port Saint Paul, ulica rue Saint Paul 1:

Hoci sa tu hovorí o 18 storočí, skoro všetko platilo aj pre dobu angelikologickú - druhá polovica 17 storočia.
Pístav svätého Pavla, ktorý niektorí nazývali aj prístav celestínov, kvoli kláštoru celestínov čo stál hneď pri Arzenália po ktorom pomenovali nábrežie. Vraj to bol v 17 aj 18 storočí najväčší prístav v Paríži. Transportovali sa tam ryby, brandy, víno, papier, drevo, stavebný materiál, a v neposlednom rade aj zbrane a kanóny do vojenského arzenálu. Dôležité lode však boli osobné lode prevážajúce pasažierov. Spomínam si že pani de Sevigne niekde spomínala že by najradšej niekam (myslím že na jej pozemky vo Vitré do Bretónska) cestovala loďou.
V audio príspevku sa hovorí že tie osobné lode s kabínou mohli transportovať okolo 400 pasažierov. V 18 storočí ste na lodi dokonca mohli mať vlastnú kabínu a boli tam dokonca aj latrínové záchody. A tiež vravia že častými pasažiermi boli dojky, odnášajúce kojencov z Paríža, aby s nimi prvé roky svojho života prežili na vidieku. V 18 storočí vraj bolo v Paríži
18.000 Dojek. (Veď to v tom čase bola vyše polmilionová metropola)

http://gensdelaseine.com/en/2-the-trave ... aint-paul/

Pozor, ilustračný obraz na stránke však neznázorňuje Prístav St. Paul ale prístav Saint Nicolas pred Louvrom.
V pozadí vidíme Pont Neuf. Ak si ho uložíte máte tiež obraz v obrovskom rozlíšení.

http://gensdelaseine.com/wp-content/upl ... Paul-1.jpg

Při vyhledávání něčeho úplně jiného jsem narazila na tento dokument:

Karine BERTHIER: D’une rive à l’autre. Histoire de la Seine dans le Val-de-Marne (Z jednoho břehu na druhý. Historie Seiny ve Val-de-Marne)

https://www.valdemarne.fr/sites/default ... rthier.pdf

Mimo jiné je zde kapitola o mlýnech na Seině, jimž se zde věnovalo jiné téma.

http://angelique.cz/phpBB321/viewtopic. ... =90#p24238

PenelopaW píše: *

20 dub 2020, 16:10

Při vyhledávání něčeho úplně jiného jsem narazila na tento dokument:

Karine BERTHIER: D’une rive à l’autre. Histoire de la Seine dans le Val-de-Marne (Z jednoho břehu na druhý. Historie Seiny ve Val-de-Marne)

https://www.valdemarne.fr/sites/default ... rthier.pdf

Penelopa ty si Génius - také niečo som už hľadala dávno. Ako som to doteraz mohla prehliadnúť ?

Jako malá jsem milovala knížky s obrázky. Pak jsem z nich "vyrostla" ale tohle mě jednoduše vrátilo zpátky. Díky za tuhle diskuzi, je skvělá (a Irokézové taky!)

Delphine píše: *

27 črc 2021, 19:28

Jako malá jsem milovala knížky s obrázky. Pak jsem z nich "vyrostla" ale tohle mě jednoduše vrátilo zpátky. Díky za tuhle diskuzi, je skvělá (a Irokézové taky!)

A teď si zkus představit Atlas Angeliky - místa, osobnosti, mapky... Už chápeš, proč po něm tak toužím?

PenelopaW píše: *

27 črc 2021, 19:57

A teď si zkus představit Atlas Angeliky - místa, osobnosti, mapky... Už chápeš, proč po něm tak toužím?

Na to všetko je dostatok priestoru na webe a keby ešte nejaký bolo treba aj ja mám parkovacie miesto na nete za ktoré platím. Len keby mal deň aspoň 100 hodín, lebo je to úžasný, ale časovo náročný koníček.

Delphine píše: *

27 črc 2021, 19:28

Jako malá jsem milovala knížky s obrázky. Pak jsem z nich "vyrostla" ale tohle mě jednoduše vrátilo zpátky. Díky za tuhle diskuzi, je skvělá (a Irokézové taky!)

Tak to som rada Delphine!
Ja si nemyslím že obrázkové knížky sú iba pre deti. Hlavne kedysi, keď ešte nebol televízor a internet boli ilustrácie v knihách doslova umelecké diela, spomeňme si napríklad na Dumasa, ktorý vyšiel krásne ilustrovaný s originál starými ilustráciami aj v Čechách. A okrem toho všetky cestopisy sú "obrázkové". Je dokonca vedecky dokázané že veľa ľudí sa niečo lepšie naučí vďaka vizuálnym vnemom. Pri účení sa a zapamätaní si niečoho sú vizuálne vnemy dôležité nielen u detí ale aj u dospelých. A napokon drvivú väčšinu komiksov ktoré vychádzajú si kupujú dospelí.

Ja osobne som vizuálny tip – fikce sa mi odohrávajú prd očami a ja ich potom zapisujem na papier. Na moje prekvapenie som sa dozvedela že rovnako nastavené to mal aj Dumas, a tiež sa zvykol sťažovať že sa mu sem tam hrdinovia celkom utrhli a robili si čo chceli a on a na tom smial.


Veľa historických objavov som spravila práve vďaka našej interakcii na fóre.

Teraz som vďaka tomu objavu od Penelopy objavila zaujímavú informáciu o plavbe hsitorickou poštovou lodou po kanáli DU MIDI ktorý vedie z Toulouse k stredozemnému moru. Idem to sem pridať.

Poštové lode v 17 až 19 storočí

V 17 storočí začala rozkvitať verejná doprava. Neexsitovali iba poštovné dostavníky, ale aj poštové lode. Našla som tu zaujímavé video historického nadšenca ktorý si vyrobil repliku takej poštovej lode zo 17 storočia a premáva ňou na kanáli z Toulouse do Agde (mesto na pol cesty medzi Narbonne a Montpelier pri Stredozemnom mori)

VIDEO - všimnite si že pán tam na lodi je klasicky pri sviečke. Páči sa mi že tam perfektne vidno ako koníť ťahá tu loď. Ešte že existujú takýto nadšenci pre históriu.

https://www.youtube.com/watch?v=HPr83mH9uTY&t=14s

Farebne označený text je spracovaný z informácii od toho pána:

Odkiaľ sa vzala táto loď?

R.M. je replikou člna z roku 1818, ktorý slúžil na prepravu cestujúcich medzi Toulouse a Agde. Na kanáli du Midi bolo v rokoch 1673 až 1858 až štyridsať člnov tohto typu, viac či menej veľkých. Zmizli, keď sa otvorila železničná trať Toulouse / Sète. Ešte v 19. storočí prepravovali poštové člny medzi Toulouse a Stredozemným morom ročne až 100 000 ľudí. Tento spôsob dopravy bol akýmsi predchodcom TER. (Francúzske železnice) Tieto člny zastavovali pri jednotlivých dedinách na požiadanie. Išli veľmi pomaly, ťahané koňmi po vlečných cestách popri kanáli. Dostať sa do Agde bola dlhá cesta ktorá trvala štyri a pol dňa. Tento čln mohol prepraviť 50 cestujúcich, niektorí boli usadení v salóniku prvej triedy na čalúnených lavičkách, iní na lavičkách v spoločenskej miestnosti alebo aj postojačky. V tom čase pozdĺž kanála ešte neboli vysadené platany a preto boli okná vybavené drevenými okenicami proti slnečnému žiareniu, ktorého je na juhu vždy neúrekom.



Aké výhody mala takáto doprava v porovnaní s klasickými poštovnými dostavníkmi?

Nuž oboje šlo rovnako pomaly, ale lode uniesli oveľa viac nákladu, bolo na nich nich viac priestoru a nemuseli ste sa hrkotať dostavníkom po rozbitých cestách. Poštovú loď však rovanko ako dostavník museli, tahať kone, predpokladám že aj po prúde rovnako ako proti prúdu, a to preto lebo na kanáli, ktorý má takzvané zdýmadlá, vyrovnávajúce stúpanie či klesanie, zrejme voda neprúdi ako na rieke – ale je skôr stojatá.

K tým zdýmadlam, alias plavebným komorám tuto:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdymadlo

V diely integrále Toulouska svadba sa v Toulouse pri stole s Joffreyom de Peyrac objavuje muž nad ktorým sa Angelika čuduje že mu Joffrey venuje pozornosť a že sa s ním priatelí. Práve tento muž sa zaslúžil o vybudovanie spomínaného kanálu z Toulouse až po Stredozemné More.
Pozorný čitateľ fikcií si mohol všimnúť že sa Kouassi-Ba ktorého Joffrey vyslal po návrate do Francie do Toulouse aby vybavil určité veci, do ružového mesta plavil. (písal sa rok 1681 alebo 1682, takže kanál už bol hotový)



kanál je medzičasom svetovým dedičstvom UNESCO.
V skratke tuto:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Canal_du_Midi
-------------------------------------------------------

Baron Riguet a jeho vodné dielo z knihy

Zmienku o tvorcovi lodného kanálu nájdeme aj u pani Golonovej.

Angelika si povšimla asi padesátiletého muže, který seděl hned vedle hraběte de Peyrac a mluvil s ním nezvykle důvěrně. Zaznamenala, že většina přítomných se chová k hraběti se zdrženlivou úctou či obavami, jaké jsou obvyklé u královského dvora. D’Andijos jí sdělil jméno toho muže a prozradil jí, že se jedná o jednoho z nejlepších přátel hraběte de Peyrac, podpachtýře, jenž si propachtoval solný úřad v Languedoku. Výběrčí daní!
Angelika si nedokázala představit, že člověk, který se podle mínění jejího dědečka zabývá něčím tak opovrženíhodným, smí sedět u šlechtického stolu.

Pani AG síce neprezradila meno, ale dobre vedela že histórie znalý čitateľ ľahko príde na to o koho sa jednalo. Nuž v tom čase mal ten soľný úrad v Languedocu konkrétny muž, ktorého meno sa dalo zistiť bez väčších problémov.

Tým spomínaným mužom bol Pierre-Paul Riquet ktorý vymslel a zrealizoval vyššie spomínaný lodný kanál „Canal du Midi“. Barón zaoberajúci sa vodným inžinierstvom napokon svoj projekt vybudovať vodnú cestu od Stredozemného mora cez Toulouse až po Atlantik zomrel v roku 1680 v Toulouse, kde vlastnil aj mestský palác.



A čo mali tí dvaja muži spoločné, je nad slnko jasnejšie Joffrey v rozhovore z Arcibiskupom Touloským vraví:

„Ne, pane,“ říkal hrabě de Peyrac a lhostejně cucal fialková cukrátka, „nemyslete si, že jsem začal vědecky bádat proto, abych poznal tajemství moci a síly. Odjakživa mě věda zajímala. Kdybych zůstal chudý, určitě bych se snažil stát se královským vodním inženýrem. Neumíte si představit, jak jsme ve Francii pozadu v otázkách zavlažování, v získávání vody a co já vím čeho ještě. Římané toho věděli desetkrát více! Když jsem byl v Egyptě a v Číně…“

Čiže spoločnou témou tých dvoch mužov muselo byť jednoznačne vodné inžinierstvo.

Ja si vravím že v Angelikologickom svete by celkom určite by Joffrey a Riguet boli svoje plány predložili kráľovi spoločne , ale Joffrey bohužial v roku 1661 vypadol z hry.

Tuto rytina na ktorej Riquet vysvetľoje svoje plány kráľovskej komisii vyslanej Kráľom a Colbertom:



Och ja som vedela že v integrale toho ešte bolo o Riguetovi a o tom projekte ešte viac:

Ja už som aj našla miesto a ulicu kde mal Riguet v Toulouse svoj palác.

Andijos jí podal zprávu o pachtýři, jehož přátelství s hrabětem de Peyrac ji tolik udivilo. DAndijos si jejího odstupu ani nepovšiml. Asi neměl nikdy žádné problémy s nějakým výběrčím daní… Peyrakův přítel zřejmě velice dobře plnil svůj úkol, neboť byl poměrně bohatý. Především to však byl talentovaný inženýr, který se spolu s hrabětem pustil do realizace obrovského díla. DAndijos připomněl Angelice jejich putování a debatu o vlivu mnoha podnebních pásů, které se střetávaly v nejrůznějších královstvíčkách ležících na cestě do Toulouse. Mluvil o působení klidného a vlhkého klimatu, které panovalo na východě, o vlivu gaskoňského zálivu otevírajícího se k Atlantiku, o suchých a občas horkých větrech vanoucích z východu od Středozemního moře. Ten inženýr se velice zajímal o vodu: o prameny, řeky, horské bystřiny, vodopády a potoky, jejichž cestu propočítával, odhadoval, kudy pravděpodobně potečou přes okolní pláně. Narodil se v Béziers, a tak byl dítětem tohoto kraje – kraje vod – a snil o tom, jak propluje splavnou Garonnou až do Toulouse a vyhloubí kanál, který obě moře spojí.

PERLIČKY S KANÁLU DU MIDI:

krásny článoček kde je hneď vidno že ho písala historička s prístupom k zdojom, ak si nehodíe do prekladača, pozrite si aspoň obrázky, tie šialené "schody" pre loď ktorá musí do kopca.
Alebo tieš pre nás neičo šibnuté čo sme ešte nevideli: Most na ktorom sa plaví loď. U nás sa normálne plavia lode pod mostom ha ha ... Jižania

mne už pracuje predstavivosť: Samozrejme most pre loď vymyslel Joffrey ... a už vidím ako sa Arcibickup prežehnáva keď to pri plavbe prvý krát uvidel a vraví si: samozrejme, keď sa dá neičo urobiť dvoma spôsobmi, ON + vždy vynájde nejaký tretí ....

https://www.futura-sciences.com/science ... idi-13727/

mne sa páči táto historická rytina kanála s nákladnou loďou:

Všimli ste si že tentokrát loď neťahajú kone ale ľudia. Veď ako by sa tam dostali po tých strmych schodoch?
Mňa inak zaujal ten detail toho malého člnu priviazaného o loď a aj to že pri kormidle vzadu je žena.

"A teď si zkus představit Atlas Angeliky - místa, osobnosti, mapky... Už chápeš, proč po něm tak toužím? "

Holky, běžte do toho a vydejte ho! Ten přetluče každou kuchařku - možná i lecjakou romantickou knížku

No a jinak další porce úžasného čtení, Moirro! Vážně by to chtělo, aby měl den sto hodin na čtení

PenelopaW píše: *

27 črc 2021, 19:57

Delphine píše: *

27 črc 2021, 19:28

Jako malá jsem milovala knížky s obrázky. Pak jsem z nich "vyrostla" ale tohle mě jednoduše vrátilo zpátky. Díky za tuhle diskuzi, je skvělá (a Irokézové taky!)

A teď si zkus představit Atlas Angeliky - místa, osobnosti, mapky... Už chápeš, proč po něm tak toužím?

Delphine, také jsem měla hrozně ráda ilustrace v knihách. Četla jsem spoustu verneovek, ty měly krásné ilustrace. Dumasovy knihy také. Naši klasici jako Němcová a Jirásek byly ilustrované od Adolfa Kašpara. Ten uměl přiblížit dobovou módu všech společenských vrstev, ale také domy, zámky, interiéry a krajinu. Ty knihy oživilo.

Penelopo, Atlas Angeliky by byla paráda.

Moirro, to je další tvůj skvělý objev. Gratuluji.

Delphine píše: *

28 črc 2021, 20:17

No a jinak další porce úžasného čtení, Moirro! Vážně by to chtělo, aby měl den sto hodin na čtení

Kým sa zjavil tvoj príspevok som hore vyššie upravila - takže mrkni ak ťa to zaujíma na ten most pre lode a šialené schody.

mimi píše: *

28 črc 2021, 20:31

Moirro, to je další tvůj skvělý objev. Gratuluji.

Dík Mimi. O Raguetovi a jeho diele už viem dlho, akurátik že etraz som objavila ešte viac informácií.

Ono niektoré témy sa prelínajú, takže so msi nebola istá či to mám dať sem do lodnej dopravy alebo do témy Toulouse.

Jelikož sem chodím každý den, všimla jsem si, že nějakou dobu se tu nic nedělo a začínalo mi to být podezřelé. Teď už vím, že ten "klid" byl způsoben tím, že jsi rešeršovala (nejen) kanál Du Midi . To vypadá na další zajímavý článek?

Dnes jsem objevila článek o zajímavých a méně známých evropských klenotech. Odkaz na most Ponte Vecchio ve Florencii sice tady asi nepatří,ale připomíná mi Desgrezovu pařížskou adresu nad Seinou.

Informace z Wikipedie o tomto mostu :
Dnešní most je dílem architekta Neriho di Fioravante, který v roku 1345 překlenul Arno elegantní stavbou se třemi oblouky.
Krámky postavené na mostě po obou jeho stranách dodávají mostu jeho osobitý, pitoreskní ráz. Zlatnické obchůdky pocházejí ze 16. století a jsou vlastně spojením dílny a obchodu, původně však sloužily řezníkům (beccai).
Nad prostředním obloukem je malé prostranství s výhledem na řeku a ostatní mosty.
Nad stavbami krámků se klene tzv. Vasariova chodba (Corridoio Vasariano), postavená architektem na žádost Cosima I. Medicejského, který chtěl mít zastřešený a bezpečný průchod

myslím Tereza že to je to celkom logický príspevok k tématike zastavaných mostov v Paríži v období Angeliky, keďže tam sa bohužial žiadne nezachovali

Tento koncept stavania domov priamo na moste bol vraj prvýkrát realizovaný v Paríži v 12. storočí (1141) na moste Grand Pont, neskoršom Pont au Change. Paríž mal od 12. storočia až do Francúzskej revolúcie 6 mostov, ktoré boli zastavané domami.

keďže sa jednotlivé témy prelínajú, o mostoch máme toho dosť aj vo vlákne po stopách Angeliky - už som dokonca uvažovala že to sem popresúvam, ale musím to ešte premyslieť a poradiť sa s ostatnými - lebo to skôr patrí k architektúre ako k rieke a doprave

inak podobne stáli domy na mostoch kedysi aj v Londýne:
(kde sa dokonca zdá že keď tam chceli prejsť po moste, museli prejsť priamo cez domy )

Nedá mi opätovane neupozorniť na skvelý článoček o mostoch na ktorých býval .

Samozrejme že tie dva slávne mosty sa dajú rozkliknúť ako podčlánky.

myslím že ten pán uprednostňoval bývanie na mostoch, zrejme preto že odtiaľ mal skvelý výhľad na svoje mesto)


https://angelique.cz/parizske-mosty.php


Ja som si k článku hneď pustila aj video kde tie domy nádherne vidno:

https://www.youtube.com/watch?v=NbETq6owNmc

moirra píše: *

04 dub 2017, 12:56

Tuto obraz z múzea Carnavalet, "Galéra an Seine pre Louvrom" v roku 1665



vo väčšom rozlíšení:

http://bayle-correspondance.univ-st-eti ... =1&lang=fr

nevedela som že, okrem iných lodí, aj Galéra mala "parkovisko" priamo pred Louvrom
- nezabúdajme že sa kráľ z Louvru definitíve presťahoval do Versailles až v roku 1682.
To možno Kouassiba vesloval od Louvru až priamo do Marseille?????
Tja alebo to bola galéra čo sa premávala IBA po Paríži? Už zasa mám čo zisťovať.

No dnes som sa čírou náhodou dopracovala k odpovedi, na twitteri som sa dozvedela nasledovné:

20 April 1665: their Majesties and Monseigneur travel to Saint-Germain-en-Laye on a on a small galley led by more than sixty rowers.

Kráľ, kráľovná a Monsieur kráľov brat sa vybrali na malej galére, na ktorej veslovalo viac ako 60 vesliarov, vybralo do svojej rezidencie v Saint-Germain.

Tuto je aj maketa presne tej menšej galéry, ktorou sa zvykol kráľ plaviť po Seine, ktorá mala na každej strane 30 vesiel.



tuto je veľká francúzska galéra, taká akým velil Vivonne vracajúca sa do prístavu:




a tuto je prístav pre Galéry v Marseille ako vyzeral v čase keď tam bola Angelika:





Takže z toho to vyplýva že to čo vidíme na obraze, tú Galéru zaparkovanú pre Louvrom, tak na nej sa pekne kráľ z Louvre odviezol do svojho sídla Saint-Germain-en-Laye - pričom veslovalo 60 vesliarov.

Keď už sme pri tých prístavoch, objavila som obraz vinárskeho prístavu St. Bernard kde bol v 17 storočí najväčšie výkladisko vína z halou v ktorom bolo jeho skladisko. Obraz pochádza z neskoršieho obdobia, ale podľ sudov povaľujúcich sa na nábreží vidno že prístav zostal hlavným skladiskom vína pre Parížanov - až kým na konci osemnásteho storočia už jeho kapacity pre smädných Parížanov nestačili a začali sa hromadne budovať depozity na predmestí v Bercy.



Pre milovníkov a hlavne milovníčky umenia: Tuto je zbierka obrazov týkajúca sa vykladania vína kadekde po prístavoch, a je tam aj pekná zbierka francúzskych prístavov plus momentky z vinnými sudmi v Paríži z rozličných období.
Sú tam nádherné momentky v prístavoch Francie, napríklad aj Marseille či La Rochelle, pri ktorých si tam živo viem predstaviť Angeliku, aj keď pochádzajú s trochu neskoršieho obdobia.

Je tam aj krásny obraz ako vykladajú sudy s vínom rovno na nábreží pred Louvre. Spomínam si že v kánone mala Angelika vymyslený akýsi trik, aby nemusela platiť dane, ktoré boli inak vyrúbené na každý sud vína ktorý sa dostal do Paríža. Musím to príležitostne nájsť.

Je to stránka virtuálneho múzea o histórii vína.

https://www.musee-virtuel-vin.fr/de-cave-en-port

moirra píše: *

27 kvě 2022, 22:49

Je tam aj krásny obraz ako vykladajú sudy s vínom rovno na nábreží pred Louvre. Spomínam si že v kánone mala Angelika vymyslený akýsi trik, aby nemusela platiť dane, ktoré boli inak vyrúbené na každý sud vína ktorý sa dostal do Paríža. Musím to príležitostne nájsť.

Stopro je to rozebrané v Intégrale. Pokud se nepletu, vozila Angelika to víno od mistra Anselma:
viewtopic.php?p=25300#p25300

Že bychom si do Suresnes udělaly v červenci výlet?

PenelopaW píše: *

28 kvě 2022, 17:40

Že bychom si do Suresnes udělaly v červenci výlet?

no to si zrešeršovala skvele o tom víne, ale ten výlet by sme si v dnešnej dobe moc neužili
z romantiky čias Angeliky tam nezostalo takmer ničovaté nič
je to tam samý mrakodrap a diaľnica ako vidíme tuto:

https://www.suresnes.fr/